Rozmach umělé inteligence ve zdravotnictví, od algoritmů pro interpretaci snímků až po systémy pro diagnostiku nebo řízení nemocnic, s sebou nese zásadní právní otazníky. Podle expertů hrozí, že v případě pochybení dojde ke komplikovaným sporům o to, kdo nese právní odpovědnost za negativní dopad na pacienta.
Profesor Derek Angus z University of Pittsburgh, který je prvním autorem zprávy ze summitu o AI pořádaného časopisem Jama (Journal of the American Medical Association), varoval: „Určitě nastanou situace, kdy vznikne dojem, že se něco pokazilo, a lidé se budou rozhlížet, koho obvinit.“ Summit sdružil kliniky, technology, právníky, etiky a zástupce regulátorů.
Jedním z hlavních problémů je obtížnost, s jakou budou pacienti prokazovat zavinění při použití nebo navržení AI produktu. Profesor Glenn Cohen z Harvard Law School uvedl, že existují překážky v získání informací o vnitřním fungování AI. Zároveň bude náročné navrhnout rozumnou alternativu pro design daného produktu nebo dokázat, že špatný výsledek způsobila právě umělá inteligence.
Cohen poukázal také na možné spory mezi subjekty. „Vzájemné působení mezi stranami může ztížit podání žaloby. Mohou na sebe navzájem ukazovat jako na viníka a mít stávající smluvní dohody, které přenášejí odpovědnost,“ řekl. Profesorka Michelle Mello ze Stanford Law School doplnila, že ačkoliv soudy jsou vybaveny k řešení právních otázek, bude to trvat dlouho a v počátcích to povede k nekonzistentnosti. Tato nejistota pak zvyšuje náklady pro všechny zúčastněné v ekosystému zavádění AI.
Zpráva vyjadřuje znepokojení i nad způsobem hodnocení a testování nástrojů umělé inteligence. Mnohé z nich se nacházejí mimo dohled regulačních orgánů, jako je například americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA).
Angus upozornil, že zatímco pro kliniky znamená efektivita zlepšení výsledků léčby, regulační orgány nemusí takový důkaz vyžadovat. Jakmile se nástroj dostane do praxe, může být používán nepředvídatelnými způsoby v různých prostředích, s odlišnými typy pacientů a různě kvalifikovanými uživateli. „Málokdy je zaručeno, že to, co vypadá jako dobrý nápad v balíčku před schválením, skutečně dostanete v praxi,“ dodal.
Zpráva poukázala na současné překážky v řádném hodnocení AI, včetně toho, že k plnému posouzení je často nutné reálné klinické použití. Současné přístupy jsou navíc nákladné a zdlouhavé.
Angus proto zdůraznil, že je nezbytné zajistit financování pro řádné posouzení výkonnosti AI v praxi a investovat do digitální infrastruktury. „Jedna z věcí, která na summitu zazněla, byla, že nástroje, které jsou nejlépe vyhodnocené, byly nejméně přijaty. Nástroje, které jsou nejvíce přijaty, byly nejméně vyhodnoceny,“ uzavřel Angus.
Bývalý princ Andrew nadále ztrácí půdu pod nohama v souvislosti s kauzou kolem vazeb na finančníka Jeffreyho Epsteina. Mladší bratr krále Karla III. přišel o další dva tituly, informovala stanice Sky News.
Český šoubyznys přichází o jeden z ostře sledovaných párů. Zdeněk Polívka ve středu zničehonic oznámil, že se rozešel s Lucií Vondráčkovou. Z jeho slov vyplývá, že si výrazně oddechl. Mediální tlak mu totiž nebyl příjemný.
Mnoho Čechů je zvyklých jezdit do práce a cestu trávit ve společnosti Leoše Mareše a Patrika Hezuckého. V posledních dnech se posluchači museli obejít bez druhého jmenovaného, který v nemocnici bojuje s nespecifikovanou nemocí. Dnes je však překvapila i Marešova absence.
Nejen příznivci, ale i někdejší političtí oponenti přáli Miloši Zemanovi uzdravení, když byl v listopadu hospitalizován v jedné z pražských nemocnic. Bývalý prezident zůstává i po propuštění pod dohledem lékařů, ale už si alespoň může dopřát některé věci, které má rád.
Americká skupina identifikovala několik nejasných, ale potenciálně klíčových sankcí. Tvrdí, že by mohly vážně narušit válečné úsilí Ruska na Ukrajině, a to po nedávném zaměření se na největší ropné společnosti Kremlu. Předchozí kola sankcí byla uplatněna na ruské energetické společnosti, banky, vojenské dodavatele a také na „stínovou flotilu“ lodí přepravujících ruskou ropu.
Severokorejský režim nařídil zavedení výuky ruštiny jako povinného předmětu. Odpovídá to stylu, jakým Sovětský svaz a Spojené státy šířily svou moc během studené války. Jejich jazyky se postupně dostávaly do školních osnov a díky tomu se velmocím dařilo prosazovat vliv podstatně nenápadněji a dlouhodoběji, než kdyby to prováděly výhradně fyzickou silou. Ruština sice nadále upadá v celé Evropě, jak se ale zdá, v autoritářských režimech východní Asie ji čeká boom.
Na ranním zasedání v Bruselu projevili ministři zahraničí evropských zemí NATO jen malou trpělivost s Moskvou. Panuje shoda, že ruský prezident Vladimir Putin nejeví známky ochoty ke kompromisu v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Plánované setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a delegací Spojených států v Bruselu bylo zrušeno. Delegaci tvořil speciální Trumpův vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří byli na cestě z jednání s Vladimirem Putinem. Zrušení přišlo poté, co se ukrajinský prezident náhle vrátil do Kyjeva, uvedl The Times.
V květnu 2023 udeřil blesk do lesa v Donnie Creek v Britské Kolumbii a stromy začaly hořet. Byl to na lesní požár sice brzký termín, ale suchý podzim a teplé jaro proměnily les v sušinu, a plameny se proto šířily velmi rychle. Do poloviny června se z požáru stal jeden z největších v historii provincie, který spálil rozsáhlou oblast boreálního lesa. V tomto roce shořela v Kanadě rekordní plocha.
Ammar Wadi věděl, že riskuje život, když se v červnu vydal pro pytel mouky pro svou rodinu k nákladnímu autu s pomocí u přechodu Zikim do Gazy. Na domovskou obrazovku svého mobilního telefonu si napsal vzkaz: „Odpusť mi mami, jestli se mi něco stane. Kdokoli najde můj telefon, prosím, řekněte mé rodině, že je moc miluji.“ Uprostřed pravidelné izraelské palby směrem k lidem hledajícím pomoc se Wadi už nikdy nevrátil domů a jeho zpráva byla rodině doručena týdny později nálezcem jeho telefonu. Bylo to to poslední, co o něm slyšeli.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.