Globální letecký průmysl čelí vážným ekonomickým potížím v důsledku válečného konfliktu s Íránem, který v březnu vedl k uzavření strategického Hormuzského průlivu a ochromil celosvětové dodávky ropy. Podle prohlášení Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) na summitu v brazilském Rio de Janeiru vzrostou náklady leteckých společností na palivo v letošním roce o dodatečných 100 miliard dolarů.
Očekává se, že ceny leteckého benzínu budou v průběhu celého roku 2026 v průměru o 70 procent vyšší než doposud. Tento masivní cenový šok podle asociace nevyhnutelně povede k plošnému zdražování letenek, protože aerolinky nemají jinou možnost, jak astronomické účty za palivo pokrýt.
Generální ředitel IATA Willie Walsh na konferenci upozornil, že kolektivní zisky celého odvětví v celosvětovém měřítku kvůli drahé ropě klesnou o polovinu na 23 miliard dolarů. Pro řadu leteckých společností, které již nyní fungují s minimálními maržemi, mohou být stoupající náklady na palivo dokonce existenční hrozbou.
Walsh sice uklidnil veřejnost, že obavy z nedostatku paliva pominuly a letecký provoz nadále vykazuje mírný dvouprocentní růst, zároveň však dodal, že velkou neznámou zůstává, jak dlouho budou cestující a přepravní firmy schopni zvýšené ceny akceptovat. Průzkumy nicméně ukazují, že zhruba polovina pasažérů je na vyšší ceny připravena a hodlá utrácet, což dává naději na silnou letní sezónu.
Podle šéfa společnosti British Airways Seana Doylea pocítí zdražování nejvýrazněji cestující na dálkových a obchodních trasách. Doyle na okraj summitu vysvětlil, že aerolinky zaměřené na prémiovou klientelu a zaoceánské lety promítnou zvýšené náklady do cen letenek snáze než nízkonákladoví dopravci na krátkých trasách, kteří svádějí ostrý konkurenční boj o běžné turisty. Kvůli přetrvávající nestabilitě kolem přestupních uzlů v Perském zálivu navíc data ukazují, že mnohem více britských a evropských turistů letos zvolí dovolenou v rámci evropského kontinentu a vzdá se cest do vzdálenějších destinací.
Evropské letecké společnosti však v souvislosti s letní sezónou varují před jinou komplikací, kterou je plánované spuštění nového unijního systému vstupu a výstupu (EES). Tento systém zavádí povinné snímání otisků prstů a fotografování pro většinu občanů ze zemí mimo Evropskou unii, což podle viceprezidenta IATA pro Evropu Rafaela Schvartsmana drasticky prodlouží odbavení na hranicích z běžných 25 sekund až na 90 sekund na jednoho pasažéra. IATA proto naléhavě vyzvala Evropskou unii k úpravě legislativy, která by umožnila odložit zavedení těchto přísných biometrických kontrol za současný nejzazší termín, jímž je 7. září.
Schvartsman varoval, že kvůli nespolehlivosti systému hrozí na evropských letištích extrémní fronty, což vyvolává obavy zejména v oblíbených středomořských letoviscích, pro která představují britští turisté hlavní klientelu. Řecko již kvůli tomu jednostranně oznámilo, že vůči britským státním příslušníkům nebude kontroly EES uplatňovat. Podle představitelů IATA však selektivní výjimky pro jednu národnost problém nevyřeší, neboť Evropa v létě očekává také masivní příliv turistů ze Spojených států, na které budou nová pravidla platit stejně.
Kolem nedávného zpomalení klíčového satelitního komunikačního systému Starshield, který na Ukrajině využívají ozbrojené síly, panují vážné nejasnosti ohledně toho, kdo nese odpovědnost. Tento krok vystavil zemi zvýšenému riziku ruských útoků a vyvolal politickou bouři ve Washingtonu. I někteří klíčoví republikánští zákonodárci nyní požadují odpovědi a slibují vyvození důsledků.
Americký prezident Donald Trump svým nedávným výrokem vzbudil obavy mezi evropskými spojenci, když prohlásil, že Rusko se k Ukrajině chovalo dobře a nedělalo jí nic moc velkého. Tento názor vyvolal v Kyjevě i v celé Evropě obavy, že Spojené státy v probíhajícím konfliktu straní ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová v této souvislosti uvedla, že američtí vyjednavači se již téměř dva roky snaží přimět Ukrajinu ke kapitulaci.
Bývalý princ Andrew klidně mohl zatáhnout staršího sourozence, tedy britského krále Karla III., do své vlastní kauzy, kterou vyšetřuje policie. Právě její příslušníci se před několika měsíci, když se chystali na domovní prohlídku u Andrewa, obávali scénáře, který by jim jen přidělal potíže.
Den vzniku samostatného československého státu, který letos připadá na středu 28. října, ovlivní tuzemské obchody, konkrétně například provoz prodejen BILLA. Většina z nich bude v souladu s platnou legislativou uzavřena, otevřené však zůstanou vybrané prodejny na nádražích, letišti a čerpacích stanicích.
Česká ekonomika ztrácí dech. Česko má sice stále před Polskem hospodářský náskok, ten se však rychle zmenšuje. Podle zářijové analýzy Oxford Economics by Polsko mohlo kolem roku 2035 Česko předstihnout v HDP na obyvatele v přepočtu na kupní sílu. Ještě v roce 2019 přitom dosahovalo pouze 80 procent české úrovně.
Chcete vědět, jak se bude vyvíjet počasí v následujících dnech a týdnech? Tak to jste na správném místě. Podívali jsme se totiž do aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Asi každému je jasné, že před zimou se bude nadále ochlazovat.
Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.
Evropská bezpečnost prochází po řadě hybridních útoků a sabotáží zásadním posunem. Ačkoli armády, zbraňové systémy a ochrana hranic zůstávají pro národní obranu nezastupitelné, charakter hrozeb cílících na evropské státy se výrazně změnil. Vedle konvenční války na Ukrajině čelí evropská společnost kybernetickým útokům, sabotážím kritické infrastruktury, nepovoleným přeletům dronů, špionáži a dezinformačním kampaním, které cílí přímo na každodenní chod civilního života.
Masové protesty ve Francii přerostly v rozsáhlé nepokoje a násilné střety, do kterých se po celé zemi zapojilo půl milionu až osm set tisíc lidí. Většinu demonstrantů tvoří studenti, přičemž při potyčkách s policií byly zraněny stovky osob a úřady dosud zadržely přibližně dva tisíce lidí. Násilnosti si vyžádaly zničení významných veřejných budov, jako je radnice v Limoges či historické turistické centrum v Lyonu, a stovky obchodů byly vyrabovány skupinami maskovaných mladíků.
Úmrtí osmadvacetileté pracovnice protimorového ústavu v ruském Irkutsku vyvolalo mezinárodní obavy a odhalilo vážné trhliny v mezinárodních zdravotnických pravidlech. Případ z počátku října získal celosvětovou pozornost poté, co místní ruský představitel veřejně spojil úmrtí mladé vědkyně s nákazou morem. Světová zdravotnická organizace se však o incidentu dozvěděla výhradně z médií, nikoli od oficiálních ruských úřadů, což vyvolalo pochybnosti o transparentnosti předávání informací.
Ukrajinská města čelila závažným důsledkům po pozastavení dodávek včasných varování před ruskými balistickými raketami ze strany Spojených států. Podle webu Kyiv Post zabilo ruské ostřelování během jednoho týdne od přerušení sdílení amerických satelitních dat nejméně šest civilistů a více než dvacet dalších zranilo. Ukrajinští představitelé, vojenské zdroje i civilní sítě protivzdušné obrany se shodují na tom, že ruské balistické střely zasahují cíle ještě předtím, než systém stihne vyhlásit poplach, což obyvatelům nedává prakticky žádný čas na přesun do krytů.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo provedení masivního úderu na vojensko-průmyslové objekty, skladovací prostory pro střely s plochou dráhou letu a bezpilotní prostředky i datová centra v Kyjevě a jeho okolí. K tomuto rozsáhlému vzdušnému útoku dochází v době sílících diplomatických jednání ohledně možného ukončení konfliktu. Zároveň se však prohlubují zřetelné rozpory mezi Washingtonem a ukrajinským vedením ohledně dalekosáhlé vojenské i zpravodajské podpory.
