Situace na Blízkém východě se dramaticky vyhrotila poté, co íránské síly odpálily novou vlnu balistických raket na izraelské území. Jedna z nich zasáhla nemocnici Soroka ve městě Be’er Ševa na jihu Izraele. Útok potvrdily izraelské úřady, které informovaly o značném poškození budovy a výpadcích v nemocničním provozu.
Na sociálních sítích se rychle začala šířit neověřená videa, na nichž jsou vidět zmatky uvnitř nemocnice: lidé utíkají z prachových chodeb, zdravotníci stojí venku mezi troskami. Oficiální účet izraelského ministerstva zahraničí na síti X (dříve Twitter) zveřejnil zprávu: „MIMOŘÁDNÉ: Přímý zásah do nemocnice Soroka v Be’er Ševě na jihu Izraele. Další podrobnosti budou následovat.“
Mluvčí nemocnice později uvedl, že došlo k „poškození budovy a rozsáhlým škodám v několika částech nemocnice“. Momentálně probíhá vyhodnocení škod i počtu zraněných. „Veřejnost žádáme, aby v tuto chvíli do nemocnice nechodila,“ dodal mluvčí.
Varovné sirény se rozezněly po celém Izraeli, přičemž média informovala o dalších výbuších i v centrálních částech země, včetně Tel Avivu a Jeruzaléma. Několik dalších raket údajně dopadlo přímo do civilních oblastí.
Záchranná služba Magen David Adom potvrdila, že při útoku utrpělo zranění nejméně 47 osob. Tři lidé jsou ve vážném stavu, dva ve stavu středně těžkém a dalších 42 osob bylo zraněno střepinami či výbušnou tlakovou vlnou. Osmnáct lidí se zranilo při pokusu o útěk do krytu.
Tato série útoků přichází jen několik hodin poté, co izraelské letectvo zaútočilo na těžkovodní jaderný reaktor v Aráku, který je podle izraelských bezpečnostních služeb schopen produkovat plutonium využitelné k výrobě jaderných zbraní. Izrael krátce před úderem varoval obyvatele oblastí Arák a Khondáb, aby urychleně opustili okolí reaktoru.
Izrael zdůvodnil zásah tím, že chtěl „trvale znemožnit obnovení činnosti zařízení a jeho případné využití pro vývoj jaderných zbraní“. Agentura Associated Press citovala izraelské představitele, kteří zdůraznili, že znepokojení z íránských jaderných ambicí zůstává i přes aktuální neaktivitu reaktoru velmi silné.
Napětí dále eskalovalo poté, co izraelský ministr obrany Jo’áv Galant oznámil, že ozbrojené síly dostaly pokyn vystupňovat útoky na strategické cíle v Teheránu. Cílem je podle ministra „odstranit hrozbu pro Izrael a destabilizovat režim ajatolláhů“.
Zatímco Írán tvrdí, že útoky jsou odvetou za izraelské bombardování jaderných zařízení, izraelské vedení označuje raketové údery za akt agrese vůči civilnímu obyvatelstvu. Úder na nemocnici Soroka vyvolal obzvlášť ostré reakce. Izrael hovoří o možném válečném zločinu a zvažuje podání stížnosti k mezinárodním institucím.
Z mezinárodního společenství přicházejí první výzvy ke zdrženlivosti, avšak zatím žádné konkrétní kroky. Spojené státy vyzvaly obě strany k ukončení útoků, ale současně potvrdily své bezpečnostní závazky vůči Izraeli. Evropská unie apeluje na zachování dialogu a upozorňuje na rostoucí riziko regionálního konfliktu.
Elon Musk opět rozvířil politické vody ve Washingtonu, když označil jednoho z nejbližších poradců prezidenta Donalda Trumpa za „hada“. Na sociální síti X zaútočil na Sergia Gora, šéfa personálního úřadu Bílého domu, který podle Muska sehrál klíčovou roli při ukončení jejich dříve těsné spolupráce.
Navzdory zpřísněným opatřením francouzské policie si pašeráci migrantů nacházejí nové způsoby, jak dostat uprchlíky přes Lamanšský průliv do Velké Británie. Podle webu Express přicházejí s jednoduchými, ale účinnými triky, které mají obejít posílené kontroly i techniku, kterou na plážích nasadily britské a francouzské úřady.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes během návštěvy nemocnice Soroka v Beer Ševě, která byla nedávno zasažena raketovým útokem z Íránu, otevřeně promluvil o možnosti změny režimu v Teheránu. Ačkoliv trval na tom, že cílem izraelských útoků není svržení íránského vedení, přiznal, že bombardovací kampaň by mohla vytvořit podmínky pro povstání obyvatel proti režimu ajatolláhů.
Evropské země na východním okraji NATO čelí novému a znepokojivému trendu – plánování zdravotní péče ve válečných podmínkách už není jen hypotetickým scénářem. Od zásobování traumatologickými sadami určenými pro hromadné oběti, přes výzbroj záchranářů těžkou balistickou ochranou až po přesuny operačních sálů do podzemí – přípravy na možný konflikt nabývají konkrétních podob. Válka už není vzdálenou hrozbou, ale realitou, na kterou se musí země připravit.
Protesty, které se v USA konaly minulý víkend, by podle odhadů mohly být jednou z největších jednodenních demonstrací v historii Spojených států. Datový novinář G Elliott Morris, který provozuje analytický Substack Strength in Numbers, odhaduje účast mezi čtyřmi až šesti miliony lidí, což představuje zhruba 1,2 až 1,8 procenta americké populace. Tento počet by tak mohl překonat rekord z roku 2017, kdy během Women’s March proti misogynní rétorice Donalda Trumpa vyšlo do ulic mezi 3,3 a 5,6 milionu lidí.
Svět má podle nejnovějších závěrů více než 60 předních klimatologů pouhé tři roky na to, aby zabránil překročení symbolické hranice oteplení o 1,5 stupně Celsia nad úrovní z konce 19. století. Toto varování zaznělo v nejaktuálnějším hodnocení stavu globálního oteplování, které připomíná, že dosavadní opatření a emise stále směřují opačným směrem.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oznámil, že je připraven se setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, ale až v „závěrečné fázi“ jednání. Podle jeho slov by mělo jít o fázi, kdy už nebude docházet k nekonečnému rozdělování záležitostí, ale kdy se konečně ukončí celý konflikt. Přesto však jeho vyjádření nebyla zdaleka usmiřující a nenabízí mnoho nadějí na rychlé diplomatické řešení.
Mezi nejničivější zbraně, které má Spojené státy americké letectvo ve svém arzenálu, patří těžká průrazná bomba GBU-57 Massive Ordnance Penetrator (MOP). Tato zbraň, která je schopna prorazit masivní betonové i skalní kryty, je považována za klíčový nástroj pro případný útok na hluboce ukryté jaderné zařízení. Právě proto vyvolává v Íránu mimořádné obavy – Teherán se již řadu let snaží ukrýt své jaderné aktivity hluboko pod zemí, a GBU-57 je jednou z mála zbraní, která je schopna takové cíle efektivně zasáhnout.
Blízký východ je region plný historických pokladů a kulturního dědictví, ale také místem častých geopolitických konfliktů. V současnosti je svět svědkem dramatické eskalace napětí mezi Izraelem a Íránem, která znepokojuje nejen politické lídry, ale i globální letecký průmysl. Právě přes tuto oblast totiž vede klíčová letecká trasa spojující Evropu, Asii a Afriku. Vzhledem k tomu, že region je domovem významných aerolinek jako Emirates, Qatar Airways a Etihad Airways, otázka bezpečnosti cestujících se stává zásadní.
Rusko pozorně sleduje eskalující konflikt mezi Izraelem a Íránem, v němž může paradoxně posílit svůj vliv. Kreml má tendenci těžit z krizí v energeticky bohatém regionu Blízkého východu. Írán je pro Moskvu klíčovým partnerem – jak ekonomicky, tak vojensky, a jeho případné oslabení by znamenalo ztrátu další opory. Rusko se však snaží zachovat si manévrovací prostor a nabízí zprostředkování. Paradoxně tak může posílit svou roli na světové scéně.
Nejbohatší a nejrozvinutější státy světa, sdružené ve skupině G20, mají na svém kontě nejen největší spotřebu energie, ale i největší odpovědnost za historické emise oxidu uhličitého. Právě tyto státy ale mají podle nejnovější studie odborníků ze Sydneyské technologické univerzity, kterou vedli profesoři Sven Teske a Saori Miyake, i největší potenciál k výrobě čisté energie z obnovitelných zdrojů. Teoreticky by podle vědců mohly produkovat tolik energie, že by pokryly veškeré světové potřeby. K tomu je ale potřeba splnit několik klíčových podmínek.
Rozpoutání války s Íránem by Spojené státy nejen uvrhlo do dalšího vleklého konfliktu na Blízkém východě, ale zároveň by zásadně narušilo jejich schopnost čelit rostoucímu vlivu Číny v indo-pacifickém regionu. Jak upozorňuje analytik Adam Gallagher, každý vojenský prostředek přesunutý na Blízký východ je zároveň prostředkem, který chybí k odstrašení Číny v její domovské sféře vlivu.