Španělský premiér Pedro Sánchez se na evropské scéně těší nevídanému zájmu médií a stal se nečekanou tváří odporu kontinentu proti válce v Íránu. Čtyřiapadesátiletý socialistický politik, který v minulosti při bruselských summitech unijních lídrů stál spíše na okraji zájmu zahraničních novinářů, nyní podle webu Politico přitahuje obrovskou pozornost. Tento nárůst mezinárodního vlivu ostře kontrastuje s jeho hlubokou politickou zranitelností a paralyzovanou pozicí na domácí scéně v Madridu.
Jeho vládní koalice se doma potýká s obrovskými problémy, jelikož ji opustili parlamentní partneři, což kabinetu fakticky znemožňuje schvalovat nové zákony či rozpočet. Sánchezovu administrativu navíc podkopává série korupčních skandálů v jeho bezprostředním okolí, které minulý měsíc vyvrcholily obviněním bývalého premiéra Josého Luise Rodrígueze Zapatera z praní špinavých peněz a razií v sídle vládní strany. Přestože samotný Sánchez do kauz zapleten není, opozice se ho snaží s kriminálními případy přímo spojit a jeho partneři volají po předčasných volbách.
Mezinárodní respekt si však Sánchez získal tím, že jako jediný lídr Evropské unie otevřeně a bez obalu odsoudil vojenskou operaci Spojených států a Izraele proti Íránu, která započala na konci letošního února. Zatímco politické těžké váhy jako francouzský prezident Emmanuel Macron nebo německý kancléř Friedrich Merz zvolili velmi opatrnou a zdrženlivou rétoriku, španělský premiér označil tuto agresi za nelegitimní. Tento postoj vyvolal ostrou reakci Washingtonu, když Sánchez následně zakázal americkým vojenským letadlům využívat španělský vzdušný prostor a společně provozované základny.
Reakce amerického prezidenta Donalda Trumpa, který Španělsko označil za nepřátelské a pohrozil mu přerušením obchodních vztahů či vyloučením z NATO, paradoxně Sánchezovi pomohla. Bílý dům tímto tlakem nechtěně přetvořil izolovaný postoj Madridu v unijní normu, když ostatní evropští lídři v reakci na Trumpovy hrozby vyjádřili Španělsku solidaritu a sami se ke kritice války v Íránu připojili. Sánchez se tak během několika měsíců proměnil z outsidera v morálního vůdce sedmadvacítky, což potvrdil i březnový summit, kde unijní státy společně vyzvaly k respektování mezinárodního práva.
Podle politologů Sánchezovi v jeho neústupnosti pomáhá fakt, že Španělsko má s USA omezené obchodní vztahy, je geograficky vzdálené od potenciálních hrozeb a díky masivnímu rozvoji obnovitelných zdrojů je relativně imunní vůči energetickým šokům spojeným s Íránem. Sánchezova politická orientace na mezinárodní scénu má hluboké kořeny v jeho minulosti, kdy v roce 1997 působil jako ekonomický poradce v týmu tehdejšího vysokého představitele OSN pro Bosnu a Hercegovinu Carlose Westendorpa. Zkušenost z válkou zničeného Sarajeva v něm tehdy upevnila celoživotní víru v multilateralismus, mezinárodní právo a respekt k lidským právům.
Po návratu z Balkánu v roce 1999 vstoupil Sánchez do lokální politiky a v roce 2014 se poprvé stal lídrem španělských socialistů. Vnitrostranická stará garda ho sice v roce 2016 kvůli volebním neúspěchům donutila rezignovat, Sánchez se však dokázal vrátit k moci po intenzivní celostátní kampani a v roce 2018 úspěšně svrhl tehdejšího premiéra Mariana Rajoye prostřednictvím hlasování o vyslovení nedůvěry. Od té doby sice vede křehké menšinové vlády, ale v zahraniční politice si vybudoval pověst progresivního bojovníka, který se nebojí střetu s Trumpem.
Odmítavý postoj vůči politice amerického prezidenta přináší španělskému premiérovi body i u domácího publika, které se staví silně proti vojenské operaci v Íránu. Podle průzkumů veřejného mínění zhruba 56 procent Španělů s touto ofenzivou ostře nesouhlasí a většina dotázaných vnímá politiku Washingtonu jako hrozbu pro Evropu. Podobnou domácí podporu Sánchez zaznamenal již v minulosti, když ostře kritizoval izraelské vojenské operace v Pásmu Gazy a označil je za genocidu, což tehdy vyvolalo diplomatickou roztržku s Tel Avivem.
Strategie přenášení pozornosti k mezinárodním tématům umožňuje Sánchezovi efektivně odvádět domácí debatu od vládních skandálů a korupčních kauz jeho politických souputníků. Sánchez je v rámci Evropské unie jedním z pouhých tří středolevých premiérů, kteří zůstali u moci, a jeho okolí ho popisuje jako rozeného bojovníka, který se na rozdíl od jiných západních politiků nebojí populistickým vůdcům přímo postavit. Podle jeho šéfa kabinetu Diega Rubia spočívá Sánchezova síla v tom, že sice nikdy neustupuje z ideového boje, ale zároveň se na rozdíl od Trumpa nesnižuje k osobním urážkám.
Přestože Sánchezova domácí pozice zůstává kvůli vládní paralýze nesmírně komplikovaná a většina Španělů mu podle průzkumů vyjadřuje nedůvěru, jeho Socialistická dělnická strana by v případných volbách stále získala největší podíl hlasů. Vzhledem k tomu, že mandát současného španělského parlamentu vyprší až v srpnu 2027 a opozice je příliš roztříštěná na to, aby ho svrhla, Sánchez hodlá v úřadu setrvat. Jeho otevřený střet s Donaldem Trumpem tak prozatím úspěšně zvyšuje diplomatickou prestiž Španělska ve světě a zpevňuje jeho vlastní pozici lídra evropské progresivní levice.
Jemenští Hútíové oznámili útok na dva saúdskoarabské ropné tankery v Rudém moři v době, kdy Spojené státy podnikly v pořadí již dvanáctou noc vzdušných úderů na íránské cíle. Podle íránských státních médií si středeční americké nálety vyžádaly dvě oběti na jihu země poblíž iráckých hranic, zatímco v Hormuzském průlivu došlo ke vzplanutí jednoho z tankerů po výbuchu v zaminované plavební dráze.
Mezi spolupracovníky Vladimira Putina panuje podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stále toxičtější atmosféra. Kremelští poradci a spojenci podle něj postupně ztrácejí víru v možnost pokračování více než čtyřletého konfliktu a z neúspěchů i rostoucích ztrát na frontě dávají vinu výhradně ruskému vůdci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvítala schválení v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Podle jejího vyjádření tyto kroky nadále účinně oslabují ekonomické základy, ze kterých Moskva financuje své válečné úsilí.
Generační obměna na nejvyšších místech ukrajinské armády se podle analytiků CNN zdála být po delší době již téměř nevyhnutelná. Prezident Volodymyr Zelenskyj se v úterý rozhodl odvolat šedesátiletého hlavního velitele Oleksandra Syrského a do čela ozbrojených sil jmenoval o sedmnáct let mladšího generála Mychajla Drapatého.
Podpora války v Íránu mezi nejvěrnějšími voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně klesá. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury Public First pro deník Politico považuje ekonomické náklady spojené s tímto konfliktem za obhajitelné již jen o něco více než třetina stoupenců hnutí MAGA. Ještě v květnu přitom válku za těchto podmínek podporovala celá polovina z nich.
Britský ministr obrany Wes Streeting prohlásil, že Izrael dostatečně nenaplnil standardy chování, které Spojené království vyžaduje a sama dodržuje. Uvedl to během jednoho ze svých prvních oficiálních vystoupení na mezinárodní letecké přehlídce v Farnborough. Streeting zdůraznil, že Izrael jakožto přítel a spojenec Británie by měl podléhat stejně přísným měřítkům.
Už na počátku ledna 2026 varovali agenti úřadu pro vyšetřování ministerstva vnitřní bezpečnosti (HSI) před vážným rizikem, které představuje nasazení pohraniční stráže do městských operací v Minneapolis. Federální složky vyslané v rámci masivní přísunové akce Operation Metro Surge totiž nebyly uzpůsobeny pro práci v městském prostředí s vysokou hustotou obyvatel. Výstrahy před možnými tragickými následky se naplnily během osmnácti dnů, kdy o život přišli dva američtí občané, Renee Good a Alex Pretti.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Spojené státy zničí při jakémkoli dalším útoku na lodě v Hormuzském průlivu íránský most nebo elektrárnu. Mezi možnými cíli přitom výslovně zmínil i infrastrukturu nacházející se v blízkosti hlavního města Teheránu nebo přímo v něm.
Nově jmenovaný vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Mychajlo Drapatyj oznámil, že armáda dostala za úkol intenzivněji přejít do protiútoku. Oznámení zveřejnil na svém profilu na sociální síti Facebook.
Rostoucí počet satelitů na oběžné dráze Země zvyšuje riziko jejich vzájemných srážek, které by mohly vytvořit mračna trosky a znehodnotit celé oblasti vesmírného prostoru. Ačkoliv jsou incidenty stále vzácné, kolem planety dnes krouží přes 18 000 aktivních i nefunkčních satelitů, což je více než dvojnásobek oproti stavu před šesti lety. Většina z nich se nachází na nízké oběžné dráze, kde hustota provozu statisticky zvyšuje pravděpodobnost kolizí.
Spojené státy již jedenáctou noc v řadě prováděly údery na íránské cíle, zatímco Teherán varoval Washington před útoky na svá jaderná zařízení. Velitelství ozbrojených sil USA Centcom uvedlo, že série útoků má za cíl oslabit schopnost Íránu ohrožovat námořní dopravu v Hormuzském průlivu.
Lídři Evropské unie se poprvé v historii chystají společně zasednout k samostatné debatě zaměřené výhradně na rozvoj a bezpečnost umělé inteligence. Předseda Evropské rady António Costa plánuje diskusi zařadit na program jednoho ze tří nadcházejících summitů před koncem letošního roku.
