Íránské revoluční gardy ve středu prohlásily, že plně ovládají Hormuzský průliv, který představuje zásadní námořní trasu pro transport ropy a plynu. Podle prohlášení představitele námořnictva gard Mohammada Akbarzadeha, které zveřejnila agentura Fars, je tato vodní cesta nyní pod absolutní kontrolou námořnictva Islámské republiky. Teherán zároveň varoval, že jakákoli plavidla pokoušející se o průjezd riskují poškození raketami nebo drony.
Proti těmto tvrzením se však ostře ohradil admirál Brad Cooper z Centrálního velitelství USA, který uvedl, že Spojené státy íránské námořnictvo likvidují. Podle jeho vyjádření již bylo zničeno 17 íránských lodí. Cooper zdůraznil, že zatímco íránský režim po desetiletí obtěžoval mezinárodní dopravu, v současné chvíli se v Arabském zálivu, Hormuzském průlivu ani Ománském zálivu nenachází jediná íránská loď v provozu.
Prezident Donald Trump v úterý oznámil, že americké námořnictvo by v případě potřeby mohlo začít doprovázet ropné tankery přímo skrze průliv. Tento krok je vnímán jako jeden z nejagresivnějších pokusů administrativy o omezení prudce rostoucích cen energií, které vyvolal probíhající válečný konflikt. Snaha o zajištění plynulosti dodávek je prioritou v rámci snah o stabilizaci světových trhů.
Admirál Cooper během brífinku dále upřesnil rozsah vojenských operací proti Íránu. Uvedl, že počet úderů provedených během první soboty války byl téměř dvojnásobný ve srovnání s operací „Šok a úžas“ v Iráku v roce 2003. Dosud bylo na íránském území zasaženo bezmála 2 000 vybraných cílů. Tato intenzita útoků podtrhuje rozsah aktuálního střetu v regionu.
K dalšímu incidentu došlo poblíž Srí Lanky, kde tamní armáda zachránila nejméně 30 lidí z potápějící se íránské válečné lodi. Srílanské námořnictvo vyslalo záchrannou misi poté, co obdrželo nouzové volání z plavidla nacházejícího se v jeho vodách. Podle místních zpráv se jednalo o fregatu Iris Dena, která vyslala signál o pomoc nedaleko jižního pobřeží u města Galle.
Srílanský ministr zahraničí Vijitha Herath informoval parlament, že zranění námořníci z lodi, jejíž posádku tvořilo 180 osob, byli transportováni do nemocnice na jihu země. Ministr zatím neuvedl konkrétní příčinu potopení fregaty, ale potvrdil, že Srí Lanka podnikne v této záležitosti příslušné kroky. Incident doplňuje seznam ztrát íránského námořnictva v posledních dnech.
Indie se kvůli uzavření Hormuzského průlivu ocitla ve velmi nejisté situaci ohledně své energetické bezpečnosti. Země s více než 1,4 miliardou obyvatel dováží přibližně 88 % své spotřeby ropy, přičemž zhruba 40 % těchto dodávek pochází z Blízkého východu. Právě tato část importu musí procházet úzkým hrdlem průlivu, který spojuje Perský a Ománský záliv.
Kvůli zastavení provozu v průlivu po zahájení americko-izraelských úderů má Indie podle analytiků zásoby komerční ropy na zhruba 40 až 45 dní. Ačkoliv se Indie dříve pod tlakem sankcí odkláněla od zlevněné ruské ropy, současná krize ji zřejmě donutí k návratu k moskevským dodávkám. Ruský vicepremiér Alexander Novak již potvrdil, že Indie projevila obnovený zájem o navýšení objemu importu z Ruska.
Situaci indických firem komplikuje i nedostatek zemního plynu, který byl dříve závislý na dodávkách z Abu Dhabí a Kataru. Oba tito exportéři zastavili produkci kvůli probíhajícím útokům ze strany Íránu. Indické společnosti již začaly omezovat dodávky plynu některým průmyslovým odběratelům, aby se vyrovnaly s nadcházejícím výpadkem zdrojů.
Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.
Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.
Americké úřady varují, že Írán mohl vyslat „operační signál“ k aktivaci svých spících buněk po celém světě. K tomuto varování došlo v souvislosti s eskalujícím konfliktem, do kterého se zapojily Spojené státy a Izrael. Federální úřad pro vymáhání práva v oficiální výstraze uvedl, že byly zachyceny šifrované komunikace, které pravděpodobně pocházejí přímo z Íránu a byly rozeslány po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Vojenské manévry Čínské lidové osvobozenecké armády, které proběhly na samotném konci roku 2025, vyvolaly v mezinárodním společenství vlnu zděšení a obavy z vypuknutí globálního konfliktu. Zatímco světová média s napětím sledovala masivní nasazení techniky v okolí Tchaj-wanu, reakce samotných obyvatel ostrova byla překvapivě vlažná. Pro Tchajwance se totiž podobné hrozby staly stereotypní součástí každodenního života.
Pojem „cloud“ v nás dlouho vyvolával představu nehmotné digitální mlhy, která se vznáší kdesi v nedohlednu a uchovává naše data v bezpečí před pozemskými konflikty. Realita roku 2026 nás však vyvádí z omylu. Cloud nikdy nebyl nehmotný; vždy šlo o fyzický systém postavený z betonu, mědi, transformátorů, chladicích systémů a tisíců kilometrů kabelů. Tato infrastruktura je nyní v rámci probíhající války v Íránu čelním terčem vojenských úderů.
Nizozemské tajné služby v pondělí vydaly varování před rozsáhlou kybernetickou kampaní, za kterou stojí hackeři napojení na Kreml. Útoky se zaměřují na státní úředníky, vojenský personál, ale i novináře a další vlivné osobnosti. Hlavním nástrojem útočníků jsou populární komunikační aplikace WhatsApp a Signal, které jsou často považovány za bezpečné kanály pro soukromou komunikaci.
Dosazení Modžtaby Chameneího do čela Íránu vyvolalo v zemi silné a protichůdné emoce. Zatímco v ulicích probíhají režimem organizované oslavy, v soukromí mnoha domovů panuje mrazivý odpor a strach. Pro zastánce současného systému znamená tento krok stabilitu, ale pro velkou část veřejnosti představuje začátek éry, která by mohla být ještě tvrdší než ta předchozí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy Kypru oznámil, že Francie a její spojenci připravují speciální misi, jejímž cílem je znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Tato operace je plánována jako čistě obranná a podpůrná. V současné době v této klíčové námořní cestě uvázly desítky lodí, což ochromilo mezinárodní obchod i energetické toky.
Prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CBS News prohlásil, že válka s Íránem je již téměř u konce. Podle jeho slov je konflikt v tuto chvíli v podstatě hotovou věcí, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením. Na otázku, zda má nějaký vzkaz pro nového íránského nejvyššího vůdce Modžtabu Chameneího, Trump odpověděl, že pro něj nemá vůbec žádnou zprávu.
Ruský prezident Vladimir Putin se nečekaně vložil do aktuální energetické krize vyvolané válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. V televizním projevu před vládními činiteli a špičkami energetického průmyslu prohlásil, že Rusko je připraveno pomoci Evropě i světu se stabilitou dodávek ropy a zemního plynu. Podle Putina je nynější krize přímým důsledkem konfliktu na Blízkém východě, který ohrožuje klíčové námořní trasy.