Vzhledem k rostoucí klimatické krizi začínají některé turistické destinace zavádět nové poplatky, které mají za cíl chránit zranitelné přírodní oblasti. Ačkoli se tyto dodatečné daně - často na ubytování, vstupy do národních parků či jízdy na trajektech - mohou zdát jako nepříjemnost, mohou hrát klíčovou roli v zajištění přežití některých z nejcennějších míst na světě.
V posledních letech čelí některé z nejkrásnějších a nejznámějších turistických destinací na světě stále větším výzvám způsobeným klimatickými změnami. Stoupající teploty, častější a intenzivnější přírodní katastrofy, zvyšující se hladina moří a s tím spojené ztráty biodiverzity ohrožují nejen přírodní krásy těchto míst, ale i ekonomiky, které se na turismu spoléhají.
Ačkoli si mnoho turistů užívá cestování do těchto oblastí, jejich návštěvy mohou zároveň zanechat negativní ekologický otisk. V reakci na tuto situaci začíná podle BBC stále více destinací zavádět nové klimatické poplatky, které mají pomoci chránit a obnovovat místní ekosystémy.
V květnu 2024 přijal stát Hawaii, ve snaze reagovat na klimatické změny a chránit své přírodní bohatství, první tzv. Zelenou daň v USA. Tento poplatek, který činí 0,75 % z ceny ubytování, se vztahuje na všechny návštěvníky ostrovů a bude generovat ročně přibližně 100 milionů dolarů. Peníze budou použity na obnovu po katastrofických lesních požárech, obnovu korálových útesů a adaptaci na klimatické změny.
Guvernér Josh Green při oznámení tohoto kroku uvedl, že turismus je jedním z hlavních faktorů, který zatěžuje přírodní zdroje Havaje. Po loňských lesních požárech, které zasáhly oblast Lahaina na Maui a zpustošily více než 2 000 budov, bylo jasné, že Hawaii musí přehodnotit způsob, jakým se vyrovnává s nároky turismu na jeho přírodní bohatství. „Tato daň není jen příplatkem. Umožňuje turistům přímo se podílet na ochraně těchto unikátních a křehkých ekosystémů,“ vysvětlil Susan Fazekas, místní průvodkyně z Maui.
Hawaii není jediná, kdo v poslední době přijal klimatické poplatky. V lednu 2024 zavedlo Řecko poplatek za odolnost vůči klimatické krizi, který nahradil dřívější poplatek za pobyt v hotelech. Tento nový poplatek se pohybuje od 0,50 € do 10 € za noc, přičemž na populárních ostrovech jako Mykonos nebo Santorini se cena může vyšplhat až na 20 € za noc během turistické sezóny. Očekává se, že poplatek přinese každoročně přibližně 400 milionů eur, které budou využity na prevenci přírodních katastrof, obnovu ekosystémů a zlepšení vodní infrastruktury.
Dalšími destinacemi, které zavádějí klimatické poplatky, jsou Bali, Maledivy nebo Nový Zéland. Například Maledivy již od roku 2015 vybírají Zelený poplatek na úrovni 12 USD za noc, který od ledna 2025 vzrostl na dvojnásobek. Tento poplatek financuje ochranu pobřežních oblastí a správu odpadků. Na Bali byl v roce 2024 zaveden poplatek ve výši 150 000 rupií (přibližně 10 USD) pro mezinárodní turisty, který má přispět na ochranu životního prostředí.
I když se mohou tyto poplatky na první pohled zdát jako drobné navýšení nákladů na dovolenou, jejich účinek může být zásadní. Podle Rachel Dodds, profesorky řízení turismu na Toronto Metropolitan University, mohou turistické daně představovat snadný způsob, jak získat další prostředky na podporu udržitelnosti a klimatických iniciativ. „Co však dělá tyto poplatky skutečně významné, je transparentnost a jasnost v tom, jak jsou prostředky použity,“ říká Doddsová.
Na Maledivách a Novém Zélandu již existují příklady, jak může být tato transparentnost zajištěna. Maledivy zveřejňují měsíční zprávy o tom, jak jsou vybrané poplatky využívány na ochranu pobřeží a zlepšení nakládání s odpady. Na Novém Zélandu je každý rok publikována zpráva o výdajích z návštěvnického poplatku, která ukazuje, jak byly prostředky použity na obnovu turistických stezek, ochranu přírodních lokalit a investice do udržitelné infrastruktury.
Průzkumy naznačují, že většina turistů je ochotná přispět na ochranu přírody, pokud je jasně vysvětleno, jak budou jejich peníze použity. Například podle zprávy Booking.com za rok 2024 se 75 % cestovatelů vyjádřilo, že by rádi cestovali udržitelněji, a 71 % z nich uvedlo, že by chtěli opustit místa, která navštívili, v lepším stavu, než jak je našli. Zároveň 80 % návštěvníků je ochotno zaplatit až o 10 % více za ekologické možnosti cestování.
Většina odborníků se shoduje, že zavádění těchto poplatků je součástí širšího trendu, kdy se turismus přestává vnímat pouze jako spotřeba přírodních zdrojů, ale jako spolupráce mezi místními komunitami, turisty a přírodou. Důraz na udržitelnost by neměl být považován za přidaný luxus, ale měl by být součástí každé turistické nabídky. „Udržitelnost by měla být součástí samotného zážitku z cestování. Turisté by ji neměli vnímat jako něco navíc, ale jako přirozenou součást svého pobytu,“ vysvětluje Christopher Imbsen z World Travel & Tourism Council.
Pokud budou tyto poplatky spravovány transparentně a efektivně, mohou skutečně přispět k ochraně křehkých přírodních lokalit pro příští generace. Možná vaše příští dovolená bude trochu dražší, ale to, co zaplatíte, může pomoci ochránit destinace, které milujete.
Zpráva o pátečním úmrtí moderátora Patrika Hezuckého ve věku 55 let hluboce zasáhla nespočet jeho příznivců. Lidé okamžitě začali spontánně směřovat k budově rádia Evropa 2 v Praze, kde Hezucký strávil většinu své profesní kariéry, aby zde vyjádřili svůj zármutek a vděčnost. Tímto způsobem vzniklo před sídlem stanice improvizované pietní místo.
Spojené státy čelí znepokojivému zvratu v trendu snižování emisí. Administrace prezidenta Trumpa uvolňuje pravidla pro znečištění z uhelných elektráren, zatímco energetické společnosti po celé zemi ruší plány na jejich uzavření. Důvodem je masivní poptávka po elektřině generovaná boomem datových center pro umělou inteligenci (AI). Kombinace těchto dvou faktorů by podle webu Politico mohla mít dramatické dopady na růst teplot a zdraví obyvatel žijících v blízkosti elektráren.
Obyvatelé starobylého ukrajinského města Černihiv, které je proslulé svými středověkými katedrálami, se potýkají s rozsáhlými výpadky elektřiny a krutým chladem. Tyto problémy jsou přímým důsledkem intenzivních ruských útoků. Místní obyvatelka Valentina Ivanivna ukázala novou čelovku, kterou dostala od vnuka, a používá ji většinu večerů při domácích pracích, jako je mytí nádobí nebo vaření. Vysvětlila, že bez elektřiny se nedá nic naplánovat, což je velmi stresující a vyčerpávající, jelikož ani pozvat lidi na čaj je nemožné, protože nefunguje rychlovarná konvice.
Evropa zintenzivňuje přípravy na možný konflikt s Ruskem, přičemž debaty o posílení obrany eskalovaly po sérii incidentů. Od poloviny září opakovaně narušily polský vzdušný prostor ruské drony a v následujících dvou měsících se neidentifikované bezpilotní stroje objevily také nad vojenskými a letištními lokalitami v Německu, Dánsku, Belgii a Norsku. Jako reakci na tyto vpády oznámil Brusel plány na vybudování „dronové zdi“ k ochraně evropského vzdušného prostoru, jejíž dokončení je plánováno na rok 2027.
Spojenci Vladimira Putina opět navrhli potenciální útok na Spojené království, přičemž ruský představitel Dmitry Rogozin, senátor a válečný veterán, označil řadu britských obranných lokalit za možné cíle. Rogozin, který dříve působil jako vicepremiér a šéf kosmické agentury, varoval, že Velká Británie by se mohla stát "smrtelně nebezpečnou".
Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".
Ukrajina ostře kritizuje poslední ruské útoky na civilní cíle jako zcela nesmyslné, zatímco v mírových jednáních pokračuje jen velmi pomalý posun. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil noční útok Ruska drony za "bezvýznamný z vojenského hlediska" a prohlásil, že skutečným cílem Moskvy je "způsobovat utrpení milionům Ukrajinců".
Spojené státy americké vyslaly do Karibského moře USS Gerald R. Ford, nejmodernější letadlovou loď na světě, což je jasná demonstrace síly, která má zapůsobit na Madurův režim ve Venezuele. Přítomnost lodi okamžitě staví Spojené státy do pozice dominantní regionální mocnosti bez jakékoli smysluplné konkurence. Vyvstává však otázka, zda existuje jakýkoliv praktický způsob, jak by Venezuela mohla Fordu, jehož cena se odhaduje na 13 miliard dolarů, ublížit.
Prezident Spojených států Donald Trump ve své nové Národní bezpečnostní strategii tvrdí, že USA musí zachovat a posilovat dominanci svého finančního sektoru po celém světě. Tento 33-stránkový dokument představuje poměrně vzácné formální vysvětlení Trumpova pohledu na zahraniční politiku ze strany jeho administrativy a má potenciál utvářet priority americké politiky.
Evropa byla varována. Ruský prezident Vladimir Putin vede proti Ukrajině rozsáhlou válku už téměř čtyři roky a tento týden pohrozil, že Rusko je „právě teď připraveno“ i na válku s Evropou, pokud to bude nutné. Prezident Donald Trump zase ukázal, že Spojené státy jsou připraveny prodat Ukrajinu kvůli špinavé dohodě s Putinovým Ruskem. Nová americká Národní bezpečnostní strategie předepisuje „kultivování odporu vůči současné trajektorii Evropy v rámci evropských národů“. Kolik jasnějších varování ještě Evropa potřebuje?
Ukrajinští a američtí představitelé zahájili v sobotu v Miami již třetí den po sobě probíhajících rozhovorů. Washington uvedl, že se obě strany shodují na tom, že „skutečný pokrok“ bude záviset na ochotě Ruska ukončit válku. Se Stevem Witkoffem, zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem se setkal přední ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a také Andrij Hnatov, náčelník štábu ozbrojených sil Kyjeva. Shrnutí jednání uvádí, že se obě strany shodly, že skutečný pokrok směrem k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska prokázat vážné odhodlání k dlouhodobému míru. Součástí toho by měly být kroky k deeskalaci a zastavení zabíjení.
Tchajwanská vláda vydala nařízení o ročním zablokování populární čínské sociální mediální aplikace. Stalo se tak poté, co platforma neprojevila ochotu spolupracovat s úřady ohledně obav spojených s podvody. Aplikace Xiaohongshu, známá také jako RedNote, si v posledních letech získala na oblibě mezi mladými Tchajwanci, kde nasbírala tři miliony uživatelů v demokratickém státě s 23 miliony obyvatel.