Čínský prezident Si Ťin-pching zahájil v pondělí dvoudenní návštěvu Severní Koreje. Jedná se o jeho první cestu do této země po téměř sedmi letech. Cílem čínské hlavy státu je oživit vztahy se svým mladším spojencem, které v posledních letech ochladly. V Pchjongjangu je naplánováno setkání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Vzájemné vazby mezi oběma zeměmi byly v uplynulé době narušeny zejména kvůli výraznému propadu obchodní výměny během pandemie koronaviru. Dalším faktorem ochlazení se stalo stále těsnější spojenectví Pchjongjangu s Ruskem. Severní Korea je přitom jedinou zemí, se kterou má Čína uzavřenou oficiální obrannou smlouvu. Tato cesta se uskutečňuje krátce před 65. výročním podpisem dohody o přátelství a vzájemné pomoci.
Historie spojenectví sahá až do padesátých let minulého století, kdy čínská a severokorejská vojska bojovala společně v korejské válce. V současnosti však Pchjongjang rozvíjí intenzivní vojenskou spolupráci především s Moskvou. Severní Korea vyslala do války na Ukrajině více než 10 000 vojáků a v roce 2024 stvrdila s Ruskem pakt o vzájemné obraně. Podle analytiků z Asijské společnosti severokorejská propaganda silně vyzdvihuje spojenectví s Ruskem, zatímco vztah s Čínou je vnímán spíše nostalgicky.
Peking se snaží zabránit tomu, aby se Severní Korea příliš vzdálila z jeho sféry vlivu. Lídři Číny, Severní Koreje a Ruska se sice loni v září objevili společně na vojenské přehlídce v Pekingu, kde demonstrovali sílu nového autoritářského řádu, avšak v zákulisí každý z nich sleduje vlastní zájmy. Na rozdíl od zbylých dvou států má Čína zájem udržet strategické a obchodní vztahy se Spojenými státy americkými.
Si Ťin-pchingova návštěva Pchjongjangu následuje necelý měsíc po ostře sledovaném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa v Pekingu. Tuto schůzku čínská strana prezentovala jako stabilizaci napjatých americko-čínských vztahů. Ačkoli setkání nepřineslo mnoho hmatatelných výsledků, Trump později uvedl, že se Si Ťin-pchingem téma Severní Koreje probíral. Objevily se spekulace, že americký prezident mohl čínského vůdce požádat o předání vzkazu pro Kima, jelikož se s ním touží znovu sejít.
Postoj Pekingu a Washingtonu k severokorejskému jadernému programu se v posledních letech rozešel. Během loňského setkání Kima a Si Ťin-pchinga v Pekingu poprvé chyběla v oficiálních zprávách jakákoli zmínka o denuklearizaci Korejského poloostrova. Zatímco Bílý dům po květnové schůzce s Čínou tvrdil, že obě velmoci potvrdily společný cíl denuklearizovat KLDR, Peking toto tvrzení nepotvrdil. Sestra severokorejského vůdce Kim Jo-čong navíc označila zprávy o těchto diskusích za nepravdivé.
Severní Korea minulý týden odhalila novou továrnu na výrobu jaderného materiálu a Kim Čong-un vyzval k masivnímu rozšíření atomového arsenálu země. Pro čínského prezidenta však bude během nynějších jednání větší prioritou obrana vlastních bezpečnostních zájmů v severovýchodní Asii. Čína vnímá hrozbu zejména v rostoucím militarismu Japonska, což je téma, které Si Ťin-pching emotivně rozebíral jak s Trumpem, tak v lednu s britským premiérem Keirem Starmerem. Japonsko naopak tvrzení o novém militarismu odmítá a svou politiku označuje za proaktivní obranu.
Případná kooperace mezi Pekingem a Pchjongjangu vůči Japonsku bude mít podle odborníků spíše rétorický než praktický charakter. Samotná zahraniční cesta Si Ťin-pchinga je výjimečná tím, že v posledních měsících čínský vůdce raději hostí státníky doma a do ciziny cestuje méně než před pandemií. Ochota odcestovat do KLDR ukazuje nejen na geografickou blízkost souseda, ale i na zásadní význam, který Peking tomuto bilaterálnímu vztahu přisuzuje.
Podle analytiků z Crisis Group hrají roli i nedávné severokorejské raketové testy, včetně oznámení o úspěšných zkouškách střel řízených umělou inteligencí. Si Ťin-pching pravděpodobně cítí osobní odpovědnost a potřebu zasáhnout přímo v Pchjongjangu, aby zabránil dalšímu eskalování napětí na Korejském poloostrově. Hlavním záměrem čínské diplomacie zůstává udržení severokorejského režimu pod dostatečným vlivem Pekingu.
Izraelské letectvo v pondělí v brzkých ranních hodinách provedlo vzdušné údery na cíle ve středním a západním Íránu. Touto vojenskou operací Tel Aviv ignoroval přímou výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který izraelského premiéra Benjamina Netanjahua naléhavě žádal, aby na předchozí íránské raketové útoky neodpovídal. Exploze byly následně hlášeny z několika klíčových íránských měst, mezi nimiž figurují Teherán, Isfahán, Tabríz a Karadž. V reakci na probíhající nálety Írán dočasně uzavřel vzdušný prostor v okolí hlavního mezinárodního letiště v metropoli.
Čínský prezident Si Ťin-pching zahájil v pondělí dvoudenní návštěvu Severní Koreje. Jedná se o jeho první cestu do této země po téměř sedmi letech. Cílem čínské hlavy státu je oživit vztahy se svým mladším spojencem, které v posledních letech ochladly. V Pchjongjangu je naplánováno setkání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Spojené státy neplánují stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V rozhovoru pro stanici NBC to prohlásil americký prezident Donald Trump s tím, že vojáky v regionu nepovažuje za ohrožené. Rozhovor byl natočen v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněn v neděli. Šéf Bílého domu uvedl, že stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání, a dodal, že Spojené státy disponují nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl.
Globální letecký průmysl čelí vážným ekonomickým potížím v důsledku válečného konfliktu s Íránem, který v březnu vedl k uzavření strategického Hormuzského průlivu a ochromil celosvětové dodávky ropy. Podle prohlášení Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) na summitu v brazilském Rio de Janeiru vzrostou náklady leteckých společností na palivo v letošním roce o dodatečných 100 miliard dolarů.
Evropská komise varovala Albánii, že její postup v souvislosti s kontroverzním developerským projektem na jižním pobřeží země by mohl ohrozit její ambice na vstup do Evropské unie. V Tiraně a dalších městech již sedmým dnem pokračují masové národní protesty, které o víkendu ještě zesílily a doprovázejí je výzvy k odstoupení premiéra Ediho Ramy.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio při vystoupení před sněmovním výborem pro zahraniční věci poznamenal, že Grónsko zůstává pod dánskou správou minimálně „prozatím“. Jedním dechem však doplnil, že Washington vede s Kodaní i s grónskými představiteli pokročilé debaty o zapojení tohoto strategického území do systému kolektivní obrany a protiraketové ochrany Západu. Rubio si dosavadní vývoj dialogu pochvaloval a naznačil, že by rozhovory mohly v dohledné době přinést pozitivní výsledky.
Izraelská armáda v neděli podnikla letecké údery na jižní předměstí Bejrútu známé jako Dahíja, které je baštou šíitského hnutí Hizballáh. Podle libanonské státní tiskové agentury NNA výbuchy zasáhly dva byty ve dvou různých budovách, přičemž z místa byly hlášeny nejméně tři exploze. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Israel Kac v prohlášení uvedli, že šlo o zásah teroristického velitelství v odvetě za předchozí ostřelování severního Izraele ze strany Hizballáhu. Informace o případných obětech či zraněných nebyly bezprostředně potvrzeny.
Více než milion věřících zaplnil ulice v okolí jednoho z hlavních madridských náměstí Plaza de Cibeles, aby se zúčastnil venkovní mše svaté celebrované papežem Lvem. Tato bohoslužba se stala pravděpodobně největší událostí jeho týdenní návštěvy Španělska, která probíhá od 6. do 12. června a představuje jeho vůbec první cestu do členské země Evropské unie mimo Itálii.
Britský premiér Keir Starmer v neděli v Downing Street přivítá ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Friedricha Merze k mimořádnému jednání o další podpoře bránící se Ukrajiny.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem opětovně otevřelo debatu o vojenské podpoře, kterou Spojené státy poskytují Tchaj-wanu. Čínský prezident hned na úvod schůzky varoval, že otázka autonomního ostrova s 23 miliony obyvatel je pro vzájemné vztahy obou velmocí nejcitlivějším bodem a jakékoli pochybení může mít nebezpečné následky.
Americký prezident Donald Trump na pátečním setkání s voliči ve Wisconsinu překvapil, když veřejně zpochybnil původ vlastního statistického tvrzení. Během svého projevu prohlásil, že nezaměstnanost Afroameričanů je v současnosti na historickém minimu, vzápětí však nahlas dodal, že vůbec netuší, odkud se toto číslo vzalo, ale rád ho přijme. Zda šlo o prezidentovu momentální improvizaci, nebo o údaj z připraveného textu, zůstává nejasné, Bílý dům na dotazy médií ohledně vysvětlení nereagoval.
Petrohradem v uplynulých dnech otřásly útoky ukrajinských bezpilotních letounů, které zasáhly oblast přímo v den zahájení i ukončení ostře sledovaného Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra (SPIEF). Hlavním symbolem letošního ročníku se tak stal obří sloup hustého černého kouře stoupající nad městem, který delegáti viděli hned při svém příjezdu do kongresového centra.