Ammar Wadi věděl, že riskuje život, když se v červnu vydal pro pytel mouky pro svou rodinu k nákladnímu autu s pomocí u přechodu Zikim do Gazy. Na domovskou obrazovku svého mobilního telefonu si napsal vzkaz: „Odpusť mi mami, jestli se mi něco stane. Kdokoli najde můj telefon, prosím, řekněte mé rodině, že je moc miluji.“ Uprostřed pravidelné izraelské palby směrem k lidem hledajícím pomoc se Wadi už nikdy nevrátil domů a jeho zpráva byla rodině doručena týdny později nálezcem jeho telefonu. Bylo to to poslední, co o něm slyšeli.
Wadi je jedním z desítek Palestinců, kteří podle svých blízkých zmizeli poblíž Zikimu a jejichž osud zůstává neznámý. Vyšetřování CNN nyní naznačuje, že izraelská armáda (IDF) těla některých zabitých poblíž přechodu zahazovala buldozery do mělkých, neoznačených hrobů. Jindy byly jejich ostatky prostě ponechány, aby se rozložily na otevřeném prostranství, jelikož je nebylo možné vyzvednout ve z militarizované oblasti. Podle právních expertů může tato praxe, kdy se s těly špatně zachází a buldozery se zahazují do neoznačených hrobů, porušovat mezinárodní právo.
Přezkum CNN, který zjistil, že lidé hledající pomoc byli poblíž přechodu zabiti nerozlišenou izraelskou palbou, se opíral o stovky videí a fotografií z okolí Zikimu. Dále zahrnoval rozhovory s očitými svědky a místními řidiči nákladních vozidel s humanitární pomocí. Satelitní snímky také ukazují aktivitu buldozerů po celé léto v oblastech, kde byli zabiti lidé hledající pomoc. Dvě videa, geolokalizovaná CNN do oblasti Zikimu, zachycují následky incidentu z června. Znázorňují částečně pohřbená těla kolem převráceného nákladního auta s pomocí.
CNN hovořila se dvěma bývalými příslušníky izraelské armády, kteří popsali případy, kdy byly jinde v Gaze během války buldozery zahrabány do mělkých hrobů. Vyžádali si anonymitu, protože neměli oprávnění hovořit o této záležitosti. Izraelské obranné síly (IDF) popřely, že by používaly buldozery k „odstraňování“ těl, ale neřešily, zda byly použity k jejich pohřbení. IDF CNN sdělily, že přítomnost buldozerů kolem Zikimu je „rutinní záležitost“ používaná pro operační účely, například pro řešení výbušných hrozeb nebo „rutinní inženýrské potřeby“.
Podle mezinárodního práva by válčící strany měly spolupracovat při pohřbívání mrtvých způsobem, který umožňuje jejich identifikaci, uvedla Janina Dillová, spoluředitelka Oxfordského institutu pro etiku, právo a ozbrojené konflikty. „Účelem je zabránit tomu, aby se z mrtvých stali pohřešovaní, a umožnit vzpomínku, zejména jejich rodinám,“ řekla Dillová. „Kromě toho, pokud jsou těla úmyslně zohavena nebo se s nimi špatně zachází způsobem, který porušuje jejich důstojnost, může to představovat ‚útoky na osobní důstojnost‘, což je válečný zločin podle Ženevských konvencí.“ Zda IDF sleduje místa, kde údajně pohřbila těla, zůstává otevřenou otázkou. Jeden z informátorů IDF řekl CNN, že když jeho jednotka pohřbila devět lidí na začátku roku 2024, umístění hrobu nebylo označeno. IDF na dotaz CNN ohledně tohoto incidentu nereagovaly.
Téměř šest měsíců po Wadiho zmizení je jeho rodina stále bez odpovědí. Místo útěchy z jeho poslední zprávy na telefonu je Wadiho matka, Nawal Muslehová, pronásledována tím, co se možná nikdy nedozví. „Když si na něj vzpomenu, mé oči prostě nemohou přestat plakat,“ řekla CNN. „Přijímáme cokoli, co pro nás Bůh napsal, ale jen chceme vědět, co se stalo s naším synem.“
Pár drastických videí zveřejněných na sociálních médiích 11. září, které CNN přezkoumala a geolokalizovala, ukazuje stálý proud Palestinců prchajících z oblasti Zikimu. Lidé vlekli pytle s moukou pod záplavou střelby. Na záběrech je vidět, jak je nejméně jedna osoba nesoucí mouku zasažena zezadu. Střelba zjevně pochází ze směru pozice IDF, kterou CNN identifikovala na satelitních snímcích. Robert Maher z Montana State University, expert na audio forenzní analýzu, pro CNN analyzoval videa a zjistil, že výstřely pocházely ze vzdálenosti kolem 340 metrů od místa natáčení, což odpovídá vzdálenosti od pozice IDF. V druhém videu je vidět skupina, jak se stará o těla jedné zjevně mrtvé a jedné těžce zraněné osoby, než je odnesou pryč. Mezitím střelba pokračuje.
V prohlášení pro CNN IDF uvedly, že „úmyslně nestřílejí na nevinné civilisty“ a v případech, kdy vznikne hrozba, „je střelba prováděna za účelem varování nebo neutralizace hrozby“. Jiné záběry a fotografie, které CNN přezkoumala, ukazují více mrtvol, které nemohly být vyzvednuty ze Zikimu jinými žadateli o pomoc nebo civilní obranou kvůli nebezpečným podmínkám. 15. června dva očití svědci řekli CNN, že jedno nákladní auto s pomocí cestující z přechodu bylo obklopeno davem hladových Palestinců. Nákladní auta s pomocí provozují soukromí místní dodavatelé v Gaze, aby vyzvedli zásoby z přechodu a dovezli je do pásma.
Krátce poté, co bylo nákladní auto obklopeno, izraelská armáda zahájila palbu směrem k vozidlu. Mnoho lidí bylo zasaženo a zhroutilo se pod autem, uvedli očití svědci. Sanitce civilní obrany byl umožněn přístup do oblasti o několik dní později. „Byli jsme šokováni tou scénou,“ řekl CNN jeden z pracovníků civilní obrany, který si nepřál být jmenován ze strachu o svou bezpečnost. Těla, která jsme vyzvedli, byla rozložená – zjevně tam byla nějakou dobu. Byly tam známky toho, že je jedli psi,“ uvedl. Videa získaná a geolokalizovaná CNN na toto místo v Zikimu ukazují rozdrcené, převrácené nákladní auto uprostřed hromady suti. Několik rozkládajících se těl je rozeseto kolem vozidla, částečně zahrabáno v hromadách písku. Poblíž je vidět toulavého psa. Tým civilní obrany byl schopen vyzvednout pouze 15 těl a zhruba 20 nebylo nikdy vyzvednuto, protože sanitka byla plná, uvedl pracovník. IDF neodpověděly na dotazy ohledně tohoto incidentu.
Půl tuctu místních řidičů nákladních aut s pomocí, kteří jezdili trasu Zikim, hovořilo s CNN pod podmínkou anonymity kvůli obavám o svou bezpečnost. Popsali, že rozhozená a rozkládající se těla jsou běžným jevem. Izraelské buldozery občas odtlačovaly mrtvoly do písku. „Vidím mrtvé lidi pokaždé, když projíždím Zikimem. Sledoval jsem, jak izraelské buldozery pohřbívají mrtvá těla,“ řekl jeden řidič. „Pokud byste projížděli tou oblastí v červenci, nemohli byste to přehlédnout. Měl jsem zavřená okna.“ „Buldozery izraelské armády je buď pohřbí, nebo je přikryjí hlínou,“ řekl další řidič.
Satelitní snímky a fotografie doplňují tato svědectví a zachycují stálou přítomnost izraelských buldozerů od konce července do začátku srpna. Známky aktivity buldozerů kolem přechodu Zikim jsou patrné od poloviny června, krátce po otevření humanitární trasy, až do 12. září, kdy byla uzavřena. Některé aktivity buldozerů se zdají souviset s čištěním humanitární trasy, která byla často zaneřáděna krabicemi a sutinami. Jindy satelitní snímky ukazují buldozerovou aktivitu bez jasného účelu, například když buldozer v polovině června nahrnul 30 metrů čtverečních půdy do krátké hromady, asi 400 metrů od místa, kde bylo o několik dní dříve nalezeno převrácené nákladní auto, ke kterému se dostala civilní obrana. Buldozery byly také opakovaně používány k demolici zřícenin budov, za kterými dříve hledající pomoc hledali úkryt před izraelskou palbou, jak je vidět na mnoha videích.
Dva očití svědci řekli CNN, že 7. září, když lidé hledali poblíž Zikimu jakékoli stopy po svých pohřešovaných členech rodiny, narazili na to, co podle nich vypadalo jako buldozery zahrabané mrtvoly. „Našel jsem tam těla zahrabaná buldozery spolu s kartonovými krabicemi s pomocí. Hromadili je na sebe,“ řekl CNN Adel Mansour, jeden z očitých svědků, který hledal svého 17letého syna. Jeden řidič nákladního auta s pomocí, který pracoval na trasách Zikim, řekl CNN: „Je to jako Bermudský trojúhelník. Nikdo neví, co se v té oblasti děje, a zdá se, že se to nikdy nikdo nedozví.“
Tyto zprávy o tom, že izraelská armáda zahrabává buldozery těla Palestinců, nejsou omezeny pouze na přechod Zikim. Informátoři IDF, kteří hovořili s CNN a nevládní organizací válečných veteránů Breaking the Silence (BTS), poukázali na širší vzorec špatného zacházení s mrtvými v Gaze během války. Jeden z informátorů IDF, který dříve sloužil na základně v koridoru Netzarim, hovořil s CNN pod podmínkou anonymity ze strachu z odvety. Voják řekl, že devět těl neozbrojených Palestinců bylo ponecháno k rozkladu téměř dva dny kolem jeho základny na začátku roku 2024. Zápach hnijících těl se stal nesnesitelným, protože psi hledali na ostatcích potravu, řekl.
„Náš velitel požádal buldozery, aby těla zasypaly pískem,“ vzpomínal. „Jen vidět tolik těl kolem sebe, když vidíte, že jsou neozbrojení, když vidíte, jak je žerou psi, aby si hráli s kostmi, nohama a lebkou. Je to hrozné.“ Podle vědomí informátora nebyly pořízeny žádné fotografie těl, které by umožnily pozdější identifikaci nebo označení místa. „Rodiny možná nevědí, co se stalo s jejich blízkými,“ řekl. BTS, která poskytuje fórum pro izraelské vojáky k promluvení a ověřuje jejich svědectví, také uvedla, že obdržela četná svědectví od vojáků o této praxi.
Další bývalý voják IDF, kapitán, který sloužil v velitelském centru dohlížejícím na izraelské jednotky v Gaze na konci roku 2023, řekl, že nikdy neobdržel žádné pokyny od armády. Ty by specifikovaly zacházení s těly Palestinců zabitých v Gaze. Když tělo Palestince zabitého izraelskými silami zablokovalo silnici v Gaze, řekl, že důstojníci ve velitelském centru nakonec rozhodli použít buldozer k zatlačení těla do mělké hrobky podél silnice. „Nikdy jsme nedostali žádný protokol ani žádný rozkaz, jak nakládat s těly, ať už bojovníků, nebo nebojovníků, na které jsme narazili ve válce,“ řekl informátor CNN pod podmínkou anonymity. IDF na dotazy CNN ohledně svědectví bývalých vojáků nereagovaly.
Během posledních dvou let izraelská armáda opakovaně pohřbívala těla Palestinců do neoznačených, mělkých nebo masových hrobů na místech po celé Gaze. To zahrnuje stovky těl objevených loni v Nemocnici Násira v Chán Júnisu, podle tamních úřadů, a zabití 15 humanitárních pracovníků na jihu území v březnu, což bylo podrobně popsáno ve zprávě CNN. IDF důsledně popírají pohřbívání Palestinců v masových hrobech.
Buldozery byly také v různých fázích války používány IDF k systematickému ničení palestinských hřbitovů. Vyšetřování CNN z loňského roku zjistilo, že izraelská armáda znesvětila nejméně 16 hřbitovů během své pozemní ofenzívy v Gaze. Zanechala zničené náhrobky, přehrnutou půdu a v některých případech i odkrytá těla. IDF nedokázaly vysvětlit zničení identifikovaných hřbitovů, ale uvedly, že armáda někdy „nemá jinou možnost“ než cílit na místa, která podle tvrzení Hamás používá pro vojenské účely. Vysvětlily, že těla byla odstraněna z některých hrobů ve snaze zachránit rukojmí.
S tolika Palestinci, kteří se toto léto snažili dostat k jídlu a jsou stále pohřešováni, pokračuje zoufalé hledání odpovědí pro jejich rodiny. Někteří stále doufají, že jejich blízcí mohou být stále naživu, například v izraelském zadržovacím zařízení nebo přemístěni jinde v Gaze. „Ammar (Wadi) byl někdo, jehož absence zanechává obrovskou prázdnotu – ztratit ho je jako ztratit část sebe sama,“ řekl jeho bratr Hossam. „Pokud byl umučen, ať se nad ním Bůh smiluje, ale pokud je naživu, můžeme se alespoň držet naděje.“
Novým předsedou ODS se stal Martin Kupka, který v Praze přesvědčivě porazil svého protikandidáta Radima Ivana poměrem 327 ku 138 hlasům. Dosavadní šéf Petr Fiala, pod jehož vedením se strana vrátila do vládních pozic, vyjádřil Kupkovi plnou podporu a označil ho za ideálního lídra pro nadcházející období.
Piráti si na svém Celostátním fóru v Prachaticích zvolili staronového lídra. Zdeněk Hřib v sobotním hlasování suverénně obhájil svůj mandát a stranu povede i v následujícím dvouletém období. Úspěch oslavil hned v úvodním kole, kdy získal 469 hlasů od celkem 611 přítomných straníků. Jeho soupeř David Witosz po oznámení výsledků Hřibovi poblahopřál a vyzdvihl, že strana zůstává otevřeným a demokratickým prostředím.
Íránský režim se podle informací digitálních aktivistů a organizací monitorujících cenzuru připravuje k bezprecedentnímu kroku. Plánuje se totiž trvale odpojit od globálního internetu a nahradit jej uzavřenou vnitrostátní sítí. Přístup ke světovému webu by se tak stal výhradně „státním privilegiem“, které by bylo dostupné pouze prověřeným osobám s vysokou bezpečnostní prověrkou, zatímco zbytek populace by zůstal uvězněn v izolovaném digitálním prostoru.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila složení nově vznikající „Rady míru“ (Board of Peace), která má dohlížet na budoucnost a rekonstrukci Pásma Gazy. Mezi zakládajícími členy tohoto prestižního orgánu figurují zvučná jména světové diplomacie i byznysu. Vedle amerického ministra zahraničí Marca Rubia usedne v radě také bývalý britský premiér Sir Tony Blair, jehož zapojení budí značnou pozornost vzhledem k jeho dřívější roli zmocněnce pro Blízký východ i kontroverzím spojeným s válkou v Iráku.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes v Londýně přednese zásadní projev u příležitosti 80. výročí založení Organizace spojených národů. V historických prostorách Methodist Central Hall, kde se v roce 1946 konalo vůbec první Valné shromáždění, varuje před „mocnými silami“, které se snaží podkopat mezinárodní spolupráci. Jeho apel na dodržování mezinárodního práva přichází v době hluboké nejistoty, kterou umocňují drastické rozpočtové škrty ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.
Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup ukončili spory ohledně péče o společnou dceru Rozárku, které se táhly poměrně dlouhou dobu. Dohodu bývalých partnerů posvětil soud, který tak nerozhodl o pomyslném vítězi ostře sledovaného souboje. Jeden vítěz by ale byl.
Česko v loňském roce zasáhly zprávy o úmrtí několika slavných osobností. V prosinci to byl Patrik Hezucký, který podlehl vážné nemoci. Fanoušci přitom až do jeho odchodu netušili, co přesně oblíbenému moderátorovi Evropy 2 je. Vdova Nikola nyní vysvětlila, proč tomu tak bylo.
Údajné tajemství Freddieho Mercuryho, že měl mít utajovanou dceru, prasklo teprve nedávno. Na začátku letošního roku ale přišla z Velké Británii smutná zpráva. Žena, která má být dcerou zpěváka, což mnozí lidé stejně zpochybňují, je po smrti. Podlehla vážné nemoci.
Snaha Donalda Trumpa získat Grónsko pod americkou kontrolu naráží na zásadní překážku: samotné Američany. Podle nových průzkumů veřejného mínění většina obyvatel Spojených států o ovládnutí největšího ostrova světa nestojí. To však prezidenta nijak nebrzdí v jeho odhodlání přepsat mapu Arktidy. Trump je podle magazínu Time pevně přesvědčen, že díky svému „obchodnímu instinktu“ dokáže národ i spojence nakonec přesvědčit, že nákup Grónska je pro bezpečnost USA nevyhnutelný.
Donald Trump má jako bývalý realitní magnát cit pro lukrativní nemovitosti, ale v případě Grónska jde o mnohem víc než jen o obchod. Podle analýzy zveřejněné na Fox News prezident velmi dobře chápe, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro národní bezpečnost USA a vybudování takzvaného „Zlatého dómu“ – ambiciózního protiraketového štítu. Trump svými prohlášeními na síti Truth Social cíleně vyvíjí tlak na Dánsko i celé NATO, aby je přiměl k rychlejší a efektivnější akci proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny.