Plánované setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a delegací Spojených států v Bruselu bylo zrušeno. Delegaci tvořil speciální Trumpův vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří byli na cestě z jednání s Vladimirem Putinem. Zrušení přišlo poté, co se ukrajinský prezident náhle vrátil do Kyjeva, uvedl The Times.
Alex Raufoglu, hlavní korespondent Kyiv Post ve Washingtonu, na sociální síti X uvedl, že „bruselské setkání je odvoláno,“ s odvoláním na své zdroje. Potvrdil také, že Zelenskyj se vrací na Ukrajinu. Doplnil, že Kreml tvrdí, že Witkoff a Kushner „slíbili“ letět po rozhovorech s ruským lídrem Vladimirem Putinem v Moskvě přímo do Washingtonu. Toto tvrzení však americká strana nepotvrdila. Důvod zrušení setkání zatím nebyl zveřejněn.
Prezident Volodymyr Zelenskyj později na platformě Telegram informoval, že ho tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany, Rustem Umerov, informoval o přípravách na středeční setkání v Bruselu s poradci pro národní bezpečnost z evropských zemí. Umerova bude doprovázet náčelník generálního štábu Ukrajiny Andrij Hnatov.
Zelenskyj uvedl, že ukrajinští zástupci budou informovat své evropské kolegy o výsledcích úterních kontaktů s USA v Moskvě a budou také jednat o evropské složce potřebné bezpečnostní architektury. Dodal, že po Bruselu se Umerov a Hnatov budou připravovat na setkání se zástupci prezidenta Donalda Trumpa ve Spojených státech.
Zelenskyj ujistil, že Ukrajina bude jako vždy konstruktivně pracovat na skutečném míru. Uvedl, že se těší na novou zprávu o výsledcích aktuálních setkání v Evropě. Přes pět hodin rozhovorů o ukončení války nepřineslo „žádný kompromis“, uvedl v úterý pozdě večer kremelský poradce Jurij Ušakov, i když rozhovory označil za „konstruktivní, velmi užitečné a věcné“. Ušakov oznámil, že Witkoff a Kushner se vrátí do Washingtonu namísto pokračování do Evropy nebo Kyjeva.
Moskevské setkání sdružilo Witkoffa, Kushnera, Putina a nejvyšší kremelské poradce. Předcházely mu revize dřívějšího 28bodového plánu, který Evropa a Kyjev odmítaly jako „ruský seznam přání“. Ušakov řekl, že jednání se zaměřila na „podstatu“ návrhů, nikoli na „konkrétní formulace“. Moskva bude „pokračovat v kontaktech“ s Washingtonem. Setkání na prezidentské úrovni podle něj „bude záviset na tom, jakého pokroku dosáhneme.“
Ruský představitel dříve pro NBC News uvedl, že pro Moskvu existují tři neobchodovatelné pilíře: „území Donbasu“, omezení ukrajinských ozbrojených sil a západní uznání ruských územních nároků. Ušakov potvrdil, že území zůstává „nejdůležitějším“ bodem. „Některé americké návrhy vypadají víceméně přijatelně. Některé formulace nám nevyhovují,“ řekl. Putin údajně nechal americkou delegaci čekat více než hodinu, zatímco přednesl projev, v němž prohlásil, že Rusko je „připraveno“ na válku s Evropou, pokud bude vyprovokováno.
Ušakov také uvedl, že strany diskutovaly o „obrovských vyhlídkách“ pro budoucí americko-ruskou ekonomickou spolupráci, pokud dojde k pokroku. Kirill Dmitrijev, Putinův ekonomický vyslanec, zachytil náladu jednodušeji. Zveřejnil fotografii z rozhovorů s popiskem: „Produktivní.“
Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyjádřil v úterý opatrný optimismus ohledně pokračujícího úsilí zprostředkovat mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou. Zdůraznil, že jakýkoli průlom nakonec závisí na Putinovi. Rubio, který zůstal ve Washingtonu, zatímco americká delegace cestovala do Moskvy, řekl pro Fox News, že Ukrajina je připravena jednat a že válka zůstává brutálně nákladná. Konflikt označil za „nejnelogičtější válku“, přičemž poznamenal, že ruské síly ztrácejí „zhruba 7 000 vojáků týdně“. Boje se nyní soustředí na „prostor o rozloze 30 až 50 kilometrů a zbývajících 20 procent Doněcké oblasti“.
Rubio sice vidí posun po 10 měsících jednání, ale konec ještě není v dohledu. „Dostali jsme se blíž, ale stále tam nejsme. Pouze Putin může ukončit tuto válku na ruské straně,“ uzavřel ministr.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).