Letecký průmysl pravděpodobně nesplní svůj přelomový závazek dosáhnout do roku 2050 čistých nulových emisí. Na výročním summitu Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) v Riu de Janeiru to připustili přední představitelé odvětví. Globální aerolinky se k tomuto cíli přihlásily v roce 2021, přičemž podobné sliby dříve učinily i vlády a národní letecké organizace. Generální ředitel IATA Willie Walsh však nyní prohlásil, že naděje na splnění tohoto termínu rychle slábne a je nezbytné stanovit nový, realistický časový plán.
Podle Walshe nesou hlavní vinu za pravděpodobné selhání dodavatelé paliv, vládní kabinety a výrobci letadel. Více než polovina plánovaného snížení emisí v letectví totiž závisí na vývoji udržitelných leteckých paliv (SAF), zatímco zbytek se opírá o globální program obchodování s emisemi Corsia pod záštitou OSN. Program Corsia je však podle šéfa IATA podkopáván nečinností vlád. Roční produkce ekologičtějšího paliva SAF navíc letos dosáhne pouhých 2,4 milionu tun, což pokrývá pouhé necelé jedno procento celkové spotřeby aerolinek, přičemž cílem pro rok 2050 je 500 milionů tun.
Vlády si prostřednictvím Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) stanovily za cíl snížit emise do roku 2030 o pět procent právě pomocí paliv SAF. Walsh nicméně otevřeně varoval, že v současnosti neexistuje žádná reálná cesta, jak tohoto výsledku dosáhnout. Aerolinky podle něj dělají maximum, ale samy čisté nuly docílit nedokážou. Vyjádřil proto velké zklamání nad výrobci, kteří zpožďují dodávky nových, efektivnějších letadel, i nad palivovými společnostmi, které neplní své sliby ohledně dostupnosti ekologického paliva. Kritizoval také chybějící reformu systémů řízení letového provozu, která by hrubé emise výrazně snížila.
Přestože Spojené království v loňském roce těsně splnilo dvouprocentní podíl paliva SAF v celkovém objemu, šlo převážně o palivo vyrobené z recyklovaného použitého oleje dovezeného z Asie. Budoucí cíle ovšem vyžadují paliva nové generace, jako je e-SAF vyráběné z obnovitelných zdrojů, které v současnosti v dostatečném množství vůbec neexistuje. Viceprezidentka IATA pro udržitelnost a hlavní ekonomka Marie Owens Thomsen označila unijní a britské cíle pro rok 2030 za zcela odtržené od reality. Podle ní je nezodpovědné zavádět povinné kvóty dříve, než je zajištěna samotná produkce, což povede pouze k drastickému růstu cen.
Přiznání leteckých šéfů nepřekvapilo ekologické aktivisty, kteří tyto závazky dlouhodobě považovali za formu greenwashingu a zástěrku pro další rozšiřování letecké dopravy. Problém to může znamenat i pro britskou vládu, která teoreticky podmiňuje budoucí dostavbu největšího tamního letiště Heathrow splněním klimatických testů. Jako nejpravděpodobnější scénář se tak nyní jeví stanovení nového časového horizontu, který bude lépe odpovídat globální energetické transformaci a zároveň zohlední naléhavost klimatických změn.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil propuštění čtyřiasedmdesátiletého amerického občana Stephena Hubbarda. Tento muž byl v zemi vězněn déle než čtyři roky na základě obvinění z údajného boje jako žoldnéř na ukrajinské straně. Rozhodnutí bylo oznámeno během středečního setkání se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj se v úterý v norském Oslu setkal se zvláštními vyslanci Spojených států Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, aby urovnali nedávné vážné neshody a napětí ve vzájemných vztazích.
Svět musí během příštích čtyř let snížit emise skleníkových plynů o osmnáct procent a do roku 2035 je ořezat téměř o polovinu, aby se předešlo katastrofickému překročení globálních klimatických cílů. Vyplývá to z nové zprávy Programu OSN pro životní prostředí, která byla zveřejněna ve středu a upozorňuje na nebezpečný rozpor mezi dlouhodobými závazky vlád a jejich skutečnými politickými kroky.
Americký prezident Donald Trump ve snaze mobilizovat voliče před nadcházejícími mezidobími volbami sází na vyhrocenou rétoriku zaměřenou na obavy z ohrožení tradičních hodnot a civilizačního kolapsu. Během svých předvolebních vystoupení v klíčových státech se opírá o témata kulturních a společenských rozporů, přičemž se snaží oslovit konzervativní voliče v době, kdy jeho administrativa čelí poklesu popularity.
Generální ředitel nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary varoval před historicky nejvyšším nárůstem cen letenek v Evropě pro nadcházející rok. Důvodem jsou přetrvávající vysoké ceny leteckého paliva způsobené konfliktem na Blízkém východě a vypršením zajišťovacích kontraktů (hedgingu), které dosud aerolinky chránily před nejhoršími dopady výkyvů trhu.
Pionýrský projekt nepodmíněného základního příjmu pro původní obyvatele peruánské Amazonie výrazně přispěl k ochraně deštného pralesa, vyplývá z nové studie vědců z univerzity v Bathu. Dvouletý pilotní program zaměřený na komunity v oblasti Asháninka ukázal, že přímá finanční podpora místních obyvatel vede k udržitelnějšímu hospodaření s přírodními zdroji. Výzkum tak vstoupil do mezinárodní debaty o tom, jak efektivně odměňovat komunity, které pečují o globálně významné ekosystémy.
Lékaři a vědci z amerického zdravotnického systému Mass General Brigham vyvinuli nový systém umělé inteligence, který dokáže odhadnout šance na přežití onkologických pacientů z jediné fotografie jejich obličeje. Technologie byla vycvičena na databázi více než čtyřiceti milionů snímků obličejů lidí různých věkových kategorií a etnických skupin. Výsledky tohoto výzkumu byly publikovány v odborném časopise The Lancet Digital Health a představují jeden z nejucelenějších důkazů o využití analýzy obličeje v medicíně.
Evropská komise striktně odmítla možnost opětovného otevření vyjednávání o obchodní dohodě s Austrálií. Reaguje tak na hrozby australské opoziční Koalice, která vyhrožuje zablokováním dojednané smlouvy v australském Senátu. Podle vyjádření zástupců Unie je text dohody finální a po letech náročných jednání jej Brusel považuje za plně uzavřený a vyvážený.
Kolem nedávného zpomalení klíčového satelitního komunikačního systému Starshield, který na Ukrajině využívají ozbrojené síly, panují vážné nejasnosti ohledně toho, kdo nese odpovědnost. Tento krok vystavil zemi zvýšenému riziku ruských útoků a vyvolal politickou bouři ve Washingtonu. I někteří klíčoví republikánští zákonodárci nyní požadují odpovědi a slibují vyvození důsledků.
Americký prezident Donald Trump svým nedávným výrokem vzbudil obavy mezi evropskými spojenci, když prohlásil, že Rusko se k Ukrajině chovalo dobře a nedělalo jí nic moc velkého. Tento názor vyvolal v Kyjevě i v celé Evropě obavy, že Spojené státy v probíhajícím konfliktu straní ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová v této souvislosti uvedla, že američtí vyjednavači se již téměř dva roky snaží přimět Ukrajinu ke kapitulaci.
