Spojené státy stále hlasitěji volají po návratu astronautů na Měsíc před koncem tohoto desetiletí, což je téma, které silně rezonuje mezi zákonodárci napříč politickým spektrem i u zastánců vědy. Pod touto silnou snahou se však skrývá obrovský a složitý problém, který vyvolává čím dál více znepokojení mezi odborníky z oboru.
Klíčovou součástí cesty na Měsíc v rámci mise Artemis III má být největší raketový systém, jaký byl kdy postaven – loď Starship společnosti SpaceX. Přestože je tento gigantický systém pro mise NASA zásadní, není vůbec jisté, že bude včas funkční. Navíc se Americe v patách drží silný konkurent.
Starship je stále v počáteční fázi zdlouhavého a náročného vývojového procesu. Během deseti zkušebních letů selhaly části vozidla už šestkrát, a navíc jeden z prototypů nedávno explodoval i při pozemním testování. Už 11. října 2025 byla Starship připravena k dalšímu, v pořadí jedenáctému, testovacímu letu z texaského kosmodromu Starbase.
Vozidlo ještě musí dosáhnout několika zásadních testovacích milníků. Nejdůležitějším je zvládnutí doplnění paliva Starship, která je zaparkovaná na oběžné dráze Země. Tento krok je nezbytný vzhledem k návrhu a obrovské velikosti plavidla, avšak s žádnou kosmickou lodí to dosud nebylo nikdy vyzkoušeno.
Nikdo přesně neví, kolik tankerů plných paliva bude muset SpaceX vypustit, aby loď natankovala dostatek pro přistání na Měsíci. To je přitom naplánováno na polovinu roku 2027. Zatímco jeden z manažerů SpaceX v roce 2024 odhadl, že půjde zhruba o „desítku“ tankerů, inženýři z NASA’s Johnson Space Center v Houstonu nedávno odhadli, že pro jediné přistání bude potřeba více než 40 startů tankerů.
Tento odhad se pravděpodobně týká aktuální verze Starship, označované jako V2, ale očekává se, že po dalším testovacím letu SpaceX představí vylepšenou verzi, která by mohla predikce změnit. I kdyby bylo nutných startů „jen“ mezi 10 a 40, cesta, kterou NASA zvolila, je podle bývalého administrátora NASA Jima Bridenstinea „mimořádně složitá“ a on sám by ji nikdy nevybral.
Bill Nye, slavný „Science Guy“ a výkonný ředitel The Planetary Society, dokonce varoval: „Čínská národní vesmírná správa se na Měsíci téměř jistě projde v příštích pěti letech.“ Podle něj je to klíčový bod v historii vesmírného průzkumu. Úřadující administrátor NASA Sean Duffy nicméně vzkázal, že „Číňany na Měsíci porazíme.“
Plán pro Artemis III je mnohem spletitější než mise Apollo z 20. století. Tehdy stačila jediná raketa Saturn V, která nesla vše potřebné, včetně lunárního modulu Eagle. NASA nemůže Apollu zopakovat z několika důvodů. Neexistují už dodavatelské řetězce a výrobní metody, které tehdejší rakety stavěly.
Kromě toho NASA usiluje o mnohem ambicióznější cíle. Cílem programu Artemis je návštěva málo prozkoumaného jižního pólu Měsíce, kde se pravděpodobně nachází voda v podobě ledu. Kvůli drsnému terénu a náročné trajektorii je zde přistání obtížnější, ale tato oblast by mohla posloužit pro budoucí měsíční základnu, pro kterou bude klíčové využívání místních zdrojů.
Podle současného plánu začne mise Artemis III startem Starship bez posádky, která bude sloužit jako tankovací stanice na oběžné dráze Země. K ní se připojí další Starship vozidla nesoucí pouze palivo. Celý proces musí proběhnout velmi rychle, aby se předešlo odpařování kryogenního paliva.
Teprve po naplnění palivového depa odstartuje Starship HLS (Human Landing System) s veškerými systémy pro podporu života. Tato HLS se natankuje v depu a vydá se na Měsíc. Astronauti mezitím odstartují na palubě lodi Orion nesené raketou SLS (Space Launch System) a dorazí na oběžnou dráhu Měsíce.
Tam se Orion spojí s HLS, dva astronauti přestoupí a Starship je dopraví na jižní pól. Po zhruba týdnu se vrátí k Orionu, který je následně dopraví zpět na Zemi, kde přistanou v Tichém oceánu.
Někteří kritici se domnívají, že rozhodnutí NASA použít Starship jako lunární modul bylo chybné. V roce 2021 agentura neměla potvrzeného vedoucího ze Senátu a ačkoliv Starship v technickém hodnocení konkurenty předčila, byla prý vybrána spíše pro svůj budoucí potenciál než pro schopnost dodržet termíny. Bridenstine prohlásil, že „to nedává smysl, pokud se chcete dostat na Měsíc jako první a porazit Čínu.“
V roce 2023 se nicméně do programu zapojila i konkurenční společnost Blue Origin, která se stala druhým dodavatelem lunárních modulů pro pozdější fáze programu Artemis. Řada expertů, včetně senátora Teda Cruze, se však domnívá, že už je pozdě na změnu plánu.
Člen poradního sboru NASA Paul Hill, který navštívil vývojová zařízení SpaceX, uvedl, že termín roku 2027 pro Starship je „významně ohrožen“ a očekává „roky zpoždění“. I přesto ale vyzdvihl „mnohostranný génius“ společnosti SpaceX, která má historii úspěšného dokončování projektů i přes konvenční pochybnosti.
Státy Evropské unie se ani po třech dnech intenzivních jednání nedokázaly shodnout na podobě nového, v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Kvůli chybějící dohodě museli velvyslanci členských zemí přistoupit k dočasnému zmrazení cenového stropu na ruskou ropu o další týden, aby zabránili jeho automatickému zvýšení. Současný limit ve výši 44,10 dolaru za barel tak zůstane v platnosti minimálně do 23. července. Další jednání, které by mělo patovou situaci vyřešit, je naplánováno na 22. července pod vedením irského předsednictví.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.