S extrémními teplotami, které nyní sužují řadu evropských zemí, se opět naplno ukazuje, jak nezbytné je přizpůsobit se stále nestabilnějšímu klimatu. Rozhodnutí francouzské vlády uzavřít školy či zákazy práce pod širým nebem v nejteplejších hodinách dne v Itálii svědčí o tom, že okamžitou prioritou musí být ochrana zdraví lidí – a to především těch nejzranitelnějších.
Nejde však jen o okamžité zásahy. Současná situace musí být impulzem k hlubším změnám a důraznému připomenutí, proč jsou ambiciózní klimatické cíle zásadní. Populistická pravice napříč Evropou i ve Spojených státech tyto cíle zpochybňuje a útočí na ně, a právě podobné extrémní výkyvy počasí by měly přimět veřejnost i politické elity k tomu, aby si opět uvědomily, co je v sázce, píše The Guardian.
Vlna veder může mít ničivější dopad než silné bouře. Lidé v důchodovém věku, pacienti s chronickými nemocemi nebo obyvatelé špatně izolovaných bytů jsou na horko obzvlášť citliví. Kromě změn v pracovních a školních režimech jsou proto nezbytná i efektivní varování a osvěta. Při vlně veder v roce 2022 zemřelo v Evropě odhadem 68 000 lidí. To je číslo, které by mělo být mementem pro každého politika.
Vedle zdravotních dopadů nesou vlna veder i méně přímé, ale stále významné škody – například na zemědělství. V Británii se letos horké počasí podepsalo na nižších výnosech úrody, což přispívá ke zdražování potravin. Požáry, jako nedávný na řeckém ostrově Chios, ohrožují nejen přírodu a majetek, ale i lidské životy.
Spojené království přitom čelilo tvrdé kritice ze strany své vlastní Rady pro změnu klimatu za nedostatečné adaptační plány. A i když opozice vedená labouristy slibovala nápravu, zatím se mnoho nezměnilo. Současné extrémy by mohly tento přístup konečně změnit.
Klíčem ke zvládání krizí je přístup k přesným informacím – od předpovědí počasí po vědecké studie, které ukazují, jak globální oteplování zvyšuje pravděpodobnost ničivého počasí. Není náhodou, že Spojené státy po Trumpových škrtech v agentuře NOAA (Národní úřad pro oceán a atmosféru) ztrácejí schopnost adekvátně reagovat na klimatické hrozby. Ještě horší bylo rozhodnutí Donalda Trumpa odstoupit od Pařížské dohody, čímž USA postavil do role globálního outsidera.
Evropská unie zatím setrvává v závazku dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Tento týden budou členské státy jednat i o mezicíli pro rok 2040. Nicméně i v Evropě dochází k erozi podpory klimatických politik, zejména tam, kde populisté napadají ekologická opatření jako drahá nebo nesmyslná.
Mohla by právě tato vlna extrémního horka vrátit téma zpět do centra veřejného zájmu? Portugalsko i Španělsko o víkendu zaznamenaly teploty přesahující 46 °C. V britském Exeteru se mezitím scházejí vědci na konferenci o klimatických zlomových bodech. Ty obvykle označují kritické meze – například nevratné tání ledovců – jejichž překročení může znamenat ekologickou katastrofu. Ale jak připomíná profesor Timothy Lenton, termín může mít i pozitivní význam – například při náhlém masovém rozšíření solární energie nebo elektromobilů.
Vedle okamžité pomoci lidem zasaženým horkem a podpory adaptací (např. ve stavebnictví a urbanismu) by evropští politici měli využít aktuální situace k tomu, aby veřejnosti připomněli, proč jsou odvážné, ale dosažitelné klimatické cíle tak důležité. Klima může být tématem, které lidi děsí – ale i motivuje. V nejlepším případě může nynější vlna veder fungovat jako výukový moment. Právě v takových chvílích se veřejnost otevírá myšlence zásadních změn.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.
Svět se nezadržitelně blíží k období, které vědci označují jako vrchol vymírání ledovců. Podle nové studie publikované v časopise Nature Climate Change by mohlo v polovině tohoto století zanikat až 4 000 ledovců ročně. Toto tempo odpovídá situaci, jako by se každý rok kompletně rozpustily všechny ledovcové masivy v evropských Alpách.
Policie v Novém Jižním Walesu oficiálně obvinila Naveeda Akrama, který jako jediný z útočníků přežil nedělní masakr na sydneyské pláži Bondi. Celkem čelí devětapadesáti trestným činům, mezi nimiž figuruje patnáct vražd a spáchání teroristického aktu. Jeho otec a komplic v jedné osobě, padesátiletý Sajid Akram, zemřel přímo na místě během přestřelky s bezpečnostními složkami.
Jiřina Bohdalová už s předstihem dostala nejlepší možný vánoční dárek, když se konečně stala prababičkou. Legendární herečka je jako čtyřiadevadesátiletá důchodkyně plná sil, což opět dokázala, když se setkala s Halinou Pawlowskou.
Od prosince probíhá meteorologická zima, ale v posledních panuje počasí, které spíš připomíná podzim. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) navíc nic nenasvědčuje tomu, že by u nás mělo začít vydatněji sněžit.
Policie v úterý obvinila pětadvacetiletého muže v případu únosu dvanáctiletého chlapce ze Zlínska z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Zmínila, že další informace k případu už zřejmě neuvolní. Některé detaily se ale začaly objevovat v médiích.
Zatímco německá Alternativa pro Německo (AfD) nadšeně vítá novou bezpečnostní strategii USA, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy, ostatní nacionalistické strany na kontinentu zachovávají chladný odstup. Nový dokument Trumpovy administrativy totiž vrazil klín mezi evropské pravicové populisty, kteří nyní váhají, zda přijmout americkou pomoc, nebo si zachovat národní suverenitu.
Světem filmu otřásla tragická zpráva. Legendární režisér Rob Reiner (78), tvůrce klasik jako Když Harry potkal Sally nebo Princezna Nevěsta, a jeho manželka, fotografka Michele Singer Reiner (68), byli v neděli nalezeni mrtví ve svém domě v Brentwoodu. Podle policie se stali oběťmi vraždy – oba podlehli četným bodným ranám.
Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.