Od doby, kdy v pátek vstoupilo v platnost příměří, se do severní Gazy vrátily tisíce Palestinců. Čeká je před nimi hrůzný úkol: prohledávání ruin a suti, kde hledají ostatky svých blízkých zabitých během měsíců izraelských leteckých úderů. Tyto operace, které jsou často prováděny holýma rukama nebo jen manuálními nástroji, odhalují rozsah devastace a utrpení.
Podle odhadů úřadu civilní obrany Gazy se pod troskami zřícených budov nacházejí těla přibližně 10 000 lidí. Právě zastavení bojů umožnilo záchranným službám konečně zahájit pátrání po mrtvých. To má rodinám poskytnout alespoň možnost rozloučení a uzavření celého případu. Záchranáře však čeká nesmírný úkol, jelikož se v celém území odhaduje 60 milionů tun sutin.
Infrastruktura Gazy je masivně zničena a většina cest je zablokována hromadami trosek. Pracovníkům civilní obrany chybí těžká technika, což je nutí k prosekávání se zničenými budovami pomocí krumpáčů a palic. Pátrání navíc komplikuje nebezpečí, jelikož jsou ruiny plné nevybuchlé munice.
Khaled al-Ayoubi, šéf civilní obrany pro severní Gazu, uvedl, že se nejprve soustředí na sběr těl ležících v ulicích, aby zabránili jejich poškození, zejména kvůli toulavým psům, kteří na těla útočí. Záchranáři prozatím objevili pouze zlomek z 10 000 pohřešovaných. Zatím ani nezačali prohledávat ruiny vícepodlažních budov.
Pokud Izrael v nadcházejících dnech povolí vstup těžké techniky, trvalo by podle doktora Mohammeda al-Mugheera, ředitele humanitární podpory v civilní obraně Gazy, šest měsíců až rok, než by byla všechna těla nalezena. Mnozí obyvatelé severní Gazy však nemohou tak dlouho čekat a začínají své blízké hledat sami.
Příkladem je Ghali Khadr z Džabálíje, který se vrátil prohledávat dům svých rodičů. Jeho otec odmítl utéct na jih a zemřel s manželkou při izraelském náletu. Khadrovi se podařilo najít pouze úlomky lebek a částí rukou. „Srdce se mi láme, protože můj bratr ještě nebyl pohřben. I jediná kost by nám dovolila ho uložit k odpočinku a cítit alespoň nějakou úlevu,“ řekl také Yahya al-Muqra, který marně pátrá po svém bratrovi Sharífovi. Pro mnohé rodiny je největší bolestí nejistota, jelikož měsíce čekaly na možnost najít alespoň fragmenty těch, které ztratily.
Pracovníka civilní obrany Fadiho al-Salibiho žene kupředu snaha poskytnout rodinám šanci rozloučit se. Podle něj mají rodiny pocit, že nalezení těl jejich „mučedníků“ je způsob, jak je uctít a zachovat jejich duši. Poskytuje jim to také jistotu, že jejich blízcí už skutečně nejsou naživu. Al-Muqra doufá, že v následujících dnech se osud jeho bratra objasní, a plánuje ho pohřbít na zahradě svého zničeného domova, jelikož hřbitovy v okolí byly rovněž zničeny.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.