V květnu 2023 udeřil blesk do lesa v Donnie Creek v Britské Kolumbii a stromy začaly hořet. Byl to na lesní požár sice brzký termín, ale suchý podzim a teplé jaro proměnily les v sušinu, a plameny se proto šířily velmi rychle. Do poloviny června se z požáru stal jeden z největších v historii provincie, který spálil rozsáhlou oblast boreálního lesa. V tomto roce shořela v Kanadě rekordní plocha.
Konec sezóny lesních požárů obvykle signalizuje návrat chladu a sněhu na konci roku. Tentokrát se však požár nezastavil. Místo toho doutnal pod zemí v půdě, izolován od mrazivých podmínek sněhovou pokrývkou. Následující jaro se znovu vynořil jako „zombie oheň“, který hořel až do srpna 2024. Do té doby bylo zničeno více než 600 000 hektarů.
Zombie ohně, které se někdy prozradí oblakem páry vystupujícím z bublající země v zamrzlém lese, byly kdysi vzácným jevem v boreálních oblastech, které se táhnou dál na sever přes Sibiř, Kanadu a Aljašku. Avšak ve světě, který se rychle otepluje, jsou stále běžnější. Tyto přetrvávající požáry jsou sice malé a často obtížně detekovatelné. Přeměňují však požáry na víceleté události a zásadně mění ekologii půdy, kde hoří, což ztěžuje opětovný růst lesů.
„Jedná se o obrovský problém,“ říká Lori Daniels, profesorka lesnických a konzervačních věd na University of British Columbia. „Zombie ohně, nazývané také přetrvávající požáry, jsou takové, které proniknou do organické půdní hmoty a doutnají. Jde o velmi pomalé, ale žhavé spalování po dlouhou dobu, které se následně vynoří. V prosinci 2023 jsme měli více než 100 požárů, které stále hořely, a na jaře 2024 hořely dál,“ vysvětluje.
Současné odhady ukazují, že permafrost tvoří pouze asi 15 % severní polokoule. Tyto zmrzlé půdy však obsahují zhruba dvakrát více uhlíku, než je v současnosti v atmosféře. Tím, že pomalu a při nižší teplotě doutnají, uvolňují mnohem více znečištění částicemi a emisí skleníkových plynů než otevřené plameny.
„Těmto bažinatým půdám trvá stovky až tisíce let, než nashromáždí uhlík, který je uložen v organických půdních vrstvách. V některých případech hoří až k samotné skále,“ říká Daniels. „Spalujeme takto všechen tento starobylý uhlík do atmosféry ve velmi krátkém časovém období. Vzniká tak zpětnovazební smyčka s nesmírně negativními důsledky pro ekosystém. Mění se hydrologie – ztrácíte substrát a semenné banky v nich, měníte půdy na minerální bázi namísto organické.“
Dlouhotrvající a intenzivní hoření má velké důsledky pro semennou banku v půdách. Požáry s nízkou a střední intenzitou – tedy „obyčejné“ požáry, které lesy pravidelně zachvacují – poskytují prostor pro rychlou regeneraci. Po těchto požárech jsou rašelinné půdy plné semen a spálené oblasti obvykle znovu ožívají. Opakované hoření a zahřívání způsobené ohni však může zničit mnoho druhů semen, čímž je pro ekosystémy mnohem obtížnější se rychle obnovit. Po intenzivních požárech zůstávají pouze minerální půdy, které se skládají převážně z písku, jílu a bahna.
Kvůli obtížné detekci vědci rychle vyvíjejí metody k identifikaci přetrvávajících arktických požárů pomocí satelitních snímků. Vědci tvrdí, že ačkoli drtivou většinu požárů způsobují lidé a blesky, zombí ohně představují významnou výzvu pro management požárů. Mnoho posádek tak musí pracovat po celý rok, aby udrželo požáry pod kontrolou. Vědci uvádějí, že podobné vzorce, které vedly k obrovským požárům v posledních letech, se pravděpodobně vyskytují i na Sibiři. Tam však nejsou tak dobře prostudovány kvůli nedostatečné mezinárodní spolupráci s ruskými výzkumníky.
Problém se navíc může ještě prohlubovat. Patrick Louchouarn, profesor na School of Earth Sciences na Ohio State University, říká: „To má potenciál stát se opravdu problematickým. Čím více permafrostu vysychá a čím více těchto organických, bohatých půd vysychá v Arktidě, a čím více zvyšujete teplotu, tím větší je možnost, že toto palivo bude připraveno hořet.“
V roce 2025 začala požární sezóna v Kanadě opět brzy. Do poloviny září shořelo 8,8 milionu hektarů ve stovkách požárů po celé zemi. Mnoho z těchto časných požárů byly pravděpodobně zombie ohně, které přetrvávaly z předchozího roku, říkají vědci. Zdůrazňují, že severní části Země jsou nejrychleji se oteplujícími oblastmi, kde teploty stoupají o několik stupňů více, než je průměr.
Komunity na místě již tento posun pociťují. Jennifer Baltzerová, profesorka na Wilfrid Laurier University, uvádí: „V roce 2023 jsme měli šílenou požární sezónu v Severozápadních teritoriích. Sedmdesát procent regionu bylo evakuováno a bylo to velmi traumatické. Lidé museli projíždět šílenými požáry, aby se dostali pryč ze svých domovů. V okolí komunit, které musely být evakuovány, bylo mnoho těchto přezimujících požárů.“ Dodává, že to „přidává na stresu, kterému lidé v těchto ekosystémech čelí. Obvykle je zima sezónou, kdy se můžete cítit v bezpečí před ohněm.“
Češi se v týdnu dozvěděli, jaký má být nový model financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil svůj návrh a vyrazil ho obhajovat, jenže se dopustil přinejmenším zavádějících tvrzení, když mluvil o populární taneční show StarDance.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval po hlášení vrchního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského o aktuální situaci na frontě. Podle jeho slov se ukrajinským jednotkám daří úspěšně držet pozice a odrážet ruské útoky, díky čemuž si Rusko nedokázalo vybojovat iniciativu. Prezident vyzdvihl zejména vysoké tempo likvidace okupačních sil, které přetrvává i v měsíci dubnu.
Přestože íránské úřady i americký prezident Donald Trump oficiálně ohlásili znovuotevření Hormuzského průlivu pro komerční dopravu, největší světoví námořní přepravci zůstávají v otázce návratu do oblasti velmi opatrní. Společnosti jako Maersk či Hapag-Lloyd vnímají oznámení jako pozitivní signál, jedním dechem však dodávají, že bezpečnost posádek a nákladu zůstává prioritou. Aktuální data ze sledování lodního provozu potvrzují, že doprava v průlivu je zatím minimální a většina firem vyčkává na další vývoj.
Otřesy na světových trzích s ropou, vyvolané válečným konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, vyvolávají zásadní otázku, zda se ceny této suroviny ještě někdy vrátí k normálu. Hlavním problémem není jen uzavření a opětovné otevření Hormuzského průlivu, kterým běžně proudí pětina světové produkce, ale především hluboká nejistota. Ta do cen vnesla trvalou rizikovou přirážku, která v kombinaci s rostoucími náklady na pojištění a delšími přepravními trasami mimo Blízký východ zásadně prodražuje celý dodavatelský řetězec.
Světové trhy s ropou zaznamenaly prudký otřes poté, co Írán oznámil úplné otevření Hormuzského průlivu pro komerční plavidla po zbytek trvání sjednaného příměří. Cena severomořské ropy Brent se propadla na 88 dolarů za barel, přestože se ještě během pátku obchodovala za více než 98 dolarů. Průliv, kterým běžně protéká pětina světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu, byl fakticky uzavřen od konce února v důsledku vojenských střetů mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy.
Kremelské ambice na oslabení evropské jednoty utrpěly vážnou trhlinu po historické porážce Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách. Po šestnácti letech u moci končí éra politika, který byl pro Moskvu klíčovým spojencem při blokování pomoci Ukrajině. Vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza, která v Národním shromáždění získala ústavní dvoutřetinovou většinu, znamená pro Rusko ztrátu nejcennějšího trumfu v rámci Evropské unie.
Podle řady zkušených diplomatů se americký prezident Donald Trump stal obětí vlastního úspěchu v Jižní Americe. Jeho přesvědčení, že svržení íránského režimu bude stejně hladké jako blesková operace ve Venezuele, se nyní ukazuje jako zásadní strategický omyl. Bývalý velvyslanec v Panamě John Feeley upozorňuje, že lednové zajetí Nicoláse Madura speciálními jednotkami vyvolalo v Bílém domě falešný pocit neporazitelnosti, který vedl k únorovému útoku na Írán a následnému globálnímu chaosu.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Hormuzský průliv je plně otevřen a připraven pro komerční dopravu. Reagoval tak na prohlášení íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího, který uvedl, že v souladu s příměřím v Libanonu je tato klíčová vodní cesta přístupná všem obchodním lodím.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek potvrdil, že Hormuzský průliv se s okamžitou platností otevírá pro veškerou komerční lodní dopravu. Toto opatření má platit po zbytek desetidenního příměří, které bylo nedávno sjednáno mezi Izraelem a Libanonem. Strategická námořní cesta byla od vypuknutí válečného konfliktu s Íránem v podstatě neprůchodná, nyní se však lodě mohou vracet na trasy určené íránskou námořní správou.
Prezident Donald Trump nominoval na post ředitelky Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doktorku Eriku Schwartz, veteránku v oblasti veřejného zdraví. Tento krok je vnímán jako snaha administrativy stabilizovat klíčovou zdravotnickou instituci a zároveň jako signál posunu v dosavadní vládní rétorice ohledně očkování. Schwartz v minulosti vedla vakcinační programy a za první Trumpovy vlády působila jako zástupkyně hlavního chirurga USA.
Po oznámení desetidenního příměří, které má zastavit izraelskou vojenskou operaci proti hnutí Hizballáh, se tisíce vysídlených rodin vydaly na cestu zpět do svých domovů v jižním Libanonu. Aktuální vlna bojů, která propukla 2. března, si v Libanonu vyžádala přes 2 100 obětí a vyhnala z domovů více než milion lidí. I přes počáteční optimismus však situaci provází značná nejistota a hlášení o porušování klidu zbraní.
Dosavadní maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek poprvé od své historické volební porážky veřejně promluvil. V rozhovoru pro provládní server Patrióta viditelně otřesený politik uznal, že v Maďarsku skončila jedna politická éra. Orbán otevřeně přiznal, že výsledek hlasování představuje jasnou a drtivou prohru jeho strany Fidesz, která po šestnácti letech u moci odchází do opozice.