Organizace OSN pro výživu a zemědělství spolu se Světovou meteorologickou organizací vydaly společnou zprávu, která varuje před dopady extrémních veder na světové potravinové systémy. Současné klimatické podmínky tlačí tyto systémy na hranici jejich únosnosti. Ohroženy jsou přitom živobytí více než jedné miliardy lidí, kteří jsou na zemědělství závislí. Změna klimatu se tak stává bezprostřední hrozbou pro globální stabilitu a zajištění potravin.
V regionech, které jsou již nyní vystaveny vysokým teplotám, jako je většina Indie, jižní Asie, tropická subsaharská Afrika či rozsáhlé oblasti Střední a Jižní Ameriky, by zemědělci mohli čelit nemožnosti bezpečně pracovat až 250 dní v roce. To představuje více než dvě třetiny času. Takový vývoj výrazně komplikuje udržení zemědělské produkce v oblastech, které jsou pro globální zásobování klíčové.
Život hospodářských zvířat je rovněž vystaven extrémnímu stresu, což vede k nárůstu úmrtnosti. U dojnic se vlivem horka snižuje dojivost i kvalita mléka z hlediska obsahu bílkovin a tuků. Prasata a drůbež, která se nedokážou potit, čelí při rostoucích teplotách vážným zdravotním komplikacím, jako je selhání orgánů nebo kardiovaskulární šok.
Výnosy většiny zemědělských plodin začínají klesat při teplotách nad 30 stupňů Celsia. Horko oslabuje buněčné stěny rostlin a vede k produkci toxinů. Například výnosy kukuřice v některých lokalitách již poklesly o desetinu a u pšenice je patrný podobný trend, který se pravděpodobně zhorší s dalším oteplováním nad úroveň 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře.
Problém se netýká pouze pevniny, ale také oceánů. Mořské vlny veder způsobují úhyn ryb, protože zvyšující se teplota vody snižuje množství rozpuštěného kyslíku. Tento jev vede k masivnímu poklesu rybích populací, což dále destabilizuje globální zdroje obživy a potravinovou bezpečnost.
Podle nové zprávy existují možnosti, jak dopady veder zmírnit, zejména díky včasnému varování zemědělců. Předpovědi počasí a mobilní technologie by mohly farmáře včas informovat o hrozících extrémech. Richard Waite ze Světového institutu zdrojů zdůrazňuje, že je nutné investovat do adaptace a poskytnout pěstitelům potřebné nástroje a know-how, aby se na extrémní počasí připravili.
Waite varuje, že pokud nedojde k adaptaci, zemědělci budou nuceni zabírat více půdy, aby udrželi produkci, což povede k dalším emisím a zhoršení klimatické situace. Cílem by naopak mělo být prosazování řešení, která zvyšují produktivitu udržitelným způsobem. Je nutné přerušit tento nebezpečný koloběh, místo aby se dále prohluboval.
Morgan Ody z organizace La Via Campesina upozorňuje na zranitelnost malých zemědělců, žen a starších osob, kteří jsou přímo závislí na práci v terénu. Volá po zavedení pravidel pro bezpečnost práce, jako je povinné stínění, odpočinek a přístup k vodě. Dlouhodobě pak prosazuje odklon od průmyslového zemědělství k přírodě šetrnějším metodám a požaduje kompenzace za ztráty způsobené extrémním počasím.
Molly Andersonová z Middlebury College dodává, že moderní průmyslové systémy jsou příliš závislé na úzkém spektru plodin a specializovaných vstupech. Tato jednostrannost je činí zranitelnými vůči klimatickým šokům. Řešením by měla být větší diverzita potravinových systémů a návrat k praktikám, které farmám navracejí stromy a přirozené stínění.
Tim Lang z Londýnské univerzity zdůrazňuje, že následky nebudou pociťovat pouze horké země, ale i regiony s mírným klimatem včetně Britských ostrovů. Změny klimatu ovlivní zdroje potravin, dodavatelské řetězce i produktivitu, přičemž vodní závislosti budou vystaveny tlaku. Pěstební i spotřební vzorce se budou muset nevyhnutelně změnit a přesvědčení, že se nás klimatické změny netýkají, je mylné.
Ruské ministerstvo zahraničí varovalo Spojené království před možnými údery na britské vojenské cíle na Ukrajině i mimo její území v reakci na podporu, kterou Londýn poskytuje Kyjevu.
Cesta šéfa CIA Johna Ratcliffa do Moskvy podle analýzy CNN poukázala na nečekanou strategickou paralelu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Obě hlavy států se totiž ocitly v pasti vleklých vojenských konfliktů, které nedokážou rychle ukončit ani v nich dosáhnout svých původních cílů.
Francouzská pravicová politička Marine Le Penová čelí ostré kritice ze strany svých středopravicových rivalů kvůli nejasnému postoji její strany Národní sdružení k vojenské pomoci Ukrajině. Bývalí premiérové Édouard Philippe a Gabriel Attal ji obvinili z nahrávání do karet Rusku v souvislosti se spornými výroky místopředsedy strany. Středopravicoví kandidáti se snaží využít rozporů uvnitř Národního sdružení k oslabení pozice Le Penové před nadcházejícími prezidentskými volbami. Spor plně odhalil nedostatek jasnosti v zahraniční politice francouzské krajní pravice ohledně konfliktu ve východní Evropě.
Svět se připravuje na příchod jednoho z nejsilnějších klimatických jevů El Niño v historii, který podle Organizace spojených národů staví planetu do nebezpečné zóny extrémního počasí.
Nositelné elektronické doplňky schopné snímat mozkovou aktivitu se postupně stávají běžnou součástí spotřebitelského trhu. Na trhu se již objevují sluchátka vybavená elektroencefalografickými senzory, která dokáží sledovat míru únavy či předcházet syndromu vyhoření.
Ukrajinská vláda se snaží znovu otevřít debatu v Evropské unii o využití zmrazených ruských státních aktiv na pokrytí svých rostoucích rozpočtových schodků. Kyjev navrhuje možnost částečného uvolnění těchto finančních prostředků a poskytnutí širších záruk, které by mohly překonat dosavadní odpor Belgie.
Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí rostoucí vlně kritiky za své působení v čele Pentagonu, přičemž výhrady zaznívají stále častěji i z řad jeho vlastní Republikánské strany. Pochybnosti o jeho schopnostech efektivně řídit resort obrany zesílily po nedávném odstoupení tajemníka armády Dana Driscolla. Tento krok zaměřil pozornost na Hegsethův styl vedení a jeho zaměření na takzvané kulturní války uvnitř ozbrojených sil. Vývoj vyvolal znepokojení mezi klíčovými zákonodárci, kteří upozorňují na nedostatek stability v celém ministerstvu.
Ceny motorové nafty ve Spojených státech amerických vzrostly na dosavadní historické maximum, když průměrná cena za jeden galon dosáhla hodnoty 5,85 dolaru. Tento nárůst bezprostředně zasahuje především komerční dopravu, neboť naftu v americkém hospodářství využívají hlavně nákladní automobily, vlaky, lodě, autobusy a těžká zemědělská či stavební technika. Pro srovnání, před rokem se průměrná cena jednoho galonu nafty pohybovala na úrovni 3,71 dolaru. Současné zdražení tak překonalo i předchozí rekordní hodnoty, které následovaly po rusko-ukrajinském konfliktu.
Vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem vstoupil do sedmého měsíce a vyhrocená rétorika spolu s novými údery vzdalují vidinu brzké dohody. Klíčová námořní trasa v Hormuzském průlivu zůstává zablokovaná, což vedlo americkou stranu k vyhlášení rozsáhlé ekonomické blokády zaměřené na Írán i jeho obchodní partnery. Vypršením červnového memoranda o porozumění, které mělo do šedesáti dnů přinést trvalé příměří, se otevřela otázka dalšího vývoje tohoto sporu. Zahraniční odborníci na Blízký východ proto pro BBC nabídli své pohledy na to, jakým způsobem by mohl rozsáhlý střet skončit.
Jižní Korea zvažuje možnost vyslání armády do Hormuzského průlivu v reakci na rostoucí tlak ze strany Spojených států. Informaci přinesla podle The Guardian domácí média s odkazem na nejmenované vládní a vojenské zdroje, podle nichž země připravuje žádost o souhlas parlamentu. Kancelář jihokorejského prezidenta však tato tvrzení mírní a označuje je za nepřesná. Podle oficiálního vyjádření administrativy dosud nebylo v této záležitosti přijato žádné definitivní rozhodnutí.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku mimořádně složité politické situaci. Podle předvolebních průzkumů se očekává jasné vítězství pravicově populistické Alternativy pro Německo, která výrazně předstihuje Křesťanskodemokratickou unii. Výsledek hlasování tak může znamenat výrazné posílení krajní pravice v této východoněmecké spolkové zemi. Pro kancléře i jeho mateřskou stranu to představuje vyhrocený scénář bez ohledu na konečné rozložení mandátů.
Geneticky upravená ledvina z prasete udržela šestašedesátiletého muže ve Spojených státech naživu po rekordních devět měsíců. Orgán sloužil jako dočasný most, který pacientovi umožnil přečkat období čekání na lidského dárce. Jde o vůbec první případ na světě, kdy prasečí ledvina úspěšně plnila tuto přechodnou funkci. Tento historický úspěch přináší novou naději pro miliony lidí se selháním ledvin.
