Francouzská politika se v posledních měsících zmítá v bezprecedentní krizi, která vyvrcholila rezignací premiéra po pouhých 26 dnech ve funkci. I když by se mohlo zdát lákavé vinit ze současné katastrofy výhradně prezidenta Emmanuela Macrona, experti upozorňují na hlubší, systémový problém. Jádro chaosu tkví v samotné konstrukci Páté republiky, která se ukázala být neschopná přizpůsobit se kompromisům a dělbě moci.
Pátou republiku založil Charles de Gaulle v roce 1958 s primárním cílem zajistit úplnou politickou stabilitu po rozdrobené Čtvrté republice. Systém byl navržen tak, aby zaručil jediný výsledek: hyper-mocného prezidenta podpořeného absolutní většinou v parlamentu. V takové konfiguraci funguje republika bez problémů, jelikož parlament se stává spíše poradním orgánem, který slouží vládní agendě. De Gaulleův systém dal prezidentovi pravomoci srovnatelné s panovníkem.
Pokud však prezidentova strana nezíská v parlamentu jasnou většinu, systém Páté republiky se hroutí. Situace, kdy má parlament blokovanou většinu, což se stalo po volbách v červnu 2024, je ještě horší než obávaná kohabitace (kdy opozice převezme vládu). Instituce nejsou nastaveny na kompromis a ve francouzské politické kultuře je jakýkoli náznak spolupráce vnímán s podezřením. Vzhledem k tomu, že je moc tak silně soustředěna u prezidenta, i kdyby strany chtěly spolupracovat, jejich vliv by byl téměř nulový.
Politické strany namísto kompromisů strategicky vyčkávají mimo vládu a dělají vše, co je v jejich silách, aby uspíšily příští prezidentské volby. Tento přístup vede k neustálému střídání premiérů, jak je vidět na příkladu pěti předsedů vlád, kteří se vystřídali během krize. Současný premiér Sébastien Lecornu, který na post rezignoval a byl znovu jmenován během jednoho týdne, dokonce požaduje, aby se jeho budoucí ministři „odpoutali od prezidentských ambicí pro rok 2027“, jelikož osobní aspirace politiků narušují stabilitu země.
Francouzští politici se v tomto chaosu se závistí dívají na parlamentní systémy, kde jsou koaliční dohody přirozenou součástí politického DNA. Macron sám v srpnu apeloval na poslance, aby se chovali jako jejich němečtí protějšky, kteří nedávno uzavřeli pevnou Koalitionsvertrag (koaliční smlouvu) mezi středopravicí a středolevicí. Někteří odborníci dokonce uvádějí, že i politicky často nestabilní Itálie se díky zkušenostem s koaličními dohodami (jako je ta pod premiérkou Giorgií Meloni) jeví momentálně stabilnější než Francie.
Navzdory tomu nejeví lídři francouzských stran ochotu ke kompromisu. Například krajně pravicová lídryně Marine Le Pen hrozí svržením jakéhokoli příštího premiéra. Pozorovatelé politiky léta upozorňují, že systém Páté republiky redukuje parlament na bezmocný sbor, což pěstuje mezi opozicí mentalitu „všechno spálit“. Připouštějí, že by mohlo být rozumné udělit opozičním silám větší vliv, například zavedením poměrného zastoupení ve vládě.
Krajně levicový lídr Jean-Luc Mélenchon dokonce založil svou kampaň v roce 2022 na myšlence přechodu k „Šesté republice“. I když byla tato myšlenka ze strany establishmentu rychle odmítnuta, tváří v tvář současnému chaosu se objevují názory, že De Gaulleova Pátá republika možná již přežila svou dobu a je čas přemýšlet o zásadní systémové změně.
Americký prezident Donald Trump ve svém projevu v izraelském parlamentu prohlásil, že dvouletá válka Izraele v Gaze skončila. Trump uvítal tuto událost s tím, že pro mnohé rodiny nastal konec „dlouhé a bolestné noční můry“.
Americký prezident Donald Trump se během své návštěvy Izraele v Knessetu setkal se zástupci Fóra rodin rukojmích a pohřešovaných. Fórum zveřejnilo fotografie ze setkání. Na jedné z nich jsou například zachyceni Ruby Chen a Ronen Neutra, jejichž synové, Itay Chen a Omer Maxim Neutra, byli zabiti 7. října 2023, ale jejich těla jsou stále držena v Gaze.
Francouzská politika se v posledních měsících zmítá v bezprecedentní krizi, která vyvrcholila rezignací premiéra po pouhých 26 dnech ve funkci. I když by se mohlo zdát lákavé vinit ze současné katastrofy výhradně prezidenta Emmanuela Macrona, experti upozorňují na hlubší, systémový problém. Jádro chaosu tkví v samotné konstrukci Páté republiky, která se ukázala být neschopná přizpůsobit se kompromisům a dělbě moci.
Nejnovější vědecká zpráva varuje, že planeta Země dosáhla svého prvního katastrofálního bodu zlomu spojeného s emisemi skleníkových plynů. Konkrétně se jedná o teplovodní korálové útesy, kterým nyní hrozí dlouhodobý úpadek s rozsáhlým odumíráním. Tato situace přitom přímo ohrožuje živobytí stovek milionů lidí, kteří jsou na útesech závislí. Autoři zprávy, kterou vypracovalo 160 vědců z 87 institucí ve 23 zemích pod vedením University of Exeter, upozorňují, že jsme „na pokraji“ dosažení i dalších kritických bodů.
Izraelské armádě byla převezena i druhá a poslední skupina třinácti dosud žijících izraelských rukojmích od Červeného kříže. Spolu se sedmi rukojmími, kteří byli propuštěni dříve v průběhu dne, to znamená, že Hamás a jeho spojenci v Gaze poprvé po více než dvou letech nezadržují žádné živé rukojmí.
Na letišti Ben Gurion se americký prezident Donald Trump po uvítacím ceremoniálu sešel s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a oba byli spatřeni v důvěrném rozhovoru v autě. Trump sice den předtím prohlásil, že „válka je u konce“, nicméně ohledně budoucnosti Gazy stále zůstávají otevřené závažné otázky. Jedná se zejména o budoucí správu tohoto území a o to, zda bude Hamás ochoten složit zbraně. Prezident Trump má v nejbližší době vystoupit s projevem v Knessetu, izraelském parlamentu.
Probíhá propouštění dosud žijících izraelských rukojmích z Gazy. Prvních sedm rukojmích bylo právě osvobozeno a patří mezi dvacet osob, u kterých se očekává návrat domů v průběhu dnešního dne. Součástí této zásadní, Spojenými státy zprostředkované dohody o příměří je také propuštění téměř dvou tisíc palestinských vězňů a zadržených osob z Izraele.
Světovou kinematografií otřásla velmi smutná zpráva. Ve věku 79 let zemřela oscarová herečka Diane Keatonová, která se na vrcholu slávy držela několik dekád. Proslavily jí role v Kmotrovi či Annie Hallové.
Mirai Navrátil už se za posledních pár let nesmazatelně zapsal do paměti lidí, které ale o to víc překvapí jeho nejnovější změna image. Dosud totiž frontman známé kapely vypadal pořád stejně. Nyní je ale jedna zásadní věc jinak. A může za to Leoš Mareš.
V českém šoubyznyse se v posledních dnech objevil jeden zajímavý konflikt. Do ostré výměny názorů se pustili Ornella Koktová a Radek Kašpárek. Horké hlavy se ale podařilo zchladit. Před víkendem totiž došlo k nečekanému usmíření obou známých osobností.
Motoristé nehodlají hodit poslance Filipa Turka přes palubu. Předseda nové sněmovní strany Petr Macinka v nedělním vydání pořadu Otázky Václava Moravce řekl, že s Turkem počítá v nové vládě, o které Motoristé vedou jednání s vítězným hnutím ANO a SPD.
Bývalý řeporyjský starosta Pavel Novotný možná stále věří, že bude pokračovat v komunální politice. Pražský magistrát se chystá ho definitivně připravit o mandát zastupitele městské části. Zdá se však, že to s Novotným nebude mít tak jednoduché.