Spojené státy vyzvaly Čínu, aby využila svůj vliv a zasáhla u Íránu ve snaze zabránit mu v uzavření strategicky důležitého Hormuzského průlivu. Tato výzva přichází v době rostoucího napětí poté, co americká armáda provedla masivní údery na íránská jaderná zařízení.
Ministr zahraničí Marco Rubio, který zároveň působí jako poradce pro národní bezpečnost, promluvil v nedělním televizním pořadu stanice Fox News a apeloval na Peking, aby situaci s Teheránem řešil. Rubio upozornil, že Čína sama je silně závislá na ropě přepravované právě přes Hormuzský průliv, a proto má důvod jednat.
„Měl by to být právě Peking, kdo Teheránu vysvětlí, že uzavření průlivu by byla fatální chyba. Ekonomicky by tím utrpěl nejen Írán, ale především země, které na této trase závisejí,“ řekl Rubio. „Byl by to nevratný krok s vážnými důsledky.“
Podle íránské státní televize schválil tamní parlament návrh, který by umožnil blokaci průlivu, jenž je klíčovým uzlem pro světový obchod s ropou a zemním plynem. Každý den tudy prochází zhruba pětina celosvětové produkce těchto surovin.
Rubio zdůraznil, že jakýkoli pokus uzavřít průliv by znamenal nebezpečnou eskalaci, která by si vyžádala ráznou odpověď nejen ze strany Spojených států. Varoval také Írán před jakoukoli odvetou za americké útoky, které podle amerických představitelů zcela zničily klíčové jaderné cíle na íránském území.
Útoky byly vedeny pomocí hlubinných pum, řízených střel Tomahawk a za podpory více než stovky letadel. Šlo o jednu z nejrozsáhlejších operací USA proti Íránu za poslední roky.
Teherán v reakci slíbil obranu, ale Rubio před tímto krokem varoval s tím, že by šlo o „nejvážnější chybu, jakou kdy udělali“. Současně však uvedl, že Washington je ochoten zahájit s Íránem rozhovory a hledat diplomatické řešení.
Z čínské ambasády ve Washingtonu zatím nepřišla žádná oficiální reakce.
Situace se mezitím rychle vyhrocuje a vyvolává obavy z možné širší krize v regionu. Hormuzský průliv je dlouhodobě považován za strategickou tepnu světového energetického trhu a jakékoli jeho ohrožení by mohlo otřást světovou ekonomikou.
Zatím není jasné, zda Írán návrh na blokaci skutečně realizuje. Nicméně už jen samotné schválení takového opatření představuje vážnou hrozbu. Spojené státy proto zdůrazňují, že budou situaci nadále pozorně sledovat a v případě potřeby zasáhnou.
Rubio na závěr dodal, že USA nemají zájem na válce, ale budou chránit své zájmy. Mezinárodní společenství vyzývá k umírněnosti a varuje, že zablokování průlivu by mohlo způsobit cenové otřesy na trzích s ropou i plynem a výrazně zpomalit zotavování globální ekonomiky.
Hormuzský průliv je úzký pás moře, který spojuje Perský záliv s Arabským mořem. Leží mezi Íránem a Ománem a patří k nejstrategičtějším místům na světě. Každý den tudy proplouvá obrovské množství tankerů s ropou a zemním plynem – až pětina veškeré ropy, která se ve světě denně spotřebuje. Právě proto má tento úsek klíčový význam nejen pro státy v regionu, ale také pro světové mocnosti, především Spojené státy americké.
USA vnímají Hormuzský průliv jako zásadní pro světovou ekonomiku. Pokud by došlo k jeho zablokování, ceny ropy by vystřelily vzhůru a mohlo by dojít k ekonomické krizi. Americká ekonomika je stále silně navázána na globální dodávky energií, a proto Washington sleduje dění v této oblasti s maximální pozorností. Navíc mnoho amerických spojenců – například Saúdská Arábie, Kuvajt či Spojené arabské emiráty – vyváží ropu právě tudy.
Velkým rizikem zůstává napětí s Íránem. Teherán už v minulosti opakovaně vyhrožoval, že průliv uzavře, pokud bude čelit tlaku nebo sankcím ze strany Západu. Takové kroky by ale mohly vyvolat vážnou krizi a dokonce i ozbrojený střet. Spojené státy proto v oblasti dlouhodobě udržují silnou vojenskou přítomnost – především námořnictvo, které má za úkol zajistit volný průchod lodí a zabránit jakémukoli ohrožení mezinárodní dopravy.
Americká pátá flotila, která sídlí v Bahrajnu, je zodpovědná právě za tento region. Její mise spočívá v ochraně obchodních cest, zajištění bezpečnosti a působení jako protiváha vůči Íránu. USA také pravidelně vysílají své válečné lodě do oblasti v rámci operací, které mají ukázat, že mezinárodní vody zůstávají svobodné a přístupné, a že Spojené státy neuznávají jednostranné íránské nároky.
Význam Hormuzského průlivu ale není pouze v ekonomice a vojenské bezpečnosti. Pro USA je tato oblast součástí širší strategie, jak udržet vliv na Blízkém východě a chránit tamní spojence. Washington zde zároveň čelí konkurenci ze strany Ruska a Číny, které v posledních letech v regionu posilují své postavení. Udržení kontroly nad Hormuzem tak představuje i snahu Američanů udržet si globální mocenskou pozici.
Každý konflikt nebo incident v průlivu okamžitě vyvolává reakci na světových trzích a má potenciál přerůst v mezinárodní krizi. Proto Spojené státy sledují oblast s nejvyšší obezřetností a považují ji za místo, kde se rozhoduje o světové stabilitě. Hormuzský průliv tak není jen mapovým bodem mezi Íránem a Ománem, ale klíčovým prostorem, kde se střetávají ekonomické, vojenské a geopolitické zájmy současného světa.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu nového společenského sálu v Bílém domě se během uplynulého roku zásadně proměnil. Původní záměr se rozrostl o řadu dalších prvků, mezi které patří střešní prostor pro přistávání dronů, podzemní nemocnice či vojenská zařízení v režimu přísného utajení. Spolu s rozsahem projektu vzrostly také odhadované náklady na realizaci, které se za pouhých dvanáct měsíců zdvojnásobily na současných 400 milionů dolarů.
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se planeta musí chystat na brzký návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní výkyvy počasí. Odborníci odhadují na osmdesát procent, že se tento přírodní vzorec zformuje ještě před zářím, a devadesátiprocentní pravděpodobnost přisuzují tomu, že přetrvá až do listopadu. Většina predikčních modelů počítá minimálně se střední intenzitou tohoto cyklu, přičemž nelze vyloučit ani mimořádně silný průběh, který by mohl překonat dosavadní projevy v tomto století. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že podmínky spojené s tímto fenoménem ještě více umocní současné globální oteplování.
Policejní vyšetřování bývalého prince Andrewa se má nově soustředit i na incident ze začátku tohoto tisíciletí. Syn zesnulé královny Alžběty II. je podezřelý z údajného obtěžování ženy na dostizích. Informovala o tom britská média.
Na třetím pilíři českého penzijního systému nadstandardně vydělávají finanční instituce, nikoliv budoucí důchodci, míní vláda a hodlá penězovod k bankám a penzijním společnostem notně přiškrtit. Ministryně financí Alena Schillerová dnes představila zásadní zásah do poplatkové politiky bank a penzijních společností.
Případem, jaký nebývá běžný, se od středy zabývá pražská mordparta. V české metropoli měl být zavražděn vlivný izraelský podnikatel z oblasti hazardu. Policie pouze potvrdila, že vyšetřuje vraždu cizince.