Plánované setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a delegací Spojených států v Bruselu bylo zrušeno. Delegaci tvořil speciální Trumpův vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří byli na cestě z jednání s Vladimirem Putinem. Zrušení přišlo poté, co se ukrajinský prezident náhle vrátil do Kyjeva, uvedl The Times.
Alex Raufoglu, hlavní korespondent Kyiv Post ve Washingtonu, na sociální síti X uvedl, že „bruselské setkání je odvoláno,“ s odvoláním na své zdroje. Potvrdil také, že Zelenskyj se vrací na Ukrajinu. Doplnil, že Kreml tvrdí, že Witkoff a Kushner „slíbili“ letět po rozhovorech s ruským lídrem Vladimirem Putinem v Moskvě přímo do Washingtonu. Toto tvrzení však americká strana nepotvrdila. Důvod zrušení setkání zatím nebyl zveřejněn.
Prezident Volodymyr Zelenskyj později na platformě Telegram informoval, že ho tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany, Rustem Umerov, informoval o přípravách na středeční setkání v Bruselu s poradci pro národní bezpečnost z evropských zemí. Umerova bude doprovázet náčelník generálního štábu Ukrajiny Andrij Hnatov.
Zelenskyj uvedl, že ukrajinští zástupci budou informovat své evropské kolegy o výsledcích úterních kontaktů s USA v Moskvě a budou také jednat o evropské složce potřebné bezpečnostní architektury. Dodal, že po Bruselu se Umerov a Hnatov budou připravovat na setkání se zástupci prezidenta Donalda Trumpa ve Spojených státech.
Zelenskyj ujistil, že Ukrajina bude jako vždy konstruktivně pracovat na skutečném míru. Uvedl, že se těší na novou zprávu o výsledcích aktuálních setkání v Evropě. Přes pět hodin rozhovorů o ukončení války nepřineslo „žádný kompromis“, uvedl v úterý pozdě večer kremelský poradce Jurij Ušakov, i když rozhovory označil za „konstruktivní, velmi užitečné a věcné“. Ušakov oznámil, že Witkoff a Kushner se vrátí do Washingtonu namísto pokračování do Evropy nebo Kyjeva.
Moskevské setkání sdružilo Witkoffa, Kushnera, Putina a nejvyšší kremelské poradce. Předcházely mu revize dřívějšího 28bodového plánu, který Evropa a Kyjev odmítaly jako „ruský seznam přání“. Ušakov řekl, že jednání se zaměřila na „podstatu“ návrhů, nikoli na „konkrétní formulace“. Moskva bude „pokračovat v kontaktech“ s Washingtonem. Setkání na prezidentské úrovni podle něj „bude záviset na tom, jakého pokroku dosáhneme.“
Ruský představitel dříve pro NBC News uvedl, že pro Moskvu existují tři neobchodovatelné pilíře: „území Donbasu“, omezení ukrajinských ozbrojených sil a západní uznání ruských územních nároků. Ušakov potvrdil, že území zůstává „nejdůležitějším“ bodem. „Některé americké návrhy vypadají víceméně přijatelně. Některé formulace nám nevyhovují,“ řekl. Putin údajně nechal americkou delegaci čekat více než hodinu, zatímco přednesl projev, v němž prohlásil, že Rusko je „připraveno“ na válku s Evropou, pokud bude vyprovokováno.
Ušakov také uvedl, že strany diskutovaly o „obrovských vyhlídkách“ pro budoucí americko-ruskou ekonomickou spolupráci, pokud dojde k pokroku. Kirill Dmitrijev, Putinův ekonomický vyslanec, zachytil náladu jednodušeji. Zveřejnil fotografii z rozhovorů s popiskem: „Produktivní.“
Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyjádřil v úterý opatrný optimismus ohledně pokračujícího úsilí zprostředkovat mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou. Zdůraznil, že jakýkoli průlom nakonec závisí na Putinovi. Rubio, který zůstal ve Washingtonu, zatímco americká delegace cestovala do Moskvy, řekl pro Fox News, že Ukrajina je připravena jednat a že válka zůstává brutálně nákladná. Konflikt označil za „nejnelogičtější válku“, přičemž poznamenal, že ruské síly ztrácejí „zhruba 7 000 vojáků týdně“. Boje se nyní soustředí na „prostor o rozloze 30 až 50 kilometrů a zbývajících 20 procent Doněcké oblasti“.
Rubio sice vidí posun po 10 měsících jednání, ale konec ještě není v dohledu. „Dostali jsme se blíž, ale stále tam nejsme. Pouze Putin může ukončit tuto válku na ruské straně,“ uzavřel ministr.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.