Spojené státy vyzvaly Čínu, aby využila svůj vliv a zasáhla u Íránu ve snaze zabránit mu v uzavření strategicky důležitého Hormuzského průlivu. Tato výzva přichází v době rostoucího napětí poté, co americká armáda provedla masivní údery na íránská jaderná zařízení.
Ministr zahraničí Marco Rubio, který zároveň působí jako poradce pro národní bezpečnost, promluvil v nedělním televizním pořadu stanice Fox News a apeloval na Peking, aby situaci s Teheránem řešil. Rubio upozornil, že Čína sama je silně závislá na ropě přepravované právě přes Hormuzský průliv, a proto má důvod jednat.
„Měl by to být právě Peking, kdo Teheránu vysvětlí, že uzavření průlivu by byla fatální chyba. Ekonomicky by tím utrpěl nejen Írán, ale především země, které na této trase závisejí,“ řekl Rubio. „Byl by to nevratný krok s vážnými důsledky.“
Podle íránské státní televize schválil tamní parlament návrh, který by umožnil blokaci průlivu, jenž je klíčovým uzlem pro světový obchod s ropou a zemním plynem. Každý den tudy prochází zhruba pětina celosvětové produkce těchto surovin.
Rubio zdůraznil, že jakýkoli pokus uzavřít průliv by znamenal nebezpečnou eskalaci, která by si vyžádala ráznou odpověď nejen ze strany Spojených států. Varoval také Írán před jakoukoli odvetou za americké útoky, které podle amerických představitelů zcela zničily klíčové jaderné cíle na íránském území.
Útoky byly vedeny pomocí hlubinných pum, řízených střel Tomahawk a za podpory více než stovky letadel. Šlo o jednu z nejrozsáhlejších operací USA proti Íránu za poslední roky.
Teherán v reakci slíbil obranu, ale Rubio před tímto krokem varoval s tím, že by šlo o „nejvážnější chybu, jakou kdy udělali“. Současně však uvedl, že Washington je ochoten zahájit s Íránem rozhovory a hledat diplomatické řešení.
Z čínské ambasády ve Washingtonu zatím nepřišla žádná oficiální reakce.
Situace se mezitím rychle vyhrocuje a vyvolává obavy z možné širší krize v regionu. Hormuzský průliv je dlouhodobě považován za strategickou tepnu světového energetického trhu a jakékoli jeho ohrožení by mohlo otřást světovou ekonomikou.
Zatím není jasné, zda Írán návrh na blokaci skutečně realizuje. Nicméně už jen samotné schválení takového opatření představuje vážnou hrozbu. Spojené státy proto zdůrazňují, že budou situaci nadále pozorně sledovat a v případě potřeby zasáhnou.
Rubio na závěr dodal, že USA nemají zájem na válce, ale budou chránit své zájmy. Mezinárodní společenství vyzývá k umírněnosti a varuje, že zablokování průlivu by mohlo způsobit cenové otřesy na trzích s ropou i plynem a výrazně zpomalit zotavování globální ekonomiky.
Hormuzský průliv je úzký pás moře, který spojuje Perský záliv s Arabským mořem. Leží mezi Íránem a Ománem a patří k nejstrategičtějším místům na světě. Každý den tudy proplouvá obrovské množství tankerů s ropou a zemním plynem – až pětina veškeré ropy, která se ve světě denně spotřebuje. Právě proto má tento úsek klíčový význam nejen pro státy v regionu, ale také pro světové mocnosti, především Spojené státy americké.
USA vnímají Hormuzský průliv jako zásadní pro světovou ekonomiku. Pokud by došlo k jeho zablokování, ceny ropy by vystřelily vzhůru a mohlo by dojít k ekonomické krizi. Americká ekonomika je stále silně navázána na globální dodávky energií, a proto Washington sleduje dění v této oblasti s maximální pozorností. Navíc mnoho amerických spojenců – například Saúdská Arábie, Kuvajt či Spojené arabské emiráty – vyváží ropu právě tudy.
Velkým rizikem zůstává napětí s Íránem. Teherán už v minulosti opakovaně vyhrožoval, že průliv uzavře, pokud bude čelit tlaku nebo sankcím ze strany Západu. Takové kroky by ale mohly vyvolat vážnou krizi a dokonce i ozbrojený střet. Spojené státy proto v oblasti dlouhodobě udržují silnou vojenskou přítomnost – především námořnictvo, které má za úkol zajistit volný průchod lodí a zabránit jakémukoli ohrožení mezinárodní dopravy.
Americká pátá flotila, která sídlí v Bahrajnu, je zodpovědná právě za tento region. Její mise spočívá v ochraně obchodních cest, zajištění bezpečnosti a působení jako protiváha vůči Íránu. USA také pravidelně vysílají své válečné lodě do oblasti v rámci operací, které mají ukázat, že mezinárodní vody zůstávají svobodné a přístupné, a že Spojené státy neuznávají jednostranné íránské nároky.
Význam Hormuzského průlivu ale není pouze v ekonomice a vojenské bezpečnosti. Pro USA je tato oblast součástí širší strategie, jak udržet vliv na Blízkém východě a chránit tamní spojence. Washington zde zároveň čelí konkurenci ze strany Ruska a Číny, které v posledních letech v regionu posilují své postavení. Udržení kontroly nad Hormuzem tak představuje i snahu Američanů udržet si globální mocenskou pozici.
Každý konflikt nebo incident v průlivu okamžitě vyvolává reakci na světových trzích a má potenciál přerůst v mezinárodní krizi. Proto Spojené státy sledují oblast s nejvyšší obezřetností a považují ji za místo, kde se rozhoduje o světové stabilitě. Hormuzský průliv tak není jen mapovým bodem mezi Íránem a Ománem, ale klíčovým prostorem, kde se střetávají ekonomické, vojenské a geopolitické zájmy současného světa.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.