Prezident České republiky Petr Pavel přijal v Praze ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Na společném jednání se soustředili na vývoj situace na Ukrajině, spravedlivý mír a budoucnost po skončení války. Oba státníci potvrdili, že nadále považují vojenskou, ekonomickou i politickou podporu Ukrajiny za klíčovou nejen pro bezpečnost východní Evropy, ale i celého kontinentu.
Prezident Pavel na tiskové konferenci zdůraznil, že Česko vnímá pokračující konflikt na Ukrajině jako hrozbu i pro vlastní bezpečnost. „Za tři roky války se situace zásadně nezměnila. Pokud Rusko uspěje, důsledky pocítíme všichni – i my,“ uvedl. Podle něj je nezbytné, aby výsledek mírových jednání neznamenal posílení agresora. „Je v našem bezprostředním zájmu, aby výsledkem nebylo to, že agresor bude odměněn a oběť potrestána,“ řekl Pavel.
Jedním z hlavních témat byla česká muniční iniciativa, která podle obou prezidentů sehrála zásadní roli při změně poměru sil na bojišti. Zatímco dříve měla ruská armáda výraznou převahu v množství dělostřelecké munice, nyní je rozdíl podle Pavla výrazně menší. „Česká republika má zajištěné smlouvy a financování, díky kterým bude schopná dodat Ukrajině do konce roku až 1,8 milionu kusů velkorážní munice. Jednáme také o dodávkách pro další rok,“ upřesnil český prezident.
Zelenskyj ocenil české úsilí. „Česká muniční iniciativa funguje excelentně, skutečně nám velmi pomohla,“ uvedl a dodal, že Ukrajina nechce válku prodlužovat. „I diktátorské režimy nakonec končí. Neúcta k lidským právům a životům se jim nevyplatí,“ vzkázal směrem k Rusku.
Prezidenti dále jednali o projektu výcvikového centra pro ukrajinské piloty. Zelenskyj uvedl, že kvůli bezpečnosti nebude středisko vznikat přímo na Ukrajině. „Ve spolupráci s partnery hledáme vhodné místo mimo naše území,“ vysvětlil.
Petr Pavel zároveň vyloučil možnost, že by byly na Ukrajinu vyslány evropské vojenské jednotky dříve, než bude dosaženo míru. „Ukrajina je suverénní stát. Až nastane mír, bude jen na ní, koho na své území pozve a za jakým účelem,“ prohlásil. Česká republika podle něj bude nadále podporovat Ukrajinu v jejím úsilí o členství v Evropské unii a výhledově také v Severoatlantické alianci.
Oba lídři se rovněž shodli, že obrana Ukrajiny je zároveň obranou Evropy. „Podpora Ukrajiny je podporou České republiky, jejího lidu a všech Evropanů. Bezpečnost Ukrajiny je naší společnou bezpečností,“ zdůraznil Zelenskyj.
Prezident Pavel potvrdil, že Česko se chce aktivně zapojit do poválečné obnovy Ukrajiny, která bude podle něj klíčová pro stabilitu v regionu. V diskusi o mírových jednáních zopakoval, že jejich cílem nesmí být pouhé zmrazení konfliktu, ale skutečné, spravedlivé řešení, které nebude legalizovat výsledky ruské agrese.
Závěrem ukrajinský prezident vyzval evropské partnery k přijetí dalších sankcí proti Rusku a ke zintenzivnění obranné spolupráce v rámci Evropy. „Rusko musí vědět, že Evropané se dokážou bránit. Naše odhodlání je klíčem k ochraně hodnot, na kterých náš kontinent stojí,“ prohlásil Volodymyr Zelenskyj.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.