Ukrajinská vojenská rozvědka v sobotu oznámila, že poprvé na světě byl zničen bojový letoun pomocí námořního dronu. Cílem se stal ruský stíhací letoun Su-30, který podle Ukrajinců zasáhl bezpilotní prostředek Magura operující na hladině Černého moře nedaleko přístavu Novorossijsk. Letadlo prý po zásahu explodovalo ve vzduchu a zřítilo se do moře.
Přestože CNN nemohla tvrzení nezávisle ověřit, incident částečně potvrdil i ruský vojenský bloger vystupující pod přezdívkou Fighterbomber. Ten na platformě Telegram uvedl, že „Ukrajinci přivezli do oblasti Novorossijsku více než tři desítky námořních dronů“ a že „po zásahu letounu posádka skončila ve vodě obklopena nepřátelskými stroji“.
Podle ukrajinské vojenské rozvědky se útok odehrál v pátek poblíž strategického přístavu Novorossijsk, který Moskva využívá jako klíčovou základnu pro zbytky své černomořské flotily.
Každý z dronů Magura podle dřívějších údajů nese minimálně 250 kilogramů trhavin a je schopen působit hluboko v nepřátelských vodách díky dálkovému ovládání přes Starlink a předem naprogramovaným trasám.
Ukrajina stále více sází na bezpilotní technologie jako způsob, jak kompenzovat ruskou početní a technickou převahu. Po ztrátě většiny námořnictva po ruské anexi Krymu v roce 2014 a následné invazi v roce 2022 vsadilo vedení obrany na kreativní použití dronů – a výsledky se dostavují.
V minulosti již Ukrajina úspěšně zasáhla nebo potopila několik ruských lodí včetně raketového člunu Ivanovec v únoru loňského roku. Ještě dříve, v dubnu 2022, způsobila potopení křižníku Moskva – klíčového prvku ruské flotily – což výrazně posílilo morálku ukrajinských sil. V obou případech sehrály námořní drony hlavní roli.
V prosinci loňského roku rovněž Kyjev oznámil, že stejným typem dronu Magura V5 zlikvidoval dvě ruské helikoptéry, údajně také vůbec poprvé v historii.
Jeden z operátorů ukrajinských námořních dronů v dřívějším rozhovoru pro CNN uvedl, že stroje jsou na volném moři velmi obtížně detekovatelné, což ztěžuje jejich eliminaci ze strany Ruska.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.
