Americký útok na klíčová íránská jaderná zařízení způsobil okamžitou geopolitickou bouři. Íránské ministerstvo zahraničí ostře odsoudilo akci Spojených států, které podle něj „zahájily nebezpečnou válku proti Íránu“, a vyzvalo světové společenství, aby okamžitě zareagovalo. Podle Íránu šlo o „hanebný zločin“ a „zločin proti mezinárodnímu právu“, za který Spojené státy ponesou „plnou odpovědnost za závažné důsledky“.
V prohlášení, které zveřejnila polostátní agentura Tasnim, Teherán uvedl, že Washington zradil diplomacii uprostřed diplomatického procesu a opět ukázal, že se spíše spoléhá na sílu než na vyjednávání. Íránská vláda zároveň obvinila Izrael z genocidy a bezpráví a označila Spojené státy za spoluviníka válečných zločinů.
Zároveň Teherán varoval, že má právo se bránit „všemi nezbytnými prostředky“. Íránský režim vyzval Radu bezpečnosti OSN k okamžitému mimořádnému zasedání a apeloval na Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE), aby odsoudila „tento zjevný a kriminální akt bezpráví“.
Znepokojení vyjádřil také Irák. Oficiální mluvčí irácké vlády Basim Alawadi označil americké útoky za „vážné ohrožení míru a stability v celém regionu“. Varoval, že pokračování tohoto konfliktu může mít ničivé dopady nejen na Blízký východ, ale i na celý svět. Irák vyzval k okamžité deeskalaci a připomněl, že války přinášejí jen „zmar a zkázu“.
Napětí v regionu tak prudce narůstá a analytici varují, že Teherán nyní čelí složitému rozhodování. Jaká bude odpověď? Vrátí se Írán k diplomacii, nebo sáhne po odvetě?
Podle bývalého šéfa izraelské vojenské rozvědky Amose Jadlina by útok mohl Írán motivovat k návratu k jednacímu stolu. „Je to obrovská motivace ukončit válku a zachránit režim,“ uvedl. Možnou cestou by mohlo být i přerušení závazků v rámci Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), přestože Írán prý aktuálně nemá kapacitu na výrobu bomby během příštích dvou let.
Realitou ale zůstává, že mezi konzervativními tvrdoliníky v Teheránu by čistě diplomatická odpověď mohla být vnímána jako slabost. Proto se zvyšuje pravděpodobnost ozbrojené odvety.
CNN připomněla, že Írán několikrát prohlásil, že v případě amerického útoku na jeho území zaútočí na americké základny a zájmy v regionu. Možností je i uzavření strategického Hormuzského průlivu – důležitého ropného koridoru, jehož zablokování by mohlo způsobit globální energetickou krizi a výrazný růst cen ropy. Právě tato karta by mohla být silnou zbraní proti Trumpově ekonomickému programu.
Tvrdá slova přišla i od jednoho z hlavních poradců ajatolláha Chameneího, Hosseina Šaríatmadarího, který ve státních novinách Kayhán varoval, že „nyní je řada na nás“. Volal po raketových úderech a uzavření průlivu. Íránský vliv na světový ropný trh podle odborníků může způsobit inflační šok a vyvolat globální ekonomické otřesy.
Podle amerického analytika Aarona Davida Millera Chameneí téměř jistě odpoví. „Je téměř nemožné si představit, že by tento 86letý vůdce, jehož hlavním cílem je zachovat revoluci a předat ji svému nástupci, neudělal vůbec nic,“ uvedl Miller.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová vystoupila na výroční konferenci Evropské obranné agentury s velmi naléhavým projevem o budoucnosti evropské bezpečnosti. Podle jejího hodnocení se krize, kterým kontinent čelí, během posledního roku dramaticky prohloubily. Kallasová zdůraznila, že Evropa se musí urychleně přizpůsobit nové realitě, ve které již nepředstavuje hlavní mocenské těžiště pro Washington, a varovala, že tento posun ve vztazích se Spojenými státy je strukturální a trvalý, nikoliv pouze dočasný.
Mette Frederiksenová, předsedkyně dánské vlády, přednesla na pařížské univerzitě Sciences Po projev plný znepokojení nad vývojem globální stability. Prohlásila, že dosavadní mezinárodní uspořádání definitivně zaniklo a jeho obnova v původním formátu není reálná. Frederiksenová apelovala na nezbytnost úzké kooperace mezi Evropou a USA, jelikož jen společný postup může eliminovat rizika pramenící z ruské politiky.
V australském vnitrozemí, konkrétně v městečku Ouyen v oblasti Mallee, vrcholí vlna veder, která láme historické rekordy státu Victoria. Pro místní obyvatele nejsou horká léta ničím novým, ale současná situace dosahuje extrémů, které i u zkušených usedlíků vyvolávají otázky, zda se minulost dala s dneškem vůbec srovnávat.
Spojené státy americké zahájí v nejbližších dnech rozsáhlé letecké cvičení na Blízkém východě. Tento krok přichází v době eskalujícího napětí mezi Washingtonem a Teheránem, přičemž cílem manévrů je podle generálporučíka Dereka Franceho z velitelství CENTCOM prověřit schopnost letectva operovat a generovat bojové lety v náročných podmínkách. Cvičení má probíhat v úzké koordinaci s regionálními partnery a s důrazem na přesnost a bezpečnost v mezinárodním vzdušném prostoru.
V ruské rétorice ohledně probíhajících mírových hovorů v Abú Dhabí se začal objevovat nový pojem: „formule z Anchorage“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že územní otázky, které jsou součástí této formule, mají pro ruskou stranu zásadní význam. Také náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov se nechal slyšet, že Moskva usiluje o dohodu, která by odpovídala základním ujednáním mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem z jejich loňského srpnového summitu na Aljašce.
Itálie čelí vlně rozhořčení kvůli plánovanému nasazení agentů amerického úřadu ICE (Immigration and Customs Enforcement) na zimních olympijských hrách v Miláně. Místní politici i veřejnost ostře kritizují přítomnost těchto agentů, které mnozí vnímají jako kontroverzní jednotku s agresivními metodami. Italský premiérka Giorgia Meloniová je pod tlakem zákonodárců, aby zasáhla a zabránila jejich působení na italské půdě, zejména po nedávných incidentech v Minneapolis, kde během zásahů proti imigrantům došlo k úmrtí dvou osob.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyzval členské státy Evropské unie, aby se při nákupech zbraní pro Ukrajinu neomezovaly pravidlem „kupuj evropské“. Reagoval tak na schválený úvěrový balíček ve výši 90 miliard eur, který má podpořit ukrajinskou armádu. Rutte zdůraznil, že klíčovým kritériem musí být reálné potřeby ukrajinských vojáků na bojišti, nikoliv ochranářská opatření pro evropský obranný průmysl.
Evropská unie a Spojené státy připravují rozsáhlý „plán prosperity“ pro Ukrajinu, jehož hodnota má dosáhnout 800 miliard dolarů. Podrobnosti osmnáctistránkového návrhu zveřejnil server Politico s tím, že dokument počítá s desetiletým obdobím obnovy a výrazným urychlením cesty země do Evropské unie. Strategie financování je rozvržena až do roku 2040 a zahrnuje také úvodní stomidenní operativní plán pro zahájení celého projektu.
Ministr zahraničí Petr Macinka uspořádal tiskovou konferenci, na které se vyjádřil k obviněním z vydírání hlavy státu. Na brífink, kam nebyli vpuštěni někteří novináři, dorazil ministr s ironickou omluvou veřejnosti, že musí sledovat jeho spor místo nápadů opozice. Macinka rezolutně odmítl, že by jeho zprávy byly vydíráním, a označil je za standardní politické vyjednávání. Podle něj je snaha o ovlivnění postoje druhého politika, kterým se podle něj prezident už stal, naprostým základem politické práce.
Policie ČR potvrdila, že od Hradu převzala podnět k prošetření SMS zpráv, které odeslal ministr zahraničí Petr Macinka. Vyšetřovatelé nyní analyzují texty, aby zjistili, zda došlo k porušení zákona. Nejdříve musí určit, který konkrétní útvar se bude případem údajného nátlaku na prezidenta zabývat.
Reakce na zveřejněnou SMS komunikaci mezi ministrem zahraničí Petrem Macinkou a Hradem na sebe nenechala dlouho čekat. Premiér Andrej Babiš se pokusil napjatou atmosféru uklidnit, když označil ministrova slova za nešťastná a distancoval se od zvoleného stylu s tím, že on sám by takto určitě nekomunikoval. Zároveň se však Macinky zastal v otázce právní kvalifikace celého sporu; podle Babiše o vydírání jít nemůže, protože se jednalo o soukromou konverzaci s poradcem.
Zveřejněná textová komunikace mezi šéfem diplomacie Petrem Macinkou a prezidentovým poradcem Petrem Kolářem odhaluje hlubokou politickou roztržku provázenou nebývale útočným tónem. Ministr Macinka ve svých nočních zprávách otevřeně vyhrožuje totální destrukcí vztahů mezi ústavními institucemi, pokud nedojde ke jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Prezident Petr Pavel tuto nominaci dlouhodobě odmítá, což vedlo ministra k formulaci ultimáta, které vyprší tuto středu před jeho odletem na jednání do Bruselu.