Požadavky Evropy jsou nepřijatelné, prohlásil Putin. Pak jí začal vyhrožovat

Vladimir Putin
Vladimir Putin, foto: Kremlin Pool
Klára Marková 2. prosince 2025 16:50
Sdílej:

 Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.

Ačkoli Putin neupřesnil, o jaké evropské požadavky se jedná, je známo, že evropští partneři Kyjeva naléhají na to, aby se mohli účastnit mírových jednání. Zejména trvají na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, které by zajistily, že země nebude znovu napadena. Tyto snahy se týkají revizí původního mírového plánu, který USA a Rusko vypracovaly bez Kyjeva a který byl považován za příliš nakloněný Moskvě.

Prezident sice zopakoval, že „nechce bojovat s Evropou“, ale ihned dodal: „Pokud s námi ale Evropa chce bojovat, jsme připraveni to udělat hned teď.“ Putin rovněž bagatelizoval rozsah konfliktu na Ukrajině, když prohlásil, že „to není válka ve skutečném, v moderním smyslu toho slova“. Dle jeho slov Rusko na Ukrajině jedná „s chirurgickou přesností, přesným způsobem“. Tato tvrzení jsou v rozporu s fakty, jelikož od invaze v únoru 2022 Rusko opakovaně útočí na města, obce a civilní infrastrukturu, což vedlo k více než 53 000 civilním obětem, včetně 14 534 úmrtí.

Setkání Putina s americkými vyslanci, Witkoffem a Kushnerem, se v Moskvě opoždilo, jelikož Putin nejprve přednášel na investičním fóru. Po skončení fóra sice opustil sál bez odpovědí, ale novinářům v hale se přece jen vyjádřil. Mezitím ruská média zveřejnila video, na němž je vidět americký vyslanec Witkoff a Jared Kushner při přátelské procházce centrem Moskvy s ruským vyjednavačem Kirillem Dmitrijevem, což naznačuje konstruktivní atmosféru.

Američtí vyslanci dorazili do Moskvy, aby Putinovi představili upravený mírový plán. Původní plán, který byl silně ve prospěch Moskvy, prošel změnami po intenzivních konzultacích USA s Ukrajinou. Podle některých analytiků, jako je ruský tisk, „mlha diplomacie“ kolem návštěvy Steva Witkoffa naznačuje „bezprostřední diplomatický průlom“ nebo alespoň posun k němu. Nicméně ukrajinský prezident Zelenskyj v minulých dnech naznačil, že stále zbývá vyřešit „těžké otázky“, zejména otázku okupovaných území, jejichž předání Rusko stále požaduje.

Stalo se
Novinky
Modžtaba Chámeneí

Modžtaba Chámeneí vyzval muslimské státy, aby se spojily proti USA a Izraeli

Iránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vyzval v písemném poselství muslimské země, a zejména státy v oblasti Perského zálivu, ke sjednocení proti společnému nepříteli. Podle webu al-Džazíra má na mysli USA a Izrael, načež zdůraznil, že jakékoliv rozpory a nejednota mezi muslimy hrají výhradně do karet jejich protivníkům. Poselství bylo zveřejněno na jeho kanálu na síti Telegram u příležitosti Týdne islámské jednoty, který připomíná narození proroka Mohameda.

Novinky
Ilustrační fotografie

Rusko oznámilo zahájení příprav na rozsáhlé údery proti ukrajinské energetické infrastruktuře

Ruské ministerstvo obrany oznámilo zahájení příprav na rozsáhlé údery proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Moskva tyto kroky označuje za odvetné opatření reagující na předchozí ukrajinské útoky zaměřené na ruské energetické objekty.

Novinky
Ilustrační foto

Vědci učinili zajímavý objev: Proč omluva v cizím jazyce vyznívá ironicky?

Upřímná omluva v cizím jazyce představuje složitý úkol, který přesahuje pouhou znalost gramatiky a slovní zásoby. Omluvy jako takové totiž nereflektují pouze uznání chyby, ale odhalují i to, jak jednotlivci chápou odpovědnost, etiku a společenské normy. Tyto hodnoty se v různých kulturních kontextech značně liší, což komplikuje mezikulturní komunikaci.

Novinky
Jednotky ICE

Spojené státy vyhostily ze země mladou aktivistku. Na úplně jiný kontinent, než z jakého pochází

Mladá íránská aktivistka Nika, která ve vlasti čelila pronásledování za účast na protivládních protestech, nalezla útočiště ve Spojených státech pouze do chvíle, kdy ji americké úřady nečekaně deportovaly do Středoafrické republiky. Přestože disponovala soudním příkazem na ochranu před návratem do nebezpečných oblastí, administrativě se podařilo využít mezeru v zákonech a uzavřít dohody se třetími zeměmi. Spojené státy tak začaly hromadně vyhošťovat migranty do míst, kde nikdy dříve nebyli a kde jim hrozí vážná nebezpečí.