Spojené státy vyzvaly Čínu, aby využila svůj vliv a zasáhla u Íránu ve snaze zabránit mu v uzavření strategicky důležitého Hormuzského průlivu. Tato výzva přichází v době rostoucího napětí poté, co americká armáda provedla masivní údery na íránská jaderná zařízení.
Ministr zahraničí Marco Rubio, který zároveň působí jako poradce pro národní bezpečnost, promluvil v nedělním televizním pořadu stanice Fox News a apeloval na Peking, aby situaci s Teheránem řešil. Rubio upozornil, že Čína sama je silně závislá na ropě přepravované právě přes Hormuzský průliv, a proto má důvod jednat.
„Měl by to být právě Peking, kdo Teheránu vysvětlí, že uzavření průlivu by byla fatální chyba. Ekonomicky by tím utrpěl nejen Írán, ale především země, které na této trase závisejí,“ řekl Rubio. „Byl by to nevratný krok s vážnými důsledky.“
Podle íránské státní televize schválil tamní parlament návrh, který by umožnil blokaci průlivu, jenž je klíčovým uzlem pro světový obchod s ropou a zemním plynem. Každý den tudy prochází zhruba pětina celosvětové produkce těchto surovin.
Rubio zdůraznil, že jakýkoli pokus uzavřít průliv by znamenal nebezpečnou eskalaci, která by si vyžádala ráznou odpověď nejen ze strany Spojených států. Varoval také Írán před jakoukoli odvetou za americké útoky, které podle amerických představitelů zcela zničily klíčové jaderné cíle na íránském území.
Útoky byly vedeny pomocí hlubinných pum, řízených střel Tomahawk a za podpory více než stovky letadel. Šlo o jednu z nejrozsáhlejších operací USA proti Íránu za poslední roky.
Teherán v reakci slíbil obranu, ale Rubio před tímto krokem varoval s tím, že by šlo o „nejvážnější chybu, jakou kdy udělali“. Současně však uvedl, že Washington je ochoten zahájit s Íránem rozhovory a hledat diplomatické řešení.
Z čínské ambasády ve Washingtonu zatím nepřišla žádná oficiální reakce.
Situace se mezitím rychle vyhrocuje a vyvolává obavy z možné širší krize v regionu. Hormuzský průliv je dlouhodobě považován za strategickou tepnu světového energetického trhu a jakékoli jeho ohrožení by mohlo otřást světovou ekonomikou.
Zatím není jasné, zda Írán návrh na blokaci skutečně realizuje. Nicméně už jen samotné schválení takového opatření představuje vážnou hrozbu. Spojené státy proto zdůrazňují, že budou situaci nadále pozorně sledovat a v případě potřeby zasáhnou.
Rubio na závěr dodal, že USA nemají zájem na válce, ale budou chránit své zájmy. Mezinárodní společenství vyzývá k umírněnosti a varuje, že zablokování průlivu by mohlo způsobit cenové otřesy na trzích s ropou i plynem a výrazně zpomalit zotavování globální ekonomiky.
Hormuzský průliv je úzký pás moře, který spojuje Perský záliv s Arabským mořem. Leží mezi Íránem a Ománem a patří k nejstrategičtějším místům na světě. Každý den tudy proplouvá obrovské množství tankerů s ropou a zemním plynem – až pětina veškeré ropy, která se ve světě denně spotřebuje. Právě proto má tento úsek klíčový význam nejen pro státy v regionu, ale také pro světové mocnosti, především Spojené státy americké.
USA vnímají Hormuzský průliv jako zásadní pro světovou ekonomiku. Pokud by došlo k jeho zablokování, ceny ropy by vystřelily vzhůru a mohlo by dojít k ekonomické krizi. Americká ekonomika je stále silně navázána na globální dodávky energií, a proto Washington sleduje dění v této oblasti s maximální pozorností. Navíc mnoho amerických spojenců – například Saúdská Arábie, Kuvajt či Spojené arabské emiráty – vyváží ropu právě tudy.
Velkým rizikem zůstává napětí s Íránem. Teherán už v minulosti opakovaně vyhrožoval, že průliv uzavře, pokud bude čelit tlaku nebo sankcím ze strany Západu. Takové kroky by ale mohly vyvolat vážnou krizi a dokonce i ozbrojený střet. Spojené státy proto v oblasti dlouhodobě udržují silnou vojenskou přítomnost – především námořnictvo, které má za úkol zajistit volný průchod lodí a zabránit jakémukoli ohrožení mezinárodní dopravy.
Americká pátá flotila, která sídlí v Bahrajnu, je zodpovědná právě za tento region. Její mise spočívá v ochraně obchodních cest, zajištění bezpečnosti a působení jako protiváha vůči Íránu. USA také pravidelně vysílají své válečné lodě do oblasti v rámci operací, které mají ukázat, že mezinárodní vody zůstávají svobodné a přístupné, a že Spojené státy neuznávají jednostranné íránské nároky.
Význam Hormuzského průlivu ale není pouze v ekonomice a vojenské bezpečnosti. Pro USA je tato oblast součástí širší strategie, jak udržet vliv na Blízkém východě a chránit tamní spojence. Washington zde zároveň čelí konkurenci ze strany Ruska a Číny, které v posledních letech v regionu posilují své postavení. Udržení kontroly nad Hormuzem tak představuje i snahu Američanů udržet si globální mocenskou pozici.
Každý konflikt nebo incident v průlivu okamžitě vyvolává reakci na světových trzích a má potenciál přerůst v mezinárodní krizi. Proto Spojené státy sledují oblast s nejvyšší obezřetností a považují ji za místo, kde se rozhoduje o světové stabilitě. Hormuzský průliv tak není jen mapovým bodem mezi Íránem a Ománem, ale klíčovým prostorem, kde se střetávají ekonomické, vojenské a geopolitické zájmy současného světa.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).
Kremel v pondělí oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin obdržel pozvání do nově vznikající Rady pro mír (Board of Peace), kterou minulý týden založil Donald Trump. Tento mezinárodní orgán má v první fázi dohlížet na příměří v Pásmu Gazy a jeho následnou obnovu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva nabídku aktuálně studuje a plánuje s Washingtonem vyjasnit veškeré „technické detaily“.