Navzdory bezprecedentnímu bombardování tří hlavních íránských jaderných zařízení Spojenými státy zůstává nejisté, zda režim v Teheránu skutečně přišel o možnost sestrojit jadernou bombu. Upozorňuje na to vědecký editor stanice Sky News Tom Clarke, podle nějž mohly útoky zastavit obohacování uranu – ale ne celý jaderný program.
V rámci operace „Midnight Hammer“ nasadily USA čtrnáct masivních GBU-57 „bunker buster“ bomb – každá váží přes 13 tun – proti podzemnímu komplexu Fordo, který leží více než 80 metrů pod horami. Bombardéry B-2 vyrazily z Missouri a zasáhly rovněž zařízení v Natanzu a Isfahánu, tedy střediska íránského jaderného výzkumu a obohacování uranu.
Podle satelitních snímků byly v oblasti Fordo zaznamenány zásahy poblíž ventilačních šachet – klíčových bodů pro dosažení maximálního poškození hluboko pod povrchem. Pentagon tvrdí, že zařízení byla „zcela zničena“, ale satelitní data i slova expertů naznačují, že na definitivní závěry je příliš brzy.
I kdyby byly centrifugy v těchto střediscích skutečně zničeny, problém podle Clarka zůstává. Írán má totiž již nyní více než 400 kilogramů uranu obohaceného na 60 %, což představuje asi 90 % cesty k dosažení zbraňových 90 %. Zásoba by podle odhadů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) postačila k výrobě až devíti jaderných hlavic.
Navíc pokročilé fáze výroby – tvarování kovového uranu, vývoj implozních systémů a odpovídajících rozbušek – mohou Íránci provádět v malých laboratořích, jež se dají snadno skrýt či přemístit. Právě tato fáze není závislá na velkých průmyslových provozech, které byly cílem amerických útoků.
USA i Izrael se snažily zasáhnout i výzkumná zařízení, kde mělo docházet k práci na konstrukci samotné jaderné zbraně. Ale podle expertů je pravděpodobné, že Teherán klíčové materiály i personál přemístil předem – mimo jiné právě z Fordo. Satelitní snímky z 19. června ukazují kolonu šestnácti nákladních vozů u vjezdu do komplexu, což naznačuje evakuaci vybavení.
Pokud Írán přijde o možnost vyrobit kompaktní jadernou hlavici pro raketové systémy, může se vydat jednodušší cestou: sestrojit objemnější, primitivnější typ jaderné zbraně. Takové zařízení by sice nebylo použitelné jako střela dlouhého doletu, ale Teherán by se jím mohl zařadit mezi jaderné mocnosti. A to by stačilo k zásadní změně rovnováhy sil v regionu.
Ačkoli Spojené státy tvrdí, že zasáhly Írán ve chvíli, kdy se přibližoval nebezpečné hranici jaderné schopnosti, experti varují: fyzická infrastruktura je jen jedna část rovnice. Írán si zřejmě uchoval dostatek materiálu, technologií i know-how, aby mohl pokračovat – byť s omezením. Americké údery tak zřejmě představují spíše pauzu než definitivní konec íránského jaderného programu.
Bývalému princi Andrewovi, jenž aktuálně vystupuje jako Andrew Mountbatten-Windsor, zůstane alespoň jeden z titulů, který souvisí s britskou metropolí. Informovala o tom BBC. Pravidla totiž odebrání titulu neumožňují.
Ve vedení Poslanecké sněmovny zůstává i po dnešku jedno neobsazené místo. Už potřetí se ho snažil obsadit opoziční zástupce Vít Rakušan (STAN), který byl jediným kandidátem v páteční volbě. Přesto neuspěl.
Praha není jediným velkým městem v Česku, které je zásadním způsobem spjaté s osobou Karla Gotta. Náš nejslavnější zpěvák se totiž v hlavním městě nenarodil. V Plzni, odkud Gott pocházel, už vymýšlejí, jak známého rodáka připomenout.
Spojené státy se jako jeden z hlavních aktérů nynějšího konfliktu na Blízkém východě také snaží postarat o své občany, kteří po sobotním zahájení operací zůstali v ohrožené oblasti. V pátečním příspěvku na sociální síti Truth Social to potvrdil americký prezident Donald Trump.
Březen je prvním měsícem meteorologického jara. Za okny tomu zatím všechno nasvědčuje, ale návrat chladnějšího počasí není v jeho průběhu zcela vyloučen. Do Česka by dokonce ještě mohl vpadnout arktický vzduch.
Evropská komise se při plánování dalšího rozšiřování Evropské unie soustředí na jeden hlavní cíl, kterým je snaha zabránit tomu, aby se z budoucích členských států stalo další Maďarsko. Jako modelový příklad pro otestování nových a přísnějších pravidel má sloužit Černá Hora. Tato balkánská země je v současnosti nejblíže dokončení přístupových rozhovorů a její budoucí smlouva by měla nastavit standardy i pro ostatní kandidáty.
Válka na Blízkém východě způsobila v regionální letecké dopravě bezprecedentní chaos, který uvěznil na cestách stovky tisíc lidí. Od 28. února, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán, bylo podle údajů serveru Flightradar24 zrušeno téměř 14 000 plánovaných letů. Tento výpadek se dotkl velkých letišť v deseti zemích celého regionu.
Maďarský premiér Viktor Orbán a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si vyměnili ostré hrozby kvůli poškozenému ropovodu, kterým proudí ruská ropa. Orbán na sociálních sítích ve čtvrtek prohlásil, že hodlá ukrajinskou blokádu ropy prolomit silou. Zdůraznil, že v jeho kampani za obnovení dodávek ruské suroviny do Maďarska neexistuje prostor pro dohody ani kompromisy.
Íránská reformistická fronta, která před osmnácti měsíci pomohla k vítězství prezidentu Masúdu Pezeškijánovi, vyzvala k jmenování takového nejvyššího duchovního vůdce, který by dokázal čelit americké propagandě vykreslující Írán jako válečného štváče. Podle zprávy íránského deníku Donya-e-Eqtesad reformisté naznačují, že volba nového vedení musí světu vyslat poselství míru a přátelství, čímž by se posílily protiválečné protesty na globální scéně.
Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo tři dosud chybějící záznamy FBI, které popisují výpovědi svědkyně v souvislosti s neověřeným obviněním prezidenta Donalda Trumpa ze sexuálního napadení. Tyto dokumenty, známé jako formuláře „302“, byly součástí rozsáhlého archivu vyšetřování Jeffreyho Epsteina, ale v původně publikované sadě dat na začátku letošního roku chyběly. Analýza stanice CNN odhalila, že v online databázi scházely desítky podobných záznamů, což vedlo k jejich dodatečnému zveřejnění.
Téměř týden po zahájení společných americko-izraelských úderů na Írán pokračují v celém regionu intenzivní boje. Izrael spustil další rozsáhlou vlnu náletů na Teherán i na pozice Hizballáhu v libanonském Bejrútu. Výbuchy v noci rozzářily oblohu nad íránskou metropolí a podle tamních médií byla zasažena i rušná nákupní třída.
Španělský premiér Pedro Sánchez se stal jedním z mála evropských lídrů, kteří se odvážili otevřeně postavit tlaku Donalda Trumpa. V televizním projevu Sánchez důrazně odmítl americké požadavky na využití společných vojenských základen v Andalusii pro útoky proti Íránu. Reagoval tak na Trumpovy výhrůžky o přerušení obchodu se Španělskem, pokud Madrid neustoupí.