Plánované setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a delegací Spojených států v Bruselu bylo zrušeno. Delegaci tvořil speciální Trumpův vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří byli na cestě z jednání s Vladimirem Putinem. Zrušení přišlo poté, co se ukrajinský prezident náhle vrátil do Kyjeva, uvedl The Times.
Alex Raufoglu, hlavní korespondent Kyiv Post ve Washingtonu, na sociální síti X uvedl, že „bruselské setkání je odvoláno,“ s odvoláním na své zdroje. Potvrdil také, že Zelenskyj se vrací na Ukrajinu. Doplnil, že Kreml tvrdí, že Witkoff a Kushner „slíbili“ letět po rozhovorech s ruským lídrem Vladimirem Putinem v Moskvě přímo do Washingtonu. Toto tvrzení však americká strana nepotvrdila. Důvod zrušení setkání zatím nebyl zveřejněn.
Prezident Volodymyr Zelenskyj později na platformě Telegram informoval, že ho tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany, Rustem Umerov, informoval o přípravách na středeční setkání v Bruselu s poradci pro národní bezpečnost z evropských zemí. Umerova bude doprovázet náčelník generálního štábu Ukrajiny Andrij Hnatov.
Zelenskyj uvedl, že ukrajinští zástupci budou informovat své evropské kolegy o výsledcích úterních kontaktů s USA v Moskvě a budou také jednat o evropské složce potřebné bezpečnostní architektury. Dodal, že po Bruselu se Umerov a Hnatov budou připravovat na setkání se zástupci prezidenta Donalda Trumpa ve Spojených státech.
Zelenskyj ujistil, že Ukrajina bude jako vždy konstruktivně pracovat na skutečném míru. Uvedl, že se těší na novou zprávu o výsledcích aktuálních setkání v Evropě. Přes pět hodin rozhovorů o ukončení války nepřineslo „žádný kompromis“, uvedl v úterý pozdě večer kremelský poradce Jurij Ušakov, i když rozhovory označil za „konstruktivní, velmi užitečné a věcné“. Ušakov oznámil, že Witkoff a Kushner se vrátí do Washingtonu namísto pokračování do Evropy nebo Kyjeva.
Moskevské setkání sdružilo Witkoffa, Kushnera, Putina a nejvyšší kremelské poradce. Předcházely mu revize dřívějšího 28bodového plánu, který Evropa a Kyjev odmítaly jako „ruský seznam přání“. Ušakov řekl, že jednání se zaměřila na „podstatu“ návrhů, nikoli na „konkrétní formulace“. Moskva bude „pokračovat v kontaktech“ s Washingtonem. Setkání na prezidentské úrovni podle něj „bude záviset na tom, jakého pokroku dosáhneme.“
Ruský představitel dříve pro NBC News uvedl, že pro Moskvu existují tři neobchodovatelné pilíře: „území Donbasu“, omezení ukrajinských ozbrojených sil a západní uznání ruských územních nároků. Ušakov potvrdil, že území zůstává „nejdůležitějším“ bodem. „Některé americké návrhy vypadají víceméně přijatelně. Některé formulace nám nevyhovují,“ řekl. Putin údajně nechal americkou delegaci čekat více než hodinu, zatímco přednesl projev, v němž prohlásil, že Rusko je „připraveno“ na válku s Evropou, pokud bude vyprovokováno.
Ušakov také uvedl, že strany diskutovaly o „obrovských vyhlídkách“ pro budoucí americko-ruskou ekonomickou spolupráci, pokud dojde k pokroku. Kirill Dmitrijev, Putinův ekonomický vyslanec, zachytil náladu jednodušeji. Zveřejnil fotografii z rozhovorů s popiskem: „Produktivní.“
Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyjádřil v úterý opatrný optimismus ohledně pokračujícího úsilí zprostředkovat mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou. Zdůraznil, že jakýkoli průlom nakonec závisí na Putinovi. Rubio, který zůstal ve Washingtonu, zatímco americká delegace cestovala do Moskvy, řekl pro Fox News, že Ukrajina je připravena jednat a že válka zůstává brutálně nákladná. Konflikt označil za „nejnelogičtější válku“, přičemž poznamenal, že ruské síly ztrácejí „zhruba 7 000 vojáků týdně“. Boje se nyní soustředí na „prostor o rozloze 30 až 50 kilometrů a zbývajících 20 procent Doněcké oblasti“.
Rubio sice vidí posun po 10 měsících jednání, ale konec ještě není v dohledu. „Dostali jsme se blíž, ale stále tam nejsme. Pouze Putin může ukončit tuto válku na ruské straně,“ uzavřel ministr.
Na ranním zasedání v Bruselu projevili ministři zahraničí evropských zemí NATO jen malou trpělivost s Moskvou. Panuje shoda, že ruský prezident Vladimir Putin nejeví známky ochoty ke kompromisu v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Plánované setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a delegací Spojených států v Bruselu bylo zrušeno. Delegaci tvořil speciální Trumpův vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří byli na cestě z jednání s Vladimirem Putinem. Zrušení přišlo poté, co se ukrajinský prezident náhle vrátil do Kyjeva, uvedl The Times.
V květnu 2023 udeřil blesk do lesa v Donnie Creek v Britské Kolumbii a stromy začaly hořet. Byl to na lesní požár sice brzký termín, ale suchý podzim a teplé jaro proměnily les v sušinu, a plameny se proto šířily velmi rychle. Do poloviny června se z požáru stal jeden z největších v historii provincie, který spálil rozsáhlou oblast boreálního lesa. V tomto roce shořela v Kanadě rekordní plocha.
Ammar Wadi věděl, že riskuje život, když se v červnu vydal pro pytel mouky pro svou rodinu k nákladnímu autu s pomocí u přechodu Zikim do Gazy. Na domovskou obrazovku svého mobilního telefonu si napsal vzkaz: „Odpusť mi mami, jestli se mi něco stane. Kdokoli najde můj telefon, prosím, řekněte mé rodině, že je moc miluji.“ Uprostřed pravidelné izraelské palby směrem k lidem hledajícím pomoc se Wadi už nikdy nevrátil domů a jeho zpráva byla rodině doručena týdny později nálezcem jeho telefonu. Bylo to to poslední, co o něm slyšeli.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.
Rusko je údajně „připraveno“ na válku s Evropou, prohlásil tamní prezident Vladimir Putin předtím, než americké mírové rozhovory skončily bez pokroku. Kremlův poradce následně uvedl, že ukrajinská krize se k řešení nijak nepřiblížila po jednání s americkým vyslancem Stevem Witkoffem. Ruský prezident také obvinil evropské mocnosti ze sabotování mírového procesu.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.