Prezident České republiky Petr Pavel přijal v Praze ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Na společném jednání se soustředili na vývoj situace na Ukrajině, spravedlivý mír a budoucnost po skončení války. Oba státníci potvrdili, že nadále považují vojenskou, ekonomickou i politickou podporu Ukrajiny za klíčovou nejen pro bezpečnost východní Evropy, ale i celého kontinentu.
Prezident Pavel na tiskové konferenci zdůraznil, že Česko vnímá pokračující konflikt na Ukrajině jako hrozbu i pro vlastní bezpečnost. „Za tři roky války se situace zásadně nezměnila. Pokud Rusko uspěje, důsledky pocítíme všichni – i my,“ uvedl. Podle něj je nezbytné, aby výsledek mírových jednání neznamenal posílení agresora. „Je v našem bezprostředním zájmu, aby výsledkem nebylo to, že agresor bude odměněn a oběť potrestána,“ řekl Pavel.
Jedním z hlavních témat byla česká muniční iniciativa, která podle obou prezidentů sehrála zásadní roli při změně poměru sil na bojišti. Zatímco dříve měla ruská armáda výraznou převahu v množství dělostřelecké munice, nyní je rozdíl podle Pavla výrazně menší. „Česká republika má zajištěné smlouvy a financování, díky kterým bude schopná dodat Ukrajině do konce roku až 1,8 milionu kusů velkorážní munice. Jednáme také o dodávkách pro další rok,“ upřesnil český prezident.
Zelenskyj ocenil české úsilí. „Česká muniční iniciativa funguje excelentně, skutečně nám velmi pomohla,“ uvedl a dodal, že Ukrajina nechce válku prodlužovat. „I diktátorské režimy nakonec končí. Neúcta k lidským právům a životům se jim nevyplatí,“ vzkázal směrem k Rusku.
Prezidenti dále jednali o projektu výcvikového centra pro ukrajinské piloty. Zelenskyj uvedl, že kvůli bezpečnosti nebude středisko vznikat přímo na Ukrajině. „Ve spolupráci s partnery hledáme vhodné místo mimo naše území,“ vysvětlil.
Petr Pavel zároveň vyloučil možnost, že by byly na Ukrajinu vyslány evropské vojenské jednotky dříve, než bude dosaženo míru. „Ukrajina je suverénní stát. Až nastane mír, bude jen na ní, koho na své území pozve a za jakým účelem,“ prohlásil. Česká republika podle něj bude nadále podporovat Ukrajinu v jejím úsilí o členství v Evropské unii a výhledově také v Severoatlantické alianci.
Oba lídři se rovněž shodli, že obrana Ukrajiny je zároveň obranou Evropy. „Podpora Ukrajiny je podporou České republiky, jejího lidu a všech Evropanů. Bezpečnost Ukrajiny je naší společnou bezpečností,“ zdůraznil Zelenskyj.
Prezident Pavel potvrdil, že Česko se chce aktivně zapojit do poválečné obnovy Ukrajiny, která bude podle něj klíčová pro stabilitu v regionu. V diskusi o mírových jednáních zopakoval, že jejich cílem nesmí být pouhé zmrazení konfliktu, ale skutečné, spravedlivé řešení, které nebude legalizovat výsledky ruské agrese.
Závěrem ukrajinský prezident vyzval evropské partnery k přijetí dalších sankcí proti Rusku a ke zintenzivnění obranné spolupráce v rámci Evropy. „Rusko musí vědět, že Evropané se dokážou bránit. Naše odhodlání je klíčem k ochraně hodnot, na kterých náš kontinent stojí,“ prohlásil Volodymyr Zelenskyj.
Obavy z eskalace globálního konfliktu na úroveň třetí světové války se dramaticky zvýšily poté, co bývalý americký prezident Donald Trump pohrozil, že by Ukrajině mohl dodat rakety Tomahawk s dlouhým doletem. Moskva na tuto hrozbu reagovala zcela chladnokrevně, přičemž dlouholetý spojenec Vladimira Putina vyslal americkému prezidentovi mrazivé varování.
Vědci z University of Sussex objevili, že teplota nosu člověka může sloužit jako přesný ukazatel úrovně stresu. Zjistili, že akutní stres mění průtok krve v obličeji, což vede k náhlému ochlazení nosu. Psychologové za studií tvrdí, že termální zobrazování může být „zásadní změnou“ ve výzkumu stresu.
Spojené státy stále hlasitěji volají po návratu astronautů na Měsíc před koncem tohoto desetiletí, což je téma, které silně rezonuje mezi zákonodárci napříč politickým spektrem i u zastánců vědy. Pod touto silnou snahou se však skrývá obrovský a složitý problém, který vyvolává čím dál více znepokojení mezi odborníky z oboru.
Rozmach umělé inteligence ve zdravotnictví, od algoritmů pro interpretaci snímků až po systémy pro diagnostiku nebo řízení nemocnic, s sebou nese zásadní právní otazníky. Podle expertů hrozí, že v případě pochybení dojde ke komplikovaným sporům o to, kdo nese právní odpovědnost za negativní dopad na pacienta.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa pozvat izraelského premiéra Benjamina Netanjahua na mnohonárodní summit o Gaze v Egyptě se musel v poslední chvíli zrušit. Důvodem byla hrozba tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana, že by odmítl přistát v Šarm aš-Šajchu, pokud by pozvánka pro izraelského premiéra zůstala v platnosti.
Od doby, kdy v pátek vstoupilo v platnost příměří, se do severní Gazy vrátily tisíce Palestinců. Čeká je před nimi hrůzný úkol: prohledávání ruin a suti, kde hledají ostatky svých blízkých zabitých během měsíců izraelských leteckých úderů. Tyto operace, které jsou často prováděny holýma rukama nebo jen manuálními nástroji, odhalují rozsah devastace a utrpení.
Americký prezident Donald Trump ve svém projevu v izraelském parlamentu prohlásil, že dvouletá válka Izraele v Gaze skončila. Trump uvítal tuto událost s tím, že pro mnohé rodiny nastal konec „dlouhé a bolestné noční můry“.
Americký prezident Donald Trump se během své návštěvy Izraele v Knessetu setkal se zástupci Fóra rodin rukojmích a pohřešovaných. Fórum zveřejnilo fotografie ze setkání. Na jedné z nich jsou například zachyceni Ruby Chen a Ronen Neutra, jejichž synové, Itay Chen a Omer Maxim Neutra, byli zabiti 7. října 2023, ale jejich těla jsou stále držena v Gaze.
Francouzská politika se v posledních měsících zmítá v bezprecedentní krizi, která vyvrcholila rezignací premiéra po pouhých 26 dnech ve funkci. I když by se mohlo zdát lákavé vinit ze současné katastrofy výhradně prezidenta Emmanuela Macrona, experti upozorňují na hlubší, systémový problém. Jádro chaosu tkví v samotné konstrukci Páté republiky, která se ukázala být neschopná přizpůsobit se kompromisům a dělbě moci.
Nejnovější vědecká zpráva varuje, že planeta Země dosáhla svého prvního katastrofálního bodu zlomu spojeného s emisemi skleníkových plynů. Konkrétně se jedná o teplovodní korálové útesy, kterým nyní hrozí dlouhodobý úpadek s rozsáhlým odumíráním. Tato situace přitom přímo ohrožuje živobytí stovek milionů lidí, kteří jsou na útesech závislí. Autoři zprávy, kterou vypracovalo 160 vědců z 87 institucí ve 23 zemích pod vedením University of Exeter, upozorňují, že jsme „na pokraji“ dosažení i dalších kritických bodů.
Izraelské armádě byla převezena i druhá a poslední skupina třinácti dosud žijících izraelských rukojmích od Červeného kříže. Spolu se sedmi rukojmími, kteří byli propuštěni dříve v průběhu dne, to znamená, že Hamás a jeho spojenci v Gaze poprvé po více než dvou letech nezadržují žádné živé rukojmí.
Na letišti Ben Gurion se americký prezident Donald Trump po uvítacím ceremoniálu sešel s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a oba byli spatřeni v důvěrném rozhovoru v autě. Trump sice den předtím prohlásil, že „válka je u konce“, nicméně ohledně budoucnosti Gazy stále zůstávají otevřené závažné otázky. Jedná se zejména o budoucí správu tohoto území a o to, zda bude Hamás ochoten složit zbraně. Prezident Trump má v nejbližší době vystoupit s projevem v Knessetu, izraelském parlamentu.