Organizace OSN pro výživu a zemědělství spolu se Světovou meteorologickou organizací vydaly společnou zprávu, která varuje před dopady extrémních veder na světové potravinové systémy. Současné klimatické podmínky tlačí tyto systémy na hranici jejich únosnosti. Ohroženy jsou přitom živobytí více než jedné miliardy lidí, kteří jsou na zemědělství závislí. Změna klimatu se tak stává bezprostřední hrozbou pro globální stabilitu a zajištění potravin.
V regionech, které jsou již nyní vystaveny vysokým teplotám, jako je většina Indie, jižní Asie, tropická subsaharská Afrika či rozsáhlé oblasti Střední a Jižní Ameriky, by zemědělci mohli čelit nemožnosti bezpečně pracovat až 250 dní v roce. To představuje více než dvě třetiny času. Takový vývoj výrazně komplikuje udržení zemědělské produkce v oblastech, které jsou pro globální zásobování klíčové.
Život hospodářských zvířat je rovněž vystaven extrémnímu stresu, což vede k nárůstu úmrtnosti. U dojnic se vlivem horka snižuje dojivost i kvalita mléka z hlediska obsahu bílkovin a tuků. Prasata a drůbež, která se nedokážou potit, čelí při rostoucích teplotách vážným zdravotním komplikacím, jako je selhání orgánů nebo kardiovaskulární šok.
Výnosy většiny zemědělských plodin začínají klesat při teplotách nad 30 stupňů Celsia. Horko oslabuje buněčné stěny rostlin a vede k produkci toxinů. Například výnosy kukuřice v některých lokalitách již poklesly o desetinu a u pšenice je patrný podobný trend, který se pravděpodobně zhorší s dalším oteplováním nad úroveň 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře.
Problém se netýká pouze pevniny, ale také oceánů. Mořské vlny veder způsobují úhyn ryb, protože zvyšující se teplota vody snižuje množství rozpuštěného kyslíku. Tento jev vede k masivnímu poklesu rybích populací, což dále destabilizuje globální zdroje obživy a potravinovou bezpečnost.
Podle nové zprávy existují možnosti, jak dopady veder zmírnit, zejména díky včasnému varování zemědělců. Předpovědi počasí a mobilní technologie by mohly farmáře včas informovat o hrozících extrémech. Richard Waite ze Světového institutu zdrojů zdůrazňuje, že je nutné investovat do adaptace a poskytnout pěstitelům potřebné nástroje a know-how, aby se na extrémní počasí připravili.
Waite varuje, že pokud nedojde k adaptaci, zemědělci budou nuceni zabírat více půdy, aby udrželi produkci, což povede k dalším emisím a zhoršení klimatické situace. Cílem by naopak mělo být prosazování řešení, která zvyšují produktivitu udržitelným způsobem. Je nutné přerušit tento nebezpečný koloběh, místo aby se dále prohluboval.
Morgan Ody z organizace La Via Campesina upozorňuje na zranitelnost malých zemědělců, žen a starších osob, kteří jsou přímo závislí na práci v terénu. Volá po zavedení pravidel pro bezpečnost práce, jako je povinné stínění, odpočinek a přístup k vodě. Dlouhodobě pak prosazuje odklon od průmyslového zemědělství k přírodě šetrnějším metodám a požaduje kompenzace za ztráty způsobené extrémním počasím.
Molly Andersonová z Middlebury College dodává, že moderní průmyslové systémy jsou příliš závislé na úzkém spektru plodin a specializovaných vstupech. Tato jednostrannost je činí zranitelnými vůči klimatickým šokům. Řešením by měla být větší diverzita potravinových systémů a návrat k praktikám, které farmám navracejí stromy a přirozené stínění.
Tim Lang z Londýnské univerzity zdůrazňuje, že následky nebudou pociťovat pouze horké země, ale i regiony s mírným klimatem včetně Britských ostrovů. Změny klimatu ovlivní zdroje potravin, dodavatelské řetězce i produktivitu, přičemž vodní závislosti budou vystaveny tlaku. Pěstební i spotřební vzorce se budou muset nevyhnutelně změnit a přesvědčení, že se nás klimatické změny netýkají, je mylné.
Zprostředkovatelé válečných konfliktů v Íránu i na Ukrajině dlouhodobě čelí velkým potížím při snaze dosáhnout trvalého klidu zbraní. Ačkoliv Spojené státy a Írán uzavřely 7. dubna počáteční dvoutýdenní příměří, které pomohl dojednat Pákistán, tato dohoda byla od samého začátku velmi křehká. Už 11. května americký prezident Donald Trump prohlásil, že příměří je v kritickém stavu, a opakovaně pohrozil obnovením vojenských akcí.
Zatímco zdravotníci v Demokratické republice Kongo (DRK) nadále bojují s probíhající epidemií eboly, vědci po celém světě závodí s časem, aby vyvinuli očkovací látku proti konkrétnímu kmeni viru, který tuto nákazu způsobuje. Proti ebole sice v současnosti existují dvě schválené vakcíny, obě jsou však zaměřeny výhradně na kmen Zaire.
Výroční zasedání Americké společnosti klinické onkologie (ASCO) v Chicagu, které je největší onkologickou konferencí na světě, přineslo řadu zásadních objevů v boji proti rakovině. Letošního ročníku se zúčastnilo na 40 tisíc zdravotnických odborníků, kteří diskutovali o nových metodách léčby zaměřených na zlepšení výsledků pacientů po celém světě. Mezi hlavní témata patřily inteligentní léky schopné odhalit skryté nádorové buňky, průlomová pilulka proti rakovině slinivky břišní, ale také možnosti, jak u vybraných pacientů bezpečně vynechat chemoterapii nebo chirurgické zákroky.
Země Severoatlantické aliance v současné době jednají o novém závazku vojenské pomoci pro Ukrajinu ve výši 70 miliard eur. Tento finanční cíl, který minulý měsíc předložilo Německo, by měl být oficiálně oznámen na nadcházejícím summitu NATO v Ankaře.
Epidemie eboly ve střední Africe by mohla svým rozsahem dosáhnout podobných rozměrů jako historicky nejhorší nákaza z let 2014 až 2016 v západní Africe, která si vyžádala přes 11 tisíc lidských životů. Americký Úřad pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnil několik počítačových modelů a scénářů, podle nichž by počet nakažených mohl v závislosti na rychlosti izolace nemocných vzrůst na 10 až 20 tisíc případů.
Evropská unie musí prokázat vůli i schopnost přijímat nové členy a výrazně urychlit celý proces rozšiřování. Na summitu v černohorském pobřežním městě Tivat se na tom shodli nejvyšší představitelé sedmadvacítky a šesti států západního Balkánu, které o vstup usilují.
V arménském Abovjanu jede stáčírna tamní koňakové továrny na plný plyn a dělnice v bílých pláštích s velkým úsilím plní palety lahvemi. Cílovou stanicí tohoto slavného alkoholu je tradičně Rusko, kam podnik ročně vyveze na sedm milionů lahví, avšak zboží tam s největší pravděpodobností nedorazí. Moskva totiž minulý měsíc vyhlásila zákaz dovozu ze tří hlavních arménských palíren s oficiálním odůvodněním, že má hygienické obavy. Tento krok je ovšem v zemi široce vnímán jako otevřený politický tlak Kremlu, který se snaží odradit třímilionový kavkazský národ od jeho viditelného příklonu k Západu těsně před nadcházejícími nedělními parlamentními volbami.
Helena Vondráčková pořádně zaskočila fanoušky svým úterním imnstagramovým příspěvkem. Na sociální síti totiž vyvěsila inzerát, jehož prostřednictvím nabízí dopravní prostředek. Je ale hodně specifický, takže se moc zájemců očekávat nedá.
Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři.
Případy 1. oddělení měly jako televizní seriál velký úspěch a klidně by v budoucnu mohly pokračovat. Pražští detektivové z oddělení vražd totiž mají na kontě další zářez. Blíží se k objasnění středeční vraždy cizince v hlavním městě.
Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.
Americký velvyslanec při Evropské unii Andrew Puzder prohlásil, že hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně invaze do Grónska z počátku tohoto roku byly nesprávně pochopeny.