Ukrajinská vojenská rozvědka v sobotu oznámila, že poprvé na světě byl zničen bojový letoun pomocí námořního dronu. Cílem se stal ruský stíhací letoun Su-30, který podle Ukrajinců zasáhl bezpilotní prostředek Magura operující na hladině Černého moře nedaleko přístavu Novorossijsk. Letadlo prý po zásahu explodovalo ve vzduchu a zřítilo se do moře.
Přestože CNN nemohla tvrzení nezávisle ověřit, incident částečně potvrdil i ruský vojenský bloger vystupující pod přezdívkou Fighterbomber. Ten na platformě Telegram uvedl, že „Ukrajinci přivezli do oblasti Novorossijsku více než tři desítky námořních dronů“ a že „po zásahu letounu posádka skončila ve vodě obklopena nepřátelskými stroji“.
Podle ukrajinské vojenské rozvědky se útok odehrál v pátek poblíž strategického přístavu Novorossijsk, který Moskva využívá jako klíčovou základnu pro zbytky své černomořské flotily.
Každý z dronů Magura podle dřívějších údajů nese minimálně 250 kilogramů trhavin a je schopen působit hluboko v nepřátelských vodách díky dálkovému ovládání přes Starlink a předem naprogramovaným trasám.
Ukrajina stále více sází na bezpilotní technologie jako způsob, jak kompenzovat ruskou početní a technickou převahu. Po ztrátě většiny námořnictva po ruské anexi Krymu v roce 2014 a následné invazi v roce 2022 vsadilo vedení obrany na kreativní použití dronů – a výsledky se dostavují.
V minulosti již Ukrajina úspěšně zasáhla nebo potopila několik ruských lodí včetně raketového člunu Ivanovec v únoru loňského roku. Ještě dříve, v dubnu 2022, způsobila potopení křižníku Moskva – klíčového prvku ruské flotily – což výrazně posílilo morálku ukrajinských sil. V obou případech sehrály námořní drony hlavní roli.
V prosinci loňského roku rovněž Kyjev oznámil, že stejným typem dronu Magura V5 zlikvidoval dvě ruské helikoptéry, údajně také vůbec poprvé v historii.
Jeden z operátorů ukrajinských námořních dronů v dřívějším rozhovoru pro CNN uvedl, že stroje jsou na volném moři velmi obtížně detekovatelné, což ztěžuje jejich eliminaci ze strany Ruska.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.
