Na 25. summitu EU–Čína v Pekingu byla podepsána důležitá klimatická dohoda, která byla považována za vzácné vítězství pro obě strany. Přesto, že se evropským lídrům podařilo dosáhnout společné shody v oblasti boje proti klimatickým změnám, zbytek jednání se ukázal jako neúspěšný.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen označila klimatickou dohodu za „velký krok vpřed“ a vyjádřila přesvědčení, že spolupráce mezi EU a Čínou může „nastavit globální standard“. Nicméně, jak se ukázalo, napětí mezi těmito dvěma velkými hráči v oblasti čistých technologií, jako jsou solární panely, baterie a elektromobily, zasáhlo do širšího rámce obchodní spolupráce.
Čína v posledních letech dominovala globálnímu trhu s těmito technologiemi a stala se lídrem v oblasti výroby potřebných materiálů, což EU vnímá jako hrozbu pro vlastní průmyslovou základnu. Tento konkurenceschopný model vývozu, podporovaný státními subvencemi, vedl k tomu, že čínské výrobky často disponují nižšími náklady, což Evropskou unii ohrožuje v oblasti chemického průmyslu a automobilové výroby.
V reakci na toto napětí čínský prezident Si Ťin-pching zdůraznil, že „shodné zájmy nejsou hrozbou“ a že „zvýšení konkurenceschopnosti by nemělo záviset na budování bariér“. V oblasti klimatu byl dosavadní vztah EU a Číny považován za relativně stabilní prostor pro spolupráci, ale nyní se i zde objevují nové výzvy a soupeření.
Evropské snahy o podporu udržitelného rozvoje v rozvojových zemích, jak bylo uvedeno v klimatickém prohlášení, se mohou vykládat dvěma způsoby. Čína na jedné straně podporuje širší přístup k ekologickým technologiím a levnějším produktům, zatímco EU má své výhrady k otevření trhů pro levnější čínské výrobky, které by mohly snížit náklady na klimatické projekty, ale ohrozit konkurenceschopnost evropského průmyslu.
Přes určité politické signály o zachování spolupráce mezi EU a Čínou, které mohou mít strategický význam vůči USA, je výsledkem tohoto summitu spíše politická deklarace než konkrétní praktické kroky. K tomu přispívá i skutečnost, že v dohodě chybí konkrétní opatření na ochranu evropských trhů nebo regulaci vývozu některých klíčových materiálů, které Čína omezuje.
Dohoda tedy ukazuje na stále hlubší soupeření mezi EU a Čínou, přičemž obě strany usilují o dominanci v klíčových sektorech čisté energie, jako jsou elektromobily a obnovitelné zdroje. Jak se zdá, boj o klimatickou prevenci se tak stal nejen politickým, ale i ekonomickým konkurenčním prostorem, kde obě velmoci nechtějí ustoupit.
Zatímco EU a Čína společně deklarovaly svůj závazek k Pařížské dohodě, otázkou zůstává, jaký vliv bude mít tento spor na jejich globální vyjednávací pozice, přičemž situaci komplikuje i geopolitické napětí spojené s čínskou podporou Ruska v konfliktu na Ukrajině.
1. prosince došlo k explozi na úseku ropovodu Družba poblíž obce Kazinskie Vyselki v Tambovské oblasti Ruské federace. Informaci o incidentu potvrdily zdroje z Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny (GUR).
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že není správné tvrdit, že by ruský prezident Vladimir Putin odmítl americký "mírový plán" pro ukončení války Ruska proti Ukrajině. Tuto informaci uvedly ruské tiskové agentury RIA Novosti a Interfax s odkazem na zvukový komentář Peskova.
Extrémní horko, špatné počasí a nekvalitní ovzduší představují významná rizika pro Mistrovství světa ve fotbale 2026, které se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku v červnu a červenci. Odborníci varují, že nečekané meteorologické jevy by mohly mít závažné finanční dopady na fanoušky, organizátory a místní podniky. Nedávná zpráva Pitches in Peril zjistila, že deset ze šestnácti hostitelských měst čelí "velmi vysokému riziku extrémního tepelného stresu".
Německý magazín Der Spiegel přinesl zprávu o tom, že francouzský prezident Emmanuel Macron soukromě varoval vedoucí představitele evropských zemí před hrozbou, že by Spojené státy mohly Ukrajinu "zradit" v otázce území, aniž by jí byly poskytnuty jasné bezpečnostní záruky. Zpráva se opírá o uniklou anglickou poznámku zachycující nedávný telefonický rozhovor mezi evropskými lídry.
Barmský vojenský režim oznámil, že volby proběhnou ve třech fázích, začnou 28. prosince a skončí v lednu. Dva výsledky jsou podle expertů jisté: za prvé, strana spojená s armádou bude prohlášena za vítěze, a za druhé, exilová vláda národní jednoty (NUG) se ještě více vytratí do pozadí. Téměř pět let od vojenského převratu v únoru 2021 se země nachází v občanské válce. Armáda bojuje proti Lidovým obranným silám a četným etnickým ozbrojeným organizacím. Tisíce protestujících, bojovníků a politiků, včetně prezidenta Win Myinta a oblíbené vůdkyně Aung San Su Ťij, zůstávají ve vězení.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a čínský prezident Si Ťin-pching se ve čtvrtek v Pekingu zavázali ke spolupráci na řešení globálních problémů, včetně snah o ukončení války na Ukrajině a otázek obchodu. Bilaterální jednání ve Velkém sále lidu v Pekingu se uskutečnilo v době, kdy se Francie připravuje na převzetí předsednictví skupiny G7 v příštím roce.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva "v každém případě" získá region Donbas na východě Ukrajiny, a to i vojenskými prostředky. Tímto prohlášením se utvrdil v jednom ze svých klíčových požadavků ve chvíli, kdy se ukrajinští představitelé připravují na další mírové rozhovory, které dosud nepřinesly žádnou dohodu.
Společnost Meta zahájila odebírání přístupu k platformám Instagram, Facebook a Threads australským dětem mladším 16 let. K tomuto kroku dochází týden před oficiálním zahájením zákazu sociálních sítí pro teenagery v Austrálii. Technologický gigant minulý měsíc oznámil, že začal uživatele ve věku od 13 do 15 let informovat, že jejich účty budou deaktivovány od 4. prosince.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha požadoval, aby Vladimir Putin "přestal marnit čas světa", zatímco ministryně zahraničí Spojeného království Yvette Cooper řekla, že ruský prezident by měl "ukončit chvástání a krveprolití" a zasednout k jednání o míru. Margus Tsahkna, estonský ministr zahraničí, prohlásil, že je "celkem zřejmé", že Kreml nemá zájem o mír. Evropští lídři takto reagovali ve středu na zjevně bezvýsledné rozhovory mezi americkými vyslanci a Putinem v Moskvě.
Největší událostí na Novém Zélandu ve čtvrtek se pravděpodobně stalo otevření obchodu s nábytkem. Nadšení zákazníci odpočítávali "3... 2... 1" a mávali švédskými vlajkami, když se otevřely dveře do nejvzdálenější pobočky nábytkářského řetězce IKEA od jeho mateřské země. Ohlušující potlesk se rozlehl, když davy spěchaly dovnitř nejnovějšího obchodu v Aucklandu. Dlouho očekávané otevření konečně poskytne Novozélanďanům přístup ke skandinávským základům, jako jsou knihovny BILLY a rámy postelí MALM.
Když ve čtvrtek přistane letadlo ruského prezidenta Vladimira Putina v Dillí, setká se s ceremoniální pompou vyhrazenou pro jednoho z nejvěrnějších indických partnerů. Nicméně jeho hostitel, premiér Narendra Modi, se zároveň snaží udržet hluboký strategický vztah s klíčovým globálním rivalem: Spojenými státy. Jde o diplomatický rozkol Indie. Na jedné straně stojí potenciální nákup pokročilých ruských stíhaček, levná ropa a pevné přátelství z dob studené války. Na straně druhé americká spolupráce v oblasti technologií, obchodu a investic, spojená s nadějí, že prezident Donald Trump zruší svá tvrdá cla.
Zvláštní vyslanec Spojených států Steve Witkoff se má ve čtvrtek v Miami setkat s Rustemem Umerovem, který je předsedou ukrajinské Rady národní bezpečnosti. Oznámil to Bílý dům po intenzivních jednáních, která proběhla v Moskvě. Schůzka se koná poté, co Witkoff strávil téměř pět hodin v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, kde jednal o ukončení války na Ukrajině.