Navzdory bezprecedentnímu bombardování tří hlavních íránských jaderných zařízení Spojenými státy zůstává nejisté, zda režim v Teheránu skutečně přišel o možnost sestrojit jadernou bombu. Upozorňuje na to vědecký editor stanice Sky News Tom Clarke, podle nějž mohly útoky zastavit obohacování uranu – ale ne celý jaderný program.
V rámci operace „Midnight Hammer“ nasadily USA čtrnáct masivních GBU-57 „bunker buster“ bomb – každá váží přes 13 tun – proti podzemnímu komplexu Fordo, který leží více než 80 metrů pod horami. Bombardéry B-2 vyrazily z Missouri a zasáhly rovněž zařízení v Natanzu a Isfahánu, tedy střediska íránského jaderného výzkumu a obohacování uranu.
Podle satelitních snímků byly v oblasti Fordo zaznamenány zásahy poblíž ventilačních šachet – klíčových bodů pro dosažení maximálního poškození hluboko pod povrchem. Pentagon tvrdí, že zařízení byla „zcela zničena“, ale satelitní data i slova expertů naznačují, že na definitivní závěry je příliš brzy.
I kdyby byly centrifugy v těchto střediscích skutečně zničeny, problém podle Clarka zůstává. Írán má totiž již nyní více než 400 kilogramů uranu obohaceného na 60 %, což představuje asi 90 % cesty k dosažení zbraňových 90 %. Zásoba by podle odhadů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) postačila k výrobě až devíti jaderných hlavic.
Navíc pokročilé fáze výroby – tvarování kovového uranu, vývoj implozních systémů a odpovídajících rozbušek – mohou Íránci provádět v malých laboratořích, jež se dají snadno skrýt či přemístit. Právě tato fáze není závislá na velkých průmyslových provozech, které byly cílem amerických útoků.
USA i Izrael se snažily zasáhnout i výzkumná zařízení, kde mělo docházet k práci na konstrukci samotné jaderné zbraně. Ale podle expertů je pravděpodobné, že Teherán klíčové materiály i personál přemístil předem – mimo jiné právě z Fordo. Satelitní snímky z 19. června ukazují kolonu šestnácti nákladních vozů u vjezdu do komplexu, což naznačuje evakuaci vybavení.
Pokud Írán přijde o možnost vyrobit kompaktní jadernou hlavici pro raketové systémy, může se vydat jednodušší cestou: sestrojit objemnější, primitivnější typ jaderné zbraně. Takové zařízení by sice nebylo použitelné jako střela dlouhého doletu, ale Teherán by se jím mohl zařadit mezi jaderné mocnosti. A to by stačilo k zásadní změně rovnováhy sil v regionu.
Ačkoli Spojené státy tvrdí, že zasáhly Írán ve chvíli, kdy se přibližoval nebezpečné hranici jaderné schopnosti, experti varují: fyzická infrastruktura je jen jedna část rovnice. Írán si zřejmě uchoval dostatek materiálu, technologií i know-how, aby mohl pokračovat – byť s omezením. Americké údery tak zřejmě představují spíše pauzu než definitivní konec íránského jaderného programu.
Rčení, že „jedno jablko denně drží lékaře daleko“, se stalo běžnou moudrostí, kterou slýcháme už od dětství. Ale má toto populární přísloví opravdu pevné základy ve vědeckých poznatcích? A je jablko nějak výjimečné mezi ostatními druhy ovoce?
Reza Pahlaví, syn posledního íránského šáha svrženého při islámské revoluci v roce 1979, dnes oznámil, že je připraven ujmout se dočasného vedení Íránu v případě pádu stávajícího teokratického režimu. V emotivním projevu na tiskové konferenci v Paříži vyzval mezinárodní společenství, aby pomohlo svrhnout režim ajatolláha Alího Chameneího a připravilo cestu pro přechod země k demokracii.
Prezident Donald Trump si v pátek večer na svém golfovém klubu v Bedminsteru v New Jersey užíval neformálního večera, zatímco americké strategické bombardéry B-2 s 30tisícovými bunker busters už byly připraveny ke startu. Na první pohled prezident působil klidně – přítomní svědci popisují uvolněného muže, který hostil šéfa OpenAI Sama Altmana a žertoval o umělé inteligenci. Jen několik hodin nato stál ve válečném bunkru Bílého domu, červenou čepici MAGA na hlavě, sledující přímý přenos jednoho z největších amerických vojenských úderů od invaze do Iráku.
Ruské vedení sleduje s rostoucím napětím vývoj konfliktu mezi Izraelem a Íránem. I když z krátkodobého hlediska může válka přinést Moskvě určité výhody – především vyšší ceny ropy a odklon pozornosti Západu od Ukrajiny – celkově jde podle ruských představitelů o nebezpečnou sázku, která hrozí eskalací do jaderné katastrofy a regionální destabilizace.
Napětí na Blízkém východě znovu ohrožuje světové dodavatelské řetězce. Írán po izraelských a amerických útocích pohrozil uzavřením Hormuzského průlivu – klíčové tepny pro vývoz ropy a plynu. Jakékoli narušení této trasy se okamžitě projeví na trzích. Pokud se přidají i jemenští Húsíjové, dopady pocítí celý svět. A Česko bude přímo uprostřed tohoto novodobého ropného šoku.
Dlouholetý a ostře sledovaný případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí rozhodl o zrušení dosavadního osvobozujícího rozsudku a nařídil nové projednání. Obžalovanými jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně, Jana Nagyová. Oba obvinění dlouhodobě odmítají a trvají na své nevině.
Nedávné americké a izraelské letecké údery na íránská jaderná zařízení sice zněly jako rozhodná odpověď na rostoucí jaderné ambice Teheránu, ale otázka, zda se tím riziko íránské jaderné bomby skutečně snížilo, zůstává velmi nejistá. Podle odborníků samotné útoky íránské úsilí sice možná zbrzdily, ale pravděpodobně ho úplně nezastaví – a mohou ho dokonce urychlit.
Na Blízkém východě dochází k dalšímu prudkému vystupňování konfliktu mezi Izraelem a Íránem. Izraelská armáda podle médií zaútočila na jedno z nejstřeženějších jaderných zařízení v Íránu – podzemní komplex Fordo, který se nachází v provincii Qom jižně od hlavního města. Íránská tisková agentura Tasním potvrdila útok s odkazem na prohlášení představitele krizového řízení v daném regionu, podle něhož „agresor opět udeřil na jaderné zařízení Fordo“.
Rodinná tragédie Shemiraniových se stala symbolem temné stránky konspiračních teorií a jejich šíření na sociálních sítích. Paloma Shemiraniová, nadaná studentka prestižní Cambridgeské univerzity, podlehla ve věku pouhých 23 let neléčené formě rakoviny – její bratři obviňují matku Kate, bývalou zdravotní sestru a výraznou postavu antivakcinačního hnutí, že svou dceru odradila od život zachraňující léčby.
Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu opět přiměl Evropu přemýšlet nad její digitální závislostí na Spojených státech. Kontinent se totiž ocitl v situaci, kdy USA drží v rukou přepínač, kterým mohou v případě potřeby vypnout evropskou internetovou infrastrukturu – a Evropa s tím nemůže nic udělat.
Na obloze se rozsvítila nová éra kosmického poznání. První testovací snímky z přelomové observatoře Vera C. Rubinové, pojmenované po jedné z nejvýznamnějších astronomek historie, odhalily ohromující záběry milionů hvězd a galaxií, které dosud zůstávaly lidskému oku skryté. Observatoř, vybavená největší kamerou, jaká kdy byla postavena, přináší nejen ohromující pohled do hlubin vesmíru, ale také první objevy tisíců asteroidů.
Současná série izraelských útoků na Írán se neomezuje pouze na jadernou infrastrukturu. Podle slov izraelského premiéra Benjamina Netanjahua může tento konflikt vést až ke změně režimu v Islámské republice. Netanjahuova vyjádření přichází poté, co měl být podle některých zpráv americkým prezidentem Donaldem Trumpem odmítnut izraelský plán na atentát na nejvyššího íránského vůdce Alího Chameneího.