Spojené státy stále hlasitěji volají po návratu astronautů na Měsíc před koncem tohoto desetiletí, což je téma, které silně rezonuje mezi zákonodárci napříč politickým spektrem i u zastánců vědy. Pod touto silnou snahou se však skrývá obrovský a složitý problém, který vyvolává čím dál více znepokojení mezi odborníky z oboru.
Klíčovou součástí cesty na Měsíc v rámci mise Artemis III má být největší raketový systém, jaký byl kdy postaven – loď Starship společnosti SpaceX. Přestože je tento gigantický systém pro mise NASA zásadní, není vůbec jisté, že bude včas funkční. Navíc se Americe v patách drží silný konkurent.
Starship je stále v počáteční fázi zdlouhavého a náročného vývojového procesu. Během deseti zkušebních letů selhaly části vozidla už šestkrát, a navíc jeden z prototypů nedávno explodoval i při pozemním testování. Už 11. října 2025 byla Starship připravena k dalšímu, v pořadí jedenáctému, testovacímu letu z texaského kosmodromu Starbase.
Vozidlo ještě musí dosáhnout několika zásadních testovacích milníků. Nejdůležitějším je zvládnutí doplnění paliva Starship, která je zaparkovaná na oběžné dráze Země. Tento krok je nezbytný vzhledem k návrhu a obrovské velikosti plavidla, avšak s žádnou kosmickou lodí to dosud nebylo nikdy vyzkoušeno.
Nikdo přesně neví, kolik tankerů plných paliva bude muset SpaceX vypustit, aby loď natankovala dostatek pro přistání na Měsíci. To je přitom naplánováno na polovinu roku 2027. Zatímco jeden z manažerů SpaceX v roce 2024 odhadl, že půjde zhruba o „desítku“ tankerů, inženýři z NASA’s Johnson Space Center v Houstonu nedávno odhadli, že pro jediné přistání bude potřeba více než 40 startů tankerů.
Tento odhad se pravděpodobně týká aktuální verze Starship, označované jako V2, ale očekává se, že po dalším testovacím letu SpaceX představí vylepšenou verzi, která by mohla predikce změnit. I kdyby bylo nutných startů „jen“ mezi 10 a 40, cesta, kterou NASA zvolila, je podle bývalého administrátora NASA Jima Bridenstinea „mimořádně složitá“ a on sám by ji nikdy nevybral.
Bill Nye, slavný „Science Guy“ a výkonný ředitel The Planetary Society, dokonce varoval: „Čínská národní vesmírná správa se na Měsíci téměř jistě projde v příštích pěti letech.“ Podle něj je to klíčový bod v historii vesmírného průzkumu. Úřadující administrátor NASA Sean Duffy nicméně vzkázal, že „Číňany na Měsíci porazíme.“
Plán pro Artemis III je mnohem spletitější než mise Apollo z 20. století. Tehdy stačila jediná raketa Saturn V, která nesla vše potřebné, včetně lunárního modulu Eagle. NASA nemůže Apollu zopakovat z několika důvodů. Neexistují už dodavatelské řetězce a výrobní metody, které tehdejší rakety stavěly.
Kromě toho NASA usiluje o mnohem ambicióznější cíle. Cílem programu Artemis je návštěva málo prozkoumaného jižního pólu Měsíce, kde se pravděpodobně nachází voda v podobě ledu. Kvůli drsnému terénu a náročné trajektorii je zde přistání obtížnější, ale tato oblast by mohla posloužit pro budoucí měsíční základnu, pro kterou bude klíčové využívání místních zdrojů.
Podle současného plánu začne mise Artemis III startem Starship bez posádky, která bude sloužit jako tankovací stanice na oběžné dráze Země. K ní se připojí další Starship vozidla nesoucí pouze palivo. Celý proces musí proběhnout velmi rychle, aby se předešlo odpařování kryogenního paliva.
Teprve po naplnění palivového depa odstartuje Starship HLS (Human Landing System) s veškerými systémy pro podporu života. Tato HLS se natankuje v depu a vydá se na Měsíc. Astronauti mezitím odstartují na palubě lodi Orion nesené raketou SLS (Space Launch System) a dorazí na oběžnou dráhu Měsíce.
Tam se Orion spojí s HLS, dva astronauti přestoupí a Starship je dopraví na jižní pól. Po zhruba týdnu se vrátí k Orionu, který je následně dopraví zpět na Zemi, kde přistanou v Tichém oceánu.
Někteří kritici se domnívají, že rozhodnutí NASA použít Starship jako lunární modul bylo chybné. V roce 2021 agentura neměla potvrzeného vedoucího ze Senátu a ačkoliv Starship v technickém hodnocení konkurenty předčila, byla prý vybrána spíše pro svůj budoucí potenciál než pro schopnost dodržet termíny. Bridenstine prohlásil, že „to nedává smysl, pokud se chcete dostat na Měsíc jako první a porazit Čínu.“
V roce 2023 se nicméně do programu zapojila i konkurenční společnost Blue Origin, která se stala druhým dodavatelem lunárních modulů pro pozdější fáze programu Artemis. Řada expertů, včetně senátora Teda Cruze, se však domnívá, že už je pozdě na změnu plánu.
Člen poradního sboru NASA Paul Hill, který navštívil vývojová zařízení SpaceX, uvedl, že termín roku 2027 pro Starship je „významně ohrožen“ a očekává „roky zpoždění“. I přesto ale vyzdvihl „mnohostranný génius“ společnosti SpaceX, která má historii úspěšného dokončování projektů i přes konvenční pochybnosti.
Obavy z eskalace globálního konfliktu na úroveň třetí světové války se dramaticky zvýšily poté, co bývalý americký prezident Donald Trump pohrozil, že by Ukrajině mohl dodat rakety Tomahawk s dlouhým doletem. Moskva na tuto hrozbu reagovala zcela chladnokrevně, přičemž dlouholetý spojenec Vladimira Putina vyslal americkému prezidentovi mrazivé varování.
Vědci z University of Sussex objevili, že teplota nosu člověka může sloužit jako přesný ukazatel úrovně stresu. Zjistili, že akutní stres mění průtok krve v obličeji, což vede k náhlému ochlazení nosu. Psychologové za studií tvrdí, že termální zobrazování může být „zásadní změnou“ ve výzkumu stresu.
Spojené státy stále hlasitěji volají po návratu astronautů na Měsíc před koncem tohoto desetiletí, což je téma, které silně rezonuje mezi zákonodárci napříč politickým spektrem i u zastánců vědy. Pod touto silnou snahou se však skrývá obrovský a složitý problém, který vyvolává čím dál více znepokojení mezi odborníky z oboru.
Rozmach umělé inteligence ve zdravotnictví, od algoritmů pro interpretaci snímků až po systémy pro diagnostiku nebo řízení nemocnic, s sebou nese zásadní právní otazníky. Podle expertů hrozí, že v případě pochybení dojde ke komplikovaným sporům o to, kdo nese právní odpovědnost za negativní dopad na pacienta.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa pozvat izraelského premiéra Benjamina Netanjahua na mnohonárodní summit o Gaze v Egyptě se musel v poslední chvíli zrušit. Důvodem byla hrozba tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana, že by odmítl přistát v Šarm aš-Šajchu, pokud by pozvánka pro izraelského premiéra zůstala v platnosti.
Od doby, kdy v pátek vstoupilo v platnost příměří, se do severní Gazy vrátily tisíce Palestinců. Čeká je před nimi hrůzný úkol: prohledávání ruin a suti, kde hledají ostatky svých blízkých zabitých během měsíců izraelských leteckých úderů. Tyto operace, které jsou často prováděny holýma rukama nebo jen manuálními nástroji, odhalují rozsah devastace a utrpení.
Americký prezident Donald Trump ve svém projevu v izraelském parlamentu prohlásil, že dvouletá válka Izraele v Gaze skončila. Trump uvítal tuto událost s tím, že pro mnohé rodiny nastal konec „dlouhé a bolestné noční můry“.
Americký prezident Donald Trump se během své návštěvy Izraele v Knessetu setkal se zástupci Fóra rodin rukojmích a pohřešovaných. Fórum zveřejnilo fotografie ze setkání. Na jedné z nich jsou například zachyceni Ruby Chen a Ronen Neutra, jejichž synové, Itay Chen a Omer Maxim Neutra, byli zabiti 7. října 2023, ale jejich těla jsou stále držena v Gaze.
Francouzská politika se v posledních měsících zmítá v bezprecedentní krizi, která vyvrcholila rezignací premiéra po pouhých 26 dnech ve funkci. I když by se mohlo zdát lákavé vinit ze současné katastrofy výhradně prezidenta Emmanuela Macrona, experti upozorňují na hlubší, systémový problém. Jádro chaosu tkví v samotné konstrukci Páté republiky, která se ukázala být neschopná přizpůsobit se kompromisům a dělbě moci.
Nejnovější vědecká zpráva varuje, že planeta Země dosáhla svého prvního katastrofálního bodu zlomu spojeného s emisemi skleníkových plynů. Konkrétně se jedná o teplovodní korálové útesy, kterým nyní hrozí dlouhodobý úpadek s rozsáhlým odumíráním. Tato situace přitom přímo ohrožuje živobytí stovek milionů lidí, kteří jsou na útesech závislí. Autoři zprávy, kterou vypracovalo 160 vědců z 87 institucí ve 23 zemích pod vedením University of Exeter, upozorňují, že jsme „na pokraji“ dosažení i dalších kritických bodů.
Izraelské armádě byla převezena i druhá a poslední skupina třinácti dosud žijících izraelských rukojmích od Červeného kříže. Spolu se sedmi rukojmími, kteří byli propuštěni dříve v průběhu dne, to znamená, že Hamás a jeho spojenci v Gaze poprvé po více než dvou letech nezadržují žádné živé rukojmí.
Na letišti Ben Gurion se americký prezident Donald Trump po uvítacím ceremoniálu sešel s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a oba byli spatřeni v důvěrném rozhovoru v autě. Trump sice den předtím prohlásil, že „válka je u konce“, nicméně ohledně budoucnosti Gazy stále zůstávají otevřené závažné otázky. Jedná se zejména o budoucí správu tohoto území a o to, zda bude Hamás ochoten složit zbraně. Prezident Trump má v nejbližší době vystoupit s projevem v Knessetu, izraelském parlamentu.