Organizace OSN pro výživu a zemědělství spolu se Světovou meteorologickou organizací vydaly společnou zprávu, která varuje před dopady extrémních veder na světové potravinové systémy. Současné klimatické podmínky tlačí tyto systémy na hranici jejich únosnosti. Ohroženy jsou přitom živobytí více než jedné miliardy lidí, kteří jsou na zemědělství závislí. Změna klimatu se tak stává bezprostřední hrozbou pro globální stabilitu a zajištění potravin.
V regionech, které jsou již nyní vystaveny vysokým teplotám, jako je většina Indie, jižní Asie, tropická subsaharská Afrika či rozsáhlé oblasti Střední a Jižní Ameriky, by zemědělci mohli čelit nemožnosti bezpečně pracovat až 250 dní v roce. To představuje více než dvě třetiny času. Takový vývoj výrazně komplikuje udržení zemědělské produkce v oblastech, které jsou pro globální zásobování klíčové.
Život hospodářských zvířat je rovněž vystaven extrémnímu stresu, což vede k nárůstu úmrtnosti. U dojnic se vlivem horka snižuje dojivost i kvalita mléka z hlediska obsahu bílkovin a tuků. Prasata a drůbež, která se nedokážou potit, čelí při rostoucích teplotách vážným zdravotním komplikacím, jako je selhání orgánů nebo kardiovaskulární šok.
Výnosy většiny zemědělských plodin začínají klesat při teplotách nad 30 stupňů Celsia. Horko oslabuje buněčné stěny rostlin a vede k produkci toxinů. Například výnosy kukuřice v některých lokalitách již poklesly o desetinu a u pšenice je patrný podobný trend, který se pravděpodobně zhorší s dalším oteplováním nad úroveň 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře.
Problém se netýká pouze pevniny, ale také oceánů. Mořské vlny veder způsobují úhyn ryb, protože zvyšující se teplota vody snižuje množství rozpuštěného kyslíku. Tento jev vede k masivnímu poklesu rybích populací, což dále destabilizuje globální zdroje obživy a potravinovou bezpečnost.
Podle nové zprávy existují možnosti, jak dopady veder zmírnit, zejména díky včasnému varování zemědělců. Předpovědi počasí a mobilní technologie by mohly farmáře včas informovat o hrozících extrémech. Richard Waite ze Světového institutu zdrojů zdůrazňuje, že je nutné investovat do adaptace a poskytnout pěstitelům potřebné nástroje a know-how, aby se na extrémní počasí připravili.
Waite varuje, že pokud nedojde k adaptaci, zemědělci budou nuceni zabírat více půdy, aby udrželi produkci, což povede k dalším emisím a zhoršení klimatické situace. Cílem by naopak mělo být prosazování řešení, která zvyšují produktivitu udržitelným způsobem. Je nutné přerušit tento nebezpečný koloběh, místo aby se dále prohluboval.
Morgan Ody z organizace La Via Campesina upozorňuje na zranitelnost malých zemědělců, žen a starších osob, kteří jsou přímo závislí na práci v terénu. Volá po zavedení pravidel pro bezpečnost práce, jako je povinné stínění, odpočinek a přístup k vodě. Dlouhodobě pak prosazuje odklon od průmyslového zemědělství k přírodě šetrnějším metodám a požaduje kompenzace za ztráty způsobené extrémním počasím.
Molly Andersonová z Middlebury College dodává, že moderní průmyslové systémy jsou příliš závislé na úzkém spektru plodin a specializovaných vstupech. Tato jednostrannost je činí zranitelnými vůči klimatickým šokům. Řešením by měla být větší diverzita potravinových systémů a návrat k praktikám, které farmám navracejí stromy a přirozené stínění.
Tim Lang z Londýnské univerzity zdůrazňuje, že následky nebudou pociťovat pouze horké země, ale i regiony s mírným klimatem včetně Britských ostrovů. Změny klimatu ovlivní zdroje potravin, dodavatelské řetězce i produktivitu, přičemž vodní závislosti budou vystaveny tlaku. Pěstební i spotřební vzorce se budou muset nevyhnutelně změnit a přesvědčení, že se nás klimatické změny netýkají, je mylné.
Americký prezident Donald Trump svým nedávným výrokem vzbudil obavy mezi evropskými spojenci, když prohlásil, že Rusko se k Ukrajině chovalo dobře a nedělalo jí nic moc velkého. Tento názor vyvolal v Kyjevě i v celé Evropě obavy, že Spojené státy v probíhajícím konfliktu straní ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová v této souvislosti uvedla, že američtí vyjednavači se již téměř dva roky snaží přimět Ukrajinu ke kapitulaci.
Bývalý princ Andrew klidně mohl zatáhnout staršího sourozence, tedy britského krále Karla III., do své vlastní kauzy, kterou vyšetřuje policie. Právě její příslušníci se před několika měsíci, když se chystali na domovní prohlídku u Andrewa, obávali scénáře, který by jim jen přidělal potíže.
Den vzniku samostatného československého státu, který letos připadá na středu 28. října, ovlivní tuzemské obchody, konkrétně například provoz prodejen BILLA. Většina z nich bude v souladu s platnou legislativou uzavřena, otevřené však zůstanou vybrané prodejny na nádražích, letišti a čerpacích stanicích.
Česká ekonomika ztrácí dech. Česko má sice stále před Polskem hospodářský náskok, ten se však rychle zmenšuje. Podle zářijové analýzy Oxford Economics by Polsko mohlo kolem roku 2035 Česko předstihnout v HDP na obyvatele v přepočtu na kupní sílu. Ještě v roce 2019 přitom dosahovalo pouze 80 procent české úrovně.
Chcete vědět, jak se bude vyvíjet počasí v následujících dnech a týdnech? Tak to jste na správném místě. Podívali jsme se totiž do aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Asi každému je jasné, že před zimou se bude nadále ochlazovat.
Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.
Evropská bezpečnost prochází po řadě hybridních útoků a sabotáží zásadním posunem. Ačkoli armády, zbraňové systémy a ochrana hranic zůstávají pro národní obranu nezastupitelné, charakter hrozeb cílících na evropské státy se výrazně změnil. Vedle konvenční války na Ukrajině čelí evropská společnost kybernetickým útokům, sabotážím kritické infrastruktury, nepovoleným přeletům dronů, špionáži a dezinformačním kampaním, které cílí přímo na každodenní chod civilního života.
Masové protesty ve Francii přerostly v rozsáhlé nepokoje a násilné střety, do kterých se po celé zemi zapojilo půl milionu až osm set tisíc lidí. Většinu demonstrantů tvoří studenti, přičemž při potyčkách s policií byly zraněny stovky osob a úřady dosud zadržely přibližně dva tisíce lidí. Násilnosti si vyžádaly zničení významných veřejných budov, jako je radnice v Limoges či historické turistické centrum v Lyonu, a stovky obchodů byly vyrabovány skupinami maskovaných mladíků.
Úmrtí osmadvacetileté pracovnice protimorového ústavu v ruském Irkutsku vyvolalo mezinárodní obavy a odhalilo vážné trhliny v mezinárodních zdravotnických pravidlech. Případ z počátku října získal celosvětovou pozornost poté, co místní ruský představitel veřejně spojil úmrtí mladé vědkyně s nákazou morem. Světová zdravotnická organizace se však o incidentu dozvěděla výhradně z médií, nikoli od oficiálních ruských úřadů, což vyvolalo pochybnosti o transparentnosti předávání informací.
Ukrajinská města čelila závažným důsledkům po pozastavení dodávek včasných varování před ruskými balistickými raketami ze strany Spojených států. Podle webu Kyiv Post zabilo ruské ostřelování během jednoho týdne od přerušení sdílení amerických satelitních dat nejméně šest civilistů a více než dvacet dalších zranilo. Ukrajinští představitelé, vojenské zdroje i civilní sítě protivzdušné obrany se shodují na tom, že ruské balistické střely zasahují cíle ještě předtím, než systém stihne vyhlásit poplach, což obyvatelům nedává prakticky žádný čas na přesun do krytů.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo provedení masivního úderu na vojensko-průmyslové objekty, skladovací prostory pro střely s plochou dráhou letu a bezpilotní prostředky i datová centra v Kyjevě a jeho okolí. K tomuto rozsáhlému vzdušnému útoku dochází v době sílících diplomatických jednání ohledně možného ukončení konfliktu. Zároveň se však prohlubují zřetelné rozpory mezi Washingtonem a ukrajinským vedením ohledně dalekosáhlé vojenské i zpravodajské podpory.
Ukrajinská armáda uskutečnila unikátní vojenskou operaci, při které úspěšně zachránila zraněného průzkumníka z frontové linie za pomoci těžkého bezpilotního vzdušného prostředku. Příslušníci roty bezpilotních pozemních systémů ukrajinské 92. samostatné útočné brigády, kteří na záchraně spolupracovali s dalšími vojenskými jednotkami, označili tuto akci za vůbec první leteckou evakuaci zraněného vojáka dronem v historii válečnictví.