Navzdory bezprecedentnímu bombardování tří hlavních íránských jaderných zařízení Spojenými státy zůstává nejisté, zda režim v Teheránu skutečně přišel o možnost sestrojit jadernou bombu. Upozorňuje na to vědecký editor stanice Sky News Tom Clarke, podle nějž mohly útoky zastavit obohacování uranu – ale ne celý jaderný program.
V rámci operace „Midnight Hammer“ nasadily USA čtrnáct masivních GBU-57 „bunker buster“ bomb – každá váží přes 13 tun – proti podzemnímu komplexu Fordo, který leží více než 80 metrů pod horami. Bombardéry B-2 vyrazily z Missouri a zasáhly rovněž zařízení v Natanzu a Isfahánu, tedy střediska íránského jaderného výzkumu a obohacování uranu.
Podle satelitních snímků byly v oblasti Fordo zaznamenány zásahy poblíž ventilačních šachet – klíčových bodů pro dosažení maximálního poškození hluboko pod povrchem. Pentagon tvrdí, že zařízení byla „zcela zničena“, ale satelitní data i slova expertů naznačují, že na definitivní závěry je příliš brzy.
I kdyby byly centrifugy v těchto střediscích skutečně zničeny, problém podle Clarka zůstává. Írán má totiž již nyní více než 400 kilogramů uranu obohaceného na 60 %, což představuje asi 90 % cesty k dosažení zbraňových 90 %. Zásoba by podle odhadů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) postačila k výrobě až devíti jaderných hlavic.
Navíc pokročilé fáze výroby – tvarování kovového uranu, vývoj implozních systémů a odpovídajících rozbušek – mohou Íránci provádět v malých laboratořích, jež se dají snadno skrýt či přemístit. Právě tato fáze není závislá na velkých průmyslových provozech, které byly cílem amerických útoků.
USA i Izrael se snažily zasáhnout i výzkumná zařízení, kde mělo docházet k práci na konstrukci samotné jaderné zbraně. Ale podle expertů je pravděpodobné, že Teherán klíčové materiály i personál přemístil předem – mimo jiné právě z Fordo. Satelitní snímky z 19. června ukazují kolonu šestnácti nákladních vozů u vjezdu do komplexu, což naznačuje evakuaci vybavení.
Pokud Írán přijde o možnost vyrobit kompaktní jadernou hlavici pro raketové systémy, může se vydat jednodušší cestou: sestrojit objemnější, primitivnější typ jaderné zbraně. Takové zařízení by sice nebylo použitelné jako střela dlouhého doletu, ale Teherán by se jím mohl zařadit mezi jaderné mocnosti. A to by stačilo k zásadní změně rovnováhy sil v regionu.
Ačkoli Spojené státy tvrdí, že zasáhly Írán ve chvíli, kdy se přibližoval nebezpečné hranici jaderné schopnosti, experti varují: fyzická infrastruktura je jen jedna část rovnice. Írán si zřejmě uchoval dostatek materiálu, technologií i know-how, aby mohl pokračovat – byť s omezením. Americké údery tak zřejmě představují spíše pauzu než definitivní konec íránského jaderného programu.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.