Vzhledem k rostoucí klimatické krizi začínají některé turistické destinace zavádět nové poplatky, které mají za cíl chránit zranitelné přírodní oblasti. Ačkoli se tyto dodatečné daně - často na ubytování, vstupy do národních parků či jízdy na trajektech - mohou zdát jako nepříjemnost, mohou hrát klíčovou roli v zajištění přežití některých z nejcennějších míst na světě.
V posledních letech čelí některé z nejkrásnějších a nejznámějších turistických destinací na světě stále větším výzvám způsobeným klimatickými změnami. Stoupající teploty, častější a intenzivnější přírodní katastrofy, zvyšující se hladina moří a s tím spojené ztráty biodiverzity ohrožují nejen přírodní krásy těchto míst, ale i ekonomiky, které se na turismu spoléhají.
Ačkoli si mnoho turistů užívá cestování do těchto oblastí, jejich návštěvy mohou zároveň zanechat negativní ekologický otisk. V reakci na tuto situaci začíná podle BBC stále více destinací zavádět nové klimatické poplatky, které mají pomoci chránit a obnovovat místní ekosystémy.
V květnu 2024 přijal stát Hawaii, ve snaze reagovat na klimatické změny a chránit své přírodní bohatství, první tzv. Zelenou daň v USA. Tento poplatek, který činí 0,75 % z ceny ubytování, se vztahuje na všechny návštěvníky ostrovů a bude generovat ročně přibližně 100 milionů dolarů. Peníze budou použity na obnovu po katastrofických lesních požárech, obnovu korálových útesů a adaptaci na klimatické změny.
Guvernér Josh Green při oznámení tohoto kroku uvedl, že turismus je jedním z hlavních faktorů, který zatěžuje přírodní zdroje Havaje. Po loňských lesních požárech, které zasáhly oblast Lahaina na Maui a zpustošily více než 2 000 budov, bylo jasné, že Hawaii musí přehodnotit způsob, jakým se vyrovnává s nároky turismu na jeho přírodní bohatství. „Tato daň není jen příplatkem. Umožňuje turistům přímo se podílet na ochraně těchto unikátních a křehkých ekosystémů,“ vysvětlil Susan Fazekas, místní průvodkyně z Maui.
Hawaii není jediná, kdo v poslední době přijal klimatické poplatky. V lednu 2024 zavedlo Řecko poplatek za odolnost vůči klimatické krizi, který nahradil dřívější poplatek za pobyt v hotelech. Tento nový poplatek se pohybuje od 0,50 € do 10 € za noc, přičemž na populárních ostrovech jako Mykonos nebo Santorini se cena může vyšplhat až na 20 € za noc během turistické sezóny. Očekává se, že poplatek přinese každoročně přibližně 400 milionů eur, které budou využity na prevenci přírodních katastrof, obnovu ekosystémů a zlepšení vodní infrastruktury.
Dalšími destinacemi, které zavádějí klimatické poplatky, jsou Bali, Maledivy nebo Nový Zéland. Například Maledivy již od roku 2015 vybírají Zelený poplatek na úrovni 12 USD za noc, který od ledna 2025 vzrostl na dvojnásobek. Tento poplatek financuje ochranu pobřežních oblastí a správu odpadků. Na Bali byl v roce 2024 zaveden poplatek ve výši 150 000 rupií (přibližně 10 USD) pro mezinárodní turisty, který má přispět na ochranu životního prostředí.
I když se mohou tyto poplatky na první pohled zdát jako drobné navýšení nákladů na dovolenou, jejich účinek může být zásadní. Podle Rachel Dodds, profesorky řízení turismu na Toronto Metropolitan University, mohou turistické daně představovat snadný způsob, jak získat další prostředky na podporu udržitelnosti a klimatických iniciativ. „Co však dělá tyto poplatky skutečně významné, je transparentnost a jasnost v tom, jak jsou prostředky použity,“ říká Doddsová.
Na Maledivách a Novém Zélandu již existují příklady, jak může být tato transparentnost zajištěna. Maledivy zveřejňují měsíční zprávy o tom, jak jsou vybrané poplatky využívány na ochranu pobřeží a zlepšení nakládání s odpady. Na Novém Zélandu je každý rok publikována zpráva o výdajích z návštěvnického poplatku, která ukazuje, jak byly prostředky použity na obnovu turistických stezek, ochranu přírodních lokalit a investice do udržitelné infrastruktury.
Průzkumy naznačují, že většina turistů je ochotná přispět na ochranu přírody, pokud je jasně vysvětleno, jak budou jejich peníze použity. Například podle zprávy Booking.com za rok 2024 se 75 % cestovatelů vyjádřilo, že by rádi cestovali udržitelněji, a 71 % z nich uvedlo, že by chtěli opustit místa, která navštívili, v lepším stavu, než jak je našli. Zároveň 80 % návštěvníků je ochotno zaplatit až o 10 % více za ekologické možnosti cestování.
Většina odborníků se shoduje, že zavádění těchto poplatků je součástí širšího trendu, kdy se turismus přestává vnímat pouze jako spotřeba přírodních zdrojů, ale jako spolupráce mezi místními komunitami, turisty a přírodou. Důraz na udržitelnost by neměl být považován za přidaný luxus, ale měl by být součástí každé turistické nabídky. „Udržitelnost by měla být součástí samotného zážitku z cestování. Turisté by ji neměli vnímat jako něco navíc, ale jako přirozenou součást svého pobytu,“ vysvětluje Christopher Imbsen z World Travel & Tourism Council.
Pokud budou tyto poplatky spravovány transparentně a efektivně, mohou skutečně přispět k ochraně křehkých přírodních lokalit pro příští generace. Možná vaše příští dovolená bude trochu dražší, ale to, co zaplatíte, může pomoci ochránit destinace, které milujete.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.