Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Ačkoli Putin neupřesnil, o jaké evropské požadavky se jedná, je známo, že evropští partneři Kyjeva naléhají na to, aby se mohli účastnit mírových jednání. Zejména trvají na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, které by zajistily, že země nebude znovu napadena. Tyto snahy se týkají revizí původního mírového plánu, který USA a Rusko vypracovaly bez Kyjeva a který byl považován za příliš nakloněný Moskvě.
Prezident sice zopakoval, že „nechce bojovat s Evropou“, ale ihned dodal: „Pokud s námi ale Evropa chce bojovat, jsme připraveni to udělat hned teď.“ Putin rovněž bagatelizoval rozsah konfliktu na Ukrajině, když prohlásil, že „to není válka ve skutečném, v moderním smyslu toho slova“. Dle jeho slov Rusko na Ukrajině jedná „s chirurgickou přesností, přesným způsobem“. Tato tvrzení jsou v rozporu s fakty, jelikož od invaze v únoru 2022 Rusko opakovaně útočí na města, obce a civilní infrastrukturu, což vedlo k více než 53 000 civilním obětem, včetně 14 534 úmrtí.
Setkání Putina s americkými vyslanci, Witkoffem a Kushnerem, se v Moskvě opoždilo, jelikož Putin nejprve přednášel na investičním fóru. Po skončení fóra sice opustil sál bez odpovědí, ale novinářům v hale se přece jen vyjádřil. Mezitím ruská média zveřejnila video, na němž je vidět americký vyslanec Witkoff a Jared Kushner při přátelské procházce centrem Moskvy s ruským vyjednavačem Kirillem Dmitrijevem, což naznačuje konstruktivní atmosféru.
Američtí vyslanci dorazili do Moskvy, aby Putinovi představili upravený mírový plán. Původní plán, který byl silně ve prospěch Moskvy, prošel změnami po intenzivních konzultacích USA s Ukrajinou. Podle některých analytiků, jako je ruský tisk, „mlha diplomacie“ kolem návštěvy Steva Witkoffa naznačuje „bezprostřední diplomatický průlom“ nebo alespoň posun k němu. Nicméně ukrajinský prezident Zelenskyj v minulých dnech naznačil, že stále zbývá vyřešit „těžké otázky“, zejména otázku okupovaných území, jejichž předání Rusko stále požaduje.
Plán českých repatriačních letů, které mají pomoci dostat české občany nacházející se na Blízkém východě do bezpečí, se změnil. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Repatriace mají nakonec probíhat nejen z Egypta a Jordánska, ale také z Ománu.
Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout.
Írán se podle dostupných informací snaží zachránit, co zbývá z jaderného programu, než bude příliš pozdě. Tvrdí to zdroje izraelského deníku The Jerusalem Post. Teherán chce ochránit, co půjde, opevnit zařízení a schovat vybavení, u kterého to jde udělat.
Českou hudební scénou otřásla v uplynulém týdnu smutná zpráva. Ve věku 66 let zemřel klávesista Jiří Valenta, někdejší člen legendární kapely Olympic. Podle dostupných informací spáchal sebevraždu. Rodina se nyní zabývá tím, jak bude vypadat smuteční obřad.
V Česku o víkendu začalo meteorologické jaro, ale jarní počasí panovalo už v posledních únorových dnech. Zásadní změna se neočekává ani během prvního ryze březnového týdne. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) bude slunečno a nadprůměrně teplo.
Izraelská armáda (IDF) v nejnovější aktualizaci na sociální síti X oznámila, že její letectvo zahájilo rozsáhlou vlnu útoků přímo v srdci íránského hlavního města Teheránu. Z místa již přicházejí první záběry zachycující následky těchto úderů. Podle dřívějšího vyjádření IDF útočí izraelské síly na Libanon a Írán současně.
Předseda sboru náčelníků štábů, generál Dan Caine, na dnešním tiskovém brífinku oznámil, že Spojené státy získaly nad Íránem vzdušnou převahu. Podle jeho slov byl dopad dosavadních úderů rychlý, přesný a zdrcující, což vyústilo v nastolení lokální dominance v oblacích. Tato situace má nejen zvýšit ochranu nasazených jednotek, ale také umožnit pokračování probíhajících vojenských operací přímo nad íránským územím.
Kabinet Andreje Babiše se od pondělního rána plně soustředí na vyhrocený konflikt na Blízkém východě. Hlavním podnětem pro sérii mimořádných schůzek se staly víkendové nálety Spojených států a Izraele na íránské území, po nichž následovaly odvetné údery Teheránu proti několika zemím v Perském zálivu. Dynamický vývoj událostí přiměl české ministry k okamžitému svolání Bezpečnostní rady státu.
Průliv Hormuz, úzká vodní cesta oddělující Írán a Omán, představuje hlavní trasu pro přepravu ropy z producentských zemí, jako jsou Saúdská Arábie nebo Kuvajt, do zbytku světa. Íránská strana kontroluje severní část tohoto strategického koridoru.
Akce Íránu v regionu představují nebezpečnou eskalaci, která ohrožuje stabilitu na Blízkém východě. Uvádí to společné prohlášení Spojených států a šesti spojeneckých států Perského zálivu, které sdílelo kuvajtské ministerstvo zahraničí. Podle textu, jenž byl původně publikován v arabštině, je cílení na civilisty a nebojující státy bezohledným chováním podkopávajícím stabilitu.
Americký prezident Donald Trump v neděli vyjádřil ochotu jednat se zbývajícími představiteli íránského vedení poté, co společné americko-izraelské nálety vedly k úmrtí nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Trump v rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že íránská strana projevila zájem o rozhovory a on s tím souhlasil. Zároveň však dodal, že Teherán měl k dohodě přistoupit mnohem dříve, místo aby čekal tak dlouho, až se situace vyhrotila v otevřený válečný střet.
Společná vojenská operace Spojených států a Izraele proti Íránu má po třech dnech bojů tragické následky. Podle informací íránského Červeného půlměsíce, které citovala státní média, zahynulo od sobotního začátku úderů nejméně 555 lidí. Útoky zasáhly celkem 131 íránských měst a způsobily rozsáhlé škody na civilní infrastruktuře.