Ve světě zahraniční politiky dlouhodobě platí zásada, že vnější vztahy mají stát nad stranickými spory. Bez ohledu na domácí politické rozdíly by hlavním cílem každé americké administrativy mělo být hájit národní zájmy a zajišťovat bezpečnost a prosperitu Spojených států v globálním kontextu. Kritici však tvrdí, že právě tento princip byl porušen, když se Pařížská klimatická dohoda stala nástrojem domácí politické strategie, nikoliv efektivní mezinárodní dohodou. Takový je pohled serveru National Interest, který podrobil dohodu tvrdé kritice.
Podle článku nebyla Pařížská dohoda (PD) výsledkem důsledného diplomatického úsilí o omezení emisí skleníkových plynů, ale spíše způsobem, jak obejít domácí politická omezení a prosadit klimatická opatření bez souhlasu Kongresu. Administrativa Baracka Obamy údajně vnímala dohodu ne jako cestu k mezinárodnímu konsenzu, ale jako prostředek k rozšíření domácí regulace prostřednictvím exekutivních nařízení.
Historie mezinárodních klimatických jednání ukazuje, jak složité je sjednat globální dohodu, která by spravedlivě rozdělila závazky mezi rozvinuté a rozvojové země. Kjótský protokol z 90. let byl podle kritiků neudržitelný právě proto, že zatížil pouze bohaté státy, zatímco země jako Čína nemusely podniknout žádné kroky. Pařížská dohoda se tomuto problému pokusila vyhnout zavedením dobrovolných závazků, které si každý stát stanovil sám.
Tento kompromis však podle analytiků vedl k dohodě, jež postrádala skutečnou vymahatelnost a v praxi znamenala výrazné rozdíly v přijatých závazcích. Spojené státy pod vedením Obamy slíbily výrazné snížení emisí, zatímco Čína, největší světový znečišťovatel, se pouze zavázala dosáhnout vrcholu svých emisí do roku 2030 – tedy fakticky pokračovat v jejich růstu po další dekádu.
Obama, vědom si odporu republikánského Senátu, proto zvolil cestu exekutivního schválení, aniž by dohodu předložil k ratifikaci. Takový postup podle právních expertů otevřel cestu k regulaci amerického průmyslu bez demokratické kontroly, což považují někteří za zásadní porušení ústavních principů.
Kritici dále upozorňují, že dohoda postrádala rovnováhu v rozložení klimatického břemene. Po opětovném připojení USA k PD za vlády Joea Bidena se ukázalo, že Spojené státy nesou více než 70 % očekávaných globálních snížení emisí v rámci aktualizovaných cílů, zatímco ostatní státy – včetně hlavních znečišťovatelů – přispívají jen minimálně.
Administrativa Joea Bidena vynaložila během svého funkčního období na klimatická opatření 1,9 bilionu dolarů, což je čtyřnásobek toho, co během svého prezidentství investoval Obama. Trump, který mezitím získal druhý prezidentský mandát, se po návratu do Bílého domu od PD opět odklonil a zahájil proces deregulace klimatické politiky.
Zatímco Trump čelí kritice za to, že svým postojem k PD podkopává boj proti změnám klimatu, National Interest tvrdí, že skutečný problém spočívá jinde – v elitářském přístupu předchozích administrativ, které považovaly jednostranné americké ústupky za legitimní formu klimatické diplomacie.
Podle autorů by Pařížská dohoda mohla fungovat, kdyby byla výsledkem férových vyjednávání a vedla k rovným závazkům pro všechny strany. Republikánští politici podle jejich názoru nejsou a priori proti klimatickým dohodám, pokud z nich Spojené státy profitují a nejsou nadměrně zatíženy.
Pokusy Obamy i Bidena o implementaci PD však údajně ignorovaly potřebu domácího konsenzu a mezinárodní vyváženosti. Dohoda se tak stala symbolem nefunkčního přístupu, který nahradil skutečnou diplomacii politickým kalkulem.
Závěrem National Interest doporučuje, aby jakákoli budoucí americká klimatická politika vycházela z realistického posouzení globálních poměrů a požadovala rovné závazky od všech klíčových znečišťovatelů, především Číny. Jinak zůstane Pařížská dohoda jen dalším neúspěšným pokusem o řešení jedné z největších výzev současnosti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu potvrdil, že ukrajinské síly uskutečnily sérii dálkových úderů na strategické objekty hluboko v ruském vnitrozemí. Při útoku na letecký a raketový závod v Samarské oblasti, která leží přibližně devět set kilometrů od ukrajinských hranic, byly podle jeho vyjádření poprvé použity střely Flamingo.
Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval v sobotu k zahájení jednání se Severní Koreou s cílem dosáhnout mírového soužití na Korejském poloostrově. Současně navrhl nahradit dosavadní dohodu o příměří z padesátých let řádnou mírovou smlouvou. Ve svém projevu u příležitosti výročí osvobození Koreje od japonské nadvlády zdůraznil, že Soul bude usilovat o vytvoření bezpečnostních záruk, které by zabránily vzniku případného vojenského konfliktu.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.