Na letišti Ben Gurion se americký prezident Donald Trump po uvítacím ceremoniálu sešel s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a oba byli spatřeni v důvěrném rozhovoru v autě. Trump sice den předtím prohlásil, že „válka je u konce“, nicméně ohledně budoucnosti Gazy stále zůstávají otevřené závažné otázky. Jedná se zejména o budoucí správu tohoto území a o to, zda bude Hamás ochoten složit zbraně. Prezident Trump má v nejbližší době vystoupit s projevem v Knessetu, izraelském parlamentu.
Dnes má být propuštěno celkem dvacet dosud žijících rukojmích, kteří byli uneseni během útoku pod vedením Hamásu na jižní Izrael dne 7. října 2023. Sedm z nich již Hamás předal a po prvotní lékařské prohlídce se nyní nacházejí na izraelském území, kde se budou moci setkat se svými blízkými. Zatím bylo potvrzeno, že se jedná o Matana Engersta, Guy Gilboa Dalala, Alona Ohela, Gali a Zivi Berman, Eitana Mora a Omariho Morana.
Očekává se, že Hamás v nejbližší době propustí i zbývajících třináct živých rukojmích a předá těla šestadvaceti zemřelých, kromě dvou, jejichž osud zůstává neznámý. Izrael v rámci dohody o propuštění rukojmích osvobodí dvě stě padesát palestinských vězňů a propustí tisíc sedm set zadržených osob. Prezident Trump, kterého na letišti Ben Gurion přivítali premiér Netanjahu a prezident Isaac Herzog, se po projevu v Knessetu vydá na summit světových lídrů do Šarm aš-Šajchu v Egyptě, kde se bude jednat o ukončení války v Gaze.
K propuštění sedmi izraelských rukojmích se vyjádřila i ministryně zahraničních věcí Evropské unie, Kaja Kallas. Ocenila Trumpovu roli v tomto „zásadním kroku k míru“ a na sociální síti X napsala, že dnešek představuje vzácný okamžik naděje na Blízkém východě, přičemž propuštění rukojmích je velkým úspěchem diplomacie. Zdůraznila, že pro úspěch mírového plánu je nezbytná silná mezinárodní podpora a oznámila, že EU ve středu obnoví civilní monitorovací misi na hraničním přechodu mezi Gazou a Egyptem v Rafahu, jež může hrát důležitou roli při podpoře příměří.
Na propuštění rukojmích zareagoval také britský premiér Keir Starmer, který se dnes zúčastní egyptského summitu spolu s dalšími dvaceti světovými lídry. Na sociální síti X uvedl, že se jedná o první a klíčovou fázi ukončení války na Blízkém východě, po níž musí následovat trvalý mír a bezpečná budoucnost pro celý region. Dodal, že Spojené království poskytne Gaze dodatečnou humanitární pomoc a povede snahy o urychlení její poválečné obnovy.
Vyslanec Trumpovy administrativy pro Blízký východ, Steve Witkoff, který se podílel na zprostředkování dohody o příměří, pochválil „zásadní roli“ Spojeného království v jednáních, která vedla k tomuto „historickému dni v Izraeli“. Ocenil zejména „neuvěřitelný přínos“ a neúnavné úsilí poradce pro národní bezpečnost Jonathana Powella. To se stalo poté, co někteří přední američtí a izraelští představitelé odmítli vyjádření britské ministryně kabinetu z neděle, jež tvrdila, že Spojené království sehrálo „klíčovou roli“ při zajištění příměří v Gaze, což mohlo být pro premiéra Keira Starmera potenciálně nepříjemné.
Česko má za sebou volební víkend, kdy se o hlasy občanů ucházely i některé známé tváře ze šoubyznysu. V mnoha případech úspěšně. Známí herci usednou do zastupitelstvech obcí, kde žijí. Jedna populární operní pěvkyně pokračuje v kampani do Senátu.
České domácnosti platí za elektřinu méně než před rokem. Přesto její cena zůstává v evropském srovnání vysoká. Podle nejnovějších údajů Eurostatu činila v prvním pololetí letošního roku průměrná cena elektřiny pro běžnou českou domácnost 7,01 koruny za kilowatthodinu. O rok dříve to bylo 7,95 koruny. Elektřina tak meziročně zlevnila o téměř 12 procent.
Česká republika se v roce 2027 nezúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovision Song Contest. Oficiální rozhodnutí oznámila Česká televize prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích. Veřejnoprávní vysílatel tím potvrdil dřívější spekulace o tom, že česká vlajka se na pódiu nadcházejícího ročníku neobjeví.
Vůdce hnutí Reform UK Nigel Farage na tiskové konferenci ostře napadl premiéra Andyho Burnhama kvůli jeho nedávným výrokům o údajných zásazích Moskvy do britského referenda o odchodu z Evropské unie. Premiér v rozhovoru pro jeden z populárních podcastů prohlásil, že po svém nástupu do úřadu obdržel jednoznačné potvrzení o ruském vměšování do hlasování v roce 2016, což vyvolalo bouřlivou vlnu reakcí napříč celým politickým spektrem.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Americký prezident Donald Trump se dlouhodobě snaží přetvořit Spojené státy k vlastnímu obrazu a zásadně redefinovat způsob, jakým federální vláda uplatňuje svou moc uvnitř země i na mezinárodní scéně. Nadcházející volby přitom nabídnou veřejnosti příležitost vynést nad těmito změnami přímý politický verdikt. Způsob, jakým současná administrativa přistupuje k vládnutí, vyvolává v celé společnosti hluboké diskuze o budoucím směru státu.
Plán Evropské unie přizvat k účasti na summitech lídrů tvůrce obsahu na sociálních sítích narazil na překážku, když se na nadcházející zasedání Evropské rady nedostavil žádný vybraný influencer. Rada přitom dříve navrhovala, aby se influenceři účastnili unijních summitů a vybraných ministerských jednání v Bruselu s cílem oslovit nové publikum. Výběr a pozvání přitom nebyly v kompetenci Rady, nýbrž jednotlivých členských států unie.
Intenzivně se rozvíjející přírodní jev El Niño v průběhu září posunul teploty povrchu moře v klíčové oblasti Tichého oceánu na rekordních 29,70 stupně Celsia, jak v pondělí oznámila evropská klimatická služba Copernicus.
Americká federální soudkyně Jennifer Rochonová nařídila administrativě prezidenta Donalda Trumpa okamžitě zastavit vysílání televizních spotů financovaných z peněz daňových poplatníků, které v příznivém světle propagují současnou hlavu státu. Rozhodnutí soudu v New Yorku přišlo na základě žaloby, kterou podala watchdogová organizace Common Cause spolu s demokratickým kandidátem a odborovými svazy, přičemž právní krok reagoval na kontroverzní vládní kampaň využívající prostředky ministerstva vnitřní bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump v neděli nečekaně oznámil, že Moskva a Kyjev uzavřely okamžité příměří zaměřené na zastavení vzájemných útoků na energetickou infrastrukturu. Toto prohlášení však obratem vyvolalo značnou nejistotu, neboť ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že o dohodě předem nevěděl. Kyjev přitom vzápětí informoval, že ruské síly příměří hned v den jeho vyhlášení porušily sérií útoků na ukrajinské elektrárny a rozvodny.
Rozsáhlé vojenské operace a ničivé útoky v Pásmu Gazy zanechaly za sebou nejen desítky tisíc lidských obětí, ale také zhruba 8000 nezvěstných osob. Tyto oběti jsou pravděpodobně pohřbené pod miliony tun suti zničených budov a infrastruktury. Pátrání po pohřešovaných přitom naráží na celou řadu závažných překážek včetně přísných bezpečnostních omezení a totálního nedostatku technického vybavení.
Americký prezident Donald Trump vážně zvažuje, že odvolá americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou. Důvodem jsou podle CNN narůstající obvinění z vážného nevhodného chování, přijímání drahých darů a podezření z obchodu s vlivem, která v posledních dnech plní stránky předních světových médií.