Vědci: Planeta Země dosáhla svého prvního katastrofálního bodu zlomu

Mezi další hrozící body zlomu patří odumírání amazonského pralesa, kolaps hlavních oceánských proudů a nevratné tání ledových štítů. Vědci definují bod zlomu jako okamžik, kdy významný ekosystém překročí hranici, za níž je nevyhnutelné jeho vážné poškození. Korálové útesy, které jsou domovem přibližně čtvrtiny všech mořských druhů, jsou považovány za jeden z nejslabších systémů vůči globálnímu oteplování.

Zpráva předpokládá, že korálové útesy dosáhly bodu zlomu, když se globální teplota zvýšila o 1 až 1,5 °C nad úroveň druhé poloviny devatenáctého století. Střední odhad uvádí hodnotu 1,2 °C. Současné globální oteplení dosahuje přibližně 1,4 °C a bez rychlého a masivního snížení emisí by se horní práh 1,5 °C mohl překročit už během následujících deseti let.

Profesor Tim Lenton z Global Systems Institute University of Exeter, který zprávu vedl, prohlásil, že o bodech zlomu už nelze mluvit jako o budoucím riziku. Podle něj už probíhá první bod zlomu s rozsáhlým odumíráním teplovodních korálových útesů. Upozornil, že dopady jsou citelné pro stovky milionů lidí, které jsou na útesech závislé.

Od ledna 2023 probíhá čtvrtá a nejhorší globální událost bělení korálů v historii měření, kdy extrémní teploty oceánu postihly více než 80 % útesů ve více než 80 zemích. Vědci uvádějí, že tato událost posunula útesy do „nezmapovaného území“. Zpráva uvádí, že pokud se globální průměrná povrchová teplota nevrátí co nejrychleji na 1,2 °C (a nakonec na alespoň 1 °C), tak „si na planetě neuchováme teplovodní útesy v žádném smysluplném rozsahu“.

Nicméně někteří experti vyjadřují pochybnosti o tvrzeních zprávy, která se týkají osudu korálových útesů. Například profesor Peter Mumby, přední korálový vědec, sice uznává úpadek útesů, ale má za to, že se objevují důkazy o jejich možné adaptaci a životaschopnosti i při oteplení 2 °C. Vyjádřil znepokojení nad tím, aby společnost nevzdala úsilí o záchranu korálových útesů.

Mike Barrett, hlavní vědecký poradce WWF-UK a spoluautor zprávy, reagoval s tím, že ochrana útesů je nyní ještě kritičtější. Podle něj je potřeba chránit místa známá jako refugia, kde nejsou dopady klimatu tak výrazné. Cílem je zajistit „zárodky obnovy pro budoucí svět, kde se nám podaří stabilizovat klima,“ uvedl.

Zpráva zmiňuje i naději v podobě takzvaných pozitivních bodů zlomu ve společnosti, jako je například zavádění elektrických vozidel, které by mohly nastartovat kaskádu událostí vedoucí k rychlému snížení emisí skleníkových plynů. Profesor Lenton zdůraznil, že je potřeba urychleně dosáhnout těchto pozitivních zlomů, abychom se vyhnuli nezvladatelným následkům dalších bodů zlomu v zemském systému. Dodal, že například části západního antarktického a grónského ledového štítu jsou „nebezpečně blízko“ svému bodu zlomu.