Americký útok na klíčová íránská jaderná zařízení způsobil okamžitou geopolitickou bouři. Íránské ministerstvo zahraničí ostře odsoudilo akci Spojených států, které podle něj „zahájily nebezpečnou válku proti Íránu“, a vyzvalo světové společenství, aby okamžitě zareagovalo. Podle Íránu šlo o „hanebný zločin“ a „zločin proti mezinárodnímu právu“, za který Spojené státy ponesou „plnou odpovědnost za závažné důsledky“.
V prohlášení, které zveřejnila polostátní agentura Tasnim, Teherán uvedl, že Washington zradil diplomacii uprostřed diplomatického procesu a opět ukázal, že se spíše spoléhá na sílu než na vyjednávání. Íránská vláda zároveň obvinila Izrael z genocidy a bezpráví a označila Spojené státy za spoluviníka válečných zločinů.
Zároveň Teherán varoval, že má právo se bránit „všemi nezbytnými prostředky“. Íránský režim vyzval Radu bezpečnosti OSN k okamžitému mimořádnému zasedání a apeloval na Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE), aby odsoudila „tento zjevný a kriminální akt bezpráví“.
Znepokojení vyjádřil také Irák. Oficiální mluvčí irácké vlády Basim Alawadi označil americké útoky za „vážné ohrožení míru a stability v celém regionu“. Varoval, že pokračování tohoto konfliktu může mít ničivé dopady nejen na Blízký východ, ale i na celý svět. Irák vyzval k okamžité deeskalaci a připomněl, že války přinášejí jen „zmar a zkázu“.
Napětí v regionu tak prudce narůstá a analytici varují, že Teherán nyní čelí složitému rozhodování. Jaká bude odpověď? Vrátí se Írán k diplomacii, nebo sáhne po odvetě?
Podle bývalého šéfa izraelské vojenské rozvědky Amose Jadlina by útok mohl Írán motivovat k návratu k jednacímu stolu. „Je to obrovská motivace ukončit válku a zachránit režim,“ uvedl. Možnou cestou by mohlo být i přerušení závazků v rámci Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT), přestože Írán prý aktuálně nemá kapacitu na výrobu bomby během příštích dvou let.
Realitou ale zůstává, že mezi konzervativními tvrdoliníky v Teheránu by čistě diplomatická odpověď mohla být vnímána jako slabost. Proto se zvyšuje pravděpodobnost ozbrojené odvety.
CNN připomněla, že Írán několikrát prohlásil, že v případě amerického útoku na jeho území zaútočí na americké základny a zájmy v regionu. Možností je i uzavření strategického Hormuzského průlivu – důležitého ropného koridoru, jehož zablokování by mohlo způsobit globální energetickou krizi a výrazný růst cen ropy. Právě tato karta by mohla být silnou zbraní proti Trumpově ekonomickému programu.
Tvrdá slova přišla i od jednoho z hlavních poradců ajatolláha Chameneího, Hosseina Šaríatmadarího, který ve státních novinách Kayhán varoval, že „nyní je řada na nás“. Volal po raketových úderech a uzavření průlivu. Íránský vliv na světový ropný trh podle odborníků může způsobit inflační šok a vyvolat globální ekonomické otřesy.
Podle amerického analytika Aarona Davida Millera Chameneí téměř jistě odpoví. „Je téměř nemožné si představit, že by tento 86letý vůdce, jehož hlavním cílem je zachovat revoluci a předat ji svému nástupci, neudělal vůbec nic,“ uvedl Miller.
Útok Ukrajiny na čtyři ruská letiště, který způsobil škody odhadované na 7 miliard dolarů, přinesl světu jasné varování: válečné vedení se zásadně změnilo. Kyjev ukázal, že levné bezpilotní prostředky mohou ochromit miliardové vojenské systémy – a Blízký východ tento trend rychle následuje.
Demokraté ve čtvrtek ostře reagovali na schválení rozpočtového zákona prezidenta Donalda Trumpa, který podle nich představuje útok na sociální jistoty a zvýhodňuje nejbohatší vrstvy. Vlnu kritiky doprovázely varování, že se tato legislativa stane klíčovým tématem příštích kongresových voleb.
Spojené státy zasáhly 21. června 2025 proti jadernému programu Íránu. Útok poškodil některá důležitá zařízení, ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by byl celý program zničen. Podle předběžného hodnocení americké obranné rozvědky byl jaderný pokrok Íránu zbrzděn maximálně o půl roku. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi uvedl, že Írán možná stihl přemístit zásoby obohaceného uranu ještě před útokem a je schopen obnovit obohacování během několika měsíců.
Východoněmecké město Schwedt stojí před existenční otázkou: obnovit dodávky ruské ropy, nebo čelit rozsáhlým propouštěním. Místní rafinerie PCK, která po desetiletí živí pětinu obyvatel města, přišla kvůli sankcím o přístup k ruským surovinám. A nyní hrozí její kolaps, který může uvrhnout město do krize.
Bývalý bezpečnostní pracovník z distribučních míst humanitární pomoci v Gaze, která provozuje nová Izraelem a USA podporovaná organizace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), pro BBC uvedl, že několikrát viděl své kolegy střílet na bezbranné Palestince, včetně použití kulometů.
Sean „Diddy“ Combs byl federálním soudem ve středu shledán vinným ze dvou méně závažných trestných činů – přepravy osob za účelem prostituce. Zproštěn byl však obvinění z nejtěžších zločinů: obchodování s lidmi a účasti na organizovaném zločinu. Verdikt tak představuje jakousi úlevu pro někdejšího rapového magnáta, který čelil možnosti doživotního vězení. I tak ho ale čeká několik let za mřížemi a čelí desítkám dalších žalob.
Prezidenti Vladimir Putin a Donald Trump spolu vedli téměř hodinový telefonát, během kterého dominovala otázka ukončení války na Ukrajině. Jak uvedl poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov, obě strany vyjádřily ochotu hledat vyjednané řešení, nicméně ruský prezident znovu potvrdil, že Moskva se svých původních cílů nevzdá.
Zfetovaní teenageři neschopní chůze, matky s vyrážkami pokrytými miminky a „rodiny pod mostem“, které spojuje jediná věc – závislost na droze zvané kush. Tato extrémně návyková a smrtící syntetická látka devastuje nejen Sierru Leone, ale i sousední země západní Afriky jako Libérii, Guineu, Guineu-Bissau a Gambii. Podle zjištění Sky News sahají její kořeny mnohem dál – až do Evropy a Velké Británie, odkud do oblasti proudí klíčové ingredience.
Lídři členských států NATO se na červnovém summitu v nizozemském Haagu zavázali k zásadnímu navýšení výdajů na obranu – konkrétně až na 5 % HDP do roku 2035. Prezident Spojených států Donald Trump označil dohodu za „monumentální vítězství pro USA“ a „velké vítězství pro západní civilizaci“. Podle kritiků však nejde o vítězství, nýbrž o drahou cestu, která s sebou nese obrovská geopolitická a ekonomická rizika.
Téměř celá Evropa se tento týden ocitla v sevření extrémních veder, která meteorologové označují za „tichého zabijáka“. Zatímco teploty stoupají k 40 stupňům Celsia, podle dostupných zpráv si žhavá vlna vyžádala už nejméně devět obětí napříč kontinentem.
Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že ještě dnes uskuteční telefonní hovor se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Podle agentury Reuters půjde o jejich šestý známý rozhovor od lednového nástupu Trumpa do funkce. Naposledy spolu mluvili v polovině června.
Jarní měsíce roku 2025 přinesly do Evropy extrémní hladiny pylu, které způsobily zdravotní obtíže nejen alergikům, ale i lidem, kteří dříve nikdy žádnými potížemi netrpěli. Vyplývá to z aktuálních dat evropské monitorovací služby Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS), která sleduje kvalitu ovzduší a šíření pylů.