Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Celý problém komplikuje fakt, že vlna nákazy dorazila o celý měsíc dříve, než bývá zvykem. Aktuálně hlásí kritické hodnoty výskytu choroby více než dvě třetiny zemí spadajících pod evropskou sekci WHO.
Mezi nejvíce postižené oblasti se řadí Velká Británie, Irsko nebo balkánské a středoevropské státy jako Slovinsko a Srbsko. V těchto lokalitách je situace natolik vážná, že každý druhý pacient s dýchacími potížemi odchází od lékaře s potvrzenou chřipkou.
Za touto agresivní vlnou stojí podle expertů specifická mutace viru typu A(H3N2), označovaná jako podskupina K. Ta se dokázala velmi rychle prosadit a nyní tvoří devět z deseti všech laboratorně zachycených případů.
Regionální šéf WHO Hans Henri Kluge připomíná, že i zdánlivě zanedbatelná genetická odchylka viru dokáže v praxi vyvolat chaos v lékařské péči. Zároveň apeluje na veřejnost, aby nepodléhala nepodloženým zprávám a důvěřovala pouze ověřeným informacím od národních zdravotnických úřadů.
Spolehlivá data jsou totiž v časech takto intenzivního šíření nákazy klíčová pro ochranu lidského zdraví. Doporučuje se proto návrat k osvědčeným metodám, jako je používání ochranných masek nebo důsledná domácí izolace při prvních příznacích.
Očkování zůstává i nadále tím nejefektivnějším způsobem, jak předejít vážným stavům a nutnosti převozu do nemocnice. Prioritu by měli mít především lidé v pokročilém věku, pacienti s přidruženými chorobami, těhotné ženy a personál v první linii.
Ačkoliv vakcína nedokáže zcela zabránit přenosu viru, její vliv na lehký průběh nemoci je pro fungování společnosti naprosto zásadní. Právě lidé starší 65 let totiž v současnosti tvoří drtivou většinu hospitalizovaných pacientů.
Velmi důležitou roli v šíření nákazy hrají letos překvapivě děti školního věku, které se nezvykle stávají hlavními přenašeči v rámci celých komunit. Ve Francii a Německu se nemocnice potýkají s přeplněnými pohotovostmi, protože počty nemocných rostou bleskovým tempem ve všech věkových kategoriích.
Podobně kritické zprávy přicházejí ze Španělska, kde se počet zaplněných lůžek zdvojnásobil během pouhých sedmi dnů. Britské zdravotnictví se již nyní chystá na zimu, která může být jednou z nejhorších v jeho moderní historii.
Prudký nárůst nemocných hlásí i Maďarsko a Rumunsko, kde statistické křivky rostou téměř kolmo vzhůru. Navzdory těmto znepokojivým datům se odborníci domnívají, že nás nečeká krize srovnatelná s obdobím pandemie covidu-19.
Lékaři mají s chřipkou bohaté zkušenosti a k dispozici jsou prověřené léčebné postupy i každoročně vylepšované vakcíny. Zvládnutí situace tak závisí na kombinaci systémových opatření a osobní zodpovědnosti každého z nás.
Odborníci předpokládají, že tato vlna dosáhne svého vrcholu kolem přelomu letošního a příštího roku. Do té doby je nanejvýš důležité, aby se lidé s příznaky vyhýbali kolektivům a nepomáhali tak dalšímu rozmachu epidemie.
WHO upozorňuje, že ačkoliv je chřipka běžnou součástí zimních měsíců, tato varianta vyžaduje zvýšenou opatrnost. Ohleduplné chování k ostatním a včasná prevence mohou zachránit životy a ulevit přetíženému personálu v nemocnicích po celé Evropě.
Ruský prezident Vladimir Putin podle webu The Independent prohlásil, že je připraven zahájit mírové rozhovory s Ukrajinou. Toto vyjádření přišlo jen několik dní poté, co ukrajinské nálety na ruskou ropnou infrastrukturu způsobily v zemi nedostatek pohonných hmot.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer rezignoval na svou funkci. K tomuto kroku se odhodlal pod vlivem neúnosného tlaku poté, co Andy Burnham drtivě zvítězil v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield. Starmer se tak stal již šestým předsedou britské vlády za poslední dekádu, který opouští svůj úřad. Bezprostředním impulsem pro jeho konec byl úplný kolaps podpory uvnitř jeho vlastní strany i kabinetu, což ukázaly soukromé rozhovory během uplynulého víkendu. Na rozdíl od svých konzervativních předchůdců Borise Johnsona a Liz Trussové se však naplánovaným odchodem snaží předejít vlně vládních rezignací a zajistit spořádané předání moci. Jeho emotivní projev nicméně jasně ukázal vůdce, který si je vědom vlastního neúspěchu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un na nedávném zasedání vládnoucí Korejské strany práce prohlásil, že neustálé rozšiřování jaderných sil představuje jedinou a nejsprávnější cestu, jak čelit nestabilnímu světu a rostoucím hrozbám ze strany USA a jejich spojenců.
Čínský superpočítač LineShine ze Šen-čenu se stal nově nejvýkonnějším strojem na světě, když v žebříčku Top500 sesadil z první pozice americký El Capitan. Čína se tak na vrchol tohoto hodnocení, které bývá vnímáno jako ukazatel technologické vyspělosti zemí, vrátila poprvé od roku 2017. Zařízení debutovalo s výkonem 2,198 exaflops, což představuje více než dvě kvintiliony výpočtů za sekundu.
Americký Senát schválil rezoluci, která vyzývá prezidenta Donalda Trumpa k ukončení vojenských akcí vůči Íránu, pokud k nim nezíská souhlas zákonodárců. Pro toto opatření se vyslovilo 50 senátorů, zatímco 48 jimi bylo proti. Podobný krok již dříve v tomto měsíci učinila také Sněmovna reprezentantů. Celý dokument má však převážně symbolický význam, protože jako souběžná rezoluce neputuje k prezidentskému podpisu a nemá sílu zákona. Tento krok přichází v době, kdy se nepopulární konflikt blíží ke svému pátému měsíci trvání.
Mezinárodní námořní organizace (IMO) spadající pod OSN se chystá evakuovat více než 11 000 námořníků, kteří kvůli válečnému konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem uvízli v Perském zálivu. Generální tajemník organizace Arsenio Dominguez oznámil, že tato rozsáhlá operace se uskuteční ve spolupráci s Íránem, Ománem, Spojenými státy a dalšími pobřežními státy i zástupci lodního průmyslu.
Maďarsko zbrzdilo klíčový procedurální krok nezbytný pro pokrok v přístupových rozhovorech Ukrajiny a Moldavska do Evropské unie. Podle unijních diplomatů Budapešť zablokovala odeslání dopisu Evropské radě a Evropské komisi, který měl vyjadřovat společné stanovisko všech 27 členských států k otevření zbývajících vyjednávacích kapitol. Maďarsko bylo jedinou zemí, která se proti tomuto kroku vyžadujícímu jednomyslný souhlas postavila. Celá záležitost bude znovu předmětem jednání v příštím týdnu.
Britové v tomto týdnu neřeší jen konec premiéra Keira Starmera ve funkci, ale i historickou událost, která nastane v následujících dnech. Král Karel III. se totiž rozhodl udělat něco, co zatím žádný panovník neudělal.
Počasí i dnes přinutilo meteorology k vydání nového varování, které je navíc platné až do odvolání. Experti aktuálně varují nejen před vysokými teplotami, ale také kvůli hrozbě vzniku požárů na jižní Moravě.
Evropu svírá vlna extrémních veder, kvůli které meteorologové očekávají překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědci upozorňují, že evropský kontinent se otepluje přibližně dvakrát až třikrát rychleji než globální průměr. Tamní infrastruktura přitom není na takové teploty připravená. Dochází k poškozování železničních kolejí i elektrických kabelů a tisíce lidí umírají v domech, které fungují jako tepelné pasti. Současná vlna veder je již druhou rekordní v průběhu dvou měsíců, přičemž absolutní teplotní maxima mohou padnout ještě před začátkem července.
Ukrajinský velvyslanec při OSN Andrij Melnyk upozornil, že by Kyjev mohl přehodnotit svůj stávající návrh na příměří, pokud ze strany mezinárodního společenství nepřijde výrazná snaha o ukončení konfliktu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Írán plně a bezvýhradně souhlasil s nejvyšším stupněm jaderných inspekcí, které mají trvat dlouho do budoucnosti. Podle Trumpa tento krok zajistí absolutní upřímnost v jaderné otázce, přičemž dodal, že bez tohoto ústupku by Washington v dalších vyjednáváních nepokračoval.