Íránské revoluční gardy ve středu prohlásily, že plně ovládají Hormuzský průliv, který představuje zásadní námořní trasu pro transport ropy a plynu. Podle prohlášení představitele námořnictva gard Mohammada Akbarzadeha, které zveřejnila agentura Fars, je tato vodní cesta nyní pod absolutní kontrolou námořnictva Islámské republiky. Teherán zároveň varoval, že jakákoli plavidla pokoušející se o průjezd riskují poškození raketami nebo drony.
Proti těmto tvrzením se však ostře ohradil admirál Brad Cooper z Centrálního velitelství USA, který uvedl, že Spojené státy íránské námořnictvo likvidují. Podle jeho vyjádření již bylo zničeno 17 íránských lodí. Cooper zdůraznil, že zatímco íránský režim po desetiletí obtěžoval mezinárodní dopravu, v současné chvíli se v Arabském zálivu, Hormuzském průlivu ani Ománském zálivu nenachází jediná íránská loď v provozu.
Prezident Donald Trump v úterý oznámil, že americké námořnictvo by v případě potřeby mohlo začít doprovázet ropné tankery přímo skrze průliv. Tento krok je vnímán jako jeden z nejagresivnějších pokusů administrativy o omezení prudce rostoucích cen energií, které vyvolal probíhající válečný konflikt. Snaha o zajištění plynulosti dodávek je prioritou v rámci snah o stabilizaci světových trhů.
Admirál Cooper během brífinku dále upřesnil rozsah vojenských operací proti Íránu. Uvedl, že počet úderů provedených během první soboty války byl téměř dvojnásobný ve srovnání s operací „Šok a úžas“ v Iráku v roce 2003. Dosud bylo na íránském území zasaženo bezmála 2 000 vybraných cílů. Tato intenzita útoků podtrhuje rozsah aktuálního střetu v regionu.
K dalšímu incidentu došlo poblíž Srí Lanky, kde tamní armáda zachránila nejméně 30 lidí z potápějící se íránské válečné lodi. Srílanské námořnictvo vyslalo záchrannou misi poté, co obdrželo nouzové volání z plavidla nacházejícího se v jeho vodách. Podle místních zpráv se jednalo o fregatu Iris Dena, která vyslala signál o pomoc nedaleko jižního pobřeží u města Galle.
Srílanský ministr zahraničí Vijitha Herath informoval parlament, že zranění námořníci z lodi, jejíž posádku tvořilo 180 osob, byli transportováni do nemocnice na jihu země. Ministr zatím neuvedl konkrétní příčinu potopení fregaty, ale potvrdil, že Srí Lanka podnikne v této záležitosti příslušné kroky. Incident doplňuje seznam ztrát íránského námořnictva v posledních dnech.
Indie se kvůli uzavření Hormuzského průlivu ocitla ve velmi nejisté situaci ohledně své energetické bezpečnosti. Země s více než 1,4 miliardou obyvatel dováží přibližně 88 % své spotřeby ropy, přičemž zhruba 40 % těchto dodávek pochází z Blízkého východu. Právě tato část importu musí procházet úzkým hrdlem průlivu, který spojuje Perský a Ománský záliv.
Kvůli zastavení provozu v průlivu po zahájení americko-izraelských úderů má Indie podle analytiků zásoby komerční ropy na zhruba 40 až 45 dní. Ačkoliv se Indie dříve pod tlakem sankcí odkláněla od zlevněné ruské ropy, současná krize ji zřejmě donutí k návratu k moskevským dodávkám. Ruský vicepremiér Alexander Novak již potvrdil, že Indie projevila obnovený zájem o navýšení objemu importu z Ruska.
Situaci indických firem komplikuje i nedostatek zemního plynu, který byl dříve závislý na dodávkách z Abu Dhabí a Kataru. Oba tito exportéři zastavili produkci kvůli probíhajícím útokům ze strany Íránu. Indické společnosti již začaly omezovat dodávky plynu některým průmyslovým odběratelům, aby se vyrovnaly s nadcházejícím výpadkem zdrojů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.