Donald Trump i Vladimir Putin stále usilují o získávání nových území – přestože samotná půda dnes zdaleka nemá takovou hodnotu jako dříve. Přesto oba politici pokračují ve své strategii, jako by byl svět stále řízen logikou impérií 19. století.
Nedávný telefonát prezidenta Trumpa s Vladimirem Putinem vyvolal vlnu komentářů, že Kreml znovu přechytračil Bílý dům. Trump sice později otočil a obvinil Putina, že „zešílel“ a „hraje si s ohněm“, ale zároveň evropským lídrům přiznal, že ruský prezident stále nejeví známky ochoty k míru.
Podle expertů z webu National Interest si ale jen málokdo všímá zásadního faktu: Putin už válku prohrál.
Původní ruská invaze na Ukrajinu měla být bleskovou akcí, která během tří dnů ovládne Kyjev a svrhne ukrajinskou vládu. Místo toho se Moskva zapletla do vleklé a krvavé války, která trvá už přes tři roky. Putin místo vítězného puče zvolil pomalé rozšiřování území krok za krokem – takzvanou „salámovou taktiku“. Výsledkem je však jen obrovská ztráta lidských životů a zdrojů, zatímco ekonomický nebo strategický přínos je sporný.
Podobně i Trump vyjadřuje zájem o nové teritorium. Zmiňoval se o Kanadě, Grónsku či Panamském průplavu jako o možných cílech expanze Spojených států.
Podle politologa Erika Gartzkeho je touha po území přežitkem z minulosti. V moderním světě už vlastnictví půdy nepředstavuje automatický ekonomický přínos. Ukrajina je jednou z nejchudších evropských zemí, a části, o které Rusko usiluje, jsou demograficky a hospodářsky velmi slabé. Po letech války a stotisících mrtvých by Putin – v případě „vítězství“ – získal jen vyčerpané regiony s chátrající infrastrukturou a stárnoucí populací.
Stejně jako Putin, i Trump má kořeny v realitním byznysu, a možná proto oba sdílejí archaický pohled na hodnotu vlastnictví. Jenže dnešní realita je jiná. Nejhodnotnější území nejsou ta, kde je nejvíc orné půdy, ale tam, kde žijí kreativní a produktivní lidé – často v městech.
Zatímco Trump brojí proti imigraci, právě imigranti tvoří značnou část lidského kapitálu, který moderní ekonomiky pohání.
Putin a Trump se oba snaží své územní ambice ospravedlnit strategickými argumenty. Podle nich jsou Donbas, Grónsko nebo Panama důležité nikoliv pro to, co produkují, ale kde leží. Tento způsob uvažování však připomíná geopolitiku minulého století.
V realitě moderních konfliktů – od Iráku po Afghánistán – se ukazuje, že vlastnictví území bez podpory místního obyvatelstva přináší víc problémů než výhod. Náklady na okupaci rostou, jakmile se místní postaví na odpor. Naopak spolupráce a důvěra s lokálními partnery umožňují zachovat vliv bez nutnosti přímé kontroly.
Trumpův vlastní byznys využívá právě model, kdy nevlastní, ale pronajímá, licencuje nebo outsourcuje. Stejnou logiku by měly aplikovat i státy – v moderním světě není nutné území vlastnit, aby z něj mohly profitovat.
Putin se k současné strategii uchýlil ne proto, že by byla nejlepší, ale protože selhala jeho předchozí snaha o ovlivnění Ukrajiny bez války. Nyní je uvězněn v zastaralém způsobu myšlení, ve kterém je okupace důkazem síly. Ve skutečnosti je to důkaz slabosti a ztráty vlivu.
Závěrem Gartzke varuje: nesmíme zaměňovat ztrátu vlivu za strategii – ani v případě Ruska, ani u USA. Vlastnictví území už není klíčem k moci. Ovlivňovat dění z pozadí je v dnešním propojeném světě mnohem účinnější než dobývání. Putin i Trump však stále sní o impériích, která už patří minulosti.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
