Si Ťin-pching upevňuje vztahy s Kimem. Vyrazil na návštěvu do KLDR

Vladimír Putin, Si Ťin-pching a Kim Čong-un
Vladimír Putin, Si Ťin-pching a Kim Čong-un, foto: reprofoto YouTube
Klára Marková 8. června 2026 08:55
Sdílej:

Čínský prezident Si Ťin-pching zahájil v pondělí dvoudenní návštěvu Severní Koreje. Jedná se o jeho první cestu do této země po téměř sedmi letech. Cílem čínské hlavy státu je oživit vztahy se svým mladším spojencem, které v posledních letech ochladly. V Pchjongjangu je naplánováno setkání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.

Vzájemné vazby mezi oběma zeměmi byly v uplynulé době narušeny zejména kvůli výraznému propadu obchodní výměny během pandemie koronaviru. Dalším faktorem ochlazení se stalo stále těsnější spojenectví Pchjongjangu s Ruskem. Severní Korea je přitom jedinou zemí, se kterou má Čína uzavřenou oficiální obrannou smlouvu. Tato cesta se uskutečňuje krátce před 65. výročním podpisem dohody o přátelství a vzájemné pomoci.

Historie spojenectví sahá až do padesátých let minulého století, kdy čínská a severokorejská vojska bojovala společně v korejské válce. V současnosti však Pchjongjang rozvíjí intenzivní vojenskou spolupráci především s Moskvou. Severní Korea vyslala do války na Ukrajině více než 10 000 vojáků a v roce 2024 stvrdila s Ruskem pakt o vzájemné obraně. Podle analytiků z Asijské společnosti severokorejská propaganda silně vyzdvihuje spojenectví s Ruskem, zatímco vztah s Čínou je vnímán spíše nostalgicky.

Peking se snaží zabránit tomu, aby se Severní Korea příliš vzdálila z jeho sféry vlivu. Lídři Číny, Severní Koreje a Ruska se sice loni v září objevili společně na vojenské přehlídce v Pekingu, kde demonstrovali sílu nového autoritářského řádu, avšak v zákulisí každý z nich sleduje vlastní zájmy. Na rozdíl od zbylých dvou států má Čína zájem udržet strategické a obchodní vztahy se Spojenými státy americkými.

Si Ťin-pchingova návštěva Pchjongjangu následuje necelý měsíc po ostře sledovaném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa v Pekingu. Tuto schůzku čínská strana prezentovala jako stabilizaci napjatých americko-čínských vztahů. Ačkoli setkání nepřineslo mnoho hmatatelných výsledků, Trump později uvedl, že se Si Ťin-pchingem téma Severní Koreje probíral. Objevily se spekulace, že americký prezident mohl čínského vůdce požádat o předání vzkazu pro Kima, jelikož se s ním touží znovu sejít.

Postoj Pekingu a Washingtonu k severokorejskému jadernému programu se v posledních letech rozešel. Během loňského setkání Kima a Si Ťin-pchinga v Pekingu poprvé chyběla v oficiálních zprávách jakákoli zmínka o denuklearizaci Korejského poloostrova. Zatímco Bílý dům po květnové schůzce s Čínou tvrdil, že obě velmoci potvrdily společný cíl denuklearizovat KLDR, Peking toto tvrzení nepotvrdil. Sestra severokorejského vůdce Kim Jo-čong navíc označila zprávy o těchto diskusích za nepravdivé.

Severní Korea minulý týden odhalila novou továrnu na výrobu jaderného materiálu a Kim Čong-un vyzval k masivnímu rozšíření atomového arsenálu země. Pro čínského prezidenta však bude během nynějších jednání větší prioritou obrana vlastních bezpečnostních zájmů v severovýchodní Asii. Čína vnímá hrozbu zejména v rostoucím militarismu Japonska, což je téma, které Si Ťin-pching emotivně rozebíral jak s Trumpem, tak v lednu s britským premiérem Keirem Starmerem. Japonsko naopak tvrzení o novém militarismu odmítá a svou politiku označuje za proaktivní obranu.

Případná kooperace mezi Pekingem a Pchjongjangu vůči Japonsku bude mít podle odborníků spíše rétorický než praktický charakter. Samotná zahraniční cesta Si Ťin-pchinga je výjimečná tím, že v posledních měsících čínský vůdce raději hostí státníky doma a do ciziny cestuje méně než před pandemií. Ochota odcestovat do KLDR ukazuje nejen na geografickou blízkost souseda, ale i na zásadní význam, který Peking tomuto bilaterálnímu vztahu přisuzuje.

Podle analytiků z Crisis Group hrají roli i nedávné severokorejské raketové testy, včetně oznámení o úspěšných zkouškách střel řízených umělou inteligencí. Si Ťin-pching pravděpodobně cítí osobní odpovědnost a potřebu zasáhnout přímo v Pchjongjangu, aby zabránil dalšímu eskalování napětí na Korejském poloostrově. Hlavním záměrem čínské diplomacie zůstává udržení severokorejského režimu pod dostatečným vlivem Pekingu.

Stalo se