Skandinávské státy se projevily jako jedni z nejstálejších podporovatelů Ukrajiny v celé Evropě. Příkladem je rozhodnutí Švédska poslat šestnáct stíhaček Gripen, což představuje mnohem více než jen obyčejný transfer zbraní. Ukazuje se tím totiž hlubší posun, který nastal během plnohodnotné ruské invaze, a sice rostoucí sbližování napadené země se severní Evropou. Nad tímto vývojem se zamyslel i bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který položil otázku, zda se z jeho vlasti stává severský stát.
Geograficky tomu tak pochopitelně není, avšak ze strategického hlediska se situace výrazně mění. Ukrajinci po dlouhá desetiletí vnímali své zařazení na evropském kontinentu primárně skrze vazby na střední a východní Evropu. Od vypuknutí konfliktu se však politické a vojenské těžiště Kyjeva znatelně posouvá směrem na sever k vládám, které poskytují nejstabilnější spojenectví. Kuleba pro to vidí tři hlavní důvody, mezi něž řadí vůdčí roli severských zemí v pomoci, ochlazení vztahů s některými partnery ve středoevropském prostoru a snahu najít spolehlivé strategické kotvy.
Vojenská rovina vzájemných vztahů neustále posiluje a švédské letouny, pokud dorazí na začátku příštího roku, mohou posloužit jako účinný nástroj proti ruským útokům naváděnými bombami. To by platilo zejména v kombinaci s raketami dlouhého doletu Meteor, které mají dosah přes dvě stě kilometrů. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského by takto vybavené stroje dokázaly vytlačit ruské letectvo dostatečně daleko, aby se omezilo masivní bombardování pozic obránců. Politoložka Maria Popova z McGillovy univerzity navíc upozorňuje, že závazek severu už překročil pouhý národní bezpečnostní zájem plynoucí z geografické blízkosti a stal se společnou misí založenou na obraně demokracie a právního státu.
Myšlenka sounáležitosti Ukrajiny s širším severským společenstvím sice není absolutně nová, ale historici varují před tím, aby se na zemi nahlíželo skrze jedinou regionální identitu. Jaroslav Hrycak připomíná, že ukrajinské dějiny se vždy prolínaly s mnoha světy, od vlivu Vikingů a Varangů při formování Kyjevské Rusi až po byzantské, polské, rakouské, osmanské či ruské stopy. Zpochybňování historické severské identity přichází například od Serhije Plochije z Harvardovy univerzity, který vidí jediné reálné pojítko s touto oblastí právě ve Vikinzích a v tažení švédského krále Karla XII. z počátku osmnáctého století.
Tato historická kapitola má v paměti národa pevné místo, neboť tehdejší hetman Ivan Mazepa se spojil se švédským panovníkem ve snaze vymanit se z vlivu Moskvy. Spojenectví ovšem skončilo porážkou v bitvě u Poltavy, kterou obě strany dodnes vnímají zcela odlišně. Zatímco Rusko slaví triumf, jenž z něj udělal evropskou velmoc, Ukrajina si připomíná pohřbení tehdejších nadějí na nezávislost. Současná invaze nicméně tyto dávné vazby opět oživila a Kyjev se znovu obrací na sever, tentokrát kvůli společné bezpečnostní hrozbě.
Podle profesora Alexandra Motyla z Rutgersovy univerzity je nyní pocit ohrožení důležitější než dějinné analogie. Blízkost Ruska totiž převáží nad historií, což pociťuje Norsko sdílející s ním hranici, Finsko poznamenané dekádami takzvané finlandizace i Švédsko uprostřed citlivého regionu. Tento společný pocit zranitelnosti překresluje bezpečnostní mapu kontinentu a geopolitická logika k sobě poutá nejen Skandinávii a Ukrajinu, ale také Polsko, Pobaltí a Německo. Dokladem proměny je i vstup Finska a Švédska do NATO, přičemž severské státy posílají masivní balíky vojenské pomoci v hodnotě miliard dolarů zahrnující protivzdušnou obranu, drony i munici.
Významnou roli hraje také Dánsko, které se stalo jedním z největších vojenských podporovatelů v přepočtu na obyvatele a HDP a jako první schválilo předání stíhaček F-16. Vztah se navíc začíná vyvíjet obousměrně, jelikož dánská premiérka Mette Frederiksen upozorňuje, že Evropa již nemůže brát Ukrajinu jen jako příjemce pomoci, ale sama na ní závisí z hlediska vlastní bezpečnosti. Frederiksen vyzdvihuje tamní válečný inovační ekosystém a takzvaný dánský model, v jehož rámci evropské vlády financují výrobu zbraní přímo na ukrajinském území.
Drony dlouhého doletu se navíc objevují v místech, která Moskva dříve považovala za bezpečně vzdálená od fronty, což pomáhá sledovat severní křídlo Ruska. Zda se z Ukrajiny skutečně stává severská země, zůstává předmětem diskusí, avšak její strategická orientace se nepochybně posouvá směrem k Oslu, Helsinkám, Kodani a Stockholmu. Podle vyjádření Kuleby se Vikingové na Ukrajinu vracejí a sami Ukrajinci si tímto způsobem rýsují svou novou cestu.
Maďarský úřad pro integritu, který funguje jako národní protikorupční hlídací pes, vyzval k vyšetřování předních představitelů bývalé vlády Viktora Orbána. Podle šéfa tohoto úřadu Ference Pála Bíróa by měli být tito vysoce postavení politici stíháni kvůli systematickým podvodům s unijními fondy, k nimž mělo docházet během šestnáctileté Orbánovy éry. Watchdog identifikoval řadu trestních případů a usiluje o to, aby země získala zpět ukradené finanční prostředky, které ve většině případů již opustily maďarské území. Konkrétní obvinění vůči samotnému Orbánovi nebo lidem z jeho nejbližšího okolí však Bíró nevznesl a strana Fidesz na žádosti o vyjádření nereagovala.
Skandinávské státy se projevily jako jedni z nejstálejších podporovatelů Ukrajiny v celé Evropě. Příkladem je rozhodnutí Švédska poslat šestnáct stíhaček Gripen, což představuje mnohem více než jen obyčejný transfer zbraní. Ukazuje se tím totiž hlubší posun, který nastal během plnohodnotné ruské invaze, a sice rostoucí sbližování napadené země se severní Evropou. Nad tímto vývojem se zamyslel i bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který položil otázku, zda se z jeho vlasti stává severský stát.
Francouzská hlava státu Emmanuel Macron hodlá využít osvědčenou diplomatickou strategii k upevnění vazeb se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Podle informací od francouzských představitelů plánuje během nadcházejícího summitu G7 uspořádat exkluzivní soukromou večeři v honosných prostorách zámku ve Versailles. Cílem této akce je zalichotit Trumpovu známému vkusu pro pompézní a pozlacené interiéry, a motivovat ho tak k konstruktivní debatě o zásadních globálních otázkách, mezi které patří konflikt na Ukrajině nebo hospodářské důsledky napětí v Íránu.
Letecký průmysl pravděpodobně nesplní svůj přelomový závazek dosáhnout do roku 2050 čistých nulových emisí. Na výročním summitu Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) v Riu de Janeiru to připustili přední představitelé odvětví. Globální aerolinky se k tomuto cíli přihlásily v roce 2021, přičemž podobné sliby dříve učinily i vlády a národní letecké organizace. Generální ředitel IATA Willie Walsh však nyní prohlásil, že naděje na splnění tohoto termínu rychle slábne a je nezbytné stanovit nový, realistický časový plán.
Španělský premiér Pedro Sánchez se na evropské scéně těší nevídanému zájmu médií a stal se nečekanou tváří odporu kontinentu proti válce v Íránu. Čtyřiapadesátiletý socialistický politik, který v minulosti při bruselských summitech unijních lídrů stál spíše na okraji zájmu zahraničních novinářů, nyní podle webu Politico přitahuje obrovskou pozornost. Tento nárůst mezinárodního vlivu ostře kontrastuje s jeho hlubokou politickou zranitelností a paralyzovanou pozicí na domácí scéně v Madridu.
Izraelské letectvo v pondělí v brzkých ranních hodinách provedlo vzdušné údery na cíle ve středním a západním Íránu. Touto vojenskou operací Tel Aviv ignoroval přímou výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který izraelského premiéra Benjamina Netanjahua naléhavě žádal, aby na předchozí íránské raketové útoky neodpovídal. Exploze byly následně hlášeny z několika klíčových íránských měst, mezi nimiž figurují Teherán, Isfahán, Tabríz a Karadž. V reakci na probíhající nálety Írán dočasně uzavřel vzdušný prostor v okolí hlavního mezinárodního letiště v metropoli.
Čínský prezident Si Ťin-pching zahájil v pondělí dvoudenní návštěvu Severní Koreje. Jedná se o jeho první cestu do této země po téměř sedmi letech. Cílem čínské hlavy státu je oživit vztahy se svým mladším spojencem, které v posledních letech ochladly. V Pchjongjangu je naplánováno setkání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Spojené státy neplánují stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V rozhovoru pro stanici NBC to prohlásil americký prezident Donald Trump s tím, že vojáky v regionu nepovažuje za ohrožené. Rozhovor byl natočen v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněn v neděli. Šéf Bílého domu uvedl, že stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání, a dodal, že Spojené státy disponují nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl.
Globální letecký průmysl čelí vážným ekonomickým potížím v důsledku válečného konfliktu s Íránem, který v březnu vedl k uzavření strategického Hormuzského průlivu a ochromil celosvětové dodávky ropy. Podle prohlášení Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) na summitu v brazilském Rio de Janeiru vzrostou náklady leteckých společností na palivo v letošním roce o dodatečných 100 miliard dolarů.
Evropská komise varovala Albánii, že její postup v souvislosti s kontroverzním developerským projektem na jižním pobřeží země by mohl ohrozit její ambice na vstup do Evropské unie. V Tiraně a dalších městech již sedmým dnem pokračují masové národní protesty, které o víkendu ještě zesílily a doprovázejí je výzvy k odstoupení premiéra Ediho Ramy.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio při vystoupení před sněmovním výborem pro zahraniční věci poznamenal, že Grónsko zůstává pod dánskou správou minimálně „prozatím“. Jedním dechem však doplnil, že Washington vede s Kodaní i s grónskými představiteli pokročilé debaty o zapojení tohoto strategického území do systému kolektivní obrany a protiraketové ochrany Západu. Rubio si dosavadní vývoj dialogu pochvaloval a naznačil, že by rozhovory mohly v dohledné době přinést pozitivní výsledky.
Izraelská armáda v neděli podnikla letecké údery na jižní předměstí Bejrútu známé jako Dahíja, které je baštou šíitského hnutí Hizballáh. Podle libanonské státní tiskové agentury NNA výbuchy zasáhly dva byty ve dvou různých budovách, přičemž z místa byly hlášeny nejméně tři exploze. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Israel Kac v prohlášení uvedli, že šlo o zásah teroristického velitelství v odvetě za předchozí ostřelování severního Izraele ze strany Hizballáhu. Informace o případných obětech či zraněných nebyly bezprostředně potvrzeny.