Ukrajinská vojenská rozvědka v sobotu oznámila, že poprvé na světě byl zničen bojový letoun pomocí námořního dronu. Cílem se stal ruský stíhací letoun Su-30, který podle Ukrajinců zasáhl bezpilotní prostředek Magura operující na hladině Černého moře nedaleko přístavu Novorossijsk. Letadlo prý po zásahu explodovalo ve vzduchu a zřítilo se do moře.
Přestože CNN nemohla tvrzení nezávisle ověřit, incident částečně potvrdil i ruský vojenský bloger vystupující pod přezdívkou Fighterbomber. Ten na platformě Telegram uvedl, že „Ukrajinci přivezli do oblasti Novorossijsku více než tři desítky námořních dronů“ a že „po zásahu letounu posádka skončila ve vodě obklopena nepřátelskými stroji“.
Podle ukrajinské vojenské rozvědky se útok odehrál v pátek poblíž strategického přístavu Novorossijsk, který Moskva využívá jako klíčovou základnu pro zbytky své černomořské flotily.
Každý z dronů Magura podle dřívějších údajů nese minimálně 250 kilogramů trhavin a je schopen působit hluboko v nepřátelských vodách díky dálkovému ovládání přes Starlink a předem naprogramovaným trasám.
Ukrajina stále více sází na bezpilotní technologie jako způsob, jak kompenzovat ruskou početní a technickou převahu. Po ztrátě většiny námořnictva po ruské anexi Krymu v roce 2014 a následné invazi v roce 2022 vsadilo vedení obrany na kreativní použití dronů – a výsledky se dostavují.
V minulosti již Ukrajina úspěšně zasáhla nebo potopila několik ruských lodí včetně raketového člunu Ivanovec v únoru loňského roku. Ještě dříve, v dubnu 2022, způsobila potopení křižníku Moskva – klíčového prvku ruské flotily – což výrazně posílilo morálku ukrajinských sil. V obou případech sehrály námořní drony hlavní roli.
V prosinci loňského roku rovněž Kyjev oznámil, že stejným typem dronu Magura V5 zlikvidoval dvě ruské helikoptéry, údajně také vůbec poprvé v historii.
Jeden z operátorů ukrajinských námořních dronů v dřívějším rozhovoru pro CNN uvedl, že stroje jsou na volném moři velmi obtížně detekovatelné, což ztěžuje jejich eliminaci ze strany Ruska.
Rusko podle ukrajinských informací poprvé od počátku války vstoupilo do Dnipropetrovské oblasti, která dosud nebyla cílem masivních útoků. Tamní ukrajinské ozbrojené složky potvrdily, že v centrální části země probíhají intenzivní boje. Mluvčí ukrajinských sil Viktor Tregubov sice sdělil, že Rusové do oblasti pronikli, ovšem zároveň popřel, že by Moskva plně ovládla vesnice Zaporizke a Novogeorgiivka, jak tvrdí ruská strana. Nezávislá monitorovací skupina DeepState však potvrdila, že Rusko vesnice obsadilo a upevňuje tam své pozice.
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se v úterý večer sešli na pivu v Malostranské besedě v Praze. Voličům chtějí dát najevo, že případná povolební spolupráce s hnutím ANO, které je podle průzkumů favoritem voleb, nepřipadá v úvahu.
Lucie Vondráčková je známá i tím, že je neustále zvědavá. Možná i z toho důvodu se podrobila speciálnímu testu, díky kterému zjistila zajímavé věci o svém původu.
Americký prezident Donald Trump prozradil, že se již po mítinku na Aljašce znovu spojil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Šéf Kremlu podle Trumpa nadále projevuje vůli se dohodnout na ukončení konfliktu na Ukrajině. Obě hlavy státu společně řešily i otázku jaderného odzbrojení.
V září začne nejprve meteorologický a následně i astronomický podzim. Léto se každopádně chýlí ke konci, což vyplývá i z dlouhodobého výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Teploty totiž budou týden od týdne pozvolna klesat.
Česko na den přesně před třemi lety zasáhla velmi smutná zpráva. Po vleklých zdravotních problémech zemřela Hana Zagorová, bylo jí 75 let. Legendární zpěvačce byl do poslední chvíle oporou její manžel Štefan Margita, který si ji stále připomíná.
Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že se Německo nepřipojí k iniciativě některých západních spojenců, kteří plánují uznat palestinský stát na nadcházejícím Valném shromáždění OSN. Merz svůj postoj zdůvodnil tím, že nebyly splněny nezbytné podmínky pro takový krok. Vyjádřil se tak na společné tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym, jehož země se stane třetí zemí G7, která palestinský stát uzná.
Od ledna letošního roku, kdy se Donald Trump znovu ujal prezidentského úřadu, se mezinárodní diplomacie ocitla v novém a nepředvídatelném režimu. Nový nájemník Bílého domu se rozhodl, že jeho hlavní prioritou v oblasti zahraniční politiky bude ukončení války na Ukrajině – nikoli však kvůli obětem konfliktu, ale kvůli vlastní touze po zisku Nobelovy ceny za mír. Trump, který nikdy neprojevil hlubší porozumění mezinárodní diplomacii, k ní přistupuje jako k realitní transakci, a to i přesto, že jeho vlastní obchodní impérium prošlo opakovanými bankroty.
V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Společnost Fire Point vyvinula novou střelu s plochou dráhou letu, která by mohla změnit rovnováhu sil. Jmenuje se Flamingo a její dolet tři tisíce kilometrů pokrývá celé evropské území Ruska. Podle Iryny Terekh, výkonné a technické ředitelky firmy, je zbraň schopna nést více než tunovou hlavici. Celý vývoj od prvního nápadu po úspěšné testy trval méně než devět měsíců. Terekh uvedla, že je raketa zcela ukrajinské výroby.
Pravidelná setkání mezi Jižní Koreou a Spojenými státy oživují známou debatu o tom, jak přistupovat k Severní Koreji. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung měl na summitu s prezidentem Donaldem Trumpem prosazovat smíření s Pchjongjangem jako cestu k míru. Tento postoj, který se opírá o myšlenku dialogu a hospodářské spolupráce, je však podle některých analytiků naivní a nebezpečný. Severní Korea totiž opakovaně využívá "dialog" jako zástěrku pro provokace.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje zavedením „podstatných dodatečných cel“ a ukončením prodeje technologií zemím, které mají digitální pravidla diskriminující americké společnosti.
