Jarní měsíce roku 2025 přinesly do Evropy extrémní hladiny pylu, které způsobily zdravotní obtíže nejen alergikům, ale i lidem, kteří dříve nikdy žádnými potížemi netrpěli. Vyplývá to z aktuálních dat evropské monitorovací služby Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS), která sleduje kvalitu ovzduší a šíření pylů.
Podle vědců z CAMS byly letošní úrovně pylu v některých oblastech tak vysoké, že u obyvatel bez známé pylové alergie vyvolaly příznaky senné rýmy, dráždivého kašle, pálení očí či dýchacích potíží. Nejvýrazněji se tyto jevy projevily v květnu ve Finsku, kde byl zaznamenán mimořádný výskyt březového pylu.
Zpráva přichází v době, kdy klimatická krize mění způsob a rytmus rozkvětu rostlin i jejich pylovou aktivitu. V důsledku teplejších zim a dřívějšího nástupu jara dochází k prodloužení pylové sezony, která každoročně trápí miliony Evropanů.
Podle Světové zdravotnické organizace trpí v současnosti přibližně 25 % evropské dospělé populace alergiemi přenášenými vzduchem, včetně astmatu. U dětí se tento podíl pohybuje mezi 30 až 40 %. Očekává se, že do roku 2050 bude těmito problémy sužována až polovina obyvatel kontinentu.
Ředitelka CAMS Laurence Rouil uvedla, že jarní výkyvy v koncentraci pylu nejsou výjimečné, avšak letošní epizoda se vyznačovala mimořádnou intenzitou a rozsahem. „Mluvíme o pylových úrovních, které značně přesáhly běžné jarní maximum,“ dodala.
Zvýšenou citlivost na alergeny však podle expertů dále zhoršuje i znečištěné ovzduší, které oslabuje obranyschopnost organismu a zesiluje účinek pylových částic. K tomu se přidává šíření invazivních rostlinných druhů, které zavlékají do nových oblastí neznámé alergeny.
Kromě pylů zhoršily kvalitu ovzduší letos na jaře také rozsáhlé požáry. Mezi březnem a květnem zaznamenaly evropské státy rekordní emise z požárů, zejména v dubnu. V Británii šlo o druhý nejhorší duben v tomto směru od roku 2003, Nizozemsko se potýkalo s bezprecedentními emisemi za toto roční období.
Dálkově sledované požáry na východě Ruska uvolnily do atmosféry značné množství kouře, který se dostal až nad Čínu a Japonsko. V květnu byly nad Evropou zaznamenány i obrovské dýmové mraky pocházející z rozsáhlých lesních požárů v Kanadě.
Pylová sezona se v Evropě čím dál více stává zdravotním rizikem nejen pro chronické alergiky, ale i pro širší veřejnost. Podle vědců z CAMS je situace dalším důkazem toho, jak zásadní vliv má klimatická změna na každodenní život a zdraví obyvatel.
Evropské zdravotnické autority i klimatologové tak varují, že bez zásadního omezení emisí a znečištění se bude situace dále zhoršovat. Pylové zátěže budou začínat dříve, trvat déle a postihovat širší skupinu lidí – včetně těch, kteří dříve žádné potíže neměli.
Současná data tedy nejen odhalují aktuální rozsah problému, ale i předznamenávají, že Evropa musí v následujících letech čelit nové realitě: prodlužující se pylové sezony, zvyšující se výskyt alergií a souběh faktorů, které dramaticky zhoršují kvalitu ovzduší a ohrožují veřejné zdraví.
Americký prezident Donald Trump a čínský vůdce Si Ťin-pching absolvovali v Pekingu zásadní dvouhodinové jednání, které oba státníci navenek prezentovali ve velmi optimistickém duchu. Zatímco Trump označil rozhovory za skvělé a svého hostitele nešetřil chválou, v pozadí summitu zůstala nevyjasněná a výbušná témata. Hlavním bodem napětí je otázka Tchaj-wanu, o které Trump odmítl před novináři hovořit, přestože čínská strana varovala před rizikem otevřeného konfliktu.
Nárůst obezity ve světě nemusí být nevyhnutelným trendem. Nová vědecká studie naznačuje, že v některých zemích dochází ke stabilizaci nebo dokonce k mírnému poklesu počtu lidí s nadváhou. Výzkumníci zdůrazňují, že označování obezity za globální epidemii často přehlíží zásadní rozdíly mezi jednotlivými státy, pohlavími i věkovými skupinami.
Rusko ve středu podniklo rozsáhlý denní nálet na Ukrajinu, při kterém využilo více než 800 dronů. Útoky, které si vyžádaly nejméně šest obětí, následovaly jen několik hodin po předchozí vlně ostřelování. K obnovení intenzivních úderů na dlouhou vzdálenost došlo po krátkém příměří, a to navzdory prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že konec války je již velmi blízko.
Úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová ostře odmítla úvahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že by se Venezuela mohla stát 51. státem USA. Během pondělního vystoupení před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu zdůraznila, že její země není kolonií, ale svobodným státem, který si hodlá zachovat svou suverenitu, historii a nezávislost.
Ambiciózní projekt protiraketové obrany „Golden Dome“ (Zlatá kopule), který krátce po svém lednovém návratu do Bílého domu představil americký prezident Donald Trump, čelí první vážné zatěžkávací zkoušce. Podle nejnovějších odhadů nestranného Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) vyjde vývoj, rozmístění a provoz tohoto systému v příštích dvou desetiletích na astronomických 1,2 bilionu dolarů (přibližně 28 bilionů korun).
Trumpova záliba v komentování vzhledu druhých dostává nový rozměr. Nejprve v Oválné pracovně před několika dny vytáhl svou oblíbenou historku o nejmenovaném, ale velmi slavném a bohatém "tlustém" příteli. Nechal se také slyšet, že od čínského prezidenta Si Ťin-pchinga očekává při příletu do Pekingu „velké a tlusté objetí“.
Evropská unie zvažuje, že plošně zpřísní pravidla pro vstup mladistvých do světa sociálních sítí. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová naznačila, že legislativní návrh na zvýšení věkové hranice by mohl být představen již během letošního léta. Hlavním motivem je snaha ochránit dospívající před riziky digitálního prostoru, který je čím dál více formován algoritmy umělé inteligence.
Exkluzivní zjištění americké stanice CNN naznačují, že Ústřední zpravodajská služba (CIA) pod vedením administrativy Donalda Trumpa výrazně vystupňovala tajnou válku proti mexickým drogovým kartelům. Podle mnoha zdrojů se elitní jednotky CIA, známé jako „Ground Branch“, přímo podílejí na smrtících operacích a cílených likvidacích členů kartelů přímo na mexickém území.
Odchod Viktora Orbána z politické scény sice odstranil nejviditelnější překážku na cestě Ukrajiny do Evropské unie, ale zároveň odkryl novou a mnohem složitější fázi celého procesu. Politická vůle k přijetí Ukrajiny je nyní jasnější, nicméně hlavní výzva se přesouvá od politického schvalování k ekonomické a sociální udržitelnosti. Pokud se nepodaří integraci správně řídit, hrozí Ukrajině scénář známý ze západního Balkánu – nekonečné procesní průtahy a postupná eroze důvěry na obou stranách, varuje ukrajinský list European pravda.
Americký prezident Donald Trump přijíždí do Pekingu v neobvyklé roli prosebníka, což značně mění dynamiku jeho nadcházejícího summitu s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Původní ambice na „velkolepou dohodu“ se pod tlakem okolností zúžily na snahu o stabilitu a prosbu o pomoc při řešení krize v Hormuzském průlivu. Zatímco Trump v březnu označoval setkání za „monumentální událost“, realita ukazuje na výrazné oslabení jeho vyjednávací pozice.
Plán na výstavbu ambiciózního mrakodrapu Trump Tower v australském Surfers Paradise na Zlatém pobřeží (Gold Coast) definitivně zkrachoval. Projekt v hodnotě 1,5 miliardy dolarů, který měl být nejvyšší budovou v Austrálii, skončil dříve, než stačila začít samotná stavba. Mezi developerskou skupinou Altus Property Group a společností Trump Organization nyní panují ostré neshody ohledně toho, kdo nese za neúspěch zodpovědnost.
Španělsko odmítlo poskytnout Spojeným státům své letecké základny pro operace související s válkou v Íránu. Ministr zahraničí José Manuel Albares v rozhovoru pro server Politico uvedl, že Madrid sice zůstává oddaným partnerem v transatlantických vztazích, ale nehodlá se kvůli tlaku z Washingtonu vzdát svých zásad a mezinárodního práva.