Historické mírové rozhovory mezi Izraelem a Libanonem, které se konají pod záštitou Spojených států ve Washingtonu, čelí vážné hrozbě ze strany hnutí Hizballáh. Desetidenní příměří mezi Izraelem a touto militantní skupinou zatím sice trvá, ale Hizballáh dává jasně najevo, že udělá vše pro to, aby zabránil uzavření trvalé mírové smlouvy.
Současný diplomatický proces je bezprecedentní. Minulý týden se ve Washingtonu uskutečnila přímá jednání mezi velvyslanci obou zemí pod vedením amerického ministra zahraničí Marca Rubia. Na tento úspěch navázal prezident Donald Trump oznámením, že pozve izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a libanonského prezidenta Michela Aouna do Bílého domu k prvním významným společným rozhovorům od roku 1983.
Hizballáh na tyto kroky reagoval ostrou rétorikou. Generální tajemník hnutí Naím Qásim označil jednání za ponižující a vyzval libanonskou vládu k jejich zrušení. Analytici varují před několika scénáři, kterými by skupina mohla mírový proces podkopat. Nejnebezpečnější variantou je vyvolání sektářského násilí nebo atentátů na libanonské politiky, podobně jako byl v roce 1979 zavražděn egyptský prezident Anwar Sadat po podpisu míru s Izraelem.
Další možností je, že se Hizballáh pokusí do jednání zapojit své zástupce s cílem proces zdržovat a manipulovat. Hnutí by se také mohlo pokusit o formální odzbrojení, které by však bylo pouze fiktivní, aby si udrželo vliv ve státních institucích. Nejdrastičtějším scénářem zůstává jednostranné obnovení bojů proti Izraeli, což by však pro skupinu mohlo být po těžkých ztrátách v uplynulém roce likvidační.
Libanonská vláda mezitím podniká kroky k posílení své suverenity. Prezident Aoun v televizním projevu zdůraznil, že příměří by se mělo vyvinout v trvalé dohody a že pouze stát má právo rozhodovat o válce a míru. Libanonská armáda a bezpečnostní složky již začaly s nasazováním jednotek v Bejrútu, což je považováno za první krok k omezení vlivu Hizballáhu.
Úspěch celého procesu nyní závisí na schopnosti libanonské vlády prokázat, že dokáže Hizballáh skutečně odzbrojit v souladu s rezolucemi OSN. Izrael si mezitím vyhradil právo na sebeobranu a premiér Netanjahu potvrdil, že Izrael bude i nadále usilovat o likvidaci vojenských kapacit hnutí v příhraniční oblasti.
Druhé kolo jednání na úrovni velvyslanců ve Washingtonu by mělo přinést rozhodnutí o prodloužení stávajícího příměří. Pro Libanon představují tyto rozhovory vzácnou příležitost vymanit se z vlivu Íránu a obnovit svou plnou státní suverenitu. Pokud by však jednání selhala, hrozí zemi vnitřní kolaps nebo dokonce občanská válka.
Česko podle premiéra Andreje Babiše (ANO) přijalo v reakci na incidenty v Německu dostatečná opatření. K možnému vyhoštění ruských diplomatů řekl, že čeká na to, jaká bude domluva mezi evropskými spojenci. Babiš se tak vyjádřil v diskuzním pořadu Partie na stanici CNN Prima News.
Vláda Andreje Babiše se stále zřetelněji připravuje na zvýšení některých daní. Premiér dnes zmínil možnost vyššího zdanění dividend a investičních bytů, ministryně financí Alena Schillerová už předtím avizovala změny v oblasti hazardu a návykových látek. Jde o logický důsledek stavu veřejných financí. Schodek státního rozpočtu má v příštím roce činit 389 miliard korun a od roku 2028 bude muset vláda strukturální deficit podstatněji snižovat.
V Kyjevě se všechno připravuje na schůzku s emisary amerického prezidenta Donalda Trumpa, kteří v sobotu jednali za zavřenými dveřmi v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ukrajinci chtějí být na jednání konstruktivní, aby se přiblížil konec konfliktu.
Počasí v příštím týdnu přinese několik "nej", na která dnes na sociální síti upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jaký bude druhý ryze podzimní týden letošního roku?
Indonésie se v posledních hodinách potýká s problémy v letecké dopravě. Stovky letů musely být odloženy či zrušeny kvůli erupci vulkánu Anak Krakatoa. Na odlet čekají tisíce cestujících, provoz zatím nebyl obnoven.
Volkswagen prochází největší restrukturalizací ve své téměř devadesátileté historii. To, co je pro Německo stále zřetelněji průmyslovou pohromou, ale nemusí být špatnou zprávou pro celou střední Evropu. Na ústupu německého automobilového gigantu mohou nakonec vydělat Češi i Slováci. A Slovensko navíc může těžit i z nástupu čínských automobilek.
Napětí na Blízkém východě opět nabírá na obrátkách. Američané a Íránci si v sobotu vzájemně útočili na lodě, čímž se jen potvrdilo, že konflikt se v posledních dnech opět stupňuje po měsíci relativního klidu. O útocích informovala britská stanice BBC.
Norsko se příští týden rozloučí se zesnulým králem Haraldem V. Na pohřbu monarchy nebude chybět reprezentant britské monarchie. Buckinghamský palác oznámil, že královskou rodinu bude na smutečním obřadu zastupovat následník trůnu princ William. Informovala o tom BBC.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ruského velvyslance si po Česku předvolá i sousední Slovensko. Ministr zahraničí Juraj Blanár chce s diplomatem zastupujícím Moskvu řešit jeden z nedávných útoků na Kyjev, při němž bylo ohroženo i pracoviště slovenského velvyslanectví.
Čeští důchodci mají mít v září jasno, o kolik se jim pro rok 2027 zvednou důchody. Jistí si mohou být tím, že dostanou alespoň tři stovky navíc. Pořád však mohou doufat, že některý z vládních politiků jim zajistí více peněz. Výši valorizace by rád ovlivnil i předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD).
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě, aby od půlnoci ze soboty na neděli na tři dny přerušila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev. Rozkaz má souviset s probíhající diplomatickou misí amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera.