Americký útok na klíčová íránská jaderná zařízení způsobil okamžitou geopolitickou bouři. Íránské ministerstvo zahraničí ostře odsoudilo akci Spojených států, které podle něj „zahájily nebezpečnou válku proti Íránu“, a vyzvalo světové společenství, aby okamžitě zareagovalo. Podle Íránu šlo o „hanebný zločin“ a „zločin proti mezinárodnímu právu“, za který Spojené státy ponesou „plnou odpovědnost za závažné důsledky“.
V prohlášení, které zveřejnila polostátní agentura Tasnim, Teherán uvedl, že Washington zradil diplomacii uprostřed diplomatického procesu a opět ukázal, že se spíše spoléhá na sílu než na vyjednávání. Íránská vláda zároveň obvinila Izrael z genocidy a bezpráví a označila Spojené státy za spoluviníka válečných zločinů.
Zároveň Teherán varoval, že má právo se bránit „všemi nezbytnými prostředky“. Íránský režim vyzval Radu bezpečnosti OSN k okamžitému mimořádnému zasedání a apeloval na Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE), aby odsoudila „tento zjevný a kriminální akt bezpráví“.
Znepokojení vyjádřil také Irák. Oficiální mluvčí irácké vlády Basim Alawadi označil americké útoky za „vážné ohrožení míru a stability v celém regionu“. Varoval, že pokračování tohoto konfliktu může mít ničivé dopady nejen na Blízký východ, ale i na celý svět. Irák vyzval k okamžité deeskalaci a připomněl, že války přinášejí jen „zmar a zkázu“.
Napětí v regionu tak prudce narůstá a analytici varují, že Teherán nyní čelí složitému rozhodování. Jaká bude odpověď? Vrátí se Írán k diplomacii, nebo sáhne po odvetě?
Podle bývalého šéfa izraelské vojenské rozvědky Amose Jadlina by útok mohl Írán motivovat k návratu k jednacímu stolu. „Je to obrovská motivace ukončit válku a zachránit režim,“ uvedl. Možnou cestou by mohlo být i přerušení závazků v rámci Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), přestože Írán prý aktuálně nemá kapacitu na výrobu bomby během příštích dvou let.
Realitou ale zůstává, že mezi konzervativními tvrdoliníky v Teheránu by čistě diplomatická odpověď mohla být vnímána jako slabost. Proto se zvyšuje pravděpodobnost ozbrojené odvety.
CNN připomněla, že Írán několikrát prohlásil, že v případě amerického útoku na jeho území zaútočí na americké základny a zájmy v regionu. Možností je i uzavření strategického Hormuzského průlivu – důležitého ropného koridoru, jehož zablokování by mohlo způsobit globální energetickou krizi a výrazný růst cen ropy. Právě tato karta by mohla být silnou zbraní proti Trumpově ekonomickému programu.
Tvrdá slova přišla i od jednoho z hlavních poradců ajatolláha Chameneího, Hosseina Šaríatmadarího, který ve státních novinách Kayhán varoval, že „nyní je řada na nás“. Volal po raketových úderech a uzavření průlivu. Íránský vliv na světový ropný trh podle odborníků může způsobit inflační šok a vyvolat globální ekonomické otřesy.
Podle amerického analytika Aarona Davida Millera Chameneí téměř jistě odpoví. „Je téměř nemožné si představit, že by tento 86letý vůdce, jehož hlavním cílem je zachovat revoluci a předat ji svému nástupci, neudělal vůbec nic,“ uvedl Miller.
V posledních letech zažívá francouzský trh prudký nárůst obliby ultra-levných e-shopů jako jsou Shein, Temu a AliExpress. Podle dat se počet platebních karet, které alespoň jednou měsíčně zaznamenaly transakci na diskontním webu, zvýšil mezi prvním čtvrtletím roku 2022 a 2023 o 20 %. Jen platformu Temu navštěvují měsíčně miliony francouzských zákazníků.
Zubní ordinace vzbuzuje u mnoha lidí obavy, což není nic překvapivého. Nahrazení ztraceného zubu často vyžaduje invazivní chirurgický zákrok, implantaci titanového šroubu do čelisti a dlouhé měsíce čekání na jeho vhojení, než na něj lze připevnit korunku. Skupiny vědců po celém světě však intenzivně pracují na tom, aby dokázaly vypěstovat skutečný biologický zub přímo v lidské čelisti.
Vedení Evropské unie, zastoupené předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou, čelí kritice poté, co na summitu nedokázalo zajistit schválení finanční pomoci pro Ukrajinu. Plán, který měl Kyjevu poskytnout zásadní úvěr ve výši 140 miliard eur na pokrytí potřeb pro nadcházející dva roky, byl v Bruselu zablokován.
Nové americké sankce, které nečekaně vyhlásil Donald Trump a které cílí na ruské ropné giganty Lukoil a státem vlastněný Rosněft, pravděpodobně neochromí válečnou mašinérii Vladimira Putina. Podle odborníků však sankce de facto dokončí vytlačení ruské ropy z Evropské unie, což se Bruselu dosud zcela nepodařilo.
Měření času ve vesmíru je inženýrský zázrak, na jehož absolutní přesnosti závisí globální bankovnictví, navigace automobilů nebo dokonce stabilita elektrických sítí. I odchylka v řádu miliardtin sekundy může způsobit chaos. Udržet přesné měření času na oběžné dráze je však extrémně náročné, ať už jde o hodinky astronautů, nebo o atomové hodiny v navigačních satelitech.
Trumpova administrativa nečekaně obrátila kurz ve své strategii vůči Rusku, když po devíti měsících snah o ústupky pomocí pobídek uvalila „masivní sankce“ na dva největší ruské producenty ropy. Tyto sankce, namířené na společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřiných společností, představují první přímá opatření, která prezident Donald Trump zavedl od svého návratu do úřadu. Odborníci se shodují, že cílení na tyto giganty, které tvoří zhruba polovinu ruského ropného exportu, je významnou změnou oproti předchozí praxi.
Evropa čelí demografické krizi, která zásadně promění její ekonomiku, politiku i sociální strukturu. Populace stárne, porodnost klesá a bez migrace by se kontinent začal zmenšovat. Česká republika není výjimkou – prudce ubývá lidí v produktivním věku a důchodový systém se blíží hranici udržitelnosti. Migrace se tak stává nejen pracovním, ale i strategickým tématem. A také otázkou, zda dokážeme proměnit nevyhnutelný trend v nástroj přežití a dalšího rozvoje.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jeho země nikdy nepodvolí tlaku Spojených států, zároveň však připustil, že nové americké sankce mohou způsobit Rusku určité ekonomické škody. K jeho prohlášení došlo poté, co USA uvalily sankce na dva největší ruské producenty ropy, a objevily se zprávy, že Čína a Indie zvažují omezení nákupu ruské ropy.
Jihokorejští rybáři čelí rostoucímu nebezpečí na moři, a úřady i odborníci se shodují, že hlavní příčinou je klimatická změna. Prudký nárůst nehod s fatálními následky vyvolal v zemi znepokojení. V loňském roce v mořích kolem Jižní Koreje zahynulo nebo se pohřešovalo 164 lidí, což představuje nárůst o 75 % oproti předchozímu roku. Většinou šlo o rybáře, jejichž lodě se potopily nebo převrátily.
Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.