Čínský prezident Si Ťin-pching zahájil v pondělí dvoudenní návštěvu Severní Koreje. Jedná se o jeho první cestu do této země po téměř sedmi letech. Cílem čínské hlavy státu je oživit vztahy se svým mladším spojencem, které v posledních letech ochladly. V Pchjongjangu je naplánováno setkání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Vzájemné vazby mezi oběma zeměmi byly v uplynulé době narušeny zejména kvůli výraznému propadu obchodní výměny během pandemie koronaviru. Dalším faktorem ochlazení se stalo stále těsnější spojenectví Pchjongjangu s Ruskem. Severní Korea je přitom jedinou zemí, se kterou má Čína uzavřenou oficiální obrannou smlouvu. Tato cesta se uskutečňuje krátce před 65. výročním podpisem dohody o přátelství a vzájemné pomoci.
Historie spojenectví sahá až do padesátých let minulého století, kdy čínská a severokorejská vojska bojovala společně v korejské válce. V současnosti však Pchjongjang rozvíjí intenzivní vojenskou spolupráci především s Moskvou. Severní Korea vyslala do války na Ukrajině více než 10 000 vojáků a v roce 2024 stvrdila s Ruskem pakt o vzájemné obraně. Podle analytiků z Asijské společnosti severokorejská propaganda silně vyzdvihuje spojenectví s Ruskem, zatímco vztah s Čínou je vnímán spíše nostalgicky.
Peking se snaží zabránit tomu, aby se Severní Korea příliš vzdálila z jeho sféry vlivu. Lídři Číny, Severní Koreje a Ruska se sice loni v září objevili společně na vojenské přehlídce v Pekingu, kde demonstrovali sílu nového autoritářského řádu, avšak v zákulisí každý z nich sleduje vlastní zájmy. Na rozdíl od zbylých dvou států má Čína zájem udržet strategické a obchodní vztahy se Spojenými státy americkými.
Si Ťin-pchingova návštěva Pchjongjangu následuje necelý měsíc po ostře sledovaném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa v Pekingu. Tuto schůzku čínská strana prezentovala jako stabilizaci napjatých americko-čínských vztahů. Ačkoli setkání nepřineslo mnoho hmatatelných výsledků, Trump později uvedl, že se Si Ťin-pchingem téma Severní Koreje probíral. Objevily se spekulace, že americký prezident mohl čínského vůdce požádat o předání vzkazu pro Kima, jelikož se s ním touží znovu sejít.
Postoj Pekingu a Washingtonu k severokorejskému jadernému programu se v posledních letech rozešel. Během loňského setkání Kima a Si Ťin-pchinga v Pekingu poprvé chyběla v oficiálních zprávách jakákoli zmínka o denuklearizaci Korejského poloostrova. Zatímco Bílý dům po květnové schůzce s Čínou tvrdil, že obě velmoci potvrdily společný cíl denuklearizovat KLDR, Peking toto tvrzení nepotvrdil. Sestra severokorejského vůdce Kim Jo-čong navíc označila zprávy o těchto diskusích za nepravdivé.
Severní Korea minulý týden odhalila novou továrnu na výrobu jaderného materiálu a Kim Čong-un vyzval k masivnímu rozšíření atomového arsenálu země. Pro čínského prezidenta však bude během nynějších jednání větší prioritou obrana vlastních bezpečnostních zájmů v severovýchodní Asii. Čína vnímá hrozbu zejména v rostoucím militarismu Japonska, což je téma, které Si Ťin-pching emotivně rozebíral jak s Trumpem, tak v lednu s britským premiérem Keirem Starmerem. Japonsko naopak tvrzení o novém militarismu odmítá a svou politiku označuje za proaktivní obranu.
Případná kooperace mezi Pekingem a Pchjongjangu vůči Japonsku bude mít podle odborníků spíše rétorický než praktický charakter. Samotná zahraniční cesta Si Ťin-pchinga je výjimečná tím, že v posledních měsících čínský vůdce raději hostí státníky doma a do ciziny cestuje méně než před pandemií. Ochota odcestovat do KLDR ukazuje nejen na geografickou blízkost souseda, ale i na zásadní význam, který Peking tomuto bilaterálnímu vztahu přisuzuje.
Podle analytiků z Crisis Group hrají roli i nedávné severokorejské raketové testy, včetně oznámení o úspěšných zkouškách střel řízených umělou inteligencí. Si Ťin-pching pravděpodobně cítí osobní odpovědnost a potřebu zasáhnout přímo v Pchjongjangu, aby zabránil dalšímu eskalování napětí na Korejském poloostrově. Hlavním záměrem čínské diplomacie zůstává udržení severokorejského režimu pod dostatečným vlivem Pekingu.
Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil propuštění čtyřiasedmdesátiletého amerického občana Stephena Hubbarda. Tento muž byl v zemi vězněn déle než čtyři roky na základě obvinění z údajného boje jako žoldnéř na ukrajinské straně. Rozhodnutí bylo oznámeno během středečního setkání se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj se v úterý v norském Oslu setkal se zvláštními vyslanci Spojených států Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, aby urovnali nedávné vážné neshody a napětí ve vzájemných vztazích.
Svět musí během příštích čtyř let snížit emise skleníkových plynů o osmnáct procent a do roku 2035 je ořezat téměř o polovinu, aby se předešlo katastrofickému překročení globálních klimatických cílů. Vyplývá to z nové zprávy Programu OSN pro životní prostředí, která byla zveřejněna ve středu a upozorňuje na nebezpečný rozpor mezi dlouhodobými závazky vlád a jejich skutečnými politickými kroky.
Americký prezident Donald Trump ve snaze mobilizovat voliče před nadcházejícími mezidobími volbami sází na vyhrocenou rétoriku zaměřenou na obavy z ohrožení tradičních hodnot a civilizačního kolapsu. Během svých předvolebních vystoupení v klíčových státech se opírá o témata kulturních a společenských rozporů, přičemž se snaží oslovit konzervativní voliče v době, kdy jeho administrativa čelí poklesu popularity.
Generální ředitel nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary varoval před historicky nejvyšším nárůstem cen letenek v Evropě pro nadcházející rok. Důvodem jsou přetrvávající vysoké ceny leteckého paliva způsobené konfliktem na Blízkém východě a vypršením zajišťovacích kontraktů (hedgingu), které dosud aerolinky chránily před nejhoršími dopady výkyvů trhu.
Pionýrský projekt nepodmíněného základního příjmu pro původní obyvatele peruánské Amazonie výrazně přispěl k ochraně deštného pralesa, vyplývá z nové studie vědců z univerzity v Bathu. Dvouletý pilotní program zaměřený na komunity v oblasti Asháninka ukázal, že přímá finanční podpora místních obyvatel vede k udržitelnějšímu hospodaření s přírodními zdroji. Výzkum tak vstoupil do mezinárodní debaty o tom, jak efektivně odměňovat komunity, které pečují o globálně významné ekosystémy.
Lékaři a vědci z amerického zdravotnického systému Mass General Brigham vyvinuli nový systém umělé inteligence, který dokáže odhadnout šance na přežití onkologických pacientů z jediné fotografie jejich obličeje. Technologie byla vycvičena na databázi více než čtyřiceti milionů snímků obličejů lidí různých věkových kategorií a etnických skupin. Výsledky tohoto výzkumu byly publikovány v odborném časopise The Lancet Digital Health a představují jeden z nejucelenějších důkazů o využití analýzy obličeje v medicíně.