Spojené státy neplánují stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V rozhovoru pro stanici NBC to prohlásil americký prezident Donald Trump s tím, že vojáky v regionu nepovažuje za ohrožené. Rozhovor byl natočen v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněn v neděli. Šéf Bílého domu uvedl, že stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání, a dodal, že Spojené státy disponují nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl.
Prezident srovnal počet obětí v tomto tříměsíčním íránském tažení s válkou ve Vietnamu, kde Američané ztratili přes osmapadesát tisíc vojáků. V nynějším konfliktu podle něj zahynulo třináct amerických příslušníků služeb, což je sice podle Trumpa stále příliš mnoho, ale zároveň méně, než kdokoli předpokládal. Mezi těmito oběťmi je šest vojáků z březnového íránského útoku na kuvajtský přístav Šuajba, jeden mrtvý po útoku na leteckou základnu v Saúdské Arábii a šest členů posádky tankovacího letadla, které se zřítilo v západním Iráku.
Trump se v rozhovoru věnoval také novému íránskému nejvyššímu vůdci Motžatbovi Chámeneímu, který ve funkci vystřídal svého otce Alího Chámeneího zabitého na začátku války při izraelském útoku. Prezident popsal nového vůdce jako racionálnějšího, velmi chytrého a mladšího než jeho předchůdce. Poznamenal také, že je Chámeneí poměrně těžce zraněn a od začátku konfliktu se neobjevil na veřejnosti. Trump dodal, že v jeho přístupu spatřuje jistou statečnost, protože i přes vážná zranění jedná o vztazích se Spojenými státy, a nevyloučil, že zná místo jeho současného pobytu.
Americké zpravodajské služby přitom už před několika týdny předložily Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Analýza zpravodajců naznačuje, že Alí Chameneí vnímal svého syna Modžtabu jako osobu, která není příliš bystrá a postrádá kvalifikaci nezbytnou pro úřad nejvyššího vůdce. Kromě nedostatku intelektuálních předpokladů měly tajné služby shromáždit také indicie o tom, že otec věděl o jistých problémech v Modžtabově osobním životě. Tyto okolnosti z něj v očích jeho otce dělaly nevhodného kandidáta na post, který Chameneí starší zastával desítky let.
Pokud se přesto Washingtonu podaří s Teheránem uzavřít dohodu, jsou Spojené státy připraveny spolupracovat s Íránem na vyhledání a zničení jeho vysoce obohaceného uranu za použití amerického vybavení přímo na místě nebo mimo něj. V případě, že k dohodě nedojde, pohrozil Trump velmi tvrdým vojenským zásahem, který íránské síly paralyzuje natolik, že Američané materiál zajistí sami a bezpečně. Sledování íránských aktivit podle něj zajišťují vesmírné síly pomocí pokročilých satelitních kamer s technologií schopnou přečíst jméno na jmenovce na oděvu.
Obě strany jsou podle amerického prezidenta velmi blízko k podpisu mírové smlouvy a Íránci již ustoupili v tom, že nebudou vyvíjet jaderné zbraně. Trump však prosazuje přísnější formulaci, která Teheránu explicitně zakáže atomové zbraně nejen vyvíjet, ale také kupovat či jakkoli jinak získávat. Íránská strana proti tomuto požadavku původně mírně protestovala, ale nakonec jej podle Trumpa akceptovala. Nové vedení země je podle něj do vyjednávání zapojené, a ačkoli s novým nejvyšším vůdcem nemluvil přímo, je osobnímu jednání otevřený.
Dosažení rychlého míru je však podle Trumpa komplikované, protože Íránci jsou silní a hrdí a proces vyžaduje úplné otočení jejich dosavadního sedmačtyřicetiletého politického kurzu. Odpovědnost za íránský jaderný program připsal svým předchůdcům a kritizoval administrativu Baracka Obamy za původní dohodu, která uvolnila zmrazené íránské finance. Trump zdůraznil, že jakákoli nová dohoda nepřinese Íránu okamžité uvolnění aktiv, k tomu dojde teprve tehdy, až se začne chovat zodpovědně. Svého rozhodnutí neodstoupit od staré dohody dříve nelituje, protože Íránci tehdy nebyli na novou smlouvu připraveni.
Podle Trumpa americká armáda íránské síly totálně zničila a Teheránu zbývá zhruba jednadvacet až dvaadvacet procent předválečných zásob raket a několik dronů. Náklady na udržení američanů v regionu jsou podle něj minimální, zatímco íránská ekonomika je zcela zničená a situace je pro tamní režim neudržitelná. Současný konflikt sice kvůli uzavření Hormuzského průlivu zvýšil ceny benzínu a hnojiv pro americké spotřebitele a farmáře, Trump to však označil za nutné rozhodnutí s cílem zbavit nebezpečné lidi jaderných zbraní. Po definitivním ukončení války slibuje pokles cen ropy a výraznou úlevu pro americké hospodářství.
Spojené státy neplánují stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V rozhovoru pro stanici NBC to prohlásil americký prezident Donald Trump s tím, že vojáky v regionu nepovažuje za ohrožené. Rozhovor byl natočen v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněn v neděli. Šéf Bílého domu uvedl, že stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání, a dodal, že Spojené státy disponují nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl.
Globální letecký průmysl čelí vážným ekonomickým potížím v důsledku válečného konfliktu s Íránem, který v březnu vedl k uzavření strategického Hormuzského průlivu a ochromil celosvětové dodávky ropy. Podle prohlášení Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) na summitu v brazilském Rio de Janeiru vzrostou náklady leteckých společností na palivo v letošním roce o dodatečných 100 miliard dolarů.
Evropská komise varovala Albánii, že její postup v souvislosti s kontroverzním developerským projektem na jižním pobřeží země by mohl ohrozit její ambice na vstup do Evropské unie. V Tiraně a dalších městech již sedmým dnem pokračují masové národní protesty, které o víkendu ještě zesílily a doprovázejí je výzvy k odstoupení premiéra Ediho Ramy.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio při vystoupení před sněmovním výborem pro zahraniční věci poznamenal, že Grónsko zůstává pod dánskou správou minimálně „prozatím“. Jedním dechem však doplnil, že Washington vede s Kodaní i s grónskými představiteli pokročilé debaty o zapojení tohoto strategického území do systému kolektivní obrany a protiraketové ochrany Západu. Rubio si dosavadní vývoj dialogu pochvaloval a naznačil, že by rozhovory mohly v dohledné době přinést pozitivní výsledky.
Izraelská armáda v neděli podnikla letecké údery na jižní předměstí Bejrútu známé jako Dahíja, které je baštou šíitského hnutí Hizballáh. Podle libanonské státní tiskové agentury NNA výbuchy zasáhly dva byty ve dvou různých budovách, přičemž z místa byly hlášeny nejméně tři exploze. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Israel Kac v prohlášení uvedli, že šlo o zásah teroristického velitelství v odvetě za předchozí ostřelování severního Izraele ze strany Hizballáhu. Informace o případných obětech či zraněných nebyly bezprostředně potvrzeny.
Více než milion věřících zaplnil ulice v okolí jednoho z hlavních madridských náměstí Plaza de Cibeles, aby se zúčastnil venkovní mše svaté celebrované papežem Lvem. Tato bohoslužba se stala pravděpodobně největší událostí jeho týdenní návštěvy Španělska, která probíhá od 6. do 12. června a představuje jeho vůbec první cestu do členské země Evropské unie mimo Itálii.
Britský premiér Keir Starmer v neděli v Downing Street přivítá ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Friedricha Merze k mimořádnému jednání o další podpoře bránící se Ukrajiny.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem opětovně otevřelo debatu o vojenské podpoře, kterou Spojené státy poskytují Tchaj-wanu. Čínský prezident hned na úvod schůzky varoval, že otázka autonomního ostrova s 23 miliony obyvatel je pro vzájemné vztahy obou velmocí nejcitlivějším bodem a jakékoli pochybení může mít nebezpečné následky.
Americký prezident Donald Trump na pátečním setkání s voliči ve Wisconsinu překvapil, když veřejně zpochybnil původ vlastního statistického tvrzení. Během svého projevu prohlásil, že nezaměstnanost Afroameričanů je v současnosti na historickém minimu, vzápětí však nahlas dodal, že vůbec netuší, odkud se toto číslo vzalo, ale rád ho přijme. Zda šlo o prezidentovu momentální improvizaci, nebo o údaj z připraveného textu, zůstává nejasné, Bílý dům na dotazy médií ohledně vysvětlení nereagoval.
Petrohradem v uplynulých dnech otřásly útoky ukrajinských bezpilotních letounů, které zasáhly oblast přímo v den zahájení i ukončení ostře sledovaného Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra (SPIEF). Hlavním symbolem letošního ročníku se tak stal obří sloup hustého černého kouře stoupající nad městem, který delegáti viděli hned při svém příjezdu do kongresového centra.
Jednadvacet nul. Číslo 1 000 000 000 000. Představa, že by se Elon Musk mohl po vstupu své společnosti SpaceX na burzu stát prvním „dolarovým trilionářem“ (podle české číselné stupnice jde o bilionáře), lidskou představivost naprosto přesahuje.
Americký ministr obrany Pete Hegseth během svého projevu ve Francii varoval, že Evropa v současnosti čelí invazi nebezpečných ideologií přicházejících po moři. Šéf Pentagonu tato slova pronesl na Americkém hřbitově v Normandii při příležitosti oslav 82. výročí vylodění spojeneckých vojsk ze dne 6. června 1944. Ve svém vystoupení explicitně propojil historické dědictví osvobození západní Evropy od nacistické okupace se současnou situací na jihoevropských a východoevropských plážích.