Na letišti Ben Gurion se americký prezident Donald Trump po uvítacím ceremoniálu sešel s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a oba byli spatřeni v důvěrném rozhovoru v autě. Trump sice den předtím prohlásil, že „válka je u konce“, nicméně ohledně budoucnosti Gazy stále zůstávají otevřené závažné otázky. Jedná se zejména o budoucí správu tohoto území a o to, zda bude Hamás ochoten složit zbraně. Prezident Trump má v nejbližší době vystoupit s projevem v Knessetu, izraelském parlamentu.
Dnes má být propuštěno celkem dvacet dosud žijících rukojmích, kteří byli uneseni během útoku pod vedením Hamásu na jižní Izrael dne 7. října 2023. Sedm z nich již Hamás předal a po prvotní lékařské prohlídce se nyní nacházejí na izraelském území, kde se budou moci setkat se svými blízkými. Zatím bylo potvrzeno, že se jedná o Matana Engersta, Guy Gilboa Dalala, Alona Ohela, Gali a Zivi Berman, Eitana Mora a Omariho Morana.
Očekává se, že Hamás v nejbližší době propustí i zbývajících třináct živých rukojmích a předá těla šestadvaceti zemřelých, kromě dvou, jejichž osud zůstává neznámý. Izrael v rámci dohody o propuštění rukojmích osvobodí dvě stě padesát palestinských vězňů a propustí tisíc sedm set zadržených osob. Prezident Trump, kterého na letišti Ben Gurion přivítali premiér Netanjahu a prezident Isaac Herzog, se po projevu v Knessetu vydá na summit světových lídrů do Šarm aš-Šajchu v Egyptě, kde se bude jednat o ukončení války v Gaze.
K propuštění sedmi izraelských rukojmích se vyjádřila i ministryně zahraničních věcí Evropské unie, Kaja Kallas. Ocenila Trumpovu roli v tomto „zásadním kroku k míru“ a na sociální síti X napsala, že dnešek představuje vzácný okamžik naděje na Blízkém východě, přičemž propuštění rukojmích je velkým úspěchem diplomacie. Zdůraznila, že pro úspěch mírového plánu je nezbytná silná mezinárodní podpora a oznámila, že EU ve středu obnoví civilní monitorovací misi na hraničním přechodu mezi Gazou a Egyptem v Rafahu, jež může hrát důležitou roli při podpoře příměří.
Na propuštění rukojmích zareagoval také britský premiér Keir Starmer, který se dnes zúčastní egyptského summitu spolu s dalšími dvaceti světovými lídry. Na sociální síti X uvedl, že se jedná o první a klíčovou fázi ukončení války na Blízkém východě, po níž musí následovat trvalý mír a bezpečná budoucnost pro celý region. Dodal, že Spojené království poskytne Gaze dodatečnou humanitární pomoc a povede snahy o urychlení její poválečné obnovy.
Vyslanec Trumpovy administrativy pro Blízký východ, Steve Witkoff, který se podílel na zprostředkování dohody o příměří, pochválil „zásadní roli“ Spojeného království v jednáních, která vedla k tomuto „historickému dni v Izraeli“. Ocenil zejména „neuvěřitelný přínos“ a neúnavné úsilí poradce pro národní bezpečnost Jonathana Powella. To se stalo poté, co někteří přední američtí a izraelští představitelé odmítli vyjádření britské ministryně kabinetu z neděle, jež tvrdila, že Spojené království sehrálo „klíčovou roli“ při zajištění příměří v Gaze, což mohlo být pro premiéra Keira Starmera potenciálně nepříjemné.
Hrozba Donalda Trumpa, že ovládne Grónsko „tak či onak“, uvrhla Dánsko do stavu nejvyšší pohotovosti a zbytek Evropy donutila k horečnému hledání způsobu, jak amerického prezidenta zastavit. Po nedávném vojenském zásahu USA ve Venezuele už nikdo v Bruselu ani v Berlíně nebere Trumpovy ambice jako pouhé chvástání. Jde o vážně míněný záměr hnaný ideologií, touhou po nerostném bohatství a neoimperiální expanzí.
Americký prezident Donald Trump před klíčovým vyjednáváním s dánskými a grónskými zástupci znovu zaplavil sociální sítě příspěvky, v nichž zpochybňuje schopnost Dánska ubránit Grónsko před vlivem Ruska a Číny. S typickou nadsázkou vzkázal vedení NATO, aby Kodaň z ostrova „vyprovodilo“, protože dvě psí spřežení k ochraně strategického území rozhodně nestačí.
Válka v Pásmu Gazy má ničivý dopad na nejzranitelnější část populace – těhotné ženy a novorozence. Podle dvou nových zpráv organizace Physicians for Human Rights (PHR) došlo v regionu k dramatickému propadu porodnosti o 41 % ve srovnání s rokem 2022. Výzkumníci dokumentují otřesné nárůsty úmrtnosti matek, potratů a předčasných porodů, což označují za důsledek systematického ničení zdravotnické infrastruktury a záměrného omezování reprodukčních schopností palestinské populace.
Vztahy mezi Kodaní a Washingtonem čelí nejvážnější zkoušce v moderní historii. Dánská vláda společně se samosprávou Grónska oznámila masivní posílení vojenské přítomnosti na ostrově. Tento krok je přímou odpovědí na stupňující se nátlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který neustále opakuje, že Spojené státy musí nad Grónskem převzít kontrolu, aby zabránily jeho ovládnutí Ruskem a Čínou. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen potvrdil, že armáda v nejbližších týdnech zahájí rozsáhlá cvičení s evropskými spojenci z NATO.
Zatímco se svět s obavami dívá na stupňující se násilí v íránských ulicích a americký prezident Donald Trump hrozí „velmi tvrdou akcí“, íránský režim bojuje s nepřítelem, kterého sám stvořil – s totálním digitálním blackoutem. Přestože vypnutí internetu slouží jako mocný nástroj kontroly a zakrývání brutálních represí, Teherán si podle expertů nemůže dovolit udržovat zemi v offline režimu dlouho. Důvod je prostý: každá hodina bez spojení prohlubuje právě tu ekonomickou krizi, která lidi do ulic vyhnala.
Situace v Íránu nabírá na tragických rozměrech. Podle nejnovějších údajů lidskoprávní organizace HRANA bylo během posledních dvou týdnů při potlačování protivládních protestů zabito nejméně 2 403 lidí. Kromě samotného násilí se však objevují svědectví o šokujících praktikách bezpečnostních složek. Příbuzní obětí uvádějí, že úřady po nich vyžadují finanční úhradu za to, že jim vydají těla jejich blízkých z nemocnic a márnic.
Šéf Bílého domu Donald Trump naznačil možnost přímého vojenského zásahu proti íránskému vedení. Reaguje tím na krvavé potlačení tamních nepokojů, při kterých podle odhadů zahynulo až dva tisíce lidí. Prezident na své platformě Truth Social povzbudil íránské demonstranty k obsazování státních úřadů a přislíbil jim brzkou podporu.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska naráží na silný odpor i u samotné americké veřejnosti. Podle čerstvého průzkumu agentur Reuters a Ipsos schvaluje pokusy o ovládnutí tohoto strategického ostrova pouze 17 % Američanů. Téměř polovina dotázaných s tímto záměrem nesouhlasí a zbývajících 35 % si není jisto. Tyto výsledky přicházejí ve chvíli, kdy Trump přitvrzuje v rétorice a označuje kontrolu nad Grónskem za nezbytnou pro národní bezpečnost USA.
Čínská ekonomika potvrdila svou roli globální exportní velmoci. I přes rozsáhlou obchodní válku a drakonická cla uvalená administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa vykázal Peking historicky nejvyšší obchodní přebytek ve výši 1,19 bilionu dolarů. Tato rekordní suma, která vůbec poprvé překonala magickou hranici jednoho bilionu dolarů, je jasným signálem, že se čínským výrobcům podařilo úspěšně přeorientovat na nové trhy.
Podle polského prezidenta Karola Nawrockého je Donald Trump jediným světovým lídrem, který je schopen zabránit Vladimiru Putinovi v dalším ohrožování Evropy. V rozhovoru pro ranní program stanice BBC Nawrocki zdůraznil, že ruskému vůdci nelze věřit a že Evropa musí vyvinout maximální úsilí, aby podpořila Trumpovu snahu o ukončení konfliktu na Ukrajině. Polský prezident, který je znám jako dlouholetý a vytrvalý stoupenec amerického prezidenta, tato slova pronesl během své návštěvy Velké Británie, kde jednal s premiérem Keirem Starmerem.
Svět se nebezpečně rychle přibližuje kritické hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia, kterou si státy stanovily jako cíl v Pařížské dohodě. Podle nejnovějších dat evropské služby Copernicus dosáhlo globální oteplení v loňském roce úrovně přibližně 1,4 stupně nad hodnotami z předprůmyslové éry. Vědci zároveň potvrdili, že rok 2025 se stal třetím nejteplejším rokem v historii měření, hned za rekordními lety 2024 a 2023.
Záměr amerického prezidenta Donalda Trumpa získat Grónsko pod kontrolu Spojených států vyvolal ostrou reakci napříč evropskými metropolemi. Německý ministr obrany Boris Pistorius varoval, že takový krok by uvrhl Severoatlantickou alianci do zcela bezprecedentní situace. Podle jeho slov by šlo o moment, který nemá v historii NATO ani žádné jiné světové obranné aliance obdoby. Pistorius tak podpořil dřívější obavy evropského komisaře pro obranu Andriuse Kubiliuse ohledně narušení stability mezi historickými spojenci.