Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou se v posledních týdnech prudce zhoršily. Americká administrativa po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu dává otevřeně najevo snahu o změnu tamního režimu a označuje karibský stát za hrozbu pro národní bezpečnost. Washington na ostrov uvalil ropnou blokádu, zavedl nové sankce a federální úřady navíc poprvé v historii obvinily bývalého kubánského vůdce Raúla Castra z vraždy. Zatímco USA varují, že mírová dohoda je v tuto chvíli nepravděpodobná, Havana viní Američany ze snahy uměle vytvořit záminku pro vojenskou intervenci.
Napětí na Kubě umocňují zvýšené aktivity americké armády v oblasti Karibiku. Vojenská letadla USA v uplynulých dnech záměrně nechávala zapnuté transpondéry, takže jejich polohu bylo možné veřejně sledovat na internetu, což experti označují za jasný vzkaz Havaně, že je pod neustálým dohledem. Americký zpravodajský web Axios s odkazem na tajné služby navíc uvedl, že Kuba disponuje stovkami dronů a plánuje útoky na americké cíle včetně základny Guantánamo či lodí. Kubánská vláda tato tvrzení odmítá s tím, že válku nechce, ale je připravena se bránit.
Zásadním zlomem ve vzájemných vztazích se stalo americké obvinění devadesátisedmiletého Raúla Castra a dalších pěti osob z vraždy a spiknutí. Případ se datuje do února roku 1996, kdy kubánské stíhačky sestřelily dvě malá civilní letadla patřící exulantům v Miami, přičemž zahynuli čtyři lidé včetně tří občanů USA. Castro byl v té době ministrem ozbrojených sil. Zatímco Washington tehdy akci odsoudil jako nezákonný útok v mezinárodních vodách, Havana dodnes tvrdí, že stroje narušily její vzdušný prostor a země jednala v legitimní sebeobraně.
Soudní proces zasáhl samotné jádro kubánského politického systému. Ačkoliv současným prezidentem a šéfem komunistické strany je Miguel Díaz-Canel, jméno rodiny Castrů má u armády a bezpečnostních složek stále největší váhu a autoritu. Tyto síly v zemi kontrolují klíčové ekonomické sektory a potlačují vnitřní opozici. Americký ministr zahraničí Marco Rubio v této souvislosti uvedl, že Kubu ve skutečnosti neřídí žádná revoluce, ale neprůhledný vojenský konglomerát GAESA, který označil za stát ve státě blokující jakékoliv reformy.
Nejtvrdší dopad na běžný život na ostrově má však americká ropná blokáda. Tradiční dodavatelé jako Venezuela a Mexiko dodávky paliv v podstatě zastavili poté, co jim Washington pohrozil cly, a Spojené státy navíc několik zásilek ropy mířících na Kubu přímo zabavily. Země se kvůli tomu již řadu měsíců potýká s masivními výpadky elektřiny a kritickým nedostatkem potravin i léků. Nemocnice mají potíže s fungováním, školy zůstávají zavřené a v hlavním městě propukají demonstrace, při kterých nespokojení obyvatelé blokují silnice hořícími odpadky.
Spojené státy sice Kubě nabídly humanitární pomoc ve výši sta milionů dolarů, ale pod podmínkou, že bude distribuována mimo vládní struktury prostřednictvím katolické církve a nezávislých organizací. Kubánská strana to odmítla a vzkázala, že nejlepší pomocí by bylo úplné zrušení blokády, kterou prezident Díaz-Canel označil za arogantní kolektivní trestání kubánského lidu. Postupu Spojených států a stupňování tlaku na Havanu se dotkly i další globální mocnosti, přičemž Rusko a Čína kroky Washingtonu a obvinění Castra ostře odsoudily.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.
Švédsko a Velká Británie vybaví ukrajinské stíhací letectvo pokročilými protiletadlovými střelami typu Meteor, které mají dorazit společně s bojovými letouny Saab Gripen na začátku roku 2027. Podle úterního prohlášení ukrajinského ministerstva obrany podepsali ministr Evgeniy Khmara, švédský protějšek Pål Jonson a britský ministr obrany Wes Streeting v Bruselu příslušné memorandum o pokračující spolupráci. Dodávka se týká letounů verze C v jednomístném provedení a verze D ve dvoumístném uspořádání, s jejichž předáním ukrajinskému letectvu se počítá v lednu a únoru 2027.
Americký prezident Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen vůbec první společná trojstranná jednání lídrů tří největších jaderných mocností světa. Schůzka se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v prostředí světových konfliktů a obchodního napětí a patří k nejsledovanějším událostem týdne.