Ukrajinská vojenská rozvědka v sobotu oznámila, že poprvé na světě byl zničen bojový letoun pomocí námořního dronu. Cílem se stal ruský stíhací letoun Su-30, který podle Ukrajinců zasáhl bezpilotní prostředek Magura operující na hladině Černého moře nedaleko přístavu Novorossijsk. Letadlo prý po zásahu explodovalo ve vzduchu a zřítilo se do moře.
Přestože CNN nemohla tvrzení nezávisle ověřit, incident částečně potvrdil i ruský vojenský bloger vystupující pod přezdívkou Fighterbomber. Ten na platformě Telegram uvedl, že „Ukrajinci přivezli do oblasti Novorossijsku více než tři desítky námořních dronů“ a že „po zásahu letounu posádka skončila ve vodě obklopena nepřátelskými stroji“.
Podle ukrajinské vojenské rozvědky se útok odehrál v pátek poblíž strategického přístavu Novorossijsk, který Moskva využívá jako klíčovou základnu pro zbytky své černomořské flotily.
Každý z dronů Magura podle dřívějších údajů nese minimálně 250 kilogramů trhavin a je schopen působit hluboko v nepřátelských vodách díky dálkovému ovládání přes Starlink a předem naprogramovaným trasám.
Ukrajina stále více sází na bezpilotní technologie jako způsob, jak kompenzovat ruskou početní a technickou převahu. Po ztrátě většiny námořnictva po ruské anexi Krymu v roce 2014 a následné invazi v roce 2022 vsadilo vedení obrany na kreativní použití dronů – a výsledky se dostavují.
V minulosti již Ukrajina úspěšně zasáhla nebo potopila několik ruských lodí včetně raketového člunu Ivanovec v únoru loňského roku. Ještě dříve, v dubnu 2022, způsobila potopení křižníku Moskva – klíčového prvku ruské flotily – což výrazně posílilo morálku ukrajinských sil. V obou případech sehrály námořní drony hlavní roli.
V prosinci loňského roku rovněž Kyjev oznámil, že stejným typem dronu Magura V5 zlikvidoval dvě ruské helikoptéry, údajně také vůbec poprvé v historii.
Jeden z operátorů ukrajinských námořních dronů v dřívějším rozhovoru pro CNN uvedl, že stroje jsou na volném moři velmi obtížně detekovatelné, což ztěžuje jejich eliminaci ze strany Ruska.
Třetím dnem pokračuje ve Zlínském kraji pátrání po pohřešovaném dvanáctiletém chlapci, který se ve čtvrtek ztratil cestou do školy. Policie žádá o pomoc veřejnost.
Vánoce jsou za dveřmi a vyhlíží je pochopitelně i Dara Rolins. S partnerem Pavlem Nedvědem mají navíc téměř připravený ten nejlepší možný dárek, který si spolu chtějí nadělit úplně sami. Splní se jim jejich přání už letos?
Felix Slováček je stále ženatý s Dádou Patrasovou, kterou si vzal už v první polovině 80. let minulého století, ale jejich vztah není v posledních letech idylický. Po boku hudebníka se opakovaně objevovala jedna žena. A tato situace stále trvá.
Pokud by současné napětí mezi Čínou a Japonskem eskalovalo v otevřený konflikt, jen stěží by z něj vzešel skutečný vítěz. Tokio dnes jasně ukazuje, že není pouhým regionálním přívěskem americké moci, ale plnohodnotnou asijskou velmocí schopnou účinně čelit čínskému tlaku. Peking proto volí obezřetný postup – a to nejen kvůli současné vojenské realitě, ale i kvůli hluboce zakořeněné historické zkušenosti. Vzájemné vztahy jsou poznamenány extrémně brutálním konfliktem, v němž Japonsko vystupovalo jako agresor. Tento faktor dodnes významně formuje čínské strategické myšlení i vnímání rizika případné konfrontace.
Absolutní zákaz prodeje nových osobních a naftových automobilů v Evropské unii, původně plánovaný na rok 2035, se má výrazně zmírnit. Oznámení vlivného politika Evropského parlamentu naznačuje kontroverzní obrat v klimatické politice. Ekologičtí aktivisté tvrdí, že jde o „vykuchání“ stěžejního klimatického plánu Evropské unie zvaného Green deal.
Vlády zemí Evropské unie se dohodly na trvalém zmrazení ruských aktiv v hodnotě až 210 miliard eur, která byla zablokována v EU od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Většina těchto finančních prostředků je držena v belgické centrále cenných papírů Euroclear. Evropští lídři doufají, že na nadcházejícím klíčovém summitu EU příští týden schválí dohodu, která by umožnila využít tyto peníze jako záruku pro velký úvěr na podporu ukrajinské armády a ekonomiky.
Demokraté ve Sněmovním dohlížecím výboru v pátek zveřejnili soubor fotografií pocházejících z pozůstalosti Jeffreyho Epsteina. Snímky ukazují řadu vysoce postavených a vlivných osobností, které se pohybovaly v orbitě tohoto zesnulého odsouzeného obchodníka se sexem. Mezi zachycenými figurami jsou například prezident Donald Trump, bývalý prezident Bill Clinton, Steve Bannon, Bill Gates, Richard Branson a další.
Žádost premiéra Benjamina Netanjahua o milost podaná k prezidentovi Isaaku Herzogovi ve třech korupčních kauzách, za které je momentálně souzen, uvrhla Izrael do další ústavní a právní krize. Podle odborníků je neexistence přiznání viny nebo pochybení v premiérově žádosti klíčovým faktorem, který staví jeho požadavek na právně nejistou půdu. Tento tah je vnímán jako „zoufalá přihrávka“ (Hail Mary), po které je udělení milosti vysoce nepravděpodobné.
Vědci hlásí významný pokrok ve vývoji vakcíny proti viru Nipah, smrtícímu onemocnění s úmrtností až 75 %, pro které v současné době neexistuje žádná schválená vakcína ani léčba. Vakcína je nyní připravena na zkoušky fáze II. Tento krok je považován za „důležitý posun vpřed“ v ochraně zranitelných populací proti tomuto fatálnímu viru, který Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za výzkumnou prioritu kvůli jeho pandemickému potenciálu.
Ukrajina v rámci nejnovějšího mírového plánu navrhuje vytvoření demilitarizované „svobodné ekonomické zóny“ v oblasti Donbasu, kde by mohly působit americké obchodní zájmy. Tento krok má být pokusem, jak přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa k podpoře návrhu. Podle mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové je Trump, který ve středu vyjádřil skepsi ohledně vyhlídek na průlom v jednáních, s revidovaným, 20bodovým plánem seznámen.
Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně.
Inflace se stala klíčovým tématem v rétorice Bílého domu po návratu Donalda Trumpa do úřadu. Roční míra inflace (měřená indexem spotřebitelských cen – CPI) byla v lednu, kdy prezident Trump převzal Bílý dům, 3,0 %. V září, v posledním měsíci, za který jsou k dispozici údaje CPI, byla tato míra taktéž 3,0 %. Skutečnost, že míra inflace zůstala během prvních osmi měsíců Trumpova funkčního období nezměněna, vyvrací jeho triumfální tvrzení o tom, že „inflace se zastavila“, přestože „zdědil nejhorší inflaci v historii naší země“.
