Britská ministryně zahraničí Yvette Cooper varovala, že slábnoucí výkon Ruska na ukrajinském bojišti činí z tohoto státu ještě bezohlednějšího a nebezpečnějšího aktéra. Po jednání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance ve Švédsku politička prohlásila, že takzvaná dividenda míru, která započala s koncem studené války, definitivně skončila. Moskva se pod tlakem vojenských neúspěchů a ekonomických potíží stává nepředvídatelnou, což se projevuje zesílenými útoky na civilisty, nárůstem hybridních hrozeb v Evropě a incidenty s drony. Podle britské ministryně se ruské hrozby v současnosti rozšiřují do všech domén včetně vzduchu, moře, vesmíru, kyberprostoru i informační války.
Toto ostré hodnocení bezpečnostní situace přichází krátce poté, co Londýn podal oficiální stížnost do Moskvy kvůli incidentu nad Černým mořem. Ruská stíhačka Su-35 tam proletěla v těsné blízkosti neozbrojeného britského průzkumného letounu RAF, což aktivovalo nouzové systémy britského stroje a vyřadilo z provozu jeho autopilota. Britský ministr pro záležitosti veteránů Al Carns před parlamentním výborem pro národní bezpečnostní strategii navíc upozornil na neustálé snahy Ruska vyhledávat slabá místa v kritické infrastruktuře Spojeného království, jako jsou například podmořské kabely, ačkoli provést takové operace bez povšimnutí je pro Moskvu velmi obtížné.
V reakci na tyto hrozby Cooper zdůraznila nutnost neustále zvyšovat obranné kapacity a vytrvat v podpoře bránící se Ukrajiny. Apelovala na vybudování silnější Evropy v rámci NATO, kterou označila za nejúspěšnější obrannou alianci v historii. Její slova podtrhlo i nedávné cvičení aliančních sil, které simulovalo reakci na případnou ruskou invazi do Pobaltí. Vojáci při něm využili dokonce i prostory nepoužívaného nástupiště na londýnské stanici metra Charing Cross, kde testovali možnosti elektronického boje, rušení ruské komunikace a sestřelování nepřátelských bezpilotních letounů.
Americký generál Christopher Donahue, který velí pozemním silám NATO, z prostor metra upozornil, že Aliance má na přípravu proti potenciálnímu ruskému útoku jen velmi málo času. Plná připravenost k misím do roku 2030 podle něj není pouhým sloganem, ale naprostou nutností, protože tradiční formy mobilizace už nepředstavují automatickou výhodu. Britský generálporučík Mike Elviss k tomu dodal, že cvičení je nezbytné i proto, že protivník kroky Aliance bedlivě sleduje a musí vědět, že jsou spojenci na případnou výzvu připraveni. Podle vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě Alexuse G. Grynkewicha by jakékoli selhání v rychlé adaptaci na moderní bojiště ohrozilo odstrašující pozici celého paktu.
Paralelně s vojenskými manévry proběhlo také virtuální jednání politických špiček, během něhož britský premiér Keir Starmer spolu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Friedrichem Merzem slíbili zdvojnásobit podporu pro Kyjev. Státníci se spojili prostřednictvím videokonference s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který je informoval o aktuálním postupu a úspěších ukrajinské armády.
Lídři evropských mocností během hovoru ocenili vytrvalost ukrajinského lidu a potvrdili odhodlání zvýšit materiální i finanční pomoc v nadcházejících měsících. Shodli se na tom, že čelit ruské agresi je naprosto zásadní pro zachování evropské i globální bezpečnosti. Společně se zavázali k úsilí o dosažení spravedlivého a trvalého míru pro Ukrajinu a schůzku zakončili dohodou, že se v brzké době opětovně spojí k další koordinaci postupu.
Plány Evropské komise propojit vyplácení unijních peněz s plněním strukturálních reforem narazily na odpor klíčových členských států. Proti navrženému konceptu v rámci přípravy sedmiletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034 vystoupila skupina deseti zemí, v jejímž čele stojí Francie, Itálie a Španělsko. Navrhovaný rozpočet v hodnotě téměř dvou bilionů eur by totiž podle kritiků znamenal, že by národní vlády musely výměnou za unijní dotace prosazovat i vysoce citlivé domácí změny.
Bílý dům zveřejnil plán určený k demilitarizaci Pásma Gazy. Úspěch celého plánu však závisí na tom, zda Hamás a Izrael dokážou naplnit řadu zásadních závazků. Navržená dohoda počítá s tím, že se hnutí Hamás vzdá zbraní a ukončí svou vládu v Pásmu Gazy. Na druhé straně by Izrael musel ze zasaženého území kompletně stáhnout svoje vojenské jednotky.
Ruské ozbrojené síly v posledním období výrazně přesměrovaly své útoky bezpilotními prostředky i raketami na nový typ civilního cíle. Místo předchozího zaměření se primárně na energetickou síť se nyní terčem náletů stávají ukrajinské čerpací stanice. Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů bylo během června a července zasaženo více než dvě stě benzínek po celé zemi, což představuje průměrně tři napadená místa denně.
Americký státní dluh překročil hranici 40 bilionů dolarů, což začíná výrazně zasahovat do globální ekonomiky i evropských financí. Náklady na vypůjčení peněz pro vlády po celém světě v posledních dnech vzrostly na nejvyšší úroveň za několik let. Tento vývoj odráží obavy investorů z války, stárnutí populace i dopadů technologických změn, které vyčerpávají americké veřejné finance.
Uzavření Hormuzského průlivu představuje podle mořských biologů nebezpečí pro globální mořskou biodiverzitu. Tisíce nákladních lodí, které uvízly v Perském zálivu květnu a červenci v důsledku vojenského konfliktu, by totiž po obnovení provozu mohly do celého světa roznést vysoce invazivní druhy. Voda v této strategické oblasti je plná nehybně stojících plavidel, jejichž trupy se postupně stávají útočištěm pro nejrůznější mořské organismy – od mikroobů a řas až po svijonožce a další bezobratlé.
Německé bezpečnostní orgány odhalily v lese nedaleko Berlína tajný sklad se střelnými zbraněmi a municí, který byl podle vyšetřovatelů připraven pro nájemné vraždy plánované ruskou rozvědkou. O nálezu informoval deník Süddeutsche Zeitung ve spolupráci s veřejnoprávními stanicemi NDR a WDR.
Vedení amerického námořnictva diskutuje o možnosti přejmenovat rozestavěnou letadlovou loď USS Doris Miller po prezidentu Donaldu Trumpovi. Plavidlo mělo původně nést jméno černošského námořníka, který se proslavil hrdinským činem během japonského útoku na Pearl Harbor za druhé světové války.
Mírová jednání týkající se Pásma Gazy se opakovaně hroutí kvůli zásadním nedostatkům v nastavení kontrolních a vynucovacích mechanismů. Jednotlivé dohody uzavřené od ledna 2025 sice řeší výměnu rukojmích či stahování vojsk, žádná z nich však předem nedefinuje, kdo bude dohlížet na dodržování podmínek a jak se bude postupovat při jejich porušení.
Německo posiluje svou vojenskou přítomnost na východním křídle Severoatlantické aliance a vysílá do Litvy plně vybavenou brigádu. Tento krok představuje zásadní posun v německé obranné politice, neboť jde o vůbec první trvalé rozmístění německých vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Němečtí představitelé tímto rozhodnutím reagují na zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě a na potřebu efektivně odstrašit případnou agresi.
Pět let od návratu Tálibánu k moci v Afghánistánu zůstává režim hnutí extrémně radikální. Skupina podle očekávání nenaplnila své původní sliby o umírněnější vládě, respektování práv žen či udílení amnestií a v zemi nadále uplatňuje tvrdou represi. Zahraniční experti i OSN navíc opakovaně varují před tím, že Afghánistán opět slouží jako zázemí pro mezinárodní teroristické organizace.
Ruská agrese vůči Ukrajině se zdaleka neodehrává pouze na bojišti, ale má za cíl také úplné vymazání ukrajinské identity a kultury. Už od roku 2013 Vladimir Putin prosazuje narativ, že Ukrajinci a Rusové představují jeden národ. Tento dlouhodobý tlak vyvrcholil po plnohodnotné invazi v roce 2022, odkdy ruské síly systematicky útočí na ukrajinské kulturní instituce a tamní nakladatelský sektor.
První dáma Spojených států Melania Trumpová spojila svou dlouholetou vášeň pro automobilový sport s novou veřejnou iniciativou zaměřenou na mladé lidi opouštějící pěstounskou péči. V Růžové zahradě Bílého domu oznámila spuštění nového stipendijního programu v hodnotě dvou milionů dolarů. Tento projekt vznikl ve spolupráci se sérií IndyCar a společností Fox Corporation a jeho cílem je pomoci mladým dospělým při přechodu z pěstounského systému k samostatnému životu.