Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou se v posledních týdnech prudce zhoršily. Americká administrativa po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu dává otevřeně najevo snahu o změnu tamního režimu a označuje karibský stát za hrozbu pro národní bezpečnost. Washington na ostrov uvalil ropnou blokádu, zavedl nové sankce a federální úřady navíc poprvé v historii obvinily bývalého kubánského vůdce Raúla Castra z vraždy. Zatímco USA varují, že mírová dohoda je v tuto chvíli nepravděpodobná, Havana viní Američany ze snahy uměle vytvořit záminku pro vojenskou intervenci.
Napětí na Kubě umocňují zvýšené aktivity americké armády v oblasti Karibiku. Vojenská letadla USA v uplynulých dnech záměrně nechávala zapnuté transpondéry, takže jejich polohu bylo možné veřejně sledovat na internetu, což experti označují za jasný vzkaz Havaně, že je pod neustálým dohledem. Americký zpravodajský web Axios s odkazem na tajné služby navíc uvedl, že Kuba disponuje stovkami dronů a plánuje útoky na americké cíle včetně základny Guantánamo či lodí. Kubánská vláda tato tvrzení odmítá s tím, že válku nechce, ale je připravena se bránit.
Zásadním zlomem ve vzájemných vztazích se stalo americké obvinění devadesátisedmiletého Raúla Castra a dalších pěti osob z vraždy a spiknutí. Případ se datuje do února roku 1996, kdy kubánské stíhačky sestřelily dvě malá civilní letadla patřící exulantům v Miami, přičemž zahynuli čtyři lidé včetně tří občanů USA. Castro byl v té době ministrem ozbrojených sil. Zatímco Washington tehdy akci odsoudil jako nezákonný útok v mezinárodních vodách, Havana dodnes tvrdí, že stroje narušily její vzdušný prostor a země jednala v legitimní sebeobraně.
Soudní proces zasáhl samotné jádro kubánského politického systému. Ačkoliv současným prezidentem a šéfem komunistické strany je Miguel Díaz-Canel, jméno rodiny Castrů má u armády a bezpečnostních složek stále největší váhu a autoritu. Tyto síly v zemi kontrolují klíčové ekonomické sektory a potlačují vnitřní opozici. Americký ministr zahraničí Marco Rubio v této souvislosti uvedl, že Kubu ve skutečnosti neřídí žádná revoluce, ale neprůhledný vojenský konglomerát GAESA, který označil za stát ve státě blokující jakékoliv reformy.
Nejtvrdší dopad na běžný život na ostrově má však americká ropná blokáda. Tradiční dodavatelé jako Venezuela a Mexiko dodávky paliv v podstatě zastavili poté, co jim Washington pohrozil cly, a Spojené státy navíc několik zásilek ropy mířících na Kubu přímo zabavily. Země se kvůli tomu již řadu měsíců potýká s masivními výpadky elektřiny a kritickým nedostatkem potravin i léků. Nemocnice mají potíže s fungováním, školy zůstávají zavřené a v hlavním městě propukají demonstrace, při kterých nespokojení obyvatelé blokují silnice hořícími odpadky.
Spojené státy sice Kubě nabídly humanitární pomoc ve výši sta milionů dolarů, ale pod podmínkou, že bude distribuována mimo vládní struktury prostřednictvím katolické církve a nezávislých organizací. Kubánská strana to odmítla a vzkázala, že nejlepší pomocí by bylo úplné zrušení blokády, kterou prezident Díaz-Canel označil za arogantní kolektivní trestání kubánského lidu. Postupu Spojených států a stupňování tlaku na Havanu se dotkly i další globální mocnosti, přičemž Rusko a Čína kroky Washingtonu a obvinění Castra ostře odsoudily.
Nedávný dramatický incident na palubě letu FZ1073 společnosti FlyDubai ze 30. září 2026 otevřel zásadní otázky týkající se současné architektury globálního boje proti terorismu. Během letu směřujícího do Tel Avivu, na jehož palubě se nacházelo sto sedmdesát cestujících převážně izraelské národnosti, zaútočil druhý pilot Hamám al-Hammámí sekyrou na kapitána a poslal letoun do prudkého klesání. Tragédii zabránil až rozhodný zásah pasažérů, kteří pronikli do kokpitu a útočníka zneškodnili.
Ukrajinská kampaň hlubokých úderů zahájená v červnu zásadním způsobem proměnila charakter války na ruském území. Pravidelné útoky bezpilotních prostředků a raket na rafinérie, armádní továrny a logistické uzly způsobují v Rusku výpadky paliva, bankroty firem a pokles státních příjmů. Dlouhodobá stabilita každodenního života obyvatel byla narušena, na což Moskva reaguje odmítnutím návrhů na příměří a přípravou nové vlny eskalace.
Podezření z pokusu o únos či teroristický útok na palubě letu společnosti Flydubai se 170 cestujícími (převážně Izraelci) výrazně zasáhlo do vrcholící kampaně před nadcházejícími parlamentními volbami v Izraeli, které se konají 27. října.
Bývalý britský princ Andrew Mountbatten-Windsor zahájil právní kroky proti policii v Thames Valley a formálně napadl zákonnost domovních prohlídek, které v únoru vedly k jeho zatčení. Oznámil to mluvčí soudního aparátu s tím, že se případem bude zabývat Nejvyšší soud v Londýně. Někdejší vévoda z Yorku se snaží prostřednictvím žádosti o soudní přezkum zpochybnit postup vyšetřovatelů, kteří prohledali jeho nemovitosti v souvislosti s vyšetřováním jeho vazeb na zesnulého amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul prohlásil, že případná účast ruského prezidenta Vladimira Putina na nadcházejícím summitu skupiny G20 by mohla představovat začátek vážných jednání o ukončení války na Ukrajině.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio přijíždí na návštěvu Islandu, kde bude s místními představiteli jednat o posílení hospodářské a bezpečnostní spolupráce. Cesta se uskutečňuje pouhé dva týdny poté, co Washington na okraji Valného shromáždění OSN v New Yorku uzavřel novou bezpečnostní dohodu s Dánskem a Grónskem. Tato blesková návštěva podtrhuje rostoucí zájem Spojených států o Arktidu v době, kdy v tomto strategicky významném regionu silně roste rivalita mezi globálními mocnostmi.
V Demokratické republice Kongo bylo do klinické studie zapojeno již více než 250 účastníků s cílem otestovat nový lék, který by mohl zastavit šíření dosud nejsmrtelnější epidemie eboly v této středoafrické zemi. Výzkum se zaměřuje na virus druhu Bundibugyo, který je zodpovědný za tento rychle se šířící výskyt a pro který v současnosti neexistuje žádná schválená vakcína ani cílená léčba. Studie odstartovala v červenci v provinciích na východě země a představuje jednu z několika snah, jak epidemii alespoň zpomalit. Mezi účastníky testování jsou lidé, kteří byli viru přímo vystaveni, včetně zdravotníků v první linii a rodinných příslušníků nakažených pacientů.
Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.
Rozsáhlý výzkum zaměřený na vliv digitálních médií na dospívající varuje před závažnými dopady nadměrného času stráveného u obrazovek na zdraví dětí. Odborníci podle CNN upozorňují, že sledování digitálního obsahu přestává být pouze rodinnou záležitostí a stává se významným problémem veřejného zdraví. Podle odborníků by se do řešení celé situace měly aktivně zapojit také státní orgány a zdravotnické instituce skrze nová regulační opatření. Tlak na samotné rodiče je totiž v dnešní době již neúnosný.
Turecko se připravuje na pořadatelství nadcházejícího globálního klimatického summitu OSN s názvem COP31, na kterém chce klást hlavní důraz na snižování emisí metanu. Satelitní snímky však odhalily, že samotná pořadatelská země se potýká s masivními úniky tohoto skleníkového plynu ze svých městských skládek. Jedním z nejhorších zdrojů znečištění na světě je skládka Silivri na předměstí Istanbulu. Místní obyvatelé si v okolí zařízení dlouhodobě stěžují na nesnesitelný zápach a odborníci varují před obří ekologickou zátěží.
Novým velvyslancem Evropské unie ve Spojeném království se stal osmapadesátiletý finský diplomat Jukka Salovaara. Ve své nové roli chce působit především jako zprostředkovatel dialogu mezi Londýnem a Bruselem. Evropská unie je podle něj připravena k jednáním o budoucí podobě vzájemných vztahů. Reaguje tak na kroky britské vlády premiéra Andyho Burnhama, která hodlá dosavadní nastavení vztahů přehodnotit.