Spojené státy stále hlasitěji volají po návratu astronautů na Měsíc před koncem tohoto desetiletí, což je téma, které silně rezonuje mezi zákonodárci napříč politickým spektrem i u zastánců vědy. Pod touto silnou snahou se však skrývá obrovský a složitý problém, který vyvolává čím dál více znepokojení mezi odborníky z oboru.
Klíčovou součástí cesty na Měsíc v rámci mise Artemis III má být největší raketový systém, jaký byl kdy postaven – loď Starship společnosti SpaceX. Přestože je tento gigantický systém pro mise NASA zásadní, není vůbec jisté, že bude včas funkční. Navíc se Americe v patách drží silný konkurent.
Starship je stále v počáteční fázi zdlouhavého a náročného vývojového procesu. Během deseti zkušebních letů selhaly části vozidla už šestkrát, a navíc jeden z prototypů nedávno explodoval i při pozemním testování. Už 11. října 2025 byla Starship připravena k dalšímu, v pořadí jedenáctému, testovacímu letu z texaského kosmodromu Starbase.
Vozidlo ještě musí dosáhnout několika zásadních testovacích milníků. Nejdůležitějším je zvládnutí doplnění paliva Starship, která je zaparkovaná na oběžné dráze Země. Tento krok je nezbytný vzhledem k návrhu a obrovské velikosti plavidla, avšak s žádnou kosmickou lodí to dosud nebylo nikdy vyzkoušeno.
Nikdo přesně neví, kolik tankerů plných paliva bude muset SpaceX vypustit, aby loď natankovala dostatek pro přistání na Měsíci. To je přitom naplánováno na polovinu roku 2027. Zatímco jeden z manažerů SpaceX v roce 2024 odhadl, že půjde zhruba o „desítku“ tankerů, inženýři z NASA’s Johnson Space Center v Houstonu nedávno odhadli, že pro jediné přistání bude potřeba více než 40 startů tankerů.
Tento odhad se pravděpodobně týká aktuální verze Starship, označované jako V2, ale očekává se, že po dalším testovacím letu SpaceX představí vylepšenou verzi, která by mohla predikce změnit. I kdyby bylo nutných startů „jen“ mezi 10 a 40, cesta, kterou NASA zvolila, je podle bývalého administrátora NASA Jima Bridenstinea „mimořádně složitá“ a on sám by ji nikdy nevybral.
Bill Nye, slavný „Science Guy“ a výkonný ředitel The Planetary Society, dokonce varoval: „Čínská národní vesmírná správa se na Měsíci téměř jistě projde v příštích pěti letech.“ Podle něj je to klíčový bod v historii vesmírného průzkumu. Úřadující administrátor NASA Sean Duffy nicméně vzkázal, že „Číňany na Měsíci porazíme.“
Plán pro Artemis III je mnohem spletitější než mise Apollo z 20. století. Tehdy stačila jediná raketa Saturn V, která nesla vše potřebné, včetně lunárního modulu Eagle. NASA nemůže Apollu zopakovat z několika důvodů. Neexistují už dodavatelské řetězce a výrobní metody, které tehdejší rakety stavěly.
Kromě toho NASA usiluje o mnohem ambicióznější cíle. Cílem programu Artemis je návštěva málo prozkoumaného jižního pólu Měsíce, kde se pravděpodobně nachází voda v podobě ledu. Kvůli drsnému terénu a náročné trajektorii je zde přistání obtížnější, ale tato oblast by mohla posloužit pro budoucí měsíční základnu, pro kterou bude klíčové využívání místních zdrojů.
Podle současného plánu začne mise Artemis III startem Starship bez posádky, která bude sloužit jako tankovací stanice na oběžné dráze Země. K ní se připojí další Starship vozidla nesoucí pouze palivo. Celý proces musí proběhnout velmi rychle, aby se předešlo odpařování kryogenního paliva.
Teprve po naplnění palivového depa odstartuje Starship HLS (Human Landing System) s veškerými systémy pro podporu života. Tato HLS se natankuje v depu a vydá se na Měsíc. Astronauti mezitím odstartují na palubě lodi Orion nesené raketou SLS (Space Launch System) a dorazí na oběžnou dráhu Měsíce.
Tam se Orion spojí s HLS, dva astronauti přestoupí a Starship je dopraví na jižní pól. Po zhruba týdnu se vrátí k Orionu, který je následně dopraví zpět na Zemi, kde přistanou v Tichém oceánu.
Někteří kritici se domnívají, že rozhodnutí NASA použít Starship jako lunární modul bylo chybné. V roce 2021 agentura neměla potvrzeného vedoucího ze Senátu a ačkoliv Starship v technickém hodnocení konkurenty předčila, byla prý vybrána spíše pro svůj budoucí potenciál než pro schopnost dodržet termíny. Bridenstine prohlásil, že „to nedává smysl, pokud se chcete dostat na Měsíc jako první a porazit Čínu.“
V roce 2023 se nicméně do programu zapojila i konkurenční společnost Blue Origin, která se stala druhým dodavatelem lunárních modulů pro pozdější fáze programu Artemis. Řada expertů, včetně senátora Teda Cruze, se však domnívá, že už je pozdě na změnu plánu.
Člen poradního sboru NASA Paul Hill, který navštívil vývojová zařízení SpaceX, uvedl, že termín roku 2027 pro Starship je „významně ohrožen“ a očekává „roky zpoždění“. I přesto ale vyzdvihl „mnohostranný génius“ společnosti SpaceX, která má historii úspěšného dokončování projektů i přes konvenční pochybnosti.
Záporožská jaderná elektrárna na Ukrajině je již déle než týden bez vnějšího přívodu elektrické energie. Zařízení je v současné době zcela závislé na provozu nouzových naftových generátorů. Podle zástupců Mezinárodní agentury pro atomovou energii má elektrárna na místě zásoby nafty pouze na deset dní. Energie je přitom nezbytně nutná k ochlazování šesti odstavených reaktorů.
Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.
Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.
V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.
Bývalý operátor čtecího zařízení v Bílém domě Gabriel Perez dostal od amerických úřadů pokutu ve výši 172 tisíc dolarů za zneužití zákulisních informací k online sázkám. Podle Komise pro obchodování s komoditními deriváty využil Perez své pracovní pozice k tomu, aby sázel na konkrétní slova a fráze, které prezident Donald Trump použije ve svých projevech. Ke svým sázkám využíval online platformu Kalshi, čímž získal neoprávněný osobní prospěch.
Klimatické změny a umělá inteligence se podle dostupných informací stanou hlavními tématy nadcházejícího projevu o stavu Evropské unie, který přednese předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Přípravy na klíčové vystoupení, jež určí směřování nadcházející fáze působení unijní operativy, v současné době intenzivně pokračují.
V Teheránu proběhla nová kola jednání mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Araghčím a jeho katarským protějškem Muhammadem bin Abdar Rahmánem Ál Tháním. Schůzka navazuje na diplomatické iniciativy dalších zprostředkovatelů z Ománu a Pákistánu, kteří se snaží najít cestu k ukončení konfliktu a k opětnému zprovoznění Hormuzského průlivu.
Společnost Meta souhlasila s zaplacením až 17 miliard dolarů během deseti let, čímž urovnala žaloby podané oboustrannou koalicí generálních prokurátorů. Státy tvrdily, že společnost záměrně navrhla sítě Facebook a Instagram tak, aby vytvořila závislost u dětí, klamala veřejnost ohledně škodlivosti svých služeb a neoprávněně shromažďovala data uživatelů mladších 13 let.
Polský premiér Donald Tusk varoval před možnou eskalací napětí ze strany Ruska v nadcházejících měsících. Nadcházející podzim a zimu označil za kritické období pro bezpečnost Polska, Ukrajiny i celého středoevropského regionu.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko absolvuje jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaměřené na bilaterální spolupráci a otázky bezpečnosti. Setkání navazuje na Lukašenkovu předchozí schůzku s ruským premiérem Michailem Mišustinem i na dřívější návštěvu prvního místopředsedy ruské vlády Denise Manturova v Minsku. Diplomatičtí představitelé obou zemí jednají v době zvýšeného regionálního napětí a intenzivních vojenských i politických manévrů.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou nabrala v posledních dnech na intenzitě po vyhlášení nových odvetných cel ze strany obou severoamerických sousedů. Novou vlnu opatření zahájil americký prezident Donald Trump, na což kanadský premiér Mark Carney zareagoval zavedením odvetných dovozních tax na širokou škálu amerického zboží. Tento hospodářský konflikt staví spotřebitele i firmy na obou stranách hranice před hrozbu růstu životních nákladů a narušení přeshraničních dodavatelských řetězců.
Svět se ocitá na prahu komerční jaderné revoluce, která staví na zkušenostech a ponaučeních z předchozího období takzvané jaderné renesance z počátku 21. století. Zatímco tehdejší snahy narazily na havárii v Fukušimě, pokles cen plynu a vysoké náklady, současný rozvoj těží ze zvýšeného povědomí veřejnosti, odbourání průmyslových neefektivit a probíhajících legislativních reforem. Rostoucí poptávka po stabilní a čisté energii vytváří v pravý čas ideální podmínky pro nový masivní nástup jaderné energetiky.