Situace na Blízkém východě se dramaticky vyhrotila poté, co íránské síly odpálily novou vlnu balistických raket na izraelské území. Jedna z nich zasáhla nemocnici Soroka ve městě Be’er Ševa na jihu Izraele. Útok potvrdily izraelské úřady, které informovaly o značném poškození budovy a výpadcích v nemocničním provozu.
Na sociálních sítích se rychle začala šířit neověřená videa, na nichž jsou vidět zmatky uvnitř nemocnice: lidé utíkají z prachových chodeb, zdravotníci stojí venku mezi troskami. Oficiální účet izraelského ministerstva zahraničí na síti X (dříve Twitter) zveřejnil zprávu: „MIMOŘÁDNÉ: Přímý zásah do nemocnice Soroka v Be’er Ševě na jihu Izraele. Další podrobnosti budou následovat.“
Mluvčí nemocnice později uvedl, že došlo k „poškození budovy a rozsáhlým škodám v několika částech nemocnice“. Momentálně probíhá vyhodnocení škod i počtu zraněných. „Veřejnost žádáme, aby v tuto chvíli do nemocnice nechodila,“ dodal mluvčí.
Varovné sirény se rozezněly po celém Izraeli, přičemž média informovala o dalších výbuších i v centrálních částech země, včetně Tel Avivu a Jeruzaléma. Několik dalších raket údajně dopadlo přímo do civilních oblastí.
Záchranná služba Magen David Adom potvrdila, že při útoku utrpělo zranění nejméně 47 osob. Tři lidé jsou ve vážném stavu, dva ve stavu středně těžkém a dalších 42 osob bylo zraněno střepinami či výbušnou tlakovou vlnou. Osmnáct lidí se zranilo při pokusu o útěk do krytu.
Tato série útoků přichází jen několik hodin poté, co izraelské letectvo zaútočilo na těžkovodní jaderný reaktor v Aráku, který je podle izraelských bezpečnostních služeb schopen produkovat plutonium využitelné k výrobě jaderných zbraní. Izrael krátce před úderem varoval obyvatele oblastí Arák a Khondáb, aby urychleně opustili okolí reaktoru.
Izrael zdůvodnil zásah tím, že chtěl „trvale znemožnit obnovení činnosti zařízení a jeho případné využití pro vývoj jaderných zbraní“. Agentura Associated Press citovala izraelské představitele, kteří zdůraznili, že znepokojení z íránských jaderných ambicí zůstává i přes aktuální neaktivitu reaktoru velmi silné.
Napětí dále eskalovalo poté, co izraelský ministr obrany Jo’áv Galant oznámil, že ozbrojené síly dostaly pokyn vystupňovat útoky na strategické cíle v Teheránu. Cílem je podle ministra „odstranit hrozbu pro Izrael a destabilizovat režim ajatolláhů“.
Zatímco Írán tvrdí, že útoky jsou odvetou za izraelské bombardování jaderných zařízení, izraelské vedení označuje raketové údery za akt agrese vůči civilnímu obyvatelstvu. Úder na nemocnici Soroka vyvolal obzvlášť ostré reakce. Izrael hovoří o možném válečném zločinu a zvažuje podání stížnosti k mezinárodním institucím.
Z mezinárodního společenství přicházejí první výzvy ke zdrženlivosti, avšak zatím žádné konkrétní kroky. Spojené státy vyzvaly obě strany k ukončení útoků, ale současně potvrdily své bezpečnostní závazky vůči Izraeli. Evropská unie apeluje na zachování dialogu a upozorňuje na rostoucí riziko regionálního konfliktu.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.