Francouzská hlava státu Emmanuel Macron hodlá využít osvědčenou diplomatickou strategii k upevnění vazeb se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Podle informací od francouzských představitelů plánuje během nadcházejícího summitu G7 uspořádat exkluzivní soukromou večeři v honosných prostorách zámku ve Versailles. Cílem této akce je zalichotit Trumpovu známému vkusu pro pompézní a pozlacené interiéry, a motivovat ho tak k konstruktivní debatě o zásadních globálních otázkách, mezi které patří konflikt na Ukrajině nebo hospodářské důsledky napětí v Íránu.
Samotné setkání představitelů nejvyspělejších světových ekonomik se má uskutečnit v alpském letovisku Évian-les-Bains. Vzhledem k tomu, že Trumpova přítomnost nebyla zpočátku jistá, rozhodli se francouzští hostitelé upravit harmonogram a posunout začátek summitu. Tímto krokem mu chtěli umožnit sledování zápasů v kleci, které se konají v období kolem jeho osmdesátých narozenin.
Paříž nechce nechat nic náhodě a plánovaným banketem ve Versailles na závěr summitu se snaží zabránit tomu, aby šéf Bílého domu neodcestoval z jednání předčasně. Lidé z Macronova blízkého kruhu však upozorňují, že kvůli Trumpově pověstné impulzivnosti není zámek stoprocentně jistý. V záloze proto zůstává náhradní řešení v podobě neformálního setkání na golfovém hřišti přímo v dějišti summitu v Évianu.
Představitelé evropských zemí dlouhodobě hledají recept na to, jak s americkým lídrem úspěšně komunikovat, přičemž minulé zkušenosti ukazují, že na něj velmi dobře zabírají okázalé ceremonie, komplimenty a aristokratický luxus. Pozitivní výsledky v minulých letech přineslo například jeho přijetí britskou královskou rodinou na hradu Windsor nebo schůzka s nizozemským panovníkem.
Sám Emmanuel Macron již v roce 2019 během summitu v Biarritzu dokázal odvrátit hrozbu uvalení amerických cel na francouzské zboží díky tomu, že pro Trumpa narychlo zorganizoval soukromý oběd mezi čtyřma očima. Mezi diplomaty se však vedou diskuse, zda budou tyto neformální psychologické metody účinkovat i v dnešní komplikované době, kdy Washington prosazuje tvrdou celní politiku po celém světě.
Macron se chce během rozhovorů zaměřit na problematiku globální tržní nerovnováhy a státních dotací, což je v mezinárodní diplomacii zavedený termín pro kritiku agresivní obchodní strategie Číny. Francouzští organizátoři se nicméně musí připravit na řadu riskantních situací a potenciálních konfliktů přímo na místě.
Průběh celého summitu G7 může výrazně ovlivnit vyhrocená situace v oblasti Hormuzského průlivu, kde Spojené státy dlouhodobě vyčítají evropským partnerům laxní přístup k zajištění námořní bezpečnosti. Značnou diplomatickou výzvu představuje také plánovaný příjezd ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, se kterým má Donald Trump dlouhodobě velmi chladné a komplikované vztahy.
Evropská unie vyměřila americkému technologickému gigantu Google pokutu ve výši 890 milionů eur za porušení pravidel o digitálních trzích. Bruselské orgány zároveň společnosti nařídily zásadní proměnu způsobu, jakým ve svém vyhledávači zobrazuje konkurenční služby, a jakým přistupuje k pravidlům ve svém obchodě s aplikacemi. Pokud firma požadavkům nevyhoví, čelí hrozbě dalších finančních postihů.
Jemenští Hútíové oznámili útok na dva saúdskoarabské ropné tankery v Rudém moři v době, kdy Spojené státy podnikly v pořadí již dvanáctou noc vzdušných úderů na íránské cíle. Podle íránských státních médií si středeční americké nálety vyžádaly dvě oběti na jihu země poblíž iráckých hranic, zatímco v Hormuzském průlivu došlo ke vzplanutí jednoho z tankerů po výbuchu v zaminované plavební dráze.
Mezi spolupracovníky Vladimira Putina panuje podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stále toxičtější atmosféra. Kremelští poradci a spojenci podle něj postupně ztrácejí víru v možnost pokračování více než čtyřletého konfliktu a z neúspěchů i rostoucích ztrát na frontě dávají vinu výhradně ruskému vůdci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala schválení v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Podle jejího vyjádření tyto kroky nadále účinně oslabují ekonomické základy, ze kterých Moskva financuje své válečné úsilí.
Generační obměna na nejvyšších místech ukrajinské armády se podle analytiků CNN zdála být po delší době již téměř nevyhnutelná. Prezident Volodymyr Zelenskyj se v úterý rozhodl odvolat šedesátiletého hlavního velitele Oleksandra Syrského a do čela ozbrojených sil jmenoval o sedmnáct let mladšího generála Mychajla Drapatého.
Podpora války v Íránu mezi nejvěrnějšími voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně klesá. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury Public First pro deník Politico považuje ekonomické náklady spojené s tímto konfliktem za obhajitelné již jen o něco více než třetina stoupenců hnutí MAGA. Ještě v květnu přitom válku za těchto podmínek podporovala celá polovina z nich.
Britský ministr obrany Wes Streeting prohlásil, že Izrael dostatečně nenaplnil standardy chování, které Spojené království vyžaduje a sama dodržuje. Uvedl to během jednoho ze svých prvních oficiálních vystoupení na mezinárodní letecké přehlídce v Farnborough. Streeting zdůraznil, že Izrael jakožto přítel a spojenec Británie by měl podléhat stejně přísným měřítkům.
Už na počátku ledna 2026 varovali agenti úřadu pro vyšetřování ministerstva vnitřní bezpečnosti (HSI) před vážným rizikem, které představuje nasazení pohraniční stráže do městských operací v Minneapolis. Federální složky vyslané v rámci masivní přísunové akce Operation Metro Surge totiž nebyly uzpůsobeny pro práci v městském prostředí s vysokou hustotou obyvatel. Výstrahy před možnými tragickými následky se naplnily během osmnácti dnů, kdy o život přišli dva američtí občané, Renee Good a Alex Pretti.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Spojené státy zničí při jakémkoli dalším útoku na lodě v Hormuzském průlivu íránský most nebo elektrárnu. Mezi možnými cíli přitom výslovně zmínil i infrastrukturu nacházející se v blízkosti hlavního města Teheránu nebo přímo v něm.
Nově jmenovaný vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Mychajlo Drapatyj oznámil, že armáda dostala za úkol intenzivněji přejít do protiútoku. Oznámení zveřejnil na svém profilu na sociální síti Facebook.
Rostoucí počet satelitů na oběžné dráze Země zvyšuje riziko jejich vzájemných srážek, které by mohly vytvořit mračna trosky a znehodnotit celé oblasti vesmírného prostoru. Ačkoliv jsou incidenty stále vzácné, kolem planety dnes krouží přes 18 000 aktivních i nefunkčních satelitů, což je více než dvojnásobek oproti stavu před šesti lety. Většina z nich se nachází na nízké oběžné dráze, kde hustota provozu statisticky zvyšuje pravděpodobnost kolizí.
Spojené státy již jedenáctou noc v řadě prováděly údery na íránské cíle, zatímco Teherán varoval Washington před útoky na svá jaderná zařízení. Velitelství ozbrojených sil USA Centcom uvedlo, že série útoků má za cíl oslabit schopnost Íránu ohrožovat námořní dopravu v Hormuzském průlivu.
