Izraelské armádě byla převezena i druhá a poslední skupina třinácti dosud žijících izraelských rukojmích od Červeného kříže. Spolu se sedmi rukojmími, kteří byli propuštěni dříve v průběhu dne, to znamená, že Hamás a jeho spojenci v Gaze poprvé po více než dvou letech nezadržují žádné živé rukojmí.
Propuštěná skupina zahrnuje: Elkanu Bohbota (36), Roma Braslavského (21), Nimroda Cohena (21), bratry Davida Cunio (35) a Ariel Cunio (28), Evyatara Davida (24), Maxima Herkina (37), Eitana Horna (39), Segeva Kalfona (27), Bara Kupershteina (23), Yosefa-Chaima Ohanu (25), Avinatana Ora (32) a Matana Zangaukera (25).
Vojenské a tiskové kanceláře zveřejnily první fotografie již dříve propuštěných rukojmích, kteří se setkávají s izraelskými silami. Například Eitan Mor, který pracoval jako ochranka na hudebním festivalu Nova a byl unesen ve svých 23 letech, je zachycen s rodiči.
Součástí první fáze dohody o příměří zprostředkované Spojenými státy je také propuštění celkem 1 718 palestinských zadržených a 250 palestinských vězňů odsouzených na doživotí, kteří byli drženi v Izraeli od 7. října 2023. Stovky lidí v Gaze očekávají jejich propuštění.
Izrael se připravuje na propuštění 250 palestinských vězňů ve věznici Ofer na okupovaném Západním břehu. Nad věznicí byl spatřen dron, který shazoval letáky s varováním. Letáky s velkou ilustrací oka a obrázky dronů vzkazovaly přihlížejícím: „Všude vás sledujeme“ a varovaly před jakoukoli „podporou nebo příslušností k teroristické organizaci“.
Izraelská ochranka také před věznicí odpálila dva omračující granáty. Další zadržené osoby bez obvinění mají být propuštěny z věznice Ketziot na jihu Izraele a následně převezeny do Gazy nebo deportovány do Egypta. Přesný čas propuštění vězňů zatím není znám.
Americký prezident Donald Trump mezitím dorazil do izraelského parlamentu, Knessetu, kde se setkal s premiérem Benjaminem Netanjahuem. Později má v Knessetu promluvit k poslancům a setkat se s některými rodinami rukojmích.
Před projevem prezidenta Trumpa se v Knessetu objevili někteří účastníci v červených kšiltovkách s nápisem „Trump The Peace President“ (Trump Prezident Míru). Tento design nápadně připomíná známé kšiltovky „Make America Great Again“, které nosí Trumpovi stoupenci.
Podle izraelských zdrojů a osoby obeznámené s plánováním projednávali prezident Trump a premiér Netanjahu možnost, že by se izraelský lídr ještě dnes připojil k summitu v Šarm aš-Šajchu v Egyptě. Na summitu o budoucnosti Gazy se sejdou lídři z více než dvaceti zemí. Premiér Netanjahu účast zvažuje.
Francouzský prezident Emmanuel Macron už do Egypta na summit dorazil a oznámil, že Francie bude hrát „zvláštní roli“ ve správě Gazy, a to po boku Palestinské samosprávy. Z letiště v Šarm aš-Šajchu Macron prohlásil, že se bude jednat o „zvláště důležitou roli v otázkách správy“, a zajistí, aby Palestinská samospráva „podnikla nezbytné reformy pro budoucnost“.
Dodal, že Francie je připravena, zahájila plánování a bude mít svou roli v dosažení trvalého míru v Gaze. Summit budou spolupředsedat prezident Spojených států Donald Trump a egyptský prezident Abdel Fattah el-Sisi.
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer na své platformě Truth Social oznámil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl zabit při masivním společném úderu Spojených států a Izraele. Trump ve svém prohlášení označil Chameneího za jednu z nejvíce zločinných postav historie a uvedl, že jeho smrt přináší spravedlnost nejen Íráncům, ale i Američanům a lidem po celém světě. Operace byla podle něj vedena s využitím špičkových sledovacích systémů, kterým vůdce nedokázal uniknout.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu během sobotního večera vystoupil s prohlášením, ve kterém naznačil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí pravděpodobně zahynul. Netanjahu hovořil o úspěšném zásahu jeho teheránského sídla a íránského duchovního vůdce popsal jako diktátora, který je již po smrti. Izraelský vládní činitel následně pro média potvrdil, že Chameneí byl skutečně zabit během ranního náletu na Írán.
Situace na Blízkém východě se v sobotu večer dramaticky vyostřila poté, co západní částí Teheránu otřásla série silných explozí. Podle informací agentury AFP a íránské státní agentury IRNA se pod palbou ocitla nejen metropole, ale také jih země. Konkrétně byly hlášeny útoky na dvě čtvrti v přístavním městě Búšehr, které leží v bezprostřední blízkosti strategicky významné íránské jaderné elektrárny.
Blízký východ se ocitl pod útokem poté, co Íránské revoluční gardy (IRGC) oficiálně potvrdily zahájení další rozsáhlé raketové ofenzivy proti americkým základnám v regionu. Podle íránské státní televize jde o přímou reakci na předchozí společné údery Spojených států a Izraele. Situace v oblasti je kritická a provází ji přímé vojenské střety, které již vedly k citelným ztrátám v nejvyšších patrech íránské moci.
Prezident Donald Trump svými posledními výroky vyvolal značný rozruch, když varoval před íránskými raketami schopnými v blízké době zasáhnout americké území. Tato tvrzení, která přednesl ve videu i v projevu o stavu Unie, se však podle zjištění stanice CNN rozcházejí s oficiálními daty tajných služeb. Podle dostupných zpravodajských informací totiž nic nenasvědčuje tomu, že by Teherán v současnosti disponoval technologií mezikontinentálních střel namířených na USA.
Spojené státy se znovu ocitají na pokraji války s Íránem, ale tentokrát je situace v mnoha ohledech odlišná. V měsících, které uplynuly od posledních úderů na íránské jaderné lokality, se svět změnil a prezident Donald Trump se zdá být po úspěších ve Venezuele a předchozích akcích proti Teheránu výrazně sebevědomější. Podle expertů oslovených deníkem Politico však Trumpova ochota riskovat může vést k nepředvídatelným a mnohem krvavějším následkům než jeho dřívější operace.
Vojenské údery Spojených států a Izraele proti Íránu, které byly zahájeny v sobotu brzy ráno, vyvolaly ve washingtonském Kapitolu okamžitou vlnu kritiky i podpory. Odpůrci prezidenta Donalda Trumpa z řad kongresmanů tyto kroky označili za neoprávněné válečné akty, ke kterým chybí souhlas Kongresu. Senátor Ruben Gallego v reakci uvedl, že je možné podporovat íránský lid a demokratické hnutí, aniž by byli američtí vojáci posíláni na smrt.
Izraelská armáda vydala naléhavé varování před další vlnou raket směřujících z Íránu. Jedná se již o nejméně šestou výstrahu tohoto druhu od sobotního rána, kdy Spojené státy a Izrael zahájily společné údery na íránské cíle. Napětí v celém regionu tak nadále eskaluje a obranné systémy zůstávají v plné pohotovosti.
Izrael v reakci na ranní údery proti Íránu výrazně posiluje vojenskou přítomnost podél svých hranic s Libanonem a Sýrií. Izraelský vojenský představitel v sobotu potvrdil, že armáda navyšuje počty jednotek a posiluje obranné pozice. V komunitách v blízkosti severních hranic byli aktivováni místní záchranáři a byly posíleny hlídky i bezpečnostní složky.
Pákistán a Afghánistán se ocitly v přímém vojenském střetu, který provází intenzivní ostřelování a raketové nálety v pohraničních horách. Khawaja Asif, pákistánský ministr obrany, oznámil, že jeho země již nebude situaci tolerovat a vyhlásil sousednímu režimu pod vedením Tálibánu otevřený válečný stav. Současná krize je výsledkem dlouhodobých rozporů mezi jaderně vyzbrojeným Pákistánem a afghánskými ozbrojenci.
Spojené státy americké v sobotu oficiálně zahájily „rozsáhlé bojové operace“ na území Íránu. Prezident Donald Trump v prohlášení na sociálních sítích uvedl, že cílem této ofenzivy je eliminovat bezprostřední hrozby ze strany tamního režimu. Podle jeho slov jde o masivní a stále probíhající akci, při které hodlá využít zdrcující sílu ke zničení íránského raketového arzenálu.
Během sobotního rána podnikly izraelské a americké síly nálety na íránské území. Zahájení vojenské operace potvrdily zdroje z USA i izraelský ministr obrany Israel Katz. Přímo nad Teheránem byly po sérii výbuchů zaznamenány stoupající mraky kouře.