Vědci z University of Sussex objevili, že teplota nosu člověka může sloužit jako přesný ukazatel úrovně stresu. Zjistili, že akutní stres mění průtok krve v obličeji, což vede k náhlému ochlazení nosu. Psychologové za studií tvrdí, že termální zobrazování může být „zásadní změnou“ ve výzkumu stresu.
Změna teploty nosu, která se na termálním snímku jeví jako modrá barva, je způsobena tím, že nervový systém odvádí krev od nosu k očím a uším. Jde o prastarou fyzickou reakci organismu, která nám má pomoci lépe zpozorovat a naslouchat nebezpečí.
V rámci studie podstoupilo 29 dobrovolníků experimentální stresový test, který byl navržen jako nepříjemné překvapení. Účastníci museli například improvizovaně přednést pětiminutový projev o „práci snů“ před panelem tří cizinců, kteří je bezhlesně pozorovali. Další úkol spočíval v obtížném odečítání čísla 17 pozpátku od 2023.
U všech dobrovolníků, včetně autorky článku, která se testu zúčastnila, vědci zaznamenali pokles teploty nosu v rozmezí tří až šesti stupňů. Většina účastníků se rychle zotavila a jejich nosy se během několika minut ohřály na původní teplotu. To naznačuje, že tento „nosní pokles“ je robustním ukazatelem akutního stresového stavu.
Vedoucí výzkumu, profesorka Gillian Forrester, vysvětlila, že doba zotavení z tohoto poklesu by mohla sloužit jako objektivní měřítko toho, jak dobře je jedinec schopen regulovat svůj stres. Vědci se nyní zamýšlejí, zda by neobvykle pomalé zotavení mohlo být rizikovým faktorem pro úzkosti nebo deprese a zda se s tím dá něco dělat.
Tato neinvazivní technika, která měří čistě fyzickou reakci, by mohla být cenná i pro monitorování stresu u malých dětí nebo u lidí, kteří nemohou s vědci komunikovat.
Jedním z nejvíce překvapivých zjištění je, že termální kamery lze použít k měření stresu i u nelidských primátů. Vědci nyní rozvíjejí využití metody v útulcích pro lidoopy, včetně šimpanzů a goril, kteří často pocházejí z traumatických podmínek. Cílem je zjistit, jak snížit jejich stres a zlepšit jejich pohodu.
Výzkumníci již například zjistili, že promítání záběrů hrajících si mláďat má na dospělé šimpanze uklidňující účinek. Když zvířata sledovala video v blízkosti jejich výběhu, vědci zaznamenali, že se jim nosy oteplily. To naznačuje, že sledování hrajících se mláďat působí jako opak stresu vyvolaného náhlou zkouškou. Jak vysvětlila výzkumnice Marianne Paisley, která se podílí na studiu, lidoopi často maskují své skutečné pocity, a proto je termální měření neocenitelné pro pochopení jejich mentálního zdraví.
Obavy z eskalace globálního konfliktu na úroveň třetí světové války se dramaticky zvýšily poté, co bývalý americký prezident Donald Trump pohrozil, že by Ukrajině mohl dodat rakety Tomahawk s dlouhým doletem. Moskva na tuto hrozbu reagovala zcela chladnokrevně, přičemž dlouholetý spojenec Vladimira Putina vyslal americkému prezidentovi mrazivé varování.
Vědci z University of Sussex objevili, že teplota nosu člověka může sloužit jako přesný ukazatel úrovně stresu. Zjistili, že akutní stres mění průtok krve v obličeji, což vede k náhlému ochlazení nosu. Psychologové za studií tvrdí, že termální zobrazování může být „zásadní změnou“ ve výzkumu stresu.
Spojené státy stále hlasitěji volají po návratu astronautů na Měsíc před koncem tohoto desetiletí, což je téma, které silně rezonuje mezi zákonodárci napříč politickým spektrem i u zastánců vědy. Pod touto silnou snahou se však skrývá obrovský a složitý problém, který vyvolává čím dál více znepokojení mezi odborníky z oboru.
Rozmach umělé inteligence ve zdravotnictví, od algoritmů pro interpretaci snímků až po systémy pro diagnostiku nebo řízení nemocnic, s sebou nese zásadní právní otazníky. Podle expertů hrozí, že v případě pochybení dojde ke komplikovaným sporům o to, kdo nese právní odpovědnost za negativní dopad na pacienta.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa pozvat izraelského premiéra Benjamina Netanjahua na mnohonárodní summit o Gaze v Egyptě se musel v poslední chvíli zrušit. Důvodem byla hrozba tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana, že by odmítl přistát v Šarm aš-Šajchu, pokud by pozvánka pro izraelského premiéra zůstala v platnosti.
Od doby, kdy v pátek vstoupilo v platnost příměří, se do severní Gazy vrátily tisíce Palestinců. Čeká je před nimi hrůzný úkol: prohledávání ruin a suti, kde hledají ostatky svých blízkých zabitých během měsíců izraelských leteckých úderů. Tyto operace, které jsou často prováděny holýma rukama nebo jen manuálními nástroji, odhalují rozsah devastace a utrpení.
Americký prezident Donald Trump ve svém projevu v izraelském parlamentu prohlásil, že dvouletá válka Izraele v Gaze skončila. Trump uvítal tuto událost s tím, že pro mnohé rodiny nastal konec „dlouhé a bolestné noční můry“.
Americký prezident Donald Trump se během své návštěvy Izraele v Knessetu setkal se zástupci Fóra rodin rukojmích a pohřešovaných. Fórum zveřejnilo fotografie ze setkání. Na jedné z nich jsou například zachyceni Ruby Chen a Ronen Neutra, jejichž synové, Itay Chen a Omer Maxim Neutra, byli zabiti 7. října 2023, ale jejich těla jsou stále držena v Gaze.
Francouzská politika se v posledních měsících zmítá v bezprecedentní krizi, která vyvrcholila rezignací premiéra po pouhých 26 dnech ve funkci. I když by se mohlo zdát lákavé vinit ze současné katastrofy výhradně prezidenta Emmanuela Macrona, experti upozorňují na hlubší, systémový problém. Jádro chaosu tkví v samotné konstrukci Páté republiky, která se ukázala být neschopná přizpůsobit se kompromisům a dělbě moci.
Nejnovější vědecká zpráva varuje, že planeta Země dosáhla svého prvního katastrofálního bodu zlomu spojeného s emisemi skleníkových plynů. Konkrétně se jedná o teplovodní korálové útesy, kterým nyní hrozí dlouhodobý úpadek s rozsáhlým odumíráním. Tato situace přitom přímo ohrožuje živobytí stovek milionů lidí, kteří jsou na útesech závislí. Autoři zprávy, kterou vypracovalo 160 vědců z 87 institucí ve 23 zemích pod vedením University of Exeter, upozorňují, že jsme „na pokraji“ dosažení i dalších kritických bodů.
Izraelské armádě byla převezena i druhá a poslední skupina třinácti dosud žijících izraelských rukojmích od Červeného kříže. Spolu se sedmi rukojmími, kteří byli propuštěni dříve v průběhu dne, to znamená, že Hamás a jeho spojenci v Gaze poprvé po více než dvou letech nezadržují žádné živé rukojmí.
Na letišti Ben Gurion se americký prezident Donald Trump po uvítacím ceremoniálu sešel s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a oba byli spatřeni v důvěrném rozhovoru v autě. Trump sice den předtím prohlásil, že „válka je u konce“, nicméně ohledně budoucnosti Gazy stále zůstávají otevřené závažné otázky. Jedná se zejména o budoucí správu tohoto území a o to, zda bude Hamás ochoten složit zbraně. Prezident Trump má v nejbližší době vystoupit s projevem v Knessetu, izraelském parlamentu.