Nejnovější vědecká zpráva varuje, že planeta Země dosáhla svého prvního katastrofálního bodu zlomu spojeného s emisemi skleníkových plynů. Konkrétně se jedná o teplovodní korálové útesy, kterým nyní hrozí dlouhodobý úpadek s rozsáhlým odumíráním. Tato situace přitom přímo ohrožuje živobytí stovek milionů lidí, kteří jsou na útesech závislí. Autoři zprávy, kterou vypracovalo 160 vědců z 87 institucí ve 23 zemích pod vedením University of Exeter, upozorňují, že jsme „na pokraji“ dosažení i dalších kritických bodů.
Mezi další hrozící body zlomu patří odumírání amazonského pralesa, kolaps hlavních oceánských proudů a nevratné tání ledových štítů. Vědci definují bod zlomu jako okamžik, kdy významný ekosystém překročí hranici, za níž je nevyhnutelné jeho vážné poškození. Korálové útesy, které jsou domovem přibližně čtvrtiny všech mořských druhů, jsou považovány za jeden z nejslabších systémů vůči globálnímu oteplování.
Zpráva předpokládá, že korálové útesy dosáhly bodu zlomu, když se globální teplota zvýšila o 1 až 1,5 °C nad úroveň druhé poloviny devatenáctého století. Střední odhad uvádí hodnotu 1,2 °C. Současné globální oteplení dosahuje přibližně 1,4 °C a bez rychlého a masivního snížení emisí by se horní práh 1,5 °C mohl překročit už během následujících deseti let.
Profesor Tim Lenton z Global Systems Institute University of Exeter, který zprávu vedl, prohlásil, že o bodech zlomu už nelze mluvit jako o budoucím riziku. Podle něj už probíhá první bod zlomu s rozsáhlým odumíráním teplovodních korálových útesů. Upozornil, že dopady jsou citelné pro stovky milionů lidí, které jsou na útesech závislé.
Od ledna 2023 probíhá čtvrtá a nejhorší globální událost bělení korálů v historii měření, kdy extrémní teploty oceánu postihly více než 80 % útesů ve více než 80 zemích. Vědci uvádějí, že tato událost posunula útesy do „nezmapovaného území“. Zpráva uvádí, že pokud se globální průměrná povrchová teplota nevrátí co nejrychleji na 1,2 °C (a nakonec na alespoň 1 °C), tak „si na planetě neuchováme teplovodní útesy v žádném smysluplném rozsahu“.
Nicméně někteří experti vyjadřují pochybnosti o tvrzeních zprávy, která se týkají osudu korálových útesů. Například profesor Peter Mumby, přední korálový vědec, sice uznává úpadek útesů, ale má za to, že se objevují důkazy o jejich možné adaptaci a životaschopnosti i při oteplení 2 °C. Vyjádřil znepokojení nad tím, aby společnost nevzdala úsilí o záchranu korálových útesů.
Mike Barrett, hlavní vědecký poradce WWF-UK a spoluautor zprávy, reagoval s tím, že ochrana útesů je nyní ještě kritičtější. Podle něj je potřeba chránit místa známá jako refugia, kde nejsou dopady klimatu tak výrazné. Cílem je zajistit „zárodky obnovy pro budoucí svět, kde se nám podaří stabilizovat klima,“ uvedl.
Zpráva zmiňuje i naději v podobě takzvaných pozitivních bodů zlomu ve společnosti, jako je například zavádění elektrických vozidel, které by mohly nastartovat kaskádu událostí vedoucí k rychlému snížení emisí skleníkových plynů. Profesor Lenton zdůraznil, že je potřeba urychleně dosáhnout těchto pozitivních zlomů, abychom se vyhnuli nezvladatelným následkům dalších bodů zlomu v zemském systému. Dodal, že například části západního antarktického a grónského ledového štítu jsou „nebezpečně blízko“ svému bodu zlomu.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.
Americká fotbalová reprezentace se připravuje na úvodní zápas mistrovství světa v Inglewoodu v Kalifornii, kde v pátek nastoupí proti Paraguayi. Pro Spojené státy, které hostí zápasy mužského šampionátu poprvé od roku 1994, to bude zcela jiná zkušenost než před čtyřmi lety v Kataru.
Vědecké experimenty prováděné od Španělska až po Japonsko opakovaně prokázaly, že lidé mají při chůzi přirozenou tendenci stáčet se doleva a pohybovat se proti směru hodinových ručiček. Podle doktora Iñakiho Echeverríi Huarteho z Navarrské univerzity v této dráze lidé podvědomě driftují, ať už se procházejí v muzeu, supermarketu, nebo dokonce v prázdné místnosti.
Americká armáda v rámci návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 požaduje nákup 857 obranných střel pro systém protiraketové obrany THAAD (Terminal High Altitude Area Defense). Tento záměr představuje zásadní navýšení zásob s cílem vybudovat robustní deštník schopný čelit nepřátelským hrozbám.
Britská politická scéna i veřejnost ostře odsuzují pokračující protipřistěhovalecké nepokoje v Severním Irsku, přičemž vlna kritiky se nyní masivně obrací také proti miliardáři Elonu Muskovi. Během druhé noci násilností v Belfastu maskovaní muži opět zapalovali domy a automobily při cíleném vyhledávání osob, které považovali za imigranty. Britský ministr pro Severní Irsko Hilary Benn označil tyto incidenty za čisté rasistické hrdlořezství.
Vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem ukazují, jak výrazně se proměnila povaha mezinárodní diplomacie. Americká armáda v úterý 9. června zaútočila na cíle v Íránu v reakci na sestřelení vrtulníku poblíž Hormuzského průlivu.
Kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem se řada států snaží oslovit americkou vládu s projekty, které by mohly nabídnout alternativní zdroje energie. Země od Surinamu až po Sýrii v současné situaci spatřují příležitost zařadit se mezi bezpečné dodavatele. Vzhledem k tomu, že rostoucí ceny pohonných hmot negativně ovlivňují popularitu prezidenta Donalda Trumpa, nacházejí tyto státy ve Washingtonu otevřené dveře. Spojené státy se podle vyjádření zástupců Bílého domu a ministra energetiky Chrise Wrighta snaží ve spolupráci se spojenci diverzifikovat dodavatelské řetězce a omezit závislost na rizikových dopravních uzlech.
Americká administrativa se znovu pokouší potvrdit svůj základní předpoklad, který dosavadní průběh války v Íránu spíše vyvrací, a sice že tvrdé údery ze strany vojensky podstatně silnějších Spojených států donutí Teherán ke kapitulaci. Prezident Donald Trump nařídil ve středu nové útoky na řadu íránských cílů jen několik hodin poté, co Islámskou republiku obvinil z natahování času a odmítání dohody s tím, že z Američanů dělají hlupáky.