Jarní měsíce roku 2025 přinesly do Evropy extrémní hladiny pylu, které způsobily zdravotní obtíže nejen alergikům, ale i lidem, kteří dříve nikdy žádnými potížemi netrpěli. Vyplývá to z aktuálních dat evropské monitorovací služby Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS), která sleduje kvalitu ovzduší a šíření pylů.
Podle vědců z CAMS byly letošní úrovně pylu v některých oblastech tak vysoké, že u obyvatel bez známé pylové alergie vyvolaly příznaky senné rýmy, dráždivého kašle, pálení očí či dýchacích potíží. Nejvýrazněji se tyto jevy projevily v květnu ve Finsku, kde byl zaznamenán mimořádný výskyt březového pylu.
Zpráva přichází v době, kdy klimatická krize mění způsob a rytmus rozkvětu rostlin i jejich pylovou aktivitu. V důsledku teplejších zim a dřívějšího nástupu jara dochází k prodloužení pylové sezony, která každoročně trápí miliony Evropanů.
Podle Světové zdravotnické organizace trpí v současnosti přibližně 25 % evropské dospělé populace alergiemi přenášenými vzduchem, včetně astmatu. U dětí se tento podíl pohybuje mezi 30 až 40 %. Očekává se, že do roku 2050 bude těmito problémy sužována až polovina obyvatel kontinentu.
Ředitelka CAMS Laurence Rouil uvedla, že jarní výkyvy v koncentraci pylu nejsou výjimečné, avšak letošní epizoda se vyznačovala mimořádnou intenzitou a rozsahem. „Mluvíme o pylových úrovních, které značně přesáhly běžné jarní maximum,“ dodala.
Zvýšenou citlivost na alergeny však podle expertů dále zhoršuje i znečištěné ovzduší, které oslabuje obranyschopnost organismu a zesiluje účinek pylových částic. K tomu se přidává šíření invazivních rostlinných druhů, které zavlékají do nových oblastí neznámé alergeny.
Kromě pylů zhoršily kvalitu ovzduší letos na jaře také rozsáhlé požáry. Mezi březnem a květnem zaznamenaly evropské státy rekordní emise z požárů, zejména v dubnu. V Británii šlo o druhý nejhorší duben v tomto směru od roku 2003, Nizozemsko se potýkalo s bezprecedentními emisemi za toto roční období.
Dálkově sledované požáry na východě Ruska uvolnily do atmosféry značné množství kouře, který se dostal až nad Čínu a Japonsko. V květnu byly nad Evropou zaznamenány i obrovské dýmové mraky pocházející z rozsáhlých lesních požárů v Kanadě.
Pylová sezona se v Evropě čím dál více stává zdravotním rizikem nejen pro chronické alergiky, ale i pro širší veřejnost. Podle vědců z CAMS je situace dalším důkazem toho, jak zásadní vliv má klimatická změna na každodenní život a zdraví obyvatel.
Evropské zdravotnické autority i klimatologové tak varují, že bez zásadního omezení emisí a znečištění se bude situace dále zhoršovat. Pylové zátěže budou začínat dříve, trvat déle a postihovat širší skupinu lidí – včetně těch, kteří dříve žádné potíže neměli.
Současná data tedy nejen odhalují aktuální rozsah problému, ale i předznamenávají, že Evropa musí v následujících letech čelit nové realitě: prodlužující se pylové sezony, zvyšující se výskyt alergií a souběh faktorů, které dramaticky zhoršují kvalitu ovzduší a ohrožují veřejné zdraví.
Velmi silný hurikán Melissa, který je nyní bouří kategorie 5, se plíživě blíží k pobřeží Jamajky a půjde o nejsilnější bouři, jaká kdy ostrov v moderní historii zasáhla. Bouře se blíží k jižnímu pobřeží s maximální trvalou rychlostí větru 295 km/h, což z ní činí nejsilnější hurikán, který se letos na Zemi objevil. Tato rychlost dokonce převyšuje rychlost větru, jakou měl hurikán Katrina v roce 2005, jeden z nejhorších v historii USA. Pro národ, který již žije v první linii klimatických změn, je tato hrozba extrémně vážná.
Prezident republiky Petr Pavel potřetí předal státní vyznamenání u příležitosti oslav založení Československa. Celkem bylo v pražském Vladislavském sále za účasti stovek hostů oceněno 48 osobností. Prezident ve svém projevu vyzdvihl zejména trvalou touhu po svobodě a bezpečnosti, připomínaje, že i dnes usilujeme o život ve spravedlnosti a naplnění vlastního štěstí. Vyjádřil hrdost na to, že Česko je demokratickou a suverénní zemí, a vyzval k tomu, aby si lidé tohoto statusu vážili, protože pro mnohé ve světě to není samozřejmostí.
Hamás opět vrátil ostatky, které nepatřily k novým obětem, což premiér Benjamin Netanjahu označil za "jasné porušení" křehkého příměří s Izraelem. Podle jeho vyjádření se nejednalo o čerstvé ostatky, ale o fragmenty těla rukojmího, který byl pohřben již před téměř dvěma lety. Nejvyšší představitelé izraelské bezpečnosti byli okamžitě svoláni, aby společně projednali, jakou reakci Izrael na tento nejnovější incident zvolí. Tento eskalující akt představuje vážnou hrozbu pro dohodu o příměří z 10. října.
Prezident Donald Trump se opět chlubil svými výsledky z kognitivního testu. Při rozhovoru s novináři na palubě prezidentského letounu Air Force One se však zdálo, že zaměňuje screening demence za „velmi těžký“ IQ test. Devětasedmdesátiletý prezident v pondělí 27. října tvrdil, že podstoupil „IQ test“ ve Walter Reed Medical Center.
Zatímco ve Spojených státech pokračuje diplomatická přetahovaná, evropští spojenci Ukrajiny nešetří na vřelé diplomatické rétorice. Konkrétní kroky, které by Kyjevu zajistily prostředky k vítězství ve válce, však nadále postupují „šnečím tempem“. Po schůzce amerického a ukrajinského prezidenta Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, která nebyla příliš úspěšná, se Ukrajina a její evropští spojenci opět snažili reagovat na americkou nejednoznačnost veřejnými prohlášeními podpory.
Pokus amerického prezidenta Donalda Trumpa finančně oslabit válečnou mašinérii Moskvy uvalením sankcí na klíčové ruské ropné společnosti okamžitě vyvolal reakce v Indii a Číně. Podle zasvěcených zdrojů již některé ropné společnosti začaly rušit objednávky s blížícím se termínem 21. listopadu, který následuje po sankcionování dvou největších ruských firem, Rosněfť a Lukoil.
Nejvyšší soud Organizace spojených národů, Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), vydal 22. října poradní stanovisko, ve kterém požaduje, aby Izrael umožnil dodávky humanitární pomoci do Gazy. Soud dospěl k závěru, že Izrael porušuje své povinnosti jako členský stát OSN, protože po celé dva roky dostatečně nezajistil přístup k pomoci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se vyjádřila k incidentu narušení litevského vzdušného prostoru pomocí balonů. Von der Leyenová v této souvislosti vyjádřila Litvě "plnou solidaritu" a celou událost označila za "provokaci" a "hybridní hrozbu". Důrazně prohlásila, že Evropská unie takové jednání "nemůže tolerovat".
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Kyjev je připraven na mírové rozhovory, s výjimkou Ruska a Běloruska. Důrazně však trval na tom, že ukrajinské síly "neudělají ani krok zpět" a nepostoupí žádné území. Současně prezident zdůraznil, že Ukrajina potřebuje stabilní evropskou finanční podporu, aby mohla pokračovat v boji proti ruským silám po dobu dalších dvou až tří let.
Generální tajemník OSN António Guterres varuje, že se lidstvu nepodařilo udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 °C, a je nutné okamžitě změnit směr. V exkluzivním rozhovoru před klimatickým summitem Cop30 uznal, že "devastující důsledky" překročení cíle Pařížské dohody jsou již nyní nevyhnutelné. Vyzval světové lídry, aby si uvědomili, že každé zpoždění v omezování emisí zvyšuje riziko dosažení katastrofálních "bodů zlomu".
Prezident Spojených států Donald Trump podepsal dohodu o vzácných zeminách s nově zvolenou japonskou premiérkou Sanae Takaichi. Oba lídři na setkání, které bylo pro Takaichi první velkou zkouškou, hovořili o "zlatém věku" spojenectví mezi jejich zeměmi. Tato schůzka také potvrdila dříve dojednané patnáctiprocentní clo na japonský export do Spojených států, jehož platnost byla finalizována v úterý.
Prezident Volodymyr Zelenskyj vydal během jednání Štábu vrchního velitele armádě úkol zvýšit území zasažené ukrajinskými zbraněmi dlouhého doletu hluboko na území Ruska. Hlavním tématem setkání byly schopnosti Ukrajiny vést „sankce dlouhého dosahu proti Rusku“. Jednání se zúčastnili výrobci zbraní i všichni, kteří jsou odpovědní za jejich použití.