S extrémními teplotami, které nyní sužují řadu evropských zemí, se opět naplno ukazuje, jak nezbytné je přizpůsobit se stále nestabilnějšímu klimatu. Rozhodnutí francouzské vlády uzavřít školy či zákazy práce pod širým nebem v nejteplejších hodinách dne v Itálii svědčí o tom, že okamžitou prioritou musí být ochrana zdraví lidí – a to především těch nejzranitelnějších.
Nejde však jen o okamžité zásahy. Současná situace musí být impulzem k hlubším změnám a důraznému připomenutí, proč jsou ambiciózní klimatické cíle zásadní. Populistická pravice napříč Evropou i ve Spojených státech tyto cíle zpochybňuje a útočí na ně, a právě podobné extrémní výkyvy počasí by měly přimět veřejnost i politické elity k tomu, aby si opět uvědomily, co je v sázce, píše The Guardian.
Vlna veder může mít ničivější dopad než silné bouře. Lidé v důchodovém věku, pacienti s chronickými nemocemi nebo obyvatelé špatně izolovaných bytů jsou na horko obzvlášť citliví. Kromě změn v pracovních a školních režimech jsou proto nezbytná i efektivní varování a osvěta. Při vlně veder v roce 2022 zemřelo v Evropě odhadem 68 000 lidí. To je číslo, které by mělo být mementem pro každého politika.
Vedle zdravotních dopadů nesou vlna veder i méně přímé, ale stále významné škody – například na zemědělství. V Británii se letos horké počasí podepsalo na nižších výnosech úrody, což přispívá ke zdražování potravin. Požáry, jako nedávný na řeckém ostrově Chios, ohrožují nejen přírodu a majetek, ale i lidské životy.
Spojené království přitom čelilo tvrdé kritice ze strany své vlastní Rady pro změnu klimatu za nedostatečné adaptační plány. A i když opozice vedená labouristy slibovala nápravu, zatím se mnoho nezměnilo. Současné extrémy by mohly tento přístup konečně změnit.
Klíčem ke zvládání krizí je přístup k přesným informacím – od předpovědí počasí po vědecké studie, které ukazují, jak globální oteplování zvyšuje pravděpodobnost ničivého počasí. Není náhodou, že Spojené státy po Trumpových škrtech v agentuře NOAA (Národní úřad pro oceán a atmosféru) ztrácejí schopnost adekvátně reagovat na klimatické hrozby. Ještě horší bylo rozhodnutí Donalda Trumpa odstoupit od Pařížské dohody, čímž USA postavil do role globálního outsidera.
Evropská unie zatím setrvává v závazku dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Tento týden budou členské státy jednat i o mezicíli pro rok 2040. Nicméně i v Evropě dochází k erozi podpory klimatických politik, zejména tam, kde populisté napadají ekologická opatření jako drahá nebo nesmyslná.
Mohla by právě tato vlna extrémního horka vrátit téma zpět do centra veřejného zájmu? Portugalsko i Španělsko o víkendu zaznamenaly teploty přesahující 46 °C. V britském Exeteru se mezitím scházejí vědci na konferenci o klimatických zlomových bodech. Ty obvykle označují kritické meze – například nevratné tání ledovců – jejichž překročení může znamenat ekologickou katastrofu. Ale jak připomíná profesor Timothy Lenton, termín může mít i pozitivní význam – například při náhlém masovém rozšíření solární energie nebo elektromobilů.
Vedle okamžité pomoci lidem zasaženým horkem a podpory adaptací (např. ve stavebnictví a urbanismu) by evropští politici měli využít aktuální situace k tomu, aby veřejnosti připomněli, proč jsou odvážné, ale dosažitelné klimatické cíle tak důležité. Klima může být tématem, které lidi děsí – ale i motivuje. V nejlepším případě může nynější vlna veder fungovat jako výukový moment. Právě v takových chvílích se veřejnost otevírá myšlence zásadních změn.
Jediná dcera Dary Rolins má před sebou poslední měsíce před dovršením plnoletosti. Osmnácté narozeniny oslaví příští rok na jaře. Není proto divu, že už plánuje svou budoucnost po střední škole. V tuto chvíli všechno nasvědčuje tomu, že uteče z rodinného hnízda.
Policie uzavřela vyšetřování případu vyhrožování politikům. Důchodce z jižních Čech vyhrožoval například prezidentovi, předsedkyně Sněmovny či člence vlády. Nyní čelí obvinění. O případné obžalobě rozhodne Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1.
Straší nás meteorologové během aktuální vlny veder až příliš? Někteří lidé v Česku jsou toho názoru. Experti na počasí z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se proto ponořili do dat, aby předložili jasné důkazy o tom, že velmi horkých dnů v podstatě každoročně přibývá.
Někdejší starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný ve středu odpoledne nastoupil do vězení, kde má strávit tři měsíce za porušení podmínky. Trest si Novotný vyslechl v květnu, před pár týdny skončil ve starostenské funkci.
Před zhruba 252 miliony lety se planeta Země ocitla na pokraji naprosté biologické devastace. Událost známá jako „Velké vymírání“ zlikvidovala kolem 90 % všech tehdejších druhů. Nová studie nyní s pomocí rozsáhlého fosilního archivu odhaluje, proč po této události následovalo 5 milionů let smrtícího horka – a varuje, že podobný osud by mohl v budoucnu potkat i nás.
Navzdory zlepšující se situaci ukrajinské diplomacie se vývoj na válečné frontě zhoršuje. Jak uvedl deník Financial Times, Kyjev čelí vážnému riziku, že bez další vojenské pomoci ztratí ještě více území. Zdroje blízké redakci varují před možností „katastrofální porážky“ ukrajinské armády, pokud se situace nezmění. Mezitím se objevují informace, že ruský prezident Vladimir Putin má konkrétní plán dobýt přístavní město Oděsa, čímž by Ukrajinu zcela odstřihl od přístupu k Černému moři.
Podle ukrajinských úřadů chystá Severní Korea významné navýšení počtu svých vojáků bojujících na straně Ruska na frontě s Ukrajinou. Do Ruska by mělo během několika následujících měsíců dorazit dalších 25 až 30 tisíc vojáků, kteří by měli posílit ruské jednotky nasazené v konfliktu.
V pondělí dopoledne došlo v mateřské škole v bavorském Neuburgu an der Donau k násilnému incidentu, kdy třicetiletý otec napadl tři vychovatele poté, co nebyl spokojený s tím, jak personál reagoval na hádku jeho syna s jiným dítětem. Incident se odehrál během plného provozu školky a na místě byli i děti, které útok zaznamenaly.
V posledních měsících se v mnoha ruských regionech staly pravidelné výpadky mobilního internetu novou realitou pro miliony lidí. Oficiálně je vláda prezentuje jako reakci na hrozbu ukrajinských dronových útoků, avšak načasování a délka těchto výpadků často nesouhlasí s reálnými útoky. Častěji jde o preventivní bezpečnostní opatření během významných událostí, jako jsou oslavy Dne vítězství v Moskvě nebo Petrohradský mezinárodní ekonomický fórum.
Neobvyklá sněhová nadílka v chilské poušti Atacama, považované za nejsušší místo na Zemi, dočasně ochromila provoz radioteleskopického pole ALMA, jednoho z nejvýkonnějších astronomických zařízení světa. Observatoř vstoupila do tzv. „režimu přežití“, aby ochránila své citlivé přístroje před extrémními podmínkami.
Zatímco válka na Ukrajině vstupuje do dalšího krvavého roku, bojiště přináší stále sofistikovanější a zákeřnější zranění. Jedním z nejčastějších je poranění střepinami – úlomky kovu z dělostřelectva či dronů dnes tvoří až 80 % všech válečných traumat. V těchto případech často rozhoduje o životě a smrti rychlost a dostupnost péče. A právě zde přichází ke slovu revoluční ukrajinský vynález – magnetický extraktor.
Antarktida je letos svědkem dalšího rekordního úbytku mořského ledu. Podle nejnovější studie zveřejněné 1. července 2025 se během uplynulých čtyř let opakovaně potvrdily rekordně nízké hodnoty ledového pokryvu během jižní polokoulové letní sezony. Výsledky rozsáhlého mezinárodního výzkumu vedeného týmem fyzikálního oceánografa Edwarda Doddridge z Tasmánské univerzity ukazují, že dopady na klima, přírodu i lidskou činnost jsou dalekosáhlé – a zhoršují se.