Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Pro washingtonské lobbisty tato dohoda odráží novou knihu vlivu. Trumpovy celní hrozby nutí společnosti k přímému vyjednávání s Bílým domem. Lídři průmyslu tvrdí, že dohoda s Velkou Británií by mohla sloužit jako šablona pro to, jak by EU a další hlavní obchodní partneři měli reagovat na Trumpovo odklonění od norem volného trhu a jak si udržet konkurenceschopnost.
„Spojené království je kanárem v uhelném dole,“ řekl Stephen Farrelly, globální šéf pro farmacii a zdravotnictví v ING, nizozemské bance. „Tlak na EU, aby udělala něco podobného, roste.“ Lobbisté farmaceutických společností tuto myšlenku silně prosazují. Dorothee Brakmannová, generální manažerka Pharma Deutschland, německé průmyslové lobby, varovala, že pokud Německo nepůjde podobnou cestou jako Spojené království, Trumpova cla představují „skutečné geopolitické riziko.“
Brakmannová v prohlášení pro Politico napsala, že dohoda mezi Spojeným královstvím a USA je důležitým signálem pro evropskou farmaceutickou krajinu. Posiluje potřebu přehodnotit, jak mohou Evropané učinit svůj vlastní systém úhrad flexibilnějším, inovativnějším a mezinárodně konkurenceschopnějším. Alex Schriver, senior viceprezident pro veřejné záležitosti ve Pharmaceutical Research and Manufacturers of America, americké průmyslové lobby pro výrobce značkových léků, podpořil výzvu německé farmaceutické skupiny k podobným dohodám s dalšími zeměmi. Uvedl, že dohoda představuje důležité první kroky ze strany Spojeného království k placení spravedlivého podílu za inovativní léky. Zároveň přímo prospívá americkým pacientům tím, že osvobozuje léky od cel. Schriver naléhá na Trumpovu administrativu, aby se snažila o podobné dohody i s dalšími národy.
Henrik Jeimke-Karge, mluvčí Verband Forschender Arzneimittelhersteller, další německé farmaceutické skupiny, řekl, že absence dohody s EU znamená pro region pokračující nejistotu. „Farmaceutický průmysl ve Spojeném království nyní získal plánovací jistotu. Taková dohoda pro EU stále chybí. Riziko cel zůstává vysoké a nejistota přetrvává,“ uvedl ve svém prohlášení.
Trump opakovaně obviňoval evropské farmaceutické společnosti z vyšších cen léků v USA. Hrozil 100procentním clem na farmaceutické výrobky a požadoval, aby výrobci léků zavedli „cenu nejvyšších výhod“, která by srovnala americké ceny s cenami placenými v jiných bohatých zemích. Tyto hrozby vyvolaly u britských a evropských výrobců léků posílení obrany na K Street, washingtonském koridoru lobbistů. Výdaje na lobbování od července do září u společností GSK, AstraZeneca, Novartis, NovoNordisk a Genentech (dceřiné společnosti Roche) byly nejvyšší za poslední desetiletí. Stejně tak celoroční výdaje společností AstraZeneca, EMD Serono, Novo Nordisk a Sanofi jsou na desetiletém maximu.
Evropští výrobci léků také zvyšují najímání externích lobbistických firem. DLA Piper, Corcoran & Associates a B Hall Strategies se letos zaregistrovaly k lobbování pro Novartis, která loni nenajala žádné nové externí firmy. Mezi lobbisty společnosti Novartis nyní patří Richard Burr, bývalý přední republikán ve Výboru pro zdraví, vzdělávání, práci a důchody Senátu, a Michael Corcoran, prominentní republikánský lobbista z Floridy. Alkermes a Novo Nordisk si najaly Ballard Partners, lobbistickou firmu spojenou s Trumpem. Genentech si najal lobbisty u Miller Strategies, včetně Jeffa Millera, dlouholetého republikánského stratéga, a Ashley Gunn, bývalé speciální asistentky Trumpa v jeho prvním funkčním období. GSK, Sanofi a Novo Nordisk si letos najaly lobbisty u Checkmate Government Relations, včetně Fritze Vaughana, úředníka ministerstva financí v první Trumpově administrativě.
„Politika není v současné době oddělena od obchodní strategie,“ uvedla Allison Parker-Lagoo, zástupkyně severoamerické zdravotnické praxe ve firmě APCO, která poskytuje poradenství farmaceutickým společnostem. „Geopolitické prostředí prostě vyžaduje, aby všichni kriticky přemýšleli o tom, jak se prezentují na každém trhu, na kterém působí.“ Výměnou za úlevu od cel pět výrobců léků, včetně AstraZeneca, EMD Serono a Novo Nordisk, uzavřelo dohody s Trumpem na snížení cen. Podle nizozemské banky ING oznámil farmaceutický průmysl od ledna závazky v hodnotě přes 400 miliard USD do americké výroby, výzkumu a vývoje. Z toho Roche se zavázal k 50 miliardám USD, Novartis k 23 miliardám USD a Sanofi k 20 miliardám USD.
„Trump ukazuje, že je ochoten jít dál než kdokoli jiný, aby dosáhl svých cílů. Většina společností a průmyslových odvětví vede diskuzi ve smyslu: ‚Přineste na stůl nějaká řešení,‘ namísto toho, aby jen nečinně seděly a držely si svou linii,“ řekl jeden lobbista v oblasti zdravotnictví, který hovořil anonymně o strategii. „Je to velký posun a nikdo nechce být poslední, kdo na ten tanec dorazí,“ dodal lobbista.
Obavy o konkurenceschopnost evropského farmaceutického průmyslu narůstaly ještě před Trumpovým druhým funkčním obdobím. Podle Evropské federace farmaceutického průmyslu a asociací, obchodní skupiny EU pro farmacii, rostly výdaje EU na výzkum a vývoj v letech 2010 až 2022 průměrně o 4,4 procenta ročně, zatímco výdaje USA rostly o 5,5 procenta a Číny o více než 20 procent. Podle odhadů fDi Markets, databáze vlastněné Financial Times, zaznamenaly USA loni investice zahraničních společností do farmaceutické výroby ve výši 6,7 miliardy USD, ve srovnání s 5,9 miliardy USD v Evropě.
Zastánci farmaceutických společností varovali, že Trumpova politika cen a cel tento posun urychlí. „To svědčí o přeorientování globální biofarmaceutické ekonomiky. Poprvé se vláda USA zapojuje do cenových a přístupových praktik jiných zemí,“ uvedla Kirsten Axelsenová, seniorní politická poradkyně ve firmě DLA Piper. Společnosti nyní lobbují, aby se vyhnuly takovým politikám, které by „opravdu znemožnily uvedení léku na trh v evropských zemích.“
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila zahájení rozsáhlé vlny leteckých úderů na íránské hlavní město. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Teheránu zaměřují na klíčovou infrastrukturu režimu. Armáda uvedla, že podrobnosti o konkrétních cílech a rozsahu operace budou následovat, zatímco nad íránskou metropolí pokračují operace letectva.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.