S extrémními teplotami, které nyní sužují řadu evropských zemí, se opět naplno ukazuje, jak nezbytné je přizpůsobit se stále nestabilnějšímu klimatu. Rozhodnutí francouzské vlády uzavřít školy či zákazy práce pod širým nebem v nejteplejších hodinách dne v Itálii svědčí o tom, že okamžitou prioritou musí být ochrana zdraví lidí – a to především těch nejzranitelnějších.
Nejde však jen o okamžité zásahy. Současná situace musí být impulzem k hlubším změnám a důraznému připomenutí, proč jsou ambiciózní klimatické cíle zásadní. Populistická pravice napříč Evropou i ve Spojených státech tyto cíle zpochybňuje a útočí na ně, a právě podobné extrémní výkyvy počasí by měly přimět veřejnost i politické elity k tomu, aby si opět uvědomily, co je v sázce, píše The Guardian.
Vlna veder může mít ničivější dopad než silné bouře. Lidé v důchodovém věku, pacienti s chronickými nemocemi nebo obyvatelé špatně izolovaných bytů jsou na horko obzvlášť citliví. Kromě změn v pracovních a školních režimech jsou proto nezbytná i efektivní varování a osvěta. Při vlně veder v roce 2022 zemřelo v Evropě odhadem 68 000 lidí. To je číslo, které by mělo být mementem pro každého politika.
Vedle zdravotních dopadů nesou vlna veder i méně přímé, ale stále významné škody – například na zemědělství. V Británii se letos horké počasí podepsalo na nižších výnosech úrody, což přispívá ke zdražování potravin. Požáry, jako nedávný na řeckém ostrově Chios, ohrožují nejen přírodu a majetek, ale i lidské životy.
Spojené království přitom čelilo tvrdé kritice ze strany své vlastní Rady pro změnu klimatu za nedostatečné adaptační plány. A i když opozice vedená labouristy slibovala nápravu, zatím se mnoho nezměnilo. Současné extrémy by mohly tento přístup konečně změnit.
Klíčem ke zvládání krizí je přístup k přesným informacím – od předpovědí počasí po vědecké studie, které ukazují, jak globální oteplování zvyšuje pravděpodobnost ničivého počasí. Není náhodou, že Spojené státy po Trumpových škrtech v agentuře NOAA (Národní úřad pro oceán a atmosféru) ztrácejí schopnost adekvátně reagovat na klimatické hrozby. Ještě horší bylo rozhodnutí Donalda Trumpa odstoupit od Pařížské dohody, čímž USA postavil do role globálního outsidera.
Evropská unie zatím setrvává v závazku dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Tento týden budou členské státy jednat i o mezicíli pro rok 2040. Nicméně i v Evropě dochází k erozi podpory klimatických politik, zejména tam, kde populisté napadají ekologická opatření jako drahá nebo nesmyslná.
Mohla by právě tato vlna extrémního horka vrátit téma zpět do centra veřejného zájmu? Portugalsko i Španělsko o víkendu zaznamenaly teploty přesahující 46 °C. V britském Exeteru se mezitím scházejí vědci na konferenci o klimatických zlomových bodech. Ty obvykle označují kritické meze – například nevratné tání ledovců – jejichž překročení může znamenat ekologickou katastrofu. Ale jak připomíná profesor Timothy Lenton, termín může mít i pozitivní význam – například při náhlém masovém rozšíření solární energie nebo elektromobilů.
Vedle okamžité pomoci lidem zasaženým horkem a podpory adaptací (např. ve stavebnictví a urbanismu) by evropští politici měli využít aktuální situace k tomu, aby veřejnosti připomněli, proč jsou odvážné, ale dosažitelné klimatické cíle tak důležité. Klima může být tématem, které lidi děsí – ale i motivuje. V nejlepším případě může nynější vlna veder fungovat jako výukový moment. Právě v takových chvílích se veřejnost otevírá myšlence zásadních změn.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.
Vyjádření úřadujícího šéfa NASA Seana Duffyho o možném vyřazení společnosti SpaceX z plánů na přistání na Měsíci otřáslo vesmírným průmyslem. Zatímco aktuální plán mise Artemis III počítá s využitím obří rakety Starship od SpaceX pro přepravu astronautů na Měsíc, agentura horečně hledá alternativní cesty. Důvodem jsou obavy ze zpoždění ve vývoji Starship a konkurenční tlak ze strany Číny, která má v úmyslu přistát na Měsíci do roku 2030. Duffy opakovaně zdůraznil, že porazit Čínu je otázkou národní bezpečnosti.
Izrael v sobotu oznámil, že tři těla, která mu v pátek předala militantní skupina Hamás prostřednictvím Červeného kříže, nepatří žádnému z rukojmích unesených při útoku ze 7. října 2023. Tato zpráva představuje další komplikaci v křehké dohodě o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy v probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem.
Posádky „Lovců hurikánů“ spadající pod americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) strávily poslední týden v boji s hurikánem Melissa, jednou z historicky nejsilnějších bouří. Opakovaně a nepřetržitě se potápěli do oka Melissy, aby získali klíčová data pro záchranu životů. Dělali to proto, že jejich mise je považována za nezbytnou pro veřejnou bezpečnost, ovšem s jedním zásadním rozdílem: kvůli vládnímu shutdownu (uzavření) to dělali zcela bez platu.
Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.
Bývalý americký prezident Barack Obama si dříve byl jist, že Amerika přežije Donalda Trumpa, avšak jeho sebevědomí mizí. Přátelé, kteří s ním hovoří, uvádějí, že osm let po odchodu z Bílého domu se do Obamovy zprávy o naději a změně vplížila úzkost a obavy. Ačkoliv Obama zůstává největším stranickým sponzorem, úmyslně se během Bidenovy éry stahoval, aby umožnil vyniknout nové generaci demokratů. Nicméně Trumpovy kroky k blokování demokratů a jeho výzvy k obžalování či uzavření liberálních institucí podle Obamových obav mohou této příští generaci odepřít příležitost převzít moc.
Sen o přenosu sluneční energie z oběžné dráhy na Zemi, známý jako kosmická solární energetika, je myšlenkou starou desítky let. Nyní však celá řada společností prohlašuje, že by tuto vizi mohla konečně proměnit ve skutečnost. Na americkém fotbalovém stadionu na Floridě proběhl loni v březnu neobvyklý test, během něhož nebyly vrženy fotbalové míče, nýbrž paprsky světla. Koncentrované světelné pruhy byly vysílány z emitoru na jedné straně hřiště v Jacksonville Jaguars a zachycovány na stínítku na straně druhé. Světlo bylo nejprve zachyceno ze Slunce a poté vysíláno velkými čočkami, z nichž každá byla vysoká asi 1,2 metru, a fungovaly podobně jako zvětšovací sklo.
Až v pondělí se Česko oficiálně dozví, co strany a hnutí příští vlády, tedy ANO, SPD a Motoristé, prosadili do programového prohlášení. Podle uniklých informací se ale počítá s návratem elektronické evidence tržeb (EET) či změnami ohledně věku odchodu do důchodu. Dokument už má mít k dispozici i prezident Petr Pavel.
Jiřinu Bohdalovou čeká ještě letos nová role, která však nebude před kamerou. Těší se totiž na pravnouče, jehož otcem se stane syn její dcery Simony Stašové. Porod se blíží každým dnem. Legendární herečka prozradila, jak je to například s výběrem jména.