Historické mírové rozhovory mezi Izraelem a Libanonem, které se konají pod záštitou Spojených států ve Washingtonu, čelí vážné hrozbě ze strany hnutí Hizballáh. Desetidenní příměří mezi Izraelem a touto militantní skupinou zatím sice trvá, ale Hizballáh dává jasně najevo, že udělá vše pro to, aby zabránil uzavření trvalé mírové smlouvy.
Současný diplomatický proces je bezprecedentní. Minulý týden se ve Washingtonu uskutečnila přímá jednání mezi velvyslanci obou zemí pod vedením amerického ministra zahraničí Marca Rubia. Na tento úspěch navázal prezident Donald Trump oznámením, že pozve izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a libanonského prezidenta Michela Aouna do Bílého domu k prvním významným společným rozhovorům od roku 1983.
Hizballáh na tyto kroky reagoval ostrou rétorikou. Generální tajemník hnutí Naím Qásim označil jednání za ponižující a vyzval libanonskou vládu k jejich zrušení. Analytici varují před několika scénáři, kterými by skupina mohla mírový proces podkopat. Nejnebezpečnější variantou je vyvolání sektářského násilí nebo atentátů na libanonské politiky, podobně jako byl v roce 1979 zavražděn egyptský prezident Anwar Sadat po podpisu míru s Izraelem.
Další možností je, že se Hizballáh pokusí do jednání zapojit své zástupce s cílem proces zdržovat a manipulovat. Hnutí by se také mohlo pokusit o formální odzbrojení, které by však bylo pouze fiktivní, aby si udrželo vliv ve státních institucích. Nejdrastičtějším scénářem zůstává jednostranné obnovení bojů proti Izraeli, což by však pro skupinu mohlo být po těžkých ztrátách v uplynulém roce likvidační.
Libanonská vláda mezitím podniká kroky k posílení své suverenity. Prezident Aoun v televizním projevu zdůraznil, že příměří by se mělo vyvinout v trvalé dohody a že pouze stát má právo rozhodovat o válce a míru. Libanonská armáda a bezpečnostní složky již začaly s nasazováním jednotek v Bejrútu, což je považováno za první krok k omezení vlivu Hizballáhu.
Úspěch celého procesu nyní závisí na schopnosti libanonské vlády prokázat, že dokáže Hizballáh skutečně odzbrojit v souladu s rezolucemi OSN. Izrael si mezitím vyhradil právo na sebeobranu a premiér Netanjahu potvrdil, že Izrael bude i nadále usilovat o likvidaci vojenských kapacit hnutí v příhraniční oblasti.
Druhé kolo jednání na úrovni velvyslanců ve Washingtonu by mělo přinést rozhodnutí o prodloužení stávajícího příměří. Pro Libanon představují tyto rozhovory vzácnou příležitost vymanit se z vlivu Íránu a obnovit svou plnou státní suverenitu. Pokud by však jednání selhala, hrozí zemi vnitřní kolaps nebo dokonce občanská válka.
Strategicky zásadní Hormuzský průliv zůstává neprůchodný již více než 100 dní, což způsobuje bezprecedentní ochromení celosvětové námořní přepravy. Tato kritická situace se stala ústředním tématem mezinárodní výstavy lodní dopravy, která se konala v Aténách za účasti nejvlivnějších osobností z oboru. Oficiální vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa o blížícím se zprovoznění cesty, stejně jako poukazování vládních činitelů na ojedinělé úspěšné průjezdy, se rozcházejí s realitou na místě. Většina dopravců totiž odmítá riskovat vyslání svých plavidel do nebezpečného kanálu dříve, než Washington a Teherán uzavřou stabilní mírovou dohodu.
Americký prezident Donald Trump v exkluzivním rozhovoru pro pořad „Meet the Press“ televize NBC News prohlásil, že Spojené státy budou spolupracovat s Íránem na vyhledání a zničení jeho vysoce obohaceného uranu, pokud se podaří uzavřít dohodu o ukončení tříměsíční války. V případě, že k dohodě nedojde, plánuje šéf Bílého domu íránskou armádu vojensky oslabit do té míry, aby americké síly mohly tento nebezpečný materiál bezpečně zajistit samy. Podle Trumpa by při dosažení přátelské dohody byla ke zničení uranu přímo na místě nebo po jeho odvozu použita americká technika, přičemž v obou variantách postupu hodlá zajistit absolutní bezpečnost amerických vojáků.
Bílý dům zvažuje plán na odkoupení Čagoských ostrovů v Indickém oceánu poté, co neuspěly snahy prezidenta Donalda Trumpa získat pod americkou kontrolu Grónsko. Podle deníku The Telegraph představil ministr financí Scott Bessent tuto možnost jako jednu z variant dalšího postupu. Americká administrativa se totiž staví odmítavě k plánované britské dohodě o předání tohoto území Mauriciu, kterou Trump již dříve označil za akt velké hloupé zrady. Washington dlouhodobě zdůrazňuje, že strategická poloha ostrovů a tamní vojenská základna Diego Garcia jsou zcela nepostradatelné pro národní bezpečnost Spojených států.
Maďarský úřad pro integritu, který funguje jako národní protikorupční hlídací pes, vyzval k vyšetřování předních představitelů bývalé vlády Viktora Orbána. Podle šéfa tohoto úřadu Ference Pála Bíróa by měli být tito vysoce postavení politici stíháni kvůli systematickým podvodům s unijními fondy, k nimž mělo docházet během šestnáctileté Orbánovy éry. Watchdog identifikoval řadu trestních případů a usiluje o to, aby země získala zpět ukradené finanční prostředky, které ve většině případů již opustily maďarské území. Konkrétní obvinění vůči samotnému Orbánovi nebo lidem z jeho nejbližšího okolí však Bíró nevznesl a strana Fidesz na žádosti o vyjádření nereagovala.
Skandinávské státy se projevily jako jedni z nejstálejších podporovatelů Ukrajiny v celé Evropě. Příkladem je rozhodnutí Švédska poslat šestnáct stíhaček Gripen, což představuje mnohem více než jen obyčejný transfer zbraní. Ukazuje se tím totiž hlubší posun, který nastal během plnohodnotné ruské invaze, a sice rostoucí sbližování napadené země se severní Evropou. Nad tímto vývojem se zamyslel i bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který položil otázku, zda se z jeho vlasti stává severský stát.
Francouzská hlava státu Emmanuel Macron hodlá využít osvědčenou diplomatickou strategii k upevnění vazeb se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Podle informací od francouzských představitelů plánuje během nadcházejícího summitu G7 uspořádat exkluzivní soukromou večeři v honosných prostorách zámku ve Versailles. Cílem této akce je zalichotit Trumpovu známému vkusu pro pompézní a pozlacené interiéry, a motivovat ho tak k konstruktivní debatě o zásadních globálních otázkách, mezi které patří konflikt na Ukrajině nebo hospodářské důsledky napětí v Íránu.
Letecký průmysl pravděpodobně nesplní svůj přelomový závazek dosáhnout do roku 2050 čistých nulových emisí. Na výročním summitu Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) v Riu de Janeiru to připustili přední představitelé odvětví. Globální aerolinky se k tomuto cíli přihlásily v roce 2021, přičemž podobné sliby dříve učinily i vlády a národní letecké organizace. Generální ředitel IATA Willie Walsh však nyní prohlásil, že naděje na splnění tohoto termínu rychle slábne a je nezbytné stanovit nový, realistický časový plán.
Španělský premiér Pedro Sánchez se na evropské scéně těší nevídanému zájmu médií a stal se nečekanou tváří odporu kontinentu proti válce v Íránu. Čtyřiapadesátiletý socialistický politik, který v minulosti při bruselských summitech unijních lídrů stál spíše na okraji zájmu zahraničních novinářů, nyní podle webu Politico přitahuje obrovskou pozornost. Tento nárůst mezinárodního vlivu ostře kontrastuje s jeho hlubokou politickou zranitelností a paralyzovanou pozicí na domácí scéně v Madridu.
Izraelské letectvo v pondělí v brzkých ranních hodinách provedlo vzdušné údery na cíle ve středním a západním Íránu. Touto vojenskou operací Tel Aviv ignoroval přímou výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který izraelského premiéra Benjamina Netanjahua naléhavě žádal, aby na předchozí íránské raketové útoky neodpovídal. Exploze byly následně hlášeny z několika klíčových íránských měst, mezi nimiž figurují Teherán, Isfahán, Tabríz a Karadž. V reakci na probíhající nálety Írán dočasně uzavřel vzdušný prostor v okolí hlavního mezinárodního letiště v metropoli.
Čínský prezident Si Ťin-pching zahájil v pondělí dvoudenní návštěvu Severní Koreje. Jedná se o jeho první cestu do této země po téměř sedmi letech. Cílem čínské hlavy státu je oživit vztahy se svým mladším spojencem, které v posledních letech ochladly. V Pchjongjangu je naplánováno setkání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Spojené státy neplánují stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V rozhovoru pro stanici NBC to prohlásil americký prezident Donald Trump s tím, že vojáky v regionu nepovažuje za ohrožené. Rozhovor byl natočen v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněn v neděli. Šéf Bílého domu uvedl, že stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání, a dodal, že Spojené státy disponují nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl.
Globální letecký průmysl čelí vážným ekonomickým potížím v důsledku válečného konfliktu s Íránem, který v březnu vedl k uzavření strategického Hormuzského průlivu a ochromil celosvětové dodávky ropy. Podle prohlášení Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) na summitu v brazilském Rio de Janeiru vzrostou náklady leteckých společností na palivo v letošním roce o dodatečných 100 miliard dolarů.