Rozmach umělé inteligence ve zdravotnictví, od algoritmů pro interpretaci snímků až po systémy pro diagnostiku nebo řízení nemocnic, s sebou nese zásadní právní otazníky. Podle expertů hrozí, že v případě pochybení dojde ke komplikovaným sporům o to, kdo nese právní odpovědnost za negativní dopad na pacienta.
Profesor Derek Angus z University of Pittsburgh, který je prvním autorem zprávy ze summitu o AI pořádaného časopisem Jama (Journal of the American Medical Association), varoval: „Určitě nastanou situace, kdy vznikne dojem, že se něco pokazilo, a lidé se budou rozhlížet, koho obvinit.“ Summit sdružil kliniky, technology, právníky, etiky a zástupce regulátorů.
Jedním z hlavních problémů je obtížnost, s jakou budou pacienti prokazovat zavinění při použití nebo navržení AI produktu. Profesor Glenn Cohen z Harvard Law School uvedl, že existují překážky v získání informací o vnitřním fungování AI. Zároveň bude náročné navrhnout rozumnou alternativu pro design daného produktu nebo dokázat, že špatný výsledek způsobila právě umělá inteligence.
Cohen poukázal také na možné spory mezi subjekty. „Vzájemné působení mezi stranami může ztížit podání žaloby. Mohou na sebe navzájem ukazovat jako na viníka a mít stávající smluvní dohody, které přenášejí odpovědnost,“ řekl. Profesorka Michelle Mello ze Stanford Law School doplnila, že ačkoliv soudy jsou vybaveny k řešení právních otázek, bude to trvat dlouho a v počátcích to povede k nekonzistentnosti. Tato nejistota pak zvyšuje náklady pro všechny zúčastněné v ekosystému zavádění AI.
Zpráva vyjadřuje znepokojení i nad způsobem hodnocení a testování nástrojů umělé inteligence. Mnohé z nich se nacházejí mimo dohled regulačních orgánů, jako je například americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA).
Angus upozornil, že zatímco pro kliniky znamená efektivita zlepšení výsledků léčby, regulační orgány nemusí takový důkaz vyžadovat. Jakmile se nástroj dostane do praxe, může být používán nepředvídatelnými způsoby v různých prostředích, s odlišnými typy pacientů a různě kvalifikovanými uživateli. „Málokdy je zaručeno, že to, co vypadá jako dobrý nápad v balíčku před schválením, skutečně dostanete v praxi,“ dodal.
Zpráva poukázala na současné překážky v řádném hodnocení AI, včetně toho, že k plnému posouzení je často nutné reálné klinické použití. Současné přístupy jsou navíc nákladné a zdlouhavé.
Angus proto zdůraznil, že je nezbytné zajistit financování pro řádné posouzení výkonnosti AI v praxi a investovat do digitální infrastruktury. „Jedna z věcí, která na summitu zazněla, byla, že nástroje, které jsou nejlépe vyhodnocené, byly nejméně přijaty. Nástroje, které jsou nejvíce přijaty, byly nejméně vyhodnoceny,“ uzavřel Angus.
Vědci z University of Sussex objevili, že teplota nosu člověka může sloužit jako přesný ukazatel úrovně stresu. Zjistili, že akutní stres mění průtok krve v obličeji, což vede k náhlému ochlazení nosu. Psychologové za studií tvrdí, že termální zobrazování může být „zásadní změnou“ ve výzkumu stresu.
Spojené státy stále hlasitěji volají po návratu astronautů na Měsíc před koncem tohoto desetiletí, což je téma, které silně rezonuje mezi zákonodárci napříč politickým spektrem i u zastánců vědy. Pod touto silnou snahou se však skrývá obrovský a složitý problém, který vyvolává čím dál více znepokojení mezi odborníky z oboru.
Rozmach umělé inteligence ve zdravotnictví, od algoritmů pro interpretaci snímků až po systémy pro diagnostiku nebo řízení nemocnic, s sebou nese zásadní právní otazníky. Podle expertů hrozí, že v případě pochybení dojde ke komplikovaným sporům o to, kdo nese právní odpovědnost za negativní dopad na pacienta.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa pozvat izraelského premiéra Benjamina Netanjahua na mnohonárodní summit o Gaze v Egyptě se musel v poslední chvíli zrušit. Důvodem byla hrozba tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana, že by odmítl přistát v Šarm aš-Šajchu, pokud by pozvánka pro izraelského premiéra zůstala v platnosti.
Od doby, kdy v pátek vstoupilo v platnost příměří, se do severní Gazy vrátily tisíce Palestinců. Čeká je před nimi hrůzný úkol: prohledávání ruin a suti, kde hledají ostatky svých blízkých zabitých během měsíců izraelských leteckých úderů. Tyto operace, které jsou často prováděny holýma rukama nebo jen manuálními nástroji, odhalují rozsah devastace a utrpení.
Americký prezident Donald Trump ve svém projevu v izraelském parlamentu prohlásil, že dvouletá válka Izraele v Gaze skončila. Trump uvítal tuto událost s tím, že pro mnohé rodiny nastal konec „dlouhé a bolestné noční můry“.
Americký prezident Donald Trump se během své návštěvy Izraele v Knessetu setkal se zástupci Fóra rodin rukojmích a pohřešovaných. Fórum zveřejnilo fotografie ze setkání. Na jedné z nich jsou například zachyceni Ruby Chen a Ronen Neutra, jejichž synové, Itay Chen a Omer Maxim Neutra, byli zabiti 7. října 2023, ale jejich těla jsou stále držena v Gaze.
Francouzská politika se v posledních měsících zmítá v bezprecedentní krizi, která vyvrcholila rezignací premiéra po pouhých 26 dnech ve funkci. I když by se mohlo zdát lákavé vinit ze současné katastrofy výhradně prezidenta Emmanuela Macrona, experti upozorňují na hlubší, systémový problém. Jádro chaosu tkví v samotné konstrukci Páté republiky, která se ukázala být neschopná přizpůsobit se kompromisům a dělbě moci.
Nejnovější vědecká zpráva varuje, že planeta Země dosáhla svého prvního katastrofálního bodu zlomu spojeného s emisemi skleníkových plynů. Konkrétně se jedná o teplovodní korálové útesy, kterým nyní hrozí dlouhodobý úpadek s rozsáhlým odumíráním. Tato situace přitom přímo ohrožuje živobytí stovek milionů lidí, kteří jsou na útesech závislí. Autoři zprávy, kterou vypracovalo 160 vědců z 87 institucí ve 23 zemích pod vedením University of Exeter, upozorňují, že jsme „na pokraji“ dosažení i dalších kritických bodů.
Izraelské armádě byla převezena i druhá a poslední skupina třinácti dosud žijících izraelských rukojmích od Červeného kříže. Spolu se sedmi rukojmími, kteří byli propuštěni dříve v průběhu dne, to znamená, že Hamás a jeho spojenci v Gaze poprvé po více než dvou letech nezadržují žádné živé rukojmí.
Na letišti Ben Gurion se americký prezident Donald Trump po uvítacím ceremoniálu sešel s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a oba byli spatřeni v důvěrném rozhovoru v autě. Trump sice den předtím prohlásil, že „válka je u konce“, nicméně ohledně budoucnosti Gazy stále zůstávají otevřené závažné otázky. Jedná se zejména o budoucí správu tohoto území a o to, zda bude Hamás ochoten složit zbraně. Prezident Trump má v nejbližší době vystoupit s projevem v Knessetu, izraelském parlamentu.
Probíhá propouštění dosud žijících izraelských rukojmích z Gazy. Prvních sedm rukojmích bylo právě osvobozeno a patří mezi dvacet osob, u kterých se očekává návrat domů v průběhu dnešního dne. Součástí této zásadní, Spojenými státy zprostředkované dohody o příměří je také propuštění téměř dvou tisíc palestinských vězňů a zadržených osob z Izraele.