Situace na Blízkém východě se dramaticky vyhrotila poté, co íránské síly odpálily novou vlnu balistických raket na izraelské území. Jedna z nich zasáhla nemocnici Soroka ve městě Be’er Ševa na jihu Izraele. Útok potvrdily izraelské úřady, které informovaly o značném poškození budovy a výpadcích v nemocničním provozu.
Na sociálních sítích se rychle začala šířit neověřená videa, na nichž jsou vidět zmatky uvnitř nemocnice: lidé utíkají z prachových chodeb, zdravotníci stojí venku mezi troskami. Oficiální účet izraelského ministerstva zahraničí na síti X (dříve Twitter) zveřejnil zprávu: „MIMOŘÁDNÉ: Přímý zásah do nemocnice Soroka v Be’er Ševě na jihu Izraele. Další podrobnosti budou následovat.“
Mluvčí nemocnice později uvedl, že došlo k „poškození budovy a rozsáhlým škodám v několika částech nemocnice“. Momentálně probíhá vyhodnocení škod i počtu zraněných. „Veřejnost žádáme, aby v tuto chvíli do nemocnice nechodila,“ dodal mluvčí.
Varovné sirény se rozezněly po celém Izraeli, přičemž média informovala o dalších výbuších i v centrálních částech země, včetně Tel Avivu a Jeruzaléma. Několik dalších raket údajně dopadlo přímo do civilních oblastí.
Záchranná služba Magen David Adom potvrdila, že při útoku utrpělo zranění nejméně 47 osob. Tři lidé jsou ve vážném stavu, dva ve stavu středně těžkém a dalších 42 osob bylo zraněno střepinami či výbušnou tlakovou vlnou. Osmnáct lidí se zranilo při pokusu o útěk do krytu.
Tato série útoků přichází jen několik hodin poté, co izraelské letectvo zaútočilo na těžkovodní jaderný reaktor v Aráku, který je podle izraelských bezpečnostních služeb schopen produkovat plutonium využitelné k výrobě jaderných zbraní. Izrael krátce před úderem varoval obyvatele oblastí Arák a Khondáb, aby urychleně opustili okolí reaktoru.
Izrael zdůvodnil zásah tím, že chtěl „trvale znemožnit obnovení činnosti zařízení a jeho případné využití pro vývoj jaderných zbraní“. Agentura Associated Press citovala izraelské představitele, kteří zdůraznili, že znepokojení z íránských jaderných ambicí zůstává i přes aktuální neaktivitu reaktoru velmi silné.
Napětí dále eskalovalo poté, co izraelský ministr obrany Jo’áv Galant oznámil, že ozbrojené síly dostaly pokyn vystupňovat útoky na strategické cíle v Teheránu. Cílem je podle ministra „odstranit hrozbu pro Izrael a destabilizovat režim ajatolláhů“.
Zatímco Írán tvrdí, že útoky jsou odvetou za izraelské bombardování jaderných zařízení, izraelské vedení označuje raketové údery za akt agrese vůči civilnímu obyvatelstvu. Úder na nemocnici Soroka vyvolal obzvlášť ostré reakce. Izrael hovoří o možném válečném zločinu a zvažuje podání stížnosti k mezinárodním institucím.
Z mezinárodního společenství přicházejí první výzvy ke zdrženlivosti, avšak zatím žádné konkrétní kroky. Spojené státy vyzvaly obě strany k ukončení útoků, ale současně potvrdily své bezpečnostní závazky vůči Izraeli. Evropská unie apeluje na zachování dialogu a upozorňuje na rostoucí riziko regionálního konfliktu.
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila zahájení rozsáhlé vlny leteckých úderů na íránské hlavní město. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Teheránu zaměřují na klíčovou infrastrukturu režimu. Armáda uvedla, že podrobnosti o konkrétních cílech a rozsahu operace budou následovat, zatímco nad íránskou metropolí pokračují operace letectva.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.