Extrémní počasí spojilo Čínu s Evropou. Zbytek jednání moc úspěchu nesklidil

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Depositphotos
Klára Marková 25. července 2025 10:08
Sdílej:

Na 25. summitu EU–Čína v Pekingu byla podepsána důležitá klimatická dohoda, která byla považována za vzácné vítězství pro obě strany. Přesto, že se evropským lídrům podařilo dosáhnout společné shody v oblasti boje proti klimatickým změnám, zbytek jednání se ukázal jako neúspěšný.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen označila klimatickou dohodu za „velký krok vpřed“ a vyjádřila přesvědčení, že spolupráce mezi EU a Čínou může „nastavit globální standard“. Nicméně, jak se ukázalo, napětí mezi těmito dvěma velkými hráči v oblasti čistých technologií, jako jsou solární panely, baterie a elektromobily, zasáhlo do širšího rámce obchodní spolupráce.

Čína v posledních letech dominovala globálnímu trhu s těmito technologiemi a stala se lídrem v oblasti výroby potřebných materiálů, což EU vnímá jako hrozbu pro vlastní průmyslovou základnu. Tento konkurenceschopný model vývozu, podporovaný státními subvencemi, vedl k tomu, že čínské výrobky často disponují nižšími náklady, což Evropskou unii ohrožuje v oblasti chemického průmyslu a automobilové výroby.

V reakci na toto napětí čínský prezident Si Ťin-pching zdůraznil, že „shodné zájmy nejsou hrozbou“ a že „zvýšení konkurenceschopnosti by nemělo záviset na budování bariér“. V oblasti klimatu byl dosavadní vztah EU a Číny považován za relativně stabilní prostor pro spolupráci, ale nyní se i zde objevují nové výzvy a soupeření.

Evropské snahy o podporu udržitelného rozvoje v rozvojových zemích, jak bylo uvedeno v klimatickém prohlášení, se mohou vykládat dvěma způsoby. Čína na jedné straně podporuje širší přístup k ekologickým technologiím a levnějším produktům, zatímco EU má své výhrady k otevření trhů pro levnější čínské výrobky, které by mohly snížit náklady na klimatické projekty, ale ohrozit konkurenceschopnost evropského průmyslu.

Přes určité politické signály o zachování spolupráce mezi EU a Čínou, které mohou mít strategický význam vůči USA, je výsledkem tohoto summitu spíše politická deklarace než konkrétní praktické kroky. K tomu přispívá i skutečnost, že v dohodě chybí konkrétní opatření na ochranu evropských trhů nebo regulaci vývozu některých klíčových materiálů, které Čína omezuje.

Dohoda tedy ukazuje na stále hlubší soupeření mezi EU a Čínou, přičemž obě strany usilují o dominanci v klíčových sektorech čisté energie, jako jsou elektromobily a obnovitelné zdroje. Jak se zdá, boj o klimatickou prevenci se tak stal nejen politickým, ale i ekonomickým konkurenčním prostorem, kde obě velmoci nechtějí ustoupit.

Zatímco EU a Čína společně deklarovaly svůj závazek k Pařížské dohodě, otázkou zůstává, jaký vliv bude mít tento spor na jejich globální vyjednávací pozice, přičemž situaci komplikuje i geopolitické napětí spojené s čínskou podporou Ruska v konfliktu na Ukrajině. 

Stalo se
Novinky
Hormuzský průliv

FAO: Zablokování Hormuzského průlivu vyvolá do roka celosvětovou potravinovou krizi

Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydala varování, podle kterého by zablokování Hormuzského průlivu mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Pokud vlády jednotlivých států nezačnou okamžitě jednat, hrozí prudký nárůst cen jídla. Uzavření této klíčové námořní trasy totiž nepředstavuje pouze krátkodobý výpadek v dopravě, ale znamená začátek hlubokého systémového šoku pro globální trh. Rozhodnutí, která v těchto dnech učiní zemědělci a vládní kabinety ohledně používání hnojiv, dovozu, financování a výběru plodin, budou mít zásadní vliv na budoucí vývoj. Podle zástupců zmíněné specializované agentury OSN se právě v těchto momentech rozhoduje o tom, zda ceny potravin dramaticky stoupnou na konci letošního roku, nebo na začátku roku 2027. Hlavní ekonom organizace Maximo Torero proto vyzval státy, aby začaly vážně přemýšlet o zvýšení své odolnosti vůči tomuto ekonomickému tlaku a minimalizovaly potenciální dopady.

Novinky
Kuba, ilustrační fotografie.

Kuba se mění v peklo na Zemi. Jak se žije lidem pod blokádou USA?

Spojené státy americké oficiálně obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a pět dalších osob z vraždy a spiknutí. Celý případ se vrací do roku 1996, kdy byla sestřelena dvě civilní letadla organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu, přičemž o život přišli čtyři lidé, z toho tři s americkým občanstvím. Podle nynějšího kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela jde o politický manévr postrádající jakýkoli právní základ. Šéf americké diplomacie Marco Rubio naopak kontroval prohlášením, že Kuba ohrožuje národní bezpečnost Spojených států, a šance na dosažení jakékoli mírové dohody mezi oběma státy nepovažuje za vysoké.

Novinky
Čína

Čína řeší bizarní problém. Bojuje s neexistujícími restauracemi

Čínské úřady zaměřily svou pozornost na nový terč v rámci snahy o zavedení pořádku do vysoce konkurenčního odvětví rozvozu jídla, kterým jsou takzvané „fiktivní kuchyně“ neboli restaurace, které fyzicky neexistují a objevují se pouze v aplikacích. 

Novinky
Sídlo EU

Evropská unie se ocitla na prahu zásadního rozhodnutí

Evropská unie se ocitla na prahu zásadního rozhodnutí v otázce reformy práv cestujících v letecké dopravě. Vyjednavači Evropského parlamentu a členských států mají čas pouze do úterý, aby překonali hluboké rozpory a dosáhli dohody o novém systému ochrany pasažérů. Pokud tato jednání selžou, zůstane v platnosti stávající unijní legislativa. Celý spor se točí kolem otázky, zda by cestující měli i nadále mít nárok na odškodnění ve výši od 250 do 600 eur v případech, kdy jejich let vykáže zpoždění o tři a více hodin.