Rusko je připraveno na válku s Evropou, prohlásil Putin

Seniorní poradce Vladimira Putina, Jurij Ušakov, oznámil, že Rusko a Spojené státy neudělaly žádný pokrok směrem k mírové dohodě pro Ukrajinu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co ruský prezident vydal hrozby o připravenosti Ruska na válku s Evropou.

Ušakov pro ruská média uvedl, že po pětihodinovém setkání s Trumpovým vyslancem Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem, se obě strany „ani nepřiblížily, ani nevzdálily řešení krize na Ukrajině.“ Dodal, že před sebou mají „spoustu práce“.

Jednání sice Ušakov označil za „nanejvýš užitečné, konstruktivní a informované,“ ale přesto potvrdil, že se strany nedohodly na klíčových otázkách, včetně možných linií územní kontroly v potenciální mírové dohodě mezi Ruskem a Ukrajinou.

K mírovému plánu předloženému americkou stranou Ušakov řekl, že neprojednávali konkrétní americké návrhy, ale probírali podstatu toho, co je v těchto amerických dokumentech zakotveno. „S některými věcmi bychom mohli souhlasit, a prezident také neskrýval náš kritický, či dokonce negativní postoj k řadě návrhů,“ dodal.

Některé aspekty jednání nebudou zveřejněny, řekl Ušakov, a naznačil, že se bezprostředně neplánuje další summit mezi Trumpem a Putinem.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio později sdělil televizi Fox News, že na bezpečnostních zárukách bylo dosaženo „určitého pokroku“. „Snažili jsme se a myslím, že jsme pokročili v tom, jaké bezpečnostní záruky by mohly být pro Ukrajince do budoucna přijatelné,“ uvedl Rubio. Doplnil, že USA doufají, že kompromis jim umožní nejen „obnovit svou ekonomiku, ale prosperovat jako země.“

Tyto poměrně neuspokojivé zprávy o úterní diplomacii následují po ostrých úvodních prohlášeních Putina. Když Witkoff a Kushner dorazili na jednání do Kremlu, ruský prezident obvinil evropské mocnosti ze sabotování míru na Ukrajině a zdůraznil, že „evropské požadavky“ na ukončení války jsou „pro Rusko nepřijatelné.“

Putin prohlásil, že „Evropa brání americké administrativě dosáhnout míru na Ukrajině,“ a dodal: „Rusko nemá v úmyslu bojovat s Evropou, ale pokud Evropa začne, jsme připraveni hned teď.“ Putin neupřesnil, které evropské požadavky považuje za nepřijatelné. „Jsou na straně války,“ prohlásil Putin o evropských mocnostech.

Očekávalo se, že Witkoff, který je v Moskvě už pošesté v tomto roce, předloží Putinovi aktualizovanou verzi amerického mírového návrhu. Ten byl připraven ve spolupráci s vysokým ruským úředníkem a přepracován tak, aby byl přijatelnější pro Kyjev.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že „očekává signály“ od americké delegace po setkání s Putinem. Jedná se o intenzivní kolo kyvadlové diplomacie, které Trumpova administrativa označuje za dosud nejlepší šanci na ukončení války.

Přetrvává však značná skepse ohledně ochoty Ruska přijmout jakékoli ústupky, spíše než pokračovat ve válce a vyčkávat na další rozkol ve vztazích mezi Trumpovým Bílým domem a jeho evropskými spojenci.

Zelenskyj na síti X napsal: „Jsem připraven přijmout všechny signály a připraven na schůzku s prezidentem Trumpem. Vše závisí na dnešních jednáních.“ Několik amerických médií informovalo, že se Zelenskyj měl s Witkoffem a Kushnerem setkat v Evropě po skončení jednání.

Krátký videozáznam z Kremlu ukázal obě malé delegace sedící u oválného bílého stolu, přičemž Putin seděl vedle svých poradců Kirilla Dmitrijeva a Jurije Ušakova. Putin se zeptal Witkoffa a Kushnera na krátkou prohlídku Moskvy, kterou absolvovali před schůzkou, načež Witkoff označil Moskvu za „velkolepé město.“ Videozáznam byl poté přerušen.

Dva Trumpovi spojenci dorazili do Moskvy v úterý poté, co se o víkendu setkali s ukrajinskými představiteli na Floridě. Tam probírali revize původního mírového plánu o 28 bodech, který do značné míry favorizoval Moskvu.

Zelenskyj, který se snaží získat podporu v evropských metropolích, které podpořily změny původního plánu, řekl v Paříži, že aktualizovaná verze návrhu „vypadá lépe,“ ale zdůraznil, že „ještě není u konce.“

Zelenskyj vznesl námitky zejména proti ustanovením v plánu, která by vyžadovala, aby Ukrajina postoupila území na východě, které v současné době kontroluje, a uvalila omezení na velikost její armády. Požaduje také jasné a vynutitelné bezpečnostní záruky ze Západu, aby se zabránilo budoucí ruské invazi.

Putin mezitím prohlásil, že pouze původní návrh USA může sloužit jako základ pro další rozhovory, i když zároveň konstatoval, že vyžaduje významné revize. Navzdory intenzivní kyvadlové diplomacii posledních týdnů, která vedla k několika úpravám amerického mírového plánu, zůstává překonání rozdílů obtížné. Maximalistické požadavky Ruska ve skutečnosti vyžadují kapitulaci Ukrajiny.

Trump v úterním projevu před kabinetem řekl, že válka na Ukrajině je „zmatek“ a není snadné ji vyřešit. Putinovy komentáře zřejmě měly za cíl vrazit klín mezi Washington a evropské metropole. Evropští představitelé zaznamenali určitý úspěch v prosazování námitek proti původnímu plánu USA, ačkoli zůstává nejasné, do jaké míry Washington bere jejich obavy v úvahu.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již dříve v úterý uvedl, že Putin a Witkoff budou projednávat „dohody,“ kterých bylo nedávno dosaženo mezi Washingtonem a Kyjevem. Dodal, že Rusko zůstává otevřené rozhovorům, ale bude trvat na dosažení cílů své „speciální operace.“

Tyto cíle představují dalekosáhlé požadavky, které by vážně narušily suverenitu Ukrajiny. Zahrnují hluboké škrty v jejích ozbrojených silách, zákaz západní vojenské pomoci, rozsáhlá omezení politické nezávislosti a předání ukrajinského území pod kontrolou země na východě.

V předvečer rozhovorů s americkou delegací v Moskvě Putin tvrdil, že ruské síly převzaly kontrolu nad strategickým městem Pokrovsk na Ukrajině. Ruský prezident, oblečený ve vojenské uniformě během návštěvy velitelského centra v pondělí večer, označil dobytí Pokrovsku, kdysi významného logistického uzlu ukrajinské armády, za „důležité.“ Ukrajinští představitelé však toto tvrzení později zpochybnili.

Rusko strávilo více než rok pokusy o obsazení tohoto frontového uzlu, který je považován za bránu do Doněcku. Během tohoto procesu utrpělo těžké ztráty. Ukrajinští analytici a vojenští blogeři uznali, že Rusko nyní drží většinu Pokrovsku, přičemž mapy bojiště ukazují jeho síly převážně pod kontrolou.

Putin, posílen nedávnými zisky na frontě, v posledních týdnech naznačil, že ruská armáda je připravena pokračovat v bojích, pokud diplomacie selže. Opakovaně zdůrazňoval, že jeho síly zůstávají na bojišti v ofenzívě.

Ruský lídr také v úterý pohrozil odvetou proti ukrajinským přístavům a lodní dopravě. Bylo to poté, co Kyjev v posledních dnech zasáhl několik plavidel v ruské takzvané stínové flotile v Černém moři. Ruský prezident pohrozil, že Moskva „zesílí údery na ukrajinské přístavy a na všechny lodě, které do nich vplouvají“ v reakci na útoky na ruské tankery, které označil za „pirátství.“

Ruská státní média, opakující postoj Kremlu, zaujala před návštěvou USA sebevědomý tón. Komsomolskaja Pravda, často popisovaná jako „Putinovy oblíbené noviny,“ napsala, že prezidentovy výroky naznačují, že „stále více ukrajinského území se dostává pod naši kontrolu a že příště mohou být ruské podmínky tvrdší.“ Noviny naznačily, že Moskva vnímá poslední ukrajinsko-americká jednání jako slepou uličku, tvrdíce, že Kyjev odmítá kapitulovat. „USA se pokusily už potřetí za posledních 10 dní vyvinout tlak na Ukrajinu, a Washington opět selhal,“ napsal deník.