Od doby, kdy v pátek vstoupilo v platnost příměří, se do severní Gazy vrátily tisíce Palestinců. Čeká je před nimi hrůzný úkol: prohledávání ruin a suti, kde hledají ostatky svých blízkých zabitých během měsíců izraelských leteckých úderů. Tyto operace, které jsou často prováděny holýma rukama nebo jen manuálními nástroji, odhalují rozsah devastace a utrpení.
Podle odhadů úřadu civilní obrany Gazy se pod troskami zřícených budov nacházejí těla přibližně 10 000 lidí. Právě zastavení bojů umožnilo záchranným službám konečně zahájit pátrání po mrtvých. To má rodinám poskytnout alespoň možnost rozloučení a uzavření celého případu. Záchranáře však čeká nesmírný úkol, jelikož se v celém území odhaduje 60 milionů tun sutin.
Infrastruktura Gazy je masivně zničena a většina cest je zablokována hromadami trosek. Pracovníkům civilní obrany chybí těžká technika, což je nutí k prosekávání se zničenými budovami pomocí krumpáčů a palic. Pátrání navíc komplikuje nebezpečí, jelikož jsou ruiny plné nevybuchlé munice.
Khaled al-Ayoubi, šéf civilní obrany pro severní Gazu, uvedl, že se nejprve soustředí na sběr těl ležících v ulicích, aby zabránili jejich poškození, zejména kvůli toulavým psům, kteří na těla útočí. Záchranáři prozatím objevili pouze zlomek z 10 000 pohřešovaných. Zatím ani nezačali prohledávat ruiny vícepodlažních budov.
Pokud Izrael v nadcházejících dnech povolí vstup těžké techniky, trvalo by podle doktora Mohammeda al-Mugheera, ředitele humanitární podpory v civilní obraně Gazy, šest měsíců až rok, než by byla všechna těla nalezena. Mnozí obyvatelé severní Gazy však nemohou tak dlouho čekat a začínají své blízké hledat sami.
Příkladem je Ghali Khadr z Džabálíje, který se vrátil prohledávat dům svých rodičů. Jeho otec odmítl utéct na jih a zemřel s manželkou při izraelském náletu. Khadrovi se podařilo najít pouze úlomky lebek a částí rukou. „Srdce se mi láme, protože můj bratr ještě nebyl pohřben. I jediná kost by nám dovolila ho uložit k odpočinku a cítit alespoň nějakou úlevu,“ řekl také Yahya al-Muqra, který marně pátrá po svém bratrovi Sharífovi. Pro mnohé rodiny je největší bolestí nejistota, jelikož měsíce čekaly na možnost najít alespoň fragmenty těch, které ztratily.
Pracovníka civilní obrany Fadiho al-Salibiho žene kupředu snaha poskytnout rodinám šanci rozloučit se. Podle něj mají rodiny pocit, že nalezení těl jejich „mučedníků“ je způsob, jak je uctít a zachovat jejich duši. Poskytuje jim to také jistotu, že jejich blízcí už skutečně nejsou naživu. Al-Muqra doufá, že v následujících dnech se osud jeho bratra objasní, a plánuje ho pohřbít na zahradě svého zničeného domova, jelikož hřbitovy v okolí byly rovněž zničeny.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.