Strategicky zásadní Hormuzský průliv zůstává neprůchodný již více než 100 dní, což způsobuje bezprecedentní ochromení celosvětové námořní přepravy. Tato kritická situace se stala ústředním tématem mezinárodní výstavy lodní dopravy, která se konala v Aténách za účasti nejvlivnějších osobností z oboru. Oficiální vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa o blížícím se zprovoznění cesty, stejně jako poukazování vládních činitelů na ojedinělé úspěšné průjezdy, se rozcházejí s realitou na místě. Většina dopravců totiž odmítá riskovat vyslání svých plavidel do nebezpečného kanálu dříve, než Washington a Teherán uzavřou stabilní mírovou dohodu.
Zablokování této námořní tepny má drastické dopady na globální trhy, neboť tudy standardně proudí pětina celosvětových dodávek ropy, zkapalněného zemního plynu a průmyslových hnojiv. Přestože naděje na brzké zklidnění situace v minulém týdnu přechodně vyvolaly pokles cen ropy, pondělní eskalace bojů a zprávy o tom, že Írán přerušil mírové rozhovory, poslaly ceny komoditních futures opět strmě nahoru. Data analytické společnosti Kpler ukazují, že v pátek průlivem proplulo pouze sedm lodí a během víkendu jen čtyři další, což je zanedbatelné minimum oproti běžnému stavu, kdy tudy denně projíždí kolem stovky nákladních plavidel.
Odborníci z námořního odvětví upozorňují, že nynější minimální provoz nemá pro světový trh reálný přínos a k obnovení důvěry je zapotřebí trvalé zajištění bezpečnosti. Klíčovým faktorem pro návrat k pravidelným linkám je získání jistoty pro pojišťovny, dopravce a provozovatele plavidel. Ukázalo se také, že předchozí snahy o vojenskou ochranu komerčních lodí ze strany amerického námořnictva v rámci projektu Svoboda fungovaly pouze krátce a v současnosti již americké síly přímý doprovod plavidlům neposkytují.
Ohrožení lodí i jejich posádek zůstává nadále extrémní, což dokládá i pondělní incident v severní části Perského zálivu, kde byla jedna z nákladních lodí zasažena neznámým projektilem. Mezinárodní námořní organizace (IMO) zaznamenala od propuknutí konfliktu v této oblasti již 39 útoků na plavidla, které si vyžádaly 11 lidských životů. Kvůli přetrvávající blokádě jsou navíc v zálivu uvězněny desítky kontejnerových lodí zajišťujících dodávky potravin a spotřebního zboží pro tamní státy. Například gigant Maersk neeviduje z regionu žádný odjezd lodi od poloviny května a šest jeho plavidel tam zůstává zablokováno.
Zástupci lodního sektoru na řecké konferenci proto důrazně vyzvali k respektování svobody plavby a odmítli zavedení jakýchkoliv diskriminačních tranzitních poplatků či mýta po budoucím zprovoznění průlivu. Tyto geopolitické turbulence zároveň vedly k prudkému zdražení námořní přepravy v ostatních částech světa, což vybraným alternativním dopravcům zajistilo raketový růst zisků za první letošní čtvrtletí. Vysoce postavení manažeři energetických korporací, jako je Chevron, však upozorňují, že obnova poškozené infrastruktury a zpracování nahromaděných zásob na ropných polích bude po měsících nucené odstávky vyžadovat spoustu času.
Česko podle premiéra Andreje Babiše (ANO) přijalo v reakci na incidenty v Německu dostatečná opatření. K možnému vyhoštění ruských diplomatů řekl, že čeká na to, jaká bude domluva mezi evropskými spojenci. Babiš se tak vyjádřil v diskuzním pořadu Partie na stanici CNN Prima News.
Vláda Andreje Babiše se stále zřetelněji připravuje na zvýšení některých daní. Premiér dnes zmínil možnost vyššího zdanění dividend a investičních bytů, ministryně financí Alena Schillerová už předtím avizovala změny v oblasti hazardu a návykových látek. Jde o logický důsledek stavu veřejných financí. Schodek státního rozpočtu má v příštím roce činit 389 miliard korun a od roku 2028 bude muset vláda strukturální deficit podstatněji snižovat.
V Kyjevě se všechno připravuje na schůzku s emisary amerického prezidenta Donalda Trumpa, kteří v sobotu jednali za zavřenými dveřmi v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ukrajinci chtějí být na jednání konstruktivní, aby se přiblížil konec konfliktu.
Počasí v příštím týdnu přinese několik "nej", na která dnes na sociální síti upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jaký bude druhý ryze podzimní týden letošního roku?
Indonésie se v posledních hodinách potýká s problémy v letecké dopravě. Stovky letů musely být odloženy či zrušeny kvůli erupci vulkánu Anak Krakatoa. Na odlet čekají tisíce cestujících, provoz zatím nebyl obnoven.
Volkswagen prochází největší restrukturalizací ve své téměř devadesátileté historii. To, co je pro Německo stále zřetelněji průmyslovou pohromou, ale nemusí být špatnou zprávou pro celou střední Evropu. Na ústupu německého automobilového gigantu mohou nakonec vydělat Češi i Slováci. A Slovensko navíc může těžit i z nástupu čínských automobilek.
Napětí na Blízkém východě opět nabírá na obrátkách. Američané a Íránci si v sobotu vzájemně útočili na lodě, čímž se jen potvrdilo, že konflikt se v posledních dnech opět stupňuje po měsíci relativního klidu. O útocích informovala britská stanice BBC.
Norsko se příští týden rozloučí se zesnulým králem Haraldem V. Na pohřbu monarchy nebude chybět reprezentant britské monarchie. Buckinghamský palác oznámil, že královskou rodinu bude na smutečním obřadu zastupovat následník trůnu princ William. Informovala o tom BBC.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ruského velvyslance si po Česku předvolá i sousední Slovensko. Ministr zahraničí Juraj Blanár chce s diplomatem zastupujícím Moskvu řešit jeden z nedávných útoků na Kyjev, při němž bylo ohroženo i pracoviště slovenského velvyslanectví.
Čeští důchodci mají mít v září jasno, o kolik se jim pro rok 2027 zvednou důchody. Jistí si mohou být tím, že dostanou alespoň tři stovky navíc. Pořád však mohou doufat, že některý z vládních politiků jim zajistí více peněz. Výši valorizace by rád ovlivnil i předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD).
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě, aby od půlnoci ze soboty na neděli na tři dny přerušila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev. Rozkaz má souviset s probíhající diplomatickou misí amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera.