Spojené státy vyzvaly Čínu, aby využila svůj vliv a zasáhla u Íránu ve snaze zabránit mu v uzavření strategicky důležitého Hormuzského průlivu. Tato výzva přichází v době rostoucího napětí poté, co americká armáda provedla masivní údery na íránská jaderná zařízení.
Ministr zahraničí Marco Rubio, který zároveň působí jako poradce pro národní bezpečnost, promluvil v nedělním televizním pořadu stanice Fox News a apeloval na Peking, aby situaci s Teheránem řešil. Rubio upozornil, že Čína sama je silně závislá na ropě přepravované právě přes Hormuzský průliv, a proto má důvod jednat.
„Měl by to být právě Peking, kdo Teheránu vysvětlí, že uzavření průlivu by byla fatální chyba. Ekonomicky by tím utrpěl nejen Írán, ale především země, které na této trase závisejí,“ řekl Rubio. „Byl by to nevratný krok s vážnými důsledky.“
Podle íránské státní televize schválil tamní parlament návrh, který by umožnil blokaci průlivu, jenž je klíčovým uzlem pro světový obchod s ropou a zemním plynem. Každý den tudy prochází zhruba pětina celosvětové produkce těchto surovin.
Rubio zdůraznil, že jakýkoli pokus uzavřít průliv by znamenal nebezpečnou eskalaci, která by si vyžádala ráznou odpověď nejen ze strany Spojených států. Varoval také Írán před jakoukoli odvetou za americké útoky, které podle amerických představitelů zcela zničily klíčové jaderné cíle na íránském území.
Útoky byly vedeny pomocí hlubinných pum, řízených střel Tomahawk a za podpory více než stovky letadel. Šlo o jednu z nejrozsáhlejších operací USA proti Íránu za poslední roky.
Teherán v reakci slíbil obranu, ale Rubio před tímto krokem varoval s tím, že by šlo o „nejvážnější chybu, jakou kdy udělali“. Současně však uvedl, že Washington je ochoten zahájit s Íránem rozhovory a hledat diplomatické řešení.
Z čínské ambasády ve Washingtonu zatím nepřišla žádná oficiální reakce.
Situace se mezitím rychle vyhrocuje a vyvolává obavy z možné širší krize v regionu. Hormuzský průliv je dlouhodobě považován za strategickou tepnu světového energetického trhu a jakékoli jeho ohrožení by mohlo otřást světovou ekonomikou.
Zatím není jasné, zda Írán návrh na blokaci skutečně realizuje. Nicméně už jen samotné schválení takového opatření představuje vážnou hrozbu. Spojené státy proto zdůrazňují, že budou situaci nadále pozorně sledovat a v případě potřeby zasáhnou.
Rubio na závěr dodal, že USA nemají zájem na válce, ale budou chránit své zájmy. Mezinárodní společenství vyzývá k umírněnosti a varuje, že zablokování průlivu by mohlo způsobit cenové otřesy na trzích s ropou i plynem a výrazně zpomalit zotavování globální ekonomiky.
Hormuzský průliv je úzký pás moře, který spojuje Perský záliv s Arabským mořem. Leží mezi Íránem a Ománem a patří k nejstrategičtějším místům na světě. Každý den tudy proplouvá obrovské množství tankerů s ropou a zemním plynem – až pětina veškeré ropy, která se ve světě denně spotřebuje. Právě proto má tento úsek klíčový význam nejen pro státy v regionu, ale také pro světové mocnosti, především Spojené státy americké.
USA vnímají Hormuzský průliv jako zásadní pro světovou ekonomiku. Pokud by došlo k jeho zablokování, ceny ropy by vystřelily vzhůru a mohlo by dojít k ekonomické krizi. Americká ekonomika je stále silně navázána na globální dodávky energií, a proto Washington sleduje dění v této oblasti s maximální pozorností. Navíc mnoho amerických spojenců – například Saúdská Arábie, Kuvajt či Spojené arabské emiráty – vyváží ropu právě tudy.
Velkým rizikem zůstává napětí s Íránem. Teherán už v minulosti opakovaně vyhrožoval, že průliv uzavře, pokud bude čelit tlaku nebo sankcím ze strany Západu. Takové kroky by ale mohly vyvolat vážnou krizi a dokonce i ozbrojený střet. Spojené státy proto v oblasti dlouhodobě udržují silnou vojenskou přítomnost – především námořnictvo, které má za úkol zajistit volný průchod lodí a zabránit jakémukoli ohrožení mezinárodní dopravy.
Americká pátá flotila, která sídlí v Bahrajnu, je zodpovědná právě za tento region. Její mise spočívá v ochraně obchodních cest, zajištění bezpečnosti a působení jako protiváha vůči Íránu. USA také pravidelně vysílají své válečné lodě do oblasti v rámci operací, které mají ukázat, že mezinárodní vody zůstávají svobodné a přístupné, a že Spojené státy neuznávají jednostranné íránské nároky.
Význam Hormuzského průlivu ale není pouze v ekonomice a vojenské bezpečnosti. Pro USA je tato oblast součástí širší strategie, jak udržet vliv na Blízkém východě a chránit tamní spojence. Washington zde zároveň čelí konkurenci ze strany Ruska a Číny, které v posledních letech v regionu posilují své postavení. Udržení kontroly nad Hormuzem tak představuje i snahu Američanů udržet si globální mocenskou pozici.
Každý konflikt nebo incident v průlivu okamžitě vyvolává reakci na světových trzích a má potenciál přerůst v mezinárodní krizi. Proto Spojené státy sledují oblast s nejvyšší obezřetností a považují ji za místo, kde se rozhoduje o světové stabilitě. Hormuzský průliv tak není jen mapovým bodem mezi Íránem a Ománem, ale klíčovým prostorem, kde se střetávají ekonomické, vojenské a geopolitické zájmy současného světa.
Rčení, že „jedno jablko denně drží lékaře daleko“, se stalo běžnou moudrostí, kterou slýcháme už od dětství. Ale má toto populární přísloví opravdu pevné základy ve vědeckých poznatcích? A je jablko nějak výjimečné mezi ostatními druhy ovoce?
Reza Pahlaví, syn posledního íránského šáha svrženého při islámské revoluci v roce 1979, dnes oznámil, že je připraven ujmout se dočasného vedení Íránu v případě pádu stávajícího teokratického režimu. V emotivním projevu na tiskové konferenci v Paříži vyzval mezinárodní společenství, aby pomohlo svrhnout režim ajatolláha Alího Chameneího a připravilo cestu pro přechod země k demokracii.
Prezident Donald Trump si v pátek večer na svém golfovém klubu v Bedminsteru v New Jersey užíval neformálního večera, zatímco americké strategické bombardéry B-2 s 30tisícovými bunker busters už byly připraveny ke startu. Na první pohled prezident působil klidně – přítomní svědci popisují uvolněného muže, který hostil šéfa OpenAI Sama Altmana a žertoval o umělé inteligenci. Jen několik hodin nato stál ve válečném bunkru Bílého domu, červenou čepici MAGA na hlavě, sledující přímý přenos jednoho z největších amerických vojenských úderů od invaze do Iráku.
Ruské vedení sleduje s rostoucím napětím vývoj konfliktu mezi Izraelem a Íránem. I když z krátkodobého hlediska může válka přinést Moskvě určité výhody – především vyšší ceny ropy a odklon pozornosti Západu od Ukrajiny – celkově jde podle ruských představitelů o nebezpečnou sázku, která hrozí eskalací do jaderné katastrofy a regionální destabilizace.
Napětí na Blízkém východě znovu ohrožuje světové dodavatelské řetězce. Írán po izraelských a amerických útocích pohrozil uzavřením Hormuzského průlivu – klíčové tepny pro vývoz ropy a plynu. Jakékoli narušení této trasy se okamžitě projeví na trzích. Pokud se přidají i jemenští Húsíjové, dopady pocítí celý svět. A Česko bude přímo uprostřed tohoto novodobého ropného šoku.
Dlouholetý a ostře sledovaný případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí rozhodl o zrušení dosavadního osvobozujícího rozsudku a nařídil nové projednání. Obžalovanými jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně, Jana Nagyová. Oba obvinění dlouhodobě odmítají a trvají na své nevině.
Nedávné americké a izraelské letecké údery na íránská jaderná zařízení sice zněly jako rozhodná odpověď na rostoucí jaderné ambice Teheránu, ale otázka, zda se tím riziko íránské jaderné bomby skutečně snížilo, zůstává velmi nejistá. Podle odborníků samotné útoky íránské úsilí sice možná zbrzdily, ale pravděpodobně ho úplně nezastaví – a mohou ho dokonce urychlit.
Na Blízkém východě dochází k dalšímu prudkému vystupňování konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Izraelská armáda podle médií zaútočila na jedno z nejstřeženějších jaderných zařízení v Íránu – podzemní komplex Fordo, který se nachází v provincii Qom jižně od hlavního města. Íránská tisková agentura Tasním potvrdila útok s odkazem na prohlášení představitele krizového řízení v daném regionu, podle něhož „agresor opět udeřil na jaderné zařízení Fordo“.
Rodinná tragédie Shemiraniových se stala symbolem temné stránky konspiračních teorií a jejich šíření na sociálních sítích. Paloma Shemiraniová, nadaná studentka prestižní Cambridgeské univerzity, podlehla ve věku pouhých 23 let neléčené formě rakoviny – její bratři obviňují matku Kate, bývalou zdravotní sestru a výraznou postavu antivakcinačního hnutí, že svou dceru odradila od život zachraňující léčby.
Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu opět přiměl Evropu přemýšlet nad její digitální závislostí na Spojených státech. Kontinent se totiž ocitl v situaci, kdy USA drží v rukou přepínač, kterým mohou v případě potřeby vypnout evropskou internetovou infrastrukturu – a Evropa s tím nemůže nic udělat.
Na obloze se rozsvítila nová éra kosmického poznání. První testovací snímky z přelomové observatoře Vera C. Rubinové, pojmenované po jedné z nejvýznamnějších astronomek historie, odhalily ohromující záběry milionů hvězd a galaxií, které dosud zůstávaly lidskému oku skryté. Observatoř, vybavená největší kamerou, jaká kdy byla postavena, přináší nejen ohromující pohled do hlubin vesmíru, ale také první objevy tisíců asteroidů.
Současná série izraelských útoků na Írán se neomezuje pouze na jadernou infrastrukturu. Podle slov izraelského premiéra Benjamina Netanjahua může tento konflikt vést až ke změně režimu v Islámské republice. Netanjahuova vyjádření přichází poté, co měl být podle některých zpráv americkým prezidentem Donaldem Trumpem odmítnut izraelský plán na atentát na nejvyššího íránského vůdce Alího Chameneího.