Spojené státy vyzvaly Čínu, aby využila svůj vliv a zasáhla u Íránu ve snaze zabránit mu v uzavření strategicky důležitého Hormuzského průlivu. Tato výzva přichází v době rostoucího napětí poté, co americká armáda provedla masivní údery na íránská jaderná zařízení.
Ministr zahraničí Marco Rubio, který zároveň působí jako poradce pro národní bezpečnost, promluvil v nedělním televizním pořadu stanice Fox News a apeloval na Peking, aby situaci s Teheránem řešil. Rubio upozornil, že Čína sama je silně závislá na ropě přepravované právě přes Hormuzský průliv, a proto má důvod jednat.
„Měl by to být právě Peking, kdo Teheránu vysvětlí, že uzavření průlivu by byla fatální chyba. Ekonomicky by tím utrpěl nejen Írán, ale především země, které na této trase závisejí,“ řekl Rubio. „Byl by to nevratný krok s vážnými důsledky.“
Podle íránské státní televize schválil tamní parlament návrh, který by umožnil blokaci průlivu, jenž je klíčovým uzlem pro světový obchod s ropou a zemním plynem. Každý den tudy prochází zhruba pětina celosvětové produkce těchto surovin.
Rubio zdůraznil, že jakýkoli pokus uzavřít průliv by znamenal nebezpečnou eskalaci, která by si vyžádala ráznou odpověď nejen ze strany Spojených států. Varoval také Írán před jakoukoli odvetou za americké útoky, které podle amerických představitelů zcela zničily klíčové jaderné cíle na íránském území.
Útoky byly vedeny pomocí hlubinných pum, řízených střel Tomahawk a za podpory více než stovky letadel. Šlo o jednu z nejrozsáhlejších operací USA proti Íránu za poslední roky.
Teherán v reakci slíbil obranu, ale Rubio před tímto krokem varoval s tím, že by šlo o „nejvážnější chybu, jakou kdy udělali“. Současně však uvedl, že Washington je ochoten zahájit s Íránem rozhovory a hledat diplomatické řešení.
Z čínské ambasády ve Washingtonu zatím nepřišla žádná oficiální reakce.
Situace se mezitím rychle vyhrocuje a vyvolává obavy z možné širší krize v regionu. Hormuzský průliv je dlouhodobě považován za strategickou tepnu světového energetického trhu a jakékoli jeho ohrožení by mohlo otřást světovou ekonomikou.
Zatím není jasné, zda Írán návrh na blokaci skutečně realizuje. Nicméně už jen samotné schválení takového opatření představuje vážnou hrozbu. Spojené státy proto zdůrazňují, že budou situaci nadále pozorně sledovat a v případě potřeby zasáhnou.
Rubio na závěr dodal, že USA nemají zájem na válce, ale budou chránit své zájmy. Mezinárodní společenství vyzývá k umírněnosti a varuje, že zablokování průlivu by mohlo způsobit cenové otřesy na trzích s ropou i plynem a výrazně zpomalit zotavování globální ekonomiky.
Hormuzský průliv je úzký pás moře, který spojuje Perský záliv s Arabským mořem. Leží mezi Íránem a Ománem a patří k nejstrategičtějším místům na světě. Každý den tudy proplouvá obrovské množství tankerů s ropou a zemním plynem – až pětina veškeré ropy, která se ve světě denně spotřebuje. Právě proto má tento úsek klíčový význam nejen pro státy v regionu, ale také pro světové mocnosti, především Spojené státy americké.
USA vnímají Hormuzský průliv jako zásadní pro světovou ekonomiku. Pokud by došlo k jeho zablokování, ceny ropy by vystřelily vzhůru a mohlo by dojít k ekonomické krizi. Americká ekonomika je stále silně navázána na globální dodávky energií, a proto Washington sleduje dění v této oblasti s maximální pozorností. Navíc mnoho amerických spojenců – například Saúdská Arábie, Kuvajt či Spojené arabské emiráty – vyváží ropu právě tudy.
Velkým rizikem zůstává napětí s Íránem. Teherán už v minulosti opakovaně vyhrožoval, že průliv uzavře, pokud bude čelit tlaku nebo sankcím ze strany Západu. Takové kroky by ale mohly vyvolat vážnou krizi a dokonce i ozbrojený střet. Spojené státy proto v oblasti dlouhodobě udržují silnou vojenskou přítomnost – především námořnictvo, které má za úkol zajistit volný průchod lodí a zabránit jakémukoli ohrožení mezinárodní dopravy.
Americká pátá flotila, která sídlí v Bahrajnu, je zodpovědná právě za tento region. Její mise spočívá v ochraně obchodních cest, zajištění bezpečnosti a působení jako protiváha vůči Íránu. USA také pravidelně vysílají své válečné lodě do oblasti v rámci operací, které mají ukázat, že mezinárodní vody zůstávají svobodné a přístupné, a že Spojené státy neuznávají jednostranné íránské nároky.
Význam Hormuzského průlivu ale není pouze v ekonomice a vojenské bezpečnosti. Pro USA je tato oblast součástí širší strategie, jak udržet vliv na Blízkém východě a chránit tamní spojence. Washington zde zároveň čelí konkurenci ze strany Ruska a Číny, které v posledních letech v regionu posilují své postavení. Udržení kontroly nad Hormuzem tak představuje i snahu Američanů udržet si globální mocenskou pozici.
Každý konflikt nebo incident v průlivu okamžitě vyvolává reakci na světových trzích a má potenciál přerůst v mezinárodní krizi. Proto Spojené státy sledují oblast s nejvyšší obezřetností a považují ji za místo, kde se rozhoduje o světové stabilitě. Hormuzský průliv tak není jen mapovým bodem mezi Íránem a Ománem, ale klíčovým prostorem, kde se střetávají ekonomické, vojenské a geopolitické zájmy současného světa.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.