USA volají po návratu astronautů na Měsíc. Experti ale důrazně varují

USA na Měsíci
USA na Měsíci, foto: Pixabay
Klára Marková 13. října 2025 18:59
Sdílej:

Spojené státy stále hlasitěji volají po návratu astronautů na Měsíc před koncem tohoto desetiletí, což je téma, které silně rezonuje mezi zákonodárci napříč politickým spektrem i u zastánců vědy. Pod touto silnou snahou se však skrývá obrovský a složitý problém, který vyvolává čím dál více znepokojení mezi odborníky z oboru.

Klíčovou součástí cesty na Měsíc v rámci mise Artemis III má být největší raketový systém, jaký byl kdy postaven – loď Starship společnosti SpaceX. Přestože je tento gigantický systém pro mise NASA zásadní, není vůbec jisté, že bude včas funkční. Navíc se Americe v patách drží silný konkurent. 

Starship je stále v počáteční fázi zdlouhavého a náročného vývojového procesu. Během deseti zkušebních letů selhaly části vozidla už šestkrát, a navíc jeden z prototypů nedávno explodoval i při pozemním testování. Už 11. října 2025 byla Starship připravena k dalšímu, v pořadí jedenáctému, testovacímu letu z texaského kosmodromu Starbase.

Vozidlo ještě musí dosáhnout několika zásadních testovacích milníků. Nejdůležitějším je zvládnutí doplnění paliva Starship, která je zaparkovaná na oběžné dráze Země. Tento krok je nezbytný vzhledem k návrhu a obrovské velikosti plavidla, avšak s žádnou kosmickou lodí to dosud nebylo nikdy vyzkoušeno.

Nikdo přesně neví, kolik tankerů plných paliva bude muset SpaceX vypustit, aby loď natankovala dostatek pro přistání na Měsíci. To je přitom naplánováno na polovinu roku 2027. Zatímco jeden z manažerů SpaceX v roce 2024 odhadl, že půjde zhruba o „desítku“ tankerů, inženýři z NASA’s Johnson Space Center v Houstonu nedávno odhadli, že pro jediné přistání bude potřeba více než 40 startů tankerů.

Tento odhad se pravděpodobně týká aktuální verze Starship, označované jako V2, ale očekává se, že po dalším testovacím letu SpaceX představí vylepšenou verzi, která by mohla predikce změnit. I kdyby bylo nutných startů „jen“ mezi 10 a 40, cesta, kterou NASA zvolila, je podle bývalého administrátora NASA Jima Bridenstinea „mimořádně složitá“ a on sám by ji nikdy nevybral.

Bill Nye, slavný „Science Guy“ a výkonný ředitel The Planetary Society, dokonce varoval: „Čínská národní vesmírná správa se na Měsíci téměř jistě projde v příštích pěti letech.“ Podle něj je to klíčový bod v historii vesmírného průzkumu. Úřadující administrátor NASA Sean Duffy nicméně vzkázal, že „Číňany na Měsíci porazíme.“

Plán pro Artemis III je mnohem spletitější než mise Apollo z 20. století. Tehdy stačila jediná raketa Saturn V, která nesla vše potřebné, včetně lunárního modulu Eagle. NASA nemůže Apollu zopakovat z několika důvodů. Neexistují už dodavatelské řetězce a výrobní metody, které tehdejší rakety stavěly.

Kromě toho NASA usiluje o mnohem ambicióznější cíle. Cílem programu Artemis je návštěva málo prozkoumaného jižního pólu Měsíce, kde se pravděpodobně nachází voda v podobě ledu. Kvůli drsnému terénu a náročné trajektorii je zde přistání obtížnější, ale tato oblast by mohla posloužit pro budoucí měsíční základnu, pro kterou bude klíčové využívání místních zdrojů.

Podle současného plánu začne mise Artemis III startem Starship bez posádky, která bude sloužit jako tankovací stanice na oběžné dráze Země. K ní se připojí další Starship vozidla nesoucí pouze palivo. Celý proces musí proběhnout velmi rychle, aby se předešlo odpařování kryogenního paliva.

Teprve po naplnění palivového depa odstartuje Starship HLS (Human Landing System) s veškerými systémy pro podporu života. Tato HLS se natankuje v depu a vydá se na Měsíc. Astronauti mezitím odstartují na palubě lodi Orion nesené raketou SLS (Space Launch System) a dorazí na oběžnou dráhu Měsíce.

Tam se Orion spojí s HLS, dva astronauti přestoupí a Starship je dopraví na jižní pól. Po zhruba týdnu se vrátí k Orionu, který je následně dopraví zpět na Zemi, kde přistanou v Tichém oceánu.

Někteří kritici se domnívají, že rozhodnutí NASA použít Starship jako lunární modul bylo chybné. V roce 2021 agentura neměla potvrzeného vedoucího ze Senátu a ačkoliv Starship v technickém hodnocení konkurenty předčila, byla prý vybrána spíše pro svůj budoucí potenciál než pro schopnost dodržet termíny. Bridenstine prohlásil, že „to nedává smysl, pokud se chcete dostat na Měsíc jako první a porazit Čínu.“

V roce 2023 se nicméně do programu zapojila i konkurenční společnost Blue Origin, která se stala druhým dodavatelem lunárních modulů pro pozdější fáze programu Artemis. Řada expertů, včetně senátora Teda Cruze, se však domnívá, že už je pozdě na změnu plánu.

Člen poradního sboru NASA Paul Hill, který navštívil vývojová zařízení SpaceX, uvedl, že termín roku 2027 pro Starship je „významně ohrožen“ a očekává „roky zpoždění“. I přesto ale vyzdvihl „mnohostranný génius“ společnosti SpaceX, která má historii úspěšného dokončování projektů i přes konvenční pochybnosti. 

Témata:
Stalo se
Celebrity
Agáta Hanychová

Agáta Hanychová prozradila, kdo u ní jednou provždy skončil!

Českým šoubyznysem letos zásadně otřásla kauza jednoho rozchodu, ke kterému však nedošlo mezi mužem a ženou. Sbohem si řekly Agáta Hanychová a Ornella Koktová. Dcera herečky Veroniky Žilkové se teď ke konci spolupráce a kamarádství vrátila a prozradila, zda vidí šanci na jeho obnovení. 

Počasí
Ilustrační fotografie.

Nebezpečné počasí bude realitou! Meteorologové vydali nové varování pro Česko

Až velmi silné bouřky hrozí v neděli odpoledne a večer na území České republiky. Vyplývá to z aktualizované výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na části území nadále hrozí i požáry. 

Novinky
Donald Trump

Trumpovo jméno tam nemá co dělat, rozhodl soudce v případu Kennedyho centra!

Americký prezident Donald Trump znovu narazil u tamní justice. Soud totiž nařídil odstranění jména současné hlavy státu z názvu uměleckého centra Kennedy Center for the Performing Arts. Podle soudu byl totiž k přejmenování nutný souhlas Kongresu. Informovala o tom BBC. 

Novinky
Paříž

Paříž v plamenech? Fotbalové finále způsobilo obří škody! V Budapešti je to jiné

Zatímco maďarská metropole má finanční žně, francouzské hlavní město sčítá škody. Finálový duel Ligy mistrů mezi Paris Saint-Germain a Arsenalem totiž ukázal i odvrácenou stranu fotbalového svátku. Budapešť jako hostitelské město díky příjezdu desítek tisíc fanoušků vydělala přes 50 milionů eur (asi 1,25 miliardy Kč). Naopak Paříž, domov čerstvých evropských šampionů, po divoké noci plné výtržností počítá ztráty v řádu stovek tisíc eur.