Plánované setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a delegací Spojených států v Bruselu bylo zrušeno. Delegaci tvořil speciální Trumpův vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří byli na cestě z jednání s Vladimirem Putinem. Zrušení přišlo poté, co se ukrajinský prezident náhle vrátil do Kyjeva, uvedl The Times.
Alex Raufoglu, hlavní korespondent Kyiv Post ve Washingtonu, na sociální síti X uvedl, že „bruselské setkání je odvoláno,“ s odvoláním na své zdroje. Potvrdil také, že Zelenskyj se vrací na Ukrajinu. Doplnil, že Kreml tvrdí, že Witkoff a Kushner „slíbili“ letět po rozhovorech s ruským lídrem Vladimirem Putinem v Moskvě přímo do Washingtonu. Toto tvrzení však americká strana nepotvrdila. Důvod zrušení setkání zatím nebyl zveřejněn.
Prezident Volodymyr Zelenskyj později na platformě Telegram informoval, že ho tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany, Rustem Umerov, informoval o přípravách na středeční setkání v Bruselu s poradci pro národní bezpečnost z evropských zemí. Umerova bude doprovázet náčelník generálního štábu Ukrajiny Andrij Hnatov.
Zelenskyj uvedl, že ukrajinští zástupci budou informovat své evropské kolegy o výsledcích úterních kontaktů s USA v Moskvě a budou také jednat o evropské složce potřebné bezpečnostní architektury. Dodal, že po Bruselu se Umerov a Hnatov budou připravovat na setkání se zástupci prezidenta Donalda Trumpa ve Spojených státech.
Zelenskyj ujistil, že Ukrajina bude jako vždy konstruktivně pracovat na skutečném míru. Uvedl, že se těší na novou zprávu o výsledcích aktuálních setkání v Evropě. Přes pět hodin rozhovorů o ukončení války nepřineslo „žádný kompromis“, uvedl v úterý pozdě večer kremelský poradce Jurij Ušakov, i když rozhovory označil za „konstruktivní, velmi užitečné a věcné“. Ušakov oznámil, že Witkoff a Kushner se vrátí do Washingtonu namísto pokračování do Evropy nebo Kyjeva.
Moskevské setkání sdružilo Witkoffa, Kushnera, Putina a nejvyšší kremelské poradce. Předcházely mu revize dřívějšího 28bodového plánu, který Evropa a Kyjev odmítaly jako „ruský seznam přání“. Ušakov řekl, že jednání se zaměřila na „podstatu“ návrhů, nikoli na „konkrétní formulace“. Moskva bude „pokračovat v kontaktech“ s Washingtonem. Setkání na prezidentské úrovni podle něj „bude záviset na tom, jakého pokroku dosáhneme.“
Ruský představitel dříve pro NBC News uvedl, že pro Moskvu existují tři neobchodovatelné pilíře: „území Donbasu“, omezení ukrajinských ozbrojených sil a západní uznání ruských územních nároků. Ušakov potvrdil, že území zůstává „nejdůležitějším“ bodem. „Některé americké návrhy vypadají víceméně přijatelně. Některé formulace nám nevyhovují,“ řekl. Putin údajně nechal americkou delegaci čekat více než hodinu, zatímco přednesl projev, v němž prohlásil, že Rusko je „připraveno“ na válku s Evropou, pokud bude vyprovokováno.
Ušakov také uvedl, že strany diskutovaly o „obrovských vyhlídkách“ pro budoucí americko-ruskou ekonomickou spolupráci, pokud dojde k pokroku. Kirill Dmitrijev, Putinův ekonomický vyslanec, zachytil náladu jednodušeji. Zveřejnil fotografii z rozhovorů s popiskem: „Produktivní.“
Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyjádřil v úterý opatrný optimismus ohledně pokračujícího úsilí zprostředkovat mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou. Zdůraznil, že jakýkoli průlom nakonec závisí na Putinovi. Rubio, který zůstal ve Washingtonu, zatímco americká delegace cestovala do Moskvy, řekl pro Fox News, že Ukrajina je připravena jednat a že válka zůstává brutálně nákladná. Konflikt označil za „nejnelogičtější válku“, přičemž poznamenal, že ruské síly ztrácejí „zhruba 7 000 vojáků týdně“. Boje se nyní soustředí na „prostor o rozloze 30 až 50 kilometrů a zbývajících 20 procent Doněcké oblasti“.
Rubio sice vidí posun po 10 měsících jednání, ale konec ještě není v dohledu. „Dostali jsme se blíž, ale stále tam nejsme. Pouze Putin může ukončit tuto válku na ruské straně,“ uzavřel ministr.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.
Sergej Karaganov, vlivný ruský politolog a šéf Rady pro zahraniční a obrannou politiku, v nedávném rozhovoru s americkým komentátorem Tuckerem Carlsonem otevřeně pohrozil zničením Velké Británie a kontinentální Evropy. Podle Karaganova je použití jaderných zbraní reálnou možností, pokud by Rusko mělo v konfliktu na Ukrajině čelit porážce.
Piráti si na svém Celostátním fóru v Prachaticích zvolili staronového lídra. Zdeněk Hřib v sobotním hlasování suverénně obhájil svůj mandát a stranu povede i v následujícím dvouletém období. Úspěch oslavil hned v úvodním kole, kdy získal 469 hlasů od celkem 611 přítomných straníků. Jeho soupeř David Witosz po oznámení výsledků Hřibovi poblahopřál a vyzdvihl, že strana zůstává otevřeným a demokratickým prostředím.
Pirátská strana dokončila na sjezdu v Prachaticích obměnu svého nejužšího vedení. K potvrzenému předsedovi Zdeňku Hřibovi se připojila čtveřice místopředsedů, které vybrali delegáti Celostátního fóra. Pozici prvního místopředsedy obhájil poslanec Martin Šmída, následovaný nově zvolenou poslankyní Kateřinou Stojanovou. Vedení doplnili také investor Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu Olga Richterová.
Novým předsedou ODS se stal Martin Kupka, který v Praze přesvědčivě porazil svého protikandidáta Radima Ivana poměrem 327 ku 138 hlasům. Dosavadní šéf Petr Fiala, pod jehož vedením se strana vrátila do vládních pozic, vyjádřil Kupkovi plnou podporu a označil ho za ideálního lídra pro nadcházející období.
Íránský režim se podle informací digitálních aktivistů a organizací monitorujících cenzuru připravuje k bezprecedentnímu kroku. Plánuje se totiž trvale odpojit od globálního internetu a nahradit jej uzavřenou vnitrostátní sítí. Přístup ke světovému webu by se tak stal výhradně „státním privilegiem“, které by bylo dostupné pouze prověřeným osobám s vysokou bezpečnostní prověrkou, zatímco zbytek populace by zůstal uvězněn v izolovaném digitálním prostoru.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila složení nově vznikající „Rady míru“ (Board of Peace), která má dohlížet na budoucnost a rekonstrukci Pásma Gazy. Mezi zakládajícími členy tohoto prestižního orgánu figurují zvučná jména světové diplomacie i byznysu. Vedle amerického ministra zahraničí Marca Rubia usedne v radě také bývalý britský premiér Sir Tony Blair, jehož zapojení budí značnou pozornost vzhledem k jeho dřívější roli zmocněnce pro Blízký východ i kontroverzím spojeným s válkou v Iráku.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes v Londýně přednese zásadní projev u příležitosti 80. výročí založení Organizace spojených národů. V historických prostorách Methodist Central Hall, kde se v roce 1946 konalo vůbec první Valné shromáždění, varuje před „mocnými silami“, které se snaží podkopat mezinárodní spolupráci. Jeho apel na dodržování mezinárodního práva přichází v době hluboké nejistoty, kterou umocňují drastické rozpočtové škrty ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.
Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup ukončili spory ohledně péče o společnou dceru Rozárku, které se táhly poměrně dlouhou dobu. Dohodu bývalých partnerů posvětil soud, který tak nerozhodl o pomyslném vítězi ostře sledovaného souboje. Jeden vítěz by ale byl.