Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Pro washingtonské lobbisty tato dohoda odráží novou knihu vlivu. Trumpovy celní hrozby nutí společnosti k přímému vyjednávání s Bílým domem. Lídři průmyslu tvrdí, že dohoda s Velkou Británií by mohla sloužit jako šablona pro to, jak by EU a další hlavní obchodní partneři měli reagovat na Trumpovo odklonění od norem volného trhu a jak si udržet konkurenceschopnost.
„Spojené království je kanárem v uhelném dole,“ řekl Stephen Farrelly, globální šéf pro farmacii a zdravotnictví v ING, nizozemské bance. „Tlak na EU, aby udělala něco podobného, roste.“ Lobbisté farmaceutických společností tuto myšlenku silně prosazují. Dorothee Brakmannová, generální manažerka Pharma Deutschland, německé průmyslové lobby, varovala, že pokud Německo nepůjde podobnou cestou jako Spojené království, Trumpova cla představují „skutečné geopolitické riziko.“
Brakmannová v prohlášení pro Politico napsala, že dohoda mezi Spojeným královstvím a USA je důležitým signálem pro evropskou farmaceutickou krajinu. Posiluje potřebu přehodnotit, jak mohou Evropané učinit svůj vlastní systém úhrad flexibilnějším, inovativnějším a mezinárodně konkurenceschopnějším. Alex Schriver, senior viceprezident pro veřejné záležitosti ve Pharmaceutical Research and Manufacturers of America, americké průmyslové lobby pro výrobce značkových léků, podpořil výzvu německé farmaceutické skupiny k podobným dohodám s dalšími zeměmi. Uvedl, že dohoda představuje důležité první kroky ze strany Spojeného království k placení spravedlivého podílu za inovativní léky. Zároveň přímo prospívá americkým pacientům tím, že osvobozuje léky od cel. Schriver naléhá na Trumpovu administrativu, aby se snažila o podobné dohody i s dalšími národy.
Henrik Jeimke-Karge, mluvčí Verband Forschender Arzneimittelhersteller, další německé farmaceutické skupiny, řekl, že absence dohody s EU znamená pro region pokračující nejistotu. „Farmaceutický průmysl ve Spojeném království nyní získal plánovací jistotu. Taková dohoda pro EU stále chybí. Riziko cel zůstává vysoké a nejistota přetrvává,“ uvedl ve svém prohlášení.
Trump opakovaně obviňoval evropské farmaceutické společnosti z vyšších cen léků v USA. Hrozil 100procentním clem na farmaceutické výrobky a požadoval, aby výrobci léků zavedli „cenu nejvyšších výhod“, která by srovnala americké ceny s cenami placenými v jiných bohatých zemích. Tyto hrozby vyvolaly u britských a evropských výrobců léků posílení obrany na K Street, washingtonském koridoru lobbistů. Výdaje na lobbování od července do září u společností GSK, AstraZeneca, Novartis, NovoNordisk a Genentech (dceřiné společnosti Roche) byly nejvyšší za poslední desetiletí. Stejně tak celoroční výdaje společností AstraZeneca, EMD Serono, Novo Nordisk a Sanofi jsou na desetiletém maximu.
Evropští výrobci léků také zvyšují najímání externích lobbistických firem. DLA Piper, Corcoran & Associates a B Hall Strategies se letos zaregistrovaly k lobbování pro Novartis, která loni nenajala žádné nové externí firmy. Mezi lobbisty společnosti Novartis nyní patří Richard Burr, bývalý přední republikán ve Výboru pro zdraví, vzdělávání, práci a důchody Senátu, a Michael Corcoran, prominentní republikánský lobbista z Floridy. Alkermes a Novo Nordisk si najaly Ballard Partners, lobbistickou firmu spojenou s Trumpem. Genentech si najal lobbisty u Miller Strategies, včetně Jeffa Millera, dlouholetého republikánského stratéga, a Ashley Gunn, bývalé speciální asistentky Trumpa v jeho prvním funkčním období. GSK, Sanofi a Novo Nordisk si letos najaly lobbisty u Checkmate Government Relations, včetně Fritze Vaughana, úředníka ministerstva financí v první Trumpově administrativě.
„Politika není v současné době oddělena od obchodní strategie,“ uvedla Allison Parker-Lagoo, zástupkyně severoamerické zdravotnické praxe ve firmě APCO, která poskytuje poradenství farmaceutickým společnostem. „Geopolitické prostředí prostě vyžaduje, aby všichni kriticky přemýšleli o tom, jak se prezentují na každém trhu, na kterém působí.“ Výměnou za úlevu od cel pět výrobců léků, včetně AstraZeneca, EMD Serono a Novo Nordisk, uzavřelo dohody s Trumpem na snížení cen. Podle nizozemské banky ING oznámil farmaceutický průmysl od ledna závazky v hodnotě přes 400 miliard USD do americké výroby, výzkumu a vývoje. Z toho Roche se zavázal k 50 miliardám USD, Novartis k 23 miliardám USD a Sanofi k 20 miliardám USD.
„Trump ukazuje, že je ochoten jít dál než kdokoli jiný, aby dosáhl svých cílů. Většina společností a průmyslových odvětví vede diskuzi ve smyslu: ‚Přineste na stůl nějaká řešení,‘ namísto toho, aby jen nečinně seděly a držely si svou linii,“ řekl jeden lobbista v oblasti zdravotnictví, který hovořil anonymně o strategii. „Je to velký posun a nikdo nechce být poslední, kdo na ten tanec dorazí,“ dodal lobbista.
Obavy o konkurenceschopnost evropského farmaceutického průmyslu narůstaly ještě před Trumpovým druhým funkčním obdobím. Podle Evropské federace farmaceutického průmyslu a asociací, obchodní skupiny EU pro farmacii, rostly výdaje EU na výzkum a vývoj v letech 2010 až 2022 průměrně o 4,4 procenta ročně, zatímco výdaje USA rostly o 5,5 procenta a Číny o více než 20 procent. Podle odhadů fDi Markets, databáze vlastněné Financial Times, zaznamenaly USA loni investice zahraničních společností do farmaceutické výroby ve výši 6,7 miliardy USD, ve srovnání s 5,9 miliardy USD v Evropě.
Zastánci farmaceutických společností varovali, že Trumpova politika cen a cel tento posun urychlí. „To svědčí o přeorientování globální biofarmaceutické ekonomiky. Poprvé se vláda USA zapojuje do cenových a přístupových praktik jiných zemí,“ uvedla Kirsten Axelsenová, seniorní politická poradkyně ve firmě DLA Piper. Společnosti nyní lobbují, aby se vyhnuly takovým politikám, které by „opravdu znemožnily uvedení léku na trh v evropských zemích.“
V mrazivých podmínkách, které aktuálně sužují Pásmo Gazy, zemřelo v sobotu teprve 27denní nemluvně na následky těžkého podchlazení. Malá Aisha Ayesh al-Agha se stala již osmým dítětem, které v této oblasti během letošní zimy podlehlo extrémně nízkým teplotám. Přestože byla okamžitě převezena do nemocnice Nasser v Chán Júnisu, lékaři jí již nedokázali pomoci.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, poprvé veřejně přiznal, že si vlna protestů z posledních dvou týdnů vyžádala tisíce lidských životů. Ve svém čtvrtečním projevu potvrdil masové ztráty na životech a dodal, že někteří lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Z odpovědnosti za krveprolití však obvinil Spojené státy a amerického prezidenta Donalda Trumpa označil za zločince kvůli jeho otevřené podpoře demonstrantů.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.
Sergej Karaganov, vlivný ruský politolog a šéf Rady pro zahraniční a obrannou politiku, v nedávném rozhovoru s americkým komentátorem Tuckerem Carlsonem otevřeně pohrozil zničením Velké Británie a kontinentální Evropy. Podle Karaganova je použití jaderných zbraní reálnou možností, pokud by Rusko mělo v konfliktu na Ukrajině čelit porážce.
Piráti si na svém Celostátním fóru v Prachaticích zvolili staronového lídra. Zdeněk Hřib v sobotním hlasování suverénně obhájil svůj mandát a stranu povede i v následujícím dvouletém období. Úspěch oslavil hned v úvodním kole, kdy získal 469 hlasů od celkem 611 přítomných straníků. Jeho soupeř David Witosz po oznámení výsledků Hřibovi poblahopřál a vyzdvihl, že strana zůstává otevřeným a demokratickým prostředím.
Pirátská strana dokončila na sjezdu v Prachaticích obměnu svého nejužšího vedení. K potvrzenému předsedovi Zdeňku Hřibovi se připojila čtveřice místopředsedů, které vybrali delegáti Celostátního fóra. Pozici prvního místopředsedy obhájil poslanec Martin Šmída, následovaný nově zvolenou poslankyní Kateřinou Stojanovou. Vedení doplnili také investor Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu Olga Richterová.
Novým předsedou ODS se stal Martin Kupka, který v Praze přesvědčivě porazil svého protikandidáta Radima Ivana poměrem 327 ku 138 hlasům. Dosavadní šéf Petr Fiala, pod jehož vedením se strana vrátila do vládních pozic, vyjádřil Kupkovi plnou podporu a označil ho za ideálního lídra pro nadcházející období.
Íránský režim se podle informací digitálních aktivistů a organizací monitorujících cenzuru připravuje k bezprecedentnímu kroku. Plánuje se totiž trvale odpojit od globálního internetu a nahradit jej uzavřenou vnitrostátní sítí. Přístup ke světovému webu by se tak stal výhradně „státním privilegiem“, které by bylo dostupné pouze prověřeným osobám s vysokou bezpečnostní prověrkou, zatímco zbytek populace by zůstal uvězněn v izolovaném digitálním prostoru.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila složení nově vznikající „Rady míru“ (Board of Peace), která má dohlížet na budoucnost a rekonstrukci Pásma Gazy. Mezi zakládajícími členy tohoto prestižního orgánu figurují zvučná jména světové diplomacie i byznysu. Vedle amerického ministra zahraničí Marca Rubia usedne v radě také bývalý britský premiér Sir Tony Blair, jehož zapojení budí značnou pozornost vzhledem k jeho dřívější roli zmocněnce pro Blízký východ i kontroverzím spojeným s válkou v Iráku.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes v Londýně přednese zásadní projev u příležitosti 80. výročí založení Organizace spojených národů. V historických prostorách Methodist Central Hall, kde se v roce 1946 konalo vůbec první Valné shromáždění, varuje před „mocnými silami“, které se snaží podkopat mezinárodní spolupráci. Jeho apel na dodržování mezinárodního práva přichází v době hluboké nejistoty, kterou umocňují drastické rozpočtové škrty ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.