Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou se v posledních týdnech prudce zhoršily. Americká administrativa po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu dává otevřeně najevo snahu o změnu tamního režimu a označuje karibský stát za hrozbu pro národní bezpečnost. Washington na ostrov uvalil ropnou blokádu, zavedl nové sankce a federální úřady navíc poprvé v historii obvinily bývalého kubánského vůdce Raúla Castra z vraždy. Zatímco USA varují, že mírová dohoda je v tuto chvíli nepravděpodobná, Havana viní Američany ze snahy uměle vytvořit záminku pro vojenskou intervenci.
Napětí na Kubě umocňují zvýšené aktivity americké armády v oblasti Karibiku. Vojenská letadla USA v uplynulých dnech záměrně nechávala zapnuté transpondéry, takže jejich polohu bylo možné veřejně sledovat na internetu, což experti označují za jasný vzkaz Havaně, že je pod neustálým dohledem. Americký zpravodajský web Axios s odkazem na tajné služby navíc uvedl, že Kuba disponuje stovkami dronů a plánuje útoky na americké cíle včetně základny Guantánamo či lodí. Kubánská vláda tato tvrzení odmítá s tím, že válku nechce, ale je připravena se bránit.
Zásadním zlomem ve vzájemných vztazích se stalo americké obvinění devadesátisedmiletého Raúla Castra a dalších pěti osob z vraždy a spiknutí. Případ se datuje do února roku 1996, kdy kubánské stíhačky sestřelily dvě malá civilní letadla patřící exulantům v Miami, přičemž zahynuli čtyři lidé včetně tří občanů USA. Castro byl v té době ministrem ozbrojených sil. Zatímco Washington tehdy akci odsoudil jako nezákonný útok v mezinárodních vodách, Havana dodnes tvrdí, že stroje narušily její vzdušný prostor a země jednala v legitimní sebeobraně.
Soudní proces zasáhl samotné jádro kubánského politického systému. Ačkoliv současným prezidentem a šéfem komunistické strany je Miguel Díaz-Canel, jméno rodiny Castrů má u armády a bezpečnostních složek stále největší váhu a autoritu. Tyto síly v zemi kontrolují klíčové ekonomické sektory a potlačují vnitřní opozici. Americký ministr zahraničí Marco Rubio v této souvislosti uvedl, že Kubu ve skutečnosti neřídí žádná revoluce, ale neprůhledný vojenský konglomerát GAESA, který označil za stát ve státě blokující jakékoliv reformy.
Nejtvrdší dopad na běžný život na ostrově má však americká ropná blokáda. Tradiční dodavatelé jako Venezuela a Mexiko dodávky paliv v podstatě zastavili poté, co jim Washington pohrozil cly, a Spojené státy navíc několik zásilek ropy mířících na Kubu přímo zabavily. Země se kvůli tomu již řadu měsíců potýká s masivními výpadky elektřiny a kritickým nedostatkem potravin i léků. Nemocnice mají potíže s fungováním, školy zůstávají zavřené a v hlavním městě propukají demonstrace, při kterých nespokojení obyvatelé blokují silnice hořícími odpadky.
Spojené státy sice Kubě nabídly humanitární pomoc ve výši sta milionů dolarů, ale pod podmínkou, že bude distribuována mimo vládní struktury prostřednictvím katolické církve a nezávislých organizací. Kubánská strana to odmítla a vzkázala, že nejlepší pomocí by bylo úplné zrušení blokády, kterou prezident Díaz-Canel označil za arogantní kolektivní trestání kubánského lidu. Postupu Spojených států a stupňování tlaku na Havanu se dotkly i další globální mocnosti, přičemž Rusko a Čína kroky Washingtonu a obvinění Castra ostře odsoudily.
Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou se v posledních týdnech prudce zhoršily. Americká administrativa po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu dává otevřeně najevo snahu o změnu tamního režimu a označuje karibský stát za hrozbu pro národní bezpečnost. Washington na ostrov uvalil ropnou blokádu, zavedl nové sankce a federální úřady navíc poprvé v historii obvinily bývalého kubánského vůdce Raúla Castra z vraždy. Zatímco USA varují, že mírová dohoda je v tuto chvíli nepravděpodobná, Havana viní Američany ze snahy uměle vytvořit záminku pro vojenskou intervenci.
Časté verbální útoky prezidenta Donalda Trumpa, který neváhá označovat novináře či republikánské zákonodárce za hloupé a vlastizrádné, vedou řadu kritiků k úvahám o jeho duševním zdraví. Na sociálních sítích běžně šíří konspirační teorie, urážky a nepodložená obvinění, což u jeho odpůrců i některých bývalých spolupracovníků vyvolává dojem, že prochází vážným kognitivním a emocionálním úpadkem. Profesor Jeffrey Sonnenfeld z Yaleovy univerzity, který Trumpa osobně zná přes třicet let, však ve svém textu pro časopis TIME argumentuje, že se o žádné šílenství nejedná a prezident se chová naprosto stejně jako v minulosti.
Tropického počasí se v Česku můžeme dočkat nejen o nadcházejícím víkendu, ale také v příštím týdnu. Přinejmenším v úterý slibuje předpověď dosažení hranice 30 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Válka na Blízkém východě by normálně vyhnala ceny benzínu u českých čerpacích stanic třeba nad 70 Kč/l. Místo toho ale sledujeme bizarní partii na geopolitické šachovnici, při níž se americký prezident Donald Trump i jeho úhlavní nepřítel z Teheránu snaží trh obelstít. Každý z jiného důvodu. Jenže molekuly ropy nelze vytisknout jako termínové kontrakty na barel a skutečný vítěz sedí v Pekingu.
Britští policisté zřejmě nejsou spokojeni se zapojením veřejnosti do vyšetřování bývalého prince Andrewa. Rozhodli se totiž zopakovat výzvu, kterou se obracejí na lidi, jejichž informace by mohly být cenné. Upozornila na to BBC. Policie vyšetřuje mladšího bratra krále Karla III. pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby.
Jedna éra americké televizní zábavy je u konce. CBS ve čtvrtek odvysílala poslední epizodu úspěšné talk show The Late Show, kterou moderovali David Letterman a Stephen Colbert. Americký prezident Donald Trump toho rozhodně nelituje.
Čínský vůdce Si Ťin-pching se během rozhovorů v Pekingu nechal slyšet, že by Vladimir Putin mohl jednou litovat svého rozhodnutí zaútočit na Ukrajinu. Podle bezpečnostního analytika CNN Bretta McGurka dává aktuální situace na frontě čínskému prezidentovi zapravdu. Tento vývoj zároveň otevírá prostor pro vyjednávání ze strany Donalda Trumpa, jehož diplomatický přístup by se však měl začít opírat o zcela odlišné argumenty než doposud.
Klimatický jev El Niño se v Tichém oceánu vyvíjí mnohem rychleji, než ukazovaly původní vědecké odhady. Podle aktuálních dat Centra pro předpověď klimatu navíc prudce roste pravděpodobnost, že by tato anomálie mohla do konce roku dosáhnout mimořádné intenzity. Meteorologové nevylučují ani vznik velmi vzácného a silného takzvaného super El Niňa, přičemž šance na rozvoj silného nebo velmi silného fenoménu dosahuje v současnosti 66 procent.
Ukrajinské síly v noci na pátek zaútočily na ropnou rafinérii v ruské Jaroslavské oblasti, která se nachází přibližně 700 kilometrů od ukrajinských hranic. Úder potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že se jedná o součást intenzivnější strategie zaměřené na likvidaci ruské energetické infrastruktury.
Britská policie, která vyšetřuje Andrewa Mountbatten-Windsora, potvrdila, že by se její prověřování mohlo rozšířit také na obvinění ze sexuálního obtěžování. Tento krok je součástí širšího vyšetřování možného zneužití pravomoci úřední osoby v době, kdy bývalý princ působil jako obchodní zmocněnec Velké Británie. Policie hrabství Thames Valley v pátek obnovila svou výzvu, aby se přihlásili případní svědci, a uvedla, že již kontaktovala právní zástupce ženy, která v minulosti popsala svou zkušenost ze sídla Royal Lodge ve Windsoru.
Íránská vláda přišla s novým plánem, jak využít strategický Hormuzský průliv k ekonomickému a politickému tlaku na Západ. Teherán podle státních médií zvažuje zavedení licenčních poplatků pro největší světové technologické firmy, jako jsou Google, Meta, Microsoft a Amazon, za využívání podmořských internetových kabelů, které procházejí dnem této klíčové námořní tepny. Tento krok následuje po úspěšné íránské blokádě lodní dopravy v průlivu a přichází v momentě, kdy uvízla diplomatická jednání mezi Íránem a Spojenými státy.
Používání notebooku přímo na klíně doprovází řada otázek ohledně možných zdravotních rizik. Lidé se často obávají, zda neviditelná energie a teplo sálající z plastové či kovové konstrukce nemohou tělu dlouhodobě škodit. Vědecké výzkumy však mnohé z těchto obav vyvracejí, zatímco jiné hrozby označují za reálné. Odborníci proto poukazují na konkrétní rizika i na způsoby, jak se jim efektivně vyhnout.