V květnu 2023 udeřil blesk do lesa v Donnie Creek v Britské Kolumbii a stromy začaly hořet. Byl to na lesní požár sice brzký termín, ale suchý podzim a teplé jaro proměnily les v sušinu, a plameny se proto šířily velmi rychle. Do poloviny června se z požáru stal jeden z největších v historii provincie, který spálil rozsáhlou oblast boreálního lesa. V tomto roce shořela v Kanadě rekordní plocha.
Konec sezóny lesních požárů obvykle signalizuje návrat chladu a sněhu na konci roku. Tentokrát se však požár nezastavil. Místo toho doutnal pod zemí v půdě, izolován od mrazivých podmínek sněhovou pokrývkou. Následující jaro se znovu vynořil jako „zombie oheň“, který hořel až do srpna 2024. Do té doby bylo zničeno více než 600 000 hektarů.
Zombie ohně, které se někdy prozradí oblakem páry vystupujícím z bublající země v zamrzlém lese, byly kdysi vzácným jevem v boreálních oblastech, které se táhnou dál na sever přes Sibiř, Kanadu a Aljašku. Avšak ve světě, který se rychle otepluje, jsou stále běžnější. Tyto přetrvávající požáry jsou sice malé a často obtížně detekovatelné. Přeměňují však požáry na víceleté události a zásadně mění ekologii půdy, kde hoří, což ztěžuje opětovný růst lesů.
„Jedná se o obrovský problém,“ říká Lori Daniels, profesorka lesnických a konzervačních věd na University of British Columbia. „Zombie ohně, nazývané také přetrvávající požáry, jsou takové, které proniknou do organické půdní hmoty a doutnají. Jde o velmi pomalé, ale žhavé spalování po dlouhou dobu, které se následně vynoří. V prosinci 2023 jsme měli více než 100 požárů, které stále hořely, a na jaře 2024 hořely dál,“ vysvětluje.
Současné odhady ukazují, že permafrost tvoří pouze asi 15 % severní polokoule. Tyto zmrzlé půdy však obsahují zhruba dvakrát více uhlíku, než je v současnosti v atmosféře. Tím, že pomalu a při nižší teplotě doutnají, uvolňují mnohem více znečištění částicemi a emisí skleníkových plynů než otevřené plameny.
„Těmto bažinatým půdám trvá stovky až tisíce let, než nashromáždí uhlík, který je uložen v organických půdních vrstvách. V některých případech hoří až k samotné skále,“ říká Daniels. „Spalujeme takto všechen tento starobylý uhlík do atmosféry ve velmi krátkém časovém období. Vzniká tak zpětnovazební smyčka s nesmírně negativními důsledky pro ekosystém. Mění se hydrologie – ztrácíte substrát a semenné banky v nich, měníte půdy na minerální bázi namísto organické.“
Dlouhotrvající a intenzivní hoření má velké důsledky pro semennou banku v půdách. Požáry s nízkou a střední intenzitou – tedy „obyčejné“ požáry, které lesy pravidelně zachvacují – poskytují prostor pro rychlou regeneraci. Po těchto požárech jsou rašelinné půdy plné semen a spálené oblasti obvykle znovu ožívají. Opakované hoření a zahřívání způsobené ohni však může zničit mnoho druhů semen, čímž je pro ekosystémy mnohem obtížnější se rychle obnovit. Po intenzivních požárech zůstávají pouze minerální půdy, které se skládají převážně z písku, jílu a bahna.
Kvůli obtížné detekci vědci rychle vyvíjejí metody k identifikaci přetrvávajících arktických požárů pomocí satelitních snímků. Vědci tvrdí, že ačkoli drtivou většinu požárů způsobují lidé a blesky, zombí ohně představují významnou výzvu pro management požárů. Mnoho posádek tak musí pracovat po celý rok, aby udrželo požáry pod kontrolou. Vědci uvádějí, že podobné vzorce, které vedly k obrovským požárům v posledních letech, se pravděpodobně vyskytují i na Sibiři. Tam však nejsou tak dobře prostudovány kvůli nedostatečné mezinárodní spolupráci s ruskými výzkumníky.
Problém se navíc může ještě prohlubovat. Patrick Louchouarn, profesor na School of Earth Sciences na Ohio State University, říká: „To má potenciál stát se opravdu problematickým. Čím více permafrostu vysychá a čím více těchto organických, bohatých půd vysychá v Arktidě, a čím více zvyšujete teplotu, tím větší je možnost, že toto palivo bude připraveno hořet.“
V roce 2025 začala požární sezóna v Kanadě opět brzy. Do poloviny září shořelo 8,8 milionu hektarů ve stovkách požárů po celé zemi. Mnoho z těchto časných požárů byly pravděpodobně zombie ohně, které přetrvávaly z předchozího roku, říkají vědci. Zdůrazňují, že severní části Země jsou nejrychleji se oteplujícími oblastmi, kde teploty stoupají o několik stupňů více, než je průměr.
Komunity na místě již tento posun pociťují. Jennifer Baltzerová, profesorka na Wilfrid Laurier University, uvádí: „V roce 2023 jsme měli šílenou požární sezónu v Severozápadních teritoriích. Sedmdesát procent regionu bylo evakuováno a bylo to velmi traumatické. Lidé museli projíždět šílenými požáry, aby se dostali pryč ze svých domovů. V okolí komunit, které musely být evakuovány, bylo mnoho těchto přezimujících požárů.“ Dodává, že to „přidává na stresu, kterému lidé v těchto ekosystémech čelí. Obvykle je zima sezónou, kdy se můžete cítit v bezpečí před ohněm.“
Bilance padlých ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety dosáhla podle nových dat britské zpravodajské služby GCHQ téměř půl milionu. Ředitelka úřadu Anne Keast-Butlerová ve svém premiérovém projevu v čele instituce upozornila, že okupační armáda poprvé od závěru roku 2022 vykazuje na frontě zřetelný ústup. Tyto vládní údaje jsou znatelně vyšší než statistiky nezávislých exilových titulů Mediazona a Meduza, které na základě analýz dědických spisů dosud uváděly 352 tisíc mrtvých. Podle šéfky britské rozvědky však nejnovější poznatky potvrzují, že realita už atakuje půlmilionovou hranici.
Evropská unie zvažuje, že by novým členským státům po jejich vstupu na několik let odepřela právo veta. Cílem tohoto kroku je učinit rozšiřování unijního bloku politicky průchodnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových členů ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle návrhů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské země po integraci automaticky nezískaly možnost blokovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti vyžadující jednomyslný souhlas, jako jsou například daňové otázky. Opatření by se týkalo Moldavska nebo států západního Balkánu.
Belgie odmítla požadavek Spojených států amerických na zavedení zákazu vstupu pro cestující z Demokratické republiky Kongo. Washington toto opatření požadoval v souvislosti se snahou zabránit šíření eboly během nadcházejícího mistrovství světa ve fotbale. Tento krok vyvolal transatlantický střet ohledně zdravotních opatření před startem šampionátu.
Vědecký výzkum zaměřený na zpomalení stárnutí a prodloužení lidského věku se stal jednou z hlavních priorit moskevského Kremlu pod vedením prezidenta Vladimira Putina. Stát hodlá do ambiciózního projektu s názvem Nové technologie pro zachování zdraví vzkázat v přepočtu kolem 26 miliard dolarů. Pozornost k tomuto tématu přitáhl loňský incident z vojenské přehlídky v Pekingu, kde mikrofony zaznamenaly Putinovu debatu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Podle deníku The Wall Street Journal tehdy ruský vůdce zmiňoval možnost dosažení nesmrtelnosti pomocí nahrazování lidských orgánů.
Umělá inteligence nachází stále větší uplatnění v klimatických vědách a nově nabízí efektivní řešení pro ochranu pobřežních měst před stoupající hladinou moří a extrémními výkyvy počasí. Nově vyvinutý model umělé inteligence dokáže s vysokou přesností předpovídat extrémní bouřlivé přívaly vody, a to i v podmínkách budoucích klimatických změn. Vzhledem k tomu, že tento inovativní model pracuje nesrovnatelně rychleji než dosavadní systémy, umožňuje vědcům i úřadům mnohem lépe vyhodnocovat rizika pobřežních záplav a efektivněji plánovat adaptační opatření v ohrožených oblastech.
Australští fotbaloví fanoušci moc dobře vědí, co znamená spánková deprivace. Sledování zápasů evropských soutěží i světových šampionátů pro ně kvůli časovému posunu odjakživa představuje bezesné noci, unavené víkendy a pondělky zachraňované litry kávy. Frustrace z bezbrankové remízy se prohlubuje, když víte, že vás stála drahocenný spánek a následujících 24 hodin budete v práci sotva fungovat. Zatímco letos jsou Australané díky mistrovství světa v Severní Americe v relativně pohodlné situaci, fanoušci ve Velké Británii a Evropě se ocitají v opačné roli a musí se připravit na noční maratony.
Evropská unie v době rostoucího globálního neklidu intenzivně vyhledává spolehlivé mezinárodní partnery, přičemž Jižní Korea do této strategie ideálně zapadá. Obě strany plánují posílit své technologické, obranné a průmyslové vazby na nadcházejícím setkání na nejvyšší úrovni v Bruselu. Jihokorejský prezident I Če-mjong se sejde s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Podle analytiků představuje tento summit, který se koná po tříleté odmlce, zásadní příležitost pro prohloubení spolupráce v oblasti ekonomické bezpečnosti, kde Jižní Korea funguje jako klíčový spojenec pro snižování rizik.
Írán varoval, že v případě pokračujících úderů ze strany americké armády přistoupí k ještě tvrdším a rozsáhlejším útokům. Teherán takto reagoval na odvetné kroky Washingtonu, které následovaly po údajném sestřelení amerického vrtulníku. Íránská armáda ve svém prohlášení uvedla, že pokud se bude agrese vůči islámské republice opakovat, zasáhne další určené cíle v regionu. Varování přišlo ve chvíli, kdy teheránské síly vypálily nejméně čtyři balistické rakety a několik bezpilotních letounů na americké základny v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
Miliardář a spoluzakladatel společnosti Microsoft Bill Gates má ve středu předstoupit před sněmovní výbor pro dohled a reformu. Zákonodárci ho budou vyslýchat v rámci vyšetřování, které se týká odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Výslech se uskuteční za zavřenými dveřemi a jeho hlavním tématem budou dřívější vazby mezi oběma muži. Přepis z tohoto jednání plánuje výbor zveřejnit později.
V rozhovoru pro pořad Meet the Press na stanici NBC se americký prezident Donald Trump ohradil proti tvrzení, že by v minulosti garantoval úplné vyhýbání se novým vojenským střetům. Svůj postoj obhajoval tím, že se zaměřil na vytvoření extrémně silné armády.
Ukrajinské ministerstvo obrany potvrdilo, že pozemní robotické systémy se staly běžnou součástí tamní první linie, kde plní logistické úkoly, poskytují bojovou podporu a pomáhají s evakuací raněných.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ho armáda informovala o sestřelení amerického vrtulníku Apache íránskými silami u pobřeží Ománu. Podle šéfa Bílého domu Spojené státy na tento incident musí bezpodmínečně reagovat. Trump zároveň potvrdil, že oba piloti, kteří se v té době nacházeli na palubě stroje, byli úspěšně zachráněni a vyvázli z incidentu bez jakýchkoli zranění.