Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Juliette byla oslovena v Kapském Městě v roce 2002 jako dvacetiletá studentka prvního ročníku univerzity a začínající modelka. Tehdy věřila, že se jí plní sny a že díky modelingu finančně pomůže své rodině. Tři týdny po prvním setkání s Epsteinem v restauraci v Kapském Městě, kde se tehdy pohybovali i Bill Clinton nebo herci Kevin Spacey a Chris Tucker, už seděla v letadle do New Yorku.
Zlom nastal okamžitě po příletu. Z letiště Teterboro v New Jersey byla převezena do soukromého tryskáče směřujícího do Karibiku. Juliette vzpomíná, že ji Epstein nutil sednout si vedle něj a hned po startu ji začal brutálně osahávat. Nejděsivější na celé situaci podle ní bylo, že ženy, které ji v Jihoafrické republice původně naverbovaly, se jejímu zděšení a pláči jen smály.
Na Epsteinově soukromém ostrově se ocitla v pasti. Sebrali jí pas a z místa, kam ji dopravil vrtulník, nebylo úniku. Juliette popsala, že ji Epstein opakovaně znásilňoval. Čas mezi tím trávila o samotě u bazénu nebo čtením knih, přičemž své pocity osamění zachycovala na nalezené jednorázové fotoaparáty. Její tehdejší snímky ukazují drsný kontrast mezi nucenými úsměvy ve společnosti ostatních dívek a hlubokou izolací.
I poté, co byla poslána zpět do Kapského Města, ji Epsteinova mašinérie nutila k dalším cestám do jeho sídel v New Yorku, Palm Beach, Paříži či Novém Mexiku. Tam se setkávala s dalšími oběťmi, včetně nezletilých dívek z Brazílie, Rumunska nebo Španělska. Dokumenty z Epsteinových spisů naznačují, že Juliette nebyla jedinou ženou z Jihoafrické republiky; lety pro nejmenované cestující z Kapského Města byly organizovány až do konce roku 2018.
Juliette se dodnes potýká s následky traumatu a neustálou mediální pozorností kolem osoby svého trýznitele. Nedávné zveřejnění spisů americkým ministerstvem spravedlnosti navíc odhalilo její e-maily, které Epsteinovi posílala ještě v roce 2017 a v nichž mu vyjadřovala podporu. Juliette vysvětluje, že tyto zprávy psala v momentech psychického zhroucení nebo pod vlivem alkoholu, poháněna pocitem, že ji Epstein neustále sleduje. Podle jejích slov šlo o projev hrozivého vlivu, který měl nad její myslí i mnoho let po samotném zneužívání.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.