Na 25. summitu EU–Čína v Pekingu byla podepsána důležitá klimatická dohoda, která byla považována za vzácné vítězství pro obě strany. Přesto, že se evropským lídrům podařilo dosáhnout společné shody v oblasti boje proti klimatickým změnám, zbytek jednání se ukázal jako neúspěšný.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen označila klimatickou dohodu za „velký krok vpřed“ a vyjádřila přesvědčení, že spolupráce mezi EU a Čínou může „nastavit globální standard“. Nicméně, jak se ukázalo, napětí mezi těmito dvěma velkými hráči v oblasti čistých technologií, jako jsou solární panely, baterie a elektromobily, zasáhlo do širšího rámce obchodní spolupráce.
Čína v posledních letech dominovala globálnímu trhu s těmito technologiemi a stala se lídrem v oblasti výroby potřebných materiálů, což EU vnímá jako hrozbu pro vlastní průmyslovou základnu. Tento konkurenceschopný model vývozu, podporovaný státními subvencemi, vedl k tomu, že čínské výrobky často disponují nižšími náklady, což Evropskou unii ohrožuje v oblasti chemického průmyslu a automobilové výroby.
V reakci na toto napětí čínský prezident Si Ťin-pching zdůraznil, že „shodné zájmy nejsou hrozbou“ a že „zvýšení konkurenceschopnosti by nemělo záviset na budování bariér“. V oblasti klimatu byl dosavadní vztah EU a Číny považován za relativně stabilní prostor pro spolupráci, ale nyní se i zde objevují nové výzvy a soupeření.
Evropské snahy o podporu udržitelného rozvoje v rozvojových zemích, jak bylo uvedeno v klimatickém prohlášení, se mohou vykládat dvěma způsoby. Čína na jedné straně podporuje širší přístup k ekologickým technologiím a levnějším produktům, zatímco EU má své výhrady k otevření trhů pro levnější čínské výrobky, které by mohly snížit náklady na klimatické projekty, ale ohrozit konkurenceschopnost evropského průmyslu.
Přes určité politické signály o zachování spolupráce mezi EU a Čínou, které mohou mít strategický význam vůči USA, je výsledkem tohoto summitu spíše politická deklarace než konkrétní praktické kroky. K tomu přispívá i skutečnost, že v dohodě chybí konkrétní opatření na ochranu evropských trhů nebo regulaci vývozu některých klíčových materiálů, které Čína omezuje.
Dohoda tedy ukazuje na stále hlubší soupeření mezi EU a Čínou, přičemž obě strany usilují o dominanci v klíčových sektorech čisté energie, jako jsou elektromobily a obnovitelné zdroje. Jak se zdá, boj o klimatickou prevenci se tak stal nejen politickým, ale i ekonomickým konkurenčním prostorem, kde obě velmoci nechtějí ustoupit.
Zatímco EU a Čína společně deklarovaly svůj závazek k Pařížské dohodě, otázkou zůstává, jaký vliv bude mít tento spor na jejich globální vyjednávací pozice, přičemž situaci komplikuje i geopolitické napětí spojené s čínskou podporou Ruska v konfliktu na Ukrajině.
Zatímco globální průměrná teplota za posledních 30 let rostla přibližně o 0,26 °C za dekádu, Evropa a Arktida zažívají dvojnásobné tempo oteplování. Podle dat ERA5 programu Copernicus Climate Change Service se Evropa oteplila od poloviny 90. let přibližně o 0,53 °C za dekádu, Arktida dokonce o 0,69 °C.
Ve válkou zmítaném Pásmu Gazy se každou noc odehrává drama, které nepřestává znepokojovat světovou veřejnost. Matky se probouzejí opakovaně ze spánku, aby si ověřily, že jejich děti ještě dýchají — ne proto, že by hrozilo bombardování, ale kvůli hladu. Nedostatek potravy, způsobený dlouhotrvající blokádou, která následovala po útoku Hamasu ze 7. října, uvrhl více než milion dětí do přímého ohrožení života.
Podle informací agentury Reuters nařídil Elon Musk během ukrajinské protiofenzivy na podzim roku 2022 vypnutí satelitního pokrytí Starlink nad částí Chersonské oblasti. Tři zdroje obeznámené se situací uvedly, že Musk požádal jednoho z hlavních inženýrů společnosti SpaceX o deaktivaci služby v okolí města Beryslav, kde se ukrajinské jednotky pokoušely obklíčit ruské síly.
Kreml dal jasně najevo, že válka na Ukrajině nebude ukončena v časovém rámci 50denního ultimáta, které nedávno představil americký prezident Donald Trump. Během třetího kola jednání navrhl Kyjev schůzku nejvyšších představitelů obou států do konce srpna, podle mluvčího prezidenta RF Dmitrije Peskova je však nepravděpodobné, že se taková schůzka uskuteční.
Vysoké teploty nejenže způsobují nepohodlí, ale zároveň mohou mít závažné dopady na lidské zdraví. Vlny extrémního vedra, které letos zasáhly rozsáhlé oblasti severní polokoule, přinášejí vedle známých projevů jako nevolnost, závratě nebo dehydratace také méně známý, avšak významný efekt: urychlení biologického stárnutí. Podle nových studií může dlouhodobé vystavení vysokým teplotám poškodit buňky a tkáně a způsobit rychlejší biologické stárnutí, které se může lišit od kalendářního věku člověka.
Společnost Paramount zažívá několik perných týdnů. Důvodem je rozhodnutí vyplatit Donaldu Trumpovi 16 milionů dolarů, namísto toho, aby se s ním soudila. Mnozí předpovídali, že by spor pravděpodobně vyhrála. K tomuto kroku došlo zrovna ve chvíli, kdy firma potřebovala schválení fúze za 8 miliard dolarů od federálních úřadů, což vyvolalo obrovský poprask.
Vztah mezi Evropskou unií a Čínou připomíná manželství z rozumu, které je plné napětí, neshod i výčitek, ale zároveň natolik propojené, že rozchod není možný. Čína zásobuje Evropu levnou výrobou a klíčovými technologiemi, EU jí na oplátku dodává stroje, luxus a know-how. Přes politické spory a vzájemné výtky obě velmoci dobře vědí, že bez sebe zatím nemohou fungovat, pokud chtějí zůstat globálními hráči.
Podle průzkumů rostoucí počet extrémních klimatických jevů, jako jsou povodně, lesní požáry a hurikány, nezvýšil povědomí o hrozbách spojených se změnou klimatu. Místo toho lidé mění svou představu o tom, co považují za „normální“. Tento jev, označovaný jako „efekt vařící žáby“, způsobuje, že si postupné změny těžko všímáme.
Uznání palestinské státnosti znovu rozděluje světovou diplomacii. Zatímco Francie jako první velká evropská mocnost oznámila, že Palestinu oficiálně uzná, USA a Izrael takový krok tvrdě odmítají. Tvrdí, že legitimizuje násilí a ohrožuje mír. Přesto se počet států podporujících dvoustátní řešení dál rozrůstá – uznání Palestiny nyní podporují tři čtvrtiny celého světa.
V reakci na rostoucí napětí mezi Ruskem a západními zeměmi přinesl ruský deník Komsomolskaja Pravda, označovaný novináři jako „oblíbené Putinovy noviny“, bizarní prognózu. Podle ní by Evropská unie mohla zaútočit na Rusko již v roce 2027, uvedl server Meduza.
Po intenzivních bouřkách, které ve čtvrtek zasáhly Moravu, vydal dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) naléhavou výstrahu před silnými bouřkami pro oblast Čech. Očekává se, že nepříznivé počasí zasáhne region v odpoledních a večerních hodinách během pátku i soboty.
Humanitární organizace tvrdě kritizují Evropskou unii za její nedostatečnou reakci na humanitární katastrofu v Gaze. Podle nich jsou výzvy k umožnění dodávek pomoci nedostatečné bez uplatnění tvrdších opatření vůči Izraeli, zejména sankcí.