Vědci z University of Sussex objevili, že teplota nosu člověka může sloužit jako přesný ukazatel úrovně stresu. Zjistili, že akutní stres mění průtok krve v obličeji, což vede k náhlému ochlazení nosu. Psychologové za studií tvrdí, že termální zobrazování může být „zásadní změnou“ ve výzkumu stresu.
Změna teploty nosu, která se na termálním snímku jeví jako modrá barva, je způsobena tím, že nervový systém odvádí krev od nosu k očím a uším. Jde o prastarou fyzickou reakci organismu, která nám má pomoci lépe zpozorovat a naslouchat nebezpečí.
V rámci studie podstoupilo 29 dobrovolníků experimentální stresový test, který byl navržen jako nepříjemné překvapení. Účastníci museli například improvizovaně přednést pětiminutový projev o „práci snů“ před panelem tří cizinců, kteří je bezhlesně pozorovali. Další úkol spočíval v obtížném odečítání čísla 17 pozpátku od 2023.
U všech dobrovolníků, včetně autorky článku, která se testu zúčastnila, vědci zaznamenali pokles teploty nosu v rozmezí tří až šesti stupňů. Většina účastníků se rychle zotavila a jejich nosy se během několika minut ohřály na původní teplotu. To naznačuje, že tento „nosní pokles“ je robustním ukazatelem akutního stresového stavu.
Vedoucí výzkumu, profesorka Gillian Forrester, vysvětlila, že doba zotavení z tohoto poklesu by mohla sloužit jako objektivní měřítko toho, jak dobře je jedinec schopen regulovat svůj stres. Vědci se nyní zamýšlejí, zda by neobvykle pomalé zotavení mohlo být rizikovým faktorem pro úzkosti nebo deprese a zda se s tím dá něco dělat.
Tato neinvazivní technika, která měří čistě fyzickou reakci, by mohla být cenná i pro monitorování stresu u malých dětí nebo u lidí, kteří nemohou s vědci komunikovat.
Jedním z nejvíce překvapivých zjištění je, že termální kamery lze použít k měření stresu i u nelidských primátů. Vědci nyní rozvíjejí využití metody v útulcích pro lidoopy, včetně šimpanzů a goril, kteří často pocházejí z traumatických podmínek. Cílem je zjistit, jak snížit jejich stres a zlepšit jejich pohodu.
Výzkumníci již například zjistili, že promítání záběrů hrajících si mláďat má na dospělé šimpanze uklidňující účinek. Když zvířata sledovala video v blízkosti jejich výběhu, vědci zaznamenali, že se jim nosy oteplily. To naznačuje, že sledování hrajících se mláďat působí jako opak stresu vyvolaného náhlou zkouškou. Jak vysvětlila výzkumnice Marianne Paisley, která se podílí na studiu, lidoopi často maskují své skutečné pocity, a proto je termální měření neocenitelné pro pochopení jejich mentálního zdraví.
Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup ukončili spory ohledně péče o společnou dceru Rozárku, které se táhly poměrně dlouhou dobu. Dohodu bývalých partnerů posvětil soud, který tak nerozhodl o pomyslném vítězi ostře sledovaného souboje. Jeden vítěz by ale byl.
Česko v loňském roce zasáhly zprávy o úmrtí několika slavných osobností. V prosinci to byl Patrik Hezucký, který podlehl vážné nemoci. Fanoušci přitom až do jeho odchodu netušili, co přesně oblíbenému moderátorovi Evropy 2 je. Vdova Nikola nyní vysvětlila, proč tomu tak bylo.
Údajné tajemství Freddieho Mercuryho, že měl mít utajovanou dceru, prasklo teprve nedávno. Na začátku letošního roku ale přišla z Velké Británii smutná zpráva. Žena, která má být dcerou zpěváka, což mnozí lidé stejně zpochybňují, je po smrti. Podlehla vážné nemoci.
Snaha Donalda Trumpa získat Grónsko pod americkou kontrolu naráží na zásadní překážku: samotné Američany. Podle nových průzkumů veřejného mínění většina obyvatel Spojených států o ovládnutí největšího ostrova světa nestojí. To však prezidenta nijak nebrzdí v jeho odhodlání přepsat mapu Arktidy. Trump je podle magazínu Time pevně přesvědčen, že díky svému „obchodnímu instinktu“ dokáže národ i spojence nakonec přesvědčit, že nákup Grónska je pro bezpečnost USA nevyhnutelný.
Donald Trump má jako bývalý realitní magnát cit pro lukrativní nemovitosti, ale v případě Grónska jde o mnohem víc než jen o obchod. Podle analýzy zveřejněné na Fox News prezident velmi dobře chápe, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro národní bezpečnost USA a vybudování takzvaného „Zlatého dómu“ – ambiciózního protiraketového štítu. Trump svými prohlášeními na síti Truth Social cíleně vyvíjí tlak na Dánsko i celé NATO, aby je přiměl k rychlejší a efektivnější akci proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými partnery procházejí v oblasti Arktidy zatěžkávací zkouškou. Zatímco Washington znepokojeně sleduje rostoucí vliv Ruska a Číny na dálném severu, způsob, jakým prezident Donald Trump o ochraně regionu mluví, vyvolává v Evropě spíše napětí než pocit bezpečí. Podle analýzy ukrajinského stratéga Pavla Žovnirenka může jakýkoli náznak rozkolu mezi spojenci Moskva okamžitě a nemilosrdně využít ve svůj prospěch.
Současná vlna nepokojů v Íránu, která zemi svírá od konce prosince, představuje podle odborníků bezprecedentní hrozbu pro stabilitu teokratického režimu. Politolog Francesco Cavatorta z Université Laval upozorňuje, že situace je vysoce výbušná a liší se od předchozích revolt z let 2019 či 2022 především svým sociálním složením. Do ulic nyní vyrážejí i dříve privilegované vrstvy, jako je obchodní buržoazie a odborníci, které k zoufalému kroku dohnala drastická devalvace měny a nekontrolovaná inflace.
V hlubokém sněhu norských hor, kde teploty klesají pod minus 20 stupňů Celsia, podstupují elitní britští námořní pěšáci jeden z nejtvrdších vojenských výcviků na světě. Základna Camp Viking v severonorském Skjoldu se stala centrem britských operací v Arktidě, kde se vojáci připravují na možný střet s Ruskem. Jejich trénink vrcholí drastickou zkouškou – skokem do vysekané díry v ledu, po kterém následuje rituální přípitek rumem na zdraví krále Karla III.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ohradil proti tvrzení Donalda Trumpa, že Kyjev brzdí ukončení válečného konfliktu. Ve svém večerním projevu zdůraznil, že Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou pro mír. Reagoval tak na slova amerického prezidenta, který na otázku, proč diplomatická jednání dosud neuspěla, odpověděl stroze jménem ukrajinského lídra. Trump navíc dodal, že zatímco Vladimir Putin je prý připraven k dohodě, Kyjev se k ní staví váhavě.
Bílý dům dal jasně najevo, že přítomnost evropských vojáků v Grónsku nijak neovlivní záměr Donalda Trumpa získat tento strategický arktický ostrov pod americkou kontrolu. Mluvčí Karoline Leavittová prohlásila, že nasazení jednotek z Evropy nemá na prezidentovo rozhodování žádný dopad a nijak nemění jeho cíl ostrov ovládnout. Podle Washingtonu jde o nutný krok k ochraně území, kterému údajně hrozí pád do rukou Ruska nebo Číny.
Íránský režim se po brutálním zásahu proti celostátním protestům, které si podle lidskoprávních organizací vyžádaly tisíce obětí, ocitl pod extrémním mezinárodním tlakem. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) sice vlna nepokojů v posledních dnech mírně opadla, ale situace zůstává výbušná. Masivní nasazení bezpečnostních složek je pro Teherán dlouhodobě neudržitelné, a jakmile se vojáci stáhnou z ulic, hrozí okamžité obnovení demonstrací.