Vzhledem k rostoucí klimatické krizi začínají některé turistické destinace zavádět nové poplatky, které mají za cíl chránit zranitelné přírodní oblasti. Ačkoli se tyto dodatečné daně - často na ubytování, vstupy do národních parků či jízdy na trajektech - mohou zdát jako nepříjemnost, mohou hrát klíčovou roli v zajištění přežití některých z nejcennějších míst na světě.
V posledních letech čelí některé z nejkrásnějších a nejznámějších turistických destinací na světě stále větším výzvám způsobeným klimatickými změnami. Stoupající teploty, častější a intenzivnější přírodní katastrofy, zvyšující se hladina moří a s tím spojené ztráty biodiverzity ohrožují nejen přírodní krásy těchto míst, ale i ekonomiky, které se na turismu spoléhají.
Ačkoli si mnoho turistů užívá cestování do těchto oblastí, jejich návštěvy mohou zároveň zanechat negativní ekologický otisk. V reakci na tuto situaci začíná podle BBC stále více destinací zavádět nové klimatické poplatky, které mají pomoci chránit a obnovovat místní ekosystémy.
V květnu 2024 přijal stát Hawaii, ve snaze reagovat na klimatické změny a chránit své přírodní bohatství, první tzv. Zelenou daň v USA. Tento poplatek, který činí 0,75 % z ceny ubytování, se vztahuje na všechny návštěvníky ostrovů a bude generovat ročně přibližně 100 milionů dolarů. Peníze budou použity na obnovu po katastrofických lesních požárech, obnovu korálových útesů a adaptaci na klimatické změny.
Guvernér Josh Green při oznámení tohoto kroku uvedl, že turismus je jedním z hlavních faktorů, který zatěžuje přírodní zdroje Havaje. Po loňských lesních požárech, které zasáhly oblast Lahaina na Maui a zpustošily více než 2 000 budov, bylo jasné, že Hawaii musí přehodnotit způsob, jakým se vyrovnává s nároky turismu na jeho přírodní bohatství. „Tato daň není jen příplatkem. Umožňuje turistům přímo se podílet na ochraně těchto unikátních a křehkých ekosystémů,“ vysvětlil Susan Fazekas, místní průvodkyně z Maui.
Hawaii není jediná, kdo v poslední době přijal klimatické poplatky. V lednu 2024 zavedlo Řecko poplatek za odolnost vůči klimatické krizi, který nahradil dřívější poplatek za pobyt v hotelech. Tento nový poplatek se pohybuje od 0,50 € do 10 € za noc, přičemž na populárních ostrovech jako Mykonos nebo Santorini se cena může vyšplhat až na 20 € za noc během turistické sezóny. Očekává se, že poplatek přinese každoročně přibližně 400 milionů eur, které budou využity na prevenci přírodních katastrof, obnovu ekosystémů a zlepšení vodní infrastruktury.
Dalšími destinacemi, které zavádějí klimatické poplatky, jsou Bali, Maledivy nebo Nový Zéland. Například Maledivy již od roku 2015 vybírají Zelený poplatek na úrovni 12 USD za noc, který od ledna 2025 vzrostl na dvojnásobek. Tento poplatek financuje ochranu pobřežních oblastí a správu odpadků. Na Bali byl v roce 2024 zaveden poplatek ve výši 150 000 rupií (přibližně 10 USD) pro mezinárodní turisty, který má přispět na ochranu životního prostředí.
I když se mohou tyto poplatky na první pohled zdát jako drobné navýšení nákladů na dovolenou, jejich účinek může být zásadní. Podle Rachel Dodds, profesorky řízení turismu na Toronto Metropolitan University, mohou turistické daně představovat snadný způsob, jak získat další prostředky na podporu udržitelnosti a klimatických iniciativ. „Co však dělá tyto poplatky skutečně významné, je transparentnost a jasnost v tom, jak jsou prostředky použity,“ říká Doddsová.
Na Maledivách a Novém Zélandu již existují příklady, jak může být tato transparentnost zajištěna. Maledivy zveřejňují měsíční zprávy o tom, jak jsou vybrané poplatky využívány na ochranu pobřeží a zlepšení nakládání s odpady. Na Novém Zélandu je každý rok publikována zpráva o výdajích z návštěvnického poplatku, která ukazuje, jak byly prostředky použity na obnovu turistických stezek, ochranu přírodních lokalit a investice do udržitelné infrastruktury.
Průzkumy naznačují, že většina turistů je ochotná přispět na ochranu přírody, pokud je jasně vysvětleno, jak budou jejich peníze použity. Například podle zprávy Booking.com za rok 2024 se 75 % cestovatelů vyjádřilo, že by rádi cestovali udržitelněji, a 71 % z nich uvedlo, že by chtěli opustit místa, která navštívili, v lepším stavu, než jak je našli. Zároveň 80 % návštěvníků je ochotno zaplatit až o 10 % více za ekologické možnosti cestování.
Většina odborníků se shoduje, že zavádění těchto poplatků je součástí širšího trendu, kdy se turismus přestává vnímat pouze jako spotřeba přírodních zdrojů, ale jako spolupráce mezi místními komunitami, turisty a přírodou. Důraz na udržitelnost by neměl být považován za přidaný luxus, ale měl by být součástí každé turistické nabídky. „Udržitelnost by měla být součástí samotného zážitku z cestování. Turisté by ji neměli vnímat jako něco navíc, ale jako přirozenou součást svého pobytu,“ vysvětluje Christopher Imbsen z World Travel & Tourism Council.
Pokud budou tyto poplatky spravovány transparentně a efektivně, mohou skutečně přispět k ochraně křehkých přírodních lokalit pro příští generace. Možná vaše příští dovolená bude trochu dražší, ale to, co zaplatíte, může pomoci ochránit destinace, které milujete.
Ivana Gottová v létě zklamala fanoušky svého zesnulého manžela, když oznámila, že muzeum na Bertramce se - alespoň pro tuto chvíli - neotevře. Exponáty pro expozici ale musela mít připravené. A podle nejnovějších informací se přinejmenším některé artefakty dočkají své chvíli slávy.
Tragédie se na začátku předprázdninového týdne stala na gymnáziu v Bystřici nad Pernštejnem na Vysočině. Žák tam vypadl z okna a utrpěl zranění neslučitelná se životem. Případem se zabývá policie.
Historie se na zimních olympijských hrách v Itálii nejspíš opakovat nebude. České favoritce Ester Ledecké totiž nebude umožněno účastnit se paralelního obřího slalomu na snowboardu i sjezdu lyžařek. Trojnásobná olympijská vítězka si tak bude muset vybrat.
Ledovce v pohoří Pamír ve Střední Asii patřily k těm posledním na světě, které zůstávaly stabilní, nebo dokonce rostly, zatímco jiné tají. Nová studie však naznačuje, že tato anomálie se zřejmě chýlí ke konci, což bude mít závažné důsledky pro miliony lidí závislých na vodě z ledovců v letních měsících. Střední Asie s vrcholy přesahujícími 7 000 metrů je po Arktidě a Antarktidě třetí největší zásobárnou ledu na planetě. Oblast zahrnující pohoří Pamír a Hindúkuš je proto nazývána „třetí pól“.
Ministři energetiky Evropské unie (EU) se v pondělí shodli na postupném ukončení veškerého dovozu ruského plynu do konce roku 2027. Tento krok je součástí širší strategie EU, která má blok zbavit závislosti na dodávkách energie z Ruska. Proti tomuto rozhodnutí se však vyslovily Maďarsko a Slovensko, které udržují s Kremlem bližší diplomatické vztahy a stále odebírají ruský plyn potrubím.
Za každým významným politickým lídrem často stojí žena, jejíž vliv se neprojevuje prostřednictvím oficiální funkce, nýbrž skrze schopnost působit kultivovaně, strategicky a s hlubokým porozuměním lidskému rozměru moci. Melania Trumpová, Olena Zelenská, Eleanor Rooseveltová, Brigitte Macronová a Raisa Gorbačovová představují odlišné, avšak rovnocenné podoby ženského vlivu v politice. Ukazují, že role první dámy dávno překročila rámec společenské reprezentace a stala se prostorem skutečné diplomacie, měkké síly a morální autority, která spoluutváří obraz státu i jeho hodnot.
Kroky Donalda Trumpa potvrzují obavy demonstrantů, že se chová jako král, tvrdí analýza Stephena Collinsona. Prezident Donald Trump a jeho okolí reagovali na víkendové protesty „No Kings“ výsměchem, čímž vlastně jen podpořili kritiku, která poukazuje na jeho rostoucí aroganci a přesvědčení o neomezené moci.
Navzdory dojednanému příměří v Gaze, které zprostředkoval americký prezident Donald Trump a které zastavilo dva roky trvající válku mezi Izraelem a Hamásem, se Palestinci ocitají před herkulovským úkolem obnovy. Každodenní život v Gaze je v současnosti nepředstavitelný. Bývalý softwarový inženýr Noor Abed musel například použít GPS, aby našel místo, kde dříve stála jeho čtvrť, která se proměnila v pouhé písečné duny.
Rusko si osvojilo strategii permanentní hybridní války, jejíž cílem není pouze vítězství na Ukrajině, ale především trvalé oslabení Západu. Nejnovější taktika Moskvy zahrnuje průniky dronů do Polska, přelety stíhaček v prostoru NATO, zasahování do voleb v Rumunsku a Moldavsku a nasazení „malých zelených mužíčků“ v Estonsku. Tyto akce jsou podle expertů součástí širší strategie, označované jako „Gerasimovova doktrína“ nebo „nelineární válka“.
Nejvyšší čínští představitelé se tento týden sejdou v Pekingu, aby stanovili klíčové cíle a vize země pro zbytek desetiletí. Jedná se o zasedání neboli Plénum Ústředního výboru Komunistické strany Číny, které se schází přibližně jednou ročně. Závěry z tohoto týdne budou tvořit základ pro nadcházející Pětiletý plán, který bude druhá největší světová ekonomika následovat v letech 2026 až 2030.
Mnoho největších světových webových stránek a aplikací je mimo provoz kvůli výpadku postihujícímu Amazon Web Services (AWS). Infrastruktura cloudové divize Amazonu tvoří základ pro miliony webů a platforem velkých společností. Problémy zasáhly aplikace jako Snapchat, Duolingo, Zoom a Roblox, stejně jako zákazníky bank Lloyds a Halifax. AWS nyní hlásí, že „vidí značné známky oživení“ a většina aplikací by již měla fungovat, uživatelé ale nadále hlásí opak.
Americký prezident Donald Trump v neděli nazval kolumbijského prezidenta Gustava Petra „ilegálním drogovým vůdcem“ a oznámil, že škrtne financování Kolumbie ze strany USA. Důvodem je, že Petro podle něj „nedělá nic, aby zastavil“ produkci drog ve své zemi. Toto prohlášení představuje nejnovější známku tření mezi Washingtonem a jedním z jeho nejbližších latinskoamerických spojenců.