Rozmach umělé inteligence ve zdravotnictví, od algoritmů pro interpretaci snímků až po systémy pro diagnostiku nebo řízení nemocnic, s sebou nese zásadní právní otazníky. Podle expertů hrozí, že v případě pochybení dojde ke komplikovaným sporům o to, kdo nese právní odpovědnost za negativní dopad na pacienta.
Profesor Derek Angus z University of Pittsburgh, který je prvním autorem zprávy ze summitu o AI pořádaného časopisem Jama (Journal of the American Medical Association), varoval: „Určitě nastanou situace, kdy vznikne dojem, že se něco pokazilo, a lidé se budou rozhlížet, koho obvinit.“ Summit sdružil kliniky, technology, právníky, etiky a zástupce regulátorů.
Jedním z hlavních problémů je obtížnost, s jakou budou pacienti prokazovat zavinění při použití nebo navržení AI produktu. Profesor Glenn Cohen z Harvard Law School uvedl, že existují překážky v získání informací o vnitřním fungování AI. Zároveň bude náročné navrhnout rozumnou alternativu pro design daného produktu nebo dokázat, že špatný výsledek způsobila právě umělá inteligence.
Cohen poukázal také na možné spory mezi subjekty. „Vzájemné působení mezi stranami může ztížit podání žaloby. Mohou na sebe navzájem ukazovat jako na viníka a mít stávající smluvní dohody, které přenášejí odpovědnost,“ řekl. Profesorka Michelle Mello ze Stanford Law School doplnila, že ačkoliv soudy jsou vybaveny k řešení právních otázek, bude to trvat dlouho a v počátcích to povede k nekonzistentnosti. Tato nejistota pak zvyšuje náklady pro všechny zúčastněné v ekosystému zavádění AI.
Zpráva vyjadřuje znepokojení i nad způsobem hodnocení a testování nástrojů umělé inteligence. Mnohé z nich se nacházejí mimo dohled regulačních orgánů, jako je například americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA).
Angus upozornil, že zatímco pro kliniky znamená efektivita zlepšení výsledků léčby, regulační orgány nemusí takový důkaz vyžadovat. Jakmile se nástroj dostane do praxe, může být používán nepředvídatelnými způsoby v různých prostředích, s odlišnými typy pacientů a různě kvalifikovanými uživateli. „Málokdy je zaručeno, že to, co vypadá jako dobrý nápad v balíčku před schválením, skutečně dostanete v praxi,“ dodal.
Zpráva poukázala na současné překážky v řádném hodnocení AI, včetně toho, že k plnému posouzení je často nutné reálné klinické použití. Současné přístupy jsou navíc nákladné a zdlouhavé.
Angus proto zdůraznil, že je nezbytné zajistit financování pro řádné posouzení výkonnosti AI v praxi a investovat do digitální infrastruktury. „Jedna z věcí, která na summitu zazněla, byla, že nástroje, které jsou nejlépe vyhodnocené, byly nejméně přijaty. Nástroje, které jsou nejvíce přijaty, byly nejméně vyhodnoceny,“ uzavřel Angus.
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila zahájení rozsáhlé vlny leteckých úderů na íránské hlavní město. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Teheránu zaměřují na klíčovou infrastrukturu režimu. Armáda uvedla, že podrobnosti o konkrétních cílech a rozsahu operace budou následovat, zatímco nad íránskou metropolí pokračují operace letectva.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.