Americký prezident Donald Trump v exkluzivním rozhovoru pro pořad „Meet the Press“ televize NBC News prohlásil, že Spojené státy budou spolupracovat s Íránem na vyhledání a zničení jeho vysoce obohaceného uranu, pokud se podaří uzavřít dohodu o ukončení tříměsíční války. V případě, že k dohodě nedojde, plánuje šéf Bílého domu íránskou armádu vojensky oslabit do té míry, aby americké síly mohly tento nebezpečný materiál bezpečně zajistit samy. Podle Trumpa by při dosažení přátelské dohody byla ke zničení uranu přímo na místě nebo po jeho odvozu použita americká technika, přičemž v obou variantách postupu hodlá zajistit absolutní bezpečnost amerických vojáků.
Prezident dále zdůraznil, že Spojené státy mají díky jeho Vesmírným silám k dispozici pokročilé satelitní technologie, které umožňují detailní monitorování íránských aktivit z vesmíru. Trump doslova uvedl, že vesmírné kamery jsou schopné snímat povrch natolik detailně, že by dokázal přečíst i jméno na jmenovce jakékoliv osoby pohybující se v monitorovaném prostoru. Tyto technologické možnosti považuje za zásadní výhodu pro kontrolu dodržování případných dohod a pro sledování jaderných zařízení bez nutnosti okamžité pozemní přítomnosti.
Obě válčící strany jsou podle amerického prezidenta velmi blízko k podpisu trvalého mírového paktu, avšak Washington stále tlačí na to, aby Teherán v rámci svých jaderných ambicí ustoupil ještě dál. Íránci sice již dříve akceptovali doložku o tom, že nebudou vyvíjet jaderné zbraně, Trump však nově požaduje doplnění přísných termínů zakazujících jakýkoliv nákup nebo jiné získávání těchto zbraní ze zahraničí. Íránská strana podle něj sice zpočátku proti tomuto zpřísnění textu mírně protestovala, ale následně od svého odporu upustila.
Současné nové íránské vedení označil Trump za racionálnější a velmi inteligentní, a to po sérii amerických a izraelských útoků, při nichž zahynul bývalý nejvyšší vůdce Alí Chameneí i řada jeho klíčových spolupracovníků. Do čela země nastoupil syn zemřelého vůdce Mojtaba Chameneí, který je nyní přímo zapojen do schvalovacího procesu mírové dohody a s nímž je Trump otevřen vést přímé rozhovory. Prezident ocenil odvahu zraněného nového vůdce, který s ním i přes vážná zranění hodlá o vztazích se Spojenými státy jednat, ačkoliv jeho přesné místo pobytu odmítl veřejně potvrdit.
Monocle
Samotný rozhovor, který moderovala Kristen Welker, provázely značné logistické a technické komplikace, jelikož se natáčel ve stodole s plechovou střechou během silné bouře, jež si vyžádala opakované přerušení. Trump nakonec interview po padesáti minutách předčasně ukončil, když vyjádřil znatelnou frustraci během debaty o vměšování do voleb a při své obvyklé kritice novinářů. Celá schůzka se navíc odehrála těsně před prezidentovým vystoupením na kulatém stole věnovaném problémům amerického zemědělského průmyslu.
Válka s Íránem se v Americe potýká s výraznou nepopularitou, což potvrzují aktuální průzkumy veřejného mínění, podle nichž si 68 procent dospělých obyvatel přeje co nejrychlejší uzavření mírové dohody. Mezi zastánci rychlého konce konfliktu je navíc i většina voličů, kteří Trumpa podpořili v prezidentských volbách v roce 2024, kdy v kampani vyzdvihoval, že během svého prvního mandátu nezačal žádnou novou válku. Trump proto veřejnost vyzval k větší trpělivosti a vysvětlil, že rychlé vyjednání míru komplikuje fakt, že Teherán musí zcela otočit svou dosavadní sedmačtyřicetiletou protiamerickou politiku.
Z odpovědnosti za současný íránský jaderný program Trump obvinil své předchůdce v úřadu, zejména administrativu Baracka Obamy, která v roce 2015 podepsala s Teheránem mezinárodní jadernou dohodu výměnou za zmírnění sankcí. Trump tento původní pakt během svého prvního prezidentského období zrušel a nyní jasně deklaroval, že nová smlouva nebude obsahovat žádné okamžité uvolnění zmrazených íránských finančních aktiv. Obamu ostře zkritizoval za to, že po podpisu tehdejší dohody poslal do Íránu hotovost jako kompenzaci za neuskutečněný prodej zbraní, což hodlá v novém ujednání podmínit až budoucím dobrým chováním Teheránu.
Navzdory platnému, ale často porušovanému dočasnému příměří nemá Trump v úmyslu stáhnout padesátitisícový kontingent amerických vojáků rozmístěný v blízkovýchodním regionu. Přestože podle amerických odhadů disponuje Írán už jen přibližně pětinou svých původních předválečných zásob raket a dronů, přítomnost amerických sil zůstává klíčovou pákou u vyjednávacího stolu. Náklady na udržení vojáků v oblasti jsou podle prezidenta minimální a jejich předčasné stažení by považoval za bláhové, dokud nebude mírový proces kompletně dokončen.
Ekonomické dopisy konfliktu pociťují zejména američtí spotřebitelé kvůli uzavření Hormuzského průlivu, kterým běžně protéká zhruba dvacet procent světové ropy, což vedlo k citelnému zvýšení cen pohonných hmot na domácím trhu. Trump přiznal, že se musel vědomě rozhodnout pro konfrontaci s Íránem, což dočasně zvýšilo ceny benzínu i hnojiv, avšak tento krok obhajuje nutností eliminovat jadernou hrozbu. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že americká ekonomika je díky silnému trhu práce dostatečně stabilní a že američtí farmáři jeho strategické rozhodnutí plně chápou.
Po definitivním dokončení mírových jednání slibuje americký prezident výraznou úlevu pro celou ekonomiku a masivní pokles světových cen ropy. Hlavním a neměnným cílem celé vládní strategie však zůstává absolutní zamezení tomu, aby Írán kdykoliv v budoucnu získal jadernou zbraň. Trump rozhovor uzavřel jednoznačným prohlášením, že Spojené státy nedovolí, aby se takto nebezpečný vojenský arzenál dostal do rukou tamního nepředvídatelného režimu, a udělají vše pro to, aby hrozbu definitivně odvrátily.
Strategicky zásadní Hormuzský průliv zůstává neprůchodný již více než 100 dní, což způsobuje bezprecedentní ochromení celosvětové námořní přepravy. Tato kritická situace se stala ústředním tématem mezinárodní výstavy lodní dopravy, která se konala v Aténách za účasti nejvlivnějších osobností z oboru. Oficiální vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa o blížícím se zprovoznění cesty, stejně jako poukazování vládních činitelů na ojedinělé úspěšné průjezdy, se rozcházejí s realitou na místě. Většina dopravců totiž odmítá riskovat vyslání svých plavidel do nebezpečného kanálu dříve, než Washington a Teherán uzavřou stabilní mírovou dohodu.
Americký prezident Donald Trump v exkluzivním rozhovoru pro pořad „Meet the Press“ televize NBC News prohlásil, že Spojené státy budou spolupracovat s Íránem na vyhledání a zničení jeho vysoce obohaceného uranu, pokud se podaří uzavřít dohodu o ukončení tříměsíční války. V případě, že k dohodě nedojde, plánuje šéf Bílého domu íránskou armádu vojensky oslabit do té míry, aby americké síly mohly tento nebezpečný materiál bezpečně zajistit samy. Podle Trumpa by při dosažení přátelské dohody byla ke zničení uranu přímo na místě nebo po jeho odvozu použita americká technika, přičemž v obou variantách postupu hodlá zajistit absolutní bezpečnost amerických vojáků.
Bílý dům zvažuje plán na odkoupení Čagoských ostrovů v Indickém oceánu poté, co neuspěly snahy prezidenta Donalda Trumpa získat pod americkou kontrolu Grónsko. Podle deníku The Telegraph představil ministr financí Scott Bessent tuto možnost jako jednu z variant dalšího postupu. Americká administrativa se totiž staví odmítavě k plánované britské dohodě o předání tohoto území Mauriciu, kterou Trump již dříve označil za akt velké hloupé zrady. Washington dlouhodobě zdůrazňuje, že strategická poloha ostrovů a tamní vojenská základna Diego Garcia jsou zcela nepostradatelné pro národní bezpečnost Spojených států.
Maďarský úřad pro integritu, který funguje jako národní protikorupční hlídací pes, vyzval k vyšetřování předních představitelů bývalé vlády Viktora Orbána. Podle šéfa tohoto úřadu Ference Pála Bíróa by měli být tito vysoce postavení politici stíháni kvůli systematickým podvodům s unijními fondy, k nimž mělo docházet během šestnáctileté Orbánovy éry. Watchdog identifikoval řadu trestních případů a usiluje o to, aby země získala zpět ukradené finanční prostředky, které ve většině případů již opustily maďarské území. Konkrétní obvinění vůči samotnému Orbánovi nebo lidem z jeho nejbližšího okolí však Bíró nevznesl a strana Fidesz na žádosti o vyjádření nereagovala.
Skandinávské státy se projevily jako jedni z nejstálejších podporovatelů Ukrajiny v celé Evropě. Příkladem je rozhodnutí Švédska poslat šestnáct stíhaček Gripen, což představuje mnohem více než jen obyčejný transfer zbraní. Ukazuje se tím totiž hlubší posun, který nastal během plnohodnotné ruské invaze, a sice rostoucí sbližování napadené země se severní Evropou. Nad tímto vývojem se zamyslel i bývalý ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který položil otázku, zda se z jeho vlasti stává severský stát.
Francouzská hlava státu Emmanuel Macron hodlá využít osvědčenou diplomatickou strategii k upevnění vazeb se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Podle informací od francouzských představitelů plánuje během nadcházejícího summitu G7 uspořádat exkluzivní soukromou večeři v honosných prostorách zámku ve Versailles. Cílem této akce je zalichotit Trumpovu známému vkusu pro pompézní a pozlacené interiéry, a motivovat ho tak k konstruktivní debatě o zásadních globálních otázkách, mezi které patří konflikt na Ukrajině nebo hospodářské důsledky napětí v Íránu.
Letecký průmysl pravděpodobně nesplní svůj přelomový závazek dosáhnout do roku 2050 čistých nulových emisí. Na výročním summitu Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) v Riu de Janeiru to připustili přední představitelé odvětví. Globální aerolinky se k tomuto cíli přihlásily v roce 2021, přičemž podobné sliby dříve učinily i vlády a národní letecké organizace. Generální ředitel IATA Willie Walsh však nyní prohlásil, že naděje na splnění tohoto termínu rychle slábne a je nezbytné stanovit nový, realistický časový plán.
Španělský premiér Pedro Sánchez se na evropské scéně těší nevídanému zájmu médií a stal se nečekanou tváří odporu kontinentu proti válce v Íránu. Čtyřiapadesátiletý socialistický politik, který v minulosti při bruselských summitech unijních lídrů stál spíše na okraji zájmu zahraničních novinářů, nyní podle webu Politico přitahuje obrovskou pozornost. Tento nárůst mezinárodního vlivu ostře kontrastuje s jeho hlubokou politickou zranitelností a paralyzovanou pozicí na domácí scéně v Madridu.
Izraelské letectvo v pondělí v brzkých ranních hodinách provedlo vzdušné údery na cíle ve středním a západním Íránu. Touto vojenskou operací Tel Aviv ignoroval přímou výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který izraelského premiéra Benjamina Netanjahua naléhavě žádal, aby na předchozí íránské raketové útoky neodpovídal. Exploze byly následně hlášeny z několika klíčových íránských měst, mezi nimiž figurují Teherán, Isfahán, Tabríz a Karadž. V reakci na probíhající nálety Írán dočasně uzavřel vzdušný prostor v okolí hlavního mezinárodního letiště v metropoli.
Čínský prezident Si Ťin-pching zahájil v pondělí dvoudenní návštěvu Severní Koreje. Jedná se o jeho první cestu do této země po téměř sedmi letech. Cílem čínské hlavy státu je oživit vztahy se svým mladším spojencem, které v posledních letech ochladly. V Pchjongjangu je naplánováno setkání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Spojené státy neplánují stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V rozhovoru pro stanici NBC to prohlásil americký prezident Donald Trump s tím, že vojáky v regionu nepovažuje za ohrožené. Rozhovor byl natočen v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněn v neděli. Šéf Bílého domu uvedl, že stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání, a dodal, že Spojené státy disponují nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl.
Globální letecký průmysl čelí vážným ekonomickým potížím v důsledku válečného konfliktu s Íránem, který v březnu vedl k uzavření strategického Hormuzského průlivu a ochromil celosvětové dodávky ropy. Podle prohlášení Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) na summitu v brazilském Rio de Janeiru vzrostou náklady leteckých společností na palivo v letošním roce o dodatečných 100 miliard dolarů.