Rozmach umělé inteligence ve zdravotnictví, od algoritmů pro interpretaci snímků až po systémy pro diagnostiku nebo řízení nemocnic, s sebou nese zásadní právní otazníky. Podle expertů hrozí, že v případě pochybení dojde ke komplikovaným sporům o to, kdo nese právní odpovědnost za negativní dopad na pacienta.
Profesor Derek Angus z University of Pittsburgh, který je prvním autorem zprávy ze summitu o AI pořádaného časopisem Jama (Journal of the American Medical Association), varoval: „Určitě nastanou situace, kdy vznikne dojem, že se něco pokazilo, a lidé se budou rozhlížet, koho obvinit.“ Summit sdružil kliniky, technology, právníky, etiky a zástupce regulátorů.
Jedním z hlavních problémů je obtížnost, s jakou budou pacienti prokazovat zavinění při použití nebo navržení AI produktu. Profesor Glenn Cohen z Harvard Law School uvedl, že existují překážky v získání informací o vnitřním fungování AI. Zároveň bude náročné navrhnout rozumnou alternativu pro design daného produktu nebo dokázat, že špatný výsledek způsobila právě umělá inteligence.
Cohen poukázal také na možné spory mezi subjekty. „Vzájemné působení mezi stranami může ztížit podání žaloby. Mohou na sebe navzájem ukazovat jako na viníka a mít stávající smluvní dohody, které přenášejí odpovědnost,“ řekl. Profesorka Michelle Mello ze Stanford Law School doplnila, že ačkoliv soudy jsou vybaveny k řešení právních otázek, bude to trvat dlouho a v počátcích to povede k nekonzistentnosti. Tato nejistota pak zvyšuje náklady pro všechny zúčastněné v ekosystému zavádění AI.
Zpráva vyjadřuje znepokojení i nad způsobem hodnocení a testování nástrojů umělé inteligence. Mnohé z nich se nacházejí mimo dohled regulačních orgánů, jako je například americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA).
Angus upozornil, že zatímco pro kliniky znamená efektivita zlepšení výsledků léčby, regulační orgány nemusí takový důkaz vyžadovat. Jakmile se nástroj dostane do praxe, může být používán nepředvídatelnými způsoby v různých prostředích, s odlišnými typy pacientů a různě kvalifikovanými uživateli. „Málokdy je zaručeno, že to, co vypadá jako dobrý nápad v balíčku před schválením, skutečně dostanete v praxi,“ dodal.
Zpráva poukázala na současné překážky v řádném hodnocení AI, včetně toho, že k plnému posouzení je často nutné reálné klinické použití. Současné přístupy jsou navíc nákladné a zdlouhavé.
Angus proto zdůraznil, že je nezbytné zajistit financování pro řádné posouzení výkonnosti AI v praxi a investovat do digitální infrastruktury. „Jedna z věcí, která na summitu zazněla, byla, že nástroje, které jsou nejlépe vyhodnocené, byly nejméně přijaty. Nástroje, které jsou nejvíce přijaty, byly nejméně vyhodnoceny,“ uzavřel Angus.
Na dnešní otevření Hormuzského průlivu bouřlivě reagují trhy s ropou či naftou, ale také pochopitelně trhy akciové.
Známou pranostikou "duben, ještě tam budem" uvedli meteorologové předpověď, ve které se věnují nadcházejícímu ochlazení. Do Česka má dorazit v příštím týdnu. Na horách dokonce opět může sněžit.
Češi se v týdnu dozvěděli, jaký má být nový model financování veřejnoprávních médií. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil svůj návrh a vyrazil ho obhajovat, jenže se dopustil přinejmenším zavádějících tvrzení, když mluvil o populární taneční show StarDance.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval po hlášení vrchního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského o aktuální situaci na frontě. Podle jeho slov se ukrajinským jednotkám daří úspěšně držet pozice a odrážet ruské útoky, díky čemuž si Rusko nedokázalo vybojovat iniciativu. Prezident vyzdvihl zejména vysoké tempo likvidace okupačních sil, které přetrvává i v měsíci dubnu.
Přestože íránské úřady i americký prezident Donald Trump oficiálně ohlásili znovuotevření Hormuzského průlivu pro komerční dopravu, největší světoví námořní přepravci zůstávají v otázce návratu do oblasti velmi opatrní. Společnosti jako Maersk či Hapag-Lloyd vnímají oznámení jako pozitivní signál, jedním dechem však dodávají, že bezpečnost posádek a nákladu zůstává prioritou. Aktuální data ze sledování lodního provozu potvrzují, že doprava v průlivu je zatím minimální a většina firem vyčkává na další vývoj.
Otřesy na světových trzích s ropou, vyvolané válečným konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, vyvolávají zásadní otázku, zda se ceny této suroviny ještě někdy vrátí k normálu. Hlavním problémem není jen uzavření a opětovné otevření Hormuzského průlivu, kterým běžně proudí pětina světové produkce, ale především hluboká nejistota. Ta do cen vnesla trvalou rizikovou přirážku, která v kombinaci s rostoucími náklady na pojištění a delšími přepravními trasami mimo Blízký východ zásadně prodražuje celý dodavatelský řetězec.
Světové trhy s ropou zaznamenaly prudký otřes poté, co Írán oznámil úplné otevření Hormuzského průlivu pro komerční plavidla po zbytek trvání sjednaného příměří. Cena severomořské ropy Brent se propadla na 88 dolarů za barel, přestože se ještě během pátku obchodovala za více než 98 dolarů. Průliv, kterým běžně protéká pětina světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu, byl fakticky uzavřen od konce února v důsledku vojenských střetů mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy.
Kremelské ambice na oslabení evropské jednoty utrpěly vážnou trhlinu po historické porážce Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách. Po šestnácti letech u moci končí éra politika, který byl pro Moskvu klíčovým spojencem při blokování pomoci Ukrajině. Vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza, která v Národním shromáždění získala ústavní dvoutřetinovou většinu, znamená pro Rusko ztrátu nejcennějšího trumfu v rámci Evropské unie.
Podle řady zkušených diplomatů se americký prezident Donald Trump stal obětí vlastního úspěchu v Jižní Americe. Jeho přesvědčení, že svržení íránského režimu bude stejně hladké jako blesková operace ve Venezuele, se nyní ukazuje jako zásadní strategický omyl. Bývalý velvyslanec v Panamě John Feeley upozorňuje, že lednové zajetí Nicoláse Madura speciálními jednotkami vyvolalo v Bílém domě falešný pocit neporazitelnosti, který vedl k únorovému útoku na Írán a následnému globálnímu chaosu.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Hormuzský průliv je plně otevřen a připraven pro komerční dopravu. Reagoval tak na prohlášení íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího, který uvedl, že v souladu s příměřím v Libanonu je tato klíčová vodní cesta přístupná všem obchodním lodím.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek potvrdil, že Hormuzský průliv se s okamžitou platností otevírá pro veškerou komerční lodní dopravu. Toto opatření má platit po zbytek desetidenního příměří, které bylo nedávno sjednáno mezi Izraelem a Libanonem. Strategická námořní cesta byla od vypuknutí válečného konfliktu s Íránem v podstatě neprůchodná, nyní se však lodě mohou vracet na trasy určené íránskou námořní správou.
Prezident Donald Trump nominoval na post ředitelky Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doktorku Eriku Schwartz, veteránku v oblasti veřejného zdraví. Tento krok je vnímán jako snaha administrativy stabilizovat klíčovou zdravotnickou instituci a zároveň jako signál posunu v dosavadní vládní rétorice ohledně očkování. Schwartz v minulosti vedla vakcinační programy a za první Trumpovy vlády působila jako zástupkyně hlavního chirurga USA.