Vzhledem k rostoucí klimatické krizi začínají některé turistické destinace zavádět nové poplatky, které mají za cíl chránit zranitelné přírodní oblasti. Ačkoli se tyto dodatečné daně - často na ubytování, vstupy do národních parků či jízdy na trajektech - mohou zdát jako nepříjemnost, mohou hrát klíčovou roli v zajištění přežití některých z nejcennějších míst na světě.
V posledních letech čelí některé z nejkrásnějších a nejznámějších turistických destinací na světě stále větším výzvám způsobeným klimatickými změnami. Stoupající teploty, častější a intenzivnější přírodní katastrofy, zvyšující se hladina moří a s tím spojené ztráty biodiverzity ohrožují nejen přírodní krásy těchto míst, ale i ekonomiky, které se na turismu spoléhají.
Ačkoli si mnoho turistů užívá cestování do těchto oblastí, jejich návštěvy mohou zároveň zanechat negativní ekologický otisk. V reakci na tuto situaci začíná podle BBC stále více destinací zavádět nové klimatické poplatky, které mají pomoci chránit a obnovovat místní ekosystémy.
V květnu 2024 přijal stát Hawaii, ve snaze reagovat na klimatické změny a chránit své přírodní bohatství, první tzv. Zelenou daň v USA. Tento poplatek, který činí 0,75 % z ceny ubytování, se vztahuje na všechny návštěvníky ostrovů a bude generovat ročně přibližně 100 milionů dolarů. Peníze budou použity na obnovu po katastrofických lesních požárech, obnovu korálových útesů a adaptaci na klimatické změny.
Guvernér Josh Green při oznámení tohoto kroku uvedl, že turismus je jedním z hlavních faktorů, který zatěžuje přírodní zdroje Havaje. Po loňských lesních požárech, které zasáhly oblast Lahaina na Maui a zpustošily více než 2 000 budov, bylo jasné, že Hawaii musí přehodnotit způsob, jakým se vyrovnává s nároky turismu na jeho přírodní bohatství. „Tato daň není jen příplatkem. Umožňuje turistům přímo se podílet na ochraně těchto unikátních a křehkých ekosystémů,“ vysvětlil Susan Fazekas, místní průvodkyně z Maui.
Hawaii není jediná, kdo v poslední době přijal klimatické poplatky. V lednu 2024 zavedlo Řecko poplatek za odolnost vůči klimatické krizi, který nahradil dřívější poplatek za pobyt v hotelech. Tento nový poplatek se pohybuje od 0,50 € do 10 € za noc, přičemž na populárních ostrovech jako Mykonos nebo Santorini se cena může vyšplhat až na 20 € za noc během turistické sezóny. Očekává se, že poplatek přinese každoročně přibližně 400 milionů eur, které budou využity na prevenci přírodních katastrof, obnovu ekosystémů a zlepšení vodní infrastruktury.
Dalšími destinacemi, které zavádějí klimatické poplatky, jsou Bali, Maledivy nebo Nový Zéland. Například Maledivy již od roku 2015 vybírají Zelený poplatek na úrovni 12 USD za noc, který od ledna 2025 vzrostl na dvojnásobek. Tento poplatek financuje ochranu pobřežních oblastí a správu odpadků. Na Bali byl v roce 2024 zaveden poplatek ve výši 150 000 rupií (přibližně 10 USD) pro mezinárodní turisty, který má přispět na ochranu životního prostředí.
I když se mohou tyto poplatky na první pohled zdát jako drobné navýšení nákladů na dovolenou, jejich účinek může být zásadní. Podle Rachel Dodds, profesorky řízení turismu na Toronto Metropolitan University, mohou turistické daně představovat snadný způsob, jak získat další prostředky na podporu udržitelnosti a klimatických iniciativ. „Co však dělá tyto poplatky skutečně významné, je transparentnost a jasnost v tom, jak jsou prostředky použity,“ říká Doddsová.
Na Maledivách a Novém Zélandu již existují příklady, jak může být tato transparentnost zajištěna. Maledivy zveřejňují měsíční zprávy o tom, jak jsou vybrané poplatky využívány na ochranu pobřeží a zlepšení nakládání s odpady. Na Novém Zélandu je každý rok publikována zpráva o výdajích z návštěvnického poplatku, která ukazuje, jak byly prostředky použity na obnovu turistických stezek, ochranu přírodních lokalit a investice do udržitelné infrastruktury.
Průzkumy naznačují, že většina turistů je ochotná přispět na ochranu přírody, pokud je jasně vysvětleno, jak budou jejich peníze použity. Například podle zprávy Booking.com za rok 2024 se 75 % cestovatelů vyjádřilo, že by rádi cestovali udržitelněji, a 71 % z nich uvedlo, že by chtěli opustit místa, která navštívili, v lepším stavu, než jak je našli. Zároveň 80 % návštěvníků je ochotno zaplatit až o 10 % více za ekologické možnosti cestování.
Většina odborníků se shoduje, že zavádění těchto poplatků je součástí širšího trendu, kdy se turismus přestává vnímat pouze jako spotřeba přírodních zdrojů, ale jako spolupráce mezi místními komunitami, turisty a přírodou. Důraz na udržitelnost by neměl být považován za přidaný luxus, ale měl by být součástí každé turistické nabídky. „Udržitelnost by měla být součástí samotného zážitku z cestování. Turisté by ji neměli vnímat jako něco navíc, ale jako přirozenou součást svého pobytu,“ vysvětluje Christopher Imbsen z World Travel & Tourism Council.
Pokud budou tyto poplatky spravovány transparentně a efektivně, mohou skutečně přispět k ochraně křehkých přírodních lokalit pro příští generace. Možná vaše příští dovolená bude trochu dražší, ale to, co zaplatíte, může pomoci ochránit destinace, které milujete.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.