Globální letecký průmysl čelí vážným ekonomickým potížím v důsledku válečného konfliktu s Íránem, který v březnu vedl k uzavření strategického Hormuzského průlivu a ochromil celosvětové dodávky ropy. Podle prohlášení Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) na summitu v brazilském Rio de Janeiru vzrostou náklady leteckých společností na palivo v letošním roce o dodatečných 100 miliard dolarů.
Očekává se, že ceny leteckého benzínu budou v průběhu celého roku 2026 v průměru o 70 procent vyšší než doposud. Tento masivní cenový šok podle asociace nevyhnutelně povede k plošnému zdražování letenek, protože aerolinky nemají jinou možnost, jak astronomické účty za palivo pokrýt.
Generální ředitel IATA Willie Walsh na konferenci upozornil, že kolektivní zisky celého odvětví v celosvětovém měřítku kvůli drahé ropě klesnou o polovinu na 23 miliard dolarů. Pro řadu leteckých společností, které již nyní fungují s minimálními maržemi, mohou být stoupající náklady na palivo dokonce existenční hrozbou.
Walsh sice uklidnil veřejnost, že obavy z nedostatku paliva pominuly a letecký provoz nadále vykazuje mírný dvouprocentní růst, zároveň však dodal, že velkou neznámou zůstává, jak dlouho budou cestující a přepravní firmy schopni zvýšené ceny akceptovat. Průzkumy nicméně ukazují, že zhruba polovina pasažérů je na vyšší ceny připravena a hodlá utrácet, což dává naději na silnou letní sezónu.
Podle šéfa společnosti British Airways Seana Doylea pocítí zdražování nejvýrazněji cestující na dálkových a obchodních trasách. Doyle na okraj summitu vysvětlil, že aerolinky zaměřené na prémiovou klientelu a zaoceánské lety promítnou zvýšené náklady do cen letenek snáze než nízkonákladoví dopravci na krátkých trasách, kteří svádějí ostrý konkurenční boj o běžné turisty. Kvůli přetrvávající nestabilitě kolem přestupních uzlů v Perském zálivu navíc data ukazují, že mnohem více britských a evropských turistů letos zvolí dovolenou v rámci evropského kontinentu a vzdá se cest do vzdálenějších destinací.
Evropské letecké společnosti však v souvislosti s letní sezónou varují před jinou komplikací, kterou je plánované spuštění nového unijního systému vstupu a výstupu (EES). Tento systém zavádí povinné snímání otisků prstů a fotografování pro většinu občanů ze zemí mimo Evropskou unii, což podle viceprezidenta IATA pro Evropu Rafaela Schvartsmana drasticky prodlouží odbavení na hranicích z běžných 25 sekund až na 90 sekund na jednoho pasažéra. IATA proto naléhavě vyzvala Evropskou unii k úpravě legislativy, která by umožnila odložit zavedení těchto přísných biometrických kontrol za současný nejzazší termín, jímž je 7. září.
Schvartsman varoval, že kvůli nespolehlivosti systému hrozí na evropských letištích extrémní fronty, což vyvolává obavy zejména v oblíbených středomořských letoviscích, pro která představují britští turisté hlavní klientelu. Řecko již kvůli tomu jednostranně oznámilo, že vůči britským státním příslušníkům nebude kontroly EES uplatňovat. Podle představitelů IATA však selektivní výjimky pro jednu národnost problém nevyřeší, neboť Evropa v létě očekává také masivní příliv turistů ze Spojených států, na které budou nová pravidla platit stejně.
Globální letecký průmysl čelí vážným ekonomickým potížím v důsledku válečného konfliktu s Íránem, který v březnu vedl k uzavření strategického Hormuzského průlivu a ochromil celosvětové dodávky ropy. Podle prohlášení Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) na summitu v brazilském Rio de Janeiru vzrostou náklady leteckých společností na palivo v letošním roce o dodatečných 100 miliard dolarů.
Evropská komise varovala Albánii, že její postup v souvislosti s kontroverzním developerským projektem na jižním pobřeží země by mohl ohrozit její ambice na vstup do Evropské unie. V Tiraně a dalších městech již sedmým dnem pokračují masové národní protesty, které o víkendu ještě zesílily a doprovázejí je výzvy k odstoupení premiéra Ediho Ramy.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio při vystoupení před sněmovním výborem pro zahraniční věci poznamenal, že Grónsko zůstává pod dánskou správou minimálně „prozatím“. Jedním dechem však doplnil, že Washington vede s Kodaní i s grónskými představiteli pokročilé debaty o zapojení tohoto strategického území do systému kolektivní obrany a protiraketové ochrany Západu. Rubio si dosavadní vývoj dialogu pochvaloval a naznačil, že by rozhovory mohly v dohledné době přinést pozitivní výsledky.
Izraelská armáda v neděli podnikla letecké údery na jižní předměstí Bejrútu známé jako Dahíja, které je baštou šíitského hnutí Hizballáh. Podle libanonské státní tiskové agentury NNA výbuchy zasáhly dva byty ve dvou různých budovách, přičemž z místa byly hlášeny nejméně tři exploze. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Israel Kac v prohlášení uvedli, že šlo o zásah teroristického velitelství v odvetě za předchozí ostřelování severního Izraele ze strany Hizballáhu. Informace o případných obětech či zraněných nebyly bezprostředně potvrzeny.
Více než milion věřících zaplnil ulice v okolí jednoho z hlavních madridských náměstí Plaza de Cibeles, aby se zúčastnil venkovní mše svaté celebrované papežem Lvem. Tato bohoslužba se stala pravděpodobně největší událostí jeho týdenní návštěvy Španělska, která probíhá od 6. do 12. června a představuje jeho vůbec první cestu do členské země Evropské unie mimo Itálii.
Britský premiér Keir Starmer v neděli v Downing Street přivítá ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Friedricha Merze k mimořádnému jednání o další podpoře bránící se Ukrajiny.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem opětovně otevřelo debatu o vojenské podpoře, kterou Spojené státy poskytují Tchaj-wanu. Čínský prezident hned na úvod schůzky varoval, že otázka autonomního ostrova s 23 miliony obyvatel je pro vzájemné vztahy obou velmocí nejcitlivějším bodem a jakékoli pochybení může mít nebezpečné následky.
Americký prezident Donald Trump na pátečním setkání s voliči ve Wisconsinu překvapil, když veřejně zpochybnil původ vlastního statistického tvrzení. Během svého projevu prohlásil, že nezaměstnanost Afroameričanů je v současnosti na historickém minimu, vzápětí však nahlas dodal, že vůbec netuší, odkud se toto číslo vzalo, ale rád ho přijme. Zda šlo o prezidentovu momentální improvizaci, nebo o údaj z připraveného textu, zůstává nejasné, Bílý dům na dotazy médií ohledně vysvětlení nereagoval.
Petrohradem v uplynulých dnech otřásly útoky ukrajinských bezpilotních letounů, které zasáhly oblast přímo v den zahájení i ukončení ostře sledovaného Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra (SPIEF). Hlavním symbolem letošního ročníku se tak stal obří sloup hustého černého kouře stoupající nad městem, který delegáti viděli hned při svém příjezdu do kongresového centra.
Jednadvacet nul. Číslo 1 000 000 000 000. Představa, že by se Elon Musk mohl po vstupu své společnosti SpaceX na burzu stát prvním „dolarovým trilionářem“ (podle české číselné stupnice jde o bilionáře), lidskou představivost naprosto přesahuje.
Americký ministr obrany Pete Hegseth během svého projevu ve Francii varoval, že Evropa v současnosti čelí invazi nebezpečných ideologií přicházejících po moři. Šéf Pentagonu tato slova pronesl na Americkém hřbitově v Normandii při příležitosti oslav 82. výročí vylodění spojeneckých vojsk ze dne 6. června 1944. Ve svém vystoupení explicitně propojil historické dědictví osvobození západní Evropy od nacistické okupace se současnou situací na jihoevropských a východoevropských plážích.
Papež Lev zahájil svou oficiální návštěvu Španělska, která je jeho vůbec první cestou do členské země Evropské unie s výjimkou Itálie. Ve svém úvodním projevu v královském paláci v Madridu, kterého se zúčastnil i král Filip VI., vyzval politické lídry k odmítnutí polarizace a k hledání společné jednoty. Pontifik upozornil, že snaha získávat popularitu podněcováním společenských rozporů roste, a apeloval na politiky, aby namísto rozdělování obyvatelstva bojovali za světový mír.
