S extrémními teplotami, které nyní sužují řadu evropských zemí, se opět naplno ukazuje, jak nezbytné je přizpůsobit se stále nestabilnějšímu klimatu. Rozhodnutí francouzské vlády uzavřít školy či zákazy práce pod širým nebem v nejteplejších hodinách dne v Itálii svědčí o tom, že okamžitou prioritou musí být ochrana zdraví lidí – a to především těch nejzranitelnějších.
Nejde však jen o okamžité zásahy. Současná situace musí být impulzem k hlubším změnám a důraznému připomenutí, proč jsou ambiciózní klimatické cíle zásadní. Populistická pravice napříč Evropou i ve Spojených státech tyto cíle zpochybňuje a útočí na ně, a právě podobné extrémní výkyvy počasí by měly přimět veřejnost i politické elity k tomu, aby si opět uvědomily, co je v sázce, píše The Guardian.
Vlna veder může mít ničivější dopad než silné bouře. Lidé v důchodovém věku, pacienti s chronickými nemocemi nebo obyvatelé špatně izolovaných bytů jsou na horko obzvlášť citliví. Kromě změn v pracovních a školních režimech jsou proto nezbytná i efektivní varování a osvěta. Při vlně veder v roce 2022 zemřelo v Evropě odhadem 68 000 lidí. To je číslo, které by mělo být mementem pro každého politika.
Vedle zdravotních dopadů nesou vlna veder i méně přímé, ale stále významné škody – například na zemědělství. V Británii se letos horké počasí podepsalo na nižších výnosech úrody, což přispívá ke zdražování potravin. Požáry, jako nedávný na řeckém ostrově Chios, ohrožují nejen přírodu a majetek, ale i lidské životy.
Spojené království přitom čelilo tvrdé kritice ze strany své vlastní Rady pro změnu klimatu za nedostatečné adaptační plány. A i když opozice vedená labouristy slibovala nápravu, zatím se mnoho nezměnilo. Současné extrémy by mohly tento přístup konečně změnit.
Klíčem ke zvládání krizí je přístup k přesným informacím – od předpovědí počasí po vědecké studie, které ukazují, jak globální oteplování zvyšuje pravděpodobnost ničivého počasí. Není náhodou, že Spojené státy po Trumpových škrtech v agentuře NOAA (Národní úřad pro oceán a atmosféru) ztrácejí schopnost adekvátně reagovat na klimatické hrozby. Ještě horší bylo rozhodnutí Donalda Trumpa odstoupit od Pařížské dohody, čímž USA postavil do role globálního outsidera.
Evropská unie zatím setrvává v závazku dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Tento týden budou členské státy jednat i o mezicíli pro rok 2040. Nicméně i v Evropě dochází k erozi podpory klimatických politik, zejména tam, kde populisté napadají ekologická opatření jako drahá nebo nesmyslná.
Mohla by právě tato vlna extrémního horka vrátit téma zpět do centra veřejného zájmu? Portugalsko i Španělsko o víkendu zaznamenaly teploty přesahující 46 °C. V britském Exeteru se mezitím scházejí vědci na konferenci o klimatických zlomových bodech. Ty obvykle označují kritické meze – například nevratné tání ledovců – jejichž překročení může znamenat ekologickou katastrofu. Ale jak připomíná profesor Timothy Lenton, termín může mít i pozitivní význam – například při náhlém masovém rozšíření solární energie nebo elektromobilů.
Vedle okamžité pomoci lidem zasaženým horkem a podpory adaptací (např. ve stavebnictví a urbanismu) by evropští politici měli využít aktuální situace k tomu, aby veřejnosti připomněli, proč jsou odvážné, ale dosažitelné klimatické cíle tak důležité. Klima může být tématem, které lidi děsí – ale i motivuje. V nejlepším případě může nynější vlna veder fungovat jako výukový moment. Právě v takových chvílích se veřejnost otevírá myšlence zásadních změn.
Svět čelí rychle se zužujícímu časovému oknu pro obnovu lesů, které jsou klíčové pro zajištění dostatku potravin i pro boj s klimatickou krizí. Ve své nejnovější zprávě o stavu světových lesů na to upozornila Organizace pro výživu a zemědělství spadající pod Organizaci spojených národů. OSN proto vyzvala vlády jednotlivých států, aby se obnova lesních porostů stala jejich hlavní národní prioritou. Ačkoli v posledních letech vznikla řada ochranných iniciativ, reálná opatření podle odborníků stále zaostávají za přijatými závazky.
Řecko se postavilo do čela skupiny pěti členských států Evropské unie, které prosazují odesílání neúspěšných žadatelů o azyl do třetích zemí mimo území unijního bloku. Takzvaná klíčová skupina zahrnuje vedle Řecka také Dánsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí oznámil, že Teherán dmes očekává oficiální odpověď Spojených států na svůj návrh týkající se znovuotevření Hormuzského průlivu. Diplomat uvedl, že reakce americké strany by měla dorazit prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Katarská strana podle jeho slov předložila určité myšlenky, které byly předmětem jednání, a následně je opětovně projedná s americkým vedením. Teherán požaduje splnění konkrétních podmínek, na kterých trvá jako na předpokladu pro obnovení provozu v této klíčové námořní cestě.
Ruská vláda plánuje v roce 2027 vynaložit na obranu rekordních 17,1 bilionu rublů, což odpovídá zhruba 202,6 miliardy amerických dolarů. Armádní výdaje tak mají tvořit přibližně 35 procent celkových federálních výdajů, což představuje nejsilnější podíl v postsovětské historii země. Nově navržená částka je o 27 procent vyšší než původně předpokládaných 13,5 bilionu rublů pro dané období. V porovnání se schváleným rozpočtem na nadcházející rok se pak jedná o nárůst o přibližně 32 procent.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podepsal memorandum, kterým nařídil armádě bránit nadcházející volby v polovině prezidentského funkčního období před zahraničním vlivním a zásahy. Podle oficiálního prohlášení Pentagonu zapojí Kybernetické velitelství USA spolu s dalšími podpůrnými složkami své pokročilé zpravodajské a kybernetické kapacity. Cílem tohoto opatření je identifikovat, narušit a neutralizovat jakékoli snahy cizích aktérů o ovlivňování amerických demokratických procesů. Pověřené armádní složky mají podle směrnice těsně spolupracovat s Ministerstvem vnitřní bezpečnosti při ochraně volební infrastruktury před kybernetickými hrozbami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.