Prezident České republiky Petr Pavel přijal v Praze ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Na společném jednání se soustředili na vývoj situace na Ukrajině, spravedlivý mír a budoucnost po skončení války. Oba státníci potvrdili, že nadále považují vojenskou, ekonomickou i politickou podporu Ukrajiny za klíčovou nejen pro bezpečnost východní Evropy, ale i celého kontinentu.
Prezident Pavel na tiskové konferenci zdůraznil, že Česko vnímá pokračující konflikt na Ukrajině jako hrozbu i pro vlastní bezpečnost. „Za tři roky války se situace zásadně nezměnila. Pokud Rusko uspěje, důsledky pocítíme všichni – i my,“ uvedl. Podle něj je nezbytné, aby výsledek mírových jednání neznamenal posílení agresora. „Je v našem bezprostředním zájmu, aby výsledkem nebylo to, že agresor bude odměněn a oběť potrestána,“ řekl Pavel.
Jedním z hlavních témat byla česká muniční iniciativa, která podle obou prezidentů sehrála zásadní roli při změně poměru sil na bojišti. Zatímco dříve měla ruská armáda výraznou převahu v množství dělostřelecké munice, nyní je rozdíl podle Pavla výrazně menší. „Česká republika má zajištěné smlouvy a financování, díky kterým bude schopná dodat Ukrajině do konce roku až 1,8 milionu kusů velkorážní munice. Jednáme také o dodávkách pro další rok,“ upřesnil český prezident.
Zelenskyj ocenil české úsilí. „Česká muniční iniciativa funguje excelentně, skutečně nám velmi pomohla,“ uvedl a dodal, že Ukrajina nechce válku prodlužovat. „I diktátorské režimy nakonec končí. Neúcta k lidským právům a životům se jim nevyplatí,“ vzkázal směrem k Rusku.
Prezidenti dále jednali o projektu výcvikového centra pro ukrajinské piloty. Zelenskyj uvedl, že kvůli bezpečnosti nebude středisko vznikat přímo na Ukrajině. „Ve spolupráci s partnery hledáme vhodné místo mimo naše území,“ vysvětlil.
Petr Pavel zároveň vyloučil možnost, že by byly na Ukrajinu vyslány evropské vojenské jednotky dříve, než bude dosaženo míru. „Ukrajina je suverénní stát. Až nastane mír, bude jen na ní, koho na své území pozve a za jakým účelem,“ prohlásil. Česká republika podle něj bude nadále podporovat Ukrajinu v jejím úsilí o členství v Evropské unii a výhledově také v Severoatlantické alianci.
Oba lídři se rovněž shodli, že obrana Ukrajiny je zároveň obranou Evropy. „Podpora Ukrajiny je podporou České republiky, jejího lidu a všech Evropanů. Bezpečnost Ukrajiny je naší společnou bezpečností,“ zdůraznil Zelenskyj.
Prezident Pavel potvrdil, že Česko se chce aktivně zapojit do poválečné obnovy Ukrajiny, která bude podle něj klíčová pro stabilitu v regionu. V diskusi o mírových jednáních zopakoval, že jejich cílem nesmí být pouhé zmrazení konfliktu, ale skutečné, spravedlivé řešení, které nebude legalizovat výsledky ruské agrese.
Závěrem ukrajinský prezident vyzval evropské partnery k přijetí dalších sankcí proti Rusku a ke zintenzivnění obranné spolupráce v rámci Evropy. „Rusko musí vědět, že Evropané se dokážou bránit. Naše odhodlání je klíčem k ochraně hodnot, na kterých náš kontinent stojí,“ prohlásil Volodymyr Zelenskyj.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.