Čínský prezident Si Ťin-pching zahájil v pondělí dvoudenní návštěvu Severní Koreje. Jedná se o jeho první cestu do této země po téměř sedmi letech. Cílem čínské hlavy státu je oživit vztahy se svým mladším spojencem, které v posledních letech ochladly. V Pchjongjangu je naplánováno setkání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Vzájemné vazby mezi oběma zeměmi byly v uplynulé době narušeny zejména kvůli výraznému propadu obchodní výměny během pandemie koronaviru. Dalším faktorem ochlazení se stalo stále těsnější spojenectví Pchjongjangu s Ruskem. Severní Korea je přitom jedinou zemí, se kterou má Čína uzavřenou oficiální obrannou smlouvu. Tato cesta se uskutečňuje krátce před 65. výročním podpisem dohody o přátelství a vzájemné pomoci.
Historie spojenectví sahá až do padesátých let minulého století, kdy čínská a severokorejská vojska bojovala společně v korejské válce. V současnosti však Pchjongjang rozvíjí intenzivní vojenskou spolupráci především s Moskvou. Severní Korea vyslala do války na Ukrajině více než 10 000 vojáků a v roce 2024 stvrdila s Ruskem pakt o vzájemné obraně. Podle analytiků z Asijské společnosti severokorejská propaganda silně vyzdvihuje spojenectví s Ruskem, zatímco vztah s Čínou je vnímán spíše nostalgicky.
Peking se snaží zabránit tomu, aby se Severní Korea příliš vzdálila z jeho sféry vlivu. Lídři Číny, Severní Koreje a Ruska se sice loni v září objevili společně na vojenské přehlídce v Pekingu, kde demonstrovali sílu nového autoritářského řádu, avšak v zákulisí každý z nich sleduje vlastní zájmy. Na rozdíl od zbylých dvou států má Čína zájem udržet strategické a obchodní vztahy se Spojenými státy americkými.
Si Ťin-pchingova návštěva Pchjongjangu následuje necelý měsíc po ostře sledovaném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa v Pekingu. Tuto schůzku čínská strana prezentovala jako stabilizaci napjatých americko-čínských vztahů. Ačkoli setkání nepřineslo mnoho hmatatelných výsledků, Trump později uvedl, že se Si Ťin-pchingem téma Severní Koreje probíral. Objevily se spekulace, že americký prezident mohl čínského vůdce požádat o předání vzkazu pro Kima, jelikož se s ním touží znovu sejít.
Postoj Pekingu a Washingtonu k severokorejskému jadernému programu se v posledních letech rozešel. Během loňského setkání Kima a Si Ťin-pchinga v Pekingu poprvé chyběla v oficiálních zprávách jakákoli zmínka o denuklearizaci Korejského poloostrova. Zatímco Bílý dům po květnové schůzce s Čínou tvrdil, že obě velmoci potvrdily společný cíl denuklearizovat KLDR, Peking toto tvrzení nepotvrdil. Sestra severokorejského vůdce Kim Jo-čong navíc označila zprávy o těchto diskusích za nepravdivé.
Severní Korea minulý týden odhalila novou továrnu na výrobu jaderného materiálu a Kim Čong-un vyzval k masivnímu rozšíření atomového arsenálu země. Pro čínského prezidenta však bude během nynějších jednání větší prioritou obrana vlastních bezpečnostních zájmů v severovýchodní Asii. Čína vnímá hrozbu zejména v rostoucím militarismu Japonska, což je téma, které Si Ťin-pching emotivně rozebíral jak s Trumpem, tak v lednu s britským premiérem Keirem Starmerem. Japonsko naopak tvrzení o novém militarismu odmítá a svou politiku označuje za proaktivní obranu.
Případná kooperace mezi Pekingem a Pchjongjangu vůči Japonsku bude mít podle odborníků spíše rétorický než praktický charakter. Samotná zahraniční cesta Si Ťin-pchinga je výjimečná tím, že v posledních měsících čínský vůdce raději hostí státníky doma a do ciziny cestuje méně než před pandemií. Ochota odcestovat do KLDR ukazuje nejen na geografickou blízkost souseda, ale i na zásadní význam, který Peking tomuto bilaterálnímu vztahu přisuzuje.
Podle analytiků z Crisis Group hrají roli i nedávné severokorejské raketové testy, včetně oznámení o úspěšných zkouškách střel řízených umělou inteligencí. Si Ťin-pching pravděpodobně cítí osobní odpovědnost a potřebu zasáhnout přímo v Pchjongjangu, aby zabránil dalšímu eskalování napětí na Korejském poloostrově. Hlavním záměrem čínské diplomacie zůstává udržení severokorejského režimu pod dostatečným vlivem Pekingu.
Mezi spolupracovníky Vladimira Putina panuje podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stále toxičtější atmosféra. Kremelští poradci a spojenci podle něj postupně ztrácejí víru v možnost pokračování více než čtyřletého konfliktu a z neúspěchů i rostoucích ztrát na frontě dávají vinu výhradně ruskému vůdci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala schválení v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Podle jejího vyjádření tyto kroky nadále účinně oslabují ekonomické základy, ze kterých Moskva financuje své válečné úsilí.
Generační obměna na nejvyšších místech ukrajinské armády se podle analytiků CNN zdála být po delší době již téměř nevyhnutelná. Prezident Volodymyr Zelenskyj se v úterý rozhodl odvolat šedesátiletého hlavního velitele Oleksandra Syrského a do čela ozbrojených sil jmenoval o sedmnáct let mladšího generála Mychajla Drapatého.
Podpora války v Íránu mezi nejvěrnějšími voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně klesá. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury Public First pro deník Politico považuje ekonomické náklady spojené s tímto konfliktem za obhajitelné již jen o něco více než třetina stoupenců hnutí MAGA. Ještě v květnu přitom válku za těchto podmínek podporovala celá polovina z nich.
Britský ministr obrany Wes Streeting prohlásil, že Izrael dostatečně nenaplnil standardy chování, které Spojené království vyžaduje a sama dodržuje. Uvedl to během jednoho ze svých prvních oficiálních vystoupení na mezinárodní letecké přehlídce v Farnborough. Streeting zdůraznil, že Izrael jakožto přítel a spojenec Británie by měl podléhat stejně přísným měřítkům.
Už na počátku ledna 2026 varovali agenti úřadu pro vyšetřování ministerstva vnitřní bezpečnosti (HSI) před vážným rizikem, které představuje nasazení pohraniční stráže do městských operací v Minneapolis. Federální složky vyslané v rámci masivní přísunové akce Operation Metro Surge totiž nebyly uzpůsobeny pro práci v městském prostředí s vysokou hustotou obyvatel. Výstrahy před možnými tragickými následky se naplnily během osmnácti dnů, kdy o život přišli dva američtí občané, Renee Good a Alex Pretti.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Spojené státy zničí při jakémkoli dalším útoku na lodě v Hormuzském průlivu íránský most nebo elektrárnu. Mezi možnými cíli přitom výslovně zmínil i infrastrukturu nacházející se v blízkosti hlavního města Teheránu nebo přímo v něm.
Nově jmenovaný vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Mychajlo Drapatyj oznámil, že armáda dostala za úkol intenzivněji přejít do protiútoku. Oznámení zveřejnil na svém profilu na sociální síti Facebook.
Rostoucí počet satelitů na oběžné dráze Země zvyšuje riziko jejich vzájemných srážek, které by mohly vytvořit mračna trosky a znehodnotit celé oblasti vesmírného prostoru. Ačkoliv jsou incidenty stále vzácné, kolem planety dnes krouží přes 18 000 aktivních i nefunkčních satelitů, což je více než dvojnásobek oproti stavu před šesti lety. Většina z nich se nachází na nízké oběžné dráze, kde hustota provozu statisticky zvyšuje pravděpodobnost kolizí.
Spojené státy již jedenáctou noc v řadě prováděly údery na íránské cíle, zatímco Teherán varoval Washington před útoky na svá jaderná zařízení. Velitelství ozbrojených sil USA Centcom uvedlo, že série útoků má za cíl oslabit schopnost Íránu ohrožovat námořní dopravu v Hormuzském průlivu.
Lídři Evropské unie se poprvé v historii chystají společně zasednout k samostatné debatě zaměřené výhradně na rozvoj a bezpečnost umělé inteligence. Předseda Evropské rady António Costa plánuje diskusi zařadit na program jednoho ze tří nadcházejících summitů před koncem letošního roku.
V reakci na stoupající letní teploty nosí muži v Japonsku do práce stále častěji kraťasy. Tokijská samospráva totiž zaměstnance nabádá k tomu, aby tradiční oblek a kravatu vyměnili za neformálnější oděv zahrnující trička, tenisky a právě krátké kalhoty. Guvernérka Tochigi Juriko Koikeová v dubnu představila iniciativu Tokyo Cool Biz s cílem rozšířit svůj zavedený projekt na ochlazení pracovního prostředí, ze kterého se stal uznávaný letní zvyk. Po téměř čtyřech měsících od zavedení nového pravidla pro kanceláře jsou však reakce smíšené.