Francouzská politika se v posledních měsících zmítá v bezprecedentní krizi, která vyvrcholila rezignací premiéra po pouhých 26 dnech ve funkci. I když by se mohlo zdát lákavé vinit ze současné katastrofy výhradně prezidenta Emmanuela Macrona, experti upozorňují na hlubší, systémový problém. Jádro chaosu tkví v samotné konstrukci Páté republiky, která se ukázala být neschopná přizpůsobit se kompromisům a dělbě moci.
Pátou republiku založil Charles de Gaulle v roce 1958 s primárním cílem zajistit úplnou politickou stabilitu po rozdrobené Čtvrté republice. Systém byl navržen tak, aby zaručil jediný výsledek: hyper-mocného prezidenta podpořeného absolutní většinou v parlamentu. V takové konfiguraci funguje republika bez problémů, jelikož parlament se stává spíše poradním orgánem, který slouží vládní agendě. De Gaulleův systém dal prezidentovi pravomoci srovnatelné s panovníkem.
Pokud však prezidentova strana nezíská v parlamentu jasnou většinu, systém Páté republiky se hroutí. Situace, kdy má parlament blokovanou většinu, což se stalo po volbách v červnu 2024, je ještě horší než obávaná kohabitace (kdy opozice převezme vládu). Instituce nejsou nastaveny na kompromis a ve francouzské politické kultuře je jakýkoli náznak spolupráce vnímán s podezřením. Vzhledem k tomu, že je moc tak silně soustředěna u prezidenta, i kdyby strany chtěly spolupracovat, jejich vliv by byl téměř nulový.
Politické strany namísto kompromisů strategicky vyčkávají mimo vládu a dělají vše, co je v jejich silách, aby uspíšily příští prezidentské volby. Tento přístup vede k neustálému střídání premiérů, jak je vidět na příkladu pěti předsedů vlád, kteří se vystřídali během krize. Současný premiér Sébastien Lecornu, který na post rezignoval a byl znovu jmenován během jednoho týdne, dokonce požaduje, aby se jeho budoucí ministři „odpoutali od prezidentských ambicí pro rok 2027“, jelikož osobní aspirace politiků narušují stabilitu země.
Francouzští politici se v tomto chaosu se závistí dívají na parlamentní systémy, kde jsou koaliční dohody přirozenou součástí politického DNA. Macron sám v srpnu apeloval na poslance, aby se chovali jako jejich němečtí protějšky, kteří nedávno uzavřeli pevnou Koalitionsvertrag (koaliční smlouvu) mezi středopravicí a středolevicí. Někteří odborníci dokonce uvádějí, že i politicky často nestabilní Itálie se díky zkušenostem s koaličními dohodami (jako je ta pod premiérkou Giorgií Meloni) jeví momentálně stabilnější než Francie.
Navzdory tomu nejeví lídři francouzských stran ochotu ke kompromisu. Například krajně pravicová lídryně Marine Le Pen hrozí svržením jakéhokoli příštího premiéra. Pozorovatelé politiky léta upozorňují, že systém Páté republiky redukuje parlament na bezmocný sbor, což pěstuje mezi opozicí mentalitu „všechno spálit“. Připouštějí, že by mohlo být rozumné udělit opozičním silám větší vliv, například zavedením poměrného zastoupení ve vládě.
Krajně levicový lídr Jean-Luc Mélenchon dokonce založil svou kampaň v roce 2022 na myšlence přechodu k „Šesté republice“. I když byla tato myšlenka ze strany establishmentu rychle odmítnuta, tváří v tvář současnému chaosu se objevují názory, že De Gaulleova Pátá republika možná již přežila svou dobu a je čas přemýšlet o zásadní systémové změně.
Britský lékař Simon Mardel, který má za sebou třicet let zkušeností s bojem proti nejzávažnějším epidemiím eboly, varuje, že nynější vývoj v Demokratické republice Kongo může vyústit v katastrofu obřích rozměrů. Devětašedesátiletý specialista přirovnal situaci ke sledování vlakové havárie a upozornil, že přesný rozsah ani rychlost přenosu nikdo nezná. Hrozí podle něj, že se nákaza vymkne kontrole a zasáhne nepřipravené státy na jiných kontinentech. V Demokratické republice Kongo jde přitom o třetí nejrozsáhlejší epidemii v dějinách, která si vyžádala přes 230 životů z více než tisíce nakažených, včetně zdravotníků a dobrovolníků, což vedlo Světovou zdravotnickou organizaci k vyhlášení stavu veřejného ohrožení mezinárodního významu.
Bulharsko již nebude posílat žádné zbraně na Ukrajinu, což oficiálně oznámil tamní ministr obrany Dimitar Stojanov. Tento krok definitivně potvrzuje odmítavý postoj nové bulharské vlády vůči evropské vojenské podpoře Kyjeva.
Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin prohlásil, že Rusko a Bělorusko jsou neustále připraveny použít všechny dostupné prostředky, včetně jaderných zbraní, k zajištění bezpečnosti svazového státu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje uspořádat videohovor mezi zeměmi skupiny G7 a Čínou, jehož hlavním tématem má být řešení globální obchodní nerovnováhy. Podle informací od čtyř představitelů ze tří členských států G7 by se tato online schůzka měla uskutečnit ve čtvrtek, tedy ještě před zahájením samotného summitu lídrů G7, který se bude konat příští týden v jezerním letovisku Évian-les-Bains. Tento diplomatický krok představuje významný posun pro uskupení západních demokracií, které v posledních letech zastávalo vůči Číně spíše konfrontační postoj.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval britské místní samosprávy vedené stranou Reform UK, aby na svých budovách znovu vyvěsily ukrajinskou vlajku. Podle jeho slov je odmítavý postoj této populistické pravicové strany k vyvěšování cizích státních symbolů typem drobné chyby, která by mohla narušit velké přátelství.
Největší světové banky poskytly v loňském roce finanční prostředky pro fosilní průmysl v celkové hodnotě 906 miliard dolarů. Tento výrazný nárůst investic, který oproti roku 2024 představuje zvýšení o 64 miliard dolarů neboli téměř o 8 %, podle ekologických organizací zamyká svět do dlouhodobé závislosti na uhlí, ropě a plynu. Koalice autorů každoroční zprávy Banking on Climate Chaos v této souvislosti upozornila, že rozhodnutí 65 globálních bankovních institucí jsou neslučitelná s mezinárodními dohodami o omezení růstu globálních teplot.
Bývalý britský poslanec za konzervativce a stranu UKIP Douglas Carswell, který stál u zrodu kampaně Vote Leave, tvrdí, že jeho osmiletá dcera musela po referendu o brexitu opustit londýnskou školu. Podle jeho slov se jednalo o nevyprovokovaný a tvrdý útok namířený proti lidem, kteří vedli kampaň za odchod Velké Británie z Evropské unie.
Zatímco migrace ve Velké Británii v letech 2024 a 2025 výrazně poklesla a klesá i počet nelegálních přechodů hranic v celé Evropě, tamní populističtí politici hledají nové obětní beránky. Svou pozornost nyní obracejí proti migrantům, kteří již v zemi žijí.
Ukrajinské síly od začátku letošního roku dokázaly dobýt zpět více než 600 kilometrů čtverečních svého území. Podle prohlášení vrchního velitele ukrajinské armády Oleksandra Syrského zaznamenal Kyjev úspěch zejména v květnu, kdy osvobodil o 100 kilometrů čtverečních více půdy, než kolik během téhož měsíce ztratil. Tento zvrat v postupu potvrzují i nezávislé skupiny mapující situaci na bojišti, podle nichž se ruský postup v posledních měsících poprvé od neúspěšné ukrajinské protiofenzívy z roku 2023 zpomalil až zastavil. Syrskyj nicméně upozornil, že situace na frontě zůstává kvůli intenzivním střetům na východě a jihu země nadále dynamická a složitá.
Americký prezident Donald Trump od začátku konfliktu s Íránem prohlásil již nejméně sedmatřicetkrát, že je dohoda na spadnutí nebo že Teherán po jejím uzavření zoufale touží. Tyto proklamace přitom zazněly v jeho příspěvcích na sociálních sítích, při veřejných vystoupeních i během telefonických rozhovorů s médii. Od dubnového vyhlášení příměří, které mělo trvat dva týdny a přinést definitivní shodu, uplynuly více než dva měsíce a k žádnému posunu nedošlo. Současný stav přitom nenasvědčuje tomu, že by uzavření dohody bylo reálnější než na počátku dubna.
V Česku dnes začal druhý týden meteorologického léta, ale jeho nástup je zatím jen pozvolný. Meteorologové nestraší tropy ani po zbytek června. Právě začínající období má být dokonce teplotně podprůměrné.
Předseda vlády Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí 8. června v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).
