Evropská unie ostře reagovala na hrozby Donalda Trumpa, který pohrozil úplným zastavením obchodu se Španělskem. Americký prezident takto reagoval na rozhodnutí Madridu nepovolit Spojeným státům využívání jejich vojenských základen pro nálety v Íránu. Unie dala jasně najevo, že od šéfa Bílého domu očekává dodržování loňské dohody o clech, a naznačila možnost odvetných opatření, pokud by se Trump pokusil Španělsko v rámci msty izolovat.
Mluvčí pro obchod Olof Gill uvedl, že Evropská komise zajistí plnou ochranu zájmů Unie a jejích občanů. Brusel vyjádřil naprostou solidaritu se všemi členskými státy a prostřednictvím společné obchodní politiky je připraven v případě potřeby zakročit. Gill zdůraznil, že vztahy mezi EU a USA jsou hluboce integrované a vzájemně výhodné, přičemž jejich ochrana v době globálních nepokojů je v zájmu obou stran.
Unie nadále plní svou část loňské dohody a umožňuje dovoz mnoha amerických produktů bez cel, a to i přesto, že Nejvyšší soud USA označil Trumpova patnáctiprocentní cla na evropské zboží za nezákonná. Evropská komise nyní apeluje na Spojené státy, aby plně dostály svým závazkům z loňského srpna. Tato diplomatická rozepře podtrhuje napětí mezi spojenci v souvislosti s vojenskou kampaní na Blízkém východě.
Kanadský premiér Mark Carney rovněž zmírnil svou dřívější podporu americko-izraelským úderům. Přestože uvítal konec režimu ajatolláha Alího Chameneího, kterého označil za hlavní zdroj nestability a teroru, vyjádřil pochybnosti o legálnosti útoků. Carney, který je momentálně na návštěvě Austrálie, označil postup Washingtonu a Tel Avivu za příklad selhání mezinárodního řádu, neboť jednaly bez mandátu OSN či konzultace se spojenci.
Podle kanadského premiéra se nálety jeví jako nezákonné, protože nebyly provedeny v reakci na bezprostřední hrozbu ani s posvěcením Rady bezpečnosti. Carney v Sydney prohlášením reagoval na rostoucí ohrožení civilistů v celém regionu a zdůraznil, že mezinárodní právo musí dodržovat všichni účastníci konfliktu. Vyjádřil politování nad tím, že přes desetiletí diplomatického úsilí zůstala jaderná hrozba Íránu nevyřešena až do tohoto násilného vyústění.
Situace v Perském zálivu zůstává nadále nebezpečná pro námořní dopravu. Britské středisko pro námořní obchodní operace informovalo o výbuchu na ropném tankeru východně od přístavu Fudžajra ve Spojených arabských emirátech. Plavidlo zasáhl neznámý projektil, jehož úlomky se našly na palubě. I když došlo k poškození komína lodi, nebyla hlášena žádná velká škoda ani ekologické následky.
Přestože Hormuzský průliv zůstává formálně otevřený, objem obchodu touto klíčovou cestou se propadl o osmdesát procent. Nejistota a rizika spojená s možnými útoky odrazují většinu dopravců od využívání této trasy. Mezinárodní společenství tak pozorně sleduje každé narušení plynulosti dodávek surovin z této strategické oblasti.
Z hlediska energetiky však Evropská unie zatím zachovává klid. Podle úředníků citovaných agenturou Reuters nemá konflikt v Íránu žádný bezprostřední dopad na bezpečnost dodávek zemního plynu do Evropy. V současné době se neplánují žádná mimořádná opatření na národní ani unijní úrovni, jelikož stávající infrastruktura a zásoby jsou prozatím považovány za dostatečné.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.