Izraelské letectvo v pondělí v brzkých ranních hodinách provedlo vzdušné údery na cíle ve středním a západním Íránu. Touto vojenskou operací Tel Aviv ignoroval přímou výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který izraelského premiéra Benjamina Netanjahua naléhavě žádal, aby na předchozí íránské raketové útoky neodpovídal. Exploze byly následně hlášeny z několika klíčových íránských měst, mezi nimiž figurují Teherán, Isfahán, Tabríz a Karadž. V reakci na probíhající nálety Írán dočasně uzavřel vzdušný prostor v okolí hlavního mezinárodního letiště v metropoli.
K odvetnému úderu došlo navzdory zákulisním informacím, podle kterých se Trump snažil Netanjahua od vojenské akce odradit. Americký prezident veřejně deklaroval svůj záměr izraelskému premiérovi zatelefonovat a situaci deeskalovat s tím, že si obě strany již vyměnily své údery a další vyhrocení konfliktu není žádoucí. Izraelská armáda však krátce poté oznámila, že identifikovala střely odpálené z Íránu směrem na své území, což spustilo činnost obranných systémů a vedlo k okamžité odvetě. Jde o první vzájemné přímé napadení obou zemí od dubnového zavedení příměří.
Íránské revoluční gardy předtím důrazně požadovaly, aby izraelské síly okamžitě ukončily své operace v Libanonu a zdržely se jakýchkoliv odvetných kroků vůči Íránu. Teherán varoval, že v případě nerespektování těchto podmínek bude Izrael čelit ještě drtivějším a ničivějším úderům. Současně s tím Írán vyhlásil, že americké vojenské základny rozmístěné v celém blízkovýchodním regionu se od této chvíle stávají legitimními cíli pro případné další útoky.
Současná vojenská eskalace navázala na nedávné izraelské bombardování jižních předměstí Bejrútu, které podle libanonských úřadů zabilo dva lidi a dalších dvacet zranilo. Izraelský velvyslanec ve Spojených státech Yechiel Leiter tyto zásahy obhajoval a prohlásil, že žádná suverénní země by netolerovala raketové útoky na své vlastní území. Leiter zdůraznil, že pokud bude Hizballáh pokračovat v ostřelování Izraele, jeho velitelská centra v bejrútské čtvrti Dahíja budou i nadále tvrdě zasahována, přičemž tyto kroky podle něj nijak nesouvisí se samotným Íránem.
Podle informací íránských médií zasáhly izraelské síly také areál petrochemické společnosti Karun ve městě Máhšahr, které leží v jihozápadní provincii Chúzistán. Izraelské armádní velení potvrdilo útoky na několik konkrétních objektů v tomto průmyslovém komplexu. Íránští představitelé uvedli, že část infrastruktury byla poškozena, avšak přesný rozsah materiálních škod ani případné lidské ztráty nebyly bezprostředně po útoku vyčísleny.
K napětí v regionu se přidali také jemenští Húthíové, kteří jsou spojenci Íránu. Ti oficiálně oznámili, že zakazují veškerou izraelskou námořní plavbu v oblasti Rudého moře a potvrdili, že sami podnikli raketový útok zacílený na Izrael. Izraelské záchranné složky po prověření situace uvedly, že v souvislosti s touto střelou z Jemenu nebyly na izraelském území hlášeny žádné oběti ani vážnější škody. Světové ceny ropy nicméně v reakci na obavy z masivního regionálního konfliktu okamžitě vzrostly o více než tři procenta.
Vzhledem k vážnosti situace zpřísnila izraelská armáda bezpečnostní opatření pro civilní obyvatelstvo v celé zemi, což vedlo k zákazu hromadných akcí a celostátnímu přerušení školní výuky. K úplnému uzavření škol napříč celým Izraelem došlo poprvé od předchozího dubnového střetu s Íránem. Zatímco v komunitách poblíž severní hranice s Libanonem byly školy kvůli hrozbám ze strany Hizballáhu zavřené již delší dobu, nynější opatření zasáhlo zbytek země.
Na diplomatické scéně mezitím vzbudilo pozornost vyjádření íránského velvyslance v Rusku Kazema Džalálího, který pro ruský deník Izvestija uvedl, že strategicá Hormuzská úžina sice zůstane otevřená, ale za zcela nových podmínek. Ty mají společně stanovit íránské a ománské úřady a nově budou zahrnovat tranzitní poplatky za využívání této klíčové vodní cesty. Tento návrh se setkal s ostrým odporem ze strany Spojených států, které již dříve varovaly Omán před jakoukoliv účastí na zavádění těchto poplatků, jež by omezily globální toky energií.
Premiér Benjamin Netanjahu kvůli pokračující eskalaci svolal na jedenáctou hodinu místního času mimořádné zasedání bezpečnostního kabinetu. Podle zpráv z izraelských médií byla schůzka omezena pouze na úzký kruh klíčových ministrů a nejvyšších bezpečnostních představitelů země. Cílem tohoto uzavřeného jednání je definovat další vojenské a diplomatické kroky poté, co Izrael zachytil novou vlnu íránských raket, jejichž výbuchy byly slyšet i nad Jeruzalémem.
Španělský premiér Pedro Sánchez se na evropské scéně těší nevídanému zájmu médií a stal se nečekanou tváří odporu kontinentu proti válce v Íránu. Čtyřiapadesátiletý socialistický politik, který v minulosti při bruselských summitech unijních lídrů stál spíše na okraji zájmu zahraničních novinářů, nyní podle webu Politico přitahuje obrovskou pozornost. Tento nárůst mezinárodního vlivu ostře kontrastuje s jeho hlubokou politickou zranitelností a paralyzovanou pozicí na domácí scéně v Madridu.
Izraelské letectvo v pondělí v brzkých ranních hodinách provedlo vzdušné údery na cíle ve středním a západním Íránu. Touto vojenskou operací Tel Aviv ignoroval přímou výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který izraelského premiéra Benjamina Netanjahua naléhavě žádal, aby na předchozí íránské raketové útoky neodpovídal. Exploze byly následně hlášeny z několika klíčových íránských měst, mezi nimiž figurují Teherán, Isfahán, Tabríz a Karadž. V reakci na probíhající nálety Írán dočasně uzavřel vzdušný prostor v okolí hlavního mezinárodního letiště v metropoli.
Čínský prezident Si Ťin-pching zahájil v pondělí dvoudenní návštěvu Severní Koreje. Jedná se o jeho první cestu do této země po téměř sedmi letech. Cílem čínské hlavy státu je oživit vztahy se svým mladším spojencem, které v posledních letech ochladly. V Pchjongjangu je naplánováno setkání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Spojené státy neplánují stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V rozhovoru pro stanici NBC to prohlásil americký prezident Donald Trump s tím, že vojáky v regionu nepovažuje za ohrožené. Rozhovor byl natočen v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněn v neděli. Šéf Bílého domu uvedl, že stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání, a dodal, že Spojené státy disponují nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl.
Globální letecký průmysl čelí vážným ekonomickým potížím v důsledku válečného konfliktu s Íránem, který v březnu vedl k uzavření strategického Hormuzského průlivu a ochromil celosvětové dodávky ropy. Podle prohlášení Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) na summitu v brazilském Rio de Janeiru vzrostou náklady leteckých společností na palivo v letošním roce o dodatečných 100 miliard dolarů.
Evropská komise varovala Albánii, že její postup v souvislosti s kontroverzním developerským projektem na jižním pobřeží země by mohl ohrozit její ambice na vstup do Evropské unie. V Tiraně a dalších městech již sedmým dnem pokračují masové národní protesty, které o víkendu ještě zesílily a doprovázejí je výzvy k odstoupení premiéra Ediho Ramy.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio při vystoupení před sněmovním výborem pro zahraniční věci poznamenal, že Grónsko zůstává pod dánskou správou minimálně „prozatím“. Jedním dechem však doplnil, že Washington vede s Kodaní i s grónskými představiteli pokročilé debaty o zapojení tohoto strategického území do systému kolektivní obrany a protiraketové ochrany Západu. Rubio si dosavadní vývoj dialogu pochvaloval a naznačil, že by rozhovory mohly v dohledné době přinést pozitivní výsledky.
Izraelská armáda v neděli podnikla letecké údery na jižní předměstí Bejrútu známé jako Dahíja, které je baštou šíitského hnutí Hizballáh. Podle libanonské státní tiskové agentury NNA výbuchy zasáhly dva byty ve dvou různých budovách, přičemž z místa byly hlášeny nejméně tři exploze. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Israel Kac v prohlášení uvedli, že šlo o zásah teroristického velitelství v odvetě za předchozí ostřelování severního Izraele ze strany Hizballáhu. Informace o případných obětech či zraněných nebyly bezprostředně potvrzeny.
Více než milion věřících zaplnil ulice v okolí jednoho z hlavních madridských náměstí Plaza de Cibeles, aby se zúčastnil venkovní mše svaté celebrované papežem Lvem. Tato bohoslužba se stala pravděpodobně největší událostí jeho týdenní návštěvy Španělska, která probíhá od 6. do 12. června a představuje jeho vůbec první cestu do členské země Evropské unie mimo Itálii.
Britský premiér Keir Starmer v neděli v Downing Street přivítá ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Friedricha Merze k mimořádnému jednání o další podpoře bránící se Ukrajiny.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem opětovně otevřelo debatu o vojenské podpoře, kterou Spojené státy poskytují Tchaj-wanu. Čínský prezident hned na úvod schůzky varoval, že otázka autonomního ostrova s 23 miliony obyvatel je pro vzájemné vztahy obou velmocí nejcitlivějším bodem a jakékoli pochybení může mít nebezpečné následky.
Americký prezident Donald Trump na pátečním setkání s voliči ve Wisconsinu překvapil, když veřejně zpochybnil původ vlastního statistického tvrzení. Během svého projevu prohlásil, že nezaměstnanost Afroameričanů je v současnosti na historickém minimu, vzápětí však nahlas dodal, že vůbec netuší, odkud se toto číslo vzalo, ale rád ho přijme. Zda šlo o prezidentovu momentální improvizaci, nebo o údaj z připraveného textu, zůstává nejasné, Bílý dům na dotazy médií ohledně vysvětlení nereagoval.