Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová strávila dopoledne ve stejný den, kdy se v Evropském parlamentu hlasovalo o její budoucnosti, pronášením triumfálního projevu plného zástupců států a diplomatů ze zemí mimo Evropu.
Přestože je téměř jisté, že hlasování o nedůvěře ve Štrasburku politicky přežije, nemusí se z nich vynořit zcela bez úhony. Už v červenci se jí podařilo podobné hlasování odvrátit, ale pokles podpory ze strany europoslanců by naznačoval další erozi její pozice.
Šéfka Komise vystoupila s hlavním projevem na fóru Global Gateway Forum, které oslavuje unijní iniciativu na investování do infrastrukturních projektů v rozvojových částech světa. Von der Leyenová tento program, který je považován za jednu z jejích stěžejních iniciativ, spustila v roce 2021. Akce byla plná hostujících hodnostářů.
„Cesta vpřed vede přes partnerství,“ prohlásila von der Leyenová. Svými slovy přitom mohla stejně tak oslovovat europoslance z různých politických kmenů, které žádá o podporu.
Během projevu seděla předsedkyně Komise v první řadě, vážně poslouchala přes sluchátka a po jejím boku seděli čelní afričtí lídři, včetně prezidenta Jihoafrické republiky Cyrila Ramaphosy a angolského prezidenta Joãa Lourença.
Zatímco se akce účastnilo jen několik ministrů a komisařů, evropští lídři ji z velké části ignorovali. Iniciativa Global Gateway je vnímána jako evropská odpověď na čínskou "Pás a cesta".
V rámci programu bylo do projektů v rozvojovém světě investováno již přes 300 miliard eur a očekává se, že do roku 2027 se investice zvýší o dalších sto miliard. Ursula von der Leyenová tak i v den pro ni klíčových hlasování zůstala v Bruselu, kde se soustředila na své globální priority.
Obavy Bruselu z přesunu jednoho ze zakládajících členů Evropské unie ke krajní pravici se tento týden staly reálné. Rostoucí politická krize ve Francii nabrala na síle, když poslední pokus premiéra Emmanuela Macrona o sestavení funkční vlády zkolaboval během pouhých 14 hodin. To jen zvýšilo pravděpodobnost předčasných parlamentních, nebo dokonce prezidentských voleb.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová úspěšně přežila hned dvě hlasování o nedůvěře v Evropském parlamentu. Získala dokonce větší podporu, než očekávali její kritici i zastánci. O jejím setrvání ve funkci se hlasovalo ve čtvrtek o dvou návrzích, které podaly krajně pravicová frakce (Patrioti pro Evropu) a Levicová frakce (The Left).
Vítěz Nobelovy ceny za mír bude oznámen již v pátek a prezident Spojených států Donald Trump se nijak netají přesvědčením, že by měl prestižní ocenění získat. Dvojnásobný prezident vede svou kampaň za Nobelovu cenu už několik let a opakovaně prohlašuje, že si ji zaslouží. Naposledy v únoru během setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem řekl, že mu cenu nikdy nedají, ačkoliv by si ji zasloužil.
Česká politika se stále častěji mění v soutěž emocí, nikoli argumentů. Političtí lídři slibují levnější energie, vyšší důchody či nižší daně, ale mlčí o tom, co za tyto sliby společnost zaplatí. Ekonomika přitom nefunguje tak, jak znějí naše zbožná přání, protože každá úleva má svou cenu. Zastropování cen deformuje trh, snižování daní ohrožuje veřejné služby a odmítnutí Green Dealu nás může připravit o miliardy z fondů EU.
Izraelská armáda ve čtvrtek oznámila, že zahájila operační přípravy pro stažení svých jednotek z Pásma Gazy. Tento krok je součástí dohody o příměří, kterou Izrael a Hamás uzavřely s cílem propustit zbývající rukojmí. Podle vyjádření Izraelských obranných sil (IDF) probíhají přípravy a tvorba bojového protokolu, aby bylo možné v dohledné době přejít na upravené linie rozmístění.
Izrael se na základě zpravodajských informací domnívá, že hnutí Hamás nemusí být schopno najít a vrátit všechna těla zbývajících mrtvých rukojmích držených v Pásmu Gazy. Tato skutečnost by mohla zásadně zkomplikovat úsilí o uzavření dohody o příměří a propuštění rukojmích. Izraelské zdroje uvádějí, že Hamás nemusí znát polohu, nebo není schopen vyzvednout, ostatky některých z 28 mrtvých rukojmích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová strávila dopoledne ve stejný den, kdy se v Evropském parlamentu hlasovalo o její budoucnosti, pronášením triumfálního projevu plného zástupců států a diplomatů ze zemí mimo Evropu.
Dva roky násilí, během nichž zemřelo přes 68 000 Palestinců a více než 1 200 Izraelců, většinou civilistů, zřejmě směřují k dočasnému konci. Bylo totiž oznámeno, že Hamás a vláda premiéra Netanjahua podepíšou dohodu o první fázi příměří. Jde o počáteční část dvacetibodového plánu, který prosadil americký prezident Donald Trump s podporou klíčových arabských mocností v regionu.
Zpráva o dosažení dohody o příměří mezi Izraelem a Hamásem vyvolala ve čtvrtek na obou stranách zdevastovaného válečného konfliktu vlnu radosti a oslav. Obyvatelé však zároveň vyjadřovali značnou obezřetnost a znepokojení, jelikož panují obavy z možného selhání celého plánu. Oznámení o tom, že se vyjednavači dohodli na první fázi rámce příměří, přinesl ve středu večer americký prezident Donald Trump z egyptského letoviska Šarm aš-Šajch.
Evropská unie se v současné době nachází na křižovatce, kde je zpochybňována samotná podstata její demokratické suverenity. Absence ráznější reakce Bruselu na ekonomické výhružky Donalda Trumpa a amerických technologických gigantů, jako jsou Google a Meta, představuje nejen právní či ekonomické selhání, ale i morální problém. V sázce je základní princip, že Evropa má právo spravovat svůj vlastní digitální prostor podle svých zákonů. Nečinnost by mohla vést k tomu, že se Unie stane vazalem Washingtonu a Silicon Valley.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un připravuje tento týden velkolepé oslavy 80. výročí založení Korejské strany práce (KSP). Vše nasvědčuje tomu, že se chystá okázalá vojenská přehlídka s demonstrací nejnovější vojenské techniky. I když Severní Korea, jak je u této izolované země zvykem, drží detaily oslav v tajnosti, jihokorejská armáda zaznamenala známky mnohaměsíčních příprav na velkou přehlídku. Podle informací by se akce mohla konat v noci v hlavním městě Pchjongjangu a mohly by se jí zúčastnit desítky tisíc lidí.
Evropská unie se potýká s novým problémem ve snaze dohnat Spojené státy v oblasti umělé inteligence (AI): Evropské firmy tuto technologii dostatečně nevyužívají. Evropská komise proto představí strategii zaměřenou na rychlejší zavádění AI do praxe, což má Evropě pomoci zvrátit nepříznivý ekonomický trend.