V květnu 2023 udeřil blesk do lesa v Donnie Creek v Britské Kolumbii a stromy začaly hořet. Byl to na lesní požár sice brzký termín, ale suchý podzim a teplé jaro proměnily les v sušinu, a plameny se proto šířily velmi rychle. Do poloviny června se z požáru stal jeden z největších v historii provincie, který spálil rozsáhlou oblast boreálního lesa. V tomto roce shořela v Kanadě rekordní plocha.
Konec sezóny lesních požárů obvykle signalizuje návrat chladu a sněhu na konci roku. Tentokrát se však požár nezastavil. Místo toho doutnal pod zemí v půdě, izolován od mrazivých podmínek sněhovou pokrývkou. Následující jaro se znovu vynořil jako „zombie oheň“, který hořel až do srpna 2024. Do té doby bylo zničeno více než 600 000 hektarů.
Zombie ohně, které se někdy prozradí oblakem páry vystupujícím z bublající země v zamrzlém lese, byly kdysi vzácným jevem v boreálních oblastech, které se táhnou dál na sever přes Sibiř, Kanadu a Aljašku. Avšak ve světě, který se rychle otepluje, jsou stále běžnější. Tyto přetrvávající požáry jsou sice malé a často obtížně detekovatelné. Přeměňují však požáry na víceleté události a zásadně mění ekologii půdy, kde hoří, což ztěžuje opětovný růst lesů.
„Jedná se o obrovský problém,“ říká Lori Daniels, profesorka lesnických a konzervačních věd na University of British Columbia. „Zombie ohně, nazývané také přetrvávající požáry, jsou takové, které proniknou do organické půdní hmoty a doutnají. Jde o velmi pomalé, ale žhavé spalování po dlouhou dobu, které se následně vynoří. V prosinci 2023 jsme měli více než 100 požárů, které stále hořely, a na jaře 2024 hořely dál,“ vysvětluje.
Současné odhady ukazují, že permafrost tvoří pouze asi 15 % severní polokoule. Tyto zmrzlé půdy však obsahují zhruba dvakrát více uhlíku, než je v současnosti v atmosféře. Tím, že pomalu a při nižší teplotě doutnají, uvolňují mnohem více znečištění částicemi a emisí skleníkových plynů než otevřené plameny.
„Těmto bažinatým půdám trvá stovky až tisíce let, než nashromáždí uhlík, který je uložen v organických půdních vrstvách. V některých případech hoří až k samotné skále,“ říká Daniels. „Spalujeme takto všechen tento starobylý uhlík do atmosféry ve velmi krátkém časovém období. Vzniká tak zpětnovazební smyčka s nesmírně negativními důsledky pro ekosystém. Mění se hydrologie – ztrácíte substrát a semenné banky v nich, měníte půdy na minerální bázi namísto organické.“
Dlouhotrvající a intenzivní hoření má velké důsledky pro semennou banku v půdách. Požáry s nízkou a střední intenzitou – tedy „obyčejné“ požáry, které lesy pravidelně zachvacují – poskytují prostor pro rychlou regeneraci. Po těchto požárech jsou rašelinné půdy plné semen a spálené oblasti obvykle znovu ožívají. Opakované hoření a zahřívání způsobené ohni však může zničit mnoho druhů semen, čímž je pro ekosystémy mnohem obtížnější se rychle obnovit. Po intenzivních požárech zůstávají pouze minerální půdy, které se skládají převážně z písku, jílu a bahna.
Kvůli obtížné detekci vědci rychle vyvíjejí metody k identifikaci přetrvávajících arktických požárů pomocí satelitních snímků. Vědci tvrdí, že ačkoli drtivou většinu požárů způsobují lidé a blesky, zombí ohně představují významnou výzvu pro management požárů. Mnoho posádek tak musí pracovat po celý rok, aby udrželo požáry pod kontrolou. Vědci uvádějí, že podobné vzorce, které vedly k obrovským požárům v posledních letech, se pravděpodobně vyskytují i na Sibiři. Tam však nejsou tak dobře prostudovány kvůli nedostatečné mezinárodní spolupráci s ruskými výzkumníky.
Problém se navíc může ještě prohlubovat. Patrick Louchouarn, profesor na School of Earth Sciences na Ohio State University, říká: „To má potenciál stát se opravdu problematickým. Čím více permafrostu vysychá a čím více těchto organických, bohatých půd vysychá v Arktidě, a čím více zvyšujete teplotu, tím větší je možnost, že toto palivo bude připraveno hořet.“
V roce 2025 začala požární sezóna v Kanadě opět brzy. Do poloviny září shořelo 8,8 milionu hektarů ve stovkách požárů po celé zemi. Mnoho z těchto časných požárů byly pravděpodobně zombie ohně, které přetrvávaly z předchozího roku, říkají vědci. Zdůrazňují, že severní části Země jsou nejrychleji se oteplujícími oblastmi, kde teploty stoupají o několik stupňů více, než je průměr.
Komunity na místě již tento posun pociťují. Jennifer Baltzerová, profesorka na Wilfrid Laurier University, uvádí: „V roce 2023 jsme měli šílenou požární sezónu v Severozápadních teritoriích. Sedmdesát procent regionu bylo evakuováno a bylo to velmi traumatické. Lidé museli projíždět šílenými požáry, aby se dostali pryč ze svých domovů. V okolí komunit, které musely být evakuovány, bylo mnoho těchto přezimujících požárů.“ Dodává, že to „přidává na stresu, kterému lidé v těchto ekosystémech čelí. Obvykle je zima sezónou, kdy se můžete cítit v bezpečí před ohněm.“
Plánované setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a delegací Spojených států v Bruselu bylo zrušeno. Delegaci tvořil speciální Trumpův vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří byli na cestě z jednání s Vladimirem Putinem. Zrušení přišlo poté, co se ukrajinský prezident náhle vrátil do Kyjeva, uvedl The Times.
V květnu 2023 udeřil blesk do lesa v Donnie Creek v Britské Kolumbii a stromy začaly hořet. Byl to na lesní požár sice brzký termín, ale suchý podzim a teplé jaro proměnily les v sušinu, a plameny se proto šířily velmi rychle. Do poloviny června se z požáru stal jeden z největších v historii provincie, který spálil rozsáhlou oblast boreálního lesa. V tomto roce shořela v Kanadě rekordní plocha.
Ammar Wadi věděl, že riskuje život, když se v červnu vydal pro pytel mouky pro svou rodinu k nákladnímu autu s pomocí u přechodu Zikim do Gazy. Na domovskou obrazovku svého mobilního telefonu si napsal vzkaz: „Odpusť mi mami, jestli se mi něco stane. Kdokoli najde můj telefon, prosím, řekněte mé rodině, že je moc miluji.“ Uprostřed pravidelné izraelské palby směrem k lidem hledajícím pomoc se Wadi už nikdy nevrátil domů a jeho zpráva byla rodině doručena týdny později nálezcem jeho telefonu. Bylo to to poslední, co o něm slyšeli.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.
Rusko je údajně „připraveno“ na válku s Evropou, prohlásil tamní prezident Vladimir Putin předtím, než americké mírové rozhovory skončily bez pokroku. Kremlův poradce následně uvedl, že ukrajinská krize se k řešení nijak nepřiblížila po jednání s americkým vyslancem Stevem Witkoffem. Ruský prezident také obvinil evropské mocnosti ze sabotování mírového procesu.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Evropská unie bude v budoucnu „dvakrát přemýšlet“, než podpoří slabé dohody na klimatických summitech COP. Toto varování zaznělo od Katarzyny Wrony, polské vyjednavačky a členky delegace EU na letošní konferenci COP30 v Brazílii.