Skandinávské státy se projevily jako jedni z nejstálejších podporovatelů Ukrajiny v celé Evropě. Příkladem je rozhodnutí Švédska poslat šestnáct stíhaček Gripen, což představuje mnohem více než jen obyčejný transfer zbraní. Ukazuje se tím totiž hlubší posun, který nastal během plnohodnotné ruské invaze, a sice rostoucí sbližování napadené země se severní Evropou. Nad tímto vývojem se zamyslel i bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který položil otázku, zda se z jeho vlasti stává severský stát.
Geograficky tomu tak pochopitelně není, avšak ze strategického hlediska se situace výrazně mění. Ukrajinci po dlouhá desetiletí vnímali své zařazení na evropském kontinentu primárně skrze vazby na střední a východní Evropu. Od vypuknutí konfliktu se však politické a vojenské těžiště Kyjeva znatelně posouvá směrem na sever k vládám, které poskytují nejstabilnější spojenectví. Kuleba pro to vidí tři hlavní důvody, mezi něž řadí vůdčí roli severských zemí v pomoci, ochlazení vztahů s některými partnery ve středoevropském prostoru a snahu najít spolehlivé strategické kotvy.
Vojenská rovina vzájemných vztahů neustále posiluje a švédské letouny, pokud dorazí na začátku příštího roku, mohou posloužit jako účinný nástroj proti ruským útokům naváděnými bombami. To by platilo zejména v kombinaci s raketami dlouhého doletu Meteor, které mají dosah přes dvě stě kilometrů. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského by takto vybavené stroje dokázaly vytlačit ruské letectvo dostatečně daleko, aby se omezilo masivní bombardování pozic obránců. Politoložka Maria Popova z McGillovy univerzity navíc upozorňuje, že závazek severu už překročil pouhý národní bezpečnostní zájem plynoucí z geografické blízkosti a stal se společnou misí založenou na obraně demokracie a právního státu.
Myšlenka sounáležitosti Ukrajiny s širším severským společenstvím sice není absolutně nová, ale historici varují před tím, aby se na zemi nahlíželo skrze jedinou regionální identitu. Jaroslav Hrycak připomíná, že ukrajinské dějiny se vždy prolínaly s mnoha světy, od vlivu Vikingů a Varangů při formování Kyjevské Rusi až po byzantské, polské, rakouské, osmanské či ruské stopy. Zpochybňování historické severské identity přichází například od Serhije Plochije z Harvardovy univerzity, který vidí jediné reálné pojítko s touto oblastí právě ve Vikinzích a v tažení švédského krále Karla XII. z počátku osmnáctého století.
Tato historická kapitola má v paměti národa pevné místo, neboť tehdejší hetman Ivan Mazepa se spojil se švédským panovníkem ve snaze vymanit se z vlivu Moskvy. Spojenectví ovšem skončilo porážkou v bitvě u Poltavy, kterou obě strany dodnes vnímají zcela odlišně. Zatímco Rusko slaví triumf, jenž z něj udělal evropskou velmoc, Ukrajina si připomíná pohřbení tehdejších nadějí na nezávislost. Současná invaze nicméně tyto dávné vazby opět oživila a Kyjev se znovu obrací na sever, tentokrát kvůli společné bezpečnostní hrozbě.
Podle profesora Alexandra Motyla z Rutgersovy univerzity je nyní pocit ohrožení důležitější než dějinné analogie. Blízkost Ruska totiž převáží nad historií, což pociťuje Norsko sdílející s ním hranici, Finsko poznamenané dekádami takzvané finlandizace i Švédsko uprostřed citlivého regionu. Tento společný pocit zranitelnosti překresluje bezpečnostní mapu kontinentu a geopolitická logika k sobě poutá nejen Skandinávii a Ukrajinu, ale také Polsko, Pobaltí a Německo. Dokladem proměny je i vstup Finska a Švédska do NATO, přičemž severské státy posílají masivní balíky vojenské pomoci v hodnotě miliard dolarů zahrnující protivzdušnou obranu, drony i munici.
Významnou roli hraje také Dánsko, které se stalo jedním z největších vojenských podporovatelů v přepočtu na obyvatele a HDP a jako první schválilo předání stíhaček F-16. Vztah se navíc začíná vyvíjet obousměrně, jelikož dánská premiérka Mette Frederiksen upozorňuje, že Evropa již nemůže brát Ukrajinu jen jako příjemce pomoci, ale sama na ní závisí z hlediska vlastní bezpečnosti. Frederiksen vyzdvihuje tamní válečný inovační ekosystém a takzvaný dánský model, v jehož rámci evropské vlády financují výrobu zbraní přímo na ukrajinském území.
Drony dlouhého doletu se navíc objevují v místech, která Moskva dříve považovala za bezpečně vzdálená od fronty, což pomáhá sledovat severní křídlo Ruska. Zda se z Ukrajiny skutečně stává severská země, zůstává předmětem diskusí, avšak její strategická orientace se nepochybně posouvá směrem k Oslu, Helsinkám, Kodani a Stockholmu. Podle vyjádření Kuleby se Vikingové na Ukrajinu vracejí a sami Ukrajinci si tímto způsobem rýsují svou novou cestu.
Vláda Andreje Babiše se stále zřetelněji připravuje na zvýšení některých daní. Premiér dnes zmínil možnost vyššího zdanění dividend a investičních bytů, ministryně financí Alena Schillerová už předtím avizovala změny v oblasti hazardu a návykových látek. Jde o logický důsledek stavu veřejných financí. Schodek státního rozpočtu má v příštím roce činit 389 miliard korun a od roku 2028 bude muset vláda strukturální deficit podstatněji snižovat.
V Kyjevě se všechno připravuje na schůzku s emisary amerického prezidenta Donalda Trumpa, kteří v sobotu jednali za zavřenými dveřmi v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ukrajinci chtějí být na jednání konstruktivní, aby se přiblížil konec konfliktu.
Počasí v příštím týdnu přinese několik "nej", na která dnes na sociální síti upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jaký bude druhý ryze podzimní týden letošního roku?
Indonésie se v posledních hodinách potýká s problémy v letecké dopravě. Stovky letů musely být odloženy či zrušeny kvůli erupci vulkánu Anak Krakatoa. Na odlet čekají tisíce cestujících, provoz zatím nebyl obnoven.
Volkswagen prochází největší restrukturalizací ve své téměř devadesátileté historii. To, co je pro Německo stále zřetelněji průmyslovou pohromou, ale nemusí být špatnou zprávou pro celou střední Evropu. Na ústupu německého automobilového gigantu mohou nakonec vydělat Češi i Slováci. A Slovensko navíc může těžit i z nástupu čínských automobilek.
Napětí na Blízkém východě opět nabírá na obrátkách. Američané a Íránci si v sobotu vzájemně útočili na lodě, čímž se jen potvrdilo, že konflikt se v posledních dnech opět stupňuje po měsíci relativního klidu. O útocích informovala britská stanice BBC.
Norsko se příští týden rozloučí se zesnulým králem Haraldem V. Na pohřbu monarchy nebude chybět reprezentant britské monarchie. Buckinghamský palác oznámil, že královskou rodinu bude na smutečním obřadu zastupovat následník trůnu princ William. Informovala o tom BBC.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ruského velvyslance si po Česku předvolá i sousední Slovensko. Ministr zahraničí Juraj Blanár chce s diplomatem zastupujícím Moskvu řešit jeden z nedávných útoků na Kyjev, při němž bylo ohroženo i pracoviště slovenského velvyslanectví.
Čeští důchodci mají mít v září jasno, o kolik se jim pro rok 2027 zvednou důchody. Jistí si mohou být tím, že dostanou alespoň tři stovky navíc. Pořád však mohou doufat, že některý z vládních politiků jim zajistí více peněz. Výši valorizace by rád ovlivnil i předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD).
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě, aby od půlnoci ze soboty na neděli na tři dny přerušila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev. Rozkaz má souviset s probíhající diplomatickou misí amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera.
Meteorologický podzim je už teď v plném proudu a za týden to bude platit dvojnásob. Počasí by mělo odpovídat tomu, že se ještě více vzdálíme od léta. Lidem se například bude hodit deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).