Izraelská armáda oznámila, že z Íránu byly v úterý ráno vypáleny dvě rakety, a to krátce po vyhlášení příměří iniciovaného prezidentem Donaldem Trumpem. Írán však veškerá obvinění rezolutně odmítá.
Podle izraelských ozbrojených sil byly střely vypáleny přibližně dvě a půl hodiny po vstupu příměří v platnost. Raketová obrana Izraele je podle armády zachytila, ale sirény přesto varovaly obyvatele na severu země, aby se ukryli. Incident vyvolal silnou reakci ze strany izraelského vedení.
Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir prohlásil, že Írán „hrubě porušil příměří“ a slíbil „ráznou a tvrdou odpověď“. Ministr obrany Israel Katz následně oznámil, že dal příkaz k intenzivním vojenským úderům proti cílům v centru Teheránu. „Režim v Teheránu pocítí důsledky,“ uvedl.
Írán naopak zůstává ve svých výrocích neoblomný. Generál Abdolrahim Músaví, šéf generálního štábu íránských ozbrojených sil, popřel jakýkoli útok směrem na izraelské území v posledních hodinách. Íránská státní agentura ISNA vydala zprávu, podle níž jsou informace o raketách vypálených po začátku příměří „zcela nepravdivé“.
Nejvyšší rada národní bezpečnosti Íránu navíc označila Izrael za agresora a varovala, že jakákoli další provokace bude nekompromisně odražena. „Každý další akt agrese bude čelit rozhodné a okamžité reakci,“ uvádí se v prohlášení rady, která zároveň poděkovala íránskému lidu za jeho odhodlání a vytrvalost.
Situace v regionu se tak dramatizuje. Příměří, které mělo alespoň dočasně zmírnit napětí, bylo zpochybněno už během prvních hodin. Zatímco Izrael trvá na tom, že došlo k porušení dohody, Írán veškeré útoky popírá a hovoří o izraelských dezinformacích.
Až dosud jsme dokázali porozumět jen těm nejzákladnějším projevům zvířat, jako je například kočičí syčení, ale v mnoha případech jsme netušili, co se zvířeti doopravdy honí hlavou. Díky umělé inteligenci jsme však k pochopení zvířecího myšlení o krok blíž. Vědci z Milána vyvinuli model umělé inteligence, který dokáže rozpoznat, zda zvuky, které vydávají, vyjadřují pozitivní, nebo negativní emoce.
Klimatická změna má zásadní vliv na mořské ekosystémy a mění tradiční stanoviště ryb. Vlivem oteplování se oceány stávají méně vhodnými pro některé druhy, což je nutí k přesunu do chladnějších vod. Tento jev může pro některé země znamenat nové příležitosti, zatímco pro jiné povede k významným ekonomickým ztrátám. Kromě rostoucích teplot moří je dalším problémem i nedostatek potravy. Odhaduje se, že do roku 2050 by mohlo dojít ke snížení množství planktonu, hlavní potravy ryb, až o 30 %.
Za posledních pět let se v britské královské rodině prohloubilo hluboké rozdělení mezi králem Karlem III. a jeho mladším synem princem Harrym. Nyní se však objevují náznaky, že napětí by se mohlo začít zmírňovat, což by mohlo vést k usmíření mezi otcem a synem.
Americký odvolací soud rozhodl, že většina cel, které zavedl prezident Donald Trump, je nezákonná. Soudci však ponechali tarify v platnosti až do poloviny října, aby měl prezident čas odvolat se k Nejvyššímu soudu.
Fakt, že se hurikán Erin během 24 hodin změnil v nebezpečnou bouři páté kategorie s větrem o rychlosti 136 km/h, je pro vědce znepokojující. Tento rychlý nárůst intenzity je ale v posledních letech stále častější a podle expertů je to předzvěst nové éry v Atlantiku.
Ruské raketové útoky na Kyjev, při nichž zemřelo nejméně 23 lidí a poškozeny byly i diplomatické budovy EU a British Council, vyvolaly ostrou reakci evropských lídrů. Ti obviňují Vladimira Putina z maření mírových jednání.
Humanitární pracovníci v Pásmu Gazy považují za cynické to, že až 22. srpna vyhlásila OSN v oblasti formálně hladomor. Podle nich už velká část populace hladověla po dlouhé měsíce. A jak uvedl Tom Fletcher, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc, je to hladomor, který by měl strašit nás všechny. Podle něj mohl být hladomor odvrácen, kdyby Izrael systematicky nebránil dodávkám humanitární pomoci.
V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Zpráva o invazi otřásla Německem. K překvapení celého světa oznámil tehdejší kancléř Olaf Scholz radikální změnu německé zahraniční politiky. Plán počítal s investicemi ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
