Od doby, kdy v pátek vstoupilo v platnost příměří, se do severní Gazy vrátily tisíce Palestinců. Čeká je před nimi hrůzný úkol: prohledávání ruin a suti, kde hledají ostatky svých blízkých zabitých během měsíců izraelských leteckých úderů. Tyto operace, které jsou často prováděny holýma rukama nebo jen manuálními nástroji, odhalují rozsah devastace a utrpení.
Podle odhadů úřadu civilní obrany Gazy se pod troskami zřícených budov nacházejí těla přibližně 10 000 lidí. Právě zastavení bojů umožnilo záchranným službám konečně zahájit pátrání po mrtvých. To má rodinám poskytnout alespoň možnost rozloučení a uzavření celého případu. Záchranáře však čeká nesmírný úkol, jelikož se v celém území odhaduje 60 milionů tun sutin.
Infrastruktura Gazy je masivně zničena a většina cest je zablokována hromadami trosek. Pracovníkům civilní obrany chybí těžká technika, což je nutí k prosekávání se zničenými budovami pomocí krumpáčů a palic. Pátrání navíc komplikuje nebezpečí, jelikož jsou ruiny plné nevybuchlé munice.
Khaled al-Ayoubi, šéf civilní obrany pro severní Gazu, uvedl, že se nejprve soustředí na sběr těl ležících v ulicích, aby zabránili jejich poškození, zejména kvůli toulavým psům, kteří na těla útočí. Záchranáři prozatím objevili pouze zlomek z 10 000 pohřešovaných. Zatím ani nezačali prohledávat ruiny vícepodlažních budov.
Pokud Izrael v nadcházejících dnech povolí vstup těžké techniky, trvalo by podle doktora Mohammeda al-Mugheera, ředitele humanitární podpory v civilní obraně Gazy, šest měsíců až rok, než by byla všechna těla nalezena. Mnozí obyvatelé severní Gazy však nemohou tak dlouho čekat a začínají své blízké hledat sami.
Příkladem je Ghali Khadr z Džabálíje, který se vrátil prohledávat dům svých rodičů. Jeho otec odmítl utéct na jih a zemřel s manželkou při izraelském náletu. Khadrovi se podařilo najít pouze úlomky lebek a částí rukou. „Srdce se mi láme, protože můj bratr ještě nebyl pohřben. I jediná kost by nám dovolila ho uložit k odpočinku a cítit alespoň nějakou úlevu,“ řekl také Yahya al-Muqra, který marně pátrá po svém bratrovi Sharífovi. Pro mnohé rodiny je největší bolestí nejistota, jelikož měsíce čekaly na možnost najít alespoň fragmenty těch, které ztratily.
Pracovníka civilní obrany Fadiho al-Salibiho žene kupředu snaha poskytnout rodinám šanci rozloučit se. Podle něj mají rodiny pocit, že nalezení těl jejich „mučedníků“ je způsob, jak je uctít a zachovat jejich duši. Poskytuje jim to také jistotu, že jejich blízcí už skutečně nejsou naživu. Al-Muqra doufá, že v následujících dnech se osud jeho bratra objasní, a plánuje ho pohřbít na zahradě svého zničeného domova, jelikož hřbitovy v okolí byly rovněž zničeny.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.