Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Celý problém komplikuje fakt, že vlna nákazy dorazila o celý měsíc dříve, než bývá zvykem. Aktuálně hlásí kritické hodnoty výskytu choroby více než dvě třetiny zemí spadajících pod evropskou sekci WHO.
Mezi nejvíce postižené oblasti se řadí Velká Británie, Irsko nebo balkánské a středoevropské státy jako Slovinsko a Srbsko. V těchto lokalitách je situace natolik vážná, že každý druhý pacient s dýchacími potížemi odchází od lékaře s potvrzenou chřipkou.
Za touto agresivní vlnou stojí podle expertů specifická mutace viru typu A(H3N2), označovaná jako podskupina K. Ta se dokázala velmi rychle prosadit a nyní tvoří devět z deseti všech laboratorně zachycených případů.
Regionální šéf WHO Hans Henri Kluge připomíná, že i zdánlivě zanedbatelná genetická odchylka viru dokáže v praxi vyvolat chaos v lékařské péči. Zároveň apeluje na veřejnost, aby nepodléhala nepodloženým zprávám a důvěřovala pouze ověřeným informacím od národních zdravotnických úřadů.
Spolehlivá data jsou totiž v časech takto intenzivního šíření nákazy klíčová pro ochranu lidského zdraví. Doporučuje se proto návrat k osvědčeným metodám, jako je používání ochranných masek nebo důsledná domácí izolace při prvních příznacích.
Očkování zůstává i nadále tím nejefektivnějším způsobem, jak předejít vážným stavům a nutnosti převozu do nemocnice. Prioritu by měli mít především lidé v pokročilém věku, pacienti s přidruženými chorobami, těhotné ženy a personál v první linii.
Ačkoliv vakcína nedokáže zcela zabránit přenosu viru, její vliv na lehký průběh nemoci je pro fungování společnosti naprosto zásadní. Právě lidé starší 65 let totiž v současnosti tvoří drtivou většinu hospitalizovaných pacientů.
Velmi důležitou roli v šíření nákazy hrají letos překvapivě děti školního věku, které se nezvykle stávají hlavními přenašeči v rámci celých komunit. Ve Francii a Německu se nemocnice potýkají s přeplněnými pohotovostmi, protože počty nemocných rostou bleskovým tempem ve všech věkových kategoriích.
Podobně kritické zprávy přicházejí ze Španělska, kde se počet zaplněných lůžek zdvojnásobil během pouhých sedmi dnů. Britské zdravotnictví se již nyní chystá na zimu, která může být jednou z nejhorších v jeho moderní historii.
Prudký nárůst nemocných hlásí i Maďarsko a Rumunsko, kde statistické křivky rostou téměř kolmo vzhůru. Navzdory těmto znepokojivým datům se odborníci domnívají, že nás nečeká krize srovnatelná s obdobím pandemie covidu-19.
Lékaři mají s chřipkou bohaté zkušenosti a k dispozici jsou prověřené léčebné postupy i každoročně vylepšované vakcíny. Zvládnutí situace tak závisí na kombinaci systémových opatření a osobní zodpovědnosti každého z nás.
Odborníci předpokládají, že tato vlna dosáhne svého vrcholu kolem přelomu letošního a příštího roku. Do té doby je nanejvýš důležité, aby se lidé s příznaky vyhýbali kolektivům a nepomáhali tak dalšímu rozmachu epidemie.
WHO upozorňuje, že ačkoliv je chřipka běžnou součástí zimních měsíců, tato varianta vyžaduje zvýšenou opatrnost. Ohleduplné chování k ostatním a včasná prevence mohou zachránit životy a ulevit přetíženému personálu v nemocnicích po celé Evropě.
Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal v New Yorku na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o možnostech ukončení válečného konfliktu s Ruskem. Během rozhovorů ukrajinský lídr vyjádřil ochotu k oboustrannému zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Podmínkou pro zavedení tohoto opatření je však podle něj plná dohoda ze strany Ruské federace, která musí rovněž přestat útočit na ukrajinský energetický systém. Zelenskyj zároveň vyjádřil naději, že Spojené státy najdou způsob, jak ruskou stranu přimět k diplomatickým jednáním.
Společné rozhovory mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským lídrem Si Ťin-pchingem se zaměřují mimo jiné na bezpečnost umělé inteligence. Zatímco obě mocnosti vyjednávají, Čína pokračuje v masivním rozvoji své technologické infrastruktury. Srdcem čínských ambicí v oblasti umělé inteligence se stává autonomní oblast Vnitřní Mongolsko, kde vedle tradičního zemědělství vyrostla rozsáhlá datová centra.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.