Rozmach umělé inteligence ve zdravotnictví, od algoritmů pro interpretaci snímků až po systémy pro diagnostiku nebo řízení nemocnic, s sebou nese zásadní právní otazníky. Podle expertů hrozí, že v případě pochybení dojde ke komplikovaným sporům o to, kdo nese právní odpovědnost za negativní dopad na pacienta.
Profesor Derek Angus z University of Pittsburgh, který je prvním autorem zprávy ze summitu o AI pořádaného časopisem Jama (Journal of the American Medical Association), varoval: „Určitě nastanou situace, kdy vznikne dojem, že se něco pokazilo, a lidé se budou rozhlížet, koho obvinit.“ Summit sdružil kliniky, technology, právníky, etiky a zástupce regulátorů.
Jedním z hlavních problémů je obtížnost, s jakou budou pacienti prokazovat zavinění při použití nebo navržení AI produktu. Profesor Glenn Cohen z Harvard Law School uvedl, že existují překážky v získání informací o vnitřním fungování AI. Zároveň bude náročné navrhnout rozumnou alternativu pro design daného produktu nebo dokázat, že špatný výsledek způsobila právě umělá inteligence.
Cohen poukázal také na možné spory mezi subjekty. „Vzájemné působení mezi stranami může ztížit podání žaloby. Mohou na sebe navzájem ukazovat jako na viníka a mít stávající smluvní dohody, které přenášejí odpovědnost,“ řekl. Profesorka Michelle Mello ze Stanford Law School doplnila, že ačkoliv soudy jsou vybaveny k řešení právních otázek, bude to trvat dlouho a v počátcích to povede k nekonzistentnosti. Tato nejistota pak zvyšuje náklady pro všechny zúčastněné v ekosystému zavádění AI.
Zpráva vyjadřuje znepokojení i nad způsobem hodnocení a testování nástrojů umělé inteligence. Mnohé z nich se nacházejí mimo dohled regulačních orgánů, jako je například americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA).
Angus upozornil, že zatímco pro kliniky znamená efektivita zlepšení výsledků léčby, regulační orgány nemusí takový důkaz vyžadovat. Jakmile se nástroj dostane do praxe, může být používán nepředvídatelnými způsoby v různých prostředích, s odlišnými typy pacientů a různě kvalifikovanými uživateli. „Málokdy je zaručeno, že to, co vypadá jako dobrý nápad v balíčku před schválením, skutečně dostanete v praxi,“ dodal.
Zpráva poukázala na současné překážky v řádném hodnocení AI, včetně toho, že k plnému posouzení je často nutné reálné klinické použití. Současné přístupy jsou navíc nákladné a zdlouhavé.
Angus proto zdůraznil, že je nezbytné zajistit financování pro řádné posouzení výkonnosti AI v praxi a investovat do digitální infrastruktury. „Jedna z věcí, která na summitu zazněla, byla, že nástroje, které jsou nejlépe vyhodnocené, byly nejméně přijaty. Nástroje, které jsou nejvíce přijaty, byly nejméně vyhodnoceny,“ uzavřel Angus.
V mrazivých podmínkách, které aktuálně sužují Pásmo Gazy, zemřelo v sobotu teprve 27denní nemluvně na následky těžkého podchlazení. Malá Aisha Ayesh al-Agha se stala již osmým dítětem, které v této oblasti během letošní zimy podlehlo extrémně nízkým teplotám. Přestože byla okamžitě převezena do nemocnice Nasser v Chán Júnisu, lékaři jí již nedokázali pomoci.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, poprvé veřejně přiznal, že si vlna protestů z posledních dvou týdnů vyžádala tisíce lidských životů. Ve svém čtvrtečním projevu potvrdil masové ztráty na životech a dodal, že někteří lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Z odpovědnosti za krveprolití však obvinil Spojené státy a amerického prezidenta Donalda Trumpa označil za zločince kvůli jeho otevřené podpoře demonstrantů.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.
Sergej Karaganov, vlivný ruský politolog a šéf Rady pro zahraniční a obrannou politiku, v nedávném rozhovoru s americkým komentátorem Tuckerem Carlsonem otevřeně pohrozil zničením Velké Británie a kontinentální Evropy. Podle Karaganova je použití jaderných zbraní reálnou možností, pokud by Rusko mělo v konfliktu na Ukrajině čelit porážce.
Piráti si na svém Celostátním fóru v Prachaticích zvolili staronového lídra. Zdeněk Hřib v sobotním hlasování suverénně obhájil svůj mandát a stranu povede i v následujícím dvouletém období. Úspěch oslavil hned v úvodním kole, kdy získal 469 hlasů od celkem 611 přítomných straníků. Jeho soupeř David Witosz po oznámení výsledků Hřibovi poblahopřál a vyzdvihl, že strana zůstává otevřeným a demokratickým prostředím.
Pirátská strana dokončila na sjezdu v Prachaticích obměnu svého nejužšího vedení. K potvrzenému předsedovi Zdeňku Hřibovi se připojila čtveřice místopředsedů, které vybrali delegáti Celostátního fóra. Pozici prvního místopředsedy obhájil poslanec Martin Šmída, následovaný nově zvolenou poslankyní Kateřinou Stojanovou. Vedení doplnili také investor Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu Olga Richterová.
Novým předsedou ODS se stal Martin Kupka, který v Praze přesvědčivě porazil svého protikandidáta Radima Ivana poměrem 327 ku 138 hlasům. Dosavadní šéf Petr Fiala, pod jehož vedením se strana vrátila do vládních pozic, vyjádřil Kupkovi plnou podporu a označil ho za ideálního lídra pro nadcházející období.
Íránský režim se podle informací digitálních aktivistů a organizací monitorujících cenzuru připravuje k bezprecedentnímu kroku. Plánuje se totiž trvale odpojit od globálního internetu a nahradit jej uzavřenou vnitrostátní sítí. Přístup ke světovému webu by se tak stal výhradně „státním privilegiem“, které by bylo dostupné pouze prověřeným osobám s vysokou bezpečnostní prověrkou, zatímco zbytek populace by zůstal uvězněn v izolovaném digitálním prostoru.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila složení nově vznikající „Rady míru“ (Board of Peace), která má dohlížet na budoucnost a rekonstrukci Pásma Gazy. Mezi zakládajícími členy tohoto prestižního orgánu figurují zvučná jména světové diplomacie i byznysu. Vedle amerického ministra zahraničí Marca Rubia usedne v radě také bývalý britský premiér Sir Tony Blair, jehož zapojení budí značnou pozornost vzhledem k jeho dřívější roli zmocněnce pro Blízký východ i kontroverzím spojeným s válkou v Iráku.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes v Londýně přednese zásadní projev u příležitosti 80. výročí založení Organizace spojených národů. V historických prostorách Methodist Central Hall, kde se v roce 1946 konalo vůbec první Valné shromáždění, varuje před „mocnými silami“, které se snaží podkopat mezinárodní spolupráci. Jeho apel na dodržování mezinárodního práva přichází v době hluboké nejistoty, kterou umocňují drastické rozpočtové škrty ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.