Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Pro washingtonské lobbisty tato dohoda odráží novou knihu vlivu. Trumpovy celní hrozby nutí společnosti k přímému vyjednávání s Bílým domem. Lídři průmyslu tvrdí, že dohoda s Velkou Británií by mohla sloužit jako šablona pro to, jak by EU a další hlavní obchodní partneři měli reagovat na Trumpovo odklonění od norem volného trhu a jak si udržet konkurenceschopnost.
„Spojené království je kanárem v uhelném dole,“ řekl Stephen Farrelly, globální šéf pro farmacii a zdravotnictví v ING, nizozemské bance. „Tlak na EU, aby udělala něco podobného, roste.“ Lobbisté farmaceutických společností tuto myšlenku silně prosazují. Dorothee Brakmannová, generální manažerka Pharma Deutschland, německé průmyslové lobby, varovala, že pokud Německo nepůjde podobnou cestou jako Spojené království, Trumpova cla představují „skutečné geopolitické riziko.“
Brakmannová v prohlášení pro Politico napsala, že dohoda mezi Spojeným královstvím a USA je důležitým signálem pro evropskou farmaceutickou krajinu. Posiluje potřebu přehodnotit, jak mohou Evropané učinit svůj vlastní systém úhrad flexibilnějším, inovativnějším a mezinárodně konkurenceschopnějším. Alex Schriver, senior viceprezident pro veřejné záležitosti ve Pharmaceutical Research and Manufacturers of America, americké průmyslové lobby pro výrobce značkových léků, podpořil výzvu německé farmaceutické skupiny k podobným dohodám s dalšími zeměmi. Uvedl, že dohoda představuje důležité první kroky ze strany Spojeného království k placení spravedlivého podílu za inovativní léky. Zároveň přímo prospívá americkým pacientům tím, že osvobozuje léky od cel. Schriver naléhá na Trumpovu administrativu, aby se snažila o podobné dohody i s dalšími národy.
Henrik Jeimke-Karge, mluvčí Verband Forschender Arzneimittelhersteller, další německé farmaceutické skupiny, řekl, že absence dohody s EU znamená pro region pokračující nejistotu. „Farmaceutický průmysl ve Spojeném království nyní získal plánovací jistotu. Taková dohoda pro EU stále chybí. Riziko cel zůstává vysoké a nejistota přetrvává,“ uvedl ve svém prohlášení.
Trump opakovaně obviňoval evropské farmaceutické společnosti z vyšších cen léků v USA. Hrozil 100procentním clem na farmaceutické výrobky a požadoval, aby výrobci léků zavedli „cenu nejvyšších výhod“, která by srovnala americké ceny s cenami placenými v jiných bohatých zemích. Tyto hrozby vyvolaly u britských a evropských výrobců léků posílení obrany na K Street, washingtonském koridoru lobbistů. Výdaje na lobbování od července do září u společností GSK, AstraZeneca, Novartis, NovoNordisk a Genentech (dceřiné společnosti Roche) byly nejvyšší za poslední desetiletí. Stejně tak celoroční výdaje společností AstraZeneca, EMD Serono, Novo Nordisk a Sanofi jsou na desetiletém maximu.
Evropští výrobci léků také zvyšují najímání externích lobbistických firem. DLA Piper, Corcoran & Associates a B Hall Strategies se letos zaregistrovaly k lobbování pro Novartis, která loni nenajala žádné nové externí firmy. Mezi lobbisty společnosti Novartis nyní patří Richard Burr, bývalý přední republikán ve Výboru pro zdraví, vzdělávání, práci a důchody Senátu, a Michael Corcoran, prominentní republikánský lobbista z Floridy. Alkermes a Novo Nordisk si najaly Ballard Partners, lobbistickou firmu spojenou s Trumpem. Genentech si najal lobbisty u Miller Strategies, včetně Jeffa Millera, dlouholetého republikánského stratéga, a Ashley Gunn, bývalé speciální asistentky Trumpa v jeho prvním funkčním období. GSK, Sanofi a Novo Nordisk si letos najaly lobbisty u Checkmate Government Relations, včetně Fritze Vaughana, úředníka ministerstva financí v první Trumpově administrativě.
„Politika není v současné době oddělena od obchodní strategie,“ uvedla Allison Parker-Lagoo, zástupkyně severoamerické zdravotnické praxe ve firmě APCO, která poskytuje poradenství farmaceutickým společnostem. „Geopolitické prostředí prostě vyžaduje, aby všichni kriticky přemýšleli o tom, jak se prezentují na každém trhu, na kterém působí.“ Výměnou za úlevu od cel pět výrobců léků, včetně AstraZeneca, EMD Serono a Novo Nordisk, uzavřelo dohody s Trumpem na snížení cen. Podle nizozemské banky ING oznámil farmaceutický průmysl od ledna závazky v hodnotě přes 400 miliard USD do americké výroby, výzkumu a vývoje. Z toho Roche se zavázal k 50 miliardám USD, Novartis k 23 miliardám USD a Sanofi k 20 miliardám USD.
„Trump ukazuje, že je ochoten jít dál než kdokoli jiný, aby dosáhl svých cílů. Většina společností a průmyslových odvětví vede diskuzi ve smyslu: ‚Přineste na stůl nějaká řešení,‘ namísto toho, aby jen nečinně seděly a držely si svou linii,“ řekl jeden lobbista v oblasti zdravotnictví, který hovořil anonymně o strategii. „Je to velký posun a nikdo nechce být poslední, kdo na ten tanec dorazí,“ dodal lobbista.
Obavy o konkurenceschopnost evropského farmaceutického průmyslu narůstaly ještě před Trumpovým druhým funkčním obdobím. Podle Evropské federace farmaceutického průmyslu a asociací, obchodní skupiny EU pro farmacii, rostly výdaje EU na výzkum a vývoj v letech 2010 až 2022 průměrně o 4,4 procenta ročně, zatímco výdaje USA rostly o 5,5 procenta a Číny o více než 20 procent. Podle odhadů fDi Markets, databáze vlastněné Financial Times, zaznamenaly USA loni investice zahraničních společností do farmaceutické výroby ve výši 6,7 miliardy USD, ve srovnání s 5,9 miliardy USD v Evropě.
Zastánci farmaceutických společností varovali, že Trumpova politika cen a cel tento posun urychlí. „To svědčí o přeorientování globální biofarmaceutické ekonomiky. Poprvé se vláda USA zapojuje do cenových a přístupových praktik jiných zemí,“ uvedla Kirsten Axelsenová, seniorní politická poradkyně ve firmě DLA Piper. Společnosti nyní lobbují, aby se vyhnuly takovým politikám, které by „opravdu znemožnily uvedení léku na trh v evropských zemích.“
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval po hlášení vrchního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského o aktuální situaci na frontě. Podle jeho slov se ukrajinským jednotkám daří úspěšně držet pozice a odrážet ruské útoky, díky čemuž si Rusko nedokázalo vybojovat iniciativu. Prezident vyzdvihl zejména vysoké tempo likvidace okupačních sil, které přetrvává i v měsíci dubnu.
Přestože íránské úřady i americký prezident Donald Trump oficiálně ohlásili znovuotevření Hormuzského průlivu pro komerční dopravu, největší světoví námořní přepravci zůstávají v otázce návratu do oblasti velmi opatrní. Společnosti jako Maersk či Hapag-Lloyd vnímají oznámení jako pozitivní signál, jedním dechem však dodávají, že bezpečnost posádek a nákladu zůstává prioritou. Aktuální data ze sledování lodního provozu potvrzují, že doprava v průlivu je zatím minimální a většina firem vyčkává na další vývoj.
Otřesy na světových trzích s ropou, vyvolané válečným konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, vyvolávají zásadní otázku, zda se ceny této suroviny ještě někdy vrátí k normálu. Hlavním problémem není jen uzavření a opětovné otevření Hormuzského průlivu, kterým běžně proudí pětina světové produkce, ale především hluboká nejistota. Ta do cen vnesla trvalou rizikovou přirážku, která v kombinaci s rostoucími náklady na pojištění a delšími přepravními trasami mimo Blízký východ zásadně prodražuje celý dodavatelský řetězec.
Světové trhy s ropou zaznamenaly prudký otřes poté, co Írán oznámil úplné otevření Hormuzského průlivu pro komerční plavidla po zbytek trvání sjednaného příměří. Cena severomořské ropy Brent se propadla na 88 dolarů za barel, přestože se ještě během pátku obchodovala za více než 98 dolarů. Průliv, kterým běžně protéká pětina světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu, byl fakticky uzavřen od konce února v důsledku vojenských střetů mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy.
Kremelské ambice na oslabení evropské jednoty utrpěly vážnou trhlinu po historické porážce Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách. Po šestnácti letech u moci končí éra politika, který byl pro Moskvu klíčovým spojencem při blokování pomoci Ukrajině. Vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza, která v Národním shromáždění získala ústavní dvoutřetinovou většinu, znamená pro Rusko ztrátu nejcennějšího trumfu v rámci Evropské unie.
Podle řady zkušených diplomatů se americký prezident Donald Trump stal obětí vlastního úspěchu v Jižní Americe. Jeho přesvědčení, že svržení íránského režimu bude stejně hladké jako blesková operace ve Venezuele, se nyní ukazuje jako zásadní strategický omyl. Bývalý velvyslanec v Panamě John Feeley upozorňuje, že lednové zajetí Nicoláse Madura speciálními jednotkami vyvolalo v Bílém domě falešný pocit neporazitelnosti, který vedl k únorovému útoku na Írán a následnému globálnímu chaosu.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Hormuzský průliv je plně otevřen a připraven pro komerční dopravu. Reagoval tak na prohlášení íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího, který uvedl, že v souladu s příměřím v Libanonu je tato klíčová vodní cesta přístupná všem obchodním lodím.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek potvrdil, že Hormuzský průliv se s okamžitou platností otevírá pro veškerou komerční lodní dopravu. Toto opatření má platit po zbytek desetidenního příměří, které bylo nedávno sjednáno mezi Izraelem a Libanonem. Strategická námořní cesta byla od vypuknutí válečného konfliktu s Íránem v podstatě neprůchodná, nyní se však lodě mohou vracet na trasy určené íránskou námořní správou.
Prezident Donald Trump nominoval na post ředitelky Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doktorku Eriku Schwartz, veteránku v oblasti veřejného zdraví. Tento krok je vnímán jako snaha administrativy stabilizovat klíčovou zdravotnickou instituci a zároveň jako signál posunu v dosavadní vládní rétorice ohledně očkování. Schwartz v minulosti vedla vakcinační programy a za první Trumpovy vlády působila jako zástupkyně hlavního chirurga USA.
Po oznámení desetidenního příměří, které má zastavit izraelskou vojenskou operaci proti hnutí Hizballáh, se tisíce vysídlených rodin vydaly na cestu zpět do svých domovů v jižním Libanonu. Aktuální vlna bojů, která propukla 2. března, si v Libanonu vyžádala přes 2 100 obětí a vyhnala z domovů více než milion lidí. I přes počáteční optimismus však situaci provází značná nejistota a hlášení o porušování klidu zbraní.
Dosavadní maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek poprvé od své historické volební porážky veřejně promluvil. V rozhovoru pro provládní server Patrióta viditelně otřesený politik uznal, že v Maďarsku skončila jedna politická éra. Orbán otevřeně přiznal, že výsledek hlasování představuje jasnou a drtivou prohru jeho strany Fidesz, která po šestnácti letech u moci odchází do opozice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelští vojáci zůstanou v Libanonu i přes vyhlášení dočasného příměří mezi oběma zeměmi. Ve svém videoposelství potvrdil dohodu o desetidenním klidu zbraní, který dříve avizoval americký prezident Donald Trump. Netanjahu zdůraznil, že vidí příležitost k uzavření historické mírové dohody, nicméně izraelské jednotky si udrží pozice v rozšířené bezpečnostní zóně v jižním Libanonu poblíž hranic se Sýrií.