Americký prezident Donald Trump v exkluzivním rozhovoru pro pořad „Meet the Press“ televize NBC News prohlásil, že Spojené státy budou spolupracovat s Íránem na vyhledání a zničení jeho vysoce obohaceného uranu, pokud se podaří uzavřít dohodu o ukončení tříměsíční války. V případě, že k dohodě nedojde, plánuje šéf Bílého domu íránskou armádu vojensky oslabit do té míry, aby americké síly mohly tento nebezpečný materiál bezpečně zajistit samy. Podle Trumpa by při dosažení přátelské dohody byla ke zničení uranu přímo na místě nebo po jeho odvozu použita americká technika, přičemž v obou variantách postupu hodlá zajistit absolutní bezpečnost amerických vojáků.
Prezident dále zdůraznil, že Spojené státy mají díky jeho Vesmírným silám k dispozici pokročilé satelitní technologie, které umožňují detailní monitorování íránských aktivit z vesmíru. Trump doslova uvedl, že vesmírné kamery jsou schopné snímat povrch natolik detailně, že by dokázal přečíst i jméno na jmenovce jakékoliv osoby pohybující se v monitorovaném prostoru. Tyto technologické možnosti považuje za zásadní výhodu pro kontrolu dodržování případných dohod a pro sledování jaderných zařízení bez nutnosti okamžité pozemní přítomnosti.
Obě válčící strany jsou podle amerického prezidenta velmi blízko k podpisu trvalého mírového paktu, avšak Washington stále tlačí na to, aby Teherán v rámci svých jaderných ambicí ustoupil ještě dál. Íránci sice již dříve akceptovali doložku o tom, že nebudou vyvíjet jaderné zbraně, Trump však nově požaduje doplnění přísných termínů zakazujících jakýkoliv nákup nebo jiné získávání těchto zbraní ze zahraničí. Íránská strana podle něj sice zpočátku proti tomuto zpřísnění textu mírně protestovala, ale následně od svého odporu upustila.
Současné nové íránské vedení označil Trump za racionálnější a velmi inteligentní, a to po sérii amerických a izraelských útoků, při nichž zahynul bývalý nejvyšší vůdce Alí Chameneí i řada jeho klíčových spolupracovníků. Do čela země nastoupil syn zemřelého vůdce Mojtaba Chameneí, který je nyní přímo zapojen do schvalovacího procesu mírové dohody a s nímž je Trump otevřen vést přímé rozhovory. Prezident ocenil odvahu zraněného nového vůdce, který s ním i přes vážná zranění hodlá o vztazích se Spojenými státy jednat, ačkoliv jeho přesné místo pobytu odmítl veřejně potvrdit.
Monocle
Samotný rozhovor, který moderovala Kristen Welker, provázely značné logistické a technické komplikace, jelikož se natáčel ve stodole s plechovou střechou během silné bouře, jež si vyžádala opakované přerušení. Trump nakonec interview po padesáti minutách předčasně ukončil, když vyjádřil znatelnou frustraci během debaty o vměšování do voleb a při své obvyklé kritice novinářů. Celá schůzka se navíc odehrála těsně před prezidentovým vystoupením na kulatém stole věnovaném problémům amerického zemědělského průmyslu.
Válka s Íránem se v Americe potýká s výraznou nepopularitou, což potvrzují aktuální průzkumy veřejného mínění, podle nichž si 68 procent dospělých obyvatel přeje co nejrychlejší uzavření mírové dohody. Mezi zastánci rychlého konce konfliktu je navíc i většina voličů, kteří Trumpa podpořili v prezidentských volbách v roce 2024, kdy v kampani vyzdvihoval, že během svého prvního mandátu nezačal žádnou novou válku. Trump proto veřejnost vyzval k větší trpělivosti a vysvětlil, že rychlé vyjednání míru komplikuje fakt, že Teherán musí zcela otočit svou dosavadní sedmačtyřicetiletou protiamerickou politiku.
Z odpovědnosti za současný íránský jaderný program Trump obvinil své předchůdce v úřadu, zejména administrativu Baracka Obamy, která v roce 2015 podepsala s Teheránem mezinárodní jadernou dohodu výměnou za zmírnění sankcí. Trump tento původní pakt během svého prvního prezidentského období zrušel a nyní jasně deklaroval, že nová smlouva nebude obsahovat žádné okamžité uvolnění zmrazených íránských finančních aktiv. Obamu ostře zkritizoval za to, že po podpisu tehdejší dohody poslal do Íránu hotovost jako kompenzaci za neuskutečněný prodej zbraní, což hodlá v novém ujednání podmínit až budoucím dobrým chováním Teheránu.
Navzdory platnému, ale často porušovanému dočasnému příměří nemá Trump v úmyslu stáhnout padesátitisícový kontingent amerických vojáků rozmístěný v blízkovýchodním regionu. Přestože podle amerických odhadů disponuje Írán už jen přibližně pětinou svých původních předválečných zásob raket a dronů, přítomnost amerických sil zůstává klíčovou pákou u vyjednávacího stolu. Náklady na udržení vojáků v oblasti jsou podle prezidenta minimální a jejich předčasné stažení by považoval za bláhové, dokud nebude mírový proces kompletně dokončen.
Ekonomické dopisy konfliktu pociťují zejména američtí spotřebitelé kvůli uzavření Hormuzského průlivu, kterým běžně protéká zhruba dvacet procent světové ropy, což vedlo k citelnému zvýšení cen pohonných hmot na domácím trhu. Trump přiznal, že se musel vědomě rozhodnout pro konfrontaci s Íránem, což dočasně zvýšilo ceny benzínu i hnojiv, avšak tento krok obhajuje nutností eliminovat jadernou hrozbu. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že americká ekonomika je díky silnému trhu práce dostatečně stabilní a že američtí farmáři jeho strategické rozhodnutí plně chápou.
Po definitivním dokončení mírových jednání slibuje americký prezident výraznou úlevu pro celou ekonomiku a masivní pokles světových cen ropy. Hlavním a neměnným cílem celé vládní strategie však zůstává absolutní zamezení tomu, aby Írán kdykoliv v budoucnu získal jadernou zbraň. Trump rozhovor uzavřel jednoznačným prohlášením, že Spojené státy nedovolí, aby se takto nebezpečný vojenský arzenál dostal do rukou tamního nepředvídatelného režimu, a udělají vše pro to, aby hrozbu definitivně odvrátily.
Horké léto si v tomto týdnu dává pauzu, nejvyšší teploty šplhají jen lehce nad 20 stupňů. Už příští týden by ale maxima mohla opět dosáhnout tropických hodnot. Připouštějí to i meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Úřady na jihozápadním pobřeží Francie musely kvůli rozsáhlému a velmi intenzivnímu lesnímu požáru evakuovat přes dvacet tisíc lidí, mezi nimiž figuruje i značné množství turistů z místních kempů a rekreačních zařízení. Ohnisko se rozhořelo v hustých borových porostech nedaleko obce Saumos v oblasti departementu Gironde a plameny během prvních čtyřiadvaceti hodin pohltily plochu přesahující dva tisíce hektarů.
Případná cesta do Moskvy za Vladimirem Putinem by pro ukrajinskou hlavu státu znamenala zásadní pochybení. V rozhovoru pro Kyiv Post to prohlásil někdejší americký ambasador na Ukrajině Steven Pifer.
Evropská unie vyměřila americkému technologickému gigantu Google pokutu ve výši 890 milionů eur za porušení pravidel o digitálních trzích. Bruselské orgány zároveň společnosti nařídily zásadní proměnu způsobu, jakým ve svém vyhledávači zobrazuje konkurenční služby, a jakým přistupuje k pravidlům ve svém obchodě s aplikacemi. Pokud firma požadavkům nevyhoví, čelí hrozbě dalších finančních postihů.
Jemenští Hútíové oznámili útok na dva saúdskoarabské ropné tankery v Rudém moři v době, kdy Spojené státy podnikly v pořadí již dvanáctou noc vzdušných úderů na íránské cíle. Podle íránských státních médií si středeční americké nálety vyžádaly dvě oběti na jihu země poblíž iráckých hranic, zatímco v Hormuzském průlivu došlo ke vzplanutí jednoho z tankerů po výbuchu v zaminované plavební dráze.
Mezi spolupracovníky Vladimira Putina panuje podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stále toxičtější atmosféra. Kremelští poradci a spojenci podle něj postupně ztrácejí víru v možnost pokračování více než čtyřletého konfliktu a z neúspěchů i rostoucích ztrát na frontě dávají vinu výhradně ruskému vůdci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala schválení v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Podle jejího vyjádření tyto kroky nadále účinně oslabují ekonomické základy, ze kterých Moskva financuje své válečné úsilí.
Generační obměna na nejvyšších místech ukrajinské armády se podle analytiků CNN zdála být po delší době již téměř nevyhnutelná. Prezident Volodymyr Zelenskyj se v úterý rozhodl odvolat šedesátiletého hlavního velitele Oleksandra Syrského a do čela ozbrojených sil jmenoval o sedmnáct let mladšího generála Mychajla Drapatého.
Podpora války v Íránu mezi nejvěrnějšími voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně klesá. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury Public First pro deník Politico považuje ekonomické náklady spojené s tímto konfliktem za obhajitelné již jen o něco více než třetina stoupenců hnutí MAGA. Ještě v květnu přitom válku za těchto podmínek podporovala celá polovina z nich.
Britský ministr obrany Wes Streeting prohlásil, že Izrael dostatečně nenaplnil standardy chování, které Spojené království vyžaduje a sama dodržuje. Uvedl to během jednoho ze svých prvních oficiálních vystoupení na mezinárodní letecké přehlídce v Farnborough. Streeting zdůraznil, že Izrael jakožto přítel a spojenec Británie by měl podléhat stejně přísným měřítkům.
Už na počátku ledna 2026 varovali agenti úřadu pro vyšetřování ministerstva vnitřní bezpečnosti (HSI) před vážným rizikem, které představuje nasazení pohraniční stráže do městských operací v Minneapolis. Federální složky vyslané v rámci masivní přísunové akce Operation Metro Surge totiž nebyly uzpůsobeny pro práci v městském prostředí s vysokou hustotou obyvatel. Výstrahy před možnými tragickými následky se naplnily během osmnácti dnů, kdy o život přišli dva američtí občané, Renee Good a Alex Pretti.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Spojené státy zničí při jakémkoli dalším útoku na lodě v Hormuzském průlivu íránský most nebo elektrárnu. Mezi možnými cíli přitom výslovně zmínil i infrastrukturu nacházející se v blízkosti hlavního města Teheránu nebo přímo v něm.