Donald Trump i Vladimir Putin stále usilují o získávání nových území – přestože samotná půda dnes zdaleka nemá takovou hodnotu jako dříve. Přesto oba politici pokračují ve své strategii, jako by byl svět stále řízen logikou impérií 19. století.
Nedávný telefonát prezidenta Trumpa s Vladimirem Putinem vyvolal vlnu komentářů, že Kreml znovu přechytračil Bílý dům. Trump sice později otočil a obvinil Putina, že „zešílel“ a „hraje si s ohněm“, ale zároveň evropským lídrům přiznal, že ruský prezident stále nejeví známky ochoty k míru.
Podle expertů z webu National Interest si ale jen málokdo všímá zásadního faktu: Putin už válku prohrál.
Původní ruská invaze na Ukrajinu měla být bleskovou akcí, která během tří dnů ovládne Kyjev a svrhne ukrajinskou vládu. Místo toho se Moskva zapletla do vleklé a krvavé války, která trvá už přes tři roky. Putin místo vítězného puče zvolil pomalé rozšiřování území krok za krokem – takzvanou „salámovou taktiku“. Výsledkem je však jen obrovská ztráta lidských životů a zdrojů, zatímco ekonomický nebo strategický přínos je sporný.
Podobně i Trump vyjadřuje zájem o nové teritorium. Zmiňoval se o Kanadě, Grónsku či Panamském průplavu jako o možných cílech expanze Spojených států.
Podle politologa Erika Gartzkeho je touha po území přežitkem z minulosti. V moderním světě už vlastnictví půdy nepředstavuje automatický ekonomický přínos. Ukrajina je jednou z nejchudších evropských zemí, a části, o které Rusko usiluje, jsou demograficky a hospodářsky velmi slabé. Po letech války a stotisících mrtvých by Putin – v případě „vítězství“ – získal jen vyčerpané regiony s chátrající infrastrukturou a stárnoucí populací.
Stejně jako Putin, i Trump má kořeny v realitním byznysu, a možná proto oba sdílejí archaický pohled na hodnotu vlastnictví. Jenže dnešní realita je jiná. Nejhodnotnější území nejsou ta, kde je nejvíc orné půdy, ale tam, kde žijí kreativní a produktivní lidé – často v městech.
Zatímco Trump brojí proti imigraci, právě imigranti tvoří značnou část lidského kapitálu, který moderní ekonomiky pohání.
Putin a Trump se oba snaží své územní ambice ospravedlnit strategickými argumenty. Podle nich jsou Donbas, Grónsko nebo Panama důležité nikoliv pro to, co produkují, ale kde leží. Tento způsob uvažování však připomíná geopolitiku minulého století.
V realitě moderních konfliktů – od Iráku po Afghánistán – se ukazuje, že vlastnictví území bez podpory místního obyvatelstva přináší víc problémů než výhod. Náklady na okupaci rostou, jakmile se místní postaví na odpor. Naopak spolupráce a důvěra s lokálními partnery umožňují zachovat vliv bez nutnosti přímé kontroly.
Trumpův vlastní byznys využívá právě model, kdy nevlastní, ale pronajímá, licencuje nebo outsourcuje. Stejnou logiku by měly aplikovat i státy – v moderním světě není nutné území vlastnit, aby z něj mohly profitovat.
Putin se k současné strategii uchýlil ne proto, že by byla nejlepší, ale protože selhala jeho předchozí snaha o ovlivnění Ukrajiny bez války. Nyní je uvězněn v zastaralém způsobu myšlení, ve kterém je okupace důkazem síly. Ve skutečnosti je to důkaz slabosti a ztráty vlivu.
Závěrem Gartzke varuje: nesmíme zaměňovat ztrátu vlivu za strategii – ani v případě Ruska, ani u USA. Vlastnictví území už není klíčem k moci. Ovlivňovat dění z pozadí je v dnešním propojeném světě mnohem účinnější než dobývání. Putin i Trump však stále sní o impériích, která už patří minulosti.
Kreml dal jasně najevo, že válka na Ukrajině nebude ukončena v časovém rámci 50denního ultimáta, které nedávno představil americký prezident Donald Trump. Během třetího kola jednání navrhl Kyjev schůzku nejvyšších představitelů obou států do konce srpna, podle mluvčího prezidenta RF Dmitrije Peskova je však nepravděpodobné, že se taková schůzka uskuteční.
Vysoké teploty nejenže způsobují nepohodlí, ale zároveň mohou mít závažné dopady na lidské zdraví. Vlny extrémního vedra, které letos zasáhly rozsáhlé oblasti severní polokoule, přinášejí vedle známých projevů jako nevolnost, závratě nebo dehydratace také méně známý, avšak významný efekt: urychlení biologického stárnutí. Podle nových studií může dlouhodobé vystavení vysokým teplotám poškodit buňky a tkáně a způsobit rychlejší biologické stárnutí, které se může lišit od kalendářního věku člověka.
Společnost Paramount zažívá několik perných týdnů. Důvodem je rozhodnutí vyplatit Donaldu Trumpovi 16 milionů dolarů, namísto toho, aby se s ním soudila. Mnozí předpovídali, že by spor pravděpodobně vyhrála. K tomuto kroku došlo zrovna ve chvíli, kdy firma potřebovala schválení fúze za 8 miliard dolarů od federálních úřadů, což vyvolalo obrovský poprask.
Vztah mezi Evropskou unií a Čínou připomíná manželství z rozumu, které je plné napětí, neshod i výčitek, ale zároveň natolik propojené, že rozchod není možný. Čína zásobuje Evropu levnou výrobou a klíčovými technologiemi, EU jí na oplátku dodává stroje, luxus a know-how. Přes politické spory a vzájemné výtky obě velmoci dobře vědí, že bez sebe zatím nemohou fungovat, pokud chtějí zůstat globálními hráči.
Podle průzkumů rostoucí počet extrémních klimatických jevů, jako jsou povodně, lesní požáry a hurikány, nezvýšil povědomí o hrozbách spojených se změnou klimatu. Místo toho lidé mění svou představu o tom, co považují za „normální“. Tento jev, označovaný jako „efekt vařící žáby“, způsobuje, že si postupné změny těžko všímáme.
Uznání palestinské státnosti znovu rozděluje světovou diplomacii. Zatímco Francie jako první velká evropská mocnost oznámila, že Palestinu oficiálně uzná, USA a Izrael takový krok tvrdě odmítají. Tvrdí, že legitimizuje násilí a ohrožuje mír. Přesto se počet států podporujících dvoustátní řešení dál rozrůstá – uznání Palestiny nyní podporují tři čtvrtiny celého světa.
V reakci na rostoucí napětí mezi Ruskem a západními zeměmi přinesl ruský deník Komsomolskaja Pravda, označovaný novináři jako „oblíbené Putinovy noviny“, bizarní prognózu. Podle ní by Evropská unie mohla zaútočit na Rusko již v roce 2027, uvedl server Meduza.
Po intenzivních bouřkách, které ve čtvrtek zasáhly Moravu, vydal dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) naléhavou výstrahu před silnými bouřkami pro oblast Čech. Očekává se, že nepříznivé počasí zasáhne region v odpoledních a večerních hodinách během pátku i soboty.
Humanitární organizace tvrdě kritizují Evropskou unii za její nedostatečnou reakci na humanitární katastrofu v Gaze. Podle nich jsou výzvy k umožnění dodávek pomoci nedostatečné bez uplatnění tvrdších opatření vůči Izraeli, zejména sankcí.
Na 25. summitu EU–Čína v Pekingu byla podepsána důležitá klimatická dohoda, která byla považována za vzácné vítězství pro obě strany. Přesto, že se evropským lídrům podařilo dosáhnout společné shody v oblasti boje proti klimatickým změnám, zbytek jednání se ukázal jako neúspěšný.
Hulk Hogan, známá postava světa profesionálního wrestlingu a herec, zemřel ve věku 71 let. Podle informací jeho manažera, Chrise Vola, zemřel poté, co u něj došlo k srdeční zástavě, zatímco byl doma na Floridě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na platformě X oznámil, že Francie oficiálně uzná palestinský stát na zasedání Valného shromáždění OSN v září tohoto roku. Tato zpráva přichází v době, kdy humanitární krize v Gaze i politické napětí na Blízkém východě eskalují.