Navzdory bezprecedentnímu bombardování tří hlavních íránských jaderných zařízení Spojenými státy zůstává nejisté, zda režim v Teheránu skutečně přišel o možnost sestrojit jadernou bombu. Upozorňuje na to vědecký editor stanice Sky News Tom Clarke, podle nějž mohly útoky zastavit obohacování uranu – ale ne celý jaderný program.
V rámci operace „Midnight Hammer“ nasadily USA čtrnáct masivních GBU-57 „bunker buster“ bomb – každá váží přes 13 tun – proti podzemnímu komplexu Fordo, který leží více než 80 metrů pod horami. Bombardéry B-2 vyrazily z Missouri a zasáhly rovněž zařízení v Natanzu a Isfahánu, tedy střediska íránského jaderného výzkumu a obohacování uranu.
Podle satelitních snímků byly v oblasti Fordo zaznamenány zásahy poblíž ventilačních šachet – klíčových bodů pro dosažení maximálního poškození hluboko pod povrchem. Pentagon tvrdí, že zařízení byla „zcela zničena“, ale satelitní data i slova expertů naznačují, že na definitivní závěry je příliš brzy.
I kdyby byly centrifugy v těchto střediscích skutečně zničeny, problém podle Clarka zůstává. Írán má totiž již nyní více než 400 kilogramů uranu obohaceného na 60 %, což představuje asi 90 % cesty k dosažení zbraňových 90 %. Zásoba by podle odhadů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) postačila k výrobě až devíti jaderných hlavic.
Navíc pokročilé fáze výroby – tvarování kovového uranu, vývoj implozních systémů a odpovídajících rozbušek – mohou Íránci provádět v malých laboratořích, jež se dají snadno skrýt či přemístit. Právě tato fáze není závislá na velkých průmyslových provozech, které byly cílem amerických útoků.
USA i Izrael se snažily zasáhnout i výzkumná zařízení, kde mělo docházet k práci na konstrukci samotné jaderné zbraně. Ale podle expertů je pravděpodobné, že Teherán klíčové materiály i personál přemístil předem – mimo jiné právě z Fordo. Satelitní snímky z 19. června ukazují kolonu šestnácti nákladních vozů u vjezdu do komplexu, což naznačuje evakuaci vybavení.
Pokud Írán přijde o možnost vyrobit kompaktní jadernou hlavici pro raketové systémy, může se vydat jednodušší cestou: sestrojit objemnější, primitivnější typ jaderné zbraně. Takové zařízení by sice nebylo použitelné jako střela dlouhého doletu, ale Teherán by se jím mohl zařadit mezi jaderné mocnosti. A to by stačilo k zásadní změně rovnováhy sil v regionu.
Ačkoli Spojené státy tvrdí, že zasáhly Írán ve chvíli, kdy se přibližoval nebezpečné hranici jaderné schopnosti, experti varují: fyzická infrastruktura je jen jedna část rovnice. Írán si zřejmě uchoval dostatek materiálu, technologií i know-how, aby mohl pokračovat – byť s omezením. Americké údery tak zřejmě představují spíše pauzu než definitivní konec íránského jaderného programu.
Prezident Spojených států Donald Trump ve své nové Národní bezpečnostní strategii tvrdí, že USA musí zachovat a posilovat dominanci svého finančního sektoru po celém světě. Tento 33-stránkový dokument představuje poměrně vzácné formální vysvětlení Trumpova pohledu na zahraniční politiku ze strany jeho administrativy a má potenciál utvářet priority americké politiky.
Evropa byla varována. Ruský prezident Vladimir Putin vede proti Ukrajině rozsáhlou válku už téměř čtyři roky a tento týden pohrozil, že Rusko je „právě teď připraveno“ i na válku s Evropou, pokud to bude nutné. Prezident Donald Trump zase ukázal, že Spojené státy jsou připraveny prodat Ukrajinu kvůli špinavé dohodě s Putinovým Ruskem. Nová americká Národní bezpečnostní strategie předepisuje „kultivování odporu vůči současné trajektorii Evropy v rámci evropských národů“. Kolik jasnějších varování ještě Evropa potřebuje?
Ukrajinští a američtí představitelé zahájili v sobotu v Miami již třetí den po sobě probíhajících rozhovorů. Washington uvedl, že se obě strany shodují na tom, že „skutečný pokrok“ bude záviset na ochotě Ruska ukončit válku. Se Stevem Witkoffem, zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem se setkal přední ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a také Andrij Hnatov, náčelník štábu ozbrojených sil Kyjeva. Shrnutí jednání uvádí, že se obě strany shodly, že skutečný pokrok směrem k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska prokázat vážné odhodlání k dlouhodobému míru. Součástí toho by měly být kroky k deeskalaci a zastavení zabíjení.
Tchajwanská vláda vydala nařízení o ročním zablokování populární čínské sociální mediální aplikace. Stalo se tak poté, co platforma neprojevila ochotu spolupracovat s úřady ohledně obav spojených s podvody. Aplikace Xiaohongshu, známá také jako RedNote, si v posledních letech získala na oblibě mezi mladými Tchajwanci, kde nasbírala tři miliony uživatelů v demokratickém státě s 23 miliony obyvatel.
Nejvyšší soud Spojených států souhlasil, že rozhodne o ústavnosti snahy prezidenta Donalda Trumpa ukončit občanství získané narozením na území USA. Tím se soudci ujmou příležitosti přezkoumat otázku, která je od konce 19. století široce považována za ustálené právo. Přijetím odvolání se soud přímo zabývá podstatou kontroverze, které se letos již z velké části vyhnul. Tehdy se přiklonil na Trumpovu stranu, ale pouze z technických důvodů týkajících se způsobu, jakým nižší soudy řešily námitky proti tomuto nařízení.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.
Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.