Jarní měsíce roku 2025 přinesly do Evropy extrémní hladiny pylu, které způsobily zdravotní obtíže nejen alergikům, ale i lidem, kteří dříve nikdy žádnými potížemi netrpěli. Vyplývá to z aktuálních dat evropské monitorovací služby Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS), která sleduje kvalitu ovzduší a šíření pylů.
Podle vědců z CAMS byly letošní úrovně pylu v některých oblastech tak vysoké, že u obyvatel bez známé pylové alergie vyvolaly příznaky senné rýmy, dráždivého kašle, pálení očí či dýchacích potíží. Nejvýrazněji se tyto jevy projevily v květnu ve Finsku, kde byl zaznamenán mimořádný výskyt březového pylu.
Zpráva přichází v době, kdy klimatická krize mění způsob a rytmus rozkvětu rostlin i jejich pylovou aktivitu. V důsledku teplejších zim a dřívějšího nástupu jara dochází k prodloužení pylové sezony, která každoročně trápí miliony Evropanů.
Podle Světové zdravotnické organizace trpí v současnosti přibližně 25 % evropské dospělé populace alergiemi přenášenými vzduchem, včetně astmatu. U dětí se tento podíl pohybuje mezi 30 až 40 %. Očekává se, že do roku 2050 bude těmito problémy sužována až polovina obyvatel kontinentu.
Ředitelka CAMS Laurence Rouil uvedla, že jarní výkyvy v koncentraci pylu nejsou výjimečné, avšak letošní epizoda se vyznačovala mimořádnou intenzitou a rozsahem. „Mluvíme o pylových úrovních, které značně přesáhly běžné jarní maximum,“ dodala.
Zvýšenou citlivost na alergeny však podle expertů dále zhoršuje i znečištěné ovzduší, které oslabuje obranyschopnost organismu a zesiluje účinek pylových částic. K tomu se přidává šíření invazivních rostlinných druhů, které zavlékají do nových oblastí neznámé alergeny.
Kromě pylů zhoršily kvalitu ovzduší letos na jaře také rozsáhlé požáry. Mezi březnem a květnem zaznamenaly evropské státy rekordní emise z požárů, zejména v dubnu. V Británii šlo o druhý nejhorší duben v tomto směru od roku 2003, Nizozemsko se potýkalo s bezprecedentními emisemi za toto roční období.
Dálkově sledované požáry na východě Ruska uvolnily do atmosféry značné množství kouře, který se dostal až nad Čínu a Japonsko. V květnu byly nad Evropou zaznamenány i obrovské dýmové mraky pocházející z rozsáhlých lesních požárů v Kanadě.
Pylová sezona se v Evropě čím dál více stává zdravotním rizikem nejen pro chronické alergiky, ale i pro širší veřejnost. Podle vědců z CAMS je situace dalším důkazem toho, jak zásadní vliv má klimatická změna na každodenní život a zdraví obyvatel.
Evropské zdravotnické autority i klimatologové tak varují, že bez zásadního omezení emisí a znečištění se bude situace dále zhoršovat. Pylové zátěže budou začínat dříve, trvat déle a postihovat širší skupinu lidí – včetně těch, kteří dříve žádné potíže neměli.
Současná data tedy nejen odhalují aktuální rozsah problému, ale i předznamenávají, že Evropa musí v následujících letech čelit nové realitě: prodlužující se pylové sezony, zvyšující se výskyt alergií a souběh faktorů, které dramaticky zhoršují kvalitu ovzduší a ohrožují veřejné zdraví.
Mezinárodní energetická agentura (IEA) varovala před rychlým úbytkem globálních zásob ropy, což výrazně zvyšuje tlak na co nejrychlejší otevření Hormuzského průlivu. Ve své nejnovější zprávě agentura uvedla, že sledované světové zásoby poprvé od dubna 2025 klesly pod hranici 7,9 miliardy barelů. Přestože se v závěru letošního roku očekává návrat trhu k přebytku, rizika zůstávají nadále značná. Hlavním důvodem vyhrocené situace je skutečnost, že dosud dostupné skladovací rezervy se v důsledku trvajících zmatků rychle vyčerpávají.
Fotografování zatmění Slunce představuje pro mnoho fotografů mimořádnou výzvu a jedinečnou příležitost. Experti na astronomii a fotografii však podle webu DPreview doporučují promyslet, zda stojí za to trávit vzácné okamžiky úkazu za hledáčkem fotoaparátu. Známý astrofotograf a profesor fyziky Tyler Nordgren v této souvislosti doporučuje jednoduché pravidlo, aby si lidé své první zatmění v životě užili bez techniky a fotografování si nechali až na druhé pozorování.
Vzácné úplné zatmění Slunce vyvolalo v mnoha částech Evropy rozsáhlou turistickou vlnu, která nasměrovala tisíce návštěvníků i do dosud opomíjených venkovských obcí. Jedná se o první událost tohoto druhu na evropské pevnině od roku 2006. Měsíční stín zahajuje svou pouť v odlehlých oblastech Arktidy a pokračuje přes Špicberky, Grónsko a Island až k evropskému kontinentu.
Červenec se stal nejtragičtějším měsícem pro civilní obyvatelstvo v oblasti konfliktu na Ukrajině za poslední více než dva a půl roku. Podle údajů nezávislé analytické skupiny Conflict Intelligence Team zahynulo v důsledku úderů na civilní infrastrukturu nejméně 634 civilistů. V průměru tak během jednoho měsíce přicházelo o život přes 20 civilních osob denně. Tento vývoj představuje výrazný nárůst oproti červnu, kdy stejná organizace zaznamenala 451 obětí.
Americký prezident Donald Trump v novém rozhovoru odmítl vyloučit možnost vyhlášení stavu nouze v oblasti národní bezpečnosti. Tímto krokem by se mohl pokusit získat větší kontrolu nad nadcházejícími průběžnými volbami do Kongresu v roce 2026. Podle analýzy televize CNN jde o další varovný signál ohledně jeho možného zasahování do volebního procesu. Zákrok by mohl přijít ještě před samotným hlasováním, nikoli až zpětným zpochybňováním výsledků.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tvrdí, že export ropy z Blízkého východu se již vrátil do normálu, tato prohlášení však odporují pozorovatelnému námořnímu provozu. Americký ministr energetiky Chris Wright v úterý uvedl, že vývoz ropy v neděli dokonce překročil předválečnou úroveň a po celý týden se pohyboval kolem běžných hodnot. Podle jeho slov se tak stalo díky vojenskému plánu Spojených států a jejich spojenců z Perského zálivu na zajištění dopravy přes Hormuzský průliv a také díky využití ropovodů. Wright prohlásil, že region opustilo v průměru 15 milionů barelů denně a v neděli dokonce 20 milionů barelů, což má být více než předválečný průměr.
Hasiči, místní obyvatelé a ekologické organizace v jižním Libanonu obviňují izraelskou armádu ze záměrného zakládání rozsáhlých lesních požárů. Ničivé plameny, které za sebou zanechávají spálenou krajinu a zničenou úrodu, jsou podle nich důsledkem systematického shazování světlic a zápalné munice. Krizové složky podle webu The Guardian poukazují na to, že útoky cílící na přírodní bohatství v pohraničí neustávají ani po nedávno uzavřeném příměří.
Demokratická republika Kongo čelí historicky nejrychleji se šířící epidemii eboly na svém území. Podle nejnovějších vládních údajů si nákaza vyžádala již přes dva tisíce lidských životů, přičemž celkový počet potvrzených případů přesáhl hranici čtyř tisíc. Zdravotnické úřady i mezinárodní organizace svádějí boj s časem, který výrazně komplikují ozbrojené konflikty s rebely, špatně přístupný terén i stávky zdravotníků.
Nadcházející úplné zatmění Slunce vyvolalo v Evropě obrovský turistický zájem, který se výrazně promítl do cen ubytování. Stovky tisíc lidí míří do oblastí s nejlepším výhledem na tento vzácný astronomický úkaz, přičemž největší nápor zaznamenávají vyhledávané lokality na Islandu a ve Španělsku. Právě tam ceny hotelových pokojů vyletěly na mnohonásobek běžných částek.
Francouzská jaderná elektrárna Gravelines na severu země se potýká s neobvyklým a opakujícím se problémem. Obrovská hejna medúz u pobřeží Severního moře ucpala čerpací systémy zařízeni, což provozovatele prinutilo k dočasnému odstavení části reaktorů. K přesně stejné situaci přitom na stejném místě došlo na den přesně i v loňském roce.
Zastaralá elektrická síť v Řecku stojí podle dosavadních výsledků vyšetřování za většinou nejničivějších požárů, které v zemi v poslední době vzplály. Přestože technické poruchy na elektrickém vedení tvoří pouze malé procento z celkového počtu vzniklých požárů, jiskry ze sítě většinou vznikají za extrémních povětrnostních podmínek, jako je silný vítr spojený s vysokou spotřebou elektřiny. Takto vzniklé požáry se pak šíří mimořádně rychle a způsobují nejrozsáhlejší škody.
Lotyšské bezpečnostní složky odhalily podzemní tunel na hranici s Běloruskem, který sloužil k nelegálnímu přechodu do Evropské unie.