Na letišti Ben Gurion se americký prezident Donald Trump po uvítacím ceremoniálu sešel s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a oba byli spatřeni v důvěrném rozhovoru v autě. Trump sice den předtím prohlásil, že „válka je u konce“, nicméně ohledně budoucnosti Gazy stále zůstávají otevřené závažné otázky. Jedná se zejména o budoucí správu tohoto území a o to, zda bude Hamás ochoten složit zbraně. Prezident Trump má v nejbližší době vystoupit s projevem v Knessetu, izraelském parlamentu.
Dnes má být propuštěno celkem dvacet dosud žijících rukojmích, kteří byli uneseni během útoku pod vedením Hamásu na jižní Izrael dne 7. října 2023. Sedm z nich již Hamás předal a po prvotní lékařské prohlídce se nyní nacházejí na izraelském území, kde se budou moci setkat se svými blízkými. Zatím bylo potvrzeno, že se jedná o Matana Engersta, Guy Gilboa Dalala, Alona Ohela, Gali a Zivi Berman, Eitana Mora a Omariho Morana.
Očekává se, že Hamás v nejbližší době propustí i zbývajících třináct živých rukojmích a předá těla šestadvaceti zemřelých, kromě dvou, jejichž osud zůstává neznámý. Izrael v rámci dohody o propuštění rukojmích osvobodí dvě stě padesát palestinských vězňů a propustí tisíc sedm set zadržených osob. Prezident Trump, kterého na letišti Ben Gurion přivítali premiér Netanjahu a prezident Isaac Herzog, se po projevu v Knessetu vydá na summit světových lídrů do Šarm aš-Šajchu v Egyptě, kde se bude jednat o ukončení války v Gaze.
K propuštění sedmi izraelských rukojmích se vyjádřila i ministryně zahraničních věcí Evropské unie, Kaja Kallas. Ocenila Trumpovu roli v tomto „zásadním kroku k míru“ a na sociální síti X napsala, že dnešek představuje vzácný okamžik naděje na Blízkém východě, přičemž propuštění rukojmích je velkým úspěchem diplomacie. Zdůraznila, že pro úspěch mírového plánu je nezbytná silná mezinárodní podpora a oznámila, že EU ve středu obnoví civilní monitorovací misi na hraničním přechodu mezi Gazou a Egyptem v Rafahu, jež může hrát důležitou roli při podpoře příměří.
Na propuštění rukojmích zareagoval také britský premiér Keir Starmer, který se dnes zúčastní egyptského summitu spolu s dalšími dvaceti světovými lídry. Na sociální síti X uvedl, že se jedná o první a klíčovou fázi ukončení války na Blízkém východě, po níž musí následovat trvalý mír a bezpečná budoucnost pro celý region. Dodal, že Spojené království poskytne Gaze dodatečnou humanitární pomoc a povede snahy o urychlení její poválečné obnovy.
Vyslanec Trumpovy administrativy pro Blízký východ, Steve Witkoff, který se podílel na zprostředkování dohody o příměří, pochválil „zásadní roli“ Spojeného království v jednáních, která vedla k tomuto „historickému dni v Izraeli“. Ocenil zejména „neuvěřitelný přínos“ a neúnavné úsilí poradce pro národní bezpečnost Jonathana Powella. To se stalo poté, co někteří přední američtí a izraelští představitelé odmítli vyjádření britské ministryně kabinetu z neděle, jež tvrdila, že Spojené království sehrálo „klíčovou roli“ při zajištění příměří v Gaze, což mohlo být pro premiéra Keira Starmera potenciálně nepříjemné.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný růst a vyšplhaly se na své měsíční maximum. Tento vývoj zapříčinily opakované americké vojenské údery proti Íránu a současně výrazně zpomalující lodní doprava v Hormuzském průlivu.
Ruská armáda podnikla další vlnu vzdušných útoků na ukrajinské hlavní město Kyjev, kde po zásazích vypukly požáry. Šéf tamní vojenské správy Tymur Tkačenko potvrdil, že v Holosijivském okresu nedaleko centra města došlo k zásahu dvou skladovacích prostor, které začaly hořet. Podle starosty Vitalije Klička dopadly trosky bezpilotních letounů do otevřeného prostoru na východním předměstí, kde zapálily několik osobních automobilů. Svědci v Kyjevě zaznamenali sérii výbuchů, zatímco v oblasti Charkova mimo samotné město utrpělo při útocích zranění šest lidí.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil převzetím kontroly nad Hormuzským průlivem a oznámil znovuzavedení námořní blokády Íránu. Trump v příspěvku na své síti Truth Social prohlásil průliv za otevřený a požaduje dvacetiprocentní poplatek z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu, přičemž v rozhovoru pro Fox News dodal, že by se Spojené státy měly stát strážcem průlivu a za tuto činnost dostat zaplaceno.
Rozsáhlý lesní požár, který od nedělního odpoledne sužuje les Fontainebleau jihovýchodně od Paříže, dosáhl mimořádného rozsahu a vynutil si evakuaci přibližně 900 domovů. Oheň zasáhl zhruba 800 hektarů lesního porostu a kvůli nepříznivým podmínkám a přetrvávajícím vlnám veder v pařížském regionu se ho do pondělního odstoupení nepodařilo dostat pod kontrolu.
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl představovat krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Moskva bude pokračovat v ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.
Útoky na média a snahy o omezení jejich přístupu ze strany Donalda Trumpa a jeho spojenců dosáhly během prvních 17 měsíců jeho druhého prezidentského období bezprecedentní úrovně. Zda však Trump v této bitvě vítá, zůstává nejednoznačné, jelikož zpravodajské organizace nadále produkují silné a investigativní texty, i když čelí nestabilitě a rostoucímu tlaku.
Válka na Ukrajině postupně oslabuje finanční, energetické, personální i diplomatické zdroje Ruska. Nejde o bezprostřední kolaps, ale o nebezpečnou transformaci, kdy velmoc likviduje vlastní základy, aby udržela konflikt, který si nemůže dovolit prohrát a zároveň jej zjevně nedokáže vyhrát.
Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na Írán v reakci na íránské útoky mířené proti plavidlům v Hormuzském průlivu. Tyto incidenty představují dosud nejzávažnější porušení memoranda o porozumění, které vstoupilo v platnost 17. června, a mohou signalizovat definitivní konec příměří. Americký prezident Donald Trump poprvé od vyhlášení původního klidu zbraní z 8. dubna prohlásil, že příměří skončilo. Eskalující napětí naznačuje, že současný stav nepovede k trvalému míru a USA jsou do tohoto vleklého konfliktu vtahovány proti své vůli.
Kyjev se snaží způsobit Rusku co největší škody před nadcházející zimou, během níž očekává další vlnu ničivých útoků na svou energetickou infrastrukturu. Ukrajině se daří získávat na bojišti výhodu zejména díky využívání dronů s dlouhým doletem, kterými zasahuje cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což oslabuje tamní armádu i ekonomiku.
Britské děti se vzácnou a agresivní formou rakoviny mozku ztratily kvůli brexitu přístup k potenciálně život prodlužujícímu klinickému testování. Každý rok je v Británii diagnostikováno přibližně 30 dětí s difuzním intrinsic pontinním gliomem (DIPG). Jedná se o nevyléčitelný a neoperovatelný nádor postihující mozkový kmen, který řídí životně důležité funkce jako dýchání, polykání či mimiku.