Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Ačkoli Putin neupřesnil, o jaké evropské požadavky se jedná, je známo, že evropští partneři Kyjeva naléhají na to, aby se mohli účastnit mírových jednání. Zejména trvají na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, které by zajistily, že země nebude znovu napadena. Tyto snahy se týkají revizí původního mírového plánu, který USA a Rusko vypracovaly bez Kyjeva a který byl považován za příliš nakloněný Moskvě.
Prezident sice zopakoval, že „nechce bojovat s Evropou“, ale ihned dodal: „Pokud s námi ale Evropa chce bojovat, jsme připraveni to udělat hned teď.“ Putin rovněž bagatelizoval rozsah konfliktu na Ukrajině, když prohlásil, že „to není válka ve skutečném, v moderním smyslu toho slova“. Dle jeho slov Rusko na Ukrajině jedná „s chirurgickou přesností, přesným způsobem“. Tato tvrzení jsou v rozporu s fakty, jelikož od invaze v únoru 2022 Rusko opakovaně útočí na města, obce a civilní infrastrukturu, což vedlo k více než 53 000 civilním obětem, včetně 14 534 úmrtí.
Setkání Putina s americkými vyslanci, Witkoffem a Kushnerem, se v Moskvě opoždilo, jelikož Putin nejprve přednášel na investičním fóru. Po skončení fóra sice opustil sál bez odpovědí, ale novinářům v hale se přece jen vyjádřil. Mezitím ruská média zveřejnila video, na němž je vidět americký vyslanec Witkoff a Jared Kushner při přátelské procházce centrem Moskvy s ruským vyjednavačem Kirillem Dmitrijevem, což naznačuje konstruktivní atmosféru.
Američtí vyslanci dorazili do Moskvy, aby Putinovi představili upravený mírový plán. Původní plán, který byl silně ve prospěch Moskvy, prošel změnami po intenzivních konzultacích USA s Ukrajinou. Podle některých analytiků, jako je ruský tisk, „mlha diplomacie“ kolem návštěvy Steva Witkoffa naznačuje „bezprostřední diplomatický průlom“ nebo alespoň posun k němu. Nicméně ukrajinský prezident Zelenskyj v minulých dnech naznačil, že stále zbývá vyřešit „těžké otázky“, zejména otázku okupovaných území, jejichž předání Rusko stále požaduje.
Česko v loňském roce zasáhly zprávy o úmrtí několika slavných osobností. V prosinci to byl Patrik Hezucký, který podlehl vážné nemoci. Fanoušci přitom až do jeho odchodu netušili, co přesně oblíbenému moderátorovi Evropy 2 je. Vdova Nikola nyní vysvětlila, proč tomu tak bylo.
Údajné tajemství Freddieho Mercuryho, že měl mít utajovanou dceru, prasklo teprve nedávno. Na začátku letošního roku ale přišla z Velké Británii smutná zpráva. Žena, která má být dcerou zpěváka, což mnozí lidé stejně zpochybňují, je po smrti. Podlehla vážné nemoci.
Snaha Donalda Trumpa získat Grónsko pod americkou kontrolu naráží na zásadní překážku: samotné Američany. Podle nových průzkumů veřejného mínění většina obyvatel Spojených států o ovládnutí největšího ostrova světa nestojí. To však prezidenta nijak nebrzdí v jeho odhodlání přepsat mapu Arktidy. Trump je podle magazínu Time pevně přesvědčen, že díky svému „obchodnímu instinktu“ dokáže národ i spojence nakonec přesvědčit, že nákup Grónska je pro bezpečnost USA nevyhnutelný.
Donald Trump má jako bývalý realitní magnát cit pro lukrativní nemovitosti, ale v případě Grónska jde o mnohem víc než jen o obchod. Podle analýzy zveřejněné na Fox News prezident velmi dobře chápe, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro národní bezpečnost USA a vybudování takzvaného „Zlatého dómu“ – ambiciózního protiraketového štítu. Trump svými prohlášeními na síti Truth Social cíleně vyvíjí tlak na Dánsko i celé NATO, aby je přiměl k rychlejší a efektivnější akci proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými partnery procházejí v oblasti Arktidy zatěžkávací zkouškou. Zatímco Washington znepokojeně sleduje rostoucí vliv Ruska a Číny na dálném severu, způsob, jakým prezident Donald Trump o ochraně regionu mluví, vyvolává v Evropě spíše napětí než pocit bezpečí. Podle analýzy ukrajinského stratéga Pavla Žovnirenka může jakýkoli náznak rozkolu mezi spojenci Moskva okamžitě a nemilosrdně využít ve svůj prospěch.
Současná vlna nepokojů v Íránu, která zemi svírá od konce prosince, představuje podle odborníků bezprecedentní hrozbu pro stabilitu teokratického režimu. Politolog Francesco Cavatorta z Université Laval upozorňuje, že situace je vysoce výbušná a liší se od předchozích revolt z let 2019 či 2022 především svým sociálním složením. Do ulic nyní vyrážejí i dříve privilegované vrstvy, jako je obchodní buržoazie a odborníci, které k zoufalému kroku dohnala drastická devalvace měny a nekontrolovaná inflace.
V hlubokém sněhu norských hor, kde teploty klesají pod minus 20 stupňů Celsia, podstupují elitní britští námořní pěšáci jeden z nejtvrdších vojenských výcviků na světě. Základna Camp Viking v severonorském Skjoldu se stala centrem britských operací v Arktidě, kde se vojáci připravují na možný střet s Ruskem. Jejich trénink vrcholí drastickou zkouškou – skokem do vysekané díry v ledu, po kterém následuje rituální přípitek rumem na zdraví krále Karla III.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ohradil proti tvrzení Donalda Trumpa, že Kyjev brzdí ukončení válečného konfliktu. Ve svém večerním projevu zdůraznil, že Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou pro mír. Reagoval tak na slova amerického prezidenta, který na otázku, proč diplomatická jednání dosud neuspěla, odpověděl stroze jménem ukrajinského lídra. Trump navíc dodal, že zatímco Vladimir Putin je prý připraven k dohodě, Kyjev se k ní staví váhavě.
Bílý dům dal jasně najevo, že přítomnost evropských vojáků v Grónsku nijak neovlivní záměr Donalda Trumpa získat tento strategický arktický ostrov pod americkou kontrolu. Mluvčí Karoline Leavittová prohlásila, že nasazení jednotek z Evropy nemá na prezidentovo rozhodování žádný dopad a nijak nemění jeho cíl ostrov ovládnout. Podle Washingtonu jde o nutný krok k ochraně území, kterému údajně hrozí pád do rukou Ruska nebo Číny.
Íránský režim se po brutálním zásahu proti celostátním protestům, které si podle lidskoprávních organizací vyžádaly tisíce obětí, ocitl pod extrémním mezinárodním tlakem. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) sice vlna nepokojů v posledních dnech mírně opadla, ale situace zůstává výbušná. Masivní nasazení bezpečnostních složek je pro Teherán dlouhodobě neudržitelné, a jakmile se vojáci stáhnou z ulic, hrozí okamžité obnovení demonstrací.
Diplomatické napětí mezi Kodaní a Washingtonem ohledně budoucnosti Grónska nabírá na obrátkách. Po středečním setkání dánských a grónských ministrů s americkým viceprezidentem JD Vancem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem byla ohlášena vznikající pracovní skupina. Zatímco evropská strana ji vnímá jako platformu pro řešení „zásadních neshod“, Bílý dům interpretuje její účel zcela odlišně.
Spekulace o vážném zdravotním stavu čečenského vůdce Ramzana Kadyrova opět nabývají na síle. Podle nejnovějších zpráv ukrajinské rozvědky trpí devětačtyřicetiletý „silák z Grozného“ selháním ledvin a je odkázán na dialýzu. Ačkoliv byl Kadyrov v minulosti prohlášen za mrtvého či umírajícího již několikrát, současná vlna informací přichází v kritickém momentu, kdy ruská invaze na Ukrajinu vstupuje do svého pátého roku a Kreml si nemůže dovolit nestabilitu na svém neklidném jihu.