Prezident České republiky Petr Pavel přijal v Praze ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Na společném jednání se soustředili na vývoj situace na Ukrajině, spravedlivý mír a budoucnost po skončení války. Oba státníci potvrdili, že nadále považují vojenskou, ekonomickou i politickou podporu Ukrajiny za klíčovou nejen pro bezpečnost východní Evropy, ale i celého kontinentu.
Prezident Pavel na tiskové konferenci zdůraznil, že Česko vnímá pokračující konflikt na Ukrajině jako hrozbu i pro vlastní bezpečnost. „Za tři roky války se situace zásadně nezměnila. Pokud Rusko uspěje, důsledky pocítíme všichni – i my,“ uvedl. Podle něj je nezbytné, aby výsledek mírových jednání neznamenal posílení agresora. „Je v našem bezprostředním zájmu, aby výsledkem nebylo to, že agresor bude odměněn a oběť potrestána,“ řekl Pavel.
Jedním z hlavních témat byla česká muniční iniciativa, která podle obou prezidentů sehrála zásadní roli při změně poměru sil na bojišti. Zatímco dříve měla ruská armáda výraznou převahu v množství dělostřelecké munice, nyní je rozdíl podle Pavla výrazně menší. „Česká republika má zajištěné smlouvy a financování, díky kterým bude schopná dodat Ukrajině do konce roku až 1,8 milionu kusů velkorážní munice. Jednáme také o dodávkách pro další rok,“ upřesnil český prezident.
Zelenskyj ocenil české úsilí. „Česká muniční iniciativa funguje excelentně, skutečně nám velmi pomohla,“ uvedl a dodal, že Ukrajina nechce válku prodlužovat. „I diktátorské režimy nakonec končí. Neúcta k lidským právům a životům se jim nevyplatí,“ vzkázal směrem k Rusku.
Prezidenti dále jednali o projektu výcvikového centra pro ukrajinské piloty. Zelenskyj uvedl, že kvůli bezpečnosti nebude středisko vznikat přímo na Ukrajině. „Ve spolupráci s partnery hledáme vhodné místo mimo naše území,“ vysvětlil.
Petr Pavel zároveň vyloučil možnost, že by byly na Ukrajinu vyslány evropské vojenské jednotky dříve, než bude dosaženo míru. „Ukrajina je suverénní stát. Až nastane mír, bude jen na ní, koho na své území pozve a za jakým účelem,“ prohlásil. Česká republika podle něj bude nadále podporovat Ukrajinu v jejím úsilí o členství v Evropské unii a výhledově také v Severoatlantické alianci.
Oba lídři se rovněž shodli, že obrana Ukrajiny je zároveň obranou Evropy. „Podpora Ukrajiny je podporou České republiky, jejího lidu a všech Evropanů. Bezpečnost Ukrajiny je naší společnou bezpečností,“ zdůraznil Zelenskyj.
Prezident Pavel potvrdil, že Česko se chce aktivně zapojit do poválečné obnovy Ukrajiny, která bude podle něj klíčová pro stabilitu v regionu. V diskusi o mírových jednáních zopakoval, že jejich cílem nesmí být pouhé zmrazení konfliktu, ale skutečné, spravedlivé řešení, které nebude legalizovat výsledky ruské agrese.
Závěrem ukrajinský prezident vyzval evropské partnery k přijetí dalších sankcí proti Rusku a ke zintenzivnění obranné spolupráce v rámci Evropy. „Rusko musí vědět, že Evropané se dokážou bránit. Naše odhodlání je klíčem k ochraně hodnot, na kterých náš kontinent stojí,“ prohlásil Volodymyr Zelenskyj.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.