Situace na Blízkém východě se dramaticky vyhrotila poté, co íránské síly odpálily novou vlnu balistických raket na izraelské území. Jedna z nich zasáhla nemocnici Soroka ve městě Be’er Ševa na jihu Izraele. Útok potvrdily izraelské úřady, které informovaly o značném poškození budovy a výpadcích v nemocničním provozu.
Na sociálních sítích se rychle začala šířit neověřená videa, na nichž jsou vidět zmatky uvnitř nemocnice: lidé utíkají z prachových chodeb, zdravotníci stojí venku mezi troskami. Oficiální účet izraelského ministerstva zahraničí na síti X (dříve Twitter) zveřejnil zprávu: „MIMOŘÁDNÉ: Přímý zásah do nemocnice Soroka v Be’er Ševě na jihu Izraele. Další podrobnosti budou následovat.“
Mluvčí nemocnice později uvedl, že došlo k „poškození budovy a rozsáhlým škodám v několika částech nemocnice“. Momentálně probíhá vyhodnocení škod i počtu zraněných. „Veřejnost žádáme, aby v tuto chvíli do nemocnice nechodila,“ dodal mluvčí.
Varovné sirény se rozezněly po celém Izraeli, přičemž média informovala o dalších výbuších i v centrálních částech země, včetně Tel Avivu a Jeruzaléma. Několik dalších raket údajně dopadlo přímo do civilních oblastí.
Záchranná služba Magen David Adom potvrdila, že při útoku utrpělo zranění nejméně 47 osob. Tři lidé jsou ve vážném stavu, dva ve stavu středně těžkém a dalších 42 osob bylo zraněno střepinami či výbušnou tlakovou vlnou. Osmnáct lidí se zranilo při pokusu o útěk do krytu.
Tato série útoků přichází jen několik hodin poté, co izraelské letectvo zaútočilo na těžkovodní jaderný reaktor v Aráku, který je podle izraelských bezpečnostních služeb schopen produkovat plutonium využitelné k výrobě jaderných zbraní. Izrael krátce před úderem varoval obyvatele oblastí Arák a Khondáb, aby urychleně opustili okolí reaktoru.
Izrael zdůvodnil zásah tím, že chtěl „trvale znemožnit obnovení činnosti zařízení a jeho případné využití pro vývoj jaderných zbraní“. Agentura Associated Press citovala izraelské představitele, kteří zdůraznili, že znepokojení z íránských jaderných ambicí zůstává i přes aktuální neaktivitu reaktoru velmi silné.
Napětí dále eskalovalo poté, co izraelský ministr obrany Jo’áv Galant oznámil, že ozbrojené síly dostaly pokyn vystupňovat útoky na strategické cíle v Teheránu. Cílem je podle ministra „odstranit hrozbu pro Izrael a destabilizovat režim ajatolláhů“.
Zatímco Írán tvrdí, že útoky jsou odvetou za izraelské bombardování jaderných zařízení, izraelské vedení označuje raketové údery za akt agrese vůči civilnímu obyvatelstvu. Úder na nemocnici Soroka vyvolal obzvlášť ostré reakce. Izrael hovoří o možném válečném zločinu a zvažuje podání stížnosti k mezinárodním institucím.
Z mezinárodního společenství přicházejí první výzvy ke zdrženlivosti, avšak zatím žádné konkrétní kroky. Spojené státy vyzvaly obě strany k ukončení útoků, ale současně potvrdily své bezpečnostní závazky vůči Izraeli. Evropská unie apeluje na zachování dialogu a upozorňuje na rostoucí riziko regionálního konfliktu.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
Americké síly podnikly útok na íránská odpalovací zařízení v Hormuzském průlivu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu proti vojenským základnám v Jordánsku a Spojených arabských emirátech. Jedná se o první otevřené vojenské střety mezi oběma stranami po více než měsíci relativního klidu. Americká strana uvedla, že operace na ostrově Lárak měla zabránit nakládání a zaminování klíčové námořní trasy. Situace v regionu se tím opět prudce vyostřila a hrozí dalším rozšířením bojových operací.
Skupina izraelských osadníků vnikla do palestinské vesnice Kusra na okupovaném Západním břehu a obsadila obytný dům i s jeho majitelem uvnitř. Přestože armáda na místě zaznamenala desítky výtržníků, úřady do nedělního večera neoznámily žádná zatčení. Útok v Kusře představuje další ze série výpadů, které v této oblasti v posledním období eskalují. K incidentu došlo v odpoledních hodinách, kdy dav osadníků začal obkličovat soukromé pozemky.