Ve světě zahraniční politiky dlouhodobě platí zásada, že vnější vztahy mají stát nad stranickými spory. Bez ohledu na domácí politické rozdíly by hlavním cílem každé americké administrativy mělo být hájit národní zájmy a zajišťovat bezpečnost a prosperitu Spojených států v globálním kontextu. Kritici však tvrdí, že právě tento princip byl porušen, když se Pařížská klimatická dohoda stala nástrojem domácí politické strategie, nikoliv efektivní mezinárodní dohodou. Takový je pohled serveru National Interest, který podrobil dohodu tvrdé kritice.
Podle článku nebyla Pařížská dohoda (PD) výsledkem důsledného diplomatického úsilí o omezení emisí skleníkových plynů, ale spíše způsobem, jak obejít domácí politická omezení a prosadit klimatická opatření bez souhlasu Kongresu. Administrativa Baracka Obamy údajně vnímala dohodu ne jako cestu k mezinárodnímu konsenzu, ale jako prostředek k rozšíření domácí regulace prostřednictvím exekutivních nařízení.
Historie mezinárodních klimatických jednání ukazuje, jak složité je sjednat globální dohodu, která by spravedlivě rozdělila závazky mezi rozvinuté a rozvojové země. Kjótský protokol z 90. let byl podle kritiků neudržitelný právě proto, že zatížil pouze bohaté státy, zatímco země jako Čína nemusely podniknout žádné kroky. Pařížská dohoda se tomuto problému pokusila vyhnout zavedením dobrovolných závazků, které si každý stát stanovil sám.
Tento kompromis však podle analytiků vedl k dohodě, jež postrádala skutečnou vymahatelnost a v praxi znamenala výrazné rozdíly v přijatých závazcích. Spojené státy pod vedením Obamy slíbily výrazné snížení emisí, zatímco Čína, největší světový znečišťovatel, se pouze zavázala dosáhnout vrcholu svých emisí do roku 2030 – tedy fakticky pokračovat v jejich růstu po další dekádu.
Obama, vědom si odporu republikánského Senátu, proto zvolil cestu exekutivního schválení, aniž by dohodu předložil k ratifikaci. Takový postup podle právních expertů otevřel cestu k regulaci amerického průmyslu bez demokratické kontroly, což považují někteří za zásadní porušení ústavních principů.
Kritici dále upozorňují, že dohoda postrádala rovnováhu v rozložení klimatického břemene. Po opětovném připojení USA k PD za vlády Joea Bidena se ukázalo, že Spojené státy nesou více než 70 % očekávaných globálních snížení emisí v rámci aktualizovaných cílů, zatímco ostatní státy – včetně hlavních znečišťovatelů – přispívají jen minimálně.
Administrativa Joea Bidena vynaložila během svého funkčního období na klimatická opatření 1,9 bilionu dolarů, což je čtyřnásobek toho, co během svého prezidentství investoval Obama. Trump, který mezitím získal druhý prezidentský mandát, se po návratu do Bílého domu od PD opět odklonil a zahájil proces deregulace klimatické politiky.
Zatímco Trump čelí kritice za to, že svým postojem k PD podkopává boj proti změnám klimatu, National Interest tvrdí, že skutečný problém spočívá jinde – v elitářském přístupu předchozích administrativ, které považovaly jednostranné americké ústupky za legitimní formu klimatické diplomacie.
Podle autorů by Pařížská dohoda mohla fungovat, kdyby byla výsledkem férových vyjednávání a vedla k rovným závazkům pro všechny strany. Republikánští politici podle jejich názoru nejsou a priori proti klimatickým dohodám, pokud z nich Spojené státy profitují a nejsou nadměrně zatíženy.
Pokusy Obamy i Bidena o implementaci PD však údajně ignorovaly potřebu domácího konsenzu a mezinárodní vyváženosti. Dohoda se tak stala symbolem nefunkčního přístupu, který nahradil skutečnou diplomacii politickým kalkulem.
Závěrem National Interest doporučuje, aby jakákoli budoucí americká klimatická politika vycházela z realistického posouzení globálních poměrů a požadovala rovné závazky od všech klíčových znečišťovatelů, především Číny. Jinak zůstane Pařížská dohoda jen dalším neúspěšným pokusem o řešení jedné z největších výzev současnosti.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.