Spojené státy neplánují stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V rozhovoru pro stanici NBC to prohlásil americký prezident Donald Trump s tím, že vojáky v regionu nepovažuje za ohrožené. Rozhovor byl natočen v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněn v neděli. Šéf Bílého domu uvedl, že stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání, a dodal, že Spojené státy disponují nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl.
Prezident srovnal počet obětí v tomto tříměsíčním íránském tažení s válkou ve Vietnamu, kde Američané ztratili přes osmapadesát tisíc vojáků. V nynějším konfliktu podle něj zahynulo třináct amerických příslušníků služeb, což je sice podle Trumpa stále příliš mnoho, ale zároveň méně, než kdokoli předpokládal. Mezi těmito oběťmi je šest vojáků z březnového íránského útoku na kuvajtský přístav Šuajba, jeden mrtvý po útoku na leteckou základnu v Saúdské Arábii a šest členů posádky tankovacího letadla, které se zřítilo v západním Iráku.
Trump se v rozhovoru věnoval také novému íránskému nejvyššímu vůdci Motžatbovi Chámeneímu, který ve funkci vystřídal svého otce Alího Chámeneího zabitého na začátku války při izraelském útoku. Prezident popsal nového vůdce jako racionálnějšího, velmi chytrého a mladšího než jeho předchůdce. Poznamenal také, že je Chámeneí poměrně těžce zraněn a od začátku konfliktu se neobjevil na veřejnosti. Trump dodal, že v jeho přístupu spatřuje jistou statečnost, protože i přes vážná zranění jedná o vztazích se Spojenými státy, a nevyloučil, že zná místo jeho současného pobytu.
Americké zpravodajské služby přitom už před několika týdny předložily Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Analýza zpravodajců naznačuje, že Alí Chameneí vnímal svého syna Modžtabu jako osobu, která není příliš bystrá a postrádá kvalifikaci nezbytnou pro úřad nejvyššího vůdce. Kromě nedostatku intelektuálních předpokladů měly tajné služby shromáždit také indicie o tom, že otec věděl o jistých problémech v Modžtabově osobním životě. Tyto okolnosti z něj v očích jeho otce dělaly nevhodného kandidáta na post, který Chameneí starší zastával desítky let.
Pokud se přesto Washingtonu podaří s Teheránem uzavřít dohodu, jsou Spojené státy připraveny spolupracovat s Íránem na vyhledání a zničení jeho vysoce obohaceného uranu za použití amerického vybavení přímo na místě nebo mimo něj. V případě, že k dohodě nedojde, pohrozil Trump velmi tvrdým vojenským zásahem, který íránské síly paralyzuje natolik, že Američané materiál zajistí sami a bezpečně. Sledování íránských aktivit podle něj zajišťují vesmírné síly pomocí pokročilých satelitních kamer s technologií schopnou přečíst jméno na jmenovce na oděvu.
Obě strany jsou podle amerického prezidenta velmi blízko k podpisu mírové smlouvy a Íránci již ustoupili v tom, že nebudou vyvíjet jaderné zbraně. Trump však prosazuje přísnější formulaci, která Teheránu explicitně zakáže atomové zbraně nejen vyvíjet, ale také kupovat či jakkoli jinak získávat. Íránská strana proti tomuto požadavku původně mírně protestovala, ale nakonec jej podle Trumpa akceptovala. Nové vedení země je podle něj do vyjednávání zapojené, a ačkoli s novým nejvyšším vůdcem nemluvil přímo, je osobnímu jednání otevřený.
Dosažení rychlého míru je však podle Trumpa komplikované, protože Íránci jsou silní a hrdí a proces vyžaduje úplné otočení jejich dosavadního sedmačtyřicetiletého politického kurzu. Odpovědnost za íránský jaderný program připsal svým předchůdcům a kritizoval administrativu Baracka Obamy za původní dohodu, která uvolnila zmrazené íránské finance. Trump zdůraznil, že jakákoli nová dohoda nepřinese Íránu okamžité uvolnění aktiv, k tomu dojde teprve tehdy, až se začne chovat zodpovědně. Svého rozhodnutí neodstoupit od staré dohody dříve nelituje, protože Íránci tehdy nebyli na novou smlouvu připraveni.
Podle Trumpa americká armáda íránské síly totálně zničila a Teheránu zbývá zhruba jednadvacet až dvaadvacet procent předválečných zásob raket a několik dronů. Náklady na udržení američanů v regionu jsou podle něj minimální, zatímco íránská ekonomika je zcela zničená a situace je pro tamní režim neudržitelná. Současný konflikt sice kvůli uzavření Hormuzského průlivu zvýšil ceny benzínu a hnojiv pro americké spotřebitele a farmáře, Trump to však označil za nutné rozhodnutí s cílem zbavit nebezpečné lidi jaderných zbraní. Po definitivním ukončení války slibuje pokles cen ropy a výraznou úlevu pro americké hospodářství.
Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil propuštění čtyřiasedmdesátiletého amerického občana Stephena Hubbarda. Tento muž byl v zemi vězněn déle než čtyři roky na základě obvinění z údajného boje jako žoldnéř na ukrajinské straně. Rozhodnutí bylo oznámeno během středečního setkání se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj se v úterý v norském Oslu setkal se zvláštními vyslanci Spojených států Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, aby urovnali nedávné vážné neshody a napětí ve vzájemných vztazích.
Svět musí během příštích čtyř let snížit emise skleníkových plynů o osmnáct procent a do roku 2035 je ořezat téměř o polovinu, aby se předešlo katastrofickému překročení globálních klimatických cílů. Vyplývá to z nové zprávy Programu OSN pro životní prostředí, která byla zveřejněna ve středu a upozorňuje na nebezpečný rozpor mezi dlouhodobými závazky vlád a jejich skutečnými politickými kroky.
Americký prezident Donald Trump ve snaze mobilizovat voliče před nadcházejícími mezidobími volbami sází na vyhrocenou rétoriku zaměřenou na obavy z ohrožení tradičních hodnot a civilizačního kolapsu. Během svých předvolebních vystoupení v klíčových státech se opírá o témata kulturních a společenských rozporů, přičemž se snaží oslovit konzervativní voliče v době, kdy jeho administrativa čelí poklesu popularity.
Generální ředitel nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary varoval před historicky nejvyšším nárůstem cen letenek v Evropě pro nadcházející rok. Důvodem jsou přetrvávající vysoké ceny leteckého paliva způsobené konfliktem na Blízkém východě a vypršením zajišťovacích kontraktů (hedgingu), které dosud aerolinky chránily před nejhoršími dopady výkyvů trhu.
Pionýrský projekt nepodmíněného základního příjmu pro původní obyvatele peruánské Amazonie výrazně přispěl k ochraně deštného pralesa, vyplývá z nové studie vědců z univerzity v Bathu. Dvouletý pilotní program zaměřený na komunity v oblasti Asháninka ukázal, že přímá finanční podpora místních obyvatel vede k udržitelnějšímu hospodaření s přírodními zdroji. Výzkum tak vstoupil do mezinárodní debaty o tom, jak efektivně odměňovat komunity, které pečují o globálně významné ekosystémy.
Lékaři a vědci z amerického zdravotnického systému Mass General Brigham vyvinuli nový systém umělé inteligence, který dokáže odhadnout šance na přežití onkologických pacientů z jediné fotografie jejich obličeje. Technologie byla vycvičena na databázi více než čtyřiceti milionů snímků obličejů lidí různých věkových kategorií a etnických skupin. Výsledky tohoto výzkumu byly publikovány v odborném časopise The Lancet Digital Health a představují jeden z nejucelenějších důkazů o využití analýzy obličeje v medicíně.