Vzhledem k rostoucí klimatické krizi začínají některé turistické destinace zavádět nové poplatky, které mají za cíl chránit zranitelné přírodní oblasti. Ačkoli se tyto dodatečné daně - často na ubytování, vstupy do národních parků či jízdy na trajektech - mohou zdát jako nepříjemnost, mohou hrát klíčovou roli v zajištění přežití některých z nejcennějších míst na světě.
V posledních letech čelí některé z nejkrásnějších a nejznámějších turistických destinací na světě stále větším výzvám způsobeným klimatickými změnami. Stoupající teploty, častější a intenzivnější přírodní katastrofy, zvyšující se hladina moří a s tím spojené ztráty biodiverzity ohrožují nejen přírodní krásy těchto míst, ale i ekonomiky, které se na turismu spoléhají.
Ačkoli si mnoho turistů užívá cestování do těchto oblastí, jejich návštěvy mohou zároveň zanechat negativní ekologický otisk. V reakci na tuto situaci začíná podle BBC stále více destinací zavádět nové klimatické poplatky, které mají pomoci chránit a obnovovat místní ekosystémy.
V květnu 2024 přijal stát Hawaii, ve snaze reagovat na klimatické změny a chránit své přírodní bohatství, první tzv. Zelenou daň v USA. Tento poplatek, který činí 0,75 % z ceny ubytování, se vztahuje na všechny návštěvníky ostrovů a bude generovat ročně přibližně 100 milionů dolarů. Peníze budou použity na obnovu po katastrofických lesních požárech, obnovu korálových útesů a adaptaci na klimatické změny.
Guvernér Josh Green při oznámení tohoto kroku uvedl, že turismus je jedním z hlavních faktorů, který zatěžuje přírodní zdroje Havaje. Po loňských lesních požárech, které zasáhly oblast Lahaina na Maui a zpustošily více než 2 000 budov, bylo jasné, že Hawaii musí přehodnotit způsob, jakým se vyrovnává s nároky turismu na jeho přírodní bohatství. „Tato daň není jen příplatkem. Umožňuje turistům přímo se podílet na ochraně těchto unikátních a křehkých ekosystémů,“ vysvětlil Susan Fazekas, místní průvodkyně z Maui.
Hawaii není jediná, kdo v poslední době přijal klimatické poplatky. V lednu 2024 zavedlo Řecko poplatek za odolnost vůči klimatické krizi, který nahradil dřívější poplatek za pobyt v hotelech. Tento nový poplatek se pohybuje od 0,50 € do 10 € za noc, přičemž na populárních ostrovech jako Mykonos nebo Santorini se cena může vyšplhat až na 20 € za noc během turistické sezóny. Očekává se, že poplatek přinese každoročně přibližně 400 milionů eur, které budou využity na prevenci přírodních katastrof, obnovu ekosystémů a zlepšení vodní infrastruktury.
Dalšími destinacemi, které zavádějí klimatické poplatky, jsou Bali, Maledivy nebo Nový Zéland. Například Maledivy již od roku 2015 vybírají Zelený poplatek na úrovni 12 USD za noc, který od ledna 2025 vzrostl na dvojnásobek. Tento poplatek financuje ochranu pobřežních oblastí a správu odpadků. Na Bali byl v roce 2024 zaveden poplatek ve výši 150 000 rupií (přibližně 10 USD) pro mezinárodní turisty, který má přispět na ochranu životního prostředí.
I když se mohou tyto poplatky na první pohled zdát jako drobné navýšení nákladů na dovolenou, jejich účinek může být zásadní. Podle Rachel Dodds, profesorky řízení turismu na Toronto Metropolitan University, mohou turistické daně představovat snadný způsob, jak získat další prostředky na podporu udržitelnosti a klimatických iniciativ. „Co však dělá tyto poplatky skutečně významné, je transparentnost a jasnost v tom, jak jsou prostředky použity,“ říká Doddsová.
Na Maledivách a Novém Zélandu již existují příklady, jak může být tato transparentnost zajištěna. Maledivy zveřejňují měsíční zprávy o tom, jak jsou vybrané poplatky využívány na ochranu pobřeží a zlepšení nakládání s odpady. Na Novém Zélandu je každý rok publikována zpráva o výdajích z návštěvnického poplatku, která ukazuje, jak byly prostředky použity na obnovu turistických stezek, ochranu přírodních lokalit a investice do udržitelné infrastruktury.
Průzkumy naznačují, že většina turistů je ochotná přispět na ochranu přírody, pokud je jasně vysvětleno, jak budou jejich peníze použity. Například podle zprávy Booking.com za rok 2024 se 75 % cestovatelů vyjádřilo, že by rádi cestovali udržitelněji, a 71 % z nich uvedlo, že by chtěli opustit místa, která navštívili, v lepším stavu, než jak je našli. Zároveň 80 % návštěvníků je ochotno zaplatit až o 10 % více za ekologické možnosti cestování.
Většina odborníků se shoduje, že zavádění těchto poplatků je součástí širšího trendu, kdy se turismus přestává vnímat pouze jako spotřeba přírodních zdrojů, ale jako spolupráce mezi místními komunitami, turisty a přírodou. Důraz na udržitelnost by neměl být považován za přidaný luxus, ale měl by být součástí každé turistické nabídky. „Udržitelnost by měla být součástí samotného zážitku z cestování. Turisté by ji neměli vnímat jako něco navíc, ale jako přirozenou součást svého pobytu,“ vysvětluje Christopher Imbsen z World Travel & Tourism Council.
Pokud budou tyto poplatky spravovány transparentně a efektivně, mohou skutečně přispět k ochraně křehkých přírodních lokalit pro příští generace. Možná vaše příští dovolená bude trochu dražší, ale to, co zaplatíte, může pomoci ochránit destinace, které milujete.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.