Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa podle nejnovějších zpráv aktivně připravuje plány na nové kolo vojenských úderů proti Íránu. Tyto přípravy probíhají v kuloárech Pentagonu a Bílého domu i přes to, že vyjednavači obou stran hlásí mírný pokrok v diplomatických rozhovorech. Zdroje z amerických zpravodajských služeb a armády naznačují, že situace je natolik vážná, že vojenští plánovači museli přehodnotit své nejbližší priority.
Závažnost situace podtrhuje fakt, že vysocí vojenští a zpravodajští představitelé Spojených států dostali příkaz zrušit své plány na nadcházející prodloužený víkend spojený s oslavami Dne obětí války. Toto opatření bylo zavedeno jako přímá reakce na nutnost být v plné pohotovosti pro případ, že by padlo definitivní rozhodnutí o zahájení útoků. Mluvčí Bílého domu k těmto krokům uvedl, že prezident si za všech okolností ponechává otevřené všechny dostupné varianty řešení a úkolem ministerstva obrany je být připraven okamžitě vykonat jakýkoliv rozkaz vrchního velitele ozbrojených sil.
Do pátečního odpoledne tamního času sice žádné konečné rozhodnutí o odpálení raket či zahájení náletů nepadlo, avšak samotná existence těchto plánů vyvolává obrovskou nervozitu na mezinárodní scéně. Pokud by se Spojené státy rozhodly k novým masivním úderům přistoupit, znamenalo by to okamžitý kolaps křehkého příměří, které mezi Washingtonem a Teheránem v současnosti platí. Tento klid zbraní je přitom jedinou zárukou, že se konflikt, který trvá již téměř tři měsíce, nerozhoří s ještě větší intenzitou.
Dosavadní mírové rozhovory, které mají za cíl najít trvalé řešení blízkovýchodní krize, se podle pozorovatelů ocitly na mrtvém bodě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio nicméně po jednání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance ve Švédsku prohlásil, že v rozhovorech s Íránem nastal určitý posun, ačkoliv ho nechce nijak zveličovat, ale ani podceňovat. Spojené státy jsou podle něj v nepřetržitém kontaktu s pákistánskými zprostředkovateli, kteří se snaží obě znepřátelené strany udržet u jednacího stolu.
Rubio otevřeně přiznal, že k dosažení finální dohody zbývá vykonat ještě obrovské množství práce a Washington se zatím v požadovaném cíli nenachází. Hlavní překážkou zůstává neústupnost obou vlád v klíčových strategických otázkách, kde se jejich pozice sice v některých detailech přiblížily, ale v zásadních bodech stále narážejí na nepřekonatelné rozdíly. Trump by podle svého ministra zahraničí sice jednoznačně preferoval uzavření dobré a stabilní dohody, ale Teherán musí přistoupit na tvrdé podmínky.
Mezi hlavní americké požadavky, přes které podle Bílého domu nejede vlak, patří vyřešení obav z možného přístupu Íránu k jaderným zbraním a kompletní revize budoucího programu obohacování uranu. Washington dává jasně najevo, že nehodlá akceptovat polovičatá řešení, která by islámské republice umožnila v budoucnu obnovit své vojenské jaderné ambice. Íránská delegace naopak tyto požadavky vnímá jako zásah do své suverenity, což debaty v posledních týdnech paralyzovalo.
Dalším kritickým bodem, na kterém celé diplomatické úsilí selhává, je budoucí status a správa strategicky významného Hormuzského průlivu. Marco Rubio v této souvislosti varoval alianční partnery z NATO, že se musí začít připravovat na krizový scénář, takzvaný plán B, pro případ, že by Írán tuto klíčovou námořní cestu odmítl definitivně uvolnit. Ministr varoval před situací, kdy by si Teherán průliv zcela přivlastnil a začal komerčním lodím diktovat vlastní pravidla a vybírat poplatky za průjezd, což by vyžadovalo tvrdou vojenskou reakci.
Spojené státy tak dávají íránskému vedení jasně najevo, že jejich trpělivost s vleklým vyjednáváním není nekonečná. Rubio zdůraznil, že Washington jedná s velmi složitou a nevyzpytatelnou skupinou lidí, a pokud se jejich přístup k dohodě v nejbližší době radikálně nezmění, prezident Trump již dříve jasně deklaroval, že má k dispozici jiné, mimodiplomatické nástroje. Přípravy na vojenské údery v Pentagonu jsou tak přímým varováním, že Spojené státy jsou připraveny vynutit si své zájmy silou.
Ruské ozbrojené síly v posledním období výrazně přesměrovaly své útoky bezpilotními prostředky i raketami na nový typ civilního cíle. Místo předchozího zaměření se primárně na energetickou síť se nyní terčem náletů stávají ukrajinské čerpací stanice. Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů bylo během června a července zasaženo více než dvě stě benzínek po celé zemi, což představuje průměrně tři napadená místa denně.
Americký státní dluh překročil hranici 40 bilionů dolarů, což začíná výrazně zasahovat do globální ekonomiky i evropských financí. Náklady na vypůjčení peněz pro vlády po celém světě v posledních dnech vzrostly na nejvyšší úroveň za několik let. Tento vývoj odráží obavy investorů z války, stárnutí populace i dopadů technologických změn, které vyčerpávají americké veřejné finance.
Uzavření Hormuzského průlivu představuje podle mořských biologů nebezpečí pro globální mořskou biodiverzitu. Tisíce nákladních lodí, které uvízly v Perském zálivu květnu a červenci v důsledku vojenského konfliktu, by totiž po obnovení provozu mohly do celého světa roznést vysoce invazivní druhy. Voda v této strategické oblasti je plná nehybně stojících plavidel, jejichž trupy se postupně stávají útočištěm pro nejrůznější mořské organismy – od mikroobů a řas až po svijonožce a další bezobratlé.
Německé bezpečnostní orgány odhalily v lese nedaleko Berlína tajný sklad se střelnými zbraněmi a municí, který byl podle vyšetřovatelů připraven pro nájemné vraždy plánované ruskou rozvědkou. O nálezu informoval deník Süddeutsche Zeitung ve spolupráci s veřejnoprávními stanicemi NDR a WDR.
Vedení amerického námořnictva diskutuje o možnosti přejmenovat rozestavěnou letadlovou loď USS Doris Miller po prezidentu Donaldu Trumpovi. Plavidlo mělo původně nést jméno černošského námořníka, který se proslavil hrdinským činem během japonského útoku na Pearl Harbor za druhé světové války.
Mírová jednání týkající se Pásma Gazy se opakovaně hroutí kvůli zásadním nedostatkům v nastavení kontrolních a vynucovacích mechanismů. Jednotlivé dohody uzavřené od ledna 2025 sice řeší výměnu rukojmích či stahování vojsk, žádná z nich však předem nedefinuje, kdo bude dohlížet na dodržování podmínek a jak se bude postupovat při jejich porušení.
Německo posiluje svou vojenskou přítomnost na východním křídle Severoatlantické aliance a vysílá do Litvy plně vybavenou brigádu. Tento krok představuje zásadní posun v německé obranné politice, neboť jde o vůbec první trvalé rozmístění německých vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Němečtí představitelé tímto rozhodnutím reagují na zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě a na potřebu efektivně odstrašit případnou agresi.
Pět let od návratu Tálibánu k moci v Afghánistánu zůstává režim hnutí extrémně radikální. Skupina podle očekávání nenaplnila své původní sliby o umírněnější vládě, respektování práv žen či udílení amnestií a v zemi nadále uplatňuje tvrdou represi. Zahraniční experti i OSN navíc opakovaně varují před tím, že Afghánistán opět slouží jako zázemí pro mezinárodní teroristické organizace.
Ruská agrese vůči Ukrajině se zdaleka neodehrává pouze na bojišti, ale má za cíl také úplné vymazání ukrajinské identity a kultury. Už od roku 2013 Vladimir Putin prosazuje narativ, že Ukrajinci a Rusové představují jeden národ. Tento dlouhodobý tlak vyvrcholil po plnohodnotné invazi v roce 2022, odkdy ruské síly systematicky útočí na ukrajinské kulturní instituce a tamní nakladatelský sektor.
První dáma Spojených států Melania Trumpová spojila svou dlouholetou vášeň pro automobilový sport s novou veřejnou iniciativou zaměřenou na mladé lidi opouštějící pěstounskou péči. V Růžové zahradě Bílého domu oznámila spuštění nového stipendijního programu v hodnotě dvou milionů dolarů. Tento projekt vznikl ve spolupráci se sérií IndyCar a společností Fox Corporation a jeho cílem je pomoci mladým dospělým při přechodu z pěstounského systému k samostatnému životu.
Koalice západních zemí podporujících Ukrajinu čelí po více než čtyřech a půl letech trvání konfliktu rostoucí únavě z války. Data výzkumné agentury YouGov podle The Conversation ukázala, že ve Francii, Německu či Španělsku již podpora mírových jednání převážila nad preferencí setrvat u vojenského řešení až do úplného stažení ruských vojsk. Téma pomoci Kyjevu se navíc stává klíčovým bodem politických debat například v Italii před nadcházejícími volbami.
Kreml odmítl možnost, že by se ruský prezident Vladimir Putin setkal s americkým rapperem Kanyem Westem, vystupujícím pod jménem Ye, během jeho plánovaného podzimního turné v Rusku. Informaci potvrdil mluvčí prezidentské kanceláře Dmitrij Peskov na čtvrteční tiskové konferenci, kde možnost případné schůzky rázně vyloučil.
