Ukrajinská vojenská rozvědka v sobotu oznámila, že poprvé na světě byl zničen bojový letoun pomocí námořního dronu. Cílem se stal ruský stíhací letoun Su-30, který podle Ukrajinců zasáhl bezpilotní prostředek Magura operující na hladině Černého moře nedaleko přístavu Novorossijsk. Letadlo prý po zásahu explodovalo ve vzduchu a zřítilo se do moře.
Přestože CNN nemohla tvrzení nezávisle ověřit, incident částečně potvrdil i ruský vojenský bloger vystupující pod přezdívkou Fighterbomber. Ten na platformě Telegram uvedl, že „Ukrajinci přivezli do oblasti Novorossijsku více než tři desítky námořních dronů“ a že „po zásahu letounu posádka skončila ve vodě obklopena nepřátelskými stroji“.
Podle ukrajinské vojenské rozvědky se útok odehrál v pátek poblíž strategického přístavu Novorossijsk, který Moskva využívá jako klíčovou základnu pro zbytky své černomořské flotily.
Každý z dronů Magura podle dřívějších údajů nese minimálně 250 kilogramů trhavin a je schopen působit hluboko v nepřátelských vodách díky dálkovému ovládání přes Starlink a předem naprogramovaným trasám.
Ukrajina stále více sází na bezpilotní technologie jako způsob, jak kompenzovat ruskou početní a technickou převahu. Po ztrátě většiny námořnictva po ruské anexi Krymu v roce 2014 a následné invazi v roce 2022 vsadilo vedení obrany na kreativní použití dronů – a výsledky se dostavují.
V minulosti již Ukrajina úspěšně zasáhla nebo potopila několik ruských lodí včetně raketového člunu Ivanovec v únoru loňského roku. Ještě dříve, v dubnu 2022, způsobila potopení křižníku Moskva – klíčového prvku ruské flotily – což výrazně posílilo morálku ukrajinských sil. V obou případech sehrály námořní drony hlavní roli.
V prosinci loňského roku rovněž Kyjev oznámil, že stejným typem dronu Magura V5 zlikvidoval dvě ruské helikoptéry, údajně také vůbec poprvé v historii.
Jeden z operátorů ukrajinských námořních dronů v dřívějším rozhovoru pro CNN uvedl, že stroje jsou na volném moři velmi obtížně detekovatelné, což ztěžuje jejich eliminaci ze strany Ruska.
Obavy z eskalace globálního konfliktu na úroveň třetí světové války se dramaticky zvýšily poté, co bývalý americký prezident Donald Trump pohrozil, že by Ukrajině mohl dodat rakety Tomahawk s dlouhým doletem. Moskva na tuto hrozbu reagovala zcela chladnokrevně, přičemž dlouholetý spojenec Vladimira Putina vyslal americkému prezidentovi mrazivé varování.
Vědci z University of Sussex objevili, že teplota nosu člověka může sloužit jako přesný ukazatel úrovně stresu. Zjistili, že akutní stres mění průtok krve v obličeji, což vede k náhlému ochlazení nosu. Psychologové za studií tvrdí, že termální zobrazování může být „zásadní změnou“ ve výzkumu stresu.
Spojené státy stále hlasitěji volají po návratu astronautů na Měsíc před koncem tohoto desetiletí, což je téma, které silně rezonuje mezi zákonodárci napříč politickým spektrem i u zastánců vědy. Pod touto silnou snahou se však skrývá obrovský a složitý problém, který vyvolává čím dál více znepokojení mezi odborníky z oboru.
Rozmach umělé inteligence ve zdravotnictví, od algoritmů pro interpretaci snímků až po systémy pro diagnostiku nebo řízení nemocnic, s sebou nese zásadní právní otazníky. Podle expertů hrozí, že v případě pochybení dojde ke komplikovaným sporům o to, kdo nese právní odpovědnost za negativní dopad na pacienta.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa pozvat izraelského premiéra Benjamina Netanjahua na mnohonárodní summit o Gaze v Egyptě se musel v poslední chvíli zrušit. Důvodem byla hrozba tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana, že by odmítl přistát v Šarm aš-Šajchu, pokud by pozvánka pro izraelského premiéra zůstala v platnosti.
Od doby, kdy v pátek vstoupilo v platnost příměří, se do severní Gazy vrátily tisíce Palestinců. Čeká je před nimi hrůzný úkol: prohledávání ruin a suti, kde hledají ostatky svých blízkých zabitých během měsíců izraelských leteckých úderů. Tyto operace, které jsou často prováděny holýma rukama nebo jen manuálními nástroji, odhalují rozsah devastace a utrpení.
Americký prezident Donald Trump ve svém projevu v izraelském parlamentu prohlásil, že dvouletá válka Izraele v Gaze skončila. Trump uvítal tuto událost s tím, že pro mnohé rodiny nastal konec „dlouhé a bolestné noční můry“.
Americký prezident Donald Trump se během své návštěvy Izraele v Knessetu setkal se zástupci Fóra rodin rukojmích a pohřešovaných. Fórum zveřejnilo fotografie ze setkání. Na jedné z nich jsou například zachyceni Ruby Chen a Ronen Neutra, jejichž synové, Itay Chen a Omer Maxim Neutra, byli zabiti 7. října 2023, ale jejich těla jsou stále držena v Gaze.
Francouzská politika se v posledních měsících zmítá v bezprecedentní krizi, která vyvrcholila rezignací premiéra po pouhých 26 dnech ve funkci. I když by se mohlo zdát lákavé vinit ze současné katastrofy výhradně prezidenta Emmanuela Macrona, experti upozorňují na hlubší, systémový problém. Jádro chaosu tkví v samotné konstrukci Páté republiky, která se ukázala být neschopná přizpůsobit se kompromisům a dělbě moci.
Nejnovější vědecká zpráva varuje, že planeta Země dosáhla svého prvního katastrofálního bodu zlomu spojeného s emisemi skleníkových plynů. Konkrétně se jedná o teplovodní korálové útesy, kterým nyní hrozí dlouhodobý úpadek s rozsáhlým odumíráním. Tato situace přitom přímo ohrožuje živobytí stovek milionů lidí, kteří jsou na útesech závislí. Autoři zprávy, kterou vypracovalo 160 vědců z 87 institucí ve 23 zemích pod vedením University of Exeter, upozorňují, že jsme „na pokraji“ dosažení i dalších kritických bodů.
Izraelské armádě byla převezena i druhá a poslední skupina třinácti dosud žijících izraelských rukojmích od Červeného kříže. Spolu se sedmi rukojmími, kteří byli propuštěni dříve v průběhu dne, to znamená, že Hamás a jeho spojenci v Gaze poprvé po více než dvou letech nezadržují žádné živé rukojmí.
Na letišti Ben Gurion se americký prezident Donald Trump po uvítacím ceremoniálu sešel s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a oba byli spatřeni v důvěrném rozhovoru v autě. Trump sice den předtím prohlásil, že „válka je u konce“, nicméně ohledně budoucnosti Gazy stále zůstávají otevřené závažné otázky. Jedná se zejména o budoucí správu tohoto území a o to, zda bude Hamás ochoten složit zbraně. Prezident Trump má v nejbližší době vystoupit s projevem v Knessetu, izraelském parlamentu.
