Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Pro washingtonské lobbisty tato dohoda odráží novou knihu vlivu. Trumpovy celní hrozby nutí společnosti k přímému vyjednávání s Bílým domem. Lídři průmyslu tvrdí, že dohoda s Velkou Británií by mohla sloužit jako šablona pro to, jak by EU a další hlavní obchodní partneři měli reagovat na Trumpovo odklonění od norem volného trhu a jak si udržet konkurenceschopnost.
„Spojené království je kanárem v uhelném dole,“ řekl Stephen Farrelly, globální šéf pro farmacii a zdravotnictví v ING, nizozemské bance. „Tlak na EU, aby udělala něco podobného, roste.“ Lobbisté farmaceutických společností tuto myšlenku silně prosazují. Dorothee Brakmannová, generální manažerka Pharma Deutschland, německé průmyslové lobby, varovala, že pokud Německo nepůjde podobnou cestou jako Spojené království, Trumpova cla představují „skutečné geopolitické riziko.“
Brakmannová v prohlášení pro Politico napsala, že dohoda mezi Spojeným královstvím a USA je důležitým signálem pro evropskou farmaceutickou krajinu. Posiluje potřebu přehodnotit, jak mohou Evropané učinit svůj vlastní systém úhrad flexibilnějším, inovativnějším a mezinárodně konkurenceschopnějším. Alex Schriver, senior viceprezident pro veřejné záležitosti ve Pharmaceutical Research and Manufacturers of America, americké průmyslové lobby pro výrobce značkových léků, podpořil výzvu německé farmaceutické skupiny k podobným dohodám s dalšími zeměmi. Uvedl, že dohoda představuje důležité první kroky ze strany Spojeného království k placení spravedlivého podílu za inovativní léky. Zároveň přímo prospívá americkým pacientům tím, že osvobozuje léky od cel. Schriver naléhá na Trumpovu administrativu, aby se snažila o podobné dohody i s dalšími národy.
Henrik Jeimke-Karge, mluvčí Verband Forschender Arzneimittelhersteller, další německé farmaceutické skupiny, řekl, že absence dohody s EU znamená pro region pokračující nejistotu. „Farmaceutický průmysl ve Spojeném království nyní získal plánovací jistotu. Taková dohoda pro EU stále chybí. Riziko cel zůstává vysoké a nejistota přetrvává,“ uvedl ve svém prohlášení.
Trump opakovaně obviňoval evropské farmaceutické společnosti z vyšších cen léků v USA. Hrozil 100procentním clem na farmaceutické výrobky a požadoval, aby výrobci léků zavedli „cenu nejvyšších výhod“, která by srovnala americké ceny s cenami placenými v jiných bohatých zemích. Tyto hrozby vyvolaly u britských a evropských výrobců léků posílení obrany na K Street, washingtonském koridoru lobbistů. Výdaje na lobbování od července do září u společností GSK, AstraZeneca, Novartis, NovoNordisk a Genentech (dceřiné společnosti Roche) byly nejvyšší za poslední desetiletí. Stejně tak celoroční výdaje společností AstraZeneca, EMD Serono, Novo Nordisk a Sanofi jsou na desetiletém maximu.
Evropští výrobci léků také zvyšují najímání externích lobbistických firem. DLA Piper, Corcoran & Associates a B Hall Strategies se letos zaregistrovaly k lobbování pro Novartis, která loni nenajala žádné nové externí firmy. Mezi lobbisty společnosti Novartis nyní patří Richard Burr, bývalý přední republikán ve Výboru pro zdraví, vzdělávání, práci a důchody Senátu, a Michael Corcoran, prominentní republikánský lobbista z Floridy. Alkermes a Novo Nordisk si najaly Ballard Partners, lobbistickou firmu spojenou s Trumpem. Genentech si najal lobbisty u Miller Strategies, včetně Jeffa Millera, dlouholetého republikánského stratéga, a Ashley Gunn, bývalé speciální asistentky Trumpa v jeho prvním funkčním období. GSK, Sanofi a Novo Nordisk si letos najaly lobbisty u Checkmate Government Relations, včetně Fritze Vaughana, úředníka ministerstva financí v první Trumpově administrativě.
„Politika není v současné době oddělena od obchodní strategie,“ uvedla Allison Parker-Lagoo, zástupkyně severoamerické zdravotnické praxe ve firmě APCO, která poskytuje poradenství farmaceutickým společnostem. „Geopolitické prostředí prostě vyžaduje, aby všichni kriticky přemýšleli o tom, jak se prezentují na každém trhu, na kterém působí.“ Výměnou za úlevu od cel pět výrobců léků, včetně AstraZeneca, EMD Serono a Novo Nordisk, uzavřelo dohody s Trumpem na snížení cen. Podle nizozemské banky ING oznámil farmaceutický průmysl od ledna závazky v hodnotě přes 400 miliard USD do americké výroby, výzkumu a vývoje. Z toho Roche se zavázal k 50 miliardám USD, Novartis k 23 miliardám USD a Sanofi k 20 miliardám USD.
„Trump ukazuje, že je ochoten jít dál než kdokoli jiný, aby dosáhl svých cílů. Většina společností a průmyslových odvětví vede diskuzi ve smyslu: ‚Přineste na stůl nějaká řešení,‘ namísto toho, aby jen nečinně seděly a držely si svou linii,“ řekl jeden lobbista v oblasti zdravotnictví, který hovořil anonymně o strategii. „Je to velký posun a nikdo nechce být poslední, kdo na ten tanec dorazí,“ dodal lobbista.
Obavy o konkurenceschopnost evropského farmaceutického průmyslu narůstaly ještě před Trumpovým druhým funkčním obdobím. Podle Evropské federace farmaceutického průmyslu a asociací, obchodní skupiny EU pro farmacii, rostly výdaje EU na výzkum a vývoj v letech 2010 až 2022 průměrně o 4,4 procenta ročně, zatímco výdaje USA rostly o 5,5 procenta a Číny o více než 20 procent. Podle odhadů fDi Markets, databáze vlastněné Financial Times, zaznamenaly USA loni investice zahraničních společností do farmaceutické výroby ve výši 6,7 miliardy USD, ve srovnání s 5,9 miliardy USD v Evropě.
Zastánci farmaceutických společností varovali, že Trumpova politika cen a cel tento posun urychlí. „To svědčí o přeorientování globální biofarmaceutické ekonomiky. Poprvé se vláda USA zapojuje do cenových a přístupových praktik jiných zemí,“ uvedla Kirsten Axelsenová, seniorní politická poradkyně ve firmě DLA Piper. Společnosti nyní lobbují, aby se vyhnuly takovým politikám, které by „opravdu znemožnily uvedení léku na trh v evropských zemích.“
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.
Rusko je údajně „připraveno“ na válku s Evropou, prohlásil tamní prezident Vladimir Putin předtím, než americké mírové rozhovory skončily bez pokroku. Kremlův poradce následně uvedl, že ukrajinská krize se k řešení nijak nepřiblížila po jednání s americkým vyslancem Stevem Witkoffem. Ruský prezident také obvinil evropské mocnosti ze sabotování mírového procesu.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Evropská unie bude v budoucnu „dvakrát přemýšlet“, než podpoří slabé dohody na klimatických summitech COP. Toto varování zaznělo od Katarzyny Wrony, polské vyjednavačky a členky delegace EU na letošní konferenci COP30 v Brazílii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podle své vlastní knihy řekl vojákům pod svým velením v Iráku, aby ignorovali právní rady týkající se pravidel nasazení a toho, kdy jim je povoleno zabíjet nepřátelské bojovníky. Tato anekdota se objevuje v Hegsethově knize s názvem The War on Warriors, kde ministr opakovaně kritizuje omezení kladená na „americké bojovníky“ válečným právem a Ženevskými úmluvami.
Ukrajina čelí kruté zimě a rozpočtovému deficitu ve výši 65 miliard dolarů v příštích dvou letech, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Jelikož téměř dvě třetiny rozpočtu země jdou na válku, spoléhá se Kyjev na zahraniční pomoc, která pokrývá každodenní potřeby, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru. Zatímco Evropská komise slíbila mobilizovat až 100 miliard eur v dalším rozpočtovém období, získání peněz do té doby je složité, zvláště poté, co Spojené státy po návratu prezidenta Donalda Trumpa k moci nepřidělily nové fondy pro Ukrajinu.
Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.