Na 25. summitu EU–Čína v Pekingu byla podepsána důležitá klimatická dohoda, která byla považována za vzácné vítězství pro obě strany. Přesto, že se evropským lídrům podařilo dosáhnout společné shody v oblasti boje proti klimatickým změnám, zbytek jednání se ukázal jako neúspěšný.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen označila klimatickou dohodu za „velký krok vpřed“ a vyjádřila přesvědčení, že spolupráce mezi EU a Čínou může „nastavit globální standard“. Nicméně, jak se ukázalo, napětí mezi těmito dvěma velkými hráči v oblasti čistých technologií, jako jsou solární panely, baterie a elektromobily, zasáhlo do širšího rámce obchodní spolupráce.
Čína v posledních letech dominovala globálnímu trhu s těmito technologiemi a stala se lídrem v oblasti výroby potřebných materiálů, což EU vnímá jako hrozbu pro vlastní průmyslovou základnu. Tento konkurenceschopný model vývozu, podporovaný státními subvencemi, vedl k tomu, že čínské výrobky často disponují nižšími náklady, což Evropskou unii ohrožuje v oblasti chemického průmyslu a automobilové výroby.
V reakci na toto napětí čínský prezident Si Ťin-pching zdůraznil, že „shodné zájmy nejsou hrozbou“ a že „zvýšení konkurenceschopnosti by nemělo záviset na budování bariér“. V oblasti klimatu byl dosavadní vztah EU a Číny považován za relativně stabilní prostor pro spolupráci, ale nyní se i zde objevují nové výzvy a soupeření.
Evropské snahy o podporu udržitelného rozvoje v rozvojových zemích, jak bylo uvedeno v klimatickém prohlášení, se mohou vykládat dvěma způsoby. Čína na jedné straně podporuje širší přístup k ekologickým technologiím a levnějším produktům, zatímco EU má své výhrady k otevření trhů pro levnější čínské výrobky, které by mohly snížit náklady na klimatické projekty, ale ohrozit konkurenceschopnost evropského průmyslu.
Přes určité politické signály o zachování spolupráce mezi EU a Čínou, které mohou mít strategický význam vůči USA, je výsledkem tohoto summitu spíše politická deklarace než konkrétní praktické kroky. K tomu přispívá i skutečnost, že v dohodě chybí konkrétní opatření na ochranu evropských trhů nebo regulaci vývozu některých klíčových materiálů, které Čína omezuje.
Dohoda tedy ukazuje na stále hlubší soupeření mezi EU a Čínou, přičemž obě strany usilují o dominanci v klíčových sektorech čisté energie, jako jsou elektromobily a obnovitelné zdroje. Jak se zdá, boj o klimatickou prevenci se tak stal nejen politickým, ale i ekonomickým konkurenčním prostorem, kde obě velmoci nechtějí ustoupit.
Zatímco EU a Čína společně deklarovaly svůj závazek k Pařížské dohodě, otázkou zůstává, jaký vliv bude mít tento spor na jejich globální vyjednávací pozice, přičemž situaci komplikuje i geopolitické napětí spojené s čínskou podporou Ruska v konfliktu na Ukrajině.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně deset. Mnoho dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.