Na letišti Ben Gurion se americký prezident Donald Trump po uvítacím ceremoniálu sešel s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a oba byli spatřeni v důvěrném rozhovoru v autě. Trump sice den předtím prohlásil, že „válka je u konce“, nicméně ohledně budoucnosti Gazy stále zůstávají otevřené závažné otázky. Jedná se zejména o budoucí správu tohoto území a o to, zda bude Hamás ochoten složit zbraně. Prezident Trump má v nejbližší době vystoupit s projevem v Knessetu, izraelském parlamentu.
Dnes má být propuštěno celkem dvacet dosud žijících rukojmích, kteří byli uneseni během útoku pod vedením Hamásu na jižní Izrael dne 7. října 2023. Sedm z nich již Hamás předal a po prvotní lékařské prohlídce se nyní nacházejí na izraelském území, kde se budou moci setkat se svými blízkými. Zatím bylo potvrzeno, že se jedná o Matana Engersta, Guy Gilboa Dalala, Alona Ohela, Gali a Zivi Berman, Eitana Mora a Omariho Morana.
Očekává se, že Hamás v nejbližší době propustí i zbývajících třináct živých rukojmích a předá těla šestadvaceti zemřelých, kromě dvou, jejichž osud zůstává neznámý. Izrael v rámci dohody o propuštění rukojmích osvobodí dvě stě padesát palestinských vězňů a propustí tisíc sedm set zadržených osob. Prezident Trump, kterého na letišti Ben Gurion přivítali premiér Netanjahu a prezident Isaac Herzog, se po projevu v Knessetu vydá na summit světových lídrů do Šarm aš-Šajchu v Egyptě, kde se bude jednat o ukončení války v Gaze.
K propuštění sedmi izraelských rukojmích se vyjádřila i ministryně zahraničních věcí Evropské unie, Kaja Kallas. Ocenila Trumpovu roli v tomto „zásadním kroku k míru“ a na sociální síti X napsala, že dnešek představuje vzácný okamžik naděje na Blízkém východě, přičemž propuštění rukojmích je velkým úspěchem diplomacie. Zdůraznila, že pro úspěch mírového plánu je nezbytná silná mezinárodní podpora a oznámila, že EU ve středu obnoví civilní monitorovací misi na hraničním přechodu mezi Gazou a Egyptem v Rafahu, jež může hrát důležitou roli při podpoře příměří.
Na propuštění rukojmích zareagoval také britský premiér Keir Starmer, který se dnes zúčastní egyptského summitu spolu s dalšími dvaceti světovými lídry. Na sociální síti X uvedl, že se jedná o první a klíčovou fázi ukončení války na Blízkém východě, po níž musí následovat trvalý mír a bezpečná budoucnost pro celý region. Dodal, že Spojené království poskytne Gaze dodatečnou humanitární pomoc a povede snahy o urychlení její poválečné obnovy.
Vyslanec Trumpovy administrativy pro Blízký východ, Steve Witkoff, který se podílel na zprostředkování dohody o příměří, pochválil „zásadní roli“ Spojeného království v jednáních, která vedla k tomuto „historickému dni v Izraeli“. Ocenil zejména „neuvěřitelný přínos“ a neúnavné úsilí poradce pro národní bezpečnost Jonathana Powella. To se stalo poté, co někteří přední američtí a izraelští představitelé odmítli vyjádření britské ministryně kabinetu z neděle, jež tvrdila, že Spojené království sehrálo „klíčovou roli“ při zajištění příměří v Gaze, což mohlo být pro premiéra Keira Starmera potenciálně nepříjemné.
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer na své platformě Truth Social oznámil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl zabit při masivním společném úderu Spojených států a Izraele. Trump ve svém prohlášení označil Chameneího za jednu z nejvíce zločinných postav historie a uvedl, že jeho smrt přináší spravedlnost nejen Íráncům, ale i Američanům a lidem po celém světě. Operace byla podle něj vedena s využitím špičkových sledovacích systémů, kterým vůdce nedokázal uniknout.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu během sobotního večera vystoupil s prohlášením, ve kterém naznačil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí pravděpodobně zahynul. Netanjahu hovořil o úspěšném zásahu jeho teheránského sídla a íránského duchovního vůdce popsal jako diktátora, který je již po smrti. Izraelský vládní činitel následně pro média potvrdil, že Chameneí byl skutečně zabit během ranního náletu na Írán.
Situace na Blízkém východě se v sobotu večer dramaticky vyostřila poté, co západní částí Teheránu otřásla série silných explozí. Podle informací agentury AFP a íránské státní agentury IRNA se pod palbou ocitla nejen metropole, ale také jih země. Konkrétně byly hlášeny útoky na dvě čtvrti v přístavním městě Búšehr, které leží v bezprostřední blízkosti strategicky významné íránské jaderné elektrárny.
Blízký východ se ocitl pod útokem poté, co Íránské revoluční gardy (IRGC) oficiálně potvrdily zahájení další rozsáhlé raketové ofenzivy proti americkým základnám v regionu. Podle íránské státní televize jde o přímou reakci na předchozí společné údery Spojených států a Izraele. Situace v oblasti je kritická a provází ji přímé vojenské střety, které již vedly k citelným ztrátám v nejvyšších patrech íránské moci.
Prezident Donald Trump svými posledními výroky vyvolal značný rozruch, když varoval před íránskými raketami schopnými v blízké době zasáhnout americké území. Tato tvrzení, která přednesl ve videu i v projevu o stavu Unie, se však podle zjištění stanice CNN rozcházejí s oficiálními daty tajných služeb. Podle dostupných zpravodajských informací totiž nic nenasvědčuje tomu, že by Teherán v současnosti disponoval technologií mezikontinentálních střel namířených na USA.
Spojené státy se znovu ocitají na pokraji války s Íránem, ale tentokrát je situace v mnoha ohledech odlišná. V měsících, které uplynuly od posledních úderů na íránské jaderné lokality, se svět změnil a prezident Donald Trump se zdá být po úspěších ve Venezuele a předchozích akcích proti Teheránu výrazně sebevědomější. Podle expertů oslovených deníkem Politico však Trumpova ochota riskovat může vést k nepředvídatelným a mnohem krvavějším následkům než jeho dřívější operace.
Vojenské údery Spojených států a Izraele proti Íránu, které byly zahájeny v sobotu brzy ráno, vyvolaly ve washingtonském Kapitolu okamžitou vlnu kritiky i podpory. Odpůrci prezidenta Donalda Trumpa z řad kongresmanů tyto kroky označili za neoprávněné válečné akty, ke kterým chybí souhlas Kongresu. Senátor Ruben Gallego v reakci uvedl, že je možné podporovat íránský lid a demokratické hnutí, aniž by byli američtí vojáci posíláni na smrt.
Izraelská armáda vydala naléhavé varování před další vlnou raket směřujících z Íránu. Jedná se již o nejméně šestou výstrahu tohoto druhu od sobotního rána, kdy Spojené státy a Izrael zahájily společné údery na íránské cíle. Napětí v celém regionu tak nadále eskaluje a obranné systémy zůstávají v plné pohotovosti.
Izrael v reakci na ranní údery proti Íránu výrazně posiluje vojenskou přítomnost podél svých hranic s Libanonem a Sýrií. Izraelský vojenský představitel v sobotu potvrdil, že armáda navyšuje počty jednotek a posiluje obranné pozice. V komunitách v blízkosti severních hranic byli aktivováni místní záchranáři a byly posíleny hlídky i bezpečnostní složky.
Pákistán a Afghánistán se ocitly v přímém vojenském střetu, který provází intenzivní ostřelování a raketové nálety v pohraničních horách. Khawaja Asif, pákistánský ministr obrany, oznámil, že jeho země již nebude situaci tolerovat a vyhlásil sousednímu režimu pod vedením Tálibánu otevřený válečný stav. Současná krize je výsledkem dlouhodobých rozporů mezi jaderně vyzbrojeným Pákistánem a afghánskými ozbrojenci.
Spojené státy americké v sobotu oficiálně zahájily „rozsáhlé bojové operace“ na území Íránu. Prezident Donald Trump v prohlášení na sociálních sítích uvedl, že cílem této ofenzivy je eliminovat bezprostřední hrozby ze strany tamního režimu. Podle jeho slov jde o masivní a stále probíhající akci, při které hodlá využít zdrcující sílu ke zničení íránského raketového arzenálu.
Během sobotního rána podnikly izraelské a americké síly nálety na íránské území. Zahájení vojenské operace potvrdily zdroje z USA i izraelský ministr obrany Israel Katz. Přímo nad Teheránem byly po sérii výbuchů zaznamenány stoupající mraky kouře.