Francouzská politika se v posledních měsících zmítá v bezprecedentní krizi, která vyvrcholila rezignací premiéra po pouhých 26 dnech ve funkci. I když by se mohlo zdát lákavé vinit ze současné katastrofy výhradně prezidenta Emmanuela Macrona, experti upozorňují na hlubší, systémový problém. Jádro chaosu tkví v samotné konstrukci Páté republiky, která se ukázala být neschopná přizpůsobit se kompromisům a dělbě moci.
Pátou republiku založil Charles de Gaulle v roce 1958 s primárním cílem zajistit úplnou politickou stabilitu po rozdrobené Čtvrté republice. Systém byl navržen tak, aby zaručil jediný výsledek: hyper-mocného prezidenta podpořeného absolutní většinou v parlamentu. V takové konfiguraci funguje republika bez problémů, jelikož parlament se stává spíše poradním orgánem, který slouží vládní agendě. De Gaulleův systém dal prezidentovi pravomoci srovnatelné s panovníkem.
Pokud však prezidentova strana nezíská v parlamentu jasnou většinu, systém Páté republiky se hroutí. Situace, kdy má parlament blokovanou většinu, což se stalo po volbách v červnu 2024, je ještě horší než obávaná kohabitace (kdy opozice převezme vládu). Instituce nejsou nastaveny na kompromis a ve francouzské politické kultuře je jakýkoli náznak spolupráce vnímán s podezřením. Vzhledem k tomu, že je moc tak silně soustředěna u prezidenta, i kdyby strany chtěly spolupracovat, jejich vliv by byl téměř nulový.
Politické strany namísto kompromisů strategicky vyčkávají mimo vládu a dělají vše, co je v jejich silách, aby uspíšily příští prezidentské volby. Tento přístup vede k neustálému střídání premiérů, jak je vidět na příkladu pěti předsedů vlád, kteří se vystřídali během krize. Současný premiér Sébastien Lecornu, který na post rezignoval a byl znovu jmenován během jednoho týdne, dokonce požaduje, aby se jeho budoucí ministři „odpoutali od prezidentských ambicí pro rok 2027“, jelikož osobní aspirace politiků narušují stabilitu země.
Francouzští politici se v tomto chaosu se závistí dívají na parlamentní systémy, kde jsou koaliční dohody přirozenou součástí politického DNA. Macron sám v srpnu apeloval na poslance, aby se chovali jako jejich němečtí protějšky, kteří nedávno uzavřeli pevnou Koalitionsvertrag (koaliční smlouvu) mezi středopravicí a středolevicí. Někteří odborníci dokonce uvádějí, že i politicky často nestabilní Itálie se díky zkušenostem s koaličními dohodami (jako je ta pod premiérkou Giorgií Meloni) jeví momentálně stabilnější než Francie.
Navzdory tomu nejeví lídři francouzských stran ochotu ke kompromisu. Například krajně pravicová lídryně Marine Le Pen hrozí svržením jakéhokoli příštího premiéra. Pozorovatelé politiky léta upozorňují, že systém Páté republiky redukuje parlament na bezmocný sbor, což pěstuje mezi opozicí mentalitu „všechno spálit“. Připouštějí, že by mohlo být rozumné udělit opozičním silám větší vliv, například zavedením poměrného zastoupení ve vládě.
Krajně levicový lídr Jean-Luc Mélenchon dokonce založil svou kampaň v roce 2022 na myšlence přechodu k „Šesté republice“. I když byla tato myšlenka ze strany establishmentu rychle odmítnuta, tváří v tvář současnému chaosu se objevují názory, že De Gaulleova Pátá republika možná již přežila svou dobu a je čas přemýšlet o zásadní systémové změně.
Americký prezident Donald Trump vyvolal ostrou reakci ze strany vědců a klimatických odborníků poté, co obvinil Kanadu z „otravy“ amerického ovzduší kouřem z rozsáhlých lesních požárů. Šéf Bílého domu prohlásil, že o této otázce hovořil přímo s kanadským premiérem Markem Carneym, přičemž zmínil možnost požadovat po sousední zemi finanční odškodnění nebo uvalit na kanadské zboží dodatečná cla.
Války se málokdy vyvíjejí tak, jak se původně předpokládalo. Současný konflikt s Íránem se zpočátku vyznačoval nejasnými cíli, které se pohybovaly od snah o změnu tamního režimu až po cílené operace na oslabení íránských vojenských a jaderných kapacit. Po téměř šesti měsících se však boj proměnil v přímý zápas o kontrolu nad Hormuzským průlivem, který je klíčovou tepnou pro dodávky globální energie. Teherán dal jasně najevo, že je schopen a ochoten napadat komerční lodě, pokud nebudou respektovat jím stanovená pravidla.
Devětadvacetiletý Nick Palmiter z amerického státu Michigan zpočátku přisuzoval své žaludeční potíže ze začátku července běžné indispozici. Když však nepříjemné příznaky přetrvaly několik týdnů a doprovázely je nesnesitelné křeče v břiše, musel vyhledat lékařskou péči. Výrazný tlak v žaludku a nucení jít na toaletu patnáctkrát až dvacetkrát denně jej nakonec přivedly až na pohotovost, kde mu odborníci diagnostikovali cyklosporiózu.
Americká armáda podnikla již třináctou noc v řadě letecké údery na cíle v Íránu, zatímco tamní státní média hlásí nejméně čtyři mrtvé a pět zraněných. Prezident Donald Trump současně oznámil záměr využít zmrazená íránská aktiva k úhradě škod na lodích a nákladu způsobených nedávnými útoky. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí americkou hrozbu ostře odsoudil a označil ji za nebezpečný precedent, který ohrožuje bezpečnost majetku po celém světě.
Jižní Evropu zasáhla extrémní vlna horka, která rozsáhlými požáry přiměla zhruba třicet tisíc lidí k evakuaci ve Francii a Španělsku. Vedra sužují také Středozemní moře, kde zvýšila teplotu vody na některých místech až o pět stupňů Celsia nad dlouhodobý průměr. Odborníci varují, že s horšícími se požáry nelze v budoucnu vyloučit ani katastrofické scénáře nebývalého rozsahu.
Evropská unie schválila dosud nejrozsáhlejší sankční balíček proti Rusku za poslední čtyři roky, který zasažením 218 jednotlivců a subjektů zásadně rezonuje i na mezinárodní sportovní scéně. Mezi sankcionovanými osobami se ocitl také prezident Mezinárodní šachové federace (FIDE) a bývalý ruský vicepremiér Arkadij Dvorkovič. Ten v reakci na to oznámil pozastavení svého působení ve vedení federace, přičemž rozhodnutí Unie označil za nezákonné a nespravedlivé. Dočasného vedení celé organizace se následně ujal legendární indický šachový mistr světa Višvanáthan Ánand.
Geopolitické napětí na Blízkém východě narůstá do dosud nebývalých rozměrů. Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že se blíží k finálnímu rozhodnutí o zahájení masivního vojenského úderu proti Íránu. Chystaná operace by podle jeho slov měla svou intenzitou i rozsahem daleko překonat všechny dosavadní střety v rámci několikaměsíčního konfliktu s Teheránem. Tato prohlášení okamžitě vyvolala neklid na trhu s ropou, jejíž cena opět přesáhla hranici sta dolarů za barel.
Německé plány na vybudování moderní flotily bojových bezpilotních letounů se ocitly v ohrožení. Vnitřní rozepře na ministerstvu obrany ohledně toho, zda zakoupit australské drony MQ-28 Ghost Bat od společnosti Boeing, nebo si počkat na evropská řešení, mohou zásadně opozdit cíl nasadit první stroje do roku 2029. Berlín přitom usiluje o opakovaně použitelné proudové letouny schopné nést zbraně a provádět elektronický boj po boku stíhaček Eurofighter a F-35, což je schopnost, kterou německá armáda zatím zcela postrádá.
Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.
Šéf Bílého domu Donald Trump opět pohrozil Íránu americkou odvetou. Tentokrát hrozí zákrok ze strany amerických vojáků v případě, že budou pokračovat útoky jemenských povstalců na komerční lodě.
Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.
Horké léto si v tomto týdnu dává pauzu, nejvyšší teploty šplhají jen lehce nad 20 stupňů. Už příští týden by ale maxima mohla opět dosáhnout tropických hodnot. Připouštějí to i meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
