S extrémními teplotami, které nyní sužují řadu evropských zemí, se opět naplno ukazuje, jak nezbytné je přizpůsobit se stále nestabilnějšímu klimatu. Rozhodnutí francouzské vlády uzavřít školy či zákazy práce pod širým nebem v nejteplejších hodinách dne v Itálii svědčí o tom, že okamžitou prioritou musí být ochrana zdraví lidí – a to především těch nejzranitelnějších.
Nejde však jen o okamžité zásahy. Současná situace musí být impulzem k hlubším změnám a důraznému připomenutí, proč jsou ambiciózní klimatické cíle zásadní. Populistická pravice napříč Evropou i ve Spojených státech tyto cíle zpochybňuje a útočí na ně, a právě podobné extrémní výkyvy počasí by měly přimět veřejnost i politické elity k tomu, aby si opět uvědomily, co je v sázce, píše The Guardian.
Vlna veder může mít ničivější dopad než silné bouře. Lidé v důchodovém věku, pacienti s chronickými nemocemi nebo obyvatelé špatně izolovaných bytů jsou na horko obzvlášť citliví. Kromě změn v pracovních a školních režimech jsou proto nezbytná i efektivní varování a osvěta. Při vlně veder v roce 2022 zemřelo v Evropě odhadem 68 000 lidí. To je číslo, které by mělo být mementem pro každého politika.
Vedle zdravotních dopadů nesou vlna veder i méně přímé, ale stále významné škody – například na zemědělství. V Británii se letos horké počasí podepsalo na nižších výnosech úrody, což přispívá ke zdražování potravin. Požáry, jako nedávný na řeckém ostrově Chios, ohrožují nejen přírodu a majetek, ale i lidské životy.
Spojené království přitom čelilo tvrdé kritice ze strany své vlastní Rady pro změnu klimatu za nedostatečné adaptační plány. A i když opozice vedená labouristy slibovala nápravu, zatím se mnoho nezměnilo. Současné extrémy by mohly tento přístup konečně změnit.
Klíčem ke zvládání krizí je přístup k přesným informacím – od předpovědí počasí po vědecké studie, které ukazují, jak globální oteplování zvyšuje pravděpodobnost ničivého počasí. Není náhodou, že Spojené státy po Trumpových škrtech v agentuře NOAA (Národní úřad pro oceán a atmosféru) ztrácejí schopnost adekvátně reagovat na klimatické hrozby. Ještě horší bylo rozhodnutí Donalda Trumpa odstoupit od Pařížské dohody, čímž USA postavil do role globálního outsidera.
Evropská unie zatím setrvává v závazku dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Tento týden budou členské státy jednat i o mezicíli pro rok 2040. Nicméně i v Evropě dochází k erozi podpory klimatických politik, zejména tam, kde populisté napadají ekologická opatření jako drahá nebo nesmyslná.
Mohla by právě tato vlna extrémního horka vrátit téma zpět do centra veřejného zájmu? Portugalsko i Španělsko o víkendu zaznamenaly teploty přesahující 46 °C. V britském Exeteru se mezitím scházejí vědci na konferenci o klimatických zlomových bodech. Ty obvykle označují kritické meze – například nevratné tání ledovců – jejichž překročení může znamenat ekologickou katastrofu. Ale jak připomíná profesor Timothy Lenton, termín může mít i pozitivní význam – například při náhlém masovém rozšíření solární energie nebo elektromobilů.
Vedle okamžité pomoci lidem zasaženým horkem a podpory adaptací (např. ve stavebnictví a urbanismu) by evropští politici měli využít aktuální situace k tomu, aby veřejnosti připomněli, proč jsou odvážné, ale dosažitelné klimatické cíle tak důležité. Klima může být tématem, které lidi děsí – ale i motivuje. V nejlepším případě může nynější vlna veder fungovat jako výukový moment. Právě v takových chvílích se veřejnost otevírá myšlence zásadních změn.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.