Íránské revoluční gardy ve středu prohlásily, že plně ovládají Hormuzský průliv, který představuje zásadní námořní trasu pro transport ropy a plynu. Podle prohlášení představitele námořnictva gard Mohammada Akbarzadeha, které zveřejnila agentura Fars, je tato vodní cesta nyní pod absolutní kontrolou námořnictva Islámské republiky. Teherán zároveň varoval, že jakákoli plavidla pokoušející se o průjezd riskují poškození raketami nebo drony.
Proti těmto tvrzením se však ostře ohradil admirál Brad Cooper z Centrálního velitelství USA, který uvedl, že Spojené státy íránské námořnictvo likvidují. Podle jeho vyjádření již bylo zničeno 17 íránských lodí. Cooper zdůraznil, že zatímco íránský režim po desetiletí obtěžoval mezinárodní dopravu, v současné chvíli se v Arabském zálivu, Hormuzském průlivu ani Ománském zálivu nenachází jediná íránská loď v provozu.
Prezident Donald Trump v úterý oznámil, že americké námořnictvo by v případě potřeby mohlo začít doprovázet ropné tankery přímo skrze průliv. Tento krok je vnímán jako jeden z nejagresivnějších pokusů administrativy o omezení prudce rostoucích cen energií, které vyvolal probíhající válečný konflikt. Snaha o zajištění plynulosti dodávek je prioritou v rámci snah o stabilizaci světových trhů.
Admirál Cooper během brífinku dále upřesnil rozsah vojenských operací proti Íránu. Uvedl, že počet úderů provedených během první soboty války byl téměř dvojnásobný ve srovnání s operací „Šok a úžas“ v Iráku v roce 2003. Dosud bylo na íránském území zasaženo bezmála 2 000 vybraných cílů. Tato intenzita útoků podtrhuje rozsah aktuálního střetu v regionu.
K dalšímu incidentu došlo poblíž Srí Lanky, kde tamní armáda zachránila nejméně 30 lidí z potápějící se íránské válečné lodi. Srílanské námořnictvo vyslalo záchrannou misi poté, co obdrželo nouzové volání z plavidla nacházejícího se v jeho vodách. Podle místních zpráv se jednalo o fregatu Iris Dena, která vyslala signál o pomoc nedaleko jižního pobřeží u města Galle.
Srílanský ministr zahraničí Vijitha Herath informoval parlament, že zranění námořníci z lodi, jejíž posádku tvořilo 180 osob, byli transportováni do nemocnice na jihu země. Ministr zatím neuvedl konkrétní příčinu potopení fregaty, ale potvrdil, že Srí Lanka podnikne v této záležitosti příslušné kroky. Incident doplňuje seznam ztrát íránského námořnictva v posledních dnech.
Indie se kvůli uzavření Hormuzského průlivu ocitla ve velmi nejisté situaci ohledně své energetické bezpečnosti. Země s více než 1,4 miliardou obyvatel dováží přibližně 88 % své spotřeby ropy, přičemž zhruba 40 % těchto dodávek pochází z Blízkého východu. Právě tato část importu musí procházet úzkým hrdlem průlivu, který spojuje Perský a Ománský záliv.
Kvůli zastavení provozu v průlivu po zahájení americko-izraelských úderů má Indie podle analytiků zásoby komerční ropy na zhruba 40 až 45 dní. Ačkoliv se Indie dříve pod tlakem sankcí odkláněla od zlevněné ruské ropy, současná krize ji zřejmě donutí k návratu k moskevským dodávkám. Ruský vicepremiér Alexander Novak již potvrdil, že Indie projevila obnovený zájem o navýšení objemu importu z Ruska.
Situaci indických firem komplikuje i nedostatek zemního plynu, který byl dříve závislý na dodávkách z Abu Dhabí a Kataru. Oba tito exportéři zastavili produkci kvůli probíhajícím útokům ze strany Íránu. Indické společnosti již začaly omezovat dodávky plynu některým průmyslovým odběratelům, aby se vyrovnaly s nadcházejícím výpadkem zdrojů.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.