Evropská unie ostře reagovala na hrozby Donalda Trumpa, který pohrozil úplným zastavením obchodu se Španělskem. Americký prezident takto reagoval na rozhodnutí Madridu nepovolit Spojeným státům využívání jejich vojenských základen pro nálety v Íránu. Unie dala jasně najevo, že od šéfa Bílého domu očekává dodržování loňské dohody o clech, a naznačila možnost odvetných opatření, pokud by se Trump pokusil Španělsko v rámci msty izolovat.
Mluvčí pro obchod Olof Gill uvedl, že Evropská komise zajistí plnou ochranu zájmů Unie a jejích občanů. Brusel vyjádřil naprostou solidaritu se všemi členskými státy a prostřednictvím společné obchodní politiky je připraven v případě potřeby zakročit. Gill zdůraznil, že vztahy mezi EU a USA jsou hluboce integrované a vzájemně výhodné, přičemž jejich ochrana v době globálních nepokojů je v zájmu obou stran.
Unie nadále plní svou část loňské dohody a umožňuje dovoz mnoha amerických produktů bez cel, a to i přesto, že Nejvyšší soud USA označil Trumpova patnáctiprocentní cla na evropské zboží za nezákonná. Evropská komise nyní apeluje na Spojené státy, aby plně dostály svým závazkům z loňského srpna. Tato diplomatická rozepře podtrhuje napětí mezi spojenci v souvislosti s vojenskou kampaní na Blízkém východě.
Kanadský premiér Mark Carney rovněž zmírnil svou dřívější podporu americko-izraelským úderům. Přestože uvítal konec režimu ajatolláha Alího Chameneího, kterého označil za hlavní zdroj nestability a teroru, vyjádřil pochybnosti o legálnosti útoků. Carney, který je momentálně na návštěvě Austrálie, označil postup Washingtonu a Tel Avivu za příklad selhání mezinárodního řádu, neboť jednaly bez mandátu OSN či konzultace se spojenci.
Podle kanadského premiéra se nálety jeví jako nezákonné, protože nebyly provedeny v reakci na bezprostřední hrozbu ani s posvěcením Rady bezpečnosti. Carney v Sydney prohlášením reagoval na rostoucí ohrožení civilistů v celém regionu a zdůraznil, že mezinárodní právo musí dodržovat všichni účastníci konfliktu. Vyjádřil politování nad tím, že přes desetiletí diplomatického úsilí zůstala jaderná hrozba Íránu nevyřešena až do tohoto násilného vyústění.
Situace v Perském zálivu zůstává nadále nebezpečná pro námořní dopravu. Britské středisko pro námořní obchodní operace informovalo o výbuchu na ropném tankeru východně od přístavu Fudžajra ve Spojených arabských emirátech. Plavidlo zasáhl neznámý projektil, jehož úlomky se našly na palubě. I když došlo k poškození komína lodi, nebyla hlášena žádná velká škoda ani ekologické následky.
Přestože Hormuzský průliv zůstává formálně otevřený, objem obchodu touto klíčovou cestou se propadl o osmdesát procent. Nejistota a rizika spojená s možnými útoky odrazují většinu dopravců od využívání této trasy. Mezinárodní společenství tak pozorně sleduje každé narušení plynulosti dodávek surovin z této strategické oblasti.
Z hlediska energetiky však Evropská unie zatím zachovává klid. Podle úředníků citovaných agenturou Reuters nemá konflikt v Íránu žádný bezprostřední dopad na bezpečnost dodávek zemního plynu do Evropy. V současné době se neplánují žádná mimořádná opatření na národní ani unijní úrovni, jelikož stávající infrastruktura a zásoby jsou prozatím považovány za dostatečné.
Státní pohřeb íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího byl odložen, jak informovala íránská státní média. Původně plánovaný třídenní smuteční ceremoniál měl přitom začít již během dnešního dne. Na sociálních sítích se sice objevovaly záběry zachycující rozsáhlé přípravy a instalaci potřebného vybavení, organizátoři však nakonec museli plány změnit.
Evropská unie ostře reagovala na hrozby Donalda Trumpa, který pohrozil úplným zastavením obchodu se Španělskem. Americký prezident takto reagoval na rozhodnutí Madridu nepovolit Spojeným státům využívání jejich vojenských základen pro nálety v Íránu. Unie dala jasně najevo, že od šéfa Bílého domu očekává dodržování loňské dohody o clech, a naznačila možnost odvetných opatření, pokud by se Trump pokusil Španělsko v rámci msty izolovat.
Podle analýzy serveru The Guardian se cíle americko-izraelských útoků na Írán soustředí na likvidaci pilířů moci, zejména jaderného a raketového programu a Islámských revolučních gard. Prezident Donald Trump prezentuje tuto ofenzivu jako příležitost pro lidové povstání, které by po 47 letech svrhlo klerikální režim. Odborníci však varují, že absence poválečného plánu může vést k nepředvídatelným scénářům, které sahají od spořádané transformace až po krvavý chaos.
Americký prezident Donald Trump se v úterý pokusil utlumit sílící vlnu odporu v Kongresu i mezi svými vlastními příznivci z hnutí MAGA. Odmítl tvrzení, že by byl k útoku na Írán dotlačen Izraelem a jeho jednostranným rozhodnutím zahájit ofenzivu. Tato podezření začala mezi politiky i veřejností kolovat poté, co ministr zahraničí Marco Rubio naznačil, že americká akce byla v podstatě reakcí na kroky židovského státu.
Výsledek a délka trvání současného válečného konfliktu na Blízkém východě by mohly záviset na mrazivém kalkulu postaveném na velikosti íránských zásob dronů a raket v porovnání s počtem obranných střel, které mají k dispozici USA, Izrael a státy Perského zálivu. Od soboty se Írán a jeho spojenci snaží čelit intenzivní ofenzivě více než tisíci údery na cíle v téměř desítce zemí. Vzhledem k tomu, že íránské letectvo nemůže konkurovat moderním strojům soupeřů, spoléhá Teherán výhradně na svůj raketový arzenál.
Íránské revoluční gardy ve středu prohlásily, že plně ovládají Hormuzský průliv, který představuje zásadní námořní trasu pro transport ropy a plynu. Podle prohlášení představitele námořnictva gard Mohammada Akbarzadeha, které zveřejnila agentura Fars, je tato vodní cesta nyní pod absolutní kontrolou námořnictva Islámské republiky. Teherán zároveň varoval, že jakákoli plavidla pokoušející se o průjezd riskují poškození raketami nebo drony.
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila zahájení rozsáhlé vlny leteckých úderů na íránské hlavní město. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Teheránu zaměřují na klíčovou infrastrukturu režimu. Armáda uvedla, že podrobnosti o konkrétních cílech a rozsahu operace budou následovat, zatímco nad íránskou metropolí pokračují operace letectva.