Izraelská armáda ignoruje Trumpa. Provedla letecké údery na cíle v Íránu

K odvetnému úderu došlo navzdory zákulisním informacím, podle kterých se Trump snažil Netanjahua od vojenské akce odradit. Americký prezident veřejně deklaroval svůj záměr izraelskému premiérovi zatelefonovat a situaci deeskalovat s tím, že si obě strany již vyměnily své údery a další vyhrocení konfliktu není žádoucí. Izraelská armáda však krátce poté oznámila, že identifikovala střely odpálené z Íránu směrem na své území, což spustilo činnost obranných systémů a vedlo k okamžité odvetě. Jde o první vzájemné přímé napadení obou zemí od dubnového zavedení příměří.

Íránské revoluční gardy předtím důrazně požadovaly, aby izraelské síly okamžitě ukončily své operace v Libanonu a zdržely se jakýchkoliv odvetných kroků vůči Íránu. Teherán varoval, že v případě nerespektování těchto podmínek bude Izrael čelit ještě drtivějším a ničivějším úderům. Současně s tím Írán vyhlásil, že americké vojenské základny rozmístěné v celém blízkovýchodním regionu se od této chvíle stávají legitimními cíli pro případné další útoky.

Současná vojenská eskalace navázala na nedávné izraelské bombardování jižních předměstí Bejrútu, které podle libanonských úřadů zabilo dva lidi a dalších dvacet zranilo. Izraelský velvyslanec ve Spojených státech Yechiel Leiter tyto zásahy obhajoval a prohlásil, že žádná suverénní země by netolerovala raketové útoky na své vlastní území. Leiter zdůraznil, že pokud bude Hizballáh pokračovat v ostřelování Izraele, jeho velitelská centra v bejrútské čtvrti Dahíja budou i nadále tvrdě zasahována, přičemž tyto kroky podle něj nijak nesouvisí se samotným Íránem.

Podle informací íránských médií zasáhly izraelské síly také areál petrochemické společnosti Karun ve městě Máhšahr, které leží v jihozápadní provincii Chúzistán. Izraelské armádní velení potvrdilo útoky na několik konkrétních objektů v tomto průmyslovém komplexu. Íránští představitelé uvedli, že část infrastruktury byla poškozena, avšak přesný rozsah materiálních škod ani případné lidské ztráty nebyly bezprostředně po útoku vyčísleny.

K napětí v regionu se přidali také jemenští Húthíové, kteří jsou spojenci Íránu. Ti oficiálně oznámili, že zakazují veškerou izraelskou námořní plavbu v oblasti Rudého moře a potvrdili, že sami podnikli raketový útok zacílený na Izrael. Izraelské záchranné složky po prověření situace uvedly, že v souvislosti s touto střelou z Jemenu nebyly na izraelském území hlášeny žádné oběti ani vážnější škody. Světové ceny ropy nicméně v reakci na obavy z masivního regionálního konfliktu okamžitě vzrostly o více než tři procenta.

Vzhledem k vážnosti situace zpřísnila izraelská armáda bezpečnostní opatření pro civilní obyvatelstvo v celé zemi, což vedlo k zákazu hromadných akcí a celostátnímu přerušení školní výuky. K úplnému uzavření škol napříč celým Izraelem došlo poprvé od předchozího dubnového střetu s Íránem. Zatímco v komunitách poblíž severní hranice s Libanonem byly školy kvůli hrozbám ze strany Hizballáhu zavřené již delší dobu, nynější opatření zasáhlo zbytek země.

Na diplomatické scéně mezitím vzbudilo pozornost vyjádření íránského velvyslance v Rusku Kazema Džalálího, který pro ruský deník Izvestija uvedl, že strategicá Hormuzská úžina sice zůstane otevřená, ale za zcela nových podmínek. Ty mají společně stanovit íránské a ománské úřady a nově budou zahrnovat tranzitní poplatky za využívání této klíčové vodní cesty. Tento návrh se setkal s ostrým odporem ze strany Spojených států, které již dříve varovaly Omán před jakoukoliv účastí na zavádění těchto poplatků, jež by omezily globální toky energií.

Premiér Benjamin Netanjahu kvůli pokračující eskalaci svolal na jedenáctou hodinu místního času mimořádné zasedání bezpečnostního kabinetu. Podle zpráv z izraelských médií byla schůzka omezena pouze na úzký kruh klíčových ministrů a nejvyšších bezpečnostních představitelů země. Cílem tohoto uzavřeného jednání je definovat další vojenské a diplomatické kroky poté, co Izrael zachytil novou vlnu íránských raket, jejichž výbuchy byly slyšet i nad Jeruzalémem.