Spojené státy stále hlasitěji volají po návratu astronautů na Měsíc před koncem tohoto desetiletí, což je téma, které silně rezonuje mezi zákonodárci napříč politickým spektrem i u zastánců vědy. Pod touto silnou snahou se však skrývá obrovský a složitý problém, který vyvolává čím dál více znepokojení mezi odborníky z oboru.
Klíčovou součástí cesty na Měsíc v rámci mise Artemis III má být největší raketový systém, jaký byl kdy postaven – loď Starship společnosti SpaceX. Přestože je tento gigantický systém pro mise NASA zásadní, není vůbec jisté, že bude včas funkční. Navíc se Americe v patách drží silný konkurent.
Starship je stále v počáteční fázi zdlouhavého a náročného vývojového procesu. Během deseti zkušebních letů selhaly části vozidla už šestkrát, a navíc jeden z prototypů nedávno explodoval i při pozemním testování. Už 11. října 2025 byla Starship připravena k dalšímu, v pořadí jedenáctému, testovacímu letu z texaského kosmodromu Starbase.
Vozidlo ještě musí dosáhnout několika zásadních testovacích milníků. Nejdůležitějším je zvládnutí doplnění paliva Starship, která je zaparkovaná na oběžné dráze Země. Tento krok je nezbytný vzhledem k návrhu a obrovské velikosti plavidla, avšak s žádnou kosmickou lodí to dosud nebylo nikdy vyzkoušeno.
Nikdo přesně neví, kolik tankerů plných paliva bude muset SpaceX vypustit, aby loď natankovala dostatek pro přistání na Měsíci. To je přitom naplánováno na polovinu roku 2027. Zatímco jeden z manažerů SpaceX v roce 2024 odhadl, že půjde zhruba o „desítku“ tankerů, inženýři z NASA’s Johnson Space Center v Houstonu nedávno odhadli, že pro jediné přistání bude potřeba více než 40 startů tankerů.
Tento odhad se pravděpodobně týká aktuální verze Starship, označované jako V2, ale očekává se, že po dalším testovacím letu SpaceX představí vylepšenou verzi, která by mohla predikce změnit. I kdyby bylo nutných startů „jen“ mezi 10 a 40, cesta, kterou NASA zvolila, je podle bývalého administrátora NASA Jima Bridenstinea „mimořádně složitá“ a on sám by ji nikdy nevybral.
Bill Nye, slavný „Science Guy“ a výkonný ředitel The Planetary Society, dokonce varoval: „Čínská národní vesmírná správa se na Měsíci téměř jistě projde v příštích pěti letech.“ Podle něj je to klíčový bod v historii vesmírného průzkumu. Úřadující administrátor NASA Sean Duffy nicméně vzkázal, že „Číňany na Měsíci porazíme.“
Plán pro Artemis III je mnohem spletitější než mise Apollo z 20. století. Tehdy stačila jediná raketa Saturn V, která nesla vše potřebné, včetně lunárního modulu Eagle. NASA nemůže Apollu zopakovat z několika důvodů. Neexistují už dodavatelské řetězce a výrobní metody, které tehdejší rakety stavěly.
Kromě toho NASA usiluje o mnohem ambicióznější cíle. Cílem programu Artemis je návštěva málo prozkoumaného jižního pólu Měsíce, kde se pravděpodobně nachází voda v podobě ledu. Kvůli drsnému terénu a náročné trajektorii je zde přistání obtížnější, ale tato oblast by mohla posloužit pro budoucí měsíční základnu, pro kterou bude klíčové využívání místních zdrojů.
Podle současného plánu začne mise Artemis III startem Starship bez posádky, která bude sloužit jako tankovací stanice na oběžné dráze Země. K ní se připojí další Starship vozidla nesoucí pouze palivo. Celý proces musí proběhnout velmi rychle, aby se předešlo odpařování kryogenního paliva.
Teprve po naplnění palivového depa odstartuje Starship HLS (Human Landing System) s veškerými systémy pro podporu života. Tato HLS se natankuje v depu a vydá se na Měsíc. Astronauti mezitím odstartují na palubě lodi Orion nesené raketou SLS (Space Launch System) a dorazí na oběžnou dráhu Měsíce.
Tam se Orion spojí s HLS, dva astronauti přestoupí a Starship je dopraví na jižní pól. Po zhruba týdnu se vrátí k Orionu, který je následně dopraví zpět na Zemi, kde přistanou v Tichém oceánu.
Někteří kritici se domnívají, že rozhodnutí NASA použít Starship jako lunární modul bylo chybné. V roce 2021 agentura neměla potvrzeného vedoucího ze Senátu a ačkoliv Starship v technickém hodnocení konkurenty předčila, byla prý vybrána spíše pro svůj budoucí potenciál než pro schopnost dodržet termíny. Bridenstine prohlásil, že „to nedává smysl, pokud se chcete dostat na Měsíc jako první a porazit Čínu.“
V roce 2023 se nicméně do programu zapojila i konkurenční společnost Blue Origin, která se stala druhým dodavatelem lunárních modulů pro pozdější fáze programu Artemis. Řada expertů, včetně senátora Teda Cruze, se však domnívá, že už je pozdě na změnu plánu.
Člen poradního sboru NASA Paul Hill, který navštívil vývojová zařízení SpaceX, uvedl, že termín roku 2027 pro Starship je „významně ohrožen“ a očekává „roky zpoždění“. I přesto ale vyzdvihl „mnohostranný génius“ společnosti SpaceX, která má historii úspěšného dokončování projektů i přes konvenční pochybnosti.
Rozsáhlá vojenská operace Spojených států a Izraele proti Íránu, kterou americká strana pojmenovala "Epic Fury", přinesla zásadní zlom v dějinách Blízkého východu. Podle potvrzených zpráv byl při útocích zabit íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, což následně oficiálně oznámila íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti. Tato událost vyvolala vlnu odvetných útoků ze strany Teheránu, které zasáhly americké cíle a spojence v celém regionu.
Prezident Donald Trump ve svém nedávném příspěvku na sociálních sítích naznačil spojitost mezi masivním útokem, který nařídil proti Íránu, a svými přetrvávajícími tvrzeními o prohraných volbách v roce 2020.
V Íránu začal historicky druhý přenos moci od revoluce v roce 1979. Proces výběru nového nejvyššího vůdce, který je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil, je sice jasně definován ústavou, ale v praxi zůstává značně neprůhledným. Aktuálně zemi vede tříčlenná prozatímní rada, v níž zasedá reformistický prezident Masúd Pezeškiján, konzervativní šéf soudní moci Mohsení Edžeí a vlivný duchovní ájatolláh Alí Rezá Aráfí.
Britské královské letectvo (RAF) zaznamenalo svůj první úspěšný zásah od začátku současné vojenské operace Spojených států a Izraele proti Íránu. Stíhačka typu Typhoon, operující ze základny v Kataru, sestřelila íránský bezpilotní letoun. K nasazení letky Typhoonů do této oblasti došlo již začátkem letošního roku v reakci na rostoucí napětí v regionu.
Americký prezident Donald Trump v neděli dopoledne prohlásil, že noví představitelé íránského režimu projevili zájem o vyjednávání. V rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že s rozhovory souhlasil a v nejbližší době s nimi bude mluvit. Trump zároveň kritizoval Írán za to, že k tomuto kroku nepřistoupil dříve, čímž se mohl vyhnout současné drtivé vojenské kampani.
Dubaj se v neděli proměnila v město duchů. V období vrcholu turistické sezóny, kdy bývají zdejší pláže, nákupní centra i restaurace obvykle přeplněné, osiřely dálnice a obloha zůstala bez obvyklého provozu letadel. Oblast Dubai Marina, která je běžně centrem jachtařských večírků, utichla a pro mnohé rezidenty situace připomínala lockdowny z dob pandemie před šesti lety.
Vedení Íránu reaguje na smrt ajatolláha Alího Chameneího vytvořením provizorní tříčlenné rady, která má zemi provést současnou krizí. Do tohoto orgánu byl v neděli delegován významný duchovní Alíréza Aráfí, který v radě zasedne spolu s prezidentem Masúdem Pezeškijánem a nejvyšším představitelem justice Gholám-Hosejnem Mohsení-Edžeím. Jmenování Aráfího, který má silné postavení v ústavních institucích, schválila vlivná Rada pro určování zájmů režimu s cílem udržet stabilitu státu.
Bezprecedentní útok Spojených států a Izraele na íránské vedení byl výsledkem měsíců pečlivého sledování a úzké spolupráce mezi zpravodajskými službami obou zemí. Podle informací deníku The New York Times sehrála klíčovou roli americká CIA, které se podařilo přesně lokalizovat nejvyššího představitele země, ajatolláha Alího Chameneího. CIA sledovala jeho zvyky a pohyb dlouhodobě, ale zlom nastal ve chvíli, kdy agentura zjistila termín a místo konání mimořádné schůzky nejvyšších vládních špiček.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala po celém světě vážné obavy z drastického nárůstu cen ropy. Eskalující vojenská agrese na Blízkém východě by mohla vést nejen k dražším pohonným hmotám na čerpacích stanicích, ale v konečném důsledku i ke globálnímu hospodářskému poklesu. Klíčovým bodem celého sporu je strategický Hormuzský průliv, jehož případné uzavření by otřáslo základy mnoha rozvinutých ekonomik.
Letecké společnosti napříč Blízkým východem hromadně ruší nebo odklánějí své spoje v důsledku útoků Spojených států a Izraele na Írán a následných odvetných úderů Teheránu. Kvůli uzavírkám vzdušného prostoru jsou až do odvolání pozastaveny veškeré lety z mezinárodního letiště v Dubaji i z letiště Al-Maktúm. Při nočním incidentu na dubajském letišti byli navíc zraněni čtyři zaměstnanci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že termín a místo konání příštího kola mírových rozhovorů mezi USA, Ruskem a Ukrajinou budou záviset na aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a na míře reálných diplomatických možností.
Írán oficiálně varoval před „zdrcující“ odvetou v reakci na údery Spojených států a Izraele, při kterých zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Zatímco část Íránců zprávu o jeho smrti oslavuje, v ulicích jsou k vidění i skupiny truchlících. Islámské revoluční gardy (IRGC) již v sobotu podnikly údery napříč Blízkým východem a pohrozily, že zahájí ničivou ofenzivní operaci zaměřenou na Izrael a americké vojenské základny.