Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Pro washingtonské lobbisty tato dohoda odráží novou knihu vlivu. Trumpovy celní hrozby nutí společnosti k přímému vyjednávání s Bílým domem. Lídři průmyslu tvrdí, že dohoda s Velkou Británií by mohla sloužit jako šablona pro to, jak by EU a další hlavní obchodní partneři měli reagovat na Trumpovo odklonění od norem volného trhu a jak si udržet konkurenceschopnost.
„Spojené království je kanárem v uhelném dole,“ řekl Stephen Farrelly, globální šéf pro farmacii a zdravotnictví v ING, nizozemské bance. „Tlak na EU, aby udělala něco podobného, roste.“ Lobbisté farmaceutických společností tuto myšlenku silně prosazují. Dorothee Brakmannová, generální manažerka Pharma Deutschland, německé průmyslové lobby, varovala, že pokud Německo nepůjde podobnou cestou jako Spojené království, Trumpova cla představují „skutečné geopolitické riziko.“
Brakmannová v prohlášení pro Politico napsala, že dohoda mezi Spojeným královstvím a USA je důležitým signálem pro evropskou farmaceutickou krajinu. Posiluje potřebu přehodnotit, jak mohou Evropané učinit svůj vlastní systém úhrad flexibilnějším, inovativnějším a mezinárodně konkurenceschopnějším. Alex Schriver, senior viceprezident pro veřejné záležitosti ve Pharmaceutical Research and Manufacturers of America, americké průmyslové lobby pro výrobce značkových léků, podpořil výzvu německé farmaceutické skupiny k podobným dohodám s dalšími zeměmi. Uvedl, že dohoda představuje důležité první kroky ze strany Spojeného království k placení spravedlivého podílu za inovativní léky. Zároveň přímo prospívá americkým pacientům tím, že osvobozuje léky od cel. Schriver naléhá na Trumpovu administrativu, aby se snažila o podobné dohody i s dalšími národy.
Henrik Jeimke-Karge, mluvčí Verband Forschender Arzneimittelhersteller, další německé farmaceutické skupiny, řekl, že absence dohody s EU znamená pro region pokračující nejistotu. „Farmaceutický průmysl ve Spojeném království nyní získal plánovací jistotu. Taková dohoda pro EU stále chybí. Riziko cel zůstává vysoké a nejistota přetrvává,“ uvedl ve svém prohlášení.
Trump opakovaně obviňoval evropské farmaceutické společnosti z vyšších cen léků v USA. Hrozil 100procentním clem na farmaceutické výrobky a požadoval, aby výrobci léků zavedli „cenu nejvyšších výhod“, která by srovnala americké ceny s cenami placenými v jiných bohatých zemích. Tyto hrozby vyvolaly u britských a evropských výrobců léků posílení obrany na K Street, washingtonském koridoru lobbistů. Výdaje na lobbování od července do září u společností GSK, AstraZeneca, Novartis, NovoNordisk a Genentech (dceřiné společnosti Roche) byly nejvyšší za poslední desetiletí. Stejně tak celoroční výdaje společností AstraZeneca, EMD Serono, Novo Nordisk a Sanofi jsou na desetiletém maximu.
Evropští výrobci léků také zvyšují najímání externích lobbistických firem. DLA Piper, Corcoran & Associates a B Hall Strategies se letos zaregistrovaly k lobbování pro Novartis, která loni nenajala žádné nové externí firmy. Mezi lobbisty společnosti Novartis nyní patří Richard Burr, bývalý přední republikán ve Výboru pro zdraví, vzdělávání, práci a důchody Senátu, a Michael Corcoran, prominentní republikánský lobbista z Floridy. Alkermes a Novo Nordisk si najaly Ballard Partners, lobbistickou firmu spojenou s Trumpem. Genentech si najal lobbisty u Miller Strategies, včetně Jeffa Millera, dlouholetého republikánského stratéga, a Ashley Gunn, bývalé speciální asistentky Trumpa v jeho prvním funkčním období. GSK, Sanofi a Novo Nordisk si letos najaly lobbisty u Checkmate Government Relations, včetně Fritze Vaughana, úředníka ministerstva financí v první Trumpově administrativě.
„Politika není v současné době oddělena od obchodní strategie,“ uvedla Allison Parker-Lagoo, zástupkyně severoamerické zdravotnické praxe ve firmě APCO, která poskytuje poradenství farmaceutickým společnostem. „Geopolitické prostředí prostě vyžaduje, aby všichni kriticky přemýšleli o tom, jak se prezentují na každém trhu, na kterém působí.“ Výměnou za úlevu od cel pět výrobců léků, včetně AstraZeneca, EMD Serono a Novo Nordisk, uzavřelo dohody s Trumpem na snížení cen. Podle nizozemské banky ING oznámil farmaceutický průmysl od ledna závazky v hodnotě přes 400 miliard USD do americké výroby, výzkumu a vývoje. Z toho Roche se zavázal k 50 miliardám USD, Novartis k 23 miliardám USD a Sanofi k 20 miliardám USD.
„Trump ukazuje, že je ochoten jít dál než kdokoli jiný, aby dosáhl svých cílů. Většina společností a průmyslových odvětví vede diskuzi ve smyslu: ‚Přineste na stůl nějaká řešení,‘ namísto toho, aby jen nečinně seděly a držely si svou linii,“ řekl jeden lobbista v oblasti zdravotnictví, který hovořil anonymně o strategii. „Je to velký posun a nikdo nechce být poslední, kdo na ten tanec dorazí,“ dodal lobbista.
Obavy o konkurenceschopnost evropského farmaceutického průmyslu narůstaly ještě před Trumpovým druhým funkčním obdobím. Podle Evropské federace farmaceutického průmyslu a asociací, obchodní skupiny EU pro farmacii, rostly výdaje EU na výzkum a vývoj v letech 2010 až 2022 průměrně o 4,4 procenta ročně, zatímco výdaje USA rostly o 5,5 procenta a Číny o více než 20 procent. Podle odhadů fDi Markets, databáze vlastněné Financial Times, zaznamenaly USA loni investice zahraničních společností do farmaceutické výroby ve výši 6,7 miliardy USD, ve srovnání s 5,9 miliardy USD v Evropě.
Zastánci farmaceutických společností varovali, že Trumpova politika cen a cel tento posun urychlí. „To svědčí o přeorientování globální biofarmaceutické ekonomiky. Poprvé se vláda USA zapojuje do cenových a přístupových praktik jiných zemí,“ uvedla Kirsten Axelsenová, seniorní politická poradkyně ve firmě DLA Piper. Společnosti nyní lobbují, aby se vyhnuly takovým politikám, které by „opravdu znemožnily uvedení léku na trh v evropských zemích.“
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
Americké síly podnikly útok na íránská odpalovací zařízení v Hormuzském průlivu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu proti vojenským základnám v Jordánsku a Spojených arabských emirátech. Jedná se o první otevřené vojenské střety mezi oběma stranami po více než měsíci relativního klidu. Americká strana uvedla, že operace na ostrově Lárak měla zabránit nakládání a zaminování klíčové námořní trasy. Situace v regionu se tím opět prudce vyostřila a hrozí dalším rozšířením bojových operací.