Skandinávské státy se projevily jako jedni z nejstálejších podporovatelů Ukrajiny v celé Evropě. Příkladem je rozhodnutí Švédska poslat šestnáct stíhaček Gripen, což představuje mnohem více než jen obyčejný transfer zbraní. Ukazuje se tím totiž hlubší posun, který nastal během plnohodnotné ruské invaze, a sice rostoucí sbližování napadené země se severní Evropou. Nad tímto vývojem se zamyslel i bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který položil otázku, zda se z jeho vlasti stává severský stát.
Geograficky tomu tak pochopitelně není, avšak ze strategického hlediska se situace výrazně mění. Ukrajinci po dlouhá desetiletí vnímali své zařazení na evropském kontinentu primárně skrze vazby na střední a východní Evropu. Od vypuknutí konfliktu se však politické a vojenské těžiště Kyjeva znatelně posouvá směrem na sever k vládám, které poskytují nejstabilnější spojenectví. Kuleba pro to vidí tři hlavní důvody, mezi něž řadí vůdčí roli severských zemí v pomoci, ochlazení vztahů s některými partnery ve středoevropském prostoru a snahu najít spolehlivé strategické kotvy.
Vojenská rovina vzájemných vztahů neustále posiluje a švédské letouny, pokud dorazí na začátku příštího roku, mohou posloužit jako účinný nástroj proti ruským útokům naváděnými bombami. To by platilo zejména v kombinaci s raketami dlouhého doletu Meteor, které mají dosah přes dvě stě kilometrů. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského by takto vybavené stroje dokázaly vytlačit ruské letectvo dostatečně daleko, aby se omezilo masivní bombardování pozic obránců. Politoložka Maria Popova z McGillovy univerzity navíc upozorňuje, že závazek severu už překročil pouhý národní bezpečnostní zájem plynoucí z geografické blízkosti a stal se společnou misí založenou na obraně demokracie a právního státu.
Myšlenka sounáležitosti Ukrajiny s širším severským společenstvím sice není absolutně nová, ale historici varují před tím, aby se na zemi nahlíželo skrze jedinou regionální identitu. Jaroslav Hrycak připomíná, že ukrajinské dějiny se vždy prolínaly s mnoha světy, od vlivu Vikingů a Varangů při formování Kyjevské Rusi až po byzantské, polské, rakouské, osmanské či ruské stopy. Zpochybňování historické severské identity přichází například od Serhije Plochije z Harvardovy univerzity, který vidí jediné reálné pojítko s touto oblastí právě ve Vikinzích a v tažení švédského krále Karla XII. z počátku osmnáctého století.
Tato historická kapitola má v paměti národa pevné místo, neboť tehdejší hetman Ivan Mazepa se spojil se švédským panovníkem ve snaze vymanit se z vlivu Moskvy. Spojenectví ovšem skončilo porážkou v bitvě u Poltavy, kterou obě strany dodnes vnímají zcela odlišně. Zatímco Rusko slaví triumf, jenž z něj udělal evropskou velmoc, Ukrajina si připomíná pohřbení tehdejších nadějí na nezávislost. Současná invaze nicméně tyto dávné vazby opět oživila a Kyjev se znovu obrací na sever, tentokrát kvůli společné bezpečnostní hrozbě.
Podle profesora Alexandra Motyla z Rutgersovy univerzity je nyní pocit ohrožení důležitější než dějinné analogie. Blízkost Ruska totiž převáží nad historií, což pociťuje Norsko sdílející s ním hranici, Finsko poznamenané dekádami takzvané finlandizace i Švédsko uprostřed citlivého regionu. Tento společný pocit zranitelnosti překresluje bezpečnostní mapu kontinentu a geopolitická logika k sobě poutá nejen Skandinávii a Ukrajinu, ale také Polsko, Pobaltí a Německo. Dokladem proměny je i vstup Finska a Švédska do NATO, přičemž severské státy posílají masivní balíky vojenské pomoci v hodnotě miliard dolarů zahrnující protivzdušnou obranu, drony i munici.
Významnou roli hraje také Dánsko, které se stalo jedním z největších vojenských podporovatelů v přepočtu na obyvatele a HDP a jako první schválilo předání stíhaček F-16. Vztah se navíc začíná vyvíjet obousměrně, jelikož dánská premiérka Mette Frederiksen upozorňuje, že Evropa již nemůže brát Ukrajinu jen jako příjemce pomoci, ale sama na ní závisí z hlediska vlastní bezpečnosti. Frederiksen vyzdvihuje tamní válečný inovační ekosystém a takzvaný dánský model, v jehož rámci evropské vlády financují výrobu zbraní přímo na ukrajinském území.
Drony dlouhého doletu se navíc objevují v místech, která Moskva dříve považovala za bezpečně vzdálená od fronty, což pomáhá sledovat severní křídlo Ruska. Zda se z Ukrajiny skutečně stává severská země, zůstává předmětem diskusí, avšak její strategická orientace se nepochybně posouvá směrem k Oslu, Helsinkám, Kodani a Stockholmu. Podle vyjádření Kuleby se Vikingové na Ukrajinu vracejí a sami Ukrajinci si tímto způsobem rýsují svou novou cestu.
Evropská unie vyměřila americkému technologickému gigantu Google pokutu ve výši 890 milionů eur za porušení pravidel o digitálních trzích. Bruselské orgány zároveň společnosti nařídily zásadní proměnu způsobu, jakým ve svém vyhledávači zobrazuje konkurenční služby, a jakým přistupuje k pravidlům ve svém obchodě s aplikacemi. Pokud firma požadavkům nevyhoví, čelí hrozbě dalších finančních postihů.
Jemenští Hútíové oznámili útok na dva saúdskoarabské ropné tankery v Rudém moři v době, kdy Spojené státy podnikly v pořadí již dvanáctou noc vzdušných úderů na íránské cíle. Podle íránských státních médií si středeční americké nálety vyžádaly dvě oběti na jihu země poblíž iráckých hranic, zatímco v Hormuzském průlivu došlo ke vzplanutí jednoho z tankerů po výbuchu v zaminované plavební dráze.
Mezi spolupracovníky Vladimira Putina panuje podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stále toxičtější atmosféra. Kremelští poradci a spojenci podle něj postupně ztrácejí víru v možnost pokračování více než čtyřletého konfliktu a z neúspěchů i rostoucích ztrát na frontě dávají vinu výhradně ruskému vůdci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala schválení v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Podle jejího vyjádření tyto kroky nadále účinně oslabují ekonomické základy, ze kterých Moskva financuje své válečné úsilí.
Generační obměna na nejvyšších místech ukrajinské armády se podle analytiků CNN zdála být po delší době již téměř nevyhnutelná. Prezident Volodymyr Zelenskyj se v úterý rozhodl odvolat šedesátiletého hlavního velitele Oleksandra Syrského a do čela ozbrojených sil jmenoval o sedmnáct let mladšího generála Mychajla Drapatého.
Podpora války v Íránu mezi nejvěrnějšími voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně klesá. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury Public First pro deník Politico považuje ekonomické náklady spojené s tímto konfliktem za obhajitelné již jen o něco více než třetina stoupenců hnutí MAGA. Ještě v květnu přitom válku za těchto podmínek podporovala celá polovina z nich.
Britský ministr obrany Wes Streeting prohlásil, že Izrael dostatečně nenaplnil standardy chování, které Spojené království vyžaduje a sama dodržuje. Uvedl to během jednoho ze svých prvních oficiálních vystoupení na mezinárodní letecké přehlídce v Farnborough. Streeting zdůraznil, že Izrael jakožto přítel a spojenec Británie by měl podléhat stejně přísným měřítkům.
Už na počátku ledna 2026 varovali agenti úřadu pro vyšetřování ministerstva vnitřní bezpečnosti (HSI) před vážným rizikem, které představuje nasazení pohraniční stráže do městských operací v Minneapolis. Federální složky vyslané v rámci masivní přísunové akce Operation Metro Surge totiž nebyly uzpůsobeny pro práci v městském prostředí s vysokou hustotou obyvatel. Výstrahy před možnými tragickými následky se naplnily během osmnácti dnů, kdy o život přišli dva američtí občané, Renee Good a Alex Pretti.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Spojené státy zničí při jakémkoli dalším útoku na lodě v Hormuzském průlivu íránský most nebo elektrárnu. Mezi možnými cíli přitom výslovně zmínil i infrastrukturu nacházející se v blízkosti hlavního města Teheránu nebo přímo v něm.
Nově jmenovaný vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Mychajlo Drapatyj oznámil, že armáda dostala za úkol intenzivněji přejít do protiútoku. Oznámení zveřejnil na svém profilu na sociální síti Facebook.
Rostoucí počet satelitů na oběžné dráze Země zvyšuje riziko jejich vzájemných srážek, které by mohly vytvořit mračna trosky a znehodnotit celé oblasti vesmírného prostoru. Ačkoliv jsou incidenty stále vzácné, kolem planety dnes krouží přes 18 000 aktivních i nefunkčních satelitů, což je více než dvojnásobek oproti stavu před šesti lety. Většina z nich se nachází na nízké oběžné dráze, kde hustota provozu statisticky zvyšuje pravděpodobnost kolizí.
Spojené státy již jedenáctou noc v řadě prováděly údery na íránské cíle, zatímco Teherán varoval Washington před útoky na svá jaderná zařízení. Velitelství ozbrojených sil USA Centcom uvedlo, že série útoků má za cíl oslabit schopnost Íránu ohrožovat námořní dopravu v Hormuzském průlivu.
