Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Tento dokument podrobně zkoumal porušování práv nezletilých od samotného počátku konfliktu a poukázal na to, že dětští civilisté tvoří přibližně 30 % všech obětí zabitých izraelskými vojenskými silami. Zjištění přímo navazují na předchozí zářijové závěry komise, podle nichž Izrael v Gaze páchá genocidu a izraelští představitelé v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem k těmto činům otevřeně podněcují, přičemž Netanjahu již kvůli válečným zločinům čelí zatykači Mezinárodního trestního soudu.
Izraelská mise v Ženevě i tamní ministerstvo zahraničí tato zjištění ostře odmítly a celou zprávu označily za pomlouvačnou politickou frašku a urážlivý propagandistický text, který naprosto ignoruje brutální taktiku teroristického hnutí Hamás. Izrael dlouhodobě jakákoliv obvinění z genocidy odmítá s tím, že se během bojových operací důsledně snaží minimalizovat škody na civilistech, a v mezinárodní diplomacii se opírá o silnou podporu tradičních spojenců, jako jsou Spojené státy a Velká Británie.
Naproti tomu řada předních právních odborníků, badatelů v oblasti genocidy i mezinárodních lidskoprávních organizací typu Amnesty International a Human Rights Watch dospěla na základě vlastních analýz k závěru, že záměrem Izraele je zničit Palestince. Podle platné mezinárodní úmluvy je genocida definována jako specifické činy spáchané s úmyslem zničit zcela nebo zčásti národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu.
Komise OSN ve svém aktuálním materiálu tvrdí, že k cílenému zabíjení palestinských dětí ze strany izraelských bezpečnostních složek docházelo i po oficiálním vstupu příměří v platnost v říjnu 2025. Předseda vyšetřovací komise Šrinivasan Muralidhar v průvodním prohlášení uvedl, že shromážděné důkazy jasně prokazují záměrné zacílení armády na dětskou populaci, což považuje za jeden z klíčových prvků zakládajících samotný genocidní úmysl.
Izraelská armáda podle zprávy v hustě obydlených rezidenčních oblastech nadále používala vysoce účinnou munici s plošným dopadem, a to bez ohledu na stoupající počty dětských obětí, což podle unijních vyšetřovatelů svědčí o úmyslném jednání. Komise vyjádřila přesvědčení, k tomuto plošnému cílení docházelo z toho důvodu, že izraelské síly považovaly civilní obyvatelstvo enklávy jako celek za spojené s Hamásem a dalšími tamními ozbrojenými skupinami.
Podle vyjádření Muralidhara Izrael systematickými útoky na nejmladší generaci cíleně oslabuje celkovou schopnost palestinského lidu jako autonomní skupiny dlouhodobě existovat a svobodně rozhodovat o své vlastní budoucnosti. Životní podmínky vytvořené Izraelem, které zahrnují neustálé masivní vysídlování obyvatelstva a záměrné hladovění způsobené přísnou blokádou humanitární pomoci, jídla a léků, těžce poškodily fyzické zdraví i celkový vývoj dětí a vedly k mnoha odvratitelným úmrtím a těžkým traumatům.
Dlouhodobé útoky na zdravotnickou infrastrukturu a reprodukční zařízení navíc podle textu dramaticky ovlivnily šance na přežití novorozenců a vedly k výraznému nárůstu spontánních potratů u těhotných žen, přičemž v současnosti téměř všechny děti v Gaze vyžadují odbornou psychologickou podporu. Izraelská strana se proti těmto bodům brání tvrzením, že je to naopak Hamás, kdo systematicky odklání humanitární dodávky a palivo určené pro nemocnice pro své vlastní vojenské účely, což však hnutí odmítá.
Zpráva vyšetřovatelů se detailně věnovala také situaci na okupovaném Západním břehu Jordánu včetně Východního Jeruzaléma. Komise v těchto oblastech zdokumentovala prudký nárůst násilných činů ze strany izraelských osadníků vůči palestinským dětem a zároveň shromáždila přímé důkazy o mučení, včetně sexuálního a genderově podmíněného násilí, k němuž docházelo během hromadného zatýkání.
Zadržené palestinské děti, mezi nimiž převažovali nezletilí chlapci, byly v izraelských detenčních zařízeních a věznicích vystavovány systémovému špatnému zacházení, které zahrnovalo nucené svlékání do naha, brutální bití a odpírání základních přídělů jídla. Podle finálních právních závěrů komise OSN toto zdokumentované jednání státních orgánů jednoznačně naplňuje podstatu zločinů proti lidskosti v podobě mučení a jiných nelidských činů záměrně způsobujících velké utrpení nebo vážné zranění.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
Západní Evropu zasáhla vlna veder, která s sebou přinesla řadu bezprecedentních teplotních rekordů. Francie prožila svůj historicky nejteplejší den, Velká Británie hlásí rekordní hodnoty pro měsíc červen a Španělsko dosáhlo nejvyššího denního průměru od roku 1950. S extrémními teplotami, které v Paříži vyšplhaly k téměř 41 stupňům Celsia, se potýkají desítky milionů lidí. V několika částech kontinentu byly kvůli situaci vyhlášeny nejvyšší červené výstrahy.
Během necelé minuty otřásly severním pobřežím Venezuely dvě mimořádně silné seismické vlny. Úvodní otřes o síle 7,2 stupně vystřídal po pouhých čtyřiceti sekundách ještě ničivější hlavní úder s magnitudou 7,5. Podle historických přehledů jde o nejzávažnější katastrofu tohoto typu v regionu za posledních sto let, přičemž mediální domy s odkazem na odborníky upozorňují, že pravděpodobnost překročení sta tisíc lidských obětí dosahuje třiceti procent.