Extrémní počasí spojilo Čínu s Evropou. Zbytek jednání moc úspěchu nesklidil

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Depositphotos
Klára Marková 25. července 2025 10:08
Sdílej:

Na 25. summitu EU–Čína v Pekingu byla podepsána důležitá klimatická dohoda, která byla považována za vzácné vítězství pro obě strany. Přesto, že se evropským lídrům podařilo dosáhnout společné shody v oblasti boje proti klimatickým změnám, zbytek jednání se ukázal jako neúspěšný.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen označila klimatickou dohodu za „velký krok vpřed“ a vyjádřila přesvědčení, že spolupráce mezi EU a Čínou může „nastavit globální standard“. Nicméně, jak se ukázalo, napětí mezi těmito dvěma velkými hráči v oblasti čistých technologií, jako jsou solární panely, baterie a elektromobily, zasáhlo do širšího rámce obchodní spolupráce.

Čína v posledních letech dominovala globálnímu trhu s těmito technologiemi a stala se lídrem v oblasti výroby potřebných materiálů, což EU vnímá jako hrozbu pro vlastní průmyslovou základnu. Tento konkurenceschopný model vývozu, podporovaný státními subvencemi, vedl k tomu, že čínské výrobky často disponují nižšími náklady, což Evropskou unii ohrožuje v oblasti chemického průmyslu a automobilové výroby.

V reakci na toto napětí čínský prezident Si Ťin-pching zdůraznil, že „shodné zájmy nejsou hrozbou“ a že „zvýšení konkurenceschopnosti by nemělo záviset na budování bariér“. V oblasti klimatu byl dosavadní vztah EU a Číny považován za relativně stabilní prostor pro spolupráci, ale nyní se i zde objevují nové výzvy a soupeření.

Evropské snahy o podporu udržitelného rozvoje v rozvojových zemích, jak bylo uvedeno v klimatickém prohlášení, se mohou vykládat dvěma způsoby. Čína na jedné straně podporuje širší přístup k ekologickým technologiím a levnějším produktům, zatímco EU má své výhrady k otevření trhů pro levnější čínské výrobky, které by mohly snížit náklady na klimatické projekty, ale ohrozit konkurenceschopnost evropského průmyslu.

Přes určité politické signály o zachování spolupráce mezi EU a Čínou, které mohou mít strategický význam vůči USA, je výsledkem tohoto summitu spíše politická deklarace než konkrétní praktické kroky. K tomu přispívá i skutečnost, že v dohodě chybí konkrétní opatření na ochranu evropských trhů nebo regulaci vývozu některých klíčových materiálů, které Čína omezuje.

Dohoda tedy ukazuje na stále hlubší soupeření mezi EU a Čínou, přičemž obě strany usilují o dominanci v klíčových sektorech čisté energie, jako jsou elektromobily a obnovitelné zdroje. Jak se zdá, boj o klimatickou prevenci se tak stal nejen politickým, ale i ekonomickým konkurenčním prostorem, kde obě velmoci nechtějí ustoupit.

Zatímco EU a Čína společně deklarovaly svůj závazek k Pařížské dohodě, otázkou zůstává, jaký vliv bude mít tento spor na jejich globální vyjednávací pozice, přičemž situaci komplikuje i geopolitické napětí spojené s čínskou podporou Ruska v konfliktu na Ukrajině. 

Stalo se