Od doby, kdy v pátek vstoupilo v platnost příměří, se do severní Gazy vrátily tisíce Palestinců. Čeká je před nimi hrůzný úkol: prohledávání ruin a suti, kde hledají ostatky svých blízkých zabitých během měsíců izraelských leteckých úderů. Tyto operace, které jsou často prováděny holýma rukama nebo jen manuálními nástroji, odhalují rozsah devastace a utrpení.
Podle odhadů úřadu civilní obrany Gazy se pod troskami zřícených budov nacházejí těla přibližně 10 000 lidí. Právě zastavení bojů umožnilo záchranným službám konečně zahájit pátrání po mrtvých. To má rodinám poskytnout alespoň možnost rozloučení a uzavření celého případu. Záchranáře však čeká nesmírný úkol, jelikož se v celém území odhaduje 60 milionů tun sutin.
Infrastruktura Gazy je masivně zničena a většina cest je zablokována hromadami trosek. Pracovníkům civilní obrany chybí těžká technika, což je nutí k prosekávání se zničenými budovami pomocí krumpáčů a palic. Pátrání navíc komplikuje nebezpečí, jelikož jsou ruiny plné nevybuchlé munice.
Khaled al-Ayoubi, šéf civilní obrany pro severní Gazu, uvedl, že se nejprve soustředí na sběr těl ležících v ulicích, aby zabránili jejich poškození, zejména kvůli toulavým psům, kteří na těla útočí. Záchranáři prozatím objevili pouze zlomek z 10 000 pohřešovaných. Zatím ani nezačali prohledávat ruiny vícepodlažních budov.
Pokud Izrael v nadcházejících dnech povolí vstup těžké techniky, trvalo by podle doktora Mohammeda al-Mugheera, ředitele humanitární podpory v civilní obraně Gazy, šest měsíců až rok, než by byla všechna těla nalezena. Mnozí obyvatelé severní Gazy však nemohou tak dlouho čekat a začínají své blízké hledat sami.
Příkladem je Ghali Khadr z Džabálíje, který se vrátil prohledávat dům svých rodičů. Jeho otec odmítl utéct na jih a zemřel s manželkou při izraelském náletu. Khadrovi se podařilo najít pouze úlomky lebek a částí rukou. „Srdce se mi láme, protože můj bratr ještě nebyl pohřben. I jediná kost by nám dovolila ho uložit k odpočinku a cítit alespoň nějakou úlevu,“ řekl také Yahya al-Muqra, který marně pátrá po svém bratrovi Sharífovi. Pro mnohé rodiny je největší bolestí nejistota, jelikož měsíce čekaly na možnost najít alespoň fragmenty těch, které ztratily.
Pracovníka civilní obrany Fadiho al-Salibiho žene kupředu snaha poskytnout rodinám šanci rozloučit se. Podle něj mají rodiny pocit, že nalezení těl jejich „mučedníků“ je způsob, jak je uctít a zachovat jejich duši. Poskytuje jim to také jistotu, že jejich blízcí už skutečně nejsou naživu. Al-Muqra doufá, že v následujících dnech se osud jeho bratra objasní, a plánuje ho pohřbít na zahradě svého zničeného domova, jelikož hřbitovy v okolí byly rovněž zničeny.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.