Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou se v posledních týdnech prudce zhoršily. Americká administrativa po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu dává otevřeně najevo snahu o změnu tamního režimu a označuje karibský stát za hrozbu pro národní bezpečnost. Washington na ostrov uvalil ropnou blokádu, zavedl nové sankce a federální úřady navíc poprvé v historii obvinily bývalého kubánského vůdce Raúla Castra z vraždy. Zatímco USA varují, že mírová dohoda je v tuto chvíli nepravděpodobná, Havana viní Američany ze snahy uměle vytvořit záminku pro vojenskou intervenci.
Napětí na Kubě umocňují zvýšené aktivity americké armády v oblasti Karibiku. Vojenská letadla USA v uplynulých dnech záměrně nechávala zapnuté transpondéry, takže jejich polohu bylo možné veřejně sledovat na internetu, což experti označují za jasný vzkaz Havaně, že je pod neustálým dohledem. Americký zpravodajský web Axios s odkazem na tajné služby navíc uvedl, že Kuba disponuje stovkami dronů a plánuje útoky na americké cíle včetně základny Guantánamo či lodí. Kubánská vláda tato tvrzení odmítá s tím, že válku nechce, ale je připravena se bránit.
Zásadním zlomem ve vzájemných vztazích se stalo americké obvinění devadesátisedmiletého Raúla Castra a dalších pěti osob z vraždy a spiknutí. Případ se datuje do února roku 1996, kdy kubánské stíhačky sestřelily dvě malá civilní letadla patřící exulantům v Miami, přičemž zahynuli čtyři lidé včetně tří občanů USA. Castro byl v té době ministrem ozbrojených sil. Zatímco Washington tehdy akci odsoudil jako nezákonný útok v mezinárodních vodách, Havana dodnes tvrdí, že stroje narušily její vzdušný prostor a země jednala v legitimní sebeobraně.
Soudní proces zasáhl samotné jádro kubánského politického systému. Ačkoliv současným prezidentem a šéfem komunistické strany je Miguel Díaz-Canel, jméno rodiny Castrů má u armády a bezpečnostních složek stále největší váhu a autoritu. Tyto síly v zemi kontrolují klíčové ekonomické sektory a potlačují vnitřní opozici. Americký ministr zahraničí Marco Rubio v této souvislosti uvedl, že Kubu ve skutečnosti neřídí žádná revoluce, ale neprůhledný vojenský konglomerát GAESA, který označil za stát ve státě blokující jakékoliv reformy.
Nejtvrdší dopad na běžný život na ostrově má však americká ropná blokáda. Tradiční dodavatelé jako Venezuela a Mexiko dodávky paliv v podstatě zastavili poté, co jim Washington pohrozil cly, a Spojené státy navíc několik zásilek ropy mířících na Kubu přímo zabavily. Země se kvůli tomu již řadu měsíců potýká s masivními výpadky elektřiny a kritickým nedostatkem potravin i léků. Nemocnice mají potíže s fungováním, školy zůstávají zavřené a v hlavním městě propukají demonstrace, při kterých nespokojení obyvatelé blokují silnice hořícími odpadky.
Spojené státy sice Kubě nabídly humanitární pomoc ve výši sta milionů dolarů, ale pod podmínkou, že bude distribuována mimo vládní struktury prostřednictvím katolické církve a nezávislých organizací. Kubánská strana to odmítla a vzkázala, že nejlepší pomocí by bylo úplné zrušení blokády, kterou prezident Díaz-Canel označil za arogantní kolektivní trestání kubánského lidu. Postupu Spojených států a stupňování tlaku na Havanu se dotkly i další globální mocnosti, přičemž Rusko a Čína kroky Washingtonu a obvinění Castra ostře odsoudily.
Americký státní dluh překročil hranici 40 bilionů dolarů, což začíná výrazně zasahovat do globální ekonomiky i evropských financí. Náklady na vypůjčení peněz pro vlády po celém světě v posledních dnech vzrostly na nejvyšší úroveň za několik let. Tento vývoj odráží obavy investorů z války, stárnutí populace i dopadů technologických změn, které vyčerpávají americké veřejné finance.
Uzavření Hormuzského průlivu představuje podle mořských biologů nebezpečí pro globální mořskou biodiverzitu. Tisíce nákladních lodí, které uvízly v Perském zálivu květnu a červenci v důsledku vojenského konfliktu, by totiž po obnovení provozu mohly do celého světa roznést vysoce invazivní druhy. Voda v této strategické oblasti je plná nehybně stojících plavidel, jejichž trupy se postupně stávají útočištěm pro nejrůznější mořské organismy – od mikroobů a řas až po svijonožce a další bezobratlé.
Německé bezpečnostní orgány odhalily v lese nedaleko Berlína tajný sklad se střelnými zbraněmi a municí, který byl podle vyšetřovatelů připraven pro nájemné vraždy plánované ruskou rozvědkou. O nálezu informoval deník Süddeutsche Zeitung ve spolupráci s veřejnoprávními stanicemi NDR a WDR.
Vedení amerického námořnictva diskutuje o možnosti přejmenovat rozestavěnou letadlovou loď USS Doris Miller po prezidentu Donaldu Trumpovi. Plavidlo mělo původně nést jméno černošského námořníka, který se proslavil hrdinským činem během japonského útoku na Pearl Harbor za druhé světové války.
Mírová jednání týkající se Pásma Gazy se opakovaně hroutí kvůli zásadním nedostatkům v nastavení kontrolních a vynucovacích mechanismů. Jednotlivé dohody uzavřené od ledna 2025 sice řeší výměnu rukojmích či stahování vojsk, žádná z nich však předem nedefinuje, kdo bude dohlížet na dodržování podmínek a jak se bude postupovat při jejich porušení.
Německo posiluje svou vojenskou přítomnost na východním křídle Severoatlantické aliance a vysílá do Litvy plně vybavenou brigádu. Tento krok představuje zásadní posun v německé obranné politice, neboť jde o vůbec první trvalé rozmístění německých vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Němečtí představitelé tímto rozhodnutím reagují na zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě a na potřebu efektivně odstrašit případnou agresi.
Pět let od návratu Tálibánu k moci v Afghánistánu zůstává režim hnutí extrémně radikální. Skupina podle očekávání nenaplnila své původní sliby o umírněnější vládě, respektování práv žen či udílení amnestií a v zemi nadále uplatňuje tvrdou represi. Zahraniční experti i OSN navíc opakovaně varují před tím, že Afghánistán opět slouží jako zázemí pro mezinárodní teroristické organizace.
Ruská agrese vůči Ukrajině se zdaleka neodehrává pouze na bojišti, ale má za cíl také úplné vymazání ukrajinské identity a kultury. Už od roku 2013 Vladimir Putin prosazuje narativ, že Ukrajinci a Rusové představují jeden národ. Tento dlouhodobý tlak vyvrcholil po plnohodnotné invazi v roce 2022, odkdy ruské síly systematicky útočí na ukrajinské kulturní instituce a tamní nakladatelský sektor.
První dáma Spojených států Melania Trumpová spojila svou dlouholetou vášeň pro automobilový sport s novou veřejnou iniciativou zaměřenou na mladé lidi opouštějící pěstounskou péči. V Růžové zahradě Bílého domu oznámila spuštění nového stipendijního programu v hodnotě dvou milionů dolarů. Tento projekt vznikl ve spolupráci se sérií IndyCar a společností Fox Corporation a jeho cílem je pomoci mladým dospělým při přechodu z pěstounského systému k samostatnému životu.
Koalice západních zemí podporujících Ukrajinu čelí po více než čtyřech a půl letech trvání konfliktu rostoucí únavě z války. Data výzkumné agentury YouGov podle The Conversation ukázala, že ve Francii, Německu či Španělsku již podpora mírových jednání převážila nad preferencí setrvat u vojenského řešení až do úplného stažení ruských vojsk. Téma pomoci Kyjevu se navíc stává klíčovým bodem politických debat například v Italii před nadcházejícími volbami.
Kreml odmítl možnost, že by se ruský prezident Vladimir Putin setkal s americkým rapperem Kanyem Westem, vystupujícím pod jménem Ye, během jeho plánovaného podzimního turné v Rusku. Informaci potvrdil mluvčí prezidentské kanceláře Dmitrij Peskov na čtvrteční tiskové konferenci, kde možnost případné schůzky rázně vyloučil.
Americká vláda pod vedením prezidenta Donalda Trumpa výrazně stupňuje tlak na Írán a vyhlásila takzvaný „hospodářský Den D“. Cílem této strategie je maximální ekonomická izolace Teheránu a zamezení obcházení stávajících sankcí za pomoci třetích zemí.