V květnu 2023 udeřil blesk do lesa v Donnie Creek v Britské Kolumbii a stromy začaly hořet. Byl to na lesní požár sice brzký termín, ale suchý podzim a teplé jaro proměnily les v sušinu, a plameny se proto šířily velmi rychle. Do poloviny června se z požáru stal jeden z největších v historii provincie, který spálil rozsáhlou oblast boreálního lesa. V tomto roce shořela v Kanadě rekordní plocha.
Konec sezóny lesních požárů obvykle signalizuje návrat chladu a sněhu na konci roku. Tentokrát se však požár nezastavil. Místo toho doutnal pod zemí v půdě, izolován od mrazivých podmínek sněhovou pokrývkou. Následující jaro se znovu vynořil jako „zombie oheň“, který hořel až do srpna 2024. Do té doby bylo zničeno více než 600 000 hektarů.
Zombie ohně, které se někdy prozradí oblakem páry vystupujícím z bublající země v zamrzlém lese, byly kdysi vzácným jevem v boreálních oblastech, které se táhnou dál na sever přes Sibiř, Kanadu a Aljašku. Avšak ve světě, který se rychle otepluje, jsou stále běžnější. Tyto přetrvávající požáry jsou sice malé a často obtížně detekovatelné. Přeměňují však požáry na víceleté události a zásadně mění ekologii půdy, kde hoří, což ztěžuje opětovný růst lesů.
„Jedná se o obrovský problém,“ říká Lori Daniels, profesorka lesnických a konzervačních věd na University of British Columbia. „Zombie ohně, nazývané také přetrvávající požáry, jsou takové, které proniknou do organické půdní hmoty a doutnají. Jde o velmi pomalé, ale žhavé spalování po dlouhou dobu, které se následně vynoří. V prosinci 2023 jsme měli více než 100 požárů, které stále hořely, a na jaře 2024 hořely dál,“ vysvětluje.
Současné odhady ukazují, že permafrost tvoří pouze asi 15 % severní polokoule. Tyto zmrzlé půdy však obsahují zhruba dvakrát více uhlíku, než je v současnosti v atmosféře. Tím, že pomalu a při nižší teplotě doutnají, uvolňují mnohem více znečištění částicemi a emisí skleníkových plynů než otevřené plameny.
„Těmto bažinatým půdám trvá stovky až tisíce let, než nashromáždí uhlík, který je uložen v organických půdních vrstvách. V některých případech hoří až k samotné skále,“ říká Daniels. „Spalujeme takto všechen tento starobylý uhlík do atmosféry ve velmi krátkém časovém období. Vzniká tak zpětnovazební smyčka s nesmírně negativními důsledky pro ekosystém. Mění se hydrologie – ztrácíte substrát a semenné banky v nich, měníte půdy na minerální bázi namísto organické.“
Dlouhotrvající a intenzivní hoření má velké důsledky pro semennou banku v půdách. Požáry s nízkou a střední intenzitou – tedy „obyčejné“ požáry, které lesy pravidelně zachvacují – poskytují prostor pro rychlou regeneraci. Po těchto požárech jsou rašelinné půdy plné semen a spálené oblasti obvykle znovu ožívají. Opakované hoření a zahřívání způsobené ohni však může zničit mnoho druhů semen, čímž je pro ekosystémy mnohem obtížnější se rychle obnovit. Po intenzivních požárech zůstávají pouze minerální půdy, které se skládají převážně z písku, jílu a bahna.
Kvůli obtížné detekci vědci rychle vyvíjejí metody k identifikaci přetrvávajících arktických požárů pomocí satelitních snímků. Vědci tvrdí, že ačkoli drtivou většinu požárů způsobují lidé a blesky, zombí ohně představují významnou výzvu pro management požárů. Mnoho posádek tak musí pracovat po celý rok, aby udrželo požáry pod kontrolou. Vědci uvádějí, že podobné vzorce, které vedly k obrovským požárům v posledních letech, se pravděpodobně vyskytují i na Sibiři. Tam však nejsou tak dobře prostudovány kvůli nedostatečné mezinárodní spolupráci s ruskými výzkumníky.
Problém se navíc může ještě prohlubovat. Patrick Louchouarn, profesor na School of Earth Sciences na Ohio State University, říká: „To má potenciál stát se opravdu problematickým. Čím více permafrostu vysychá a čím více těchto organických, bohatých půd vysychá v Arktidě, a čím více zvyšujete teplotu, tím větší je možnost, že toto palivo bude připraveno hořet.“
V roce 2025 začala požární sezóna v Kanadě opět brzy. Do poloviny září shořelo 8,8 milionu hektarů ve stovkách požárů po celé zemi. Mnoho z těchto časných požárů byly pravděpodobně zombie ohně, které přetrvávaly z předchozího roku, říkají vědci. Zdůrazňují, že severní části Země jsou nejrychleji se oteplujícími oblastmi, kde teploty stoupají o několik stupňů více, než je průměr.
Komunity na místě již tento posun pociťují. Jennifer Baltzerová, profesorka na Wilfrid Laurier University, uvádí: „V roce 2023 jsme měli šílenou požární sezónu v Severozápadních teritoriích. Sedmdesát procent regionu bylo evakuováno a bylo to velmi traumatické. Lidé museli projíždět šílenými požáry, aby se dostali pryč ze svých domovů. V okolí komunit, které musely být evakuovány, bylo mnoho těchto přezimujících požárů.“ Dodává, že to „přidává na stresu, kterému lidé v těchto ekosystémech čelí. Obvykle je zima sezónou, kdy se můžete cítit v bezpečí před ohněm.“
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
Americké síly podnikly útok na íránská odpalovací zařízení v Hormuzském průlivu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu proti vojenským základnám v Jordánsku a Spojených arabských emirátech. Jedná se o první otevřené vojenské střety mezi oběma stranami po více než měsíci relativního klidu. Americká strana uvedla, že operace na ostrově Lárak měla zabránit nakládání a zaminování klíčové námořní trasy. Situace v regionu se tím opět prudce vyostřila a hrozí dalším rozšířením bojových operací.