Evropská unie ostře reagovala na hrozby Donalda Trumpa, který pohrozil úplným zastavením obchodu se Španělskem. Americký prezident takto reagoval na rozhodnutí Madridu nepovolit Spojeným státům využívání jejich vojenských základen pro nálety v Íránu. Unie dala jasně najevo, že od šéfa Bílého domu očekává dodržování loňské dohody o clech, a naznačila možnost odvetných opatření, pokud by se Trump pokusil Španělsko v rámci msty izolovat.
Mluvčí pro obchod Olof Gill uvedl, že Evropská komise zajistí plnou ochranu zájmů Unie a jejích občanů. Brusel vyjádřil naprostou solidaritu se všemi členskými státy a prostřednictvím společné obchodní politiky je připraven v případě potřeby zakročit. Gill zdůraznil, že vztahy mezi EU a USA jsou hluboce integrované a vzájemně výhodné, přičemž jejich ochrana v době globálních nepokojů je v zájmu obou stran.
Unie nadále plní svou část loňské dohody a umožňuje dovoz mnoha amerických produktů bez cel, a to i přesto, že Nejvyšší soud USA označil Trumpova patnáctiprocentní cla na evropské zboží za nezákonná. Evropská komise nyní apeluje na Spojené státy, aby plně dostály svým závazkům z loňského srpna. Tato diplomatická rozepře podtrhuje napětí mezi spojenci v souvislosti s vojenskou kampaní na Blízkém východě.
Kanadský premiér Mark Carney rovněž zmírnil svou dřívější podporu americko-izraelským úderům. Přestože uvítal konec režimu ajatolláha Alího Chameneího, kterého označil za hlavní zdroj nestability a teroru, vyjádřil pochybnosti o legálnosti útoků. Carney, který je momentálně na návštěvě Austrálie, označil postup Washingtonu a Tel Avivu za příklad selhání mezinárodního řádu, neboť jednaly bez mandátu OSN či konzultace se spojenci.
Podle kanadského premiéra se nálety jeví jako nezákonné, protože nebyly provedeny v reakci na bezprostřední hrozbu ani s posvěcením Rady bezpečnosti. Carney v Sydney prohlášením reagoval na rostoucí ohrožení civilistů v celém regionu a zdůraznil, že mezinárodní právo musí dodržovat všichni účastníci konfliktu. Vyjádřil politování nad tím, že přes desetiletí diplomatického úsilí zůstala jaderná hrozba Íránu nevyřešena až do tohoto násilného vyústění.
Situace v Perském zálivu zůstává nadále nebezpečná pro námořní dopravu. Britské středisko pro námořní obchodní operace informovalo o výbuchu na ropném tankeru východně od přístavu Fudžajra ve Spojených arabských emirátech. Plavidlo zasáhl neznámý projektil, jehož úlomky se našly na palubě. I když došlo k poškození komína lodi, nebyla hlášena žádná velká škoda ani ekologické následky.
Přestože Hormuzský průliv zůstává formálně otevřený, objem obchodu touto klíčovou cestou se propadl o osmdesát procent. Nejistota a rizika spojená s možnými útoky odrazují většinu dopravců od využívání této trasy. Mezinárodní společenství tak pozorně sleduje každé narušení plynulosti dodávek surovin z této strategické oblasti.
Z hlediska energetiky však Evropská unie zatím zachovává klid. Podle úředníků citovaných agenturou Reuters nemá konflikt v Íránu žádný bezprostřední dopad na bezpečnost dodávek zemního plynu do Evropy. V současné době se neplánují žádná mimořádná opatření na národní ani unijní úrovni, jelikož stávající infrastruktura a zásoby jsou prozatím považovány za dostatečné.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, že „přeruší veškerý obchod se Španělskem“, vyvolala v mezinárodním společenství značný rozruch. Právní experti však upozorňují, že realizace takového kroku je v praxi extrémně složitá, neboť Španělsko v mezinárodním obchodu nevystupuje jako samostatný aktér. Od vzniku jednotného trhu v roce 1993 je obchodní politika výlučnou kompetencí Evropské unie, která funguje jako celní unie.
Válka na Blízkém východě, rozpoutaná americko-izraelskými údery na Írán, přinesla podle webu Politico nečekaného vítěze. Ruský prezident Vladimir Putin, který ještě na začátku roku čelil hrozící domácí ekonomické krizi kvůli nákladům na čtyři roky trvající invazi na Ukrajinu, získal díky eskalaci konfliktu nečekaný finanční dar. Prudký nárůst cen ropy totiž výrazně posílil schopnost Kremlu financovat své vojenské operace.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.
Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.
Americké úřady varují, že Írán mohl vyslat „operační signál“ k aktivaci svých spících buněk po celém světě. K tomuto varování došlo v souvislosti s eskalujícím konfliktem, do kterého se zapojily Spojené státy a Izrael. Federální úřad pro vymáhání práva v oficiální výstraze uvedl, že byly zachyceny šifrované komunikace, které pravděpodobně pocházejí přímo z Íránu a byly rozeslány po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Vojenské manévry Čínské lidové osvobozenecké armády, které proběhly na samotném konci roku 2025, vyvolaly v mezinárodním společenství vlnu zděšení a obavy z vypuknutí globálního konfliktu. Zatímco světová média s napětím sledovala masivní nasazení techniky v okolí Tchaj-wanu, reakce samotných obyvatel ostrova byla překvapivě vlažná. Pro Tchajwance se totiž podobné hrozby staly stereotypní součástí každodenního života.
Pojem „cloud“ v nás dlouho vyvolával představu nehmotné digitální mlhy, která se vznáší kdesi v nedohlednu a uchovává naše data v bezpečí před pozemskými konflikty. Realita roku 2026 nás však vyvádí z omylu. Cloud nikdy nebyl nehmotný; vždy šlo o fyzický systém postavený z betonu, mědi, transformátorů, chladicích systémů a tisíců kilometrů kabelů. Tato infrastruktura je nyní v rámci probíhající války v Íránu čelním terčem vojenských úderů.
Nizozemské tajné služby v pondělí vydaly varování před rozsáhlou kybernetickou kampaní, za kterou stojí hackeři napojení na Kreml. Útoky se zaměřují na státní úředníky, vojenský personál, ale i novináře a další vlivné osobnosti. Hlavním nástrojem útočníků jsou populární komunikační aplikace WhatsApp a Signal, které jsou často považovány za bezpečné kanály pro soukromou komunikaci.
Dosazení Modžtaby Chameneího do čela Íránu vyvolalo v zemi silné a protichůdné emoce. Zatímco v ulicích probíhají režimem organizované oslavy, v soukromí mnoha domovů panuje mrazivý odpor a strach. Pro zastánce současného systému znamená tento krok stabilitu, ale pro velkou část veřejnosti představuje začátek éry, která by mohla být ještě tvrdší než ta předchozí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy Kypru oznámil, že Francie a její spojenci připravují speciální misi, jejímž cílem je znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Tato operace je plánována jako čistě obranná a podpůrná. V současné době v této klíčové námořní cestě uvázly desítky lodí, což ochromilo mezinárodní obchod i energetické toky.
Prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CBS News prohlásil, že válka s Íránem je již téměř u konce. Podle jeho slov je konflikt v tuto chvíli v podstatě hotovou věcí, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením. Na otázku, zda má nějaký vzkaz pro nového íránského nejvyššího vůdce Modžtabu Chameneího, Trump odpověděl, že pro něj nemá vůbec žádnou zprávu.