Americký útok na klíčová íránská jaderná zařízení způsobil okamžitou geopolitickou bouři. Íránské ministerstvo zahraničí ostře odsoudilo akci Spojených států, které podle něj „zahájily nebezpečnou válku proti Íránu“, a vyzvalo světové společenství, aby okamžitě zareagovalo. Podle Íránu šlo o „hanebný zločin“ a „zločin proti mezinárodnímu právu“, za který Spojené státy ponesou „plnou odpovědnost za závažné důsledky“.
V prohlášení, které zveřejnila polostátní agentura Tasnim, Teherán uvedl, že Washington zradil diplomacii uprostřed diplomatického procesu a opět ukázal, že se spíše spoléhá na sílu než na vyjednávání. Íránská vláda zároveň obvinila Izrael z genocidy a bezpráví a označila Spojené státy za spoluviníka válečných zločinů.
Zároveň Teherán varoval, že má právo se bránit „všemi nezbytnými prostředky“. Íránský režim vyzval Radu bezpečnosti OSN k okamžitému mimořádnému zasedání a apeloval na Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE), aby odsoudila „tento zjevný a kriminální akt bezpráví“.
Znepokojení vyjádřil také Irák. Oficiální mluvčí irácké vlády Basim Alawadi označil americké útoky za „vážné ohrožení míru a stability v celém regionu“. Varoval, že pokračování tohoto konfliktu může mít ničivé dopady nejen na Blízký východ, ale i na celý svět. Irák vyzval k okamžité deeskalaci a připomněl, že války přinášejí jen „zmar a zkázu“.
Napětí v regionu tak prudce narůstá a analytici varují, že Teherán nyní čelí složitému rozhodování. Jaká bude odpověď? Vrátí se Írán k diplomacii, nebo sáhne po odvetě?
Podle bývalého šéfa izraelské vojenské rozvědky Amose Jadlina by útok mohl Írán motivovat k návratu k jednacímu stolu. „Je to obrovská motivace ukončit válku a zachránit režim,“ uvedl. Možnou cestou by mohlo být i přerušení závazků v rámci Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), přestože Írán prý aktuálně nemá kapacitu na výrobu bomby během příštích dvou let.
Realitou ale zůstává, že mezi konzervativními tvrdoliníky v Teheránu by čistě diplomatická odpověď mohla být vnímána jako slabost. Proto se zvyšuje pravděpodobnost ozbrojené odvety.
CNN připomněla, že Írán několikrát prohlásil, že v případě amerického útoku na jeho území zaútočí na americké základny a zájmy v regionu. Možností je i uzavření strategického Hormuzského průlivu – důležitého ropného koridoru, jehož zablokování by mohlo způsobit globální energetickou krizi a výrazný růst cen ropy. Právě tato karta by mohla být silnou zbraní proti Trumpově ekonomickému programu.
Tvrdá slova přišla i od jednoho z hlavních poradců ajatolláha Chameneího, Hosseina Šaríatmadarího, který ve státních novinách Kayhán varoval, že „nyní je řada na nás“. Volal po raketových úderech a uzavření průlivu. Íránský vliv na světový ropný trh podle odborníků může způsobit inflační šok a vyvolat globální ekonomické otřesy.
Podle amerického analytika Aarona Davida Millera Chameneí téměř jistě odpoví. „Je téměř nemožné si představit, že by tento 86letý vůdce, jehož hlavním cílem je zachovat revoluci a předat ji svému nástupci, neudělal vůbec nic,“ uvedl Miller.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.