Navzdory bezprecedentnímu bombardování tří hlavních íránských jaderných zařízení Spojenými státy zůstává nejisté, zda režim v Teheránu skutečně přišel o možnost sestrojit jadernou bombu. Upozorňuje na to vědecký editor stanice Sky News Tom Clarke, podle nějž mohly útoky zastavit obohacování uranu – ale ne celý jaderný program.
V rámci operace „Midnight Hammer“ nasadily USA čtrnáct masivních GBU-57 „bunker buster“ bomb – každá váží přes 13 tun – proti podzemnímu komplexu Fordo, který leží více než 80 metrů pod horami. Bombardéry B-2 vyrazily z Missouri a zasáhly rovněž zařízení v Natanzu a Isfahánu, tedy střediska íránského jaderného výzkumu a obohacování uranu.
Podle satelitních snímků byly v oblasti Fordo zaznamenány zásahy poblíž ventilačních šachet – klíčových bodů pro dosažení maximálního poškození hluboko pod povrchem. Pentagon tvrdí, že zařízení byla „zcela zničena“, ale satelitní data i slova expertů naznačují, že na definitivní závěry je příliš brzy.
I kdyby byly centrifugy v těchto střediscích skutečně zničeny, problém podle Clarka zůstává. Írán má totiž již nyní více než 400 kilogramů uranu obohaceného na 60 %, což představuje asi 90 % cesty k dosažení zbraňových 90 %. Zásoba by podle odhadů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) postačila k výrobě až devíti jaderných hlavic.
Navíc pokročilé fáze výroby – tvarování kovového uranu, vývoj implozních systémů a odpovídajících rozbušek – mohou Íránci provádět v malých laboratořích, jež se dají snadno skrýt či přemístit. Právě tato fáze není závislá na velkých průmyslových provozech, které byly cílem amerických útoků.
USA i Izrael se snažily zasáhnout i výzkumná zařízení, kde mělo docházet k práci na konstrukci samotné jaderné zbraně. Ale podle expertů je pravděpodobné, že Teherán klíčové materiály i personál přemístil předem – mimo jiné právě z Fordo. Satelitní snímky z 19. června ukazují kolonu šestnácti nákladních vozů u vjezdu do komplexu, což naznačuje evakuaci vybavení.
Pokud Írán přijde o možnost vyrobit kompaktní jadernou hlavici pro raketové systémy, může se vydat jednodušší cestou: sestrojit objemnější, primitivnější typ jaderné zbraně. Takové zařízení by sice nebylo použitelné jako střela dlouhého doletu, ale Teherán by se jím mohl zařadit mezi jaderné mocnosti. A to by stačilo k zásadní změně rovnováhy sil v regionu.
Ačkoli Spojené státy tvrdí, že zasáhly Írán ve chvíli, kdy se přibližoval nebezpečné hranici jaderné schopnosti, experti varují: fyzická infrastruktura je jen jedna část rovnice. Írán si zřejmě uchoval dostatek materiálu, technologií i know-how, aby mohl pokračovat – byť s omezením. Americké údery tak zřejmě představují spíše pauzu než definitivní konec íránského jaderného programu.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.
Současné příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je křehké a rozhovory o vyřešení komplexních problémů války zatím nepřinášejí výrazný pokrok. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví takzvaný zmrazený konflikt. Ten není statický, ale představuje neukončenou válku, která pokračuje na nízké úrovni pod hranicí totálního vojenského střetu.
Černobylská havárie před 40 lety vedla k vytvoření uzavřené zóny o rozloze 2600 kilometrů čtverečních. Z místa nejhorší civilní jaderné katastrofy se však postupem času stala nechtěná přírodní rezervace. Absence lidí, zemědělství a komerčních aktivit umožnila přírodě, aby se na území vrátila. Oblast se tak stala rozsáhlou laboratoří pro znovudivokou přírodu.
Viceprezident JD Vance by měl v úterý odcestovat do Islámábádu v čele americké delegace, pokud Írán skutečně potvrdí svou účast na dalším kole mírových rozhovorů. Cesta se uskuteční v napjaté atmosféře, neboť se rychle blíží termín vypršení současného dvoutýdenního příměří. Spolu s viceprezidentem budou na cestě také zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém desetiminutovém videoprojevu varoval, že dosud silné ekonomické vazby na Spojené státy představují pro zemi slabinu, kterou je nutné napravit. Podle něj se svět stal nebezpečnějším a rozdělenějším místem. Carney konstatoval, že USA zásadně změnily svůj přístup k obchodu a zavedly tarify na úrovni, jakou nebylo možné vidět od doby Velké hospodářské krize.
Evropské vlády se postupně odklánějí od využívání populárních aplikací pro zasílání zpráv, jako jsou WhatsApp a Signal. Státy včetně Francie, Německa, Polska, Nizozemska, Lucemburska a Belgie začaly zavádět vlastní, interní komunikační systémy určené pro vládní úředníky. Cílem je zamezit sdílení citlivých informací přes platformy, které nemají pod kontrolou. Podobnou cestou se vydává také NATO a Evropská komise plánuje přechod na zabezpečené vlastní řešení ještě do konce letošního roku.
Írán zvažuje svou účast na potenciálních mírových rozhovorech s USA, definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo. Podle nejmenovaného vysoce postaveného íránského představitele je postoj Teheránu k těmto jednáním pozitivní. Americká delegace by měla brzy zamířit do Pákistánu na další kolo rozhovorů, ačkoliv íránská strana dosud svou účast nepotvrdila.
Politická změna v Maďarsku, kde ve volbách zvítězil Péter Magyar, přináší zásadní obrat v evropském přístupu k Izraeli. Odchod Viktora Orbána z premiérského křesla znamená pro izraelskou vládu ztrátu jednoho z nejspolehlivějších spojenců v rámci Evropské unie. Orbán opakovaně využíval právo veta, aby Benjamina Netanjahua chránil před tlakem ostatních členských států. Tato diplomatická izolace přichází v době, kdy v evropských metropolích sílí kritika vůči izraelským krokům a sílí snahy o omezení vzájemných vztahů.
Válečný konflikt v Íránu, který trvá již 44 dní, přinesl prudký nárůst cen ropy a plynu a stal se pro mnoho států bolestnou připomínkou zranitelnosti jejich ekonomik závislých na fosilních palivech. Od Evropské unie přes Spojené království až po Filipíny a Jižní Koreu sílí volání po rychlém přechodu k elektrifikaci a budování infrastruktury pro čistou energii. Vlády vnímají obnovitelné a jaderné zdroje jako dlouhodobé řešení, které má jejich ekonomiky ochránit před výkyvy globálních trhů s fosilními palivy. Tento proces však naráží na nepříjemnou skutečnost, že cesta k energetické nezávislosti vede přímo do náruče Číny, která ovládá drtivou většinu trhu s technologiemi pro čistou energii a kritickými minerály.
Po americké speciální operaci v lednu 2026, při níž byl dopaden diktátor Nicolás Maduro, prochází Venezuela procesem politické liberalizace. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez a vládní strana PSUV podnikají kroky směřující k přípravě na budoucí svobodné volby. Tento vývoj, který se odehrává v pozadí, naznačuje posun země směrem k demokracii a ekonomické obnově.
Putinova pozice je v současnosti oslabena válkou na Ukrajině, ekonomickou recesí a útoky dronů, které ohrožují ruskou schopnost vyvážet ropu. Do této situace se přidávají obavy z vývoje v Čečensku, kde systém Ramzana Kadyrova vykazuje zjevné známky únavy a nestability. Otazníky se vznášejí nad zdravím samotného vládce i nad budoucností celého regionu, který byl historicky jedním z nejvíce vzpurných území ruské federace.