Americký prezident Donald Trump se během své návštěvy Izraele v Knessetu setkal se zástupci Fóra rodin rukojmích a pohřešovaných. Fórum zveřejnilo fotografie ze setkání. Na jedné z nich jsou například zachyceni Ruby Chen a Ronen Neutra, jejichž synové, Itay Chen a Omer Maxim Neutra, byli zabiti 7. října 2023, ale jejich těla jsou stále držena v Gaze.
Rodiny rukojmích prožily šok a rozhořčení poté, co se dozvěděly, že v pondělí budou vydána pouze čtyři těla zesnulých rukojmích. Fórum to v prohlášení označilo za „flagrantní porušení dohody“ ze strany Hamásu. Podle dojednaného plánu příměří se Hamás zavázal k propuštění všech těl unesených.
V pásmu Gazy je stále drženo 28 těl lidí, z nichž 27 bylo uneseno při říjnových útocích. Izraelská vláda se k počtu těl, která mají být vydána, zatím nevyjádřila. Již dříve se však objevily zprávy, že Izrael má obavy, že Hamás nemusí být schopen najít a vrátit všechna zbývající těla.
Prezident Trump zahájil svůj projev v Knessetu velkolepým oslavováním propuštění 20 rukojmích. „Po dvou mučivých letech v temnotě a zajetí se 20 odvážných rukojmích vrací do slavného objetí svých rodin, a to je na oslavu,“ řekl Trump.
Během svého projevu ocenil izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, kterého označil za „muže výjimečné odvahy a vlastenectví“. Poté, co premiéra vyzval k povstání, Trump s lehkým tónem dodal: „A není snadný, chci vám říct. Chci vám říct, že s ním není nejsnazší jednat, ale to ho dělá skvělým,“ čímž vyvolal smích v sále.
Izraelský opoziční lídr Yair Lapid ve svém proslovu v Knessetu adresovaném Trumpovi vyjádřil přesvědčení, že by americký prezident měl být příští rok oceněn Nobelovou cenou míru. Lapid prohlásil, že ačkoliv nebyl Trump Nobelovou cenou dosud vyznamenán, komise nebude mít jinou možnost než mu ji příští rok udělit, neboť dokázal „nepředstavitelné“.
Lapid však také zdůraznil, že nyní musí Izrael „přijmout zodpovědnost“ za další kroky a jasně ukázat svým sousedům, že „nikam neodcházíme“. Izrael je podle Lapida připraven na další vlnu míru, jakou byly Abrahamovské dohody. Vyzval proto islámské národy, včetně Saúdské Arábie a Sýrie, k dialogu s Izraelem. Lapid sdělil Trumpovi, že se svým týmem by mohl během dnešní návštěvy Egypta vytvořit regionální alianci, která změní nejen Blízký východ, ale celý svět.
Česko má důvod k dobré náladě. Českou ekonomiku momentálně táhne vzhůru růst mezd, ale i investice. Ještě výraznějšímu růstu ale brání blízkovýchodní konflikt či cla, upozorňují experti.
Jedna z evropských královských rodin si dělá vážné obavy o některého z členů. Norsko dobře ví o zdravotních problémech princezny Mette-Marit, která se v poslední době stáhla do ústraní. Novinky ohledně jejího stavu prozradil korunní princ Haakon.
Jiřina Bohdalová vydělala během kariéry spoustu peněz, z nichž se část rozhodla investovat. Jedna investice do výtvarného umění se jí ale moc nepovedla. Legendární herečka se nicméně nehodlá vzdát bez boje. Dokonce se s žádostí o pomoc obrátila na jednoho politika.
Už mělo být jasno, jak bude Washington nadále postupovat vůči Teheránu. Americký prezident Donald Trump se totiž v pátek sešel s poradci a následně měl oznámit, zda souhlasí s prodloužením příměří. Jednání je sice u konce, ale jeho výsledek není známý. Informovala o tom britská BBC.
Poslední dny se v Česku obešly prakticky beze srážek. Víkend by to ale mohl změnit, protože Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upozornil, že v sobotu místy hrozí bouřky. Hlavním nebezpečím budou nárazy větru, výjimečně hrozí i krupobití.
Rostoucí intenzita a frekvence extrémních projevů počasí způsobených změnou klimatu vede v Evropě i ve světě ke vzniku takzvaných nepojistitelných oblastí. Jde o místa, kde se pojištění majetku stalo buď zcela nedostupným, nebo finančně neúnosným. K tomuto stavu dochází buď proto, že pojišťovny kvůli vysokému klimatickému riziku z určitých regionů úplně odcházejí, nebo nabízejí smlouvy s tak vysokým pojistným, že si je většina místních obyvatel nemůže dovolit. Tradiční pojišťovací mechanismy se tak ukazují jako strukturálně nepřipravené na novou klimatickou éru.
Ruská federace se potýká s výrazným překročením plánovaných výdajů na vedení války na Ukrajině, což nutí tamní vládu k rozsáhlým škrtům v jiných oblastech. Moskva předpokládá, že její vojenské výdaje v letošním roce překročí schválený rozpočet o nejméně 28 miliard dolarů. Tento nepříznivý finanční vývoj přichází v době, kdy se ruský postup na frontě výrazně zpomalil a Kyjev naopak stupňuje své údery na ruském území.
Dohoda o zřízení takzvaného fondu proti zneužívání úřadů (anti-weaponization fund), kterou americký prezident Donald Trump uzavřel se svou vlastní administrativou, ukazuje snahu jeho druhé vlády omezit kontrolu prezidentské moci. Tento krok má ochránit Trumpa a jeho spojence před budoucím vyšetřováním ze strany budoucích vlád nebo kongresových Demokratů. Právní experti a bývalí vládní právníci oslovení stanicí CNN uvádějí, že Trump systematicky ruší transparentní pravidla zavedená po aféře Watergate, útočí na rozpočtové pravomoci Kongresu a odměňuje své věrné příznivce, kteří čelí obviněním z trestných činů spáchaných v jeho zájmu.
Šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že smrtící epidemii eboly v Demokratické republice Kongo lze stále zastavit a dostat pod kontrolu. Podle jeho slov je potlačení nákazy možné i navzdory přetrvávajícímu ozbrojenému konfliktu, který sužuje východní část této africké země. Generální ředitel organizace v této souvislosti důrazně vyzval všechny tamní bojující skupiny, aby okamžitě vyhlásily příměří a umožnily bezpečné poskytování zdravotnické pomoci.
Japonsko v pátek oznámilo, že vyšle čtyři příslušníky svých ozbrojených sil do Německa, kde se zapojí do činnosti ukrajinské mise Severoatlantické aliance. Vojáci japonských sil sebeobrany budou působit přímo na základně ve Wiesbadenu. Cílem tohoto kroku je posílení strategické spolupráce mezi Tokiem a NATO v oblasti sdílení vojenských poznatků a obranných strategií.
V indické metropoli Dillí se během horkých letních dní střetávají dva naprosto odlišné světy. Zatímco zákazníci luxusních obchodů korzují mezi regály v klimatizovaných showroomech, venku pod spalujícím sluncem pokračují v práci pouliční prodavači, řidiči rikš či provozovatelé vozíků se zmrzlinou. Teploty ve městě běžně přesahují 40 °C, avšak pro miliony lidí zaměstnaných v neoficiálním sektoru, který tvoří téměř 90 % indické pracovní síly, odpočinek v chladu nepředstavuje reálnou možnost. Bezpečí před horkem musí ustoupit každodennímu boji o obživu.
Keňský soud dočasně zablokoval plány vlády Spojených států na otevření nového karanténního centra pro americké občany vystavené viru Ebola. Tento záměr, který původně schválil keňský prezident William Ruto, počítal se zřízením stanoviště na letecké základně Laikipia, nacházející se přibližně 125 mil severně od hlavního města Nairobi. Zařízení s kapacitou 50 lůžek mělo zahájit provoz v pátek, přičemž o společném přístupu k němu jednala s Američany také Velká Británie.