Ve světě zahraniční politiky dlouhodobě platí zásada, že vnější vztahy mají stát nad stranickými spory. Bez ohledu na domácí politické rozdíly by hlavním cílem každé americké administrativy mělo být hájit národní zájmy a zajišťovat bezpečnost a prosperitu Spojených států v globálním kontextu. Kritici však tvrdí, že právě tento princip byl porušen, když se Pařížská klimatická dohoda stala nástrojem domácí politické strategie, nikoliv efektivní mezinárodní dohodou. Takový je pohled serveru National Interest, který podrobil dohodu tvrdé kritice.
Podle článku nebyla Pařížská dohoda (PD) výsledkem důsledného diplomatického úsilí o omezení emisí skleníkových plynů, ale spíše způsobem, jak obejít domácí politická omezení a prosadit klimatická opatření bez souhlasu Kongresu. Administrativa Baracka Obamy údajně vnímala dohodu ne jako cestu k mezinárodnímu konsenzu, ale jako prostředek k rozšíření domácí regulace prostřednictvím exekutivních nařízení.
Historie mezinárodních klimatických jednání ukazuje, jak složité je sjednat globální dohodu, která by spravedlivě rozdělila závazky mezi rozvinuté a rozvojové země. Kjótský protokol z 90. let byl podle kritiků neudržitelný právě proto, že zatížil pouze bohaté státy, zatímco země jako Čína nemusely podniknout žádné kroky. Pařížská dohoda se tomuto problému pokusila vyhnout zavedením dobrovolných závazků, které si každý stát stanovil sám.
Tento kompromis však podle analytiků vedl k dohodě, jež postrádala skutečnou vymahatelnost a v praxi znamenala výrazné rozdíly v přijatých závazcích. Spojené státy pod vedením Obamy slíbily výrazné snížení emisí, zatímco Čína, největší světový znečišťovatel, se pouze zavázala dosáhnout vrcholu svých emisí do roku 2030 – tedy fakticky pokračovat v jejich růstu po další dekádu.
Obama, vědom si odporu republikánského Senátu, proto zvolil cestu exekutivního schválení, aniž by dohodu předložil k ratifikaci. Takový postup podle právních expertů otevřel cestu k regulaci amerického průmyslu bez demokratické kontroly, což považují někteří za zásadní porušení ústavních principů.
Kritici dále upozorňují, že dohoda postrádala rovnováhu v rozložení klimatického břemene. Po opětovném připojení USA k PD za vlády Joea Bidena se ukázalo, že Spojené státy nesou více než 70 % očekávaných globálních snížení emisí v rámci aktualizovaných cílů, zatímco ostatní státy – včetně hlavních znečišťovatelů – přispívají jen minimálně.
Administrativa Joea Bidena vynaložila během svého funkčního období na klimatická opatření 1,9 bilionu dolarů, což je čtyřnásobek toho, co během svého prezidentství investoval Obama. Trump, který mezitím získal druhý prezidentský mandát, se po návratu do Bílého domu od PD opět odklonil a zahájil proces deregulace klimatické politiky.
Zatímco Trump čelí kritice za to, že svým postojem k PD podkopává boj proti změnám klimatu, National Interest tvrdí, že skutečný problém spočívá jinde – v elitářském přístupu předchozích administrativ, které považovaly jednostranné americké ústupky za legitimní formu klimatické diplomacie.
Podle autorů by Pařížská dohoda mohla fungovat, kdyby byla výsledkem férových vyjednávání a vedla k rovným závazkům pro všechny strany. Republikánští politici podle jejich názoru nejsou a priori proti klimatickým dohodám, pokud z nich Spojené státy profitují a nejsou nadměrně zatíženy.
Pokusy Obamy i Bidena o implementaci PD však údajně ignorovaly potřebu domácího konsenzu a mezinárodní vyváženosti. Dohoda se tak stala symbolem nefunkčního přístupu, který nahradil skutečnou diplomacii politickým kalkulem.
Závěrem National Interest doporučuje, aby jakákoli budoucí americká klimatická politika vycházela z realistického posouzení globálních poměrů a požadovala rovné závazky od všech klíčových znečišťovatelů, především Číny. Jinak zůstane Pařížská dohoda jen dalším neúspěšným pokusem o řešení jedné z největších výzev současnosti.
PPL letos očekává dřívější začátek předvánoční nákupní horečky a její rozložení do několika silnějších vln už během listopadu. Více než třetina českých online nakupujících pořizuje zboží s předstihem, aby si rozložila výdaje. Významnou roli hrají také slevové akce, kterým zákazníci navzdory debatám o „falešných slevách“ ve velké míře věří. Podle průzkumu E-Commerce Trends Report 2026 důvěřuje sezónním nabídkám a cenovým akcím alespoň částečně 86 % českých online nakupujících.
Lidé s rakovinou slinivky břišní bojují doslova o každý další den. Nemoc patří k nádorům s nejhorší prognózou. O to intenzivněji se oči lékařů upírají na západ, kde vědci zkoumají léčbu, která by mohla osudy těchto pacientů změnit. Na pokrok i jeho současné limity upozorňují gastroenterologové při příležitosti Světového dne rakoviny slinivky, který letos připadá na 19. listopadu.
Meteorologové už nyní tuší, jaké počasí nabídne další listopadový víkend. Podle aktuálního výhledu se má v jeho průběhu ochlazovat, což se může projevit i sněžením na horách. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Polsko pozastavuje příspěvky do iniciativy PURL (Alianční program prioritních nákupů pro Ukrajinu), jejímž prostřednictvím nakupují spojenci Kyjeva od Spojených států amerických zbraně a zbraňové systémy pro Ukrajinu. Informují o tom zahraniční média.
Zdražení elektřiny a plynu, které od ledna příštího roku nově chystá společnost innogy, vysílá českým domácnostem poměrně jednoznačný signál: kdo má energie bez fixace, měl by nyní vážně zvážit jejich zafixování. A to i v případě, že má smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou. Právě takové smlouvy totiž zpravidla umožňují dodavatelům jednostranně měnit ceny, pochopitelně při dodržení zákonných podmínek. Zákazník tak nemá jistotu, kolik bude za elektřinu nebo plyn platit za několik měsíců. Současné nabídky fixovaných tarifů mu přitom mohou zajistit cenovou předvídatelnost na delší období.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se 12. a 13. listopadu 2026 zúčastnil v Dublinu devátého zasedání Evropského politického společenství a navazujícího neformálního summitu Evropské rady. Hlavními tématy jednání byly konkurenceschopnost Evropy, problematika umělé inteligence, nelegální migrace, posilování bezpečnosti evropských zemí a pomoc Ukrajině.
V Česku se blíží moment, kdy se díky pravidelné lednové valorizaci opět zvýší důchody. Lidé už vědí, o kolik to bude. Mezitím se veřejnost od statistiků dozvěděla, jak vysoká byla průměrná penze v závěru loňského roku.
Velké dopravní problémy v pátek zasáhly Spojené státy americké. Úřady na několik hodin uzemnily všechna letadla a zastavily veškeré odlety z amerických letišť, protože komunikační systémy řízení letového provozu nefungovaly tak, jak měly.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. První z obchodních řetězců upozornil zákazníky, jak to je s fungováním obchodů tentokrát. Prodejny BILLA budou během svátečního dne fungovat v běžné otevírací době.
Rezignace Jensena Huanga z čela americké Nvidie představuje jeden z největších personálních otřesů v novodobé historii technologického průmyslu. Muž, který společnost v roce 1993 spoluzakládal a během následujících 33 let ji proměnil v jednoho z nejhodnotnějších podnikových gigantů planety, odchází v době, kdy jsou její technologie klíčové pro rozvoj umělé inteligence a strategické soupeření Spojených států s Čínou. Jeho odchod proto dalece přesahuje hranice samotné společnosti.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch získal ocenění osobnosti.ai 2026 v kategorii Zdravotnictví. Mezi pěti nejúspěšnějšími nominovanými byli také další dva zástupci ministerstva zdravotnictví. Ocenění pořádané Českou asociací umělé inteligence vyzdvihuje osobnosti, které přispívají k rozvoji a odpovědnému využívání AI v Česku.
Premiér Andrej Babiš (ANO) nebude se svou vládou připravovat zákon, který by zakazoval sportovním reprezentacím zápasy s ruskými národními týmy. V pátek to uvedl ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Například hokejisté již nicméně dali na vědomí, že vzájemné zápasy s Ruskem hrát nehodlají.