Španělský premiér Pedro Sánchez se na evropské scéně těší nevídanému zájmu médií a stal se nečekanou tváří odporu kontinentu proti válce v Íránu. Čtyřiapadesátiletý socialistický politik, který v minulosti při bruselských summitech unijních lídrů stál spíše na okraji zájmu zahraničních novinářů, nyní podle webu Politico přitahuje obrovskou pozornost. Tento nárůst mezinárodního vlivu ostře kontrastuje s jeho hlubokou politickou zranitelností a paralyzovanou pozicí na domácí scéně v Madridu.
Jeho vládní koalice se doma potýká s obrovskými problémy, jelikož ji opustili parlamentní partneři, což kabinetu fakticky znemožňuje schvalovat nové zákony či rozpočet. Sánchezovu administrativu navíc podkopává série korupčních skandálů v jeho bezprostředním okolí, které minulý měsíc vyvrcholily obviněním bývalého premiéra Josého Luise Rodrígueze Zapatera z praní špinavých peněz a razií v sídle vládní strany. Přestože samotný Sánchez do kauz zapleten není, opozice se ho snaží s kriminálními případy přímo spojit a jeho partneři volají po předčasných volbách.
Mezinárodní respekt si však Sánchez získal tím, že jako jediný lídr Evropské unie otevřeně a bez obalu odsoudil vojenskou operaci Spojených států a Izraele proti Íránu, která započala na konci letošního února. Zatímco politické těžké váhy jako francouzský prezident Emmanuel Macron nebo německý kancléř Friedrich Merz zvolili velmi opatrnou a zdrženlivou rétoriku, španělský premiér označil tuto agresi za nelegitimní. Tento postoj vyvolal ostrou reakci Washingtonu, když Sánchez následně zakázal americkým vojenským letadlům využívat španělský vzdušný prostor a společně provozované základny.
Reakce amerického prezidenta Donalda Trumpa, který Španělsko označil za nepřátelské a pohrozil mu přerušením obchodních vztahů či vyloučením z NATO, paradoxně Sánchezovi pomohla. Bílý dům tímto tlakem nechtěně přetvořil izolovaný postoj Madridu v unijní normu, když ostatní evropští lídři v reakci na Trumpovy hrozby vyjádřili Španělsku solidaritu a sami se ke kritice války v Íránu připojili. Sánchez se tak během několika měsíců proměnil z outsidera v morálního vůdce sedmadvacítky, což potvrdil i březnový summit, kde unijní státy společně vyzvaly k respektování mezinárodního práva.
Podle politologů Sánchezovi v jeho neústupnosti pomáhá fakt, že Španělsko má s USA omezené obchodní vztahy, je geograficky vzdálené od potenciálních hrozeb a díky masivnímu rozvoji obnovitelných zdrojů je relativně imunní vůči energetickým šokům spojeným s Íránem. Sánchezova politická orientace na mezinárodní scénu má hluboké kořeny v jeho minulosti, kdy v roce 1997 působil jako ekonomický poradce v týmu tehdejšího vysokého představitele OSN pro Bosnu a Hercegovinu Carlose Westendorpa. Zkušenost z válkou zničeného Sarajeva v něm tehdy upevnila celoživotní víru v multilateralismus, mezinárodní právo a respekt k lidským právům.
Po návratu z Balkánu v roce 1999 vstoupil Sánchez do lokální politiky a v roce 2014 se poprvé stal lídrem španělských socialistů. Vnitrostranická stará garda ho sice v roce 2016 kvůli volebním neúspěchům donutila rezignovat, Sánchez se však dokázal vrátit k moci po intenzivní celostátní kampani a v roce 2018 úspěšně svrhl tehdejšího premiéra Mariana Rajoye prostřednictvím hlasování o vyslovení nedůvěry. Od té doby sice vede křehké menšinové vlády, ale v zahraniční politice si vybudoval pověst progresivního bojovníka, který se nebojí střetu s Trumpem.
Odmítavý postoj vůči politice amerického prezidenta přináší španělskému premiérovi body i u domácího publika, které se staví silně proti vojenské operaci v Íránu. Podle průzkumů veřejného mínění zhruba 56 procent Španělů s touto ofenzivou ostře nesouhlasí a většina dotázaných vnímá politiku Washingtonu jako hrozbu pro Evropu. Podobnou domácí podporu Sánchez zaznamenal již v minulosti, když ostře kritizoval izraelské vojenské operace v Pásmu Gazy a označil je za genocidu, což tehdy vyvolalo diplomatickou roztržku s Tel Avivem.
Strategie přenášení pozornosti k mezinárodním tématům umožňuje Sánchezovi efektivně odvádět domácí debatu od vládních skandálů a korupčních kauz jeho politických souputníků. Sánchez je v rámci Evropské unie jedním z pouhých tří středolevých premiérů, kteří zůstali u moci, a jeho okolí ho popisuje jako rozeného bojovníka, který se na rozdíl od jiných západních politiků nebojí populistickým vůdcům přímo postavit. Podle jeho šéfa kabinetu Diega Rubia spočívá Sánchezova síla v tom, že sice nikdy neustupuje z ideového boje, ale zároveň se na rozdíl od Trumpa nesnižuje k osobním urážkám.
Přestože Sánchezova domácí pozice zůstává kvůli vládní paralýze nesmírně komplikovaná a většina Španělů mu podle průzkumů vyjadřuje nedůvěru, jeho Socialistická dělnická strana by v případných volbách stále získala největší podíl hlasů. Vzhledem k tomu, že mandát současného španělského parlamentu vyprší až v srpnu 2027 a opozice je příliš roztříštěná na to, aby ho svrhla, Sánchez hodlá v úřadu setrvat. Jeho otevřený střet s Donaldem Trumpem tak prozatím úspěšně zvyšuje diplomatickou prestiž Španělska ve světě a zpevňuje jeho vlastní pozici lídra evropské progresivní levice.
Letecký průmysl pravděpodobně nesplní svůj přelomový závazek dosáhnout do roku 2050 čistých nulových emisí. Na výročním summitu Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) v Riu de Janeiru to připustili přední představitelé odvětví. Globální aerolinky se k tomuto cíli přihlásily v roce 2021, přičemž podobné sliby dříve učinily i vlády a národní letecké organizace. Generální ředitel IATA Willie Walsh však nyní prohlásil, že naděje na splnění tohoto termínu rychle slábne a je nezbytné stanovit nový, realistický časový plán.
Španělský premiér Pedro Sánchez se na evropské scéně těší nevídanému zájmu médií a stal se nečekanou tváří odporu kontinentu proti válce v Íránu. Čtyřiapadesátiletý socialistický politik, který v minulosti při bruselských summitech unijních lídrů stál spíše na okraji zájmu zahraničních novinářů, nyní podle webu Politico přitahuje obrovskou pozornost. Tento nárůst mezinárodního vlivu ostře kontrastuje s jeho hlubokou politickou zranitelností a paralyzovanou pozicí na domácí scéně v Madridu.
Izraelské letectvo v pondělí v brzkých ranních hodinách provedlo vzdušné údery na cíle ve středním a západním Íránu. Touto vojenskou operací Tel Aviv ignoroval přímou výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který izraelského premiéra Benjamina Netanjahua naléhavě žádal, aby na předchozí íránské raketové útoky neodpovídal. Exploze byly následně hlášeny z několika klíčových íránských měst, mezi nimiž figurují Teherán, Isfahán, Tabríz a Karadž. V reakci na probíhající nálety Írán dočasně uzavřel vzdušný prostor v okolí hlavního mezinárodního letiště v metropoli.
Čínský prezident Si Ťin-pching zahájil v pondělí dvoudenní návštěvu Severní Koreje. Jedná se o jeho první cestu do této země po téměř sedmi letech. Cílem čínské hlavy státu je oživit vztahy se svým mladším spojencem, které v posledních letech ochladly. V Pchjongjangu je naplánováno setkání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Spojené státy neplánují stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V rozhovoru pro stanici NBC to prohlásil americký prezident Donald Trump s tím, že vojáky v regionu nepovažuje za ohrožené. Rozhovor byl natočen v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněn v neděli. Šéf Bílého domu uvedl, že stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání, a dodal, že Spojené státy disponují nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl.
Globální letecký průmysl čelí vážným ekonomickým potížím v důsledku válečného konfliktu s Íránem, který v březnu vedl k uzavření strategického Hormuzského průlivu a ochromil celosvětové dodávky ropy. Podle prohlášení Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) na summitu v brazilském Rio de Janeiru vzrostou náklady leteckých společností na palivo v letošním roce o dodatečných 100 miliard dolarů.
Evropská komise varovala Albánii, že její postup v souvislosti s kontroverzním developerským projektem na jižním pobřeží země by mohl ohrozit její ambice na vstup do Evropské unie. V Tiraně a dalších městech již sedmým dnem pokračují masové národní protesty, které o víkendu ještě zesílily a doprovázejí je výzvy k odstoupení premiéra Ediho Ramy.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio při vystoupení před sněmovním výborem pro zahraniční věci poznamenal, že Grónsko zůstává pod dánskou správou minimálně „prozatím“. Jedním dechem však doplnil, že Washington vede s Kodaní i s grónskými představiteli pokročilé debaty o zapojení tohoto strategického území do systému kolektivní obrany a protiraketové ochrany Západu. Rubio si dosavadní vývoj dialogu pochvaloval a naznačil, že by rozhovory mohly v dohledné době přinést pozitivní výsledky.
Izraelská armáda v neděli podnikla letecké údery na jižní předměstí Bejrútu známé jako Dahíja, které je baštou šíitského hnutí Hizballáh. Podle libanonské státní tiskové agentury NNA výbuchy zasáhly dva byty ve dvou různých budovách, přičemž z místa byly hlášeny nejméně tři exploze. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Israel Kac v prohlášení uvedli, že šlo o zásah teroristického velitelství v odvetě za předchozí ostřelování severního Izraele ze strany Hizballáhu. Informace o případných obětech či zraněných nebyly bezprostředně potvrzeny.
Více než milion věřících zaplnil ulice v okolí jednoho z hlavních madridských náměstí Plaza de Cibeles, aby se zúčastnil venkovní mše svaté celebrované papežem Lvem. Tato bohoslužba se stala pravděpodobně největší událostí jeho týdenní návštěvy Španělska, která probíhá od 6. do 12. června a představuje jeho vůbec první cestu do členské země Evropské unie mimo Itálii.
Britský premiér Keir Starmer v neděli v Downing Street přivítá ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Friedricha Merze k mimořádnému jednání o další podpoře bránící se Ukrajiny.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem opětovně otevřelo debatu o vojenské podpoře, kterou Spojené státy poskytují Tchaj-wanu. Čínský prezident hned na úvod schůzky varoval, že otázka autonomního ostrova s 23 miliony obyvatel je pro vzájemné vztahy obou velmocí nejcitlivějším bodem a jakékoli pochybení může mít nebezpečné následky.