Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Zároveň se však bývalý prezident rozhodl vyvrátit jeden z největších mýtů, který se váže k nevadské poušti. Podle něj se v proslulé Oblasti 51 nenacházejí žádní mimozemšťané ani tajná podzemní zařízení určená k jejich ukrývání. Zavtipkoval, že pokud by takové spiknutí existovalo, muselo by být tak obrovské, že by o něm dokázali informaci zatajit i před samotným prezidentem Spojených států.
Odborník na tuto oblast Joerg Arnu pro list The Sun vysvětlil, že pověst Oblasti 51 jako úkrytu pro mimozemšťany vychází spíše z jejího skutečného účelu. Základna slouží jako testovací prostor pro ty nejvyspělejší vojenské technologie, včetně neviditelných letounů, pokročilých dronů a experimentálních zbraní. Díky špičkové infrastruktuře a radarovým systémům je toto místo ideálním hřištěm pro utajené mise, které mají zůstat skryty před veřejností.
Debata o mimozemském životě se v posledních letech vyostřila i díky uniklým vládním dokumentům a záběrům z armádních dronů. Čerstvě sdílené nahrávky z bezpilotních letounů Reaper zachycují neidentifikované anomální jevy nad oblastí Blízkého východu. I když jsou tyto záběry více než deset let staré, k předním výzkumníkům se dostaly až začátkem tohoto měsíce, což opět podnítilo zájem o to, co se skutečně pohybuje v našem vzdušném prostoru.
K tématu se v minulosti vyjádřil také Donald Trump, který však zastává podstatně rezervovanější postoj. I když sám sebe neoznačuje za „věřícího“ v mimozemšťany, přiznal, že mluvil s velmi seriózními lidmi, kteří byli svědky nevysvětlitelných jevů. Trump také poznamenal, že neexistuje žádný racionální důvod se domnívat, že by na Marsu nebo jiných planetách nemohl existovat život.
Olej do ohně přilévají také tvrzení bývalého zpravodajského důstojníka Davida Grusche, který tvrdí, že americká vláda disponuje důkazy o nelidských entitách i technologiích již desítky let. Grusch v nedávných rozhovorech uvedl, že současná administrativa je o těchto skutečnostech velmi dobře informována. Navzdory těmto šokujícím prohlášením a četným svědectvím civilistů však dosud neexistuje žádný definitivní a veřejně dostupný důkaz, který by setkání s mimozemskou civilizací nezvratně potvrdil.
Napětí v Hormuzském průlivu opět vyostřil další útok na komerční plavidlo a ostrá slovní přestřelka mezi Washingtonem a Teheránem. Spojené arabské emiráty obvinily Írán, že jeho Islámské revoluční gardy v průlivu zasáhly loď spojenou se státní ropnou společností ADNOC.
Hospodářské dopady zablokování Hormuzského průlivu jsou předmětem častých debat, avšak riziko ekologických škod způsobených dlouhodobým odstavením lodí zůstávalo dosud opomíjeno. Nedávný výzkum ukazuje, že více než 1 500 obchodních plavidel, která od února uvízla v Perském zálivu, představuje značnou hrozbu pro životní prostředí. Na jejich trupech se totiž ve zvýšené míře usazují mořské organismy.
Při izraelském leteckém úderu na jiholibanonskou obec Ansár v okrese Nabatíja zahynulo sedm lidí. Podle libanonských úřadů a státní tiskové agentury zasáhla střela v brzkých ranních hodinách domov, v němž pobývaly vysídlené rodiny. Mezi oběťmi jsou tři děti a dvě ženy. Jde o jeden z nejkrvavějších útoků od chvíle, kdy byla v červnu oznámena dohoda zaměřená na omezení bojových operací v oblasti.
Francouzská Ústavní rada zablokovala chystaný zákon, který měl od září zamezit přístupu dětí mladších patnácti let na sociální sítě. Podle nejvyšší soudní instance v zemi představuje plošný zákaz nepřiměřený zásah do svobody projevu a komunikace nezletilých. Rozhodnutí znamená výraznou politickou porážku pro prezidenta Emmanuela Macrona, pro něhož byla ochrana dětí na internetu jedním z hlavních témat závěru jeho druhého funkčního období.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu potvrdil, že ukrajinské síly uskutečnily sérii dálkových úderů na strategické objekty hluboko v ruském vnitrozemí. Při útoku na letecký a raketový závod v Samarské oblasti, která leží přibližně devět set kilometrů od ukrajinských hranic, byly podle jeho vyjádření poprvé použity střely Flamingo.
Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval v sobotu k zahájení jednání se Severní Koreou s cílem dosáhnout mírového soužití na Korejském poloostrově. Současně navrhl nahradit dosavadní dohodu o příměří z padesátých let řádnou mírovou smlouvou. Ve svém projevu u příležitosti výročí osvobození Koreje od japonské nadvlády zdůraznil, že Soul bude usilovat o vytvoření bezpečnostních záruk, které by zabránily vzniku případného vojenského konfliktu.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.