V květnu 2023 udeřil blesk do lesa v Donnie Creek v Britské Kolumbii a stromy začaly hořet. Byl to na lesní požár sice brzký termín, ale suchý podzim a teplé jaro proměnily les v sušinu, a plameny se proto šířily velmi rychle. Do poloviny června se z požáru stal jeden z největších v historii provincie, který spálil rozsáhlou oblast boreálního lesa. V tomto roce shořela v Kanadě rekordní plocha.
Konec sezóny lesních požárů obvykle signalizuje návrat chladu a sněhu na konci roku. Tentokrát se však požár nezastavil. Místo toho doutnal pod zemí v půdě, izolován od mrazivých podmínek sněhovou pokrývkou. Následující jaro se znovu vynořil jako „zombie oheň“, který hořel až do srpna 2024. Do té doby bylo zničeno více než 600 000 hektarů.
Zombie ohně, které se někdy prozradí oblakem páry vystupujícím z bublající země v zamrzlém lese, byly kdysi vzácným jevem v boreálních oblastech, které se táhnou dál na sever přes Sibiř, Kanadu a Aljašku. Avšak ve světě, který se rychle otepluje, jsou stále běžnější. Tyto přetrvávající požáry jsou sice malé a často obtížně detekovatelné. Přeměňují však požáry na víceleté události a zásadně mění ekologii půdy, kde hoří, což ztěžuje opětovný růst lesů.
„Jedná se o obrovský problém,“ říká Lori Daniels, profesorka lesnických a konzervačních věd na University of British Columbia. „Zombie ohně, nazývané také přetrvávající požáry, jsou takové, které proniknou do organické půdní hmoty a doutnají. Jde o velmi pomalé, ale žhavé spalování po dlouhou dobu, které se následně vynoří. V prosinci 2023 jsme měli více než 100 požárů, které stále hořely, a na jaře 2024 hořely dál,“ vysvětluje.
Současné odhady ukazují, že permafrost tvoří pouze asi 15 % severní polokoule. Tyto zmrzlé půdy však obsahují zhruba dvakrát více uhlíku, než je v současnosti v atmosféře. Tím, že pomalu a při nižší teplotě doutnají, uvolňují mnohem více znečištění částicemi a emisí skleníkových plynů než otevřené plameny.
„Těmto bažinatým půdám trvá stovky až tisíce let, než nashromáždí uhlík, který je uložen v organických půdních vrstvách. V některých případech hoří až k samotné skále,“ říká Daniels. „Spalujeme takto všechen tento starobylý uhlík do atmosféry ve velmi krátkém časovém období. Vzniká tak zpětnovazební smyčka s nesmírně negativními důsledky pro ekosystém. Mění se hydrologie – ztrácíte substrát a semenné banky v nich, měníte půdy na minerální bázi namísto organické.“
Dlouhotrvající a intenzivní hoření má velké důsledky pro semennou banku v půdách. Požáry s nízkou a střední intenzitou – tedy „obyčejné“ požáry, které lesy pravidelně zachvacují – poskytují prostor pro rychlou regeneraci. Po těchto požárech jsou rašelinné půdy plné semen a spálené oblasti obvykle znovu ožívají. Opakované hoření a zahřívání způsobené ohni však může zničit mnoho druhů semen, čímž je pro ekosystémy mnohem obtížnější se rychle obnovit. Po intenzivních požárech zůstávají pouze minerální půdy, které se skládají převážně z písku, jílu a bahna.
Kvůli obtížné detekci vědci rychle vyvíjejí metody k identifikaci přetrvávajících arktických požárů pomocí satelitních snímků. Vědci tvrdí, že ačkoli drtivou většinu požárů způsobují lidé a blesky, zombí ohně představují významnou výzvu pro management požárů. Mnoho posádek tak musí pracovat po celý rok, aby udrželo požáry pod kontrolou. Vědci uvádějí, že podobné vzorce, které vedly k obrovským požárům v posledních letech, se pravděpodobně vyskytují i na Sibiři. Tam však nejsou tak dobře prostudovány kvůli nedostatečné mezinárodní spolupráci s ruskými výzkumníky.
Problém se navíc může ještě prohlubovat. Patrick Louchouarn, profesor na School of Earth Sciences na Ohio State University, říká: „To má potenciál stát se opravdu problematickým. Čím více permafrostu vysychá a čím více těchto organických, bohatých půd vysychá v Arktidě, a čím více zvyšujete teplotu, tím větší je možnost, že toto palivo bude připraveno hořet.“
V roce 2025 začala požární sezóna v Kanadě opět brzy. Do poloviny září shořelo 8,8 milionu hektarů ve stovkách požárů po celé zemi. Mnoho z těchto časných požárů byly pravděpodobně zombie ohně, které přetrvávaly z předchozího roku, říkají vědci. Zdůrazňují, že severní části Země jsou nejrychleji se oteplujícími oblastmi, kde teploty stoupají o několik stupňů více, než je průměr.
Komunity na místě již tento posun pociťují. Jennifer Baltzerová, profesorka na Wilfrid Laurier University, uvádí: „V roce 2023 jsme měli šílenou požární sezónu v Severozápadních teritoriích. Sedmdesát procent regionu bylo evakuováno a bylo to velmi traumatické. Lidé museli projíždět šílenými požáry, aby se dostali pryč ze svých domovů. V okolí komunit, které musely být evakuovány, bylo mnoho těchto přezimujících požárů.“ Dodává, že to „přidává na stresu, kterému lidé v těchto ekosystémech čelí. Obvykle je zima sezónou, kdy se můžete cítit v bezpečí před ohněm.“
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.
Sergej Karaganov, vlivný ruský politolog a šéf Rady pro zahraniční a obrannou politiku, v nedávném rozhovoru s americkým komentátorem Tuckerem Carlsonem otevřeně pohrozil zničením Velké Británie a kontinentální Evropy. Podle Karaganova je použití jaderných zbraní reálnou možností, pokud by Rusko mělo v konfliktu na Ukrajině čelit porážce.
Piráti si na svém Celostátním fóru v Prachaticích zvolili staronového lídra. Zdeněk Hřib v sobotním hlasování suverénně obhájil svůj mandát a stranu povede i v následujícím dvouletém období. Úspěch oslavil hned v úvodním kole, kdy získal 469 hlasů od celkem 611 přítomných straníků. Jeho soupeř David Witosz po oznámení výsledků Hřibovi poblahopřál a vyzdvihl, že strana zůstává otevřeným a demokratickým prostředím.
Pirátská strana dokončila na sjezdu v Prachaticích obměnu svého nejužšího vedení. K potvrzenému předsedovi Zdeňku Hřibovi se připojila čtveřice místopředsedů, které vybrali delegáti Celostátního fóra. Pozici prvního místopředsedy obhájil poslanec Martin Šmída, následovaný nově zvolenou poslankyní Kateřinou Stojanovou. Vedení doplnili také investor Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu Olga Richterová.
Novým předsedou ODS se stal Martin Kupka, který v Praze přesvědčivě porazil svého protikandidáta Radima Ivana poměrem 327 ku 138 hlasům. Dosavadní šéf Petr Fiala, pod jehož vedením se strana vrátila do vládních pozic, vyjádřil Kupkovi plnou podporu a označil ho za ideálního lídra pro nadcházející období.
Íránský režim se podle informací digitálních aktivistů a organizací monitorujících cenzuru připravuje k bezprecedentnímu kroku. Plánuje se totiž trvale odpojit od globálního internetu a nahradit jej uzavřenou vnitrostátní sítí. Přístup ke světovému webu by se tak stal výhradně „státním privilegiem“, které by bylo dostupné pouze prověřeným osobám s vysokou bezpečnostní prověrkou, zatímco zbytek populace by zůstal uvězněn v izolovaném digitálním prostoru.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila složení nově vznikající „Rady míru“ (Board of Peace), která má dohlížet na budoucnost a rekonstrukci Pásma Gazy. Mezi zakládajícími členy tohoto prestižního orgánu figurují zvučná jména světové diplomacie i byznysu. Vedle amerického ministra zahraničí Marca Rubia usedne v radě také bývalý britský premiér Sir Tony Blair, jehož zapojení budí značnou pozornost vzhledem k jeho dřívější roli zmocněnce pro Blízký východ i kontroverzím spojeným s válkou v Iráku.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes v Londýně přednese zásadní projev u příležitosti 80. výročí založení Organizace spojených národů. V historických prostorách Methodist Central Hall, kde se v roce 1946 konalo vůbec první Valné shromáždění, varuje před „mocnými silami“, které se snaží podkopat mezinárodní spolupráci. Jeho apel na dodržování mezinárodního práva přichází v době hluboké nejistoty, kterou umocňují drastické rozpočtové škrty ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.
Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup ukončili spory ohledně péče o společnou dceru Rozárku, které se táhly poměrně dlouhou dobu. Dohodu bývalých partnerů posvětil soud, který tak nerozhodl o pomyslném vítězi ostře sledovaného souboje. Jeden vítěz by ale byl.