Francouzská politika se v posledních měsících zmítá v bezprecedentní krizi, která vyvrcholila rezignací premiéra po pouhých 26 dnech ve funkci. I když by se mohlo zdát lákavé vinit ze současné katastrofy výhradně prezidenta Emmanuela Macrona, experti upozorňují na hlubší, systémový problém. Jádro chaosu tkví v samotné konstrukci Páté republiky, která se ukázala být neschopná přizpůsobit se kompromisům a dělbě moci.
Pátou republiku založil Charles de Gaulle v roce 1958 s primárním cílem zajistit úplnou politickou stabilitu po rozdrobené Čtvrté republice. Systém byl navržen tak, aby zaručil jediný výsledek: hyper-mocného prezidenta podpořeného absolutní většinou v parlamentu. V takové konfiguraci funguje republika bez problémů, jelikož parlament se stává spíše poradním orgánem, který slouží vládní agendě. De Gaulleův systém dal prezidentovi pravomoci srovnatelné s panovníkem.
Pokud však prezidentova strana nezíská v parlamentu jasnou většinu, systém Páté republiky se hroutí. Situace, kdy má parlament blokovanou většinu, což se stalo po volbách v červnu 2024, je ještě horší než obávaná kohabitace (kdy opozice převezme vládu). Instituce nejsou nastaveny na kompromis a ve francouzské politické kultuře je jakýkoli náznak spolupráce vnímán s podezřením. Vzhledem k tomu, že je moc tak silně soustředěna u prezidenta, i kdyby strany chtěly spolupracovat, jejich vliv by byl téměř nulový.
Politické strany namísto kompromisů strategicky vyčkávají mimo vládu a dělají vše, co je v jejich silách, aby uspíšily příští prezidentské volby. Tento přístup vede k neustálému střídání premiérů, jak je vidět na příkladu pěti předsedů vlád, kteří se vystřídali během krize. Současný premiér Sébastien Lecornu, který na post rezignoval a byl znovu jmenován během jednoho týdne, dokonce požaduje, aby se jeho budoucí ministři „odpoutali od prezidentských ambicí pro rok 2027“, jelikož osobní aspirace politiků narušují stabilitu země.
Francouzští politici se v tomto chaosu se závistí dívají na parlamentní systémy, kde jsou koaliční dohody přirozenou součástí politického DNA. Macron sám v srpnu apeloval na poslance, aby se chovali jako jejich němečtí protějšky, kteří nedávno uzavřeli pevnou Koalitionsvertrag (koaliční smlouvu) mezi středopravicí a středolevicí. Někteří odborníci dokonce uvádějí, že i politicky často nestabilní Itálie se díky zkušenostem s koaličními dohodami (jako je ta pod premiérkou Giorgií Meloni) jeví momentálně stabilnější než Francie.
Navzdory tomu nejeví lídři francouzských stran ochotu ke kompromisu. Například krajně pravicová lídryně Marine Le Pen hrozí svržením jakéhokoli příštího premiéra. Pozorovatelé politiky léta upozorňují, že systém Páté republiky redukuje parlament na bezmocný sbor, což pěstuje mezi opozicí mentalitu „všechno spálit“. Připouštějí, že by mohlo být rozumné udělit opozičním silám větší vliv, například zavedením poměrného zastoupení ve vládě.
Krajně levicový lídr Jean-Luc Mélenchon dokonce založil svou kampaň v roce 2022 na myšlence přechodu k „Šesté republice“. I když byla tato myšlenka ze strany establishmentu rychle odmítnuta, tváří v tvář současnému chaosu se objevují názory, že De Gaulleova Pátá republika možná již přežila svou dobu a je čas přemýšlet o zásadní systémové změně.
Válka v Íránu se nezadržitelně blíží k šedesátidennímu limitu, který americké zákony stanovují pro vojenské operace bez výslovného souhlasu Kongresu. Podle takzvané Rezoluce o válečných pravomocech (War Powers Resolution), která vznikla po zkušenostech z Vietnamu, připadá tento kritický termín na 1. května. Prezident Donald Trump se však zatím nezdá být pod tlakem, aby o povolení zákonodárce žádal, a jeho administrativa dává jasně najevo, že se nenechá do žádných dohod dotlačit.
Představitelé Evropské unie začínají pracovat na konkrétním plánu, jak využít vzájemnou asistenční doložku v případě napadení členského státu. Tento krok přichází v době, kdy se transatlantická aliance NATO potýká s nejtěžší krizí ve své historii, mimo jiné kvůli zesilující kritice ze strany Donalda Trumpa. Bruselské úřady dostaly za úkol připravit detailní scénář, jakým způsobem by blok reagoval, pokud by byla tato klauzule aktivována.
Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropané musí začít bránit své vlastní zájmy, protože Spojené státy, Čína i Rusko jsou podle něj v současnosti naladěny proti nim. Během diskuse v Aténách s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem zdůraznil, že jde o jedinečný a kritický okamžik, kdy se zájmy těchto tří velmocí střetávají s evropskými. Podle Macrona je nyní ten správný čas, aby se Evropa konečně probudila a začala jednat se zdravým sebevědomím.
Globální ropná krize vyvolaná válkou v Íránu navždy změnila odvětví fosilních paliv. Podle Fatiha Birola, šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA), se země nyní odklánějí od těchto zdrojů, aby si zajistily energetickou bezpečnost.
Přes Česko o víkendu přejde studená fronta, za kterou se ochladí. Teploty ale neklesnou tak výrazně. Vyplývá to z předpovědi na první polovinu příštího týdne. Odpolední maxima budou téměř atakovat dvacítku.
Andrej Babiš dluží českým občanům 7,5 miliard Kč. Jde o peníze, které dle pravomocných rozsudků a nejrůznějších autorit a analýz získal nezákonně koncern Agrofert. Zemědělský fond však nyní oznámil, že většinu těchto prostředků neplánuje vymáhat a dokonce i to, že opět začne přidělovat evropské dotace koncernu Agrofert. Dochází tedy k hazardu s miliardy korun daňových poplatníků, čemuž se Piráti snaží zabránit, a proto rozšířili svoje trestní oznámení z února tohoto roku.
Americký prezident Donald Trump si nenechal líbit poučování ze strany prince Harryho, jenž na Ukrajině mluvil o tom, jaká by měla být role Spojených států amerických.
Je stále důležitější si dávat pozor na nejrůznější internetové podvodníky, ale občas není jednoduché se orientovat, kdo je kdo. Objevují se totiž stále nové praktiky. Policisté nyní varovali před další vlnou nebezpečných esemesek.
Předpovědím počasí momentálně dominuje změna, která se očekává uprostřed nadcházejícího dubnového víkendu. Zařídí ji studená fronta. Experti upozorňují, že pocitově bude v neděli ještě chladněji, než má ukazovat teploměr.
Velké kontroverze vzbuzuje záměr uspořádat v Praze koncert kontroverzního rappera Kanyeho Westa. Show by měla proběhnout v létě na dostihovém závodišti ve Velké Chuchli. Téma je z toho i v politických kruzích. Nejméně jeden politik už vyjádřil názor, že by se akce měla zrušit.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Spojenému království zavedením vysokých cel, pokud Londýn nezruší svou daň z digitálních služeb zaměřenou na velké americké technologické firmy. Trump v Oválné pracovně obvinil Británii, že se snaží na úkor amerických společností „snadno vydělat“, a varoval, že odveta bude pro Brity bolestivá.
Ukrajinské ministerstvo obrany odvolalo jednoho z armádních velitelů poté, co se na sociálních sítích objevily fotografie vojáků na frontě trpících těžkou podvýživou. Skupina mužů strávila měsíce v náročných podmínkách bez odpovídajícího přísunu potravy a vody.