Jarní měsíce roku 2025 přinesly do Evropy extrémní hladiny pylu, které způsobily zdravotní obtíže nejen alergikům, ale i lidem, kteří dříve nikdy žádnými potížemi netrpěli. Vyplývá to z aktuálních dat evropské monitorovací služby Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS), která sleduje kvalitu ovzduší a šíření pylů.
Podle vědců z CAMS byly letošní úrovně pylu v některých oblastech tak vysoké, že u obyvatel bez známé pylové alergie vyvolaly příznaky senné rýmy, dráždivého kašle, pálení očí či dýchacích potíží. Nejvýrazněji se tyto jevy projevily v květnu ve Finsku, kde byl zaznamenán mimořádný výskyt březového pylu.
Zpráva přichází v době, kdy klimatická krize mění způsob a rytmus rozkvětu rostlin i jejich pylovou aktivitu. V důsledku teplejších zim a dřívějšího nástupu jara dochází k prodloužení pylové sezony, která každoročně trápí miliony Evropanů.
Podle Světové zdravotnické organizace trpí v současnosti přibližně 25 % evropské dospělé populace alergiemi přenášenými vzduchem, včetně astmatu. U dětí se tento podíl pohybuje mezi 30 až 40 %. Očekává se, že do roku 2050 bude těmito problémy sužována až polovina obyvatel kontinentu.
Ředitelka CAMS Laurence Rouil uvedla, že jarní výkyvy v koncentraci pylu nejsou výjimečné, avšak letošní epizoda se vyznačovala mimořádnou intenzitou a rozsahem. „Mluvíme o pylových úrovních, které značně přesáhly běžné jarní maximum,“ dodala.
Zvýšenou citlivost na alergeny však podle expertů dále zhoršuje i znečištěné ovzduší, které oslabuje obranyschopnost organismu a zesiluje účinek pylových částic. K tomu se přidává šíření invazivních rostlinných druhů, které zavlékají do nových oblastí neznámé alergeny.
Kromě pylů zhoršily kvalitu ovzduší letos na jaře také rozsáhlé požáry. Mezi březnem a květnem zaznamenaly evropské státy rekordní emise z požárů, zejména v dubnu. V Británii šlo o druhý nejhorší duben v tomto směru od roku 2003, Nizozemsko se potýkalo s bezprecedentními emisemi za toto roční období.
Dálkově sledované požáry na východě Ruska uvolnily do atmosféry značné množství kouře, který se dostal až nad Čínu a Japonsko. V květnu byly nad Evropou zaznamenány i obrovské dýmové mraky pocházející z rozsáhlých lesních požárů v Kanadě.
Pylová sezona se v Evropě čím dál více stává zdravotním rizikem nejen pro chronické alergiky, ale i pro širší veřejnost. Podle vědců z CAMS je situace dalším důkazem toho, jak zásadní vliv má klimatická změna na každodenní život a zdraví obyvatel.
Evropské zdravotnické autority i klimatologové tak varují, že bez zásadního omezení emisí a znečištění se bude situace dále zhoršovat. Pylové zátěže budou začínat dříve, trvat déle a postihovat širší skupinu lidí – včetně těch, kteří dříve žádné potíže neměli.
Současná data tedy nejen odhalují aktuální rozsah problému, ale i předznamenávají, že Evropa musí v následujících letech čelit nové realitě: prodlužující se pylové sezony, zvyšující se výskyt alergií a souběh faktorů, které dramaticky zhoršují kvalitu ovzduší a ohrožují veřejné zdraví.
Lucie Vondráčková je známá i tím, že je neustále zvědavá. Možná i z toho důvodu se podrobila speciálnímu testu, díky kterému zjistila zajímavé věci o svém původu.
Americký prezident Donald Trump prozradil, že se již po mítinku na Aljašce znovu spojil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Šéf Kremlu podle Trumpa nadále projevuje vůli se dohodnout na ukončení konfliktu na Ukrajině. Obě hlavy státu společně řešily i otázku jaderného odzbrojení.
V září začne nejprve meteorologický a následně i astronomický podzim. Léto se každopádně chýlí ke konci, což vyplývá i z dlouhodobého výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Teploty totiž budou týden od týdne pozvolna klesat.
Česko na den přesně před třemi lety zasáhla velmi smutná zpráva. Po vleklých zdravotních problémech zemřela Hana Zagorová, bylo jí 75 let. Legendární zpěvačce byl do poslední chvíle oporou její manžel Štefan Margita, který si ji stále připomíná.
Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že se Německo nepřipojí k iniciativě některých západních spojenců, kteří plánují uznat palestinský stát na nadcházejícím Valném shromáždění OSN. Merz svůj postoj zdůvodnil tím, že nebyly splněny nezbytné podmínky pro takový krok. Vyjádřil se tak na společné tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym, jehož země se stane třetí zemí G7, která palestinský stát uzná.
Od ledna letošního roku, kdy se Donald Trump znovu ujal prezidentského úřadu, se mezinárodní diplomacie ocitla v novém a nepředvídatelném režimu. Nový nájemník Bílého domu se rozhodl, že jeho hlavní prioritou v oblasti zahraniční politiky bude ukončení války na Ukrajině – nikoli však kvůli obětem konfliktu, ale kvůli vlastní touze po zisku Nobelovy ceny za mír. Trump, který nikdy neprojevil hlubší porozumění mezinárodní diplomacii, k ní přistupuje jako k realitní transakci, a to i přesto, že jeho vlastní obchodní impérium prošlo opakovanými bankroty.
V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Společnost Fire Point vyvinula novou střelu s plochou dráhou letu, která by mohla změnit rovnováhu sil. Jmenuje se Flamingo a její dolet tři tisíce kilometrů pokrývá celé evropské území Ruska. Podle Iryny Terekh, výkonné a technické ředitelky firmy, je zbraň schopna nést více než tunovou hlavici. Celý vývoj od prvního nápadu po úspěšné testy trval méně než devět měsíců. Terekh uvedla, že je raketa zcela ukrajinské výroby.
Pravidelná setkání mezi Jižní Koreou a Spojenými státy oživují známou debatu o tom, jak přistupovat k Severní Koreji. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung měl na summitu s prezidentem Donaldem Trumpem prosazovat smíření s Pchjongjangem jako cestu k míru. Tento postoj, který se opírá o myšlenku dialogu a hospodářské spolupráce, je však podle některých analytiků naivní a nebezpečný. Severní Korea totiž opakovaně využívá "dialog" jako zástěrku pro provokace.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje zavedením „podstatných dodatečných cel“ a ukončením prodeje technologií zemím, které mají digitální pravidla diskriminující americké společnosti.
V posledních letech se vitamín D dostal do centra pozornosti, protože jeho nedostatek je spojován s celou řadou onemocnění a protože jeho nedostatek je poměrně rozšířený. Již od roku 1930, kdy byla poprvé objevena jeho chemická struktura, došlo ve výzkumu funkcí tohoto vitaminu v lidském těle k významným pokrokům.
V únoru 2022, když Rusové postupovali na Kyjev, si Oleksandr Dmitriev uvědomil, že ví, jak zastavit jejich postup. Navrhl vyhodit do povětří hráz, která zadržovala řeku Irpiň severovýchodně od hlavního města, a obnovit tak dávno vysušené záplavové území. Dmitriev, který se před válkou věnoval pořádání offroadových závodů v této oblasti, dobře znal místní terén. Byl si jistý, že zaplavení povodí řeky – rozlehlé oblasti močálů a rašelinišť, která byla odvodněna ještě za sovětských dob – by zcela znemožnilo pohyb ruské vojenské techniky.