Francouzská politika se v posledních měsících zmítá v bezprecedentní krizi, která vyvrcholila rezignací premiéra po pouhých 26 dnech ve funkci. I když by se mohlo zdát lákavé vinit ze současné katastrofy výhradně prezidenta Emmanuela Macrona, experti upozorňují na hlubší, systémový problém. Jádro chaosu tkví v samotné konstrukci Páté republiky, která se ukázala být neschopná přizpůsobit se kompromisům a dělbě moci.
Pátou republiku založil Charles de Gaulle v roce 1958 s primárním cílem zajistit úplnou politickou stabilitu po rozdrobené Čtvrté republice. Systém byl navržen tak, aby zaručil jediný výsledek: hyper-mocného prezidenta podpořeného absolutní většinou v parlamentu. V takové konfiguraci funguje republika bez problémů, jelikož parlament se stává spíše poradním orgánem, který slouží vládní agendě. De Gaulleův systém dal prezidentovi pravomoci srovnatelné s panovníkem.
Pokud však prezidentova strana nezíská v parlamentu jasnou většinu, systém Páté republiky se hroutí. Situace, kdy má parlament blokovanou většinu, což se stalo po volbách v červnu 2024, je ještě horší než obávaná kohabitace (kdy opozice převezme vládu). Instituce nejsou nastaveny na kompromis a ve francouzské politické kultuře je jakýkoli náznak spolupráce vnímán s podezřením. Vzhledem k tomu, že je moc tak silně soustředěna u prezidenta, i kdyby strany chtěly spolupracovat, jejich vliv by byl téměř nulový.
Politické strany namísto kompromisů strategicky vyčkávají mimo vládu a dělají vše, co je v jejich silách, aby uspíšily příští prezidentské volby. Tento přístup vede k neustálému střídání premiérů, jak je vidět na příkladu pěti předsedů vlád, kteří se vystřídali během krize. Současný premiér Sébastien Lecornu, který na post rezignoval a byl znovu jmenován během jednoho týdne, dokonce požaduje, aby se jeho budoucí ministři „odpoutali od prezidentských ambicí pro rok 2027“, jelikož osobní aspirace politiků narušují stabilitu země.
Francouzští politici se v tomto chaosu se závistí dívají na parlamentní systémy, kde jsou koaliční dohody přirozenou součástí politického DNA. Macron sám v srpnu apeloval na poslance, aby se chovali jako jejich němečtí protějšky, kteří nedávno uzavřeli pevnou Koalitionsvertrag (koaliční smlouvu) mezi středopravicí a středolevicí. Někteří odborníci dokonce uvádějí, že i politicky často nestabilní Itálie se díky zkušenostem s koaličními dohodami (jako je ta pod premiérkou Giorgií Meloni) jeví momentálně stabilnější než Francie.
Navzdory tomu nejeví lídři francouzských stran ochotu ke kompromisu. Například krajně pravicová lídryně Marine Le Pen hrozí svržením jakéhokoli příštího premiéra. Pozorovatelé politiky léta upozorňují, že systém Páté republiky redukuje parlament na bezmocný sbor, což pěstuje mezi opozicí mentalitu „všechno spálit“. Připouštějí, že by mohlo být rozumné udělit opozičním silám větší vliv, například zavedením poměrného zastoupení ve vládě.
Krajně levicový lídr Jean-Luc Mélenchon dokonce založil svou kampaň v roce 2022 na myšlence přechodu k „Šesté republice“. I když byla tato myšlenka ze strany establishmentu rychle odmítnuta, tváří v tvář současnému chaosu se objevují názory, že De Gaulleova Pátá republika možná již přežila svou dobu a je čas přemýšlet o zásadní systémové změně.
Americký prezident Donald Trump ostře reagoval na informace o možném umístění íránských námořních min v Hormuzském průlivu, kterým proudí velké množství světové ropy. Teheránu podle Trumpa hrozí nevídané následky, pokud se potvrdí, že miny rozmisťuje na mimořádně strategicky důležitém místě.
Po smrti Karla Gotta se o lesk slavného příjmení starala zejména vdova Ivana. Štafetu ale pomalu přebírá její starší dcera. Charlotte Ella Gottová už lidem ukázala, že má pěvecké nadání. Po sérii nejnovějších fotek se ale lidé shodují, že by se mohla živit i jako modelka. Posuďte sami.
Když se v posledních dnech podíváte z okna, budete souhlasit s tím, že meteorologické jaro, které začalo prvního březnového dne, je v plném proudu. Nyní ale přišla zpráva o počasí, kterou jste už možná nechtěli slyšet. Meteorologové si jsou prakticky jistí tím, že po víkendu dorazí ochlazení. Na horách může i sněžit.
Není žádným tajemstvím, že premiér Andrej Babiš (ANO) v politice hodně myslí na důchodce. Prokázal to i v pondělí, kdy jeho vláda podpořila novelu zákona, po které mohou tisíce lidí požádat o kompenzaci.
Prvotřídní senzace se v pondělí odehrála v českém šoubyznyse. Ornella Koktová přišla se zásadním prohlášením ohledně další spolupráce v rámci podcastu s kamarádkou Agátou Hanychovou. Konkrétně oznámila, že v něm končí. Důvodů má hned několik.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, že „přeruší veškerý obchod se Španělskem“, vyvolala v mezinárodním společenství značný rozruch. Právní experti však upozorňují, že realizace takového kroku je v praxi extrémně složitá, neboť Španělsko v mezinárodním obchodu nevystupuje jako samostatný aktér. Od vzniku jednotného trhu v roce 1993 je obchodní politika výlučnou kompetencí Evropské unie, která funguje jako celní unie.
Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.
Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.
Americké úřady varují, že Írán mohl vyslat „operační signál“ k aktivaci svých spících buněk po celém světě. K tomuto varování došlo v souvislosti s eskalujícím konfliktem, do kterého se zapojily Spojené státy a Izrael. Federální úřad pro vymáhání práva v oficiální výstraze uvedl, že byly zachyceny šifrované komunikace, které pravděpodobně pocházejí přímo z Íránu a byly rozeslány po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Vojenské manévry Čínské lidové osvobozenecké armády, které proběhly na samotném konci roku 2025, vyvolaly v mezinárodním společenství vlnu zděšení a obavy z vypuknutí globálního konfliktu. Zatímco světová média s napětím sledovala masivní nasazení techniky v okolí Tchaj-wanu, reakce samotných obyvatel ostrova byla překvapivě vlažná. Pro Tchajwance se totiž podobné hrozby staly stereotypní součástí každodenního života.