Írán se brání. Popírá porušení příměří, hovoří o lžích

Írán
Írán, foto: Depositphotos
Klára Marková 24. června 2025 11:25
Sdílej:

Izraelská armáda oznámila, že z Íránu byly v úterý ráno vypáleny dvě rakety, a to krátce po vyhlášení příměří iniciovaného prezidentem Donaldem Trumpem. Írán však veškerá obvinění rezolutně odmítá.

Podle izraelských ozbrojených sil byly střely vypáleny přibližně dvě a půl hodiny po vstupu příměří v platnost. Raketová obrana Izraele je podle armády zachytila, ale sirény přesto varovaly obyvatele na severu země, aby se ukryli. Incident vyvolal silnou reakci ze strany izraelského vedení.

Náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir prohlásil, že Írán „hrubě porušil příměří“ a slíbil „ráznou a tvrdou odpověď“. Ministr obrany Israel Katz následně oznámil, že dal příkaz k intenzivním vojenským úderům proti cílům v centru Teheránu. „Režim v Teheránu pocítí důsledky,“ uvedl.

Írán naopak zůstává ve svých výrocích neoblomný. Generál Abdolrahim Músaví, šéf generálního štábu íránských ozbrojených sil, popřel jakýkoli útok směrem na izraelské území v posledních hodinách. Íránská státní agentura ISNA vydala zprávu, podle níž jsou informace o raketách vypálených po začátku příměří „zcela nepravdivé“.

Nejvyšší rada národní bezpečnosti Íránu navíc označila Izrael za agresora a varovala, že jakákoli další provokace bude nekompromisně odražena. „Každý další akt agrese bude čelit rozhodné a okamžité reakci,“ uvádí se v prohlášení rady, která zároveň poděkovala íránskému lidu za jeho odhodlání a vytrvalost.

Situace v regionu se tak dramatizuje. Příměří, které mělo alespoň dočasně zmírnit napětí, bylo zpochybněno už během prvních hodin. Zatímco Izrael trvá na tom, že došlo k porušení dohody, Írán veškeré útoky popírá a hovoří o izraelských dezinformacích. 

Témata:
Stalo se
Novinky
Ukrajinská armáda

Ukrajina musí zformovat další vojenské brigády, obává se nové ruské ofenzivy

Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.

Novinky
Venezuela

Největší otřesy za sto let. Co zatím víme o zemětřesení ve Venezuele?

Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.

Novinky
Ilustrační foto

Chystá se přelomové rozhodnutí. Evropská komise chce přesunout cloudové služby gigantů pod unijní pravidla

Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.

Novinky
Bílý dům

Bílý dům chce od Kongresu dalších 87 miliard dolarů na válku s Íránem

Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.