Vědci z University of Sussex objevili, že teplota nosu člověka může sloužit jako přesný ukazatel úrovně stresu. Zjistili, že akutní stres mění průtok krve v obličeji, což vede k náhlému ochlazení nosu. Psychologové za studií tvrdí, že termální zobrazování může být „zásadní změnou“ ve výzkumu stresu.
Změna teploty nosu, která se na termálním snímku jeví jako modrá barva, je způsobena tím, že nervový systém odvádí krev od nosu k očím a uším. Jde o prastarou fyzickou reakci organismu, která nám má pomoci lépe zpozorovat a naslouchat nebezpečí.
V rámci studie podstoupilo 29 dobrovolníků experimentální stresový test, který byl navržen jako nepříjemné překvapení. Účastníci museli například improvizovaně přednést pětiminutový projev o „práci snů“ před panelem tří cizinců, kteří je bezhlesně pozorovali. Další úkol spočíval v obtížném odečítání čísla 17 pozpátku od 2023.
U všech dobrovolníků, včetně autorky článku, která se testu zúčastnila, vědci zaznamenali pokles teploty nosu v rozmezí tří až šesti stupňů. Většina účastníků se rychle zotavila a jejich nosy se během několika minut ohřály na původní teplotu. To naznačuje, že tento „nosní pokles“ je robustním ukazatelem akutního stresového stavu.
Vedoucí výzkumu, profesorka Gillian Forrester, vysvětlila, že doba zotavení z tohoto poklesu by mohla sloužit jako objektivní měřítko toho, jak dobře je jedinec schopen regulovat svůj stres. Vědci se nyní zamýšlejí, zda by neobvykle pomalé zotavení mohlo být rizikovým faktorem pro úzkosti nebo deprese a zda se s tím dá něco dělat.
Tato neinvazivní technika, která měří čistě fyzickou reakci, by mohla být cenná i pro monitorování stresu u malých dětí nebo u lidí, kteří nemohou s vědci komunikovat.
Jedním z nejvíce překvapivých zjištění je, že termální kamery lze použít k měření stresu i u nelidských primátů. Vědci nyní rozvíjejí využití metody v útulcích pro lidoopy, včetně šimpanzů a goril, kteří často pocházejí z traumatických podmínek. Cílem je zjistit, jak snížit jejich stres a zlepšit jejich pohodu.
Výzkumníci již například zjistili, že promítání záběrů hrajících si mláďat má na dospělé šimpanze uklidňující účinek. Když zvířata sledovala video v blízkosti jejich výběhu, vědci zaznamenali, že se jim nosy oteplily. To naznačuje, že sledování hrajících se mláďat působí jako opak stresu vyvolaného náhlou zkouškou. Jak vysvětlila výzkumnice Marianne Paisley, která se podílí na studiu, lidoopi často maskují své skutečné pocity, a proto je termální měření neocenitelné pro pochopení jejich mentálního zdraví.
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Evropská unie bude v budoucnu „dvakrát přemýšlet“, než podpoří slabé dohody na klimatických summitech COP. Toto varování zaznělo od Katarzyny Wrony, polské vyjednavačky a členky delegace EU na letošní konferenci COP30 v Brazílii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podle své vlastní knihy řekl vojákům pod svým velením v Iráku, aby ignorovali právní rady týkající se pravidel nasazení a toho, kdy jim je povoleno zabíjet nepřátelské bojovníky. Tato anekdota se objevuje v Hegsethově knize s názvem The War on Warriors, kde ministr opakovaně kritizuje omezení kladená na „americké bojovníky“ válečným právem a Ženevskými úmluvami.
Ukrajina čelí kruté zimě a rozpočtovému deficitu ve výši 65 miliard dolarů v příštích dvou letech, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Jelikož téměř dvě třetiny rozpočtu země jdou na válku, spoléhá se Kyjev na zahraniční pomoc, která pokrývá každodenní potřeby, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru. Zatímco Evropská komise slíbila mobilizovat až 100 miliard eur v dalším rozpočtovém období, získání peněz do té doby je složité, zvláště poté, co Spojené státy po návratu prezidenta Donalda Trumpa k moci nepřidělily nové fondy pro Ukrajinu.
Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu požádal o milost v rámci svého dlouhodobého procesu kvůli korupci, čímž vyvolal poplach u svých kritiků, kteří v tom vidí snahu obejít právní stát. Netanjahu ve videozprávě uvedl, že současná „bezpečnostní a politická“ situace Izraele mu znemožňuje dostavovat se k soudu několikrát týdně. Jeho žádost o milost od izraelského prezidenta je zatím poslední zvrat v případu, který se táhne roky, a který by mohl mít významné dopady na izraelský právní systém a Netanjahuovu politickou budoucnost před nadcházejícími volbami.
Počet obětí záplav a sesuvů půdy na indonéském ostrově Sumatra vystoupal na 631, oznámila tamní katastrofická agentura. Z oblastí s vysokým rizikem byl evakuován jeden milion lidí. Silné monzunové deště a tropické cyklóny tento týden ničivě zasáhly některé části Asie, včetně Indonésie, Srí Lanky a jižního Thajska. V celém regionu si přírodní katastrofy vyžádaly více než 1 160 obětí, zničily infrastrukturu a zaplavily města.
Britská vláda ostře kritizovala průtahy v povolování vstupu humanitární pomoci do Pásma Gazy. Odsouzení přichází poté, co zásilka více než 1 100 stanů, které Spojené království do oblasti odeslalo, trvala déle než rok, než se dostala na místo. Ministryně zahraničí Yvette Cooper vyjádřila rovněž obavy, že se k obyvatelům navzdory příměří mezi Hamásem a Izraelem nedostala ani jiná pomoc financovaná Británií.
Vůdce Hongkongu prohlásil, že zajistí „spravedlnost“ v souvislosti s obrovským požárem, který minulý týden usmrtil více než sto padesát lidí. Úředníci města se zaměřují na stavební společnosti, které údajně použily nevyhovující síťovinu k obalení lešení na budovách. Počet zatčených osob v souvislosti s požárem, který se prohnal sedmi výškovými obytnými bloky a hořel téměř dva dny, se zvýšil na čtrnáct a úřady nevylučují další zatýkání.
Dobrodružství prezidenta Donalda Trumpa, jehož cílem je změna režimu ve Venezuele, se začíná proměňovat ve strategický, politický a právní chaos. Trump svolal na pondělní večer do Oválné pracovny vysoké představitele a poradce pro národní bezpečnost, aby určili další kroky v konfrontaci, která se mu vymkla z rukou jak v samotné, na ropu bohaté, ale chudé zemi, tak i ve Washingtonu.