Situace na Blízkém východě se dramaticky vyhrotila poté, co íránské síly odpálily novou vlnu balistických raket na izraelské území. Jedna z nich zasáhla nemocnici Soroka ve městě Be’er Ševa na jihu Izraele. Útok potvrdily izraelské úřady, které informovaly o značném poškození budovy a výpadcích v nemocničním provozu.
Na sociálních sítích se rychle začala šířit neověřená videa, na nichž jsou vidět zmatky uvnitř nemocnice: lidé utíkají z prachových chodeb, zdravotníci stojí venku mezi troskami. Oficiální účet izraelského ministerstva zahraničí na síti X (dříve Twitter) zveřejnil zprávu: „MIMOŘÁDNÉ: Přímý zásah do nemocnice Soroka v Be’er Ševě na jihu Izraele. Další podrobnosti budou následovat.“
Mluvčí nemocnice později uvedl, že došlo k „poškození budovy a rozsáhlým škodám v několika částech nemocnice“. Momentálně probíhá vyhodnocení škod i počtu zraněných. „Veřejnost žádáme, aby v tuto chvíli do nemocnice nechodila,“ dodal mluvčí.
Varovné sirény se rozezněly po celém Izraeli, přičemž média informovala o dalších výbuších i v centrálních částech země, včetně Tel Avivu a Jeruzaléma. Několik dalších raket údajně dopadlo přímo do civilních oblastí.
Záchranná služba Magen David Adom potvrdila, že při útoku utrpělo zranění nejméně 47 osob. Tři lidé jsou ve vážném stavu, dva ve stavu středně těžkém a dalších 42 osob bylo zraněno střepinami či výbušnou tlakovou vlnou. Osmnáct lidí se zranilo při pokusu o útěk do krytu.
Tato série útoků přichází jen několik hodin poté, co izraelské letectvo zaútočilo na těžkovodní jaderný reaktor v Aráku, který je podle izraelských bezpečnostních služeb schopen produkovat plutonium využitelné k výrobě jaderných zbraní. Izrael krátce před úderem varoval obyvatele oblastí Arák a Khondáb, aby urychleně opustili okolí reaktoru.
Izrael zdůvodnil zásah tím, že chtěl „trvale znemožnit obnovení činnosti zařízení a jeho případné využití pro vývoj jaderných zbraní“. Agentura Associated Press citovala izraelské představitele, kteří zdůraznili, že znepokojení z íránských jaderných ambicí zůstává i přes aktuální neaktivitu reaktoru velmi silné.
Napětí dále eskalovalo poté, co izraelský ministr obrany Jo’áv Galant oznámil, že ozbrojené síly dostaly pokyn vystupňovat útoky na strategické cíle v Teheránu. Cílem je podle ministra „odstranit hrozbu pro Izrael a destabilizovat režim ajatolláhů“.
Zatímco Írán tvrdí, že útoky jsou odvetou za izraelské bombardování jaderných zařízení, izraelské vedení označuje raketové údery za akt agrese vůči civilnímu obyvatelstvu. Úder na nemocnici Soroka vyvolal obzvlášť ostré reakce. Izrael hovoří o možném válečném zločinu a zvažuje podání stížnosti k mezinárodním institucím.
Z mezinárodního společenství přicházejí první výzvy ke zdrženlivosti, avšak zatím žádné konkrétní kroky. Spojené státy vyzvaly obě strany k ukončení útoků, ale současně potvrdily své bezpečnostní závazky vůči Izraeli. Evropská unie apeluje na zachování dialogu a upozorňuje na rostoucí riziko regionálního konfliktu.
Na dnešní otevření Hormuzského průlivu bouřlivě reagují trhy s ropou či naftou, ale také pochopitelně trhy akciové.
Známou pranostikou "duben, ještě tam budem" uvedli meteorologové předpověď, ve které se věnují nadcházejícímu ochlazení. Do Česka má dorazit v příštím týdnu. Na horách dokonce opět může sněžit.
Češi se v týdnu dozvěděli, jaký má být nový model financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil svůj návrh a vyrazil ho obhajovat, jenže se dopustil přinejmenším zavádějících tvrzení, když mluvil o populární taneční show StarDance.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval po hlášení vrchního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského o aktuální situaci na frontě. Podle jeho slov se ukrajinským jednotkám daří úspěšně držet pozice a odrážet ruské útoky, díky čemuž si Rusko nedokázalo vybojovat iniciativu. Prezident vyzdvihl zejména vysoké tempo likvidace okupačních sil, které přetrvává i v měsíci dubnu.
Přestože íránské úřady i americký prezident Donald Trump oficiálně ohlásili znovuotevření Hormuzského průlivu pro komerční dopravu, největší světoví námořní přepravci zůstávají v otázce návratu do oblasti velmi opatrní. Společnosti jako Maersk či Hapag-Lloyd vnímají oznámení jako pozitivní signál, jedním dechem však dodávají, že bezpečnost posádek a nákladu zůstává prioritou. Aktuální data ze sledování lodního provozu potvrzují, že doprava v průlivu je zatím minimální a většina firem vyčkává na další vývoj.
Otřesy na světových trzích s ropou, vyvolané válečným konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, vyvolávají zásadní otázku, zda se ceny této suroviny ještě někdy vrátí k normálu. Hlavním problémem není jen uzavření a opětovné otevření Hormuzského průlivu, kterým běžně proudí pětina světové produkce, ale především hluboká nejistota. Ta do cen vnesla trvalou rizikovou přirážku, která v kombinaci s rostoucími náklady na pojištění a delšími přepravními trasami mimo Blízký východ zásadně prodražuje celý dodavatelský řetězec.
Světové trhy s ropou zaznamenaly prudký otřes poté, co Írán oznámil úplné otevření Hormuzského průlivu pro komerční plavidla po zbytek trvání sjednaného příměří. Cena severomořské ropy Brent se propadla na 88 dolarů za barel, přestože se ještě během pátku obchodovala za více než 98 dolarů. Průliv, kterým běžně protéká pětina světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu, byl fakticky uzavřen od konce února v důsledku vojenských střetů mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy.
Kremelské ambice na oslabení evropské jednoty utrpěly vážnou trhlinu po historické porážce Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách. Po šestnácti letech u moci končí éra politika, který byl pro Moskvu klíčovým spojencem při blokování pomoci Ukrajině. Vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza, která v Národním shromáždění získala ústavní dvoutřetinovou většinu, znamená pro Rusko ztrátu nejcennějšího trumfu v rámci Evropské unie.
Podle řady zkušených diplomatů se americký prezident Donald Trump stal obětí vlastního úspěchu v Jižní Americe. Jeho přesvědčení, že svržení íránského režimu bude stejně hladké jako blesková operace ve Venezuele, se nyní ukazuje jako zásadní strategický omyl. Bývalý velvyslanec v Panamě John Feeley upozorňuje, že lednové zajetí Nicoláse Madura speciálními jednotkami vyvolalo v Bílém domě falešný pocit neporazitelnosti, který vedl k únorovému útoku na Írán a následnému globálnímu chaosu.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Hormuzský průliv je plně otevřen a připraven pro komerční dopravu. Reagoval tak na prohlášení íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího, který uvedl, že v souladu s příměřím v Libanonu je tato klíčová vodní cesta přístupná všem obchodním lodím.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek potvrdil, že Hormuzský průliv se s okamžitou platností otevírá pro veškerou komerční lodní dopravu. Toto opatření má platit po zbytek desetidenního příměří, které bylo nedávno sjednáno mezi Izraelem a Libanonem. Strategická námořní cesta byla od vypuknutí válečného konfliktu s Íránem v podstatě neprůchodná, nyní se však lodě mohou vracet na trasy určené íránskou námořní správou.
Prezident Donald Trump nominoval na post ředitelky Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doktorku Eriku Schwartz, veteránku v oblasti veřejného zdraví. Tento krok je vnímán jako snaha administrativy stabilizovat klíčovou zdravotnickou instituci a zároveň jako signál posunu v dosavadní vládní rétorice ohledně očkování. Schwartz v minulosti vedla vakcinační programy a za první Trumpovy vlády působila jako zástupkyně hlavního chirurga USA.