Skandinávské státy se projevily jako jedni z nejstálejších podporovatelů Ukrajiny v celé Evropě. Příkladem je rozhodnutí Švédska poslat šestnáct stíhaček Gripen, což představuje mnohem více než jen obyčejný transfer zbraní. Ukazuje se tím totiž hlubší posun, který nastal během plnohodnotné ruské invaze, a sice rostoucí sbližování napadené země se severní Evropou. Nad tímto vývojem se zamyslel i bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který položil otázku, zda se z jeho vlasti stává severský stát.
Geograficky tomu tak pochopitelně není, avšak ze strategického hlediska se situace výrazně mění. Ukrajinci po dlouhá desetiletí vnímali své zařazení na evropském kontinentu primárně skrze vazby na střední a východní Evropu. Od vypuknutí konfliktu se však politické a vojenské těžiště Kyjeva znatelně posouvá směrem na sever k vládám, které poskytují nejstabilnější spojenectví. Kuleba pro to vidí tři hlavní důvody, mezi něž řadí vůdčí roli severských zemí v pomoci, ochlazení vztahů s některými partnery ve středoevropském prostoru a snahu najít spolehlivé strategické kotvy.
Vojenská rovina vzájemných vztahů neustále posiluje a švédské letouny, pokud dorazí na začátku příštího roku, mohou posloužit jako účinný nástroj proti ruským útokům naváděnými bombami. To by platilo zejména v kombinaci s raketami dlouhého doletu Meteor, které mají dosah přes dvě stě kilometrů. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského by takto vybavené stroje dokázaly vytlačit ruské letectvo dostatečně daleko, aby se omezilo masivní bombardování pozic obránců. Politoložka Maria Popova z McGillovy univerzity navíc upozorňuje, že závazek severu už překročil pouhý národní bezpečnostní zájem plynoucí z geografické blízkosti a stal se společnou misí založenou na obraně demokracie a právního státu.
Myšlenka sounáležitosti Ukrajiny s širším severským společenstvím sice není absolutně nová, ale historici varují před tím, aby se na zemi nahlíželo skrze jedinou regionální identitu. Jaroslav Hrycak připomíná, že ukrajinské dějiny se vždy prolínaly s mnoha světy, od vlivu Vikingů a Varangů při formování Kyjevské Rusi až po byzantské, polské, rakouské, osmanské či ruské stopy. Zpochybňování historické severské identity přichází například od Serhije Plochije z Harvardovy univerzity, který vidí jediné reálné pojítko s touto oblastí právě ve Vikinzích a v tažení švédského krále Karla XII. z počátku osmnáctého století.
Tato historická kapitola má v paměti národa pevné místo, neboť tehdejší hetman Ivan Mazepa se spojil se švédským panovníkem ve snaze vymanit se z vlivu Moskvy. Spojenectví ovšem skončilo porážkou v bitvě u Poltavy, kterou obě strany dodnes vnímají zcela odlišně. Zatímco Rusko slaví triumf, jenž z něj udělal evropskou velmoc, Ukrajina si připomíná pohřbení tehdejších nadějí na nezávislost. Současná invaze nicméně tyto dávné vazby opět oživila a Kyjev se znovu obrací na sever, tentokrát kvůli společné bezpečnostní hrozbě.
Podle profesora Alexandra Motyla z Rutgersovy univerzity je nyní pocit ohrožení důležitější než dějinné analogie. Blízkost Ruska totiž převáží nad historií, což pociťuje Norsko sdílející s ním hranici, Finsko poznamenané dekádami takzvané finlandizace i Švédsko uprostřed citlivého regionu. Tento společný pocit zranitelnosti překresluje bezpečnostní mapu kontinentu a geopolitická logika k sobě poutá nejen Skandinávii a Ukrajinu, ale také Polsko, Pobaltí a Německo. Dokladem proměny je i vstup Finska a Švédska do NATO, přičemž severské státy posílají masivní balíky vojenské pomoci v hodnotě miliard dolarů zahrnující protivzdušnou obranu, drony i munici.
Významnou roli hraje také Dánsko, které se stalo jedním z největších vojenských podporovatelů v přepočtu na obyvatele a HDP a jako první schválilo předání stíhaček F-16. Vztah se navíc začíná vyvíjet obousměrně, jelikož dánská premiérka Mette Frederiksen upozorňuje, že Evropa již nemůže brát Ukrajinu jen jako příjemce pomoci, ale sama na ní závisí z hlediska vlastní bezpečnosti. Frederiksen vyzdvihuje tamní válečný inovační ekosystém a takzvaný dánský model, v jehož rámci evropské vlády financují výrobu zbraní přímo na ukrajinském území.
Drony dlouhého doletu se navíc objevují v místech, která Moskva dříve považovala za bezpečně vzdálená od fronty, což pomáhá sledovat severní křídlo Ruska. Zda se z Ukrajiny skutečně stává severská země, zůstává předmětem diskusí, avšak její strategická orientace se nepochybně posouvá směrem k Oslu, Helsinkám, Kodani a Stockholmu. Podle vyjádření Kuleby se Vikingové na Ukrajinu vracejí a sami Ukrajinci si tímto způsobem rýsují svou novou cestu.
Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil propuštění čtyřiasedmdesátiletého amerického občana Stephena Hubbarda. Tento muž byl v zemi vězněn déle než čtyři roky na základě obvinění z údajného boje jako žoldnéř na ukrajinské straně. Rozhodnutí bylo oznámeno během středečního setkání se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj se v úterý v norském Oslu setkal se zvláštními vyslanci Spojených států Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, aby urovnali nedávné vážné neshody a napětí ve vzájemných vztazích.
Svět musí během příštích čtyř let snížit emise skleníkových plynů o osmnáct procent a do roku 2035 je ořezat téměř o polovinu, aby se předešlo katastrofickému překročení globálních klimatických cílů. Vyplývá to z nové zprávy Programu OSN pro životní prostředí, která byla zveřejněna ve středu a upozorňuje na nebezpečný rozpor mezi dlouhodobými závazky vlád a jejich skutečnými politickými kroky.
Americký prezident Donald Trump ve snaze mobilizovat voliče před nadcházejícími mezidobími volbami sází na vyhrocenou rétoriku zaměřenou na obavy z ohrožení tradičních hodnot a civilizačního kolapsu. Během svých předvolebních vystoupení v klíčových státech se opírá o témata kulturních a společenských rozporů, přičemž se snaží oslovit konzervativní voliče v době, kdy jeho administrativa čelí poklesu popularity.
Generální ředitel nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary varoval před historicky nejvyšším nárůstem cen letenek v Evropě pro nadcházející rok. Důvodem jsou přetrvávající vysoké ceny leteckého paliva způsobené konfliktem na Blízkém východě a vypršením zajišťovacích kontraktů (hedgingu), které dosud aerolinky chránily před nejhoršími dopady výkyvů trhu.
Pionýrský projekt nepodmíněného základního příjmu pro původní obyvatele peruánské Amazonie výrazně přispěl k ochraně deštného pralesa, vyplývá z nové studie vědců z univerzity v Bathu. Dvouletý pilotní program zaměřený na komunity v oblasti Asháninka ukázal, že přímá finanční podpora místních obyvatel vede k udržitelnějšímu hospodaření s přírodními zdroji. Výzkum tak vstoupil do mezinárodní debaty o tom, jak efektivně odměňovat komunity, které pečují o globálně významné ekosystémy.
Lékaři a vědci z amerického zdravotnického systému Mass General Brigham vyvinuli nový systém umělé inteligence, který dokáže odhadnout šance na přežití onkologických pacientů z jediné fotografie jejich obličeje. Technologie byla vycvičena na databázi více než čtyřiceti milionů snímků obličejů lidí různých věkových kategorií a etnických skupin. Výsledky tohoto výzkumu byly publikovány v odborném časopise The Lancet Digital Health a představují jeden z nejucelenějších důkazů o využití analýzy obličeje v medicíně.