Historické mírové rozhovory mezi Izraelem a Libanonem, které se konají pod záštitou Spojených států ve Washingtonu, čelí vážné hrozbě ze strany hnutí Hizballáh. Desetidenní příměří mezi Izraelem a touto militantní skupinou zatím sice trvá, ale Hizballáh dává jasně najevo, že udělá vše pro to, aby zabránil uzavření trvalé mírové smlouvy.
Současný diplomatický proces je bezprecedentní. Minulý týden se ve Washingtonu uskutečnila přímá jednání mezi velvyslanci obou zemí pod vedením amerického ministra zahraničí Marca Rubia. Na tento úspěch navázal prezident Donald Trump oznámením, že pozve izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a libanonského prezidenta Michela Aouna do Bílého domu k prvním významným společným rozhovorům od roku 1983.
Hizballáh na tyto kroky reagoval ostrou rétorikou. Generální tajemník hnutí Naím Qásim označil jednání za ponižující a vyzval libanonskou vládu k jejich zrušení. Analytici varují před několika scénáři, kterými by skupina mohla mírový proces podkopat. Nejnebezpečnější variantou je vyvolání sektářského násilí nebo atentátů na libanonské politiky, podobně jako byl v roce 1979 zavražděn egyptský prezident Anwar Sadat po podpisu míru s Izraelem.
Další možností je, že se Hizballáh pokusí do jednání zapojit své zástupce s cílem proces zdržovat a manipulovat. Hnutí by se také mohlo pokusit o formální odzbrojení, které by však bylo pouze fiktivní, aby si udrželo vliv ve státních institucích. Nejdrastičtějším scénářem zůstává jednostranné obnovení bojů proti Izraeli, což by však pro skupinu mohlo být po těžkých ztrátách v uplynulém roce likvidační.
Libanonská vláda mezitím podniká kroky k posílení své suverenity. Prezident Aoun v televizním projevu zdůraznil, že příměří by se mělo vyvinout v trvalé dohody a že pouze stát má právo rozhodovat o válce a míru. Libanonská armáda a bezpečnostní složky již začaly s nasazováním jednotek v Bejrútu, což je považováno za první krok k omezení vlivu Hizballáhu.
Úspěch celého procesu nyní závisí na schopnosti libanonské vlády prokázat, že dokáže Hizballáh skutečně odzbrojit v souladu s rezolucemi OSN. Izrael si mezitím vyhradil právo na sebeobranu a premiér Netanjahu potvrdil, že Izrael bude i nadále usilovat o likvidaci vojenských kapacit hnutí v příhraniční oblasti.
Druhé kolo jednání na úrovni velvyslanců ve Washingtonu by mělo přinést rozhodnutí o prodloužení stávajícího příměří. Pro Libanon představují tyto rozhovory vzácnou příležitost vymanit se z vlivu Íránu a obnovit svou plnou státní suverenitu. Pokud by však jednání selhala, hrozí zemi vnitřní kolaps nebo dokonce občanská válka.
Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.
Horké léto si v tomto týdnu dává pauzu, nejvyšší teploty šplhají jen lehce nad 20 stupňů. Už příští týden by ale maxima mohla opět dosáhnout tropických hodnot. Připouštějí to i meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Úřady na jihozápadním pobřeží Francie musely kvůli rozsáhlému a velmi intenzivnímu lesnímu požáru evakuovat přes dvacet tisíc lidí, mezi nimiž figuruje i značné množství turistů z místních kempů a rekreačních zařízení. Ohnisko se rozhořelo v hustých borových porostech nedaleko obce Saumos v oblasti departementu Gironde a plameny během prvních čtyřiadvaceti hodin pohltily plochu přesahující dva tisíce hektarů.
Případná cesta do Moskvy za Vladimirem Putinem by pro ukrajinskou hlavu státu znamenala zásadní pochybení. V rozhovoru pro Kyiv Post to prohlásil někdejší americký ambasador na Ukrajině Steven Pifer.
Evropská unie vyměřila americkému technologickému gigantu Google pokutu ve výši 890 milionů eur za porušení pravidel o digitálních trzích. Bruselské orgány zároveň společnosti nařídily zásadní proměnu způsobu, jakým ve svém vyhledávači zobrazuje konkurenční služby, a jakým přistupuje k pravidlům ve svém obchodě s aplikacemi. Pokud firma požadavkům nevyhoví, čelí hrozbě dalších finančních postihů.
Jemenští Hútíové oznámili útok na dva saúdskoarabské ropné tankery v Rudém moři v době, kdy Spojené státy podnikly v pořadí již dvanáctou noc vzdušných úderů na íránské cíle. Podle íránských státních médií si středeční americké nálety vyžádaly dvě oběti na jihu země poblíž iráckých hranic, zatímco v Hormuzském průlivu došlo ke vzplanutí jednoho z tankerů po výbuchu v zaminované plavební dráze.
Mezi spolupracovníky Vladimira Putina panuje podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stále toxičtější atmosféra. Kremelští poradci a spojenci podle něj postupně ztrácejí víru v možnost pokračování více než čtyřletého konfliktu a z neúspěchů i rostoucích ztrát na frontě dávají vinu výhradně ruskému vůdci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala schválení v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Podle jejího vyjádření tyto kroky nadále účinně oslabují ekonomické základy, ze kterých Moskva financuje své válečné úsilí.
Generační obměna na nejvyšších místech ukrajinské armády se podle analytiků CNN zdála být po delší době již téměř nevyhnutelná. Prezident Volodymyr Zelenskyj se v úterý rozhodl odvolat šedesátiletého hlavního velitele Oleksandra Syrského a do čela ozbrojených sil jmenoval o sedmnáct let mladšího generála Mychajla Drapatého.
Podpora války v Íránu mezi nejvěrnějšími voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně klesá. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury Public First pro deník Politico považuje ekonomické náklady spojené s tímto konfliktem za obhajitelné již jen o něco více než třetina stoupenců hnutí MAGA. Ještě v květnu přitom válku za těchto podmínek podporovala celá polovina z nich.
Britský ministr obrany Wes Streeting prohlásil, že Izrael dostatečně nenaplnil standardy chování, které Spojené království vyžaduje a sama dodržuje. Uvedl to během jednoho ze svých prvních oficiálních vystoupení na mezinárodní letecké přehlídce v Farnborough. Streeting zdůraznil, že Izrael jakožto přítel a spojenec Británie by měl podléhat stejně přísným měřítkům.
Už na počátku ledna 2026 varovali agenti úřadu pro vyšetřování ministerstva vnitřní bezpečnosti (HSI) před vážným rizikem, které představuje nasazení pohraniční stráže do městských operací v Minneapolis. Federální složky vyslané v rámci masivní přísunové akce Operation Metro Surge totiž nebyly uzpůsobeny pro práci v městském prostředí s vysokou hustotou obyvatel. Výstrahy před možnými tragickými následky se naplnily během osmnácti dnů, kdy o život přišli dva američtí občané, Renee Good a Alex Pretti.