Prezident České republiky Petr Pavel přijal v Praze ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Na společném jednání se soustředili na vývoj situace na Ukrajině, spravedlivý mír a budoucnost po skončení války. Oba státníci potvrdili, že nadále považují vojenskou, ekonomickou i politickou podporu Ukrajiny za klíčovou nejen pro bezpečnost východní Evropy, ale i celého kontinentu.
Prezident Pavel na tiskové konferenci zdůraznil, že Česko vnímá pokračující konflikt na Ukrajině jako hrozbu i pro vlastní bezpečnost. „Za tři roky války se situace zásadně nezměnila. Pokud Rusko uspěje, důsledky pocítíme všichni – i my,“ uvedl. Podle něj je nezbytné, aby výsledek mírových jednání neznamenal posílení agresora. „Je v našem bezprostředním zájmu, aby výsledkem nebylo to, že agresor bude odměněn a oběť potrestána,“ řekl Pavel.
Jedním z hlavních témat byla česká muniční iniciativa, která podle obou prezidentů sehrála zásadní roli při změně poměru sil na bojišti. Zatímco dříve měla ruská armáda výraznou převahu v množství dělostřelecké munice, nyní je rozdíl podle Pavla výrazně menší. „Česká republika má zajištěné smlouvy a financování, díky kterým bude schopná dodat Ukrajině do konce roku až 1,8 milionu kusů velkorážní munice. Jednáme také o dodávkách pro další rok,“ upřesnil český prezident.
Zelenskyj ocenil české úsilí. „Česká muniční iniciativa funguje excelentně, skutečně nám velmi pomohla,“ uvedl a dodal, že Ukrajina nechce válku prodlužovat. „I diktátorské režimy nakonec končí. Neúcta k lidským právům a životům se jim nevyplatí,“ vzkázal směrem k Rusku.
Prezidenti dále jednali o projektu výcvikového centra pro ukrajinské piloty. Zelenskyj uvedl, že kvůli bezpečnosti nebude středisko vznikat přímo na Ukrajině. „Ve spolupráci s partnery hledáme vhodné místo mimo naše území,“ vysvětlil.
Petr Pavel zároveň vyloučil možnost, že by byly na Ukrajinu vyslány evropské vojenské jednotky dříve, než bude dosaženo míru. „Ukrajina je suverénní stát. Až nastane mír, bude jen na ní, koho na své území pozve a za jakým účelem,“ prohlásil. Česká republika podle něj bude nadále podporovat Ukrajinu v jejím úsilí o členství v Evropské unii a výhledově také v Severoatlantické alianci.
Oba lídři se rovněž shodli, že obrana Ukrajiny je zároveň obranou Evropy. „Podpora Ukrajiny je podporou České republiky, jejího lidu a všech Evropanů. Bezpečnost Ukrajiny je naší společnou bezpečností,“ zdůraznil Zelenskyj.
Prezident Pavel potvrdil, že Česko se chce aktivně zapojit do poválečné obnovy Ukrajiny, která bude podle něj klíčová pro stabilitu v regionu. V diskusi o mírových jednáních zopakoval, že jejich cílem nesmí být pouhé zmrazení konfliktu, ale skutečné, spravedlivé řešení, které nebude legalizovat výsledky ruské agrese.
Závěrem ukrajinský prezident vyzval evropské partnery k přijetí dalších sankcí proti Rusku a ke zintenzivnění obranné spolupráce v rámci Evropy. „Rusko musí vědět, že Evropané se dokážou bránit. Naše odhodlání je klíčem k ochraně hodnot, na kterých náš kontinent stojí,“ prohlásil Volodymyr Zelenskyj.
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
Veřejné i soukromé plavecké bazény jsou v létě oblíbeným místem pro relaxaci i sport, přesto mohou být zdrojem zdravotních rizik, pokud nejsou správně udržovány. Ačkoliv plavání má mnoho přínosů – je šetrné k pohybovému aparátu, posiluje celé tělo i srdce – voda v bazénech může ukrývat více, než by si kdo přál. Paraziti, bakterie, viry i chemické látky mohou být neviditelnými "spoluplavci".
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), nejdůležitější světový vědecký orgán zabývající se klimatickou změnou, čelí vnitřnímu napětí a ostré kritice. Důvodem je nominace dlouholetého zaměstnance saúdskoarabské ropné společnosti Aramco na jednu z klíčových pozic ve vznikající vědecké zprávě a současné oslabování americké účasti pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Evropu zasáhla ničivá vlna veder, která podle expertů může mít fatální následky. V následujících dnech by mohla připravit o život až 4 500 lidí. Teploty přesahující 40 stupňů Celsia lámou rekordy a znepokojují klimatology i zdravotníky, kteří volají po urychlených opatřeních na ochranu veřejnosti.
Veganství je v některých částech světa na vzestupu. Zatímco celosvětová data jsou omezená, odhady z roku 2018 uváděly, že přibližně 3 % světové populace se hlásí k veganství. V USA podle průzkumu Gallup z roku 2023 dodržuje veganskou stravu zhruba 1 % obyvatel. Ve Velké Británii pak podle údajů Vegan Society žije přibližně 3 % populace na rostlinné stravě, což odpovídá asi dvěma milionům lidí.