Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle nejnovějších zpráv aktivně připravuje plány na nové kolo vojenských úderů proti Íránu. Tyto přípravy probíhají v kuloárech Pentagonu a Bílého domu i přes to, že vyjednavači obou stran hlásí mírný pokrok v diplomatických rozhovorech. Zdroje z amerických zpravodajských služeb a armády naznačují, že situace je natolik vážná, že vojenští plánovači museli přehodnotit své nejbližší priority.
Závažnost situace podtrhuje fakt, že vysocí vojenští a zpravodajští představitelé Spojených států dostali příkaz zrušit své plány na nadcházející prodloužený víkend spojený s oslavami Dne obětí války. Toto opatření bylo zavedeno jako přímá reakce na nutnost být v plné pohotovosti pro případ, že by padlo definitivní rozhodnutí o zahájení útoků. Mluvčí Bílého domu k těmto krokům uvedl, že prezident si za všech okolností ponechává otevřené všechny dostupné varianty řešení a úkolem ministerstva obrany je být připraven okamžitě vykonat jakýkoliv rozkaz vrchního velitele ozbrojených sil.
Do pátečního odpoledne tamního času sice žádné konečné rozhodnutí o odpálení raket či zahájení náletů nepadlo, avšak samotná existence těchto plánů vyvolává obrovskou nervozitu na mezinárodní scéně. Pokud by se Spojené státy rozhodly k novým masivním úderům přistoupit, znamenalo by to okamžitý kolaps křehkého příměří, které mezi Washingtonem a Teheránem v současnosti platí. Tento klid zbraní je přitom jedinou zárukou, že se konflikt, který trvá již téměř tři měsíce, nerozhoří s ještě větší intenzitou.
Dosavadní mírové rozhovory, které mají za cíl najít trvalé řešení blízkovýchodní krize, se podle pozorovatelů ocitly na mrtvém bodě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio nicméně po jednání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance ve Švédsku prohlásil, že v rozhovorech s Íránem nastal určitý posun, ačkoliv ho nechce nijak zveličovat, ale ani podceňovat. Spojené státy jsou podle něj v nepřetržitém kontaktu s pákistánskými zprostředkovateli, kteří se snaží obě znepřátelené strany udržet u jednacího stolu.
Rubio otevřeně přiznal, že k dosažení finální dohody zbývá vykonat ještě obrovské množství práce a Washington se zatím v požadovaném cíli nenachází. Hlavní překážkou zůstává neústupnost obou vlád v klíčových strategických otázkách, kde se jejich pozice sice v některých detailech přiblížily, ale v zásadních bodech stále narážejí na nepřekonatelné rozdíly. Trump by podle svého ministra zahraničí sice jednoznačně preferoval uzavření dobré a stabilní dohody, ale Teherán musí přistoupit na tvrdé podmínky.
Mezi hlavní americké požadavky, přes které podle Bílého domu nejede vlak, patří vyřešení obav z možného přístupu Íránu k jaderným zbraním a kompletní revize budoucího programu obohacování uranu. Washington dává jasně najevo, že nehodlá akceptovat polovičatá řešení, která by islámské republice umožnila v budoucnu obnovit své vojenské jaderné ambice. Íránská delegace naopak tyto požadavky vnímá jako zásah do své suverenity, což debaty v posledních týdnech paralyzovalo.
Dalším kritickým bodem, na kterém celé diplomatické úsilí selhává, je budoucí status a správa strategicky významného Hormuzského průlivu. Marco Rubio v této souvislosti varoval alianční partnery z NATO, že se musí začít připravovat na krizový scénář, takzvaný plán B, pro případ, že by Írán tuto klíčovou námořní cestu odmítl definitivně uvolnit. Ministr varoval před situací, kdy by si Teherán průliv zcela přivlastnil a začal komerčním lodím diktovat vlastní pravidla a vybírat poplatky za průjezd, což by vyžadovalo tvrdou vojenskou reakci.
Spojené státy tak dávají íránskému vedení jasně najevo, že jejich trpělivost s vleklým vyjednáváním není nekonečná. Rubio zdůraznil, že Washington jedná s velmi složitou a nevyzpytatelnou skupinou lidí, a pokud se jejich přístup k dohodě v nejbližší době radikálně nezmění, prezident Trump již dříve jasně deklaroval, že má k dispozici jiné, mimodiplomatické nástroje. Přípravy na vojenské údery v Pentagonu jsou tak přímým varováním, že Spojené státy jsou připraveny vynutit si své zájmy silou.
Dodávky ponorek s jaderným pohonem Austrálii by po mnoho let snižovaly počet plavidel ve vlastní flotile amerického námořnictva, varovala nová zpráva pro americký Kongres, která zároveň zpochybnila, zda by bylo možné plavidla pod australskou vlajkou přinutit k zapojení do konfliktu s Čínou v rámci dohody AUKUS. Nejnovější plán výstavby lodí amerického námořnictva přitom s dohodou AUKUS ve svých prognózách vůbec nepočítá a pouze v poznámce pod čarou uvádí, že předání jakékoli ponorky třídy Virginia Austrálii nebylo do plánu zahrnuto.
Odborníci označují denní pilulku daraxonrasib v kombinaci s chemoterapií za největší průlom v léčbě rakoviny slinivky břišní za desítky let poté, co v raných klinických zkouškách u části pacientů s tímto vysoce smrtícím a obtížně léčitelným onemocněním zmenšila nádory a v některých případech je zřejmě i odstranila.
Věda o klimatu tvoří podle jednoho z předních světových klimatologů Johana Rockströma základní pilíř pařížské dohody i celosvětového úsilí proti globálnímu oteplování a snahy o odložení nových vědeckých zpráv ohrožují mezinárodní spolupráci při řešení klimatické krize. Ředitel Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu uvedl, že Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) musí mít možnost pracovat co nejrychleji na svém příštím souhrnném hodnocení poznatků o klimatických systémech planety.
Škodlivý ruský vliv v Evropě roste a evropské státy musejí vybudovat vlastní strategii v době, kdy Spojené státy od tohoto boje ustupují. Podle bývalých představitelů amerického ministerstva zahraničí Daniela Kimmage a Darjana Vujici, kteří o tématu napsali analýzu pro web National Interest, má ruská válka proti Ukrajině i evropské bojiště, kde bezpilotní letouny a rakety střídá sabotáž a podvratná činnost. Odborníci pro tyto aktivity používají označení hybridní, stínová nebo šedá válka a podle bývalé stálé představitelky Spojených států při NATO Julianne Smithové vstoupilo toto úsilí do nebezpečné nové fáze.
Ruský prezident Vladimir Putin, americký prezident Donald Trump a čínský vůdce Si Ťin-pching přijali ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen po svém třístranném jednání společné mírové prohlášení. Čtyřbodový dokument, který zveřejnila čínská státní tisková agentura Sin-chua, obsahuje závazky reformovat Organizaci spojených národů, rozšířit dodávky energií a vést rozhovory o jaderných rizicích, přičemž se vůbec nezmiňuje o Ukrajině.
Obyvatelé a místní komunity na jihozápadě Spojených států se snaží vzpamatovat z ničivých povodní, které zasáhly mimo jiné město Shiprock v Novém Mexiku a zaplavily zasažená místa toxickou vodou. Přívalové deště a bouře zesílené letošním klimatickým jevem El Niño udeřily po mimořádně suchém roce a nejteplejším létě v historii Nového Mexika. Dvě víkendové bouře na konci října a na začátku listopadu vyvolaly v pouštní oblasti náchylné k bleskovým povodním záplavy, jaké region nezažil po celé generace.
Britští a unijní vyjednavači se předběžně dohodli na tom, že podle nového programu mobility bude moci každoročně přijet do Spojeného království sto tisíc mladých občanů Evropské unie, zatímco jednání o obnovení vztahů mezi Londýnem a Bruselem spějí do dramatického závěru.
Čtvrteční setkání čínského vůdce Si Ťin-pchinga, amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina v čínském městě Šen-čen bylo vůbec první schůzkou představitelů těchto tří zemí, a proto si částečně zaslouží označení historické. Z hlediska hmatatelných výsledků však pravděpodobně nenaplní Putinovo tvrzení o nové stránce v dějinách diplomacie a zůstane spíše drobnou poznámkou pod čarou v dějinách jednadvacátého století, varuje analýza webu The Guardian.
Americký prezident Donald Trump podle webu The Independent vyzval evropské státy, aby zastavily finanční podporu Ukrajiny. Stalo se tak ve čtvrtek jen několik hodin poté, co v čínském městě Šen-čen vřele přivítal ruského prezidenta Vladimira Putina na historickém summitu za účasti čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Zatímco lídři Spojených států, Ruska a Číny uzavřeli devadesátiminutová jednání čtyřbodovým plánem na přetvoření světového řádu, evropští představitelé se sešli na paralelním summitu v Berlíně, aby vyjádřili solidaritu s Kyjevem.
Evropští státníci oznámili, že jsou připraveni jednat s Ruskem o ukončení války na Ukrajině, a poskytli tak Kyjevu výraznou podporu. Britský premiér Andy Burnham uvedl, že Evropa má jasný, konzistentní a jednotný vyjednávací postoj, zatímco německý kancléř Friedrich Merz zdůraznil, že maximalistické požadavky Moskvy nejsou reálné.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.