Plánované setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a delegací Spojených států v Bruselu bylo zrušeno. Delegaci tvořil speciální Trumpův vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří byli na cestě z jednání s Vladimirem Putinem. Zrušení přišlo poté, co se ukrajinský prezident náhle vrátil do Kyjeva, uvedl The Times.
Alex Raufoglu, hlavní korespondent Kyiv Post ve Washingtonu, na sociální síti X uvedl, že „bruselské setkání je odvoláno,“ s odvoláním na své zdroje. Potvrdil také, že Zelenskyj se vrací na Ukrajinu. Doplnil, že Kreml tvrdí, že Witkoff a Kushner „slíbili“ letět po rozhovorech s ruským lídrem Vladimirem Putinem v Moskvě přímo do Washingtonu. Toto tvrzení však americká strana nepotvrdila. Důvod zrušení setkání zatím nebyl zveřejněn.
Prezident Volodymyr Zelenskyj později na platformě Telegram informoval, že ho tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany, Rustem Umerov, informoval o přípravách na středeční setkání v Bruselu s poradci pro národní bezpečnost z evropských zemí. Umerova bude doprovázet náčelník generálního štábu Ukrajiny Andrij Hnatov.
Zelenskyj uvedl, že ukrajinští zástupci budou informovat své evropské kolegy o výsledcích úterních kontaktů s USA v Moskvě a budou také jednat o evropské složce potřebné bezpečnostní architektury. Dodal, že po Bruselu se Umerov a Hnatov budou připravovat na setkání se zástupci prezidenta Donalda Trumpa ve Spojených státech.
Zelenskyj ujistil, že Ukrajina bude jako vždy konstruktivně pracovat na skutečném míru. Uvedl, že se těší na novou zprávu o výsledcích aktuálních setkání v Evropě. Přes pět hodin rozhovorů o ukončení války nepřineslo „žádný kompromis“, uvedl v úterý pozdě večer kremelský poradce Jurij Ušakov, i když rozhovory označil za „konstruktivní, velmi užitečné a věcné“. Ušakov oznámil, že Witkoff a Kushner se vrátí do Washingtonu namísto pokračování do Evropy nebo Kyjeva.
Moskevské setkání sdružilo Witkoffa, Kushnera, Putina a nejvyšší kremelské poradce. Předcházely mu revize dřívějšího 28bodového plánu, který Evropa a Kyjev odmítaly jako „ruský seznam přání“. Ušakov řekl, že jednání se zaměřila na „podstatu“ návrhů, nikoli na „konkrétní formulace“. Moskva bude „pokračovat v kontaktech“ s Washingtonem. Setkání na prezidentské úrovni podle něj „bude záviset na tom, jakého pokroku dosáhneme.“
Ruský představitel dříve pro NBC News uvedl, že pro Moskvu existují tři neobchodovatelné pilíře: „území Donbasu“, omezení ukrajinských ozbrojených sil a západní uznání ruských územních nároků. Ušakov potvrdil, že území zůstává „nejdůležitějším“ bodem. „Některé americké návrhy vypadají víceméně přijatelně. Některé formulace nám nevyhovují,“ řekl. Putin údajně nechal americkou delegaci čekat více než hodinu, zatímco přednesl projev, v němž prohlásil, že Rusko je „připraveno“ na válku s Evropou, pokud bude vyprovokováno.
Ušakov také uvedl, že strany diskutovaly o „obrovských vyhlídkách“ pro budoucí americko-ruskou ekonomickou spolupráci, pokud dojde k pokroku. Kirill Dmitrijev, Putinův ekonomický vyslanec, zachytil náladu jednodušeji. Zveřejnil fotografii z rozhovorů s popiskem: „Produktivní.“
Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyjádřil v úterý opatrný optimismus ohledně pokračujícího úsilí zprostředkovat mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou. Zdůraznil, že jakýkoli průlom nakonec závisí na Putinovi. Rubio, který zůstal ve Washingtonu, zatímco americká delegace cestovala do Moskvy, řekl pro Fox News, že Ukrajina je připravena jednat a že válka zůstává brutálně nákladná. Konflikt označil za „nejnelogičtější válku“, přičemž poznamenal, že ruské síly ztrácejí „zhruba 7 000 vojáků týdně“. Boje se nyní soustředí na „prostor o rozloze 30 až 50 kilometrů a zbývajících 20 procent Doněcké oblasti“.
Rubio sice vidí posun po 10 měsících jednání, ale konec ještě není v dohledu. „Dostali jsme se blíž, ale stále tam nejsme. Pouze Putin může ukončit tuto válku na ruské straně,“ uzavřel ministr.
Oligarchové z éry bývalého maďarského premiéra Viktora Orbána se ocitli pod obrovským tlakem, neboť země směřuje k zavedení zcela nové majetkové daně. Nový předseda vlády Péter Magyar označil tento krok za jasný projev sociální spravedlnosti a solidarity ve fungujícím státě. Podle něj jde o zásadní obrat po dlouhých letech, kdy byla politická loajalita vůči předchozímu režimu systematicky odměňována mimořádnými ekonomickými příležitostmi.
Americký prezident Donald Trump svými politickými kroky dokázal to, co se Paříži a Bruselu nedařilo dlouhé roky. Přesvědčil totiž i ty největší zastánce volného trhu v Evropě, že stoprocentní závislost na amerických technologiích představuje pro kontinent obrovskou zranitelnost. Trumpovy hrozby vůči Grónsku, sankce proti mezinárodním představitelům a ochota využívat závislost Evropy na amerických firmách jako zbraň definitivně zlomily poslední odpor vůči snahám o technologickou nezávislost.
V jižním Libanonu i přes schválení amerického plánu na zavedení částečného příměří ze strany Izraele a Hizballáhu nadále pokračují vzájemné střety. Americký prezident Donald Trump oznámil, že hovořil s oběma stranami konfliktu, které vyjádřily souhlas se zastavením veškeré střelby. Tento vývoj následoval poté, co Írán varoval, že izraelské vojenské operace v Libanonu představují přímou hrozbu pro stávající příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Izraelská armáda v neděli poprvé po šestadvaceti letech dobyla starobylou křižáckou pevnost Beaufort, která se tyčí na strategickém kopci v jižním Libanonu nad řekou Lítání. Postupující vojáky kryla clona z kouře z bílého fosforu, načež nad hradem zavlála izraelská vlajka spolu s vlajkou elitní brigády Golani.
Řidiči na Rusy kontrolovaném Krymu museli v pondělí čelit zavedení přídělového systému na benzin poté, co útoky ukrajinských bezpilotních letounů výrazně omezily silniční dodávky paliva přes jihovýchodní Ukrajinu. Více než čtyři roky od invaze z roku 2022 musí Rusko čelit téměř každodenním ukrajinským úderům na svou ropnou infrastrukturu, přičemž západní sankce mu zároveň prodražují export surové ropy. Moskvou dosazený krymský gubernátor Sergej Aksjonov potvrdil, že úřady zavedly limity na prodej nejběžnějšího benzinu s označením Ai-95 a lidé si jej nyní mohou pořídit pouze na speciální palivové kupony.
Spojené státy americké i Írán dávají v zákulisí najevo, že by se raději nevracely k otevřenému válečnému konfliktu, který je od vyhlášení dubnového příměří formálně pozastaven. Navzdory neustálým vzájemným vojenským úderům ani jedna ze stran nepřerušila diplomatické kanály. Rozhovory, které zprostředkovávají Pákistán, Katar a další země, tak nadále pokračují, i když Washington si v regionu stále udržuje masivní letecké a námořní síly připravené k okamžitému nasazení.
Teherán oficiálně oznámil, že přerušuje veškeré mírové rozhovory se Spojenými státy americkými a jeho vyjednávací tým se stahuje z výměny zpráv prostřednictvím zprostředkovatelů. Podle íránské státní tiskové agentury Tasnim, která je napojená na Revoluční gardy, je obnovení dialogu podmíněno úplným ukončením izraelských vojenských operací v Pásmu Gazy i v Libanonu. Írán tak reaguje na prudkou eskalaci konfliktu na libanonském území, kde izraelská armáda v posledních hodinách výrazně zintenzivnila svou ofenzivu.
Nový maďarský premiér Péter Magyar zahájil bezprostředně po svém sobotním nástupu do funkce otevřené tažení proti lidem spojeným s érou Viktora Orbána. Ve svém prvním projevu v budapešťském parlamentu dal jasně najevo, že patnáctiletá nadvláda minulé garnitury definitivně skončila. Hned v prvních minutách úřadování vyzval k rezignaci prezidenta Tamáse Sulyoka i další Orbánovy věrné, kteří obsadili klíčové soudní a kontrolní orgány v zemi, a stanovil jim ultimátum do 31. května. Podle politických analytiků by se představitelé bývalého režimu měli začít vážně obávat ztráty svého vlivu.
Severoatlantická aliance se snaží urychleně posílit obranu větrného baltského ostrova Gotland, který vojenští plánovači považují za jednu z nejvíce zranitelných a zároveň strategicky nejvýznamnějších frontových linií vůči Rusku. Tento ostrov se nachází ve středu Baltského moře, pouhých 300 kilometrů od silně militarizované ruské enklávy Kaliningrad. Vzhledem k rostoucím obavám z ruské agrese, hybridních útoků a kolísajícího spojenectví ze strany Spojených států závodí Švédsko a jeho partneři s časem, aby z Gotlandu opět vybudovali vojenskou pevnost.
Švédský úřad pro veřejné zdraví vyzval rodiče, aby omezili používání mobilních telefonů v přítomnosti svých dětí a určili části domácnosti, které zůstanou zcela bez digitálních zařízení. Nová doporučení navazují na předchozí výzvy k obecnému zamyšlení nad časem stráveným u obrazovek, nyní však přinášejí konkrétní pravidla pro každodenní život. Úřad dospěl k těmto krokům na základě výzkumu, který si loni na podzim zadala švédská vláda s cílem prozkoumat vliv digitálních návyků dospělých na zdraví dětí.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným problémům, které si z velké části způsobil sám. Jeho snaha o prosazení neomezené osobní moci, která v prvním roce po návratu do Bílého domu úspěšně zlomila jakýkoliv odpor, nyní vyvolává silný odpor a prohlubuje politickou zranitelnost celé administrativy. Tento trend se naplno projevuje v aktuálním týdnu, kdy hrozí, že se jeho druhé funkční období zastaví hned na několika frontách současně.
Podvody využívající klonování hlasu pomocí umělé inteligence jsou na vzestupu a podle údajů FBI Američané v loňském roce ztratili kvůli podvodům spojeným s AI celkem 893 milionů dolarů. Tato částka zahrnuje kromě hlasových útoků také podvodné e-maily, románkové podvody a další dezinformační triky.