Historické mírové rozhovory mezi Izraelem a Libanonem, které se konají pod záštitou Spojených států ve Washingtonu, čelí vážné hrozbě ze strany hnutí Hizballáh. Desetidenní příměří mezi Izraelem a touto militantní skupinou zatím sice trvá, ale Hizballáh dává jasně najevo, že udělá vše pro to, aby zabránil uzavření trvalé mírové smlouvy.
Současný diplomatický proces je bezprecedentní. Minulý týden se ve Washingtonu uskutečnila přímá jednání mezi velvyslanci obou zemí pod vedením amerického ministra zahraničí Marca Rubia. Na tento úspěch navázal prezident Donald Trump oznámením, že pozve izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a libanonského prezidenta Michela Aouna do Bílého domu k prvním významným společným rozhovorům od roku 1983.
Hizballáh na tyto kroky reagoval ostrou rétorikou. Generální tajemník hnutí Naím Qásim označil jednání za ponižující a vyzval libanonskou vládu k jejich zrušení. Analytici varují před několika scénáři, kterými by skupina mohla mírový proces podkopat. Nejnebezpečnější variantou je vyvolání sektářského násilí nebo atentátů na libanonské politiky, podobně jako byl v roce 1979 zavražděn egyptský prezident Anwar Sadat po podpisu míru s Izraelem.
Další možností je, že se Hizballáh pokusí do jednání zapojit své zástupce s cílem proces zdržovat a manipulovat. Hnutí by se také mohlo pokusit o formální odzbrojení, které by však bylo pouze fiktivní, aby si udrželo vliv ve státních institucích. Nejdrastičtějším scénářem zůstává jednostranné obnovení bojů proti Izraeli, což by však pro skupinu mohlo být po těžkých ztrátách v uplynulém roce likvidační.
Libanonská vláda mezitím podniká kroky k posílení své suverenity. Prezident Aoun v televizním projevu zdůraznil, že příměří by se mělo vyvinout v trvalé dohody a že pouze stát má právo rozhodovat o válce a míru. Libanonská armáda a bezpečnostní složky již začaly s nasazováním jednotek v Bejrútu, což je považováno za první krok k omezení vlivu Hizballáhu.
Úspěch celého procesu nyní závisí na schopnosti libanonské vlády prokázat, že dokáže Hizballáh skutečně odzbrojit v souladu s rezolucemi OSN. Izrael si mezitím vyhradil právo na sebeobranu a premiér Netanjahu potvrdil, že Izrael bude i nadále usilovat o likvidaci vojenských kapacit hnutí v příhraniční oblasti.
Druhé kolo jednání na úrovni velvyslanců ve Washingtonu by mělo přinést rozhodnutí o prodloužení stávajícího příměří. Pro Libanon představují tyto rozhovory vzácnou příležitost vymanit se z vlivu Íránu a obnovit svou plnou státní suverenitu. Pokud by však jednání selhala, hrozí zemi vnitřní kolaps nebo dokonce občanská válka.
Ukrajinské ministerstvo obrany odvolalo jednoho z armádních velitelů poté, co se na sociálních sítích objevily fotografie vojáků na frontě trpících těžkou podvýživou. Skupina mužů strávila měsíce v náročných podmínkách bez odpovídajícího přísunu potravy a vody.
Historické mírové rozhovory mezi Izraelem a Libanonem, které se konají pod záštitou Spojených států ve Washingtonu, čelí vážné hrozbě ze strany hnutí Hizballáh. Desetidenní příměří mezi Izraelem a touto militantní skupinou zatím sice trvá, ale Hizballáh dává jasně najevo, že udělá vše pro to, aby zabránil uzavření trvalé mírové smlouvy.
Téměř deset let od hlasování o brexitu a v době, kdy se globální obchod potýká s rostoucími cly z éry prvního funkčního období Donalda Trumpa, signalizuje Spojené království ochotu k užšímu partnerství. Odchod z evropského jednotného trhu zboží a služeb nyní střídá návrh na opětovný příklon k unijním regulacím. To, co bylo dříve nemyslitelné, se stává reálnou možností v podobě přijetí pravidel jednotného trhu EU prostřednictvím nové britské legislativy.
Francie se rozhodla vyřadit téma klimatických změn z programu aktuálního jednání ministrů životního prostředí zemí G7, které se koná v Paříži. Podle vládních představitelů je hlavním důvodem snaha vyhnout se otevřenému střetu s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Paříž se tak podle webu Politico snaží upřednostnit zachování jednoty skupiny před diskusemi o otázkách, na které mají Spojené státy diametrálně odlišný názor.
Situace týkající se globálního hladu dosáhla podle nové zprávy Organizace spojených národů nejkritičtější úrovně za poslední roky. Zatímco počet lidí čelících hladomoru prudce roste, finanční prostředky na pomoc těmto oblastem se drasticky snižují. Podle výroční Globální zprávy o potravinových krizích se loni na pokraji vyhladovění ocitlo přibližně 1,4 milionu lidí v šesti zemích, což je obrovský nárůst oproti roku 2016, kdy jich bylo 155 000.
Skupina krajně pravicových stran Patrioti pro Evropu se tento týden sešla v Portugalsku, aby demonstrovala svou sílu a odhodlání. Setkání se konalo v době, kdy se politická scéna v jejich řadách mění, zejména po nedávné volební porážce maďarského premiéra Viktora Orbána. Ten byl dlouho vnímán jako hlavní hybná síla a zakladatel této politické formace.
Donald Trump potvrdil, že klid zbraní mezi Izraelem a Libanonem potrvá o tři týdny déle, než se původně plánovalo. Během setkání s novináři v Bílém domě uvedl, že tento čas navíc by měli lídři obou států využít k osobnímu setkání a vyjednávání.
Americký voják speciálních jednotek, který se podílel na dopadení Nicoláse Madura, čelí obvinění z nezákonného zisku. Podle ministerstva spravedlnosti USA využil tajné informace k sázení na svržení venezuelského lídra. Gannon Ken Van Dyke měl díky těmto interním poznatkům vyhrát více než 409 000 dolarů.
Indie ostře kritizovala příspěvek Donalda Trumpa na sociální síti Truth Social, ve kterém americký prezident sdílel hanlivé výroky označující tuto jihoasijskou zemi za „pekelnou díru“. Tento incident přichází v citlivé době těsně před plánovanou návštěvou amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který se má pokusit zmírnit nedávné napětí mezi oběma státy.
Už pěkných pár let se táhne případ, v němž je Jiřina Bohdalová poškozenou osobou. Slavná herečka se nyní rozhodla promluvit o tom, jak podle svých slov naletěla. Zmínila také, jak snáší policejní vyšetřování celé věci.
Budoucnost StarDance se momentálně řeší i v nejvyšších patrech české politiky. Objevily se totiž jisté pochybnosti, když se o taneční show vyjadřoval jeden z ministrů. Situaci musí žehlit premiér Andrej Babiš (ANO).
Valná hromada ČEZ, která se letos uskuteční ve nejdřívějším termínu za posledních patnáct let, 1. června, bude zásadně rozhodovat o přípravných krocích k prodeji části nevýrobního majetku ČEZ, jak dnes společnost informovala.