Globální letecký průmysl čelí vážným ekonomickým potížím v důsledku válečného konfliktu s Íránem, který v březnu vedl k uzavření strategického Hormuzského průlivu a ochromil celosvětové dodávky ropy. Podle prohlášení Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) na summitu v brazilském Rio de Janeiru vzrostou náklady leteckých společností na palivo v letošním roce o dodatečných 100 miliard dolarů.
Očekává se, že ceny leteckého benzínu budou v průběhu celého roku 2026 v průměru o 70 procent vyšší než doposud. Tento masivní cenový šok podle asociace nevyhnutelně povede k plošnému zdražování letenek, protože aerolinky nemají jinou možnost, jak astronomické účty za palivo pokrýt.
Generální ředitel IATA Willie Walsh na konferenci upozornil, že kolektivní zisky celého odvětví v celosvětovém měřítku kvůli drahé ropě klesnou o polovinu na 23 miliard dolarů. Pro řadu leteckých společností, které již nyní fungují s minimálními maržemi, mohou být stoupající náklady na palivo dokonce existenční hrozbou.
Walsh sice uklidnil veřejnost, že obavy z nedostatku paliva pominuly a letecký provoz nadále vykazuje mírný dvouprocentní růst, zároveň však dodal, že velkou neznámou zůstává, jak dlouho budou cestující a přepravní firmy schopni zvýšené ceny akceptovat. Průzkumy nicméně ukazují, že zhruba polovina pasažérů je na vyšší ceny připravena a hodlá utrácet, což dává naději na silnou letní sezónu.
Podle šéfa společnosti British Airways Seana Doylea pocítí zdražování nejvýrazněji cestující na dálkových a obchodních trasách. Doyle na okraj summitu vysvětlil, že aerolinky zaměřené na prémiovou klientelu a zaoceánské lety promítnou zvýšené náklady do cen letenek snáze než nízkonákladoví dopravci na krátkých trasách, kteří svádějí ostrý konkurenční boj o běžné turisty. Kvůli přetrvávající nestabilitě kolem přestupních uzlů v Perském zálivu navíc data ukazují, že mnohem více britských a evropských turistů letos zvolí dovolenou v rámci evropského kontinentu a vzdá se cest do vzdálenějších destinací.
Evropské letecké společnosti však v souvislosti s letní sezónou varují před jinou komplikací, kterou je plánované spuštění nového unijního systému vstupu a výstupu (EES). Tento systém zavádí povinné snímání otisků prstů a fotografování pro většinu občanů ze zemí mimo Evropskou unii, což podle viceprezidenta IATA pro Evropu Rafaela Schvartsmana drasticky prodlouží odbavení na hranicích z běžných 25 sekund až na 90 sekund na jednoho pasažéra. IATA proto naléhavě vyzvala Evropskou unii k úpravě legislativy, která by umožnila odložit zavedení těchto přísných biometrických kontrol za současný nejzazší termín, jímž je 7. září.
Schvartsman varoval, že kvůli nespolehlivosti systému hrozí na evropských letištích extrémní fronty, což vyvolává obavy zejména v oblíbených středomořských letoviscích, pro která představují britští turisté hlavní klientelu. Řecko již kvůli tomu jednostranně oznámilo, že vůči britským státním příslušníkům nebude kontroly EES uplatňovat. Podle představitelů IATA však selektivní výjimky pro jednu národnost problém nevyřeší, neboť Evropa v létě očekává také masivní příliv turistů ze Spojených států, na které budou nová pravidla platit stejně.
Podpora války v Íránu mezi nejvěrnějšími voliči amerického prezidenta Donalda Trumpa výrazně klesá. Podle nového průzkumu veřejného mínění agentury Public First pro deník Politico považuje ekonomické náklady spojené s tímto konfliktem za obhajitelné již jen o něco více než třetina stoupenců hnutí MAGA. Ještě v květnu přitom válku za těchto podmínek podporovala celá polovina z nich.
Britský ministr obrany Wes Streeting prohlásil, že Izrael dostatečně nenaplnil standardy chování, které Spojené království vyžaduje a sama dodržuje. Uvedl to během jednoho ze svých prvních oficiálních vystoupení na mezinárodní letecké přehlídce v Farnborough. Streeting zdůraznil, že Izrael jakožto přítel a spojenec Británie by měl podléhat stejně přísným měřítkům.
Už na počátku ledna 2026 varovali agenti úřadu pro vyšetřování ministerstva vnitřní bezpečnosti (HSI) před vážným rizikem, které představuje nasazení pohraniční stráže do městských operací v Minneapolis. Federální složky vyslané v rámci masivní přísunové akce Operation Metro Surge totiž nebyly uzpůsobeny pro práci v městském prostředí s vysokou hustotou obyvatel. Výstrahy před možnými tragickými následky se naplnily během osmnácti dnů, kdy o život přišli dva američtí občané, Renee Good a Alex Pretti.
Americký prezident Donald Trump varoval, že Spojené státy zničí při jakémkoli dalším útoku na lodě v Hormuzském průlivu íránský most nebo elektrárnu. Mezi možnými cíli přitom výslovně zmínil i infrastrukturu nacházející se v blízkosti hlavního města Teheránu nebo přímo v něm.
Nově jmenovaný vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Mychajlo Drapatyj oznámil, že armáda dostala za úkol intenzivněji přejít do protiútoku. Oznámení zveřejnil na svém profilu na sociální síti Facebook.
Rostoucí počet satelitů na oběžné dráze Země zvyšuje riziko jejich vzájemných srážek, které by mohly vytvořit mračna trosky a znehodnotit celé oblasti vesmírného prostoru. Ačkoliv jsou incidenty stále vzácné, kolem planety dnes krouží přes 18 000 aktivních i nefunkčních satelitů, což je více než dvojnásobek oproti stavu před šesti lety. Většina z nich se nachází na nízké oběžné dráze, kde hustota provozu statisticky zvyšuje pravděpodobnost kolizí.
Spojené státy již jedenáctou noc v řadě prováděly údery na íránské cíle, zatímco Teherán varoval Washington před útoky na svá jaderná zařízení. Velitelství ozbrojených sil USA Centcom uvedlo, že série útoků má za cíl oslabit schopnost Íránu ohrožovat námořní dopravu v Hormuzském průlivu.
Lídři Evropské unie se poprvé v historii chystají společně zasednout k samostatné debatě zaměřené výhradně na rozvoj a bezpečnost umělé inteligence. Předseda Evropské rady António Costa plánuje diskusi zařadit na program jednoho ze tří nadcházejících summitů před koncem letošního roku.
V reakci na stoupající letní teploty nosí muži v Japonsku do práce stále častěji kraťasy. Tokijská samospráva totiž zaměstnance nabádá k tomu, aby tradiční oblek a kravatu vyměnili za neformálnější oděv zahrnující trička, tenisky a právě krátké kalhoty. Guvernérka Tochigi Juriko Koikeová v dubnu představila iniciativu Tokyo Cool Biz s cílem rozšířit svůj zavedený projekt na ochlazení pracovního prostředí, ze kterého se stal uznávaný letní zvyk. Po téměř čtyřech měsících od zavedení nového pravidla pro kanceláře jsou však reakce smíšené.
Americký prezident Donald Trump zlehčil jednání Pekingu, když prohlásil, že Spojené státy dělají totéž, a to pouhých pět dní poté, co Čínu obvinil z největšího úniku volebních dat v historii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v úterý během svého prvního vystoupení před Senátním výborem pro příděly od opětovného vyostření konfliktu s Íránem uvedl, že dosavadní válečné operace stály Spojené státy 37,5 miliardy dolarů. Podle expertních odhadů však bude celkový účet pravděpodobně výrazně vyšší. Hegseth před zákonodárci obhajoval žádost o dodatečné financování a varoval, že bez schválení nových prostředků bude nutné omezit například vojenská cvičení.
Až třináct milionů obyvatel Velké Británie čelí podle varování vědců dlouhodobému riziku pobřežních záplav způsobených klimatickou krizí. Pesimistické scenáře naznačují, že v budoucnu bude nutné přistoupit k rozsáhlému přesunu obyvatelstva z výrazně proměněných pobřežních oblastí. I v případě splnění současných globálních závazků na snížení emisí vzroste počet ohrožených lidí o miliony v důsledku tání ledovců a oteplování oceánů.