Jarní měsíce roku 2025 přinesly do Evropy extrémní hladiny pylu, které způsobily zdravotní obtíže nejen alergikům, ale i lidem, kteří dříve nikdy žádnými potížemi netrpěli. Vyplývá to z aktuálních dat evropské monitorovací služby Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS), která sleduje kvalitu ovzduší a šíření pylů.
Podle vědců z CAMS byly letošní úrovně pylu v některých oblastech tak vysoké, že u obyvatel bez známé pylové alergie vyvolaly příznaky senné rýmy, dráždivého kašle, pálení očí či dýchacích potíží. Nejvýrazněji se tyto jevy projevily v květnu ve Finsku, kde byl zaznamenán mimořádný výskyt březového pylu.
Zpráva přichází v době, kdy klimatická krize mění způsob a rytmus rozkvětu rostlin i jejich pylovou aktivitu. V důsledku teplejších zim a dřívějšího nástupu jara dochází k prodloužení pylové sezony, která každoročně trápí miliony Evropanů.
Podle Světové zdravotnické organizace trpí v současnosti přibližně 25 % evropské dospělé populace alergiemi přenášenými vzduchem, včetně astmatu. U dětí se tento podíl pohybuje mezi 30 až 40 %. Očekává se, že do roku 2050 bude těmito problémy sužována až polovina obyvatel kontinentu.
Ředitelka CAMS Laurence Rouil uvedla, že jarní výkyvy v koncentraci pylu nejsou výjimečné, avšak letošní epizoda se vyznačovala mimořádnou intenzitou a rozsahem. „Mluvíme o pylových úrovních, které značně přesáhly běžné jarní maximum,“ dodala.
Zvýšenou citlivost na alergeny však podle expertů dále zhoršuje i znečištěné ovzduší, které oslabuje obranyschopnost organismu a zesiluje účinek pylových částic. K tomu se přidává šíření invazivních rostlinných druhů, které zavlékají do nových oblastí neznámé alergeny.
Kromě pylů zhoršily kvalitu ovzduší letos na jaře také rozsáhlé požáry. Mezi březnem a květnem zaznamenaly evropské státy rekordní emise z požárů, zejména v dubnu. V Británii šlo o druhý nejhorší duben v tomto směru od roku 2003, Nizozemsko se potýkalo s bezprecedentními emisemi za toto roční období.
Dálkově sledované požáry na východě Ruska uvolnily do atmosféry značné množství kouře, který se dostal až nad Čínu a Japonsko. V květnu byly nad Evropou zaznamenány i obrovské dýmové mraky pocházející z rozsáhlých lesních požárů v Kanadě.
Pylová sezona se v Evropě čím dál více stává zdravotním rizikem nejen pro chronické alergiky, ale i pro širší veřejnost. Podle vědců z CAMS je situace dalším důkazem toho, jak zásadní vliv má klimatická změna na každodenní život a zdraví obyvatel.
Evropské zdravotnické autority i klimatologové tak varují, že bez zásadního omezení emisí a znečištění se bude situace dále zhoršovat. Pylové zátěže budou začínat dříve, trvat déle a postihovat širší skupinu lidí – včetně těch, kteří dříve žádné potíže neměli.
Současná data tedy nejen odhalují aktuální rozsah problému, ale i předznamenávají, že Evropa musí v následujících letech čelit nové realitě: prodlužující se pylové sezony, zvyšující se výskyt alergií a souběh faktorů, které dramaticky zhoršují kvalitu ovzduší a ohrožují veřejné zdraví.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).