Donald Trump i Vladimir Putin stále usilují o získávání nových území – přestože samotná půda dnes zdaleka nemá takovou hodnotu jako dříve. Přesto oba politici pokračují ve své strategii, jako by byl svět stále řízen logikou impérií 19. století.
Nedávný telefonát prezidenta Trumpa s Vladimirem Putinem vyvolal vlnu komentářů, že Kreml znovu přechytračil Bílý dům. Trump sice později otočil a obvinil Putina, že „zešílel“ a „hraje si s ohněm“, ale zároveň evropským lídrům přiznal, že ruský prezident stále nejeví známky ochoty k míru.
Podle expertů z webu National Interest si ale jen málokdo všímá zásadního faktu: Putin už válku prohrál.
Původní ruská invaze na Ukrajinu měla být bleskovou akcí, která během tří dnů ovládne Kyjev a svrhne ukrajinskou vládu. Místo toho se Moskva zapletla do vleklé a krvavé války, která trvá už přes tři roky. Putin místo vítězného puče zvolil pomalé rozšiřování území krok za krokem – takzvanou „salámovou taktiku“. Výsledkem je však jen obrovská ztráta lidských životů a zdrojů, zatímco ekonomický nebo strategický přínos je sporný.
Podobně i Trump vyjadřuje zájem o nové teritorium. Zmiňoval se o Kanadě, Grónsku či Panamském průplavu jako o možných cílech expanze Spojených států.
Podle politologa Erika Gartzkeho je touha po území přežitkem z minulosti. V moderním světě už vlastnictví půdy nepředstavuje automatický ekonomický přínos. Ukrajina je jednou z nejchudších evropských zemí, a části, o které Rusko usiluje, jsou demograficky a hospodářsky velmi slabé. Po letech války a stotisících mrtvých by Putin – v případě „vítězství“ – získal jen vyčerpané regiony s chátrající infrastrukturou a stárnoucí populací.
Stejně jako Putin, i Trump má kořeny v realitním byznysu, a možná proto oba sdílejí archaický pohled na hodnotu vlastnictví. Jenže dnešní realita je jiná. Nejhodnotnější území nejsou ta, kde je nejvíc orné půdy, ale tam, kde žijí kreativní a produktivní lidé – často v městech.
Zatímco Trump brojí proti imigraci, právě imigranti tvoří značnou část lidského kapitálu, který moderní ekonomiky pohání.
Putin a Trump se oba snaží své územní ambice ospravedlnit strategickými argumenty. Podle nich jsou Donbas, Grónsko nebo Panama důležité nikoliv pro to, co produkují, ale kde leží. Tento způsob uvažování však připomíná geopolitiku minulého století.
V realitě moderních konfliktů – od Iráku po Afghánistán – se ukazuje, že vlastnictví území bez podpory místního obyvatelstva přináší víc problémů než výhod. Náklady na okupaci rostou, jakmile se místní postaví na odpor. Naopak spolupráce a důvěra s lokálními partnery umožňují zachovat vliv bez nutnosti přímé kontroly.
Trumpův vlastní byznys využívá právě model, kdy nevlastní, ale pronajímá, licencuje nebo outsourcuje. Stejnou logiku by měly aplikovat i státy – v moderním světě není nutné území vlastnit, aby z něj mohly profitovat.
Putin se k současné strategii uchýlil ne proto, že by byla nejlepší, ale protože selhala jeho předchozí snaha o ovlivnění Ukrajiny bez války. Nyní je uvězněn v zastaralém způsobu myšlení, ve kterém je okupace důkazem síly. Ve skutečnosti je to důkaz slabosti a ztráty vlivu.
Závěrem Gartzke varuje: nesmíme zaměňovat ztrátu vlivu za strategii – ani v případě Ruska, ani u USA. Vlastnictví území už není klíčem k moci. Ovlivňovat dění z pozadí je v dnešním propojeném světě mnohem účinnější než dobývání. Putin i Trump však stále sní o impériích, která už patří minulosti.
Bývalý americký velvyslanec při Evropské unii, Gordon Sondland, prohlásil, že Donald Trump chce, aby Evropa v budoucnu převzala vůdčí roli v jednáních s Ruskem. Sondland v rozhovoru pro BBC uvedl, že „USA mohou krýt záda, Spojené státy mohou podporovat, ale skutečně by měla být v čele Evropa, a k tomu Donald Trump směřuje.“
Země Evropské unie budou muset každá individuálně poskytnout miliardové záruky na pokrytí úvěrů ve výši až 210 miliard eur, které jsou naléhavě potřeba pro Ukrajinu. Podle dokumentů, které získal deník Politico, by Německo mělo nést největší potenciální břemeno ve výši až 52 miliard eur. Evropská komise představila tyto závratné souhrny diplomatům minulý týden poté, co odhalila návrh na reparační půjčku Ukrajině ve výši 165 miliard eur, která by byla zajištěna hotovostní hodnotou zmrazených ruských aktiv.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí setká s evropskými lídry v Londýně na znamení jednoty. Tato schůzka proběhne poté, co ho americký prezident Donald Trump obvinil z toho, že si nepřečetl nejnovější mírový návrh, a v době, kdy Kreml pochválil nový, tvrdší postoj Spojených států vůči Evropě.
Ministr obrany USA Pete Hegseth vystoupil na každoročním Reagan Defense Forum, kde ostře kritizoval zahraniční politiku Spojených států po studené válce. Jmenovitě napadl bývalé prezidenty i generály a prohlásil éru amerického „utopického idealismu“ za definitivně u konce.
Po nedávné tragické události v Karibském moři, při níž byli zabiti lidé na údajné drogové lodi, se objevuje složitá otázka odpovědnosti. Jedna osoba se však nemusí obávat následků – americký prezident Donald Trump. Ten má na základě loňského rozhodnutí Nejvyššího soudu širokou imunitu pro oficiální akty vykonané během jeho mandátu.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide prohlásil, že evropské členské státy NATO jsou pevně přesvědčeny o nepřípustnosti jakýchkoli schémat na rozdělení Evropy, podobných poválečným Jaltským dohodám z roku 1945.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
