Nejnovější vědecká zpráva varuje, že planeta Země dosáhla svého prvního katastrofálního bodu zlomu spojeného s emisemi skleníkových plynů. Konkrétně se jedná o teplovodní korálové útesy, kterým nyní hrozí dlouhodobý úpadek s rozsáhlým odumíráním. Tato situace přitom přímo ohrožuje živobytí stovek milionů lidí, kteří jsou na útesech závislí. Autoři zprávy, kterou vypracovalo 160 vědců z 87 institucí ve 23 zemích pod vedením University of Exeter, upozorňují, že jsme „na pokraji“ dosažení i dalších kritických bodů.
Mezi další hrozící body zlomu patří odumírání amazonského pralesa, kolaps hlavních oceánských proudů a nevratné tání ledových štítů. Vědci definují bod zlomu jako okamžik, kdy významný ekosystém překročí hranici, za níž je nevyhnutelné jeho vážné poškození. Korálové útesy, které jsou domovem přibližně čtvrtiny všech mořských druhů, jsou považovány za jeden z nejslabších systémů vůči globálnímu oteplování.
Zpráva předpokládá, že korálové útesy dosáhly bodu zlomu, když se globální teplota zvýšila o 1 až 1,5 °C nad úroveň druhé poloviny devatenáctého století. Střední odhad uvádí hodnotu 1,2 °C. Současné globální oteplení dosahuje přibližně 1,4 °C a bez rychlého a masivního snížení emisí by se horní práh 1,5 °C mohl překročit už během následujících deseti let.
Profesor Tim Lenton z Global Systems Institute University of Exeter, který zprávu vedl, prohlásil, že o bodech zlomu už nelze mluvit jako o budoucím riziku. Podle něj už probíhá první bod zlomu s rozsáhlým odumíráním teplovodních korálových útesů. Upozornil, že dopady jsou citelné pro stovky milionů lidí, které jsou na útesech závislé.
Od ledna 2023 probíhá čtvrtá a nejhorší globální událost bělení korálů v historii měření, kdy extrémní teploty oceánu postihly více než 80 % útesů ve více než 80 zemích. Vědci uvádějí, že tato událost posunula útesy do „nezmapovaného území“. Zpráva uvádí, že pokud se globální průměrná povrchová teplota nevrátí co nejrychleji na 1,2 °C (a nakonec na alespoň 1 °C), tak „si na planetě neuchováme teplovodní útesy v žádném smysluplném rozsahu“.
Nicméně někteří experti vyjadřují pochybnosti o tvrzeních zprávy, která se týkají osudu korálových útesů. Například profesor Peter Mumby, přední korálový vědec, sice uznává úpadek útesů, ale má za to, že se objevují důkazy o jejich možné adaptaci a životaschopnosti i při oteplení 2 °C. Vyjádřil znepokojení nad tím, aby společnost nevzdala úsilí o záchranu korálových útesů.
Mike Barrett, hlavní vědecký poradce WWF-UK a spoluautor zprávy, reagoval s tím, že ochrana útesů je nyní ještě kritičtější. Podle něj je potřeba chránit místa známá jako refugia, kde nejsou dopady klimatu tak výrazné. Cílem je zajistit „zárodky obnovy pro budoucí svět, kde se nám podaří stabilizovat klima,“ uvedl.
Zpráva zmiňuje i naději v podobě takzvaných pozitivních bodů zlomu ve společnosti, jako je například zavádění elektrických vozidel, které by mohly nastartovat kaskádu událostí vedoucí k rychlému snížení emisí skleníkových plynů. Profesor Lenton zdůraznil, že je potřeba urychleně dosáhnout těchto pozitivních zlomů, abychom se vyhnuli nezvladatelným následkům dalších bodů zlomu v zemském systému. Dodal, že například části západního antarktického a grónského ledového štítu jsou „nebezpečně blízko“ svému bodu zlomu.
Ministr obrany USA Pete Hegseth vystoupil na každoročním Reagan Defense Forum, kde ostře kritizoval zahraniční politiku Spojených států po studené válce. Jmenovitě napadl bývalé prezidenty i generály a prohlásil éru amerického „utopického idealismu“ za definitivně u konce.
Po nedávné tragické události v Karibském moři, při níž byli zabiti lidé na údajné drogové lodi, se objevuje složitá otázka odpovědnosti. Jedna osoba se však nemusí obávat následků – americký prezident Donald Trump. Ten má na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu širokou imunitu pro oficiální akty vykonané během jeho mandátu.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide prohlásil, že evropské členské státy NATO jsou pevně přesvědčeny o nepřípustnosti jakýchkoli schémat na rozdělení Evropy, podobných poválečným Jaltským dohodám z roku 1945.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.