Vědci z University of Sussex objevili, že teplota nosu člověka může sloužit jako přesný ukazatel úrovně stresu. Zjistili, že akutní stres mění průtok krve v obličeji, což vede k náhlému ochlazení nosu. Psychologové za studií tvrdí, že termální zobrazování může být „zásadní změnou“ ve výzkumu stresu.
Změna teploty nosu, která se na termálním snímku jeví jako modrá barva, je způsobena tím, že nervový systém odvádí krev od nosu k očím a uším. Jde o prastarou fyzickou reakci organismu, která nám má pomoci lépe zpozorovat a naslouchat nebezpečí.
V rámci studie podstoupilo 29 dobrovolníků experimentální stresový test, který byl navržen jako nepříjemné překvapení. Účastníci museli například improvizovaně přednést pětiminutový projev o „práci snů“ před panelem tří cizinců, kteří je bezhlesně pozorovali. Další úkol spočíval v obtížném odečítání čísla 17 pozpátku od 2023.
U všech dobrovolníků, včetně autorky článku, která se testu zúčastnila, vědci zaznamenali pokles teploty nosu v rozmezí tří až šesti stupňů. Většina účastníků se rychle zotavila a jejich nosy se během několika minut ohřály na původní teplotu. To naznačuje, že tento „nosní pokles“ je robustním ukazatelem akutního stresového stavu.
Vedoucí výzkumu, profesorka Gillian Forrester, vysvětlila, že doba zotavení z tohoto poklesu by mohla sloužit jako objektivní měřítko toho, jak dobře je jedinec schopen regulovat svůj stres. Vědci se nyní zamýšlejí, zda by neobvykle pomalé zotavení mohlo být rizikovým faktorem pro úzkosti nebo deprese a zda se s tím dá něco dělat.
Tato neinvazivní technika, která měří čistě fyzickou reakci, by mohla být cenná i pro monitorování stresu u malých dětí nebo u lidí, kteří nemohou s vědci komunikovat.
Jedním z nejvíce překvapivých zjištění je, že termální kamery lze použít k měření stresu i u nelidských primátů. Vědci nyní rozvíjejí využití metody v útulcích pro lidoopy, včetně šimpanzů a goril, kteří často pocházejí z traumatických podmínek. Cílem je zjistit, jak snížit jejich stres a zlepšit jejich pohodu.
Výzkumníci již například zjistili, že promítání záběrů hrajících si mláďat má na dospělé šimpanze uklidňující účinek. Když zvířata sledovala video v blízkosti jejich výběhu, vědci zaznamenali, že se jim nosy oteplily. To naznačuje, že sledování hrajících se mláďat působí jako opak stresu vyvolaného náhlou zkouškou. Jak vysvětlila výzkumnice Marianne Paisley, která se podílí na studiu, lidoopi často maskují své skutečné pocity, a proto je termální měření neocenitelné pro pochopení jejich mentálního zdraví.
Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, který stál za technologickou modernizací armády, končí ve své funkci v rámci rozsáhlé vládní reorganizace. Prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl jeho jméno do nového kabinetu již nenavrhnout. Podle poslance z vládní strany Služebník lidu byly hlavními důvody Fedorovova odchodu vleklé konflikty s armádním velením a neúspěšná reforma vojenské mobilizace. Sám Fedorov svůj odchod potvrdil na Facebooku, kde uvedl, že v úsilí o porážku nepřítele prostřednictvím inovací a rychlosti bude pokračovat i mimo resort.
Křehký stav mezi válkou a mírem, který panoval od červnového podpisu předběžné dohody mezi USA a Íránem, se podle všeho definitivně překlopil v otevřený konflikt. Tato nestabilní situace by se sice mohla znovu stabilizovat díky úsilí arabských a pákistánských prostředníků a neochotě obou stran vracet se k vleklé válce, hlavním problémem však zůstává status strategického Hormuzského průlivu.
Ruské rakety brzy ráno zasáhly Kyjev, přičemž hlasité exploze otřásly ukrajinským hlavním městem jen několik hodin před plánovaným příjezdem odstupujícího britského premiéra Keira Starmera, který se má setkat s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle ukrajinské státní služby pro mimořádné události útok zasáhl dvě kyjevské čtvrti a vyžádal si dva lidské životy, včetně jednoho teenagera. Úder navíc způsobil požáry ve skladech a zapálil okolní vozidla.
Státy Evropské unie se ani po třech dnech intenzivních jednání nedokázaly shodnout na podobě nového, v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Kvůli chybějící dohodě museli velvyslanci členských zemí přistoupit k dočasnému zmrazení cenového stropu na ruskou ropu o další týden, aby zabránili jeho automatickému zvýšení. Současný limit ve výši 44,10 dolaru za barel tak zůstane v platnosti minimálně do 23. července. Další jednání, které by mělo patovou situaci vyřešit, je naplánováno na 22. července pod vedením irského předsednictví.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.